Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alík radí dětem

    Šikana

    Ahoj alíku a všichni co jsou psychoterapeuti na tento webu. Potřebuji opravdu teď pomoct a nevím jestli ta otázka je už odpovězena nebo ne. Prosim ted na to nedávejte žadnej ohled jestli ta otázka už byla nebo ne. Mám problém delší dobu na střední škole. Od 1.zaří 2016 jsem na tam nastoupil a seznamovál jsem se třídou. Vše problěho normálně ta seznámka a nový kamaradi. Pak po 2 měsicích kolem Listopodu jsme začal mít problémy z jednou holkou kterou nesnaším od te doby, tak jsme se pohádali kvůli tomu, že Mistrová na praxi mi namlouvala a to všem v naši skupině aby jsme se s to holkou nebavili, a já měl sni přestat sni chodit kvůli tomu, že je problémová. Tak jsem sni přestal chodit a začla mi nadávat, že jsem nechal ovlinit Mistrovou a že jsem sni rozešel kvůli pravdy co řikala Mistrova. Pak hádky, pomluvy, nadávky trvali mezi nami 2x týdny pak se tomu přidála i třída, že mě sesměšnovala, nadavala, posmivala a leckdo atd. Potom byl klid, když se to řešilo ve škole s učitelkami. Klid byl cca od Února do Března. Pak ted v květnu se to ještě zhoršilo a v šikaně pokračuji dal na mě. Přiitom už nikomu jsem nic neměl a ted nemam. Dekreduji mě svými slovy, posměšky, uražky. A já se už nwm co mam dělat. Doma mi nedokažde nikdo pomoct a to jsme řešili s rodiči. Řeším to s kamoškou ty problemy co mi vždy pomuže. Učitele tež mě se zastavaji a chraní mě před nima. Sami učitele a mistrove ví co jsou zač a co dokažou ti zmedci. A mě vždy potopí když jdu to řict na ně co mi dělaji. A akorat se to ještě zhorši. Udělali i z me fotky vol. Co mam dělat? Nazivají mě Kokot* a horšímy vyrazi. Pomoz te mi. Chcu na jiny obor. Mam hrozne deprese, nespavost a nenavist kolem sebe kvuli tomu. Jsem introvert

    kluk, 17 let, 31. května 2017

    Zdravíme z Modré linky,

    popisujete nám situaci, která se udála u vás ve škole. Pokud jsem vše správně pochopila, měl jste problémy s holkou, se kterou jste se poté rozešel kvůli tomu, co říkala Mistrová. Od té doby Vás začala ta dívka i celá třída pomlouvat, zesměšňovat, nadávat Vám. Zhoršuje se to a Vy se nás ptáte, co máte dělat.

    Je mi líto, že se Vám dějí takové věci, dovedu si představit, že musí být náročné chodit každý den do školy, kde na Vás čekají nepříjemné urážky, nebo posměšky, Není divu, že se necítíte dobře a nejraději byste šel na jiný obor, nikdo nemá právo Vám takhle ubližovat. Podle toho, co píšete, se může jednat o šikanu. Proto si myslím, že je moc dobře, že jste se již dříve snažil řešit to s rodiči a i ve škole s učiteli.
    I když to podle Vás zatím moc nepomohlo, myslím si, že by bylo vhodné si zkusit znovu promluvit s rodiči a popsat jim, jak špatně se cítíte a co přesně se Vám ve škole děje. Rodiče by pak měli zkusit zajít za Vašimi učiteli, případně i za ředitelem školy, který by měl situaci nějak vyřešit. Šikana je totiž opravdu vážná věc a většinou je potřeba, aby ji řešili dospělí. Možností je i svěřit se ve škole někomu, komu věříte, oblíbenému učiteli, nebo i školnímu psychologovi či výchovnému poradci.
    Pokud už máte pocit, že trpíte depresivními stavy, nespavostí, atd., myslím si, že by možná bylo fajn zkusit vyhledat odborníka (psychologa, psychoterapeuta), který by Vám s tím mohl pomoci a zároveň s ním můžete probrat, jak zvládnout složitou situaci ve škole a jaký postup zvolit. S vyhledáním odborníka by Vám mohli pomoci rodiče, nebo se můžete zkusit obrátit na svého dětského lékaře.

