Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Víra a křesťanství z pohledu Bochníka

    Nový příspěvek:

    Přispívat mohou jen přihlášení uživatelé.

    Pokud máš účet, přihlas se, pokud ne, můžeš si účet založit.

    Prodleva 4 měsíce.
    Příspěvek z 9. května v 18:46, upravený po 4 minutách.
    VelkýBochník v něm napsal:

    Těžké odpovědět... ale dík;-)

    Příspěvek z 9. května v 18:12, upravený po 3 minutách.
    Morell v něm napsal:

    Všímám si a je to věc, která se mi na tobě hodně líbí. Já vidím chytrého člověka a až na druhém nebo pozdějším místě taky křesťana.
    Co vidíš ty?

    Příspěvek z 9. května v 18:05, upravený po 2 minutách.
    VelkýBochník v něm napsal:

    k tomu prvnímu: Ono ale to slavení svátků a výročí je zase v Bibli Bohem přikázané a to zhruba na stejném místě jako to o roku odpočinutí. Také je tam vždy vysvětleno, proč si připomínají to, co si připomínají, narozdíl od toho roku odpočinutí, kde je to uvedeno kvůli tomu ,aby si země opravdu odpočinula. Nebylo to kvůli nějaké historické události, ale jako příkaz šetřit zemi, myslím si... dneska tomu řekneme právě ekologie.
    k tomu druhému: To je pravda, že takové církve skutečně jsou. Nicméně, pokud něco takového člověk vidí a to ať už křesťan, nebo nekřesťan, měl by zpozornět, jestli je toto skutečně to pravé křesťanství. V jednom příspěvku zde jsem se zmínil o tom, že do církve proniknou lidé, kteří nebudou dobrými křesťany. Teď to ještě trošku upravím: Možná jsou i lidi, kteří by dobrými křesťany být chtěli a dělají všechno proto, nicméně to jaksi... drhne. A tady fakt nevím.
    Ale pokud bych měl mluvit za to, čemu věřím já, tak:
    Pokud máme skutečně všemocného Boha a věřím tomu, nemusím se chovat ani jako podomní prodejce (který úskočně nabízí cosi a k tomu má malým písmem napsaný ten „zákeřný dodatek“), nebo manipulátora (který, jak si všímáš Ty, hrozí a zastrašuje). Možná některá Boží Slova jsou skutečně tvrdá a můžou varovat, nicméně by neměly působit tak, jak píšeš. Ale pokud věřím, že Bůh je skutečně všemocný, pak jsem osvobozen od toho někam někoho „tlačit“, protože věřím, že Bůh má moc se o svoje plány postarat. Na jednom místě v Bibli je napsáno:

    Královo srdce je v Hospodinových rukou jako vodní toky; nakloní je, kam se mu zlíbí.

    Všimni si, že v této nástěnce se snažím psát, „na férovku“ a přitom zdaleka ne všechno vím. To proto, že věřím, že tato nástěnka může být užitečná a zbytek nechávám na Bohu. Nikým nemanipuluji, nikoho nikam nedotlačuji a věřím, že dělám Boží práci a ne On tu moji. Proto můžu být osvobozen od toho, o co se může postarat pouze On (a doufám, že to tak i zůstane;-D).

    Myslím si, že absolutní pravda existuje a přitom nevylučuje možnost volby;-)

    Příspěvek z 8. května v 9:17, upravený po 17 minutách.
    Morell v něm napsal:

    Reaguji na: VelkýBochník: Myslím, že to nelze takto…
    Je pravda, že politické směry se propagují v dobrém světle, a křesťani spíše ve špatném, nicméně, co se týká propagandy, která je psychickou manipulací, jde o totéž.
    Možná víš, že v Amaerice jsou některé poměrně úspěšné křesťanské směry, jeden založil kněz, který po své „mši“ způsobil konverzi snad všech lidí, co na ní byli. Kázal o pekle a všem hodně vyhrožoval, velmi efektivně je všechny vyděsil. Zapůsobil na ně tak efektivně, že dva spáchali sebevraždu a cca 10 lidí o tom samém uvažovalo.

    Co se týká absolutní pravdy, když už jsme byli u toho, je moje víra, že člověk se k ní může jen přiblížit, protože je dokonalá a nic, co víme, nemůže být dokonalou pravdou. Také je to ale druh svobody, protože kde je absolutní pravda, tam není možnost volby a vlastně ani růstu.

    Příspěvek z 7. května v 15:48.
    Morell v něm napsal:

    Nene, mínila jsem tím, že se ODKAZUJE na Genesis. U židů je běžné, ze si různými svátky během roku připomínají události z Bible, (přesněji je jakoby skoušení tak trochu znovu a znovu prožívat, zpřítomňovat) proto mi přišlo logické že sedmiletý cyklus pro pole odpovídá stejné tradici prožívání událostí z bible.

    To je zajímavá úvaha, jestli se rýmy opravdu dělají jen v Evropě tak jak to děláme my. Myslím si, že je to dost možné.

    Příspěvek z 7. května v 15:37, upravený po 3 minutách.
    VelkýBochník v něm napsal:

    Pokud jsem to pochopil správně, tak se trochu mýlíš. Tyto zákony nejsou v Genesis, ale v Leviticus a většina z nich je Leviticus (některé i v Exodus). Navíc je to přímo napsáno v tom zákoníku, kde jsou i ostatní zákony pro Izraelce. Kniha Genesis je skutečně jakoby vyprávění, jak vznikl svět a o prvních lidech a praotcích, ale Exodus už je „laděný“ jinak. Část sice ještě pořád tvoří příběhy o vyjití z egyptského otroctví, ale pak následuje přehled vydaných zákonů, který se potom táhne i celým Leviticus(em);-)

