Náš vikář jí studuje (studuje na kazatele). I starořečtinu. Když jsem občas byl na návštěvě u něj, tak měl na nástěnce vypsaná slovíčka. Ono i těch jazyků, ve kterých byla Bible sepsána, je víc. Latinu, myslím, studuje taky.

Ale je fakt, že tyhle řeči by Bibli daly možná víc porozumění

Mě taky kdovíjak ne, ale divím se že tě nechytila řečtina, aby sis mohl přečíst řecké biblické texty v originále.

Na škole jsem měl Němčinu, ale teď se učím švédsky
Latinsky neumím a ani mě to nějak nezaujalo

Určitě umíš nějaký jiný jazyk, třeba latinu, ne? Ta má taky husté výrazy.

Veni, vidi ut non crediti oculo meo!

Ty kráááááso!!! No... je vidět, že anglicky fakt nerozumím

Ale kdepák, magic ani není anglické slovo, je původem kdesi z Persie, ale tak 3000 let zpátky a znamená mocný.
Co se týká angličtiny a v ní možných výrazů pro magii, tak to máme
Magic, hex, enchant, incantation
Pak máme v angličtině konkrétnější magické výrazy pro některé druhy magických postupů:
evocation, invocation, curse, blessing, summoning, banishing, také exorcism sem patří, některé z výrazů jsou univerzální napříč jazyky
Asi by se našly i další výrazy, ale takhle to z hlavy pro teď stačí.

Jinak díky za vyjádření.

Já osobně na ní fakt nemám dobrý názor. V Bibli jsou některé pasáže, které vedou k tomu spoléhat se na Boha ve všech oblastech života.
Nepopírám, že magií byli třeba někteří lidé „uzdravení“, ale i tak na ní nemám dobrý názor

Momentálně asi ani nevím, jak to odůvodnit, fakt ale je, že pokud věřím Bohu, tak nemusím na všechno hledat odůvodnění, protože víra nepotřebuje vědět všechno (to už pak ani není víra).

Možná ale narážíš trošku i na tento příspěvek, viď??? Co se týká magie, snažím se od ní držet zpátky. Pokud jde o kouzla jako taková (viz Narnie, Pán Prstenů,...), tak ty příběhy čtu rád a nepovažuju je za něco extra špatného. Magie je, podle mne, věda o kouzlech a kouzla, jako taková, s ní nemusí mít spojitost. Hodně hloupé je, že v angličtině je, co vím, pro kouzla pouze výraz „magic“ (a skutečně jsem dlouho nad tím návrhem jmen váhal)

Křesťanské velikonoce pokládám poněkud za nešikovně řešené, ale nechme to stranou, více mě zajímá tvůj názor na magii.

Morell: Asi bych ani nějak nevěděl, jak to napsat a co k tomu moc říct.
Krom toho i ti, kteří třeba mají něco společného se Strážnou věží, mají jednu dobrou vlastnost. Cosi hledají A Ježíš říká, že ten, kdo zjistí, že potřebuje hledat, tak také najde. Věřím tomu, že člověk, který opravdově hledá Boha jakkoli, tak Ho najde

Dneska nám začíná slavení Velikonoc. Kdo by chtěl vědět, proč a jak slavíme Velikonoce my, křesťané a co to pro nás znamená, může se ptát

Hmmm, mě to připadá jako dlouhý příběh plný zajímavých zvratů, který by stál za poslechnutí celý. Mám doma náborovou knížečku adventistů a četla jsem dost Strážných věží, abych si pročetla spoustu příběhů „bláznů“, co šli na hranu, protože neměli v sobě rozum, či měli rodiny, co je tam dohnaly. Tvůj příběh zní lépe.

Ahojky, děkuju za optání. Ano, už jsem na to odpovídal, ale v jiné nástěnce, ale vzhledem k tomu, že tahle je o víře, tak to sem kopíruji:

Tak... není to kdovíjak strhující příběh. Jsou lidé, kteří mají mnohem „zajímavější“ svědectví. Pána Boha jsem začal poznávat tak nějak postupně, protože jsem z křesťanské rodiny (ve které Bůh pomohl mnoha zázraky, nebojím se to říct). V určitém věku jsem začal dost „padat na pusu“, a zároveň poznávat, že Bůh je skutečně milující Otec. Tehdy jsem se ale ještě bránil křtu, protože v té době mi připadalo, že křest byl v našem „sboru“ něco hodně populárního. Za dva roky bylo pokřtěno asi 15-20 lidí... zkrátka hodně. Prostě jsem to chtěl nechat na pozdější dobu. A bylo to asi dobře, protože jedno mlhavé a podmračené ráno jsem si uvědomil, že tak nějak ani nevím, co dál sám se sebou. Pak to trvalo ještě nějakou dobu, než jsem se odvážil s tím přijít ke kazateli, ale už jsem prostě věděl, že bych chtěl...
Skutečně někdo má takové „bouřlivé“ osobní svědectví, u mě to šlo tak nějak postupně.

Hodně tomu ale pomohlo třeba mamčino uzdravení z rakoviny, nebo to, že občas „přišly dobré nápady“ nebo začaly věci fungovat až po modlitbě k Bohu, pokud jsme měli s něčím problém.

Chlebíčku, tak nám vlastně něco řekni o té své víře. Kdy a jak jsi vlastně začal věřit?
(pokud už to tady někde nepíšeš, spousta věcí mi snadno unikne)

Morell: to je to nejsložitější.
Neboj se,každá snaha se cení

ach... kéž bych tak často uměl něco pořádně pro Boha udělat, jako umím dobře kecat
Někdy to nejlepší, co můžeme udělat, je něco říct.

