Jako ještě pár písmen by jsme mohli přidat ale na druhou stranu by jsme se ale mohli posunout dál ? Co vy na to ?

Já to beru jako „jé, to je zajímavé, to bychom mohli přidat“ a i kdybych nebrala jako palec nahoru, tak stejně by vyhrála možnost přidat tato písmena.

Mě je to asi jedno, pokud zjistíme že je písmen málo, tak přidat další v budoucnu nikdy není problém.

Jenom odebrat jedno íčko, na tom už jsme se dohodli

Jenom nechápu proč je kladný hlas. To že mi to připadá zajímavé přeci neznamená, že to chci.

Skvěle! Večer to napíšu do záhlaví. Pokud nesouhlasíte, napište.

podle mě odhlasováno

Já bych do abecedy zařadila tyto písmena: a, æ, ẞ, e, f, j, ю, k, l, m, n, p, r, s, ù, y, i

Jo, omlouvám se, nějak jsem tu na to zapomněla. Moc nejsme schopni domluvy... Zkrátka můžete psát návrhy a pokud návrh bude mít více / reakcí, je schválen, pokud více , tak není.

Tak jakým způsobem se domluvíme na abecedě

Pitrys No vlastně máš pravdu

To je blbá abeceda, kdo se to má znovu učit? Měj aspoň nějaký pochopení

Chce tě mýt ve svém jazyku nejen

Q w e r t y u i o a s d f g h j k z x c v b n m
snad konečně vymyslíme tu abecedu

Dobrá, když jsme u těch koncovek, jakou byste navrhnuli třeba u sloves? Pro příklad, jak již dříve psal Bochník, v češtině máte třeba -t, v němčině -en, na druhou stranu v angličtině nic takového není a slovesa si tam končí jak chtějí.

Jasně, nebude všechno mít stejnou koncovku! Na to myslím.
A samozřejmě, druhý odstavec Tvého příspěvku je taky velmi dobrý na zamyšlení, ale myslím, že se na tohle můžeme zaměřit až když se konečně dohodneme na té abecedě.

Pokud jde o ty koncovky, pak myslete ale na to, že by neměly být pro všechno stejné
slovesa mají v češtině -t, přídavná jména -í/-ý, příslovce -ě, množná čísla podstatných jmen také specifické koncovky...

Jinak mě napadl ještě jeden nápad: jak se učím švédsky, tak jsou tam oproti češtině gramatické rozdíly a vyjádření pro něco v překladu do češtiny celkem odlišná: např.: Švédi rozlišují neurčitu číslovku „mnoho“ na dvě slova podle toho, zda jde o počitatelná podstatná jména (mnoho fuseklí), nebo nepočitatelná (mnoho času), dále je rozdíl třeba ve slovesu „starat se o“ (doslova ve švédštině „brát ruce o“) a dost frází se taky řekne jiným způsobem.
To k jazyku patří. Chceme oproti češtině nějakou výjimečnost - např. ve frázích něco vyjídřit jinak, nebo rozlišit oproti češtině slovíčka podle více významů a tak???

Musíme nějak vymyslet abecedu

Ankety jsou už jasné, co dál?

Pardón za (dost velké) zpoždění, ale úplně jsem na to zapomněla. Na základě příspěvku od Bochníka jsme řešili v klubovně právě nějaké koncovky, ale nemyslím si, že by se toho moc vyřešilo. Ale samozřejmě tu mám dvě ankety (alespoň trochu na základě klubovny) ať se rozhodneme.

Hlasování již skončilo.

Budou všechny koncovky všech slovních druhů končit na samohlásku, souhlásku, nebo to bude různě (například jestli infinitiv bude končit na z a přídavná jména na l)?

3

Samohlásky

0

Souhlásky

6

Obojí

Hlasování již skončilo.

Bude se moci dát použít nevyjádřený podmět?

4

Ano

6

Ne

K té druhé anketě; jde o to, že v angličtině se musí používat zájmena na začátku věty abychom věděli, koho se to týká (třeba He had a cat, You are there), ale v češtině to tak být nemusí, jelikož máme více tvarů sloves (Měl kočku, Jsi tady). Jak to budeme mít my?

VelkýBochník: Hmm, tak to je náročné

Já právě taky zapoměl

Jo, ale teď jsem zapomněla, na co.
Dám to tu ráno.

Nechtěli jste sem dát nějakou anketu?

VelkýBochník: úplně souhlasím, dvakrát měř, jednou řež.

Občas sem zběžně kouknu, přestože nemívám tolik času to tu pročítat celé. Ale co koukám, tak už chceme skládat slova. Dal bych jedno doporučení, jestli můžu:
Důležité je určit si napřed koncovky tam, kde jsou potřeba. A to jsou množná čísla podstatných jmen, přídavná jména, infinitiv slovesa a příčestí od nich, příslovce tvořená z přídavných jmen a možná ještě něco.
Všimněte si, že mnoho jazyků má určitý tvar infinitivu: čeština: -at, nebo -t, němčina -en, švédština třeba povětšinou -a, angličtina si vystačí s kmenem slovesa, ke kterému pak přidává -ing
Stejně tak i přídavná jména: česká mají koncovky -ý, nebo -í a příslovce se tvoří záměnou za -ě... ve švédštině mívají většinou koncovku -ig, z čehož se pak příslovce tvoří -igt, jsou i výjimky, ale to -t na konci je pravidlem skoro pokaždé...

Myslím, že je potřeba si určit napřed pro každý slovní druh určité charakteristické znaky, abychom nezačali bezhlavě tvořit slova a pak nezjistili, že se v nich nevyznáme. Jinak v každém jazyce jsou i výjimky, takže určitě těch skupin může být i více

stůl je tu:
Vymýšlíme nový jazyk

Dobře, asi už začneme. Ještě jednou se omlouvám za zpoždění.

Já sem nemocná takže momentálně můžu kdykoli

Já v šest nemůžu

Bude teda sezení? Už je 16:02
Uprava: Už jsem si všimla zprávy od Lososka :D Ale budu moct teda jen na půl hodiny cca...

Nevím, jestli ten návrh tady byl, ale napadlo mě, že bychom jak je ú s čárkou a ů s kroužkem, že by se používalo jenom u s kroužkem nebo jenom u s čárkou.

a mohly by být i znaky, které by jako na klávesnici nešly vůbec udělat, ale nohrazovali bychom je jakoby něčím jiným, jako třeba místo kolečkasčáárkou by so psalo 0