    Přejeme, ať se vše podaří vyřešit co nejlépe.

    Modrá linka

    Na otázky odpovídají

    pracovníci Modré linky, psycholožky BáraV a Péťa, poradenské centrum Locika, MUDr. Jiří Staněk, MVDr. Přemysl Rabas, bojovníci proti kouření z projektu Nekuřátka, vědecký novinář Pragmatik a správci. Občas odpovídá i sám Alík.

    Dotazy mohou pokládat pouze čtenáři mladší 15 let.

    Šikana

    Dobrý den mám zas jeden dotaz ale je toho moc...

    Jde o jednoho kluka ve třídě já s mou kamaskou sedíme v první lavici u dveří a ten kluk z ještě jedním klukem sedí v první lavici uprostřed. Já jsem nejmladší ze třídy a navíc jsem ještě malá. Mě nevadí že jsem malá, mě nevadí že mi říkají prcek mě vadí že se neumím ubránit ani před mou 6 letou sestrou. Když mi něco veme nebo mě provokuje já řeknu nech toho a ona řekne ne a potom už jen brečím s pokousanou, poškrábánou nebo s modrinou. Mamka říká že se dotoho nebude plést. Já jsem s toho často nešťastná. Teď k tomu klukovi : já jsi jdu umýt ke umyvadlo ve třídě ruce a ten kluk mi buďto něco sebral nebo sedí na mém místě nebo mi zničí botu jako minule. A když řeknu nech toho on mi dá facku bouchne mě pěstí do břicha. Kámošky byly silnější na ně si nedovoloval. Já js zadržela bolest a tvářila jsem se jako když se mi nic nestalo i když se mi chtělo brečet. Jednou jsem měla od něj na ruce malou modrinu ale řekla jsem že jsme ve škole zakopla. Řešit jsme to nechtěla a teď už toho bylo moc dnes mi ten kluk sebral gumičku řekla jsem dej mi ji a ta moje kámoška mě k němu strčila a narazila jsem do něho on se na mě rozlobil a bouchnul mě pěstí do hlavy mě to tak bolelo;-(a navíc kámošky se jen tak smáli. Měla jsem tam malou modrinu. Moc t po bolelo a tak jsem hned ze školy šla do svého pokoje s tam brečela. A navíc moji rodiče se rozvedli a mamka snaží se nám udělat nový hezký pokoj musí platit velký nájem + oblečení, boty, jídlo... A mamka se z mamkou toho kluka kámoší tak ji nechci ranit. A navíc se ten kluk vždycky tváří jako andílek. Už se k němu pomalu bojím i přiblížit aby mi nic neudělal.
    Prosím poraďte už opravdu nevím co mám dělat děkuji $>

    Bezradná holka, 9 let, 26. května

    Ahoj,

    moc děkujeme, že se obracíš na naši poradnu. Vážíme si tvé důvěry.

    Píšeš o tom, že ti ve škole ubližuje jeden kluk. Dokonce tomu přihlížejí i tvé kamarádky, které se tomu někdy i zasmějí. Dále píšeš o tom, jak ti ubližuje sestra.

    Nejdřív tě chci ocenit za to, že si se nám svěřila s takto bolestivou záležitostí. Popisuješ hlavně různé modřiny a zranění. Určitě tě to ale musí hodně bolet i psychicky. Situace, kdy se chceme bránit, a nemůžeme, jsme v roli oběti, ve které být nechceme, je hodně náročná a uvádí nás do stavu bezmoci. Ten nepříjemný pocit může ještě narůstat, když je tvá sestra mladší, jak píšeš. Je úplně přirozené, že se v takové situaci rozbrečíš a cítíš se nešťastná.

    Chci ti říct, že nikdo nemá rozhodně právo ti takhle ubližovat a brát si tvé věci!!! Píšeš, že po hádkách se sestrou jsi poškrábaná, pokousaná či máš modřiny. Mamka se bohužel do Vaší situace nechce plést. Zeptám se tě, ví mamka o těch modřinách, pokousání atd.? Zkus za ní přijít v klidu sama bez sestry a ty zranění jí ukázat. Řekni jí, jak moc tě to bolí a zraňuje i psychicky. Uvidíš, jaká bude reakce. Kdyby ses na to necítila, můžeš jí zkusit napsat dopis a pak jí to předat. Určitě by o tomto měla vědět. Možná neví, jak vážná situace je.