Celou dobu, jsem uvažoval zda se zapojit, ale teď musím.
Nebot mistr Jan Hus byl na svou dobu neskutečný a velice vzdělaný profesor na univerzitě a velice schopny kněz.
Knez, který si přál, aby lid bozi, rozuměl co se v kostele při bohoslužbě dělo... proto ho lidé v betlémské kapličce tak hojně navštěvovali, neboť hovoril v jazyku českém a ne latinsky, jak byl zvyk.
Take se mu nelíbilo jak se církev tenkrát chovala. Bozi odpuštění a dar odpustku si lidé kupovali a Jan prohlásil, že si Bozi lásku nelze kupovat. Jan take ukazoval, ze mnozí knezi a biskupové atd. se chovají divne.
Ano, Jan uznaval uceni anglického filosofa Viklefa, který v některých teologickych nazorech ujel... Jeho některé učíme i Jan hájil a hlásal. To je asi jediná věc ve které ujel... ze neudržel jazyk na uzdě? Ano, ale tehdejší doba to potřebovala.
Jan Hus, byl obětí sve doby... církev ho odsoudila a předala světské moci, která se rada rebela zbavila... i na hranici se Jan Hus považoval stále za kněze...
To co následovalo pak, troufám si rici, ze stim by Jan nikdy nesouhlasil.
Pro me jako katolika je postava mistra Jana kterou povazuji za úžasného člověka.

Chudak Bůh, moje babička vzdy rilala: člověče priciň se a Pan Buh Ti pomůže. Buh není automat na splněna přání. Ale je to někdo u kterého vim, ze nám dal velký dar svobody a my se můžeme rozhodovat mezi dobrem a zlem.
Zda víra pomáhá? Ma zkusenost je taková, že ano... ze Bozi lásku lze zažít, ale také již vim, ze některé věci se nedají sdílet na webu.

Víra je od slova věřit a kdybych všemu co věřím rozuměl, tak uz to není vira ale vedení.
Ma zkusenost je taková ze hlavní otázky víry nacházím v tichu a na kolenou.
Nebot jsou to velke veci

Dale zde zaznělo, ze Ježíš nikdy nežil. Ježíš Nazaretský je skutečná postava, dokonce i židovský historiky Flavius v knížce válka židovská(snad jsem jeho jméno napsal dobre.) ho zminuje, jako opravdovou osobu... nebo myslíte, že by plno jinych osobnosti uvěřili v pohádce ?

To je jen pár poznámek u kterých jsem se neudržel... tak mi prosím promiňte...
Krasny svaty týden a krasne a klidne velikonoce a ja utíkám do kostela

Hogo: Slyšel jsem (jedna paní povídala, znáš to), že ve vesmíru je asi odhadem 16 dimenzí. My, lidé, jsme schopní vnímat pouze 4 z nich. 3D říkáme prostoru a to čtvrté „Déčko“ je čas. Krom toho jsme omezení i začátkem a koncem: neumíme si představit, že vesmír je nekonečný, přestože je to nejspíše pravda: A o to víc si neumíme představit, že něco ani nikdy nezačalo. Proto si myslím, že Bůh ani začít nikdy nemusel. Je to podivné, ale pokud domyslíš do detailu, jak to bylo s tím vesmírem, tak se dostaneš ke stejnému závěru (Velký třesk - Ale co bylo před ním? Malá kulička, co vybuchla do prostoru? Ale co bylo před ní? Hloupost... třeba nějaká mlha? Ale jak ta vznikla?... a takhle můžeš „jet“ až kdovíkam a stejně se nedostaneš na začátek. Protože začátek prostě není. Vždycky se najde nějaká věc, co byla před ním ...důkaz, že naše myšlenky fungují dost omezeně).

Znáš někoho konkrétního??? I kdyby ano, pak je tady ještě jedna věc. Viděl jsem, jak se lidé děsí skoro všeho. Nebudou mít na splacení účtů, postihne je nemoc, nebudou mít na dovču, umře jim někdo nejbližší z rodiny...
A pak vidím... že já se prostě nebojím. Nemusím. Už jsem tu zmínil, že mi kdysi Pán Bůh celkem zázračně pomohl najít práci. Byl jsem nezaměstnaný a nikdo z lidí nedovedl pochopit, že se nebojím, že mám klid a jistotu, že mi Bůh pomůže nějakou najít. A nemusel jsem dělat ani kompromisy mezi tím, co potřebuju více a co méně - zkrátka „dostal“ jsem práci takovou, jakou jsem na tu dobu potřeboval.
Občas jsem také po modlitbě měl pocit, že se něco stane (jakkoli to zní divně) a... stalo.

Hmmm, já tedy nevím. Zatím jsem ateista, který nikdy v boha nevěřil a který se rozhoduje o buddhismu… každopádně podívám se na to…

Bůh je pro spoustu lidí něco jako stvořitel, všemohoucí, který dokáže úplně všechno… no s tím úplně nesouhlasím. Když teď pominu takové ty vědecké bláboly, že to není dokázané atd. Musím přiznat, že už dlouho přemýšlím, kdo takového boha vymyslel. Kdysi před dvěmi tisíci lety musel prostě přijít někdo, kdo řekl „Ach, tady je bůh, náš stvořitel, všemohoucí! Jemu se teď všichni budeme klanět.“

Každopádně ať to bylo jakkoliv, ten člověk ovlivnil tisíce lidí, byť se jeho existence ještě nedokázala a myslím, že ani nedokáže. Souhlasím s tím, že někdy se dějí nadpřirozené jevy, které si nedokážeme vysvětlit, ale nevím, jak si to můžu spojit s Bohem. Kdyby byl člověk, ateista, který by prodělal úplně tu stejnou věc a stali by se mu úplně stejné věci jako tvojí mamince (samozřejmě přeji též všechno zdraví celé rodině), tak jak si objasníš tohle? Skutečně by tomu pomohla víra v Boha?
Ta věc by se samozřejmě mohla stát komukoliv z nás, i kdyby nevěřil v Boha. :)

Morell: Moc učenej nejsem, co se týká dat. Vždycky jsem měl problém si je pamatovat, takže se sám divím, kolik se toho v Evropě semlelo naráz, když to čtu
Ono to, že Hus si, myslím, pouštěl tu pusu na špacír, protože mu nebylo jedno, co se děje a že základní myšlenka křesťanství a víra v Boha je pošlapaná samotnou církví. V Bibli je mj. napsáno (říká to Ježíš), že kdo chce jít za Ježíšem a nedovede se zříct svého života (ten život je tam rozveden jako otec, matka, majetek... atd.), tak ho není hoden. Mistr Jan, podle mne, dokázal tuhle pravdu naplnit až do konce. A o to právě šlo, protože prostě položil život za Toho, komu věřil. Já toho sám teď asi schopen nejsem, to se přiznám. A myslím, že málokterý křesťan. Ale věřím, že pokud je to i jednou do budoucna moje cesta, tak mě tam Pán Bůh dovede bez toho, že bych se teď musel strachovat, co se mnou bude
To je právě ta důvěra v Boha (ach... kéž bych tak často uměl něco pořádně pro Boha udělat, jako umím dobře kecat).