    Ten žalm jsem tam zmínil spíše proto, že ta jeho část byla zmíněná při té Bohoslužbě v neděli v souvislosti s přírodou. Jinak člověk sám asi tu myšlenku nevyčte.
    Ale jinak s těmi žalmy souhlasím, je to napsané dost suše. Viděl jsem kdysi ale nějaký jeruzalémský překlad Bible (nevím, jak se přesně ten překlad jmenuje) a tam jsou žalmy skutečně rýmované. Otázka ale je, jestli je to tak i v Hebrejštině, protože znám některé izraelské písničky a moc se nerýmují. To jim ale nebrání zůstat hezké. Myslím si, že rýmy jako takové jsou spíše typické pro Evropany, ale to si fakt jen myslím:-)

    Příspěvek z 7. května v 10:16, upravený vzápětí.
    Morell v něm napsal:

    Šest let budeš osívat své pole, šest let budeš prořezávat svou vinici a shromažďovat z ní úrodu, ale sedmého roku bude mít země rok odpočinutí, slavnost odpočinutí, odpočinutí Hospodinovo. Nebudeš osívat své pole ani prořezávat svou vinici. Co po tvé žni samo vyroste, nebudeš sklízet, a hrozny z vinice , kterou jsi neobdělal, nebudeš sbírat. Země bude mít rok odpočinutí.

    To je asi opravdu jenom náznak, připadá mi to jako reflexe židovské symboliky stvoření z Gensis do světa okolo, což židovským zvykům odpovídá. Připomíná mi to systém troj-polí z pozdější Evropy, kdy se na dvou polích pěstovalo a jedno pole odpočívalo a střídaly se v tom. Ani z jednoho z těch systému nevystává poznatek, jak člověk na přírodě závisí. což vlastně ani nejde, protože dle této věrouky závisí na Bohu a může se spolehnout na něj i kdyby jediné rostlinky nebylo.

    A k tomu žalmu, ten žalm je písnička. Možná rituální zpívaná v chrámu kdysi, to nevím. Když si ho čtu celý, přijde mi to spíše jako zpívaná modlitba, než jako moudrost. Stejně jako otčenáš, jen hezčí a melodičtější. (v hebrejštině musí být hezká a rýmovaná, překlad je takový suchý a neohrabaný)

    Prodleva 2 dny.
    Příspěvek z 5. května v 7:23, upravený vzápětí.
    Morell v něm napsal:

    Je hrozné upadnout do ruky živého Boha.
    Tyjo vůbec mě nenapadlo, že tahle řádka, co jsem čtla v závěru jednoho zajímavého hororu, že pochází z Bible!

    Příspěvek z 4. května ve 22:07, upravený po 69 minutách.
    VelkýBochník v něm napsal:

    Pokání (a to slovo se mi v češtině vůbec nelíbí), neboli řecky (snad je to řecky a snad to napíšu správně) metanoia, znamená něco jako „změnit směr“. Je zajímavé (a to nemám z vlastní hlavy), že v češtině se nejprve člověk kaje (projeví lítost) a po-kání znamená vlastně to, co se děje po tom kání se (litování).
    Pokud člověk činí pokání z některých svých chyb a hříchů, naznačuje to, že by neměl zůstat pouze u lítosti (a příště to udělat znova), ale že úplně změní směr, přehodnotí své jednání a obrátí se k Bohu s prosbou za odpuštění a o sílu dělat to, co si Bůh přeje.
    Pokud se ptáš na osobní rovinu, co to znamená pro mne, tak před křtem jsem některé věci skutečně musel odložit, přestat dělat. Prostě jsem najednou věděl, že něco už nemůžu.
    Pak si také myslím, že i křesťan má ve svém životě hodněkrát pokání. A nemusí jít jen o nějaké kdovíjaké provinění, ale prostě najednou z Bible pochopíš, že „tahle věc“ se asi Bohu nelíbí, omluvíš se a budeš se snažit to nedělat.

    Při „příchodu“ covidu se (alespoň u nás) v církvi slovo „pokání“ citovalo dost často. Určitě covid taky „nepřišel jen tak“, tomu věřím. Nicméně, uvědomil jsem si, že v Bibli často pokání Izraelci spojovali s různými extrémy, jako např. na znamení smutku nad svým způsobem života si trhali plášť, sypali popel na hlavu (odtud jedno rčení), drželi tvrdý půst,... Různě sami sebe trestali a týrali.
    Myslím si ale, že jako církev jsme hodně poznamenaní těmito příběhy a možná dáváme větší váhu „velikému divadlu spojenému s nevímčím“ (a mnohdy si asi i vyčítáme, že tohle není „to správné“ pokání) namísto opravdového tichého požádání Boha o odpuštění a sílu změnit směr. Přitom, alespoň já myslím, je toto v očích Boha mnohem více než „divadlo“.

    Pokud ta Tvá otázka byla třeba i více osobní, pak Ti přeju hodně síly a Pán Bůh buď s Tebou;-)

    Příspěvek z 4. května v 8:48.
    Eshli v něm napsala:

    Ahoj sice jsem křesťanka, ale stejně mám otázku co pro tebe znamená pokání? a co to vlastně je?
    Díky za odpověď;-)

    Příspěvek z 2. května ve 22:36, upravený po 19 minutách.
    VelkýBochník v něm napsal:

    Zajímavá otázka. Zajímavější o to, že zrovna o tomto se zmínil dneska při Bohoslužbě také náš pastor. Vzpomněl jsem si na tebe (četl jsem tu otázku už dříve, což dělám, neodpovídám hned... občas není čas, občas do toho přijde mezitím i nová myšlenka k odpovědi). Zrovna četl Žalm 19 s názvem “Nebesa vypravují o Boží slávě“
    Tento žalm (krom nadpisu) začíná takto:

    Nebesa vypravují o Boží slávě, obloha hovoří o díle jeho rukou.
    Svoji řeč předává jeden den druhému, noc noci sděluje poznatky.
    Není to řeč lidská , nejsou to slova, takový hlas od nich nelze slyšet.
    Mluvil o tom, jak k nám Bůh „mluví“ skrze přírodu a že naše samotné svědomí se staví proti jejímu poškozování (pokud jsem to dobře pochopil, nebyla to jedna z úplně hlavních myšlenek toho kázání).
    Ale i v samotné Bibli je skutečně „náznak ekologie“;-) Přeposílám:

    Šest let budeš osívat své pole, šest let budeš prořezávat svou vinici a shromažďovat z ní úrodu,
    ale sedmého roku bude mít země rok odpočinutí, slavnost odpočinutí, odpočinutí Hospodinovo. Nebudeš osívat své pole ani prořezávat svou vinici.
    Co po tvé žni samo vyroste, nebudeš sklízet, a hrozny z vinice , kterou jsi neobdělal, nebudeš sbírat. Země bude mít rok odpočinutí.