    Podobná situace nastává s tím klukem ve třídě. Toto chování si k tobě nikdo nemůže dovolit. Nehraje roli to, že si nejmladší a nejmenší. Na toto nemá nikdo právo, jak už jsem psala výše. Všichni, když se řekne „nech toho“, by to měli respektovat a přestat. Mrzí mě, že se kamarádky ještě smály, když tě bouchnul pěstí do hlavy. Situace je o to těžší, že nechceš dělat své mamce starosti. Píšeš, že se rodiče rozvedli a navíc se mamka kamarádí s mamkou toho kluka. Myslím si ale, že mamka by rozhodně nesouhlasila s tím, že je ti takhle ubližováno a věřím tomu, že by jí to jakožto tvé matce vadilo.

    Zkus tedy i zvážit možnost, že mamce řekneš i o tom klukovi. Zároveň chápu, že to pro tebe může být obtížné.

    Jestli máte ve škole školní psycholožku, šla bych nejdříve za ní. Jí se můžeš svěřit a ona bez tvého souhlasu nic nikomu říkat nebude. Nemusíš se tedy bát, že by se to dostalo k tomu klukovi atp. Pakliže nemáte, zkus zajít za nějakou paní učitelkou, kterou máš ráda. Určitě si to trápení nechávej sama pro sebe. Věřím, že tě to musí neskutečně bolet, ale nezůstávej na to sama.

    Ještě bych ti chtěla poslat odkaz na jednu stránku, kde můžeš anonymně oznámit, co se ti děje. Je to určené i právě pro školy.

    https://www.nntb.cz/ -

    Také ti pošlu odkaz na jednu internetovou stránku, která se zabývá přímo tím, co se ti děje = šikanou. Mají zřízenou Poradnu minimalizace šikany a na č. 116 111 můžeš KDYKOLIV zavolat a je to zadarmo.

    http://www.minimalizacesikany.cz/poradna

    Kdyby si nechtěla volat, můžeš jim tam položit i dotaz jako sem nám.

    Můžeš si také blíže o tom popovídat i s námi. Máme zřízený chat Dětství bez násilí, kde si s pracovníkem můžeš anonymně psát o své situaci 90 minut v rámci jednoho chatu.

    www.detstvibeznasili.cz.

    Doufám, že si nějakou možnost z toho vybereš.

    Moc ti přeji, aby se tvá situace zlepšila. Toto si nezasloužíš.

    Se srdečným pozdravem

    Poradce Centra Locika

    Šikana

    Posmívají se mi

    Dobrý den, je mi 13, měřím skoro 175 cm a vážím asi 48 kg. Nemám anorexii nebo něco takového, jen mě hrozně trápí, že si všichni dělají z mého vzhledu srandu.. Říkají mi anorektičko,jaká jsem žirafa a že se mám jít najíst. Dělám jako by mi to nevadilo, ale pak akorát doma brečím. Hrozně se bojím to říct že mi to prostě vadí, protože jsem hrozně citlivá a když mám něco říct co mi třeba vadí tak se hned rozbrečím😅předem děkuju za odpověď nebo za nějakou radu co mám dělat.

    holka, 13 let, 22. prosince 2020

    Ahoj z Modré linky,

    umím si představit, že je Ti líto, když se Ti posmívají kvůli vzhledu. A hlavně je to něco, co by se nikomu dít nemělo. Ignorovat takové posměšky je jedna z možností, spolužáky by to mohlo přestat bavit. Jestliže ale pokračují dále, ráda bych Tě povzbudila, abys dala najevo, že Ti to vadí, nebo i že Tě to mrzí. Rozumím tomu, že se Ti do toho nechce, když si představíš, že s u toho mohla brečet. I kdyby se to stalo, alespoň by ostatní viděli, jak Tě tím zraňují a možná by si někteří uvědomili, že to není žádná legrace, ale ubližování. Bylo by dobré, abys na své pocity nebyla sama, abys měla kolem sebe lidi, kteří jsou na Tvé straně, vyslechnou Tě, podpoří. To pomáhá i k tomu, abys dokázala zvládat i situace, které jsou pro Tebe citlivé. Neváhej si tedy říkat o podporu svým blízkým.