A jinak, děkuju moc za povzbuzení. Je to milé.

Úprava: Tyjo... tak koukám na ty data a to je hustý... už jen ten graf se mi neskutečně líbí... tos mě trefila

No, jestli nevadí, tak ti ohledně Jana Husa něco ukážu, je to pozoruhodný graf dějin. Zdaleka tam není všechno a tohle je jen malá část.
https://www.hermesis.cz/vv/historie/09.jpg
Přiznám se, že nevím, jestli Hus začal stát proti církvi už za Karla IV, nebo až za Václava IV, ale když se podíváš nahoru, tak v té době, kdy vybuchlo masakrové hustiství, probíhala stoletá válka a z jihu bušili turci. Prostě na nějakou dobu byli mocní v Evropě soustředění na dva velké konflikty a nějaký „bordel v čechách“ byl prostě záležitostí, na kterou nezbývalo žádné mocné vojsko, které by takové nepokoje mohlo razantně zastavit.
Taky v té době žil Drákula. I mě ohromilo, když jsem zjistila, že by se teoreticky mohl setkat s Leonardem Da Vinci. (také v té době začal knihtisk)
Jinak s tou pusou na špacíru máš pravdu, může to být tak, že prostě moc tlačil na pilu.

A musím souhlasit s Legatusem...
s jakou pokorou a ohledem na bezvěrce a pochybovače si to napsal, klobouček dolů.
Opravdu se s tebou o víře a věcech okolo toho bezva diskutuje.

Psal jsem hodně dlouho, to je fakt. Během toho jsem potřeboval kouknout i na AZJ (protože ho, já ostuda, ještě úplně neumím) a uviděl jsem, že už tu jeden dopis je za mě. Díky. Nicméně když už jsem začal psát, tak jsem si řekl, že to dokončím:

Morell: Hele, to jsem tak nějak nechtěl „podrazit nohy“

Jinak než budu pokračoval, tak bych ještě něco rád řekl. Nechtěl bych, abychom tak nějak diskutovali jenom proto, abychom diskutovali. Aby to pak nebylo jak kovbojský duel s argumenty. Není to o tom, že bych se nějak extra bál, že se s argumenty dostanu do úzkých. Jsem si jistej, že vy dva byste mě dovedli převálcovat úplně v pohodě, kdybyste chtěli. Spíše jsem si vzpomněl, že v Bibli je také někde napsáno, abychom nedebatovali jen pro samotnou debatu. Pokud obhajuji Boha a svojí víru, je dobré se jí také řídit (ať se mi samotnému chce, nebo občas i ne... jako teď). Jinak s vámi oběma píšu moc rád. A díky za zajímavé podněty k zamyšlení
Tak... a teď k těm odpovědím:
Morell podruhé: Je to hloupé, ale musím říct, že jsem se anglicky vskutku neučil. Pouze německy a kdyby to bylo v tomto jazyce, tak nevím, jestli bych to ještě teď dal dohromady. Pokud ano, tak za hodně dlouho a ten čas teď musím využít jinak.
On ten Hus si tu pusu na špacír ale pouštěl, myslím si, protože mu o něco šlo. A Husité byli nejprve stoupenci té myšlenky, kterou Hus dal světu. Teprve potom se mezi nimi objevili různí lidé, kteří z toho zase chtěli něco mít. Následkem toho byli u Lipan poraženi, tedy pokud vím já.
On ten Strom poznání je celkem paradox, to je fakt. Ale satan, jakožto svržený Boží nepřítel, jim nakukal, že budou jako bůh, pokud budou z tohoto stromu jíst. Vtipné na tom ale je, že jim sliboval něco, co už měli, protože člověk byl stvořen právě k obrazu Boha, jak je to v Bibli. Nevím, jak by to Bůh vyřešil, ani to moc nechci vědět, ale myslím si, že Adam s Evou (by) nebyli o nic ochuzení, kdyby z toho nejedli. A z toho, co můžeme vidět teď na Zemi, tak tím jedením ze stromu ani nezískali nějaké nadpřirozené božské schopnosti, ale pouze bídu. Myslím si, že pokud by lidé byli „ÚPLNĚ“ jako Bůh, tak by to vedlo k tomu, co je napsané o satanovi.
Jinak... líbí se mi, kolik toho víš. Respekt
–MM–: Neboj se, vůůůůůůbec to neberu jako útok (to už mi více vadí ty Tvoje neskutečné pomlčky).
Tak „jedu“ popořadě, abych nezapomněl: Nevím, jestli jsi to slyšel, ale rakovina má krom přirozené náchylnosti ještě i jiné „spouštěče“. Jedním z nich je třeba stres. V tom období, kdy to mamka „dostala“, tak to bylo s námi ve škole hodně těžké, myslím, že je to z toho. Byli tam veliké problémy s někým z učitelského sboru. Jinak, co jsem slyšel (a i viděl rentgenový snímek později), tak to byly metastázy, kterých měla naprosto plné břicho. Byl to tenkrát opravdu zázrak, že přežila. Co je ještě „silnější kafe“, že to prý řekli právě ti doktoři. Na ty předchozí rakoviny si nepamatuji, protože jsem v té době byl ještě malej. Jinak... s tím Trestem od Poseidona je to dost zajímavá úvaha, protože musím souhlasit asi tak jen napůl. Myslím si, že nemoci jako takové mohou mít občas i tu příčinu, že se neřídíme tím, co řekl Bůh. A není to o tom, že by nás chtěl terorizovat, nebo zbytečně trestat. Spíše je to o tom, že ví, jak tady ten svět funguje a dal návod, jak ho používat. I každá demokracie má své příkazy a zákazy, protože jinak by se stala anarchií. Pokud je člověk neposlouchá, tak si „zavaří“, ale přitom to nemění ten fakt, že je to pořád demokracie
O tom kasinu, že to byl modelový příklad, to vím. Ale asi jsem neodpověděl tak, aby to bylo úplně srozumitelné. Jde o to, že abys něco ohodnotil jako zázrak, tak se musíš zaměřit na určitou věc. A co jsem chtěl říct, že aby ses mohl objektivně zaměřit na správnou věc, podle které bys zázrak posuzoval, je dobré znát Bibli, protože je plno věcí, které si Bůh, jakožto osoba, která má charakter, prostě nepřeje a skutečně v nich zázrak neudělá. Zkrátka jako v laboratoři: pokud chceš vidět mikroorganismy růst, tak jim musíš dát vhodnou živnou půdu, protože ne každá bakterie se rozmnoží na každém druhu živné půdy. Pokud chceš vidět zázrak v životě věřících lidí, tak musíš vědět, kde hledat a naopak, kde ne. A to najdeš podle Bible, ve které jsou ty zákony, které Bůh dal lidem. Pokud se tím lidé ale nebudou řídit, tak Bůh nedělá zázraky tam, kde si nepřeje, abychom jednali tak, jak si zamaneme.
Nicméně díky moc za přání, vážím si toho. A naz5 posílám to samé.
Co se týká těch zázraků jako takových, tak v Bibli je ještě i jiná věc: Že na ty zázraky je potřeba mít otevřené oči, protože některé prostě přijdou a člověk, pokud není k nim dostatečně otevřený, tak si jich ani nemusí všimnout. Někde jsem slyšel, že kdyby se nám Bůh zjevil tak, jaký doopravdy je, tak bychom se nemohli svobodně rozhodnout. Protože On je tím, koho potřebujeme a samotná jeho přítomnost by nás ovlivnila natolik, že bychom už neměli svobodnou vůli. A pak také je napsané, že celý svět může ve stvoření světa vidět Jeho slávu, takže není výmluvy. Nicméně je to asi nejvíce o tom nehledat nejprve zázraky obrovské, kdy se prostě propadne část světa, nebo jánevímco. Bůh má moc udělat ty zázraky stejně tak dobře, jako my máme moc psát na klávesnici. Proč by je se svou mocí ukazoval jen tak bezdůvodně??? Kdysi jsem se zajímal o bojové sporty a měli jsme ve vedlejší třídě kluka s hnědým pásem v karate. A dlouho jsem to nevěděl, protože ti největší borci o tom prostě nemají potřebu mluvit. Tak si myslím, že je to i u Boha s těmi zázraky: tam, kde jsou potřeba, tak se je nezdráhá udělat, ale neplýtvá s nimi „na odiv“.
Pro mě je třeba zázrak i to, že jsem měl (po tom, co jsem Bohu svěřil svůj rozpočet) vždycky všeho dostatek a ty peníze většinou přibyly na konto právě v době, kdy jsem to nejvíce potřeboval. A nejsem bohatý, ale vystačím si a mám vždycky tolik, co potřebuju. A to je zázrak. A taky to, že se nebojím o to, jak vyjdu (momentálně jsem dokonce bez práce, ale už jsem zažil, že mi Bůh pomohl práci najít... kdybys měl zájem, hodím to sem).
Jojo... že byla Bible sepsána mnohem později než svět vznikl, to máš pravdu. Nicméně, stejně je divné, že nějaká ohleduplnost a nesobeckost je u lidí více vážená a že lidé, kteří sami svět nestvořili, tak se najednou řídí nějakými odtušenými pravidly

