Tak abych tě lépe odkázal, tady je ten článek týdne na české Wikipedii.

Jak jsi říkal v tom přehledu o těch bycich, náhodou, ty byci z tělech zápasu, mají dlouhý a hezky život

Mrkni sem, tam je myslím něco pro tebe

Taky Ti přijde, že tofu v obchodě je dražší, než bývalo, nebo je to jinak?

Tyjo. No určitě jsem už několikrát zaznamenal zdražení za tu dobu co jsem vegan. Ale v posledních několika měsících jsem si toho nevšiml.

Ale nejsem si jistý, docela střídám obchody a značky... Stojí teď většinou tak lehce přes dvacku za 180g, ne? Vím, že třeba Lunter jsou trochu dražší... A myslím, že Sunfood uvádí cenu za 100g, protože je dělají ručně a každý bloček má malinko jinačí váhu, což je trochu matoucí - člověk zajásá že vidí tofu třeba za 13 korun, ale ono vlastně ne

Mrknul sem teď na nějaké staré účtenky z Lidlu a vidím tam stejnou cenu za poslední asi půl rok. Zdražili ho o dvě korunky někdy koncem léta.

...

Jaký druh tofu kupujete nejvíc?

Já asi uzené - a jím ho nejčastěji za studena s pečivem.

Hlasovat mohou pouze přihlášení.

Jaké tofu?

4

obyčejné

2

uzené

0

bylinkové

2

marinované

1

jiné

Dneska ráno představila česká televize v pořadu Buchty po ránu, 3 čistě rostlinné moučníkové recepty.

Mramorovaný chlebíček

• z mouky, cukru, škrobu, sody, soli, prášku, vanilky, octa, oleje, tofu, a rostlinného mléka
• + kakao, skořici a vodu - na druhou barvu

Borůvkové pletence s tymiánem

• mouka, cukr, droždí, sůl, rostlinné mléko, olej - na těsto
• borůvky, škrob, cukr, tymián, citron, voda - na náplň

Cheesecake za studena

• datle, ovesné vločky, kešu oříšky, kokosový olej, javorový sirup - na korpus
• kešu ořechy, vodu, javorový sirup, vanilku, citron, agar, kokosové mléko, maliny, a sušené dračí ovoce - na krémovou vrstvu

Postup ke zkouknutí tu.

Neobešli se bez občasných poznámek, ale snahu cením.

Překvapilo mě použití tofu jako zdroje bílkovin v mramorovém bloku.

...

Narážíte občas na nějaké takové záměrně-veganské recepty v běžném prostoru, nebo spíš ne?

Jak na vyváženou a sytou stravu

Jak si udělat jídlo vegansky, tak abych neměla hlad? Sice jsi to dost možná někde psal, ale mohl bys udělat nějakou příručku různých veganských bílkovin, vláknin či sacharidů, prostě těnhlenstěch věcí a prostě jak je nakombinovat, tak aby z toho vzniklo jídlo, které je sytící? Snad je to srozumitelné :D

– zdroj

Tazatelka se asi ptá co si vařit k obědu, podstatné ale je co vše sníte za celý den.

Krátká odpověď

Pocit hladu nemusí vždy znamenat, že jste snědli málo jídla. Důležité je:

• mít dostatečný kalorický příjem
• mít alespoň trochu pestrou stravu (nejíst jenom salát)

Pokud splníte tyto dvě věci, tak je docela nepravděpodobné, že by vám chyběly makronutrienty - sacharidy (cukry), proteiny (bílkoviny) nebo lipidy (tuky).

Zelenina je fajn, ale jako děti jí zas tolik nepotřebujete. Máte-li hlad, zkuste jí ubrat a přidat ostatní složky (luštěniny, obiloviny, oříšky, semínka a další tuky) - tím navýšíte kalorie ve stejném objemu jídla.