    Předpokládá se, že Bůh se o svůj lid skutečně postará a neumřou hlady. Některé mé zážitky s Bohem jsou pro mne skutečným důkazem, že se na tu Boží péči mohu spolehnout.

    ---

    Pokud jde o tu druhou věc, tak ano, skutečně se to dá tak brát. Nicméně první nemají být ty skutky, nebo cokoli člověk vykoná. Můžu říct, že před svým uvěřením a křtem jsem byl daleko větší sobec než teď (píšu to s velkým odstupem, protože dobře vím, že je ještě pořád plno věcí, ve kterých jsem tvrdohlavej a jdu si za svým a Bůh z toho rozhodně mít radost nemůže). Rozhodně nejsem dokonalej, ale i tak cítím, že mi Bůh dal svého Ducha Svatého, o kterém je v Bibli napsáno. Jedno z Jeho působení v člověku je láska a respekt k druhým. A občas se sám divím, že mám víc soucitu, pochopení a lásky pro druhé než předtím. A vím, že to není má zásluha, protože sám o sobě jsem prospěchář a sobec.
    To, co dělá křesťan správně, nemá být z jeho vlastního úsilí. Je to projev Ducha Svatého. A člověk se sám sobě občas diví, že je schopen některých lepších věcí než dříve.
    Pak je tady ale také druhá strana a to je neustálá tvrdohlavost a odmítání toho působení Ducha Svatého v nás. Bůh dává sice tyto schopnosti, ale je demokratický: můžeme to i odmítat. Nicméně pokud potom spoléháme, že nás ze všeho oběť Ježíše Krista „vyseká“, tak i zde je odpověď (a přiznám se, že když to čtu, tak si rozhodně nemůžu říkat, jakej jsem dobrej křesťan):

    Jestliže svévolně hřešíme i potom, když jsme už poznali pravdu, nemůžeme počítat s žádnou obětí za hříchy,
    ale jen s hrozným soudem a ‚žárem ohně, který stráví Boží odpůrce‘.
    Už ten, kdo pohrdne zákonem Mojžíšovým, nedojde slitování a propadá smrti na základě svědectví dvou nebo tří svědků.
    Pomyslete, oč hroznějšího trestu si zaslouží ten, kdo zneuctí Božího Syna a za nic nemá krev smlouvy, jíž byl posvěcen, a tak se vysmívá Duchu milosti.
    Vždyť víme, kdo řekl: ‚Já budu trestat, má je odplata.‘ A jinde: ‚Pán bude soudit svůj lid.‘
    Je hrozné upadnout do ruky živého Boha.
    (List Židům 10,26-31)

    Shrnuto: Ta snaha není na prvním místě lidská, ale k tomu, že přestáváme být sobci, nám dává sílu sám Bůh, pokud přijmeme tu oběť jeho syna.
    Tu Boží „cestu“ ale máme svobodu také odmítat a žít si po svém. Bůh je sice trpělivý a odpouští rád (a díky za to;-D), ale také nás upozorňuje, že ta smrt Ježíše nás sice zachraňuje, jenže rozhodně není pro legraci. Člověk nemůže jen tak říct „Bože promiň“ a jít si za svým dále. Kdo tohle dlouhodobě dělá, (že si prostě přijme milost a dál ho Bůh nezajímá) dost si „koleduje“ o to ztratit tu milost.

    Příspěvek z 1. května v 18:23.
    Morell v něm napsal:

    Kde je v bibli nějaké doporučení o přístupu k planetě a přírodě? (a tím fakt nemyslím „milujte se a množte se“)
    Bible mi jako dobrý návod nepřijde, ale to bokem, je to návod a dodržovat návod přece taky znamená snahu, ne? Pokud pro křesťany snaha nic neznamená, proč se o něco vůbec snaží, když už mají spasení stejně zaručené?

    Prodleva 3 dny.
    Příspěvek z 28. dubna ve 21:29, upravený vzápětí.
    VelkýBochník v něm napsal:

    Čekal jsem, že se na to zeptáš a chtěl jsem to tam dopsat, jenže se mi to trochu „vykouřilo“ z hlavy a už tak to je dost dlouhej dopis na to, abych to tam připisoval:

    Ono to právě o té snaze není, i když to tak může vypadat. Řekněme, že Bůh stvořil tento svět. Jakožto stvořitel také ví, jak ten svět „funguje“. Je to podobné, jako když máš návod u koupeného spotřebiče, jak ho používat. Třeba do mikrovlnky musíš cpát pouze určitý druh nádobí, jinak se to rozbije a bude škoda na tom spotřebiči a vlastně tím utrpí i okolí (ty, protože z toho nebudeš mít nic).
    Přikázání a zákony od Boha jsou spíše takovým „návodem na použití člověka a planety“. Samozřejmě, že Bůh nevidí rád, pokud to někdo porušuje, ale v důsledku člověk škodí, dá se říct, pouze sobě a svému okolí, protože hřích má následky.