Teď se s dovolením přimíchám do rozhovoru já, protože už mi to nedá

Nejprve ale vyzdvihnu VelkéhoBochníka, protože jeho slova hodnotím jako působení Ducha Svatého. Nádherná evangelizace, která mě hodně zasáhla, navíc s jakou pokorou a ohledem na bezvěrce a pochybovače si to napsal, klobouček dolů.

Jenže, kdo nechce věřit, tak nebude a vždy si najde nějaký argument, proč by Bůh nemohl existovat. I sebesilnější svědectví o jasném zázraku se bude brát jako náhoda nebo štěstí, protože na všechno přece existuje vědecké vysvětlení.

Podobný zázrak jako Bochníkovi se stal i mně, ve 3 letech jsem měl rakovinu a doktoři mi dávali velmi malou šanci na přežití, ale stal se zázrak a nakonec jsem se vyléčil (díky modlitbám nejbližší rodiny a naší farnosti), nicméně tuhle konkrétní situaci tu více rozebírat nebudu, protože na to je jasné vysvětlení, ale to byl jenom první zázrak v mém životě.

Za 8 let co pracuji jako zedník a o víkendech ošetřovatel hospodářských zvířat jsem měl desítky, možná i stovky situací, kdy jsem byl více než blízko smrti a nemyslím si, že to byla nějaká náhoda, nebo štěstí, že když jsem padal z lešení ze 4 patra a náhodou jsem se zachytil, tak že se mi nic nestalo. Nebo, když mě při ošetření jedné zraněné krávy zasáhl pazneht jen necelý centimetr od oka a opět pouhý „škrábanec“..

To byli jenom dva příklady co se mi teď vybavily, mohl bych tak pokračovat dále klidně i hodinu, možná by někdo mohl namítnout, že to byla moje neopatrnost, případně neprofesionalita, nebo souhra náhod, ale na to prostě nevěřím, možná bych tomu věřil ,kdyby to bylo jednou, dvakrát nanejvíc třikrát, ale vícekrát už ne, je to jasné svědectví o tom jak zasahuje v tomhle případě můj anděl strážný, kterého poslal Bůh.

Ale abych nebyl tak sebestředný, tak díky již zmíněným modlitbám se uzdravily nejen nemocní lidé ale i mezilidské vztahy a to nejen v naší farností, ale i v místech stovky či tisíce kilometrů daleko, svědectví je strašně moc a přibývají další každým dnem, ale i tohle někomu prostě stačit nebude no..