Dlooouhá odpověď

Z těch makronutrientů se lidé typicky nejvíce bojí nedostatku bílkovin. Přitom Vegani kteří by měli málo bílkovin už dnes skoro neexistují. Pokud takové najdete, tak spíš vyloženě trpí hladem, než že by to přímo souviselo s veganstvím jako takovým - jsou to buďto lidé z extrémně chudých oblastí, kde prostě nemají co jíst, a nebo to mohou být lidé s nějakou poruchou příjmu potravy, případně zanedbané děti, které rodiče adekvátně nekrmí.

V dnešní době není těžké být jako vegan i obézní. (Já za svůj veganský život pár kilo nabral.)

Záleží na tom jaku cestou se vydáte.

Pokud se s přechodem na veganství chcete zároveň začít vyhýbat ultra-zpracovaným a ultra-kalorickým potravinám, a chcete začít jíst naopak převážně celistvou rostlinnou stravu - což je nelepší cesta pokud jde o zdraví - tak platí, že taková strava je méně kalorická než konvenční strava. Bude tedy potřeba jíst na objem o něco větší porce, než ste byli zvyklí.

Neřeknu vám přesně o kolik, může to jen o pár procent, ale třeba i o nějaké malé desítky procent víc objemu - to záleží na tom, jak vypadala vaše strava předtím a čím přesně ji nahrazujete.

Pokud vám však nejde o to jíst zároveň zdravěji, ale dáte si rádi nějaké hranolky, pizzu, burger, omáčky s knedlíkama, a podobně - jen prostě ve veganské variantě - tak ten objem nejspíš zvětšovat nemusíte vůbec.

V obou případech platí, že byste měli zachovat stejný kalorický příjem jako jste měli dosud. (Samozřejmě pokud jste zdraví a nepotřebujete měnit váhu.)

Může být dobrý nápad si ze začátku ty kalorie počítat. Po nějakém čase to už budete mít „v oku“ a odhadnete to. Pokud jste dospělí a už nerostete, tak můžete pozorovat svou hmotnost - a podle toho s množstvím jídla přidat/ubrat

Myslete na to, že tělu nějakou dobu může trvat, než si na novou stranu zvykne a naučí se jí trávit efektivněji. Může to být pár týdnů, ale někteří lidé říkají, že i pár měsíců. Takže pokud si zvyknete jíst větší množství, je dobré to po nějaké době přehodnotit, zda toho stále potřebujete tolik.

Pocit hladu

Pocit hladu ovlivňuje několik faktorů:

• Může to být čistě v hlavě - pokud nevěnuji pozornost samotnému jídlu a třeba při tom koukáme do telefonu nebo na televizi, tak může mít naše tělo pocit že si jídlo neužilo a máme pak víc hlad.
• Efekt taky má to, jaké množství hmoty ste do toho bříška fyzicky napěchovali - pokud sníte něco hodně kalorického, ale bylo to malé sousto, tak můžete mít pocit hladu, přestože budete nabírat na váze. Naopak vypít hodně tekutin může trochu hlad zahnat.
• Ale nejvíc asi ovlivňuje pocit hladu složení - například množství energie/cukrů - to zkusím rozepsat více.

Glykemický Index

^{(tohle je asi trochu odbočka mimo)}

Cukrovkáři znají takzvanou glykemickou křivku - tj. množství cukrů v krvi měnící se v čase v závislosti na tom co ste jedli - podle glykemického indexu (G.I.) dané potraviny.

Blbé je pokud konzumujete přespříliš jednoduchých sacharidů, tzv. „rychlé cukry“ (potraviny s vyšším G.I.). Ty jsou typicky ve sladkostech, fastfoodových jídlech, slazených nápojích a podobně. Rychle vám zvednou hladinu cukru, dodají vám rychle energii, ale ta zase pak brzo klesne a pak máte rychle znovu hlad. Právě tento pokles je totiž pro tělo signál, který vám způsobí pocit hladu.