    Přejeme Ti pohodový vstup do nového roku
    Modrá linka

    Šikana

    Vysmívání za natáčená videa

    Dobrý den. Někdo se mi vysmívá na Internetu za to co natáčím :( Jmenuje se Lukáš S. (pozn.: příjmení odmazáno Alíkem) a není mi to příjemný, co mám dělat?

    kluk, 12 let, 29. září 2020

    Ahoj,
    smířit se s tím, že internet je plný různých lidí s různými názory a různým vychováním. Chápu, že je to na první pohled těžké. Člověk má už od pradávna chuť umlátit kyjem každého, kdo si neváží jeho práce, nebo kdo se vysmívá věcem, kterých by si měl vážit. :-E
    Snaž se tento pravěký instinkt překonat. ;-)

    Nevím, jak přesně Lukášův výsměch vypadá. Pokud je to skutečně jen nějaký mimoběžný vulgární žblept, tak bych nad ním mávnul rukou, nebral bych ho vážně, nemusíš ani nijak naznačovat, že tě štve (třeba má z tvého naštvání radost – nedopřej mu ji). Pokud ale obsahuje kdesi pod nánosem výsměchu nějaké zrnko kritiky, zamyslel bych se alespoň krátce nad tím, jestli není i třeba jen trošičku oprávněná.

    Nevím, jaká natáčíš videa, ale hodně začátečníků dělá různé chyby – mají špatné nasvícení, špatný zvuk, nesrozumitelnou výslovnost, špatný scénář, v horším případě žádný scénář (za pochodu pracně vymýšlejí, co budou říkat), nebo nemají žádné nosné téma. Nikdo není dokonalý a nikdo učený z nebe nespadl. Pokud se Lukáš vysmívá něčemu z uvedeného, možná by ses měl zeptat více lidí, jestli to nevnímají podobně. Buď zjistíš, že ne a že Lukáš je nedůležitý vtipálek, nebo odhalíš, v čem by se tvá videoprodukce mohla zlepšit. ;-)

    Pokud ti Lukáš nevyhrožuje násilím (nebo nějakou jinou trestnou činností), ale jen vyjadřuje svůj názor, žádné jiné možnosti řešení stejně nemáš.

    Alík

    Šikana

    Šikana po internetu

    Ahoj Alíku co mám dělat když mě sikanuji přes internet?

    kluk, 10, 19. srpna 2020

    Ahoj,
    šikana po internetu je velmi závažné téma a je dobře, že chceš svou situaci řešit. Nepíšeš sice, čeho přesně se šikana týká a jak se projevuje, ale rozhodně je potřeba, aby sis to nenechal pro sebe a svěřil se někomu dospělému. Ať už to budou tví rodiče, nebo třeba školní psycholog, nebo kterýkoli jiný dospělý člověk, kterému důvěřuješ, bude si určitě vědět rady a hlavně bude mít k dispozici mnohem víc prostředků k řešení situace, než máš ty. Nestyď se a svěř se s tím, co tě trápí. Děti často dělají chybu právě v tom, že se bojí nebo stydí svěřit se dospělým s tím, že jim někdo ubližuje, šikanuje je, nebo je vydírá, ale nikdo na světě nemá k tomuto chování právo a často stačí právě jen jediný zásah dospělého a agresor si své chování už pro příště rozmyslí - a nemusí to být jen vzhledem k tobě, ale i k příštím potenciálním obětem, takže tak můžeš ochránit i další děti. Určitě se proto svěř někomu dospělému a popros ho o pomoc. Jsem si jistá, že se vám společně podaří situaci vyřešit a tvoje trápení se stane minulostí.
    Držím ti palce!
    Bára

    Šikana

    Šikana a noční telefonáty

    Dobrý den, jedná kamarádka mě furt píše nadávky a u pů noci mi volá , řeším to sní každý den ale dělá jakože nic že o tom neví
    Ve škole mě šikanuje.. prosím poraďte co mám dělat ?
    (Zařaďte to do šikany)

    Eliška, 10 let, 30. července 2020

    Ahoj Eliško,

    jestliže Tě kamarádka šikanuje, dělá něco, co nechceš, není to v pořádku. Pokud jde o noční telefonáty, je dobré si na noc telefon vypínat, případně nastavit režim letadlo, pokud potřebuješ, aby ti fungoval budík – telefony a SMS tak v noci chodit nebudou.
    Jestliže na Tvé pokusy o domluvu nereaguje, můžeš ji upozornit, že když toho nenechá, budeš s tím něco dělat a obrátíš se na někoho, kdo Ti pomůže. Pokud nepomůže ani to, je potřeba obrátit se na rodiče, případně na někoho ve škole, kdo bude situaci řešit.