Bůh koná i když to vždy nevidíme, on koná, i když to vždy necítíme. Jsou to prostě všední věci, které se dějí každý den a nevnímáme je, protože máme příliš zatvrzelá srdce, jednodušší je prostě říct, že to byla náhoda nebo štěstí, nejsme schopni uchopit tu myšlenku, že je tu někdo mocnější než jsme my a naše hrdost nám zaslepuje oči, proto raději vymyslíme tisíce argumentů, než aby jsme si přiznali, že nemáme pod kontrolou vůbec nic.

Další věc, která mě fascinovala je nutnost potřeby nějakých statistických odchylek. Modlitba je rozhovor s Bohem a já osobně zažívám na kolenou ty nejúžasnější chvíle, které mě naplní láskou, teplem a pokojem. Zvlášť silné je to při eucharistické adoraci a myslím si, že to tak podobně nezažívám pouze já. Modlitba je o vnitřním vítězství, mnohem důležitější než nějaké soutěže, které jsou jenom pro obdiv jiným lidem a jsou pomíjivé. K čemu bude vyhrávat dejme tomu nějakou vědomostní soutěž pořád dokola, ale při tom uvnitř bude prázdno?

Ale nějakou odchylku jsem přeci jen našel, tak snad tím někoho uspokojím, konkrétně sport.

Lionel Messi, Cristiano Ronaldo a Neymar jsou všichni křesťané a za posledních 15 let mají dohromady přes 50 individuálních ocenění (možná i více), to máme fotbal

Usain Bolt - 23 medailí (z toho 20 zlatých) , to máme atletiku

Lewis Hamilton -Sedminásobný mistr světa , formule 1

Kobe Bryant - Pětinásobný vítěz NBA, přes 20 individuálních ocenění .

Jsou tyhle příklady dostačující statistickou odchylkou?

Co se týče Bible, tak morální směrnici bych dal příklad Listinu základních práv a svobod, která v mnoha směrech vychází z desatera, nebo já tam alespoň vidím určité podobnosti. Stejně jako v Bibli najdu odpovědi na všechny mé otázky, některé mi třeba dojdou až později, někdy se na to musím podívat z jiného úhlu pohledu ale vždy to má alespoň pro mne tíženou odpověď a stačí mi to.

Na závěr bych chtěl ještě podotknout, že Bůh je tu pro všechny (nejen pro věřící), je to dokonalá láska, takže každého z nás miluje

VelkýBochník: Neptal jsem se, jestli ti víra přinesla zázrak, ale jestli jsi si jistý, že ho přinesla skutečně víra.

Rakovina je převážně pravděpodobnostní záležitost. Hlavní příčinou je, že buňka upřednostní své přežití (přežití svých genů) před přežitím celku, a začne se neřízeně dělit. To se občas stává… a lidi většinou ani neví, jak moc často se to děje. Tělo má totiž několik mechanismů, kterými proti rakovině bojuje a většinou úspěšně (protože prapředci lidí, u kterých to nezafungovalo, již dávno vymřeli). Rakovinou to neřízené dělení nazýváme až v okamžiku, kdy nádor způsobuje v těle mechanický problém (někde něco ucpe) a kdy se zdá, že přirozené obranné mechanismy dávno selhaly. Znamená to, že na přežití má velký vliv včasné odhalení a částečně i náhoda. Přežití většinou neznamená totální výhru nad nemocí, protože v těle pořád nejspíš přetrvávají podmínky, které rozvíjení rakoviny nahrávají. Není to bitva s nepřátelským virem nebo s bakterií, je to vestavěná porucha, která je do jisté míry přirozená. Může dopadnout různě… a odhady lékařů se velmi snadno můžou netrefit. To je ostatně i jeden z důvodů, proč se rakovina považuje za nevyléčitelnou: nerozumíme jí. Kanál Kurzgesagt na YouTubu má moc pěkné video o rakovině u různých zvířat, jde si tam zapnout české titulky:

Nepodezírám tě, že sis příběhy vymyslel, ale že vidíš příčinnou souvislost tam, kde není. Občas máš štěstí . To se stává. Nepravděpodobné věci nejsou nemožné, naopak. V případech, o kterých hovoříš, navíc ani nevíš, proti jakým pravděpodobnostem vyhráváš, abys mohl posoudit, že tohle je hodně moc zvláštní náhoda. I ten vznik rakoviny způsobila náhoda, ale u té předpokládáš, že to byla jen smůla, nepřisuzuješ jí nadpřirozenou příčinu – třeba trest od Poseidona za to, že uctíváš nesprávného boha. (Mimochodem, samozřejmě přeji tobě i tvé rodině pevné zdraví, navzdory všem přirozeným i nadpřirozeným silám.)

Moje otázka byla, jestli se křesťanům v průměru častěji stávají dobré věci než všem ostatním. Jakékoliv dobré věci, v případech, kdy záleží opravdu jen a pouze na náhodě. Řekl bych, že ne.

Kasino byl jen modelový příklad. Potřeboval jsem co nejméně kontaminovanou náhodu, která může vyvolat pověrčivost a u které jde změřit, jak moc je náhodná. Máš nějaký lepší příklad? Nezmiňoval jsem nic o peněžní výhře, ani o hamižnosti, ani o zisku bez práce, o ničem z toho, co by šlo označit za nekřesťanské. Jde jen o samotný hod kostkami, který jde vyhrát či prohrát… a u kterého by někdo tvrdil, že mu určité gesto zvyšuje šance. Jak bys prokázal, že je jen pověrčivý? Nejde stejnou logikou prověřit i na modlitby?

„Navíc můžu říct, že Bible je skutečně kniha tak nějak ‚pro život‘ - nezamlčuje některé oblasti a nezkresluje člověka jako ideál všeho. Rozhodně bychom třeba o zloději neřekli, že ‚jeho životní cesta je dobrá‘ (to je nadsázka).“
Proč neříká Bible totéž i o otrokářích? Nebo o pytlácích, kteří loví ohrožené druhy zvířat?

Na spoustu velkých otázek nyní tušíme jakési víceméně správné odpovědi, které v Bibli nejsou. Víme, že zaměstnání je lepší než otroctví, že demokracie je lepší než totalita, že posílání děti do školy je lepší než posílání do práce, že čistá voda a mýdlo zahraňují životy, že očkování mrtvým zárodkem nemoci může zajistit imunitu proti té nemoci, že otevřené kancelářské prostory snižují produktivitu a zlepšují koloběh bakterií a virů , nyní také postupně zjišťujeme, že bez ochrany soukromí zaniká svoboda. Dodatečně jde některé pasáže písma svatého ohnout tak, abychom v nich viděli cokoliv, ale to je málo, to nestačí.