Tyto sacharidy jsou ale i třeba i v bílém pečivu, těstovinách, v nějaké míře v rýži, a hlavně ve sladkém ovoci. - Dobré je přijímat tyto cukry převážně formou ovoce, protože to má další benefity, které v těch ostatních zdrojích většinou nejsou.

Oproti tomu složité sacharidy „pomalé cukry“ (s nižším G.I.), se tráví pomaleji a dodávají vám energii delší dobu. Typicky jsou to škroby v obylninách - celozrnném pečivu, celozrnných těstovinách, mysli, luštěninách, batátech, pohance, quinoe...

Samozřejmě to není tak černobílé, většina sacharidových potravin obsahuje nějakou jejich kombinaci. A například když je jídlo (rýže, brambory, těstoviny) hodně rozvařené, tak může mít vyšší G.I.

Dobré je konzumovat ty pomalé cukry ke snídani - například v podobě toho müsli, nebo pohankové kašičky. A v průběhu dne si pak dát nějaké sladké ovoce ke svačince (banán, hrozny), těsně před tím fyzicky/psychicky náročnějším úsekem, kdy potřebujete nárazově víc energie.

...

Jak teda složit tu stravu

Uvědomuju si, že jsem zatím asi nenapsal moc to, co ode mě tazatelka vlastně chtěla slyšet.

Pokud se snažíte hodně optimalizovat zdraví, tak jedna z možností může být dodržovat tzv „daily dozen“ (denní tucet/dvanáctku?) - to někdy rozepíšu ve vlastním příspěvku.

Můžete taky mrknout na samý začátek této nástěnky do příspěvku Zdravá strava - k tomu bych jen zmínil, že to zastoupení je optimalizované spíš pro dospělé a děti mohou potřebovat víc bílkovin a energie na kilogram hmotnosti - takže z toho „koláče“ můžete ubrat trochu zeleniny a ovoce, a přidat všeho ostatního (luštěniny, obiloviny, oříšky).

Na konkrétní vyvážené pokrmy se podívejte třeba do receptů na Veganství v dětství. - Myslím, že tam mají pěkné příklady jídel, které vypadají sytě a zároveň zdravě a chutně. - Na stejném webu najdete i informace o složkách stravy pro děti.

Hodně inspirace se dá načerpat také z této příručky od Pestré jídelny - která je určen právě pro kuchařky ze školních jídelen. Najdete tam desítky receptů a různé nutriční a kulinářské tipy. (Nezapomeňte si ty suroviny správně přepočítat na normální množství)

...

Řekl bych, že to není taková věda, jak to může působit (z mého mega dlouhého příspěvku ).

Dobrý obecný princip může být vzít prostě nějaký běžný recept, který už znáte a jenom v něm nahradit to živočišné za veganské suroviny, a ono to většinou bude nějak fungovat.

Typicky:

• Maso vyměníme za luštěniny nebo nějaké výrobky z luštěnin (čočku, fazole, cizrnu, tempeh, sojové nudličky).
• Rýži či brambory necháme. Těstoviny taky, pokud jsou bezvaječné. Bramborové i houskové knedlíky lze také udělat bez vajec.
• Vaječnou a mléčnou složku (smetana, sýry), lze často vynechat bez náhrady, ale existují i veganské alternativy.
• Může být vhodné přikápnout do jídla trochu olivového (nebo jiného) oleje, případně posypat mletýma oříškama nebo nějakýma semínkama - to jsou také zdroje tuků

Bílkoviny mívají největší sytící efekt, takže ten první bod je důležitý i v souvislosti s hladem, nestačí maso jenom vynechat. Navíc pokud jsou to nezpracované luštěniny, tak by jich mělo být víc než bylo toho masa.