    Více klidu Ti přeje
    Modrá linka

    Šikana

    Šikana

    Ahoj aliku, chtěl bych se zeptat chodím do 8 třídy a už od 4 třídy se mi kluci smějí, dělají naschvály a občas mě i mlátí.
    Snažím se jim ukazat i že nejsem slaboch. Kolikrát se mě i zastala učitelka,kamarádi, ale bohužel má slabost v tělocviku jim dává důvod abych byl jejich cíl.
    Poradil bys mi prosím. A ještě je smutné že kvůli nim mám už jen ve třídě 2 kamarády. Nějací se mě občas zůstanou a někdy se přidají. Bohužel už jsem zoufalí prosím napiš co s tim ti co při mě stali letos vycházely.
    Snad tvá rada mi pomůže.
    Předem dík.

    Předem dík. Tvůj vojta

    Kluk skoro 15 let, 19. července 2020

    Ahoj Vojto,

    děkujeme za upřímný dopis Alíkovi. Je moc smutné, že se Ti se spolužáky ve škole vede tak, jak píšeš. Nikdo nemá právo Tě mlátit, dělat Ti naschvály, připravovat Tě o kamarády. Když je někdo v něčem slabší (jako třeba Ty v tělocviku), zaslouží si podporu a pomoc, a ne posmívání.

    Je dobře, že se snažíš něco dělat, ukázat, že nejsi slaboch, i to, že si umíš říct o pomoc třeba tady na Alíkovi. Ta pomoc existuje, někdy je to ale "běh na dlouhou trať". Možností je více. Můžeš už teď, dopředu, požádat ty dva kamarády (je moc dobře, že je máš) o pomoc, říct jim, že na tu situaci myslíš i teď o prázdninách, že jsi zoufalý. Mohou se Tě zastat, podpořit, být s Tebou, když Ti nebude lehko. Další možnost je promluvit s učiteli, nebo školní psycholožkou, klidně i na začátku školního roku. Mohou dát více pozor, situaci sledovat a kdyby bylo potřeba, řešit ji. Není to žádné žalování, je to upozornění na něco, co se ve škole nesmí dít.

    Určitě je také důležité, aby rodiče (nebo jiní odpovědní dospělí) věděli, co se Ti ve škole děje. Oni to mohou řešit zase ze své pozice - zajít do školy, promluvit s učiteli nebo vedením školy. Je to tak v pořádku, i velký kluk, jako jsi Ty, potřebuje někdy pomoc rodičů nebo dalších dospělých.

    Šikana se, bohužel, děje v různých kolektivech, školních, pracovních i zájmových. Vždycky by to měli řešit ti, kteří za kolektiv odpovídají. Tak je to i u Tebe.

    Přejeme, aby se Ti ve škole lépe vedlo,

    Modrá linka

    Šikana

    Ahoj Alíku, Báro a všichni ostatní, co s námi máte trpělivost při odpovídání na dotazy,
    měla jsem nejlepší kamarádku, která se poslední dobou začala chovat úplně jinak, což mi ale nevadí tak, jako to, jak se vlastně chovat začala.

    Před zhruba rokem to bylo ještě v pořádku, trávily jsme spolu čas, chodily ven, dokonce jsme navštěvovali stejný zájmový kroužek - hip hop a celkově si dobře rozuměly. Ona byla akorát vždycky trochu průbojnější v obzvlášť novém kolektivu a já spíše opatrnější a trochu větší introvertka.