Jestli má být Bible návod od Boha, tak si myslím, že by měla obsahovat tyto odpovědi. Na to bys nejspíš mohl říct, že to by bylo moc snadné a že hledání odpovědí je součást lidského údělu, na což bych ti položil otázku: Proč? Do jaké míry je návod návodem, když v něm spousta věcí chybí? A proč tedy zrovna odpověď o zloději v Bibli je? Na tu bychom přeci přišli i bez Bible, krádeže odjakživa byly odsuzované i v komunitách, které o křesťanství neměly zdání. Znáš nějakou konkrétní morální směrnici, která skutečně vzešla z Bible a nebyla známá dříve?

Omlouvám se, pokud vyznívám nějak útočně, není to záměr. Přemýšlet o víře mě baví.

Tos mi podrazil nohy s tou kvalitou kléru, to je pravda.
Situace okolo Jeníka z Husé byla složitá, byl to rebel a snílek, kus jeho spisů jsem četla. Krásný ideál, ke kterému jsou dnes asi nejblíže Quakeři. Pokud vím, tak to nebyl inkiviční soud, u kterého by se nemohl zachránit, chyby dělali jak jeho soudci, tak i hus, který si před soudci pouštěl pusu na špacír. Husiti ho spíše využili jako symbol, pokud vím zahynul nějakou dobu před vypuknutím toho masakru.
Ah ano, tenhle háček v genesis. Četla jsem Kolbrin, který je dochovaným textem z Egypta a sumeru, myslím si, že jeho autentičnost je docela nadějná a že obsahuje starší verzi tohohle příběhu, který židé v Babylóně převzali od místních a ve zkrácené podobě převzali. Jakési oddělení od boha je tam podobné, ač také dosti jiné. (jestli umíš anglicky, můžu ti ten kus textu vytáhnout a přeposlat, nebo klidně celou knihu, ale český překlad nemá)
Myslím, že když si uvážím oba texty, tak došlo ne k tomu, že by člověk ztratil nárok být jako bůh, ale tu cestu k tomu si značně ztížil. No i když strom poznání, ze kterého pojedli... ten by k tomu měl naopak napomoct. Ten příběh je v bibli dosti zmatečný, když se nad tím člověk zamyslí. Protože to vyžaduje umět rozpoznat dobré a zlé, aby za sebe člověk mohl nést zodpovědnost.

-MM-:(jsem teď na noťasu, takže se zase omlouvám za kráááátké pomlčky). Předem děkuji, že jsi tu mou dopověď vzal tak, jak jsem jí myslel. Možná to znáš, že někdy nevíš, jak se vyjádřit, aby to nevyznělo špatně, trochu mi to nešlo (a vypadalo to, jako kdybych prudil).
Ale tedy k té otázce, jestli mi víra přinesla nějaký konkrétní zázrak: Ano, přinesla: Moje vlastní mamka si prošla 3x rakovinou, dvě z toho byly zhoubné a lékaři jí nedávali moc šanci. Po modlitbách a postech některých lidí z církve lékař při další návštěvě konstatoval, že vidí zázrak v tom, jak to mamka snáší a že obvykle je to mnohem horší. Nicméně mamka je tady pořád mezi námi. Také taťkovi našli lékaři kdysi cosi na plicích a po modlitbách to tam při další návštěvě prý už nebylo.
Uznávám, že tuhle věc jsem teď klidně mohl vymyslet teď při psaní jen abych si zastal svůj názor, alespoň někomu to tak může připadat, nicméně, myslím si, že není potřeba si vymýšlet pokud jde o to prezentovat Boha. Ale i kdyby, tak kdysi jsem tady psal jednomu člověku (se kterým jsme se také dostali na téma Bůh), jak jsem našel práci. To je totiž další zázrak. Kdyby to někdo vysloveně chtěl vidět, rád zkopíruji, ten dopis ještě mám.
Co se týká toho kasina, tak tam nemůžu souhlasit a myslím si, že v těchhle věcech prostě Boha a zázraky nenajdeš. Protože Bůh nám také dal určitá pravidla pro život a pokud děláme něco tak, jak nechce, přirozeně nebude (chtít) dělat zázraky. Myslím si, že záleží dost na tom, kde ty zázraky chceš čekat. Pokud chceš od Boha čekat vedení a nadpřirozené věci, pak je dobré respektovat to, co chce on. Apoštol Pavel to v Bibli jasně řekl, že je dobré pracovat vlastníma rukama a nezahálet. Krom toho je to podobně i ve Starém Zákoně. A s tím sázení a hazard jaksi nesouhlasí. Pokud je to brané pouze jako příklad, tak jsou i další věci, ve kterých prostě Boží zázraky neuvidíš, protože to prostě jde proti Bohu.
Ten Poseidon mě pobavil. Ale ano... chápu. Jak jsem odpovídal už dole, křesťanství je ze své podstaty dost odlišné od ostatních náboženství. Navíc můžu říct, že Bible je skutečně kniha tak nějak „pro život“ - nezamlčuje některé oblasti a nezkresluje člověka jako ideál všeho. Rozhodně bychom třeba o zloději neřekli, že „jeho životní cesta je dobrá“ (to je nadsázka). Naopak: často mi Bible také ukázala, co je ve mně špatně (a víme, že není nikdo dokonalý bez viny). Pak mi také ukazuje dokonalý příklad milujícího Boha. Občas mu nerozumím (protože ani nemůžu rozumět Bohu), ale vidím, že to, co dává za příkazy, tak se jimi také sám řídí. Pokud se vrátím k těm olympským bohům, tak měli dost lidské vlastnosti - byli hádaví, Zeus měl dítě s Európou, občas si své komplexy vylévali na lidi,... zkrátka „kázali vodu a pili víno“, proto nevěřím třeba právě jim.
Morell: Tou tisíciletou říší jsi mi něco připomněl (někteří asi tuší), ale to je vedlejší. Každopádně: v jedné své knížce Marek Vácha (což je katolický kněz) říká, že tentokrát máme dobrého papeže (parafráze). Naznačuje tam, že ne vždycky to tak bylo. A je dost hustý, že tohle dovede říct on jakožto katolický kněz. On je právě rozdíl mezi křesťanstvím upřímným a stojícím na Božích zásadách, nebo tím, když se někdo do církve dostane, protože tam vidí „kariérní růst“. A co je zajímavé, že v Bibli sám Ježíš a apoštol Pavel několikrát prorokují, že tohle se stane. Že i do církve přijdou lidi, kteří si půjdou pouze za svým úspěchem. A když si to pak uvědomíš, tak zjistíš, že je rozdíl mezi církví, která má na prvním místě Boha a různými vysoce postavenými lidmi v církvi jakožto instituci. Proti čemu se vlastně stavěl Jan Hus? A kdo ho odsoudil k upálení? Pak je i právě pravdivé, že křesťané jsou pronásledováni.
Co se týká toho Božího otcovství: v zásadě je to ta nejlepší myšlenka, ale má to jeden háček: možná BYCHOM takovými byli, kdyby se člověk kdysi nepostavill proti Bohu (viz Adam a Eva). Od té chvíle si člověk nemůže nárokovat být alespoň zčásti jako Bůh, nebo Mu rozumět. Anebo vlastně ano, jde to přes přijetí té oběti Ježíše, ale fakt jen z maličké části oproti tomu, co asi bylo zamýšleno. Krom toho Bůh je Bůh a právě ten příběh o satanovi napovídá, jaké to je, kdybychom se chtěli stát tím, čím je On.