A ten poslední bod je dobrý i v případě, že vám jídlo připadá moc suché, mdlé a bez chuti - přítomnost tuku zvýrazňuje chutě a také má vliv na ten pocit sytosti - takže možná, že to je ta informace, která tazatelce chyběla

...

Doufám, že jsem aspoň trochu odpověděl. Ale klidně položte doplňující otázku.

V albertu mají alpro mléka ve slevě
(většinu za 54 korun... což je pořád dost ale ne tolik jako 87)
YOYO nemáš zač že jsem ti vytáhla nástěnku

Přehled vegan změn ze světa za rok 2025

Kožešiny

• Produkce kožešin v EU se snížila o 73 % za poslední dekádu. Očekává se že klesne o dalších 15 - 20 % za další 3 roky.
• Švýcarsko zakázalo prodej a import „krutých“ [prakticky všech] kožešinových výrobků.
• V Bulharsku byl zakázán chov a import norků.
• A Polsko jako 18. země EU uzákonila zákaz všech kožešinových farem. (V ČR platí takový zákaz od roku 2019)
• Condé Nast (vydavatelství módních časopisů Vogue, Glamour a dalších) už nebudou publikovat kožešinové výrobky.
• Sokito (výrobce kopaček) uplně vyřadil živočišné materiály a jejich boty mají vegan certifikaci.

Testování na zvířatech

• Brazílie zakázala testování kosmetiky na obratlovcích.
• UK naplánovalo zrychlit postupné rušení testů na zvířatech v různých odvětvích.
• NIH (Národní institut zdraví v USA) se zařekl, že sníží používání zvířat ve výzkumu a zaměřit se víc na jiné metody (třeba zkoumání odštěpků lidské tkáně), zřídili nové oddělení, které se tomu přechodu má věnovat.
• FDA (Úřad pro kontrolu potravin a léčiv v USA) přestal vyžadovat testování na zvířatech u některých látek pro výrobu léčiv. To by mělo ušetřit tisíce zvířat ročně od utrpení.
• EPA (Agentura pro ochranu životního prostředí v USA) slíbila že přestanou se všemi testy na zvířatech do roku 2035.
• ERP (European Respiratory Society) souhlasila [na žádost PETA] že přestane používat živá zvířata při jejich zdravotnickém tréningu
• NIH řekli, že přestanou dotovat pokusy na opičích mláďatech na Harvardu [taky díky PETA].

Zvířecí zápasy

• v Kolumbii rozšířili zákaz býčích zápasů z roku 2024, nyní se bude vztahovat i na kohoutí zápasy a všechna další zvířata.
• V Mexiku (hl. město Mexika) zakázali zraňování a zabíjení býků při zápasech - mělo by fungovat tzv „zápasení bez násilí“
• Michoacán se stal šestým státem Mexika, kde zakázaly býčí zápasy úplně.

Chovy

• Zastoupení bez-klecových chovů nosných slepic v USA stouplo za rok z 39 na 46 %.
• Počet chovů v EU kde používají in-ovo technologii pro rozpoznání pohlaví kuřátek ještě před vylíhnutím (takže nemusí masakrovat až vylíhnuté kohoutky) - stoupl z 20 na 28 %.
• v Californii zakázali „individuální kotec pro březí prasnice“ (klec bránící pohybu, kde těhotná prasnice nemůže udělat krok ani se otočit)
• v Jížní Korei zakázali průmysl s medvědí žlučí (opakované odebírání žluče ze žlučníku živých medvědů pro výrobu tradiční medicíny)