    A tento hřích je vlastně právě nevyřčeným: „Já tě, Bože, k životu nepotřebuji, vystačím si sám“.
    Já osobně ani to peklo, do kterého člověk tímto postojem směřuje, nevnímám tolik jako trest, ale jako výběr: Buď si člověk za svého života vybere Boha s Jeho pravidly a pak navěky přebývá v Jeho přítomnosti, nebo Boha nepotřebuje a pak není jiná přítomnost než s démony v pekle, protože není „střední cesta“. Jednou jsem tak přemýšlel a napadlo mě, že i peklo by se ,mohlo stát nebem, kdyby tam byla Boží přítomnost a naopak Nebe bez Boha by se stalo peklem, protože od Boha přišla na svět veškerá láska a naděje.
    (Rovnou to píšu, protože čekám, že by ses na to vzápětí zeptala... tak schválně, tušil jsem správně???:-D;-)

    A s těmi „Krišnisty“ vnímám ten rozdíl stejně: Je to o tom, že my, křesťané, věříme v oběť Ježíše. Modlitba je pouze důsledek vztahu s Bohem, ne samotná snaha o očištění se. To už za nás udělal právě Ježíš.
    Podle toho, co jsem četl, Krišnisté“ věří právě v modlitbu jako takovou, která má moc je očistit, uchránit,... zkrátka tou modlitbou di dokážou ze svých problémů „pomoct sami“;-)

    Příspěvek z 28. dubna v 18:23, upravený po 64 minutách.
    Morell v něm napsal:

    Takže křesťnaství je tedy také o lidské snaze. Dodržovat desatero je také usilování o jistou dokonalost, tady v jejich dodržování. (minimálně vím, že ukáznit myšlenky chce hodně snahy.) A také v dodržování dalších příkazů, to se také musí cvičit, protože člověk chybuje, že? Přijde mi to jako spousta práce.

    U Kršnistů; oni zpívají modlitbu, vy se modlíte tím, že jí odříkáte. Je v tom opravdu tak velký rozdíl?

    Příspěvek z 27. dubna ve 22:26.
    VelkýBochník v něm napsal:

    A vodička se vlní a vlní...

    Jojo... přiznávám se, že ne všechno jsem měl úplně nastudované. Nicméně jsem koukl na to učení Haré Krišna, abych mohl odpovědět. Připadá mi ale, že je to zase o té lidské snaze. Oni zpívají nějakou modlitbu, která je, podle jejich víry, očistí od poskvrny od okolního světa. Je to zase jakoby o jejich snaze udělat se sebou něco a tím být očištění od „nánosů“ světa. Popravdě nevím, jak je na tom Islám, ale pokud Pán Bůh dovolí, kouknu na to taky.
    To, čemu já věřím, je, že vírou přijímám, že za mě byl problém s mou nedostatečností a „nánosy bahna“ vyřešen. Ale byl to pouze Ježíš Kristus, kdo ten problém vyřešil, já jsem se na tom nijak nepodílel a nestal se ze mě „spoluzachránce“. Pokud toto vírou přijmu a „podepíšu“ tuto smlouvu křtem, tak jsem zachráněn.
    Pokud jde o ta přikázání, tak je to především Desatero... napíšu ho zjednodušeně (do závorek dávám vysvětlení, jak je možné to porušit... některé věci totiž dneska nejsou už moc srozumitelné):

    • Nebudeš mít jiného Boha kromě mne (Ona každá věc, která člověka až moc zaujme, může být rázem na prvním místě - je člověku „bohem“. Kdyby to šlo vysloveně proti Bohu, co si člověk vybere snáz???)
    • Nezobrazíš si Boha (ani žádným „trojúhelníčkem s okem“ na obláčku... Boží velikost vystihnout nelze)
    • Nezneužiješ Božího Jména (Dneska ze všech koutů slyšíme „Šmarjá“ (schválně píšu zkomoleně), pak také manipulační věta typu: „Bůh mi řekl, abys...“, pokud víme, že nám to Bůh neřekl)
    • Pamatuj na den odpočinku, že ti má být svatý (Práce v sobotu, či neděli... podle toho, jak kdo ten den slaví... myslím ale, že i v tom, který den to je, je podstatný rozdíl... sám se přikláním spíše k sobotě (a nejsem adventista))
    • Cti otce svého i matku svou (a to ať jsou jakkoli špatní... je to prostě Boží přání, myslím si, že k tomu patří i bránit jejich čest proti pomluvám atd.)
    • Nezabiješ (V Novém Zákoně Ježíš vysvětluje, že i ten, kdo by byl na svého bližního vzteklý bez příčiny, tak dělá to samé, protože je pouhý krůček od zabití...)
    • Nepokradeš (všimni si potom posledního přikázání, dost s tímhle a ještě tím dalším souvisí;-))
    • Nesesmilníš (Dnešní doba není jen o tom být někomu nevěrný fyzicky, ale myslí se tím i neslušné filmy, to, co je dneska označováno 18+,... Ježíš říká, že ten, kdo se pouze za hezkou ženou „podruhé otočí“, tak dělá to samé, protože zase chybí pouze malý krůček...)
    • Nevydáš křivé svědectví proti svému bližnímu (Dneska to ani není tolik u soudu, jako spíše drby, pomluvy a myslím, že i jakákoli jiná lež (Pokud si vzpomeneš na „milosrdné lži“, tak v tomhle zase „jasno“ úplně nemám, to je fakt))
    • Nebudeš dychtit po ničem, co má tvůj bližní (Vlastně to shrnuje hodně těch „věcí“ předtím. Ukazuje mi to, že každá zlá věc začíná už tou první myšlenkou, proti které máme bojovat. Ježíš navíc říká, že naším bližním je každý člověk tady na Zemi. Pokud bych splnil všechna ostatní přikázání tak, že bych se dovedl ovládat, pak vím, že tohle určitě splnit nedokážu)

    Tato přikázání se shrnují do dvou příkazů: Máme milovat svého Boha ze všech svých sil a pak i svého bližního = okolní lidi, ať je to kdokoli.

    Pak jsou, krom toho, ještě i různé směrnice pro tehdejší i dnešní dobu v Biblických knihách Exodus a Leviticus...