Uff... snad se vám to bude chtít číst

Co se týká těch sekt, tak tomu moc nevěřím, protože v celých dějinách byli křesťané většinou dost krutě pronásledováni. Ale fakt je ten, že ve Středověku byla církev velice mocná.
To je velice nepravdivé, že by celé křesťanství bylo většinu dějin pronásledované. Pronásledované bylo jen cca do roku 300, kdy se stalo vládnoucím a jediným náboženstvím římské říše. Od té doby to byly jen drobné sekty křesťanství... alespoň do rozpadu Katolické církve. Ze 2000 let historie to není tak velký kus, rozhodně ne většina dějin. Myslím, že svou moc skutečně začaly církve ztrácet v 15 století, kdy se Evropa značně začala měnit v moderní svět. To máš více než tisíciletou říši křesťanské víry.
Jo a taky... Gnosticismus a křesťanství: https://cs.wikipedia.org/wiki/Gnosticismus#Gnosticismus_a_k%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD

Nicméně je ale ještě jeden fakt, že jiná náboženství a sekty popisují ve svém učení, jak se dostat k Bohu. Kdežto křesťanství říká, že Bůh se musel sklonit k člověku a sám přijít a nabídnout mu milost. Pokud bereme Boha jako někoho nadlidského, stvořitele vesmíru, jaký by to byl Bůh, kdyby člověk mohl jeho požadavky normálně splnit a dostat se k němu??? Co by na něm bylo tak nadlidské, pokud bychom my, kteří děláme chibi (a nejen v pravopyse) mohli splnit jeho požadavky na správný život???
Jaký by to byl Bůh, kdybychom se mohli stát jako on? Přece náš pravý otec a my jsme v té chvíli jeho nefalšovanými a pravými dětmi, které mají v sobě mnoho z jeho samého.

VelkýBochník: Začnu od konce.

Nepatřím mezi ateisty, kteří obtěžují chytráckými výzvami „Dokaž, že tvůj bůh existuje!“, protože podle mého názoru nic, čím by dokázat šel, zkrátka neexistuje. Je známo, že jakákoliv pokročilá technologie může zaostalejší kultuře připadat jako magie, z toho tudíž paradoxně vyplývá, že i jakoukoliv zdánlivou magii můžeme vysvětlit pokročilejší technologií (nám dosud neznámou). Pokud bych tedy viděl něco zdánlivě nadpřirozeného a byl bych si jistý, že mě nešálí mé smysly, očekával bych, že to je spíš mimozemšťan, nebo cestovatel v čase z budoucnosti. Přestože pokročilejší civilizace mívá v průměru ušlechtilejší a poctivější záměry, nic není stoprocentní, takže i kdyby mi ten kouzelný tvor říkal, že je fakt Bůh a odcitoval mi nějaké moudré šlágry z křesťanské doktríny, očekával bych spíš, že se vydává za náboženskou figuru proto, aby mě oklamal. I kdyby mi splnil nějaká zázračná přání, pořád se nabízí víc vysvětlení, než že je skutečně tím křesťanským Bohem. Uznal bych, že by jím mohl být, ale věděl bych, že si nemůžu být nikdy jistý. Ne proto, že jsem zatvrzele přesvědčený ateista, ale proto, že otevřeně zvažuji všechny možnosti. Svět kolem nás je příliš úžasné místo na to, aby jakékoliv dění potřebovalo nadpřirozené vysvětlení.

„Mně moje víra už přinesla dost věcí“
Jsi si jistý, že ti je skutečně přinesla víra? Pokud modlitby fungují, měly by způsobovat nejen radost konkrétnímu člověku, ale i spoustu statistických výchylek.

Kdybys měl hráče v kasinu, který ti tvrdí, že pokud před hodem kostky políbí, vzroste mu šance, že hodí sedmičku, jak otestuješ, jestli je to pravda? Můžeš vzít stovku hráčů, jedna půlka bude kostky líbat a druhá ne, necháš je nějakou chvíli házet a uvidíš, které skupině padá sedmička častěji. Nezískáš samozřejmě nikdy jistotu, zjišťuješ jen pravděpodobnost. Pokud bys provedl milion pokusů a sedmičky by padaly oběma skupinám stejně často, jaký bys měl závěr?

Způsobují modlitby křesťanů výchylky? Zejména na úkazech, které se jeví jako stoprocentně náhodné, by měly být zřetelné, ne? Vyhrávají křesťané častěji v soutěžích? Dějí se jim méně často nezabranitelné nehody? Přežívají častěji závažné choroby? (Nezmiňuji obecně všechny nemoci, jde mi jen o ty, které mají nejasnou příčinu, nebo průběh neovlivnitelný nám známými světskými zásahy.)