Veřejné mínění

• Několik velkých Amerických kavárnových řetězců v USA (Dunkin’, Peet’s, Scooter’s, Tim Hortons) zrušilo příplatek za kávu s rostlinným mlékem (Starbucks to udělal už o rok dříve)
• aerolinky:
  • American Airlines zavedli do jídelního lístku míchaná nevajíčka (Just egg)
  • Arabské Emiráty nabízí veganské maršmelounky
  • Aerolinky P&O nabízí 40 různých rostlinných jídel
• průzkumy:
  • Počet Holanďanů kteří jí maso denně či skoro denně klesl pod polovinu.
  • Polovina evropanů tvrdí, že upravují jídelníček s ohledem na ekologii, z toho 30 % tím že jí méně masa a mléčných výrobků.
  • 45 % Američanů by prý zvážilo přechod na rostlinnou stravu kvůli snížení skleníkových plynů [tomu se mi moc nevěří]
  • 40 % Američanů souhlasí se zdaněním masných a mléčných průmyslů v boji proti klimatickým změnám. [myslím, že spousta z nich nepochopila že to znamená zdražení]
• V USA prošel zákon umožnující v jídelnách veřejných škol možnost dát si rostlinné mléko, a to bez nutnosti potvrzení od lékaře.
• V Polsku zavedou rostlinná jídla ve školách a školkách aby nediskriminovaly děti které nejí zvířata.
• Možnost rostlinných obědů zavádí i na školách ve Španělsku.
• V Nizozemí upravili doporučení o stravování tak, že většina (60 %) bílkovin by měla být rostlinného původu.
• Okres Hennepin v Minosotě zavedl vyhlášku, podle které výchozí jídlo na všech veřejných akcích sponzorovaných z jejich rozpočtu musí být rostlinné (živočišné může dostat účastník jen na požádání).
• Společnost zajišťující občerstvení v národních parcích v Americe bude mít do roka 50 % jídel rostlinných.
• Ve Francii nakonec nebudou mít zákaz používání „masových“ slov (párek, burger, atd.) na rostlinných produktech.

Nové produkty

Od vegan firem:

• Milkish začalo vyrábět rostlinné mléko ze semínek vodních melounů. What?
• Revo teď nabízí produkt Kraken - veganské chapadlo - včetně realistických přísavek.
• Beyond Meat nabízí nový beyond steak filé.

Od nevegan firem:

• Richmond (velký výrobce uzenin v UK) vyrábí nově i veganské klobásky.
• Better Goods (privátní značka Wallmartu) nabízí nově rostlinnou pizzu s květákem a vegan mozzarellou
• Jell-O (takové ty želé kelímky) nabízí nově veganské ovesné čokoládové pudingy
• Denny’s (velký řetězec restaurací v USA) začal nabízet veganské palačinky

Vládní investice

• Ministerstvo energetiky v USA dalo 136 milionů dolarů na projekty pro snížení uhlíkové stopy - bylo mezi nimi několik společností vyrábějící rostlinné maso.
• EU prostřednictvím EIT Food Awards darovala dohromady 600 tisíc eur osmnácti startupům věnujícím se produkci neživočišných alternativ.
• Kanda investovala přes 4 miliony dolarů do produkce sojových výrobků pro lidskou spotřebu (tj. ne do sójy pěstované pro krmení zvířat).
• Dánsko investovalo 7 milionů eur do vývoje veganských potravinářských barviv. (Například pro náhradu karmínu - rozemletých červených broučků)

Kultivované maso

^{(tj. „laboratorně“ pěstované / čisté etické maso, které neroste na zvířatech)}

• v Barkley v Kalifornii prodávají v jednom obchodě kultivované masové kuličky za 14 dolarů.
• Parima jako první Evrospká společnost dostala od Singapurské potravinářské inspekce povolení k výrobě kultivovaného kuřecího. A chystají i kultivované kachní.
• 35 % evropanů je otevřeno možnosti konzumace kultivovaného masa.
• 42 % je odhodláno zkusit kultivované mléčné výrobky.

Různé

• V kalifornii zakázali amputování drápů kočkám.
• Organizaci ProVeg se v UK povedlo upravit jídelníčky ve školních jídelnách a vyměnit tak 60 milionů obědů za rostlinné

...