    Příspěvek z 27. dubna ve 12:24, upravený vzápětí.
    Morell v něm napsal:

    Když už tak sleduji proudy naší konverzace, říkáš, že bůh má na člověka požadavky a zákony, kterých není schopen dostát. Mluvíš jako bys je znal. Možná je znáš? Zajímá mě, jaké to jsou.

    Příspěvek z 27. dubna v 9:17.
    Morell v něm napsal:

    Děkuji. Já jen házím kamínky do vody a sleduji, jak se voda vlní.

    Mno, co se týká starého zákona a jeho proroctví, zdá se mi, že všechna byla napsána ex post facto, tedy jestli se takové věci vůbec odehrály, protože stejně jako nový zákon, nejstarší texty starého zákona se datují až k našemu letopočtu, ne před ním a to počítám i svitky od mrtvého moře, které obsahují i značně starší texty, ty však v bibli ani nejsou. Starší texty by se hodily pro posouzení, ale ty shořely v Alexandrijské knihovně a římská říše se postarala o zbytek, prvně při dobývání, podruhé, když křesťanství převzalo vládu a snažil odstranit všechny stopy všeho, co odporovalo oficiálnímu učení. Židé sepsali, co si pamatovali a lidská paměť je prevít po pár letech, natož po jedné a více generacích.

    Co se týká tvého dojmu z ostatních náboženství, měl by sis je trochu nastudovat. třeba hnutí Haré Krišna rozhodně neusiluje o přiblížení k bohu, oni mu slouží a bůh je zachraňuje. Muslimové zase jsou doslova boží otroci, tak to mají v napsáno v Koránu a také mohou být zachráněni pouze bohem. (a Islám se taky usiluje šířit) Židé jsou zvláštní lid boha, od kterého dostali zákon, který mají dodržovat, hlouběji do toho nevidím, abych jejich koncept popsala jednoduše.

    Příspěvek z 26. dubna ve 22:40, upravený po 3 minutách.
    VelkýBochník v něm napsal:

    Jdu odpovídat:
    Tak, odpověď na tuto otázku už jsem nastínil trošku dříve. Nicméně mi předtím utekla myšlenka (a už se nevrátila;-().
    Tak pravá víra;-). Myslím si, že je to ta moje. Ale to by Ti řekl určitě každý (že je to ta moje:-D... pardon... jeho:-D), proto zdůvodním, proč si to myslím:

    Mám dojem, že u ostatních náboženství se člověk „vydá na určitou cestu“, aby se přiblížil Bohu. Myšlenkou je, že se člověk sám svým snažením a dobrými skutky skutečně dokáže dostat blíže Bohu. Ale co si budeme povídat, je to náročné a dá se říct, že některým buddhistickým (nebo ani pořádně nevím, jací to jsou) asketům jejich život plný odříkání skutečně nezávidím, protože pokud máš před sebou svět v celé své kráse, tak odříkání všeho do tohoto jaksi nezapadá.
    Výklad křesťanství je takový, že člověk dostal zemi se vším všudy, aby jí v radosti užíval. V tom čase, kdy se ještě nevzbouřil proti Bohu a byl bez viny, tak byl zároveň skutečným obrazem Božím. Mluvil jsem tu předtím o tom, že se přidal na stranu nepřítele a tím přestal být dokonalý. Od té doby tedy nebyl ani schopen dostát Božím dokonalým zákonům a požadavkům, protože tyto zákony byly určeny Bohem při založení světa ještě než se stalo to, co se s člověkem stalo. A pokud je Bůh věrný a neměnný, tak nemohl ani změnit zákony, které jednou dal, protože by tak porušil tu svou věrnost a ten svůj charakter. Ale aby člověk (který od té doby podléhá smrti kvůli svým chybám) mohl být zachráněn, bylo nutné udělat něco jiného než žádat po člověku, aby té dokonalosti vlastním úsilím nějak dosáhl, protože už toho nebyl schopen. Proto poslal dokonalý Bůh na Zem svého dokonalého syna, aby za nás zemřel a tím nás ospravedlnil.
    Myslím si, že ostatní náboženství věří v ospravedlnění vlastním úsilím a tím vlastně odpírají svým bohům jejich božskost (chvíli jsem fakt přemýšlel, jak tento jazykolam napsat:-D), protože pokud je jakýkoli bůh dokonalý a člověk na začátku této „cesty“ ne, tak není možné, aby se dokonalým kdy stal. Pokud bych měl dát příklad z reálného života, tak když píšeš test a hned na začátku uděláš chybu, tak i kdybys pokračovala dál úplně bez chyby, sta % (a tedy dokonalosti) už stejně nikdy nedosáhneš. Pokud je bůh dokonalým bohem, tak člověk nebude nikdy schopen dostát jeho dokonalým požadavkům. Proto v Bibli tuto věc za nás řeší sám Bůh (a to bez toho, že by tu svou dokonalost popřel).
    Pokud by nešlo o teorii, tak stejně vidím, že křesťanství je pravá víra. Mám teď na mysli některá Biblická proroctví, která se opravdu stala:
    Kdysi dávno před Kristem byli Židé poraženi Babylónským královstvím a odvedeni do této říše. Ostatní rozptýleni po zeměkouli. V té době přichází na scénu Biblický prorok Izajáš a prorokuje, že se Izraelci zase shromáždí a vznikne svobodný židovský stát. To se naplnilo roku 1948, kdy vznikl stát Izrael. V Bibli je také předpovězeno, že skoro všichni Židé z celé planety se do tohoto státu nastěhují. Pamatuju si, jak jsem se kdysi na ZŠ učil, že Izrael má 6 milionů obyvatel (asi 6 to tenkrát bylo). Dneska má 9 milionů... teď jsem si našel i statistické údaje a v roce 1960 to byly pouhé dva miliony.. Jistě uznáš, že je velice divné, aby se tam obyvatelé rodili a během tak mála let by se ztrojnásobili - exponenciální růst začíná až po dlooouhé době, kdy nejprve křivka jde nahoru velice pozvolna. Nicméně o ostatních národech té doby dneska nevíme už téměř nic. Žádný z nich, až na Egypt (to si pouze myslím) nezůstal. O Egyptu je navíc v Bibli pro dnešní časy také zmínka;-)
    Další věc je, že ke konci časů se má šířit křesťanství do celého světa a to navzdory tomu, že Ježíš předpovídal, že bude pronásledováno. Nevím o jiném náboženství, které by se šířilo tím rychleji, čím více je pronásledováno. Pokud vůbec.