„Co konkrétního člověku (Tobě) přináší to, že v Boha nevěří?“
Myslím si, že mi to přináší objektivnější pohled na skutečnost. Z mého pohledu není nijak zvlášť důležitá otázka, jestli nějaký bůh existuje, mé životní hodnoty nejsou propojené s otázkami, kdo a proč nás stvořil. Prostor, u kterého předpokládáš, že bude smutně prázdný, v mé mysli neexistuje. Čímž ale nechci říct, že spirituálním myšlenkám nerozumím (viz starší příspěvek jinde).

Existují stovky různých náboženství, tisíce různých variant bohů, ve které nevěřím. V drtivou většinu z nich nevěříš ani ty, takže bys měl tušit, jak se nevěření projevuje. Co ti přináší, že nevěříš v boha moří Poseidona?

–MM–: Prosím, nebrat to jako útok, spíše jako úvahu, nebo zamyšlení
Nevím, jak jinak to napsat, aby to vyznělo tak, jak to myslím (i když jsem to několikrát opravil)

Morell: Přesně takhle to neřekl, to máš pravdu. Ale je v Bibli jeden případ, kdy Petr vyznal, že Ježíš je Mesiáš (zasvěcený, nebo pomazaný k čemusi), syn živého Boha. Co se týká těch sekt, tak tomu moc nevěřím, protože v celých dějinách byli křesťané většinou dost krutě pronásledováni. Ale fakt je ten, že ve Středověku byla církev velice mocná. Nicméně je ale ještě jeden fakt, že jiná náboženství a sekty popisují ve svém učení, jak se dostat k Bohu. Kdežto křesťanství říká, že Bůh se musel sklonit k člověku a sám přijít a nabídnout mu milost. Pokud bereme Boha jako někoho nadlidského, stvořitele vesmíru, jaký by to byl Bůh, kdyby člověk mohl jeho požadavky normálně splnit a dostat se k němu??? Co by na něm bylo tak nadlidské, pokud bychom my, kteří děláme chibi (a nejen v pravopyse) mohli splnit jeho požadavky na správný život???
–MM–: Vedeš 1:0... ne... ber to jen jako vtípek. Ta teorie odplaty je fajn, to jsem vůbec netušil, kouknu na to podrobněji
A teď tedy k vážnému tématu: Jako jo... jsou věci, které nevím a překvapí mě. A za tu teorii fakt respekt. A zároveň sorry, že jsem nevědomky řekl něco, co není pravda. Jenom řeknu jednu věc: mně křesťanství už dalo hodně věcí a dokonce jsou věci v mém životě, o kterých by možná ani ateista neřekl, že jsou přirozené. Považoval by to za veliké náhody. Zvlášť když jde o to, že většina se jich stala po modlitbách (můžu se klidně podělit). Otázka ale je, co nekřesťanovi dává do života to, že nevěří. Takže si dovolím drzost (a předem promiň): Co konkrétního člověku (Tobě) přináší to, že v Boha nevěří? Mně moje víra už přinesla dost věcí
Nebo i jinak: Pokud bych zde všem rozumně dovedl dokázat, že Bůh je (nebo pokud by to za mě radši udělal Bůh sám), je nějaký skutečně opodstatněný důvod, proč v Něj/Jemu nevěřit?
A znovu promiň takovou „zákeřnost“ ode mne

VelkýBochník: Myslím, že vnímáš evoluci moc zjednodušeně.

„Pokud jde o přežití silnějšího, tak je vlastně divné, že něco takového vůbec existuje.“
Vůbec nejde o přežití silnější, ale o přežití genů, které jsou lépe přizpůsobené svému prostředí. Jednotkou není živočich, ale genetická informace (což Darwin nevěděl, to víme cca od šedesátých let dvacátého století). Přežívají geny, které způsobují, že z nich vzejdou živočichové, kteří se dokáží úspěšně rozmnožovat. Láska je naprosto přirozený důsledek, rozšíření loajality ke smečce. Shluky živočichů, kteří spolupracují, protože se mají rádi, mají větší šanci na přežití než samotáři. Některé geny můžou v důsledku způsobovat, že jednotlivci obětují život, aby zlepšili šance na přežití skupiny (typicky rodiny, širší rodiny, nebo komunity).

Dokonce i víra ve fiktivní koncepty je logickým důsledkem evoluce, protože zlepšuje spolupráci napříč mnohem většími útvary. Pokud někdy najdeme inteligentní mimozemšťany, je téměř jisté, že budou mít také svoje náboženství (nebo jeho pozůstatky) a svoje peníze.

„Nemůžeš se matematicky nikdy spoléhat na to, že ti to ten dotyčný oplatí, pro to prostě není vzorec.“
Můžeš. Na to dokonce existuje jedna celá oblast matematiky – říká se jí teorie her. V nekonečné hře se drtivé většině účastníků vyplatí spíš nezrazovat důvěru, protože by riskovali odplatu v dalším kole. Není tedy těžké vymyslet scénář, kde je v zájmu stoprocentního sobce spolupracovat pro všeobecné blaho.

Pralinka2: Marxismus sám o sobě připomíná náboženství. Ateismus, kterým se komunistické režimy oháněly, vycházel spíš z odporu ke starším konkurenčním vírám, ne z nějakého výrazného přesvědčení. Myslím, že i většině marxistů je totálně ukradené, jakým způsobem vznikl svět, není to dělnicky významná otázka. Na křesťany křičí „Bůh to určitě nebyl!“ hlavně proto, že chtějí křičet na křesťany.
V Číně zase tamní režim zakazuje dalajlámovi reinkarnaci a ustanovuje vlastního dalajlámu.

–MM–, píšeš, že „Naproti tomu pro většinu ateistů nejsou podobná přesvědčení obvykle nijak zvlášť důležitá.“ Nevím, jak pro většinu, ale přinejmenším pro marxisty je to nedílná součást jejich přesvědčení a identity. Ateismus je jeden ze základních pilířů marxismu a následně i politických režimů, které na jeho základě byly postaveny a provozovány.