Tak. Myslím, že na tom je trochu vidět, že se svět mění... A že lidská společnost respektující zvířata není v nedohlednu

Dobře, děkuji

krecekkulisek,
jsem rád, když se lidi ptají na věci, které je zajímají

Pokud napíšeš jen sušené mléko bez dalších přívlastků, tak se tím obvykle myslí mléko živočichů, většinou kravské, které bylo vysušené na prášek. Tedy je to živočišný produkt a ten jako vegani nekonzumujeme.

Naopak nás často štve, že se tohle sušené mléko často přidává jako ingredience do různých buchtiček, koláčků, šátečků a jiného sladkého pečiva, kde by ale ani vůbec být nemusela a které by jinak mohlo být veganské.

Existují ale i výrobky, které by taky šlo pojmenovat jako sušené mléko, přestože jsou rostlinného původu. Třeba vegan Zajíc, nebo různé kokosové či ovesné sušené nápoje - sice jsem je nezkoušel, ale klidně bych si dal.

Smíchá se to s vodou a máš z toho nápoj podobný mléku.

...

Vlastně je fajn, že to zmiňuješ, protože to navazuje na tu diskuzi o ceně rostlinných mlék a na dotaz jak si vyrobit vlastní doma.

Myslím, že míchat si takto takové rostlinné mléko z prášku je určitě levnější než kupovat tekutý nápoj v tetrapaku, ale zároveň to bude méně pracné, než se paplat doma s nějakým lisováním mandlových ořechů

Asi to někdy zkusím!

Nevím jestli se to psalo někdy(snad to nebude vyzníva, že jsem neskušená nebo, tak nějak) , ale chtěla jsem se zeptal co sušené mléko? Pijete ho?(pije se?) Asi spíš ne, vid?

Obiloviny taky.

Taky obsahují docela dost bílkovin, ale

• ne tolik jako ty pseudoobiloviny
• a hlavně nemají tolik vyvážené to bílkovinné spektrum (tj. zastoupení jednotlivých aminokyselin)

Takže zatímco třeba tu pohanku bys asi klidně mohl mít jako jediný zdroj bílkovin ve svém jídelníčku, tak ty normální obiloviny (rýže, pšenice, oves, kukuřice) je potřeba kombinovat s dalšími zdroji bílkovin - s luštěninami - aby to bylo vyvážené.

Fazole se třeba dobře doplňují s rýží. Na to lidi přišli už dávno nějak sami, proto máš tuhle kombinaci častou v různých kulturách po světě.

Většina lidí konzumuje dostatek obilovin, takže není potřeba říkat ať je jíte. To co jsem vyjmenoval sem vyjmenoval, protože je vhodné toho přidat víc do jídelníčku pokud přestanete jíst zvířata. Obilovin nemusíte jíst víc než ste jedli doteď.

Ale jako máš pravdu, obiloviny taky

A obiloviny normální ne?

Co můžeme jíst kromě sóji, jako zdroj rostlinných bílkovin?

• hrách
• čočku
• fazole
• cizrnu
• a taky pseudoobiloviny jako quinoa a pohanka - na ty se hodně zapomíná, přitom mají velmi dobrý aminokyselinový profil.

FuFuF,

dá se ověřit, že tvůj odhad není moc pravda.

Respektive - přestože i u té sóji nějaká zátěž na planetu je (a je i pravda, že se kvůli ní kácí pralesy), tak:

• je to stále lepší než alternativy
• nepěstuje se jí tolik kvůli veganům

Připomenu, že zvířata nejsou živá že vzduchu, musí taky něco jíst. A že to zvíře za život sní několikanásobek své váhy, než jej lidi zabíjí.

Ve skutečnosti víc hospodářské půdy využíváme pro krmení zvířat, než pro přímou spotřebu lidmi. (Přestože většinu našich jídelníčku netvoří maso - ale ty rostliny - a to i u drtivé většiny masojedlíků.)