    Proto křesťanskou víru pokládám za pravou. Napadlo mě ale, že se možná neptáš na to, abych Ti ukázal prstem na pravé náboženství, ale že ta otázka má jiný význam... nebo ne??? Předávám slovo;-)

    Příspěvek z 25. dubna v 18:24.
    Morell v něm napsal:

    Hej, to je zajímavá otázka: Co je to pravá víra, a jak ji poznám? 8-D

    Prodleva 3 dny.
    Příspěvek z 22. dubna ve 13:35.
    VelkýBochník v něm napsal:

    Tak to fakt netuším:-D:-D:-D

    Příspěvek z 22. dubna v 7:42.
    Morell v něm napsal:

    Téda, by mě zajímalo, proč je kostel v našem městě na Google mapách pojmenován Patrik Bůh. ;-D;-D;-D

    Příspěvek z 21. dubna ve 23:01.
    VelkýBochník v něm napsal:

    Pokud jde o Tvé osobní přesvědčení, tak navzdory tomu určitě kostel navštívit můžeš. Pokud jde o opatření kvůli tomu viru, tak nevím, jak to mají kde s opatřeními. U nás se třeba musí člověk registrovat, nebo přihlásit, protože kapacity sálů jsou omezené.
    Co se týká dat, tak my (coby Církev Bratrská) to máme v neděli a je rozdíl mezi časy Bohoslužeb u jednotlivých společenství, není to jednotné (začátky jsou většinou mezi 9,00 a 10,30 a Bohoslužba jako taková trvá asi hodinu, nebo hodinu a čtvrt).
    Pokud bys chtěla kouknout, jak to funguje, tak ve spoileru posílám odkaz na celočeské stránky naší církve (máš tam rozkliklé už rovnou seznamy jednotlivých sborů... víc pomoct asi nemůžu):
    ;-)

    Příspěvek z 21. dubna v 9:52.
    Morell v něm napsal:

    Mno, můžeme se v tom nimrat ještě dlouho ale mě to nic nedává a tobě taky ne, argumentový ping-pong tady hrát nechci. Takže se od toho otočím k další otázce.
    Můžu jakožto jinověrec navštívit kostel? A případně kdy?

    Příspěvek z 20. dubna ve 21:48.
    VelkýBochník v něm napsal:

    V pohodě. Včera jsem pouze už nestihl odpovědět, ale teď „jsem zpátky“ (Tvůj Arnold Schwarzenegger:-D:-D:-D).
    Takže: Ona ta Bible o tom sice nijak dopodrobna nemluví, ale přesto tak nějak naznačuje, že minimálně Adam v Ráji nebyl zrovna nejkratší dobu a s Bohem měl vztah velice dobrej. Vyvozuju to z toho, že k němu Bůh přivedl VŠECHNA zvířata, aby je, jakožto správce zahrady, pojmenoval (to určitě trvalo dost dlouho, byť je to tam popsáno jednou, dvěma větami;-)). Myslím si, že při této činnosti nešlo ani tolik o úkol, jako o přátelskou spolupráci Boha s člověkem (Bůh, jakožto svrchovaný vládce, si zvířata mohl pojmenovat sám, ale nabídl to člověku a myslím, že k jeho veliké radosti. Já sám bych na místě Adama tu radost z toho měl určitě). Během toho Adam zjistil, že všechna zvířata jsou v páru, ale on sám nikoho nemá. Bůh ho uspal a pak mu z jeho žebra stvořil manželku. Potom je tam zachyceno to, jak jí k Adamovi přivedl a on z toho měl velikou radost.
    Krom toho je v Bibli dost nenápadně popsáno, kde se rozkládala Rajská zahrada. Bylo to mezi čtyřmi řekami. Na to, aby tohle člověk zjistil a „zmapoval“, taky potřeboval, myslím si, trochu času.
    Z toho vyvozuju, že šlo o opravdový vztah, minimálně člověk Bohu měl být za co vděčný;-).

    Ono asi záleží, jak se na smlouvy díváš. Já jsem v předchozím příspěvku neuvedl moc dobré příklady smluv, protože všechny byly tak nějak o něčem nepříjemném, to je fakt.
    Nicméně třeba takový sňatek je vlastně také smlouva. A není to proto, že se lidé nemají rádi, právě naopak. Smlouvu můžeme brát buď jako „vopruz“ (nevím honem, jaké jiné slovo použít, promiň), nebo jako slib.
    Za ten svůj krátký život jsem potkal pár lidí, kteří nikdy neřekli nic přímo. Pokud byli někam pozvaní, tak nic neslibovali, když od nich člověk něco potřeboval, tak taky ne... zjistil jsem, že na takové lidi se nemůžu spolehnout. Slib sice znamená, že něco budeš muset vyplnit třeba k vlastní škodě, nicméně na druhou stranu dává jistotu, že se můžeš na druhého člověka spolehnout. Myslím si, že třeba konkrétně v tom vztahu je tenhle slib důležitej. V současnosti se hodně lidí nechce „uvázat“ třeba tou svatbou a řekni mi, na co myslí, když tomuto „kroku“ říkají „ne“. Skutečně myslí na to, že s tím partnerem/partnerkou zůstanou přes všechno dobré i zlé, dokud je smrt nerozdělí??? Nebo myslí spíše na to, že pro ně do budoucna bude lepší se „nevázat“, aby si mohli žít dál „po svém“ a kdykoli zahodit všechno, co s tou dotyčnou „druhou polovičkou“ za těch pár pátků zbudovali??? Třeba přijde zas někdo lepší, že??? Ano, já vím, že píšu teď drsně a omlouvám se, že jsem se tak nechal unést.
    Právě ta smlouva s Bohem nám, lidem, dává jistotu, že On zůstává věrný. Pro Něj samotného to nemá žádné výhody, pouze přítěž. Obětoval za nás svého syna, věčně nám odpouští další věci a mnohdy trpí naší nechápavost, nebo tvrdohlavost. Měl by ale člověk kde hledat naději, kdyby se Bůh k ničemu nezavázal přes naše mnohé klopýtnutí a tu tvrdohlavost???

    Příspěvek z 20. dubna v 19:37.
    Morell v něm napsal:

    Jenom aby bylo jasno, nemusíš mi na nic odpovídat, nebo komentovat cokoliv, co říkám, prostě to píšu a nijak to na tebe necílím, prostě tu debatujeme o křesťanství a cokoliv co by ti vadilo, tomu se věnovat vůbec nemusíš.

    Příspěvek z 19. dubna v 8:03, upravený v 10:13.
    Morell v něm napsal:

    Pokud si vzpomínám, tak se v Genesis o tom, jaký Adam s Evou měli vztah s Bohem, nebo jak si důvěřovali, nepíše nic. Ani o tom, jak dlouho tam žili, tedy jak dlouho tu důvěru vůbec budovali.
    Ten zákaz ti uznávám, i ten rozhovor s hadem, na ty jsem zapomněla.
    Nicméně je tu fakt, že bez jakékoliv zkušenosti se lstí naletí prostě KAŽDÝ, ať je sebechytřejší a sebedokonalejší. Proto existuje pořekadlo „Napálíš mě jednou, měl by ses stydět ty, napálíš mě dvakrát, měl bych se stydět já.“
    Z toho mi nějak vychází, že to jinak prostě dopadnout nemohlo. Pak ale Bůh musel chtít mít člověka hříšného.

    Áha, smlouvy... s těma je vždycky problémů. Z toho, co vidím okolo sebe, smlouvu musíš uzavřít jen s někým s kým nemáš vztah, s cizím člověkem, aby sis ho zavázal, nebo s blízkým ohledně něčeho, v čem mu nevěříš, třeba dvacet miliónů korun. Smlouva je určená k tomu aby člověka zavázala, spoutala a přinutila něco udělat, často včetně sankcí, když to nebude.
    Ale s lidmi, co máš vztah, se smlouvy neuzavírají. Když člověk jezdí každý víkend vařit babičce, taky pro ní pracuje a papír na to s ní nemá. A znala jsem i partu lidí pracujících na černo, což bylo výhodné pro všechny zúčastněné, protože tam pracovali za jídlo, postel a pár korun, ale taky to byli bezdomovci, kteří často ani už netuší, kde mají trvalý pobyt. Takoví se nabírají „Hele, pojď se mnou, tady mi zamakáš a dostaneš najíst a kapesné.“
    Nějak mi to vůbec nesedí ke vztahu s bohem, který je osobní a má být přátelský a založený na důvěře, že by k tomu byla potřeba jakákoliv smlouva.

    Jinak, body za upřímnost, ne každý upřímně přizná, že neví, nebo neví úplně.

    Příspěvek z 18. dubna ve 14:47.
    VelkýBochník v něm napsal:

    Když Bůh postavil Adama s Evou do zahrady, dal jim dost jasné pokyny: „ze všeho jíst smíte, ale ze Stromu poznání dobrého a zlého nejezte“, taky jim řekl, že v den, kdy z něho budou jíst, tak propadnou smrti. A řekl jim to ten Bůh, který se o ně dokonale staral, se kterým měli osobní vztah atd..
    A pak přijde někdo (ďábel), koho vidí poprvé a začne jim to vyvracet. Dokonce řekne: „Bůh vám zakázal jíst ze všech stromů v zahradě?“ - Všimni si, jak to překroutil - oni měli zákaz jedení pouze z jednoho. Pokud máš s někým dlouhodobý vztah a pak přijde někdo, koho vidíš poprvé a rovnou napoprvé použije takovou lživou otázku, je normální, že mu uvěříš a přikloníš se k jeho názoru proti někomu, o kom víš, že se o tebe od začátku staral a bylo ti s ním dobře??? To, podle mne, byla opravdu vzpoura, protože prostě zrovna dostali chuť na něco zakázaného;-)

    Abych se přiznal, tak tohle mě kdysi taky napadlo. A odpověď asi taky úplně netuším. Ale vem si už jen ten fakt, že kdykoli někdo udělá nějaký zločin, tak tím trpí hlavně lidi kolem něj. Takové vysvětlení je asi to, že prostě s první vzpourou = hříchem „přišla“ do světa právě i ona smrt, bolest a trápení.
    Nicméně pokud jde o dědičný hřích, pak si myslím, že existují i různá prokletí, které člověk musí „objevit“ a vírou v Ježíše je ze sebe dostat. To je také důsledek toho, že jsme lidé, co hřešíme.
    Ano, Ježíš lidi vykoupil. Ale právě ty, co o to stojí a vyznají to. Tím křtem jakoby uzavírají smlouvu s Bohem, ale pokud se podíváš na reálný svět, tak kdykoli něco potřebuješ nakoupit, opravit, uzavřít dohodu ať už v práci, nebo třeba s operátorem, tak je to smlouva a nestačí to vyřídit ústně - domluvit se pouze ústně, že k někomu nastoupíš do zaměstnání. Musí to být potvrzené nějakým papírem - dokladem o té dohodě. Stejně tak uzavírá smlouvy Bůh s těmi, kdo je chtějí uzavřít.
    Pokud ale máš na mysli už ty lidi, co s Ním tu smlouvu tím křtem uzavřeli, tak co si budeme povídat, sice věříme, že je nám odpuštěno, ale každý den uděláme nějakou prkotinu, za kterou je zase nutné se omlouvat. Proto se i nadále počítáme mezi hříšné. Jediný rozdíl, který máme od „nekřesťanů“ je ten, že jsme přijali tu nabídku odpuštění a ne vždy se nám daří žít tak, jak by si Ježíš přál (i když dostáváme na pomoc vedení Ducha Svatého, někdy je pro nás pohodlnější zůstat si v té své sobeckosti a tvrdohlavosti, protože to, co chce Bůh, bývá často těžší - a to je další důvod, proč se pořád počítáme za lidi, co hřeší).