Dokonce je to tak, že hlavní příčinou kácení pralesů je právě tvorba pastvin pro dobytek.

Dále bych řekl, že není nic jako „veganská surovina“. (Něco co by vegani jíst museli ani něco co by jedli hlavně vegani.)

Například té sóji snědí víc lidi nevegani; je to běžná součást jídelníčku v Asii i jinde. Taky se používá v průmyslu, třeba do biopaliv jako u nás řepka. Ale hlavně se velká část produkce sóji používá právě do krmiv pro hospodářská zvířata.

Takže pokud někdo jí zvířata, tak se možná víc sóji vypěstuje kvůli němu než kvůli mně.

...

Je pravda, že každé pěstování jídla tvoří nějakou zátěž pro planetu. Ideální by tedy bylo nejíst nic. Ahoj, Smejky.

A je i pravda, že mezi různými plodinami jsou rozdíly - některé rostliny jsou výrazně méně ekologické než jiné. (Zrovna sója ne, ta je někde kolem průměru - podle toho kde konkretně se pěstuje.)

Skutečnost je ale taková, že i kdyby sis jako vegan záměrně vybíral ty nejhorší nejvíce neekologické rostlinné suroviny, tak nejspíš stále uděláš menší ekologickou stopu, než kdybys jedl jen zvířata. A to i když porovnáš maso z místních zvířat krmených lokálně pěstovaným krmivem s nějakými avokády dovezenými z opačné polokoule.

Ten živočišný průmysl je prostě o tolik moc víc zatěžující.

Zajímavé, že?

...

Je fajn, když lidé jako seš ty, přemýšlí nad tím, jaké dopady má to co dělají.

...

TL;DR:

• Je pravda, že kácení pralesů se děje z části i kvůli pěstování sóji.
• Není pravda, že to bylo kvůli hlavně veganům.
• Není pravda, že je šetrnější jíst zvířata.

Jen bych treba rekl, ze spousta veganských surovin(treba sója, ale i další), dělají obrovskou zátěž pro planetu jejich pěstováním, treba kácení pralesů a následně znehodnocení půdy na jejich místě

Ja jsem omylem dal druhou moznost ale hlasovat sem nechtel

Cirilla,
je to myšlené tak, že jsi živá bytost vědomím, které dávám na výběr ty dvě možnosti. Netrpíš, a když si vybereš život, tak o tvé smrti rozhodne něco jiného než já. Neznamená to že nezemřeš nikdy. Znamená to, že nezemřeš teď mou rukou.

Dík za připomínku. Tvou kritiku přijímám. Je pravda, že občas tu i lidi opakují věty, které jsem pronesl já... Určitě jsem nechtěl říct, že opakovat názory druhých je automaticky špatné. Ono nakonec všechny názory jsou do nějaké míry přejaté, je těžké přijít s úplně novou myšlenkou. Spíš by se mi asi víc líbilo, kdyby lidé přemýšleli nad tím co opakují - a to platí i o tom co říkám já.

Často lidi něco řeknou aniž by se nad tím zamysleli. A říkají to třeba dokola... až to přijmou za nezpochybnitelný fakt, protože to slyšeli hodněkrát od ostatních i z vlastních úst.

Zamýšlejte se. I nad věcmi, které vám připadají jasné.

YOYO, ta anketa je myšlená jako kybych byla na místě těch krav nebo takhle jak jsem? Nechci plácnout pitomost a pak se dovědět že jsem to nepochopila
A jinak mi trošičku vadí ta věta, ikdyž s Kjubou nesouhlasím, že opakuje to co slyší od dospělých lidí, protože ty jsi dospělý člověk a on od tebe slyší tohle :D takže se to dá srovnat

Ne pozabíjet, ale potom co zahynou je neoplodňovat uměle ve velkochovech, ať se rozmnožují jen na pastvinách pokud chtějí, sníží že tím jejich množství a tudíž i množství plynů které produkují