    Příspěvek z 18. dubna v 8:41.
    Morell v něm napsal:

    To mi vysvětli: jak se mohl člověk přidat na stranu ďábla tím, že ho ďábel napálil? Vždyť s ním člověk nezačal nijak skutečně souhlasit.
    Myslím, že nevyhnutelnost smrti pro hříšné je nesmysl, když uvážím, že umírají i maličké děti, co ještě neměly šanci nic udělat. To by dovoloval jen dědičný hřích a ten už Ježíš smazal.
    Pokud Ježiš všechny vykoupil, tak proč se pořád člověk bere za hříšného, když Ježíš „vyčistil stůl?“ To mi taky moc nedává smysl. TO je jak kdyby to byla jen politická propaganda s reálnou hodnotou 0.

    Prodleva 2 dny.
    Příspěvek z 15. dubna ve 21:36, upravený po 60 minutách.
    VelkýBochník v něm napsal:

    Děkuju... u některých věcí asi jsi první, ale je zaslíbené shůry, že Duch Svatý nám bude některé Biblické pravdy připomínat v pravý čas:-3
    A s některými otázkami jsem se ale už setkal, to je fakt:-)

    Tak spása;-) Pokud bych to chtěl brát z hlediska češtiny, tak synonymum je „záchrana“. A zmiňuju to proto, že z ryze křesťanského hlediska to skutečně záchrana je:

    Kdysi při stvoření se Bůh rozhodl udělat také člověka, který (jak je to v Bibli napsáno) měl být stvořen k obrazu Boha. S tímto člověkem chtěl mít Bůh vztah.
    Ale víme, co se stalo. Člověk se, možná neúmyslně, vzbouřil proti Bohu a jedl na radu ďábla z onoho Stromu poznání dobrého a zlého. Tehdy mu ďábel řekl, že pokud z něj bude jíst, tak bude jako Bůh, ale namísto toho to člověku přineslo akorát bídu, ve které teď žijeme.
    Protože ještě dávno předtím se proti Bohu vzbouřil samotný ďábel (dříve coby jeden z andělů), byl vyhnán z Nebe a později odsouzen k zániku. Člověk se tímto uposlechnutím ďábla vlastně přidal na jeho stranu - na stranu odsouzeného vzbouřence a coby dříve nesmrtelný propadl smrti.
    Ta smrt je nevyhnutelná pro každého, kdo se nějak vzbouřil proti Bohu, tudíž dneska totálně pro každého, protože není nikdo, kdo by neudělal něco zlého.
    Přesto ta smrt odděluje od sebe pouze dvě části: život na zemi a život po smrti. Věřím tomu, že Bůh se rozhodl ukončit ten lidský pozemský život proto, že pokud by člověk byl do této chvíle nesmrtelnej, tak by nutně propadl odsouzení a totálnímu vzdálení se od Boha.
    Ve starozákonní době lidé za svá provinění vůči Bohu obětovali zvířata, aby tím urovnali tu část hříchu - vzpoury, kterou mohli. Sice také umřeli, protože to je důsledek toho hříchu, ale mohli potom věčnost trávit s Bohem.
    Ale Bůh je svatý a jedinečný a od té doby, co se člověk vůči Bohu vzbouřil, tak není schopnej plnit ty Boží normy pro život, protože jsou to normy velice těžké a člověk už není úplně tím, kým ho Bůh na začátku chtěl mít.
    Protože však Bůh člověka má stále rád a stojí o jeho záchranu, poslal svého syna, který byl jediný bez hříchu a tak nad ním smrt neměla žádné slovo, aby ty naše viny a vlastně všechno, co způsobilo to jedení ze stromu (i nemoci, odloučení od Boha, atd.) vzal do toho pekla, které tu jednou bude pro vzbouřence. Kdyby Ježíš propadl taky hříchu, nemohl tuhle oběť za nás podstoupit, protože by umřel pouze kvůli svým chybám. Takhle to všechno, co nás tady trápí, mohl donést tam, kam se nikdo z nás nechce dostat. Poté, co tam tento „náklad složil“, tak nad ním smrt už zase neměla moc a proto vstal.
    Neznamená to bezproblémový život. Ale ta spása je v tom, že Bůh chce, abychom s Ním mohli být smířeni a nemuseli jsme po smrti být odsouzeni spolu s ďáblem. Dál to, že se o nás chce starat jako o své děti a zabezpečit nás. Pokud přijmeme to odpuštění a že za nás už obětováno bylo, můžeme mít s Bohem vztah bez toho, že by nás Jeho přítomnost zničila (vem si už jen ten fakt, že pokud se nemůžeš koukat do slunce kvůli tomu žáru, pak jak by pro vzbouřence asi dopadlo setkání s jeho tvůrcem);-)

    Příspěvek z 15. dubna v 18:19, upravený po 10 minutách.
    Morell v něm napsal:

    Musím říct, že na mě děláš dojem. Ač ve svém kontextu textu mají asi tyhle výtahy jiný význam, využíváš je mistrně na vytvoření odpovědí. Je mi jasné, že nejsem první, kdo se tě na tohle zeptal.
    okokok

    To mě vlastně přivádí k tématu spásy. Co to vlastně je?

    Statistika…