    Na začátku tohohle školního roku se ale přes prázdniny úplně změnila. Pořád nám nevycházel termín, kdy se sejít a tak jsem jí celý srpen neviděla. Čekala jsem proto u školy svou starou dobrou kamarádku, ale místo toho přišla úplně jiná Linda s minisukní, obrovským výstřihem a oblakem voňavky. To mi bylo celkem jedno, změna stylu a dalších věcí k pubertě patří a vzala jsem to, můžu říct celkem v pohodě. K mému už tak velkému údivu na sebe ještě začala upozorňovat (nebo spíš na svůj nový a podle ní a většiny ostatních i lepší vzhled) a nenápadně ostatním naznačovala, že vypadám jako kdybych vylezla z co, já vím odkud a srážela mě tím cíleně dolů. K tomu ještě stíhala upozorňovat na svůj výstřih a na to, že já prakticky žádné prsa nemám (což mě mimochodem nějak netrápí, jenom když na to někdo začne upozorňovat, a to Linda věděla). Další den přišla s novými kamarádkami, holkami z vedlejší třídy, které mi s oblibou už předtím házely klacky pod nohy, ale dříve mi Linda ještě pomáhala.

    Za pár měsíců si do své partičky barbínek vzala i skoro všechny holky z naší třídy. Neustále mě nenápadně (tak abych to pochopila jen já) pošťuchují. Vždycky když jí slušně požádám o to, aby to nedělala, dělá jako kdyby jsem tam nebyla a odejde pryč. Posílala jsem jí svůj vzkaz i přes sociální sítě, školní emailovou schránkou, dopisem vhozeným do schránky nebo zprávu poslala po někom jiném. Vždycky to ale skončily bez odezvy. Kromě Lindy, ale nemám ve škole prakticky žádnou jinou kamarádku a tak nevím, co mám dělat. Bojím se, že by mě učitelé nepochopili (nebo spíš nepochopily urážky, protože jsou mířené tak, abych to pochopila jen já a ony) a obvinili z toho, že si vymýšlím. Lindu mají totiž dost rádi. A kdybych to řekla rodičům, asi by se mi posmívaly, že žaluju.

    Nevím, co mám dělat. Nepřijde mi to tak vážné, protože urážky nejsou tak extrémní, ale bohužel, já si beru všechno moc k srdci. Uvažuju o přestupu do jiné školy, ale nevím jestli je to ta správná volba.

    Chápu, že úplně na 100% se do mé situace vžít nemůžete, ale odpověď mi určitě pomůže jakákoli.

    Děkuji za odpověď a omlouvám se za tak dlouhou zprávu
    Viktorie

    Viktorie, 13 let, 28. května 2020

    Ahoj Viktorie,

    velmi mile jsi mne překvapila. Tvůj obsáhlejší dopis je velmi zajímavý a bylo by fajn, kdyby si ho přečetlo co nejvíc čtenářů a dětí, které mají podobné problémy jako máš Ty.

    To, co potkalo Tebe s Lindou je, (jak i Ty sama píšeš), ve věku dospívání běžné. Dospívající se mění fyzicky, psychicky a v těle probíhá hormonální revoluce, proto dochází i během velmi krátké doby - v Tvém případě prázdnin - k výrazným změnám některých kluků a holek, až natolik, že si říkáme - kampak se poděla ta “stará” Linda?
    Takže potud je to běžné a tyto změny k dospívání prostě patří a nezbývá než se s nimi smířit, což se ve Tvém případě stalo. Na svých 13 let se zdáš být zkušená a poměrně dosti zralá, nezbývá, než Tě ocenit. Přijímáš změny, které se kolem Tebe dějí s neuvěřitelným pochopením.

    Je mně moc líto, že ve třídě nemáš nějakou kamarádku. V pořádku není, že Linda Tě sráží a ponižuje před druhými, navíc se tak děje velmi sofistikovaným způsobem (tím míním to, že to její bodnutí, popíchnutí, vnímáš vlastně jenom Ty). Nevím, co ji k tomu chování vede, těžko říct. Možná, dokonce i podvědomě, vnímá, že ji v mnohém převyšuješ, a tak Ti to dává tímto nevybíravým způsobem najevo. Toto je možná i důvodem, že pro Tebe není lehké získat kamarádku ve svém věku, jsi prostě jiná, svá, zralejší a holky v tomto věku chtějí být v partě, zapadat, být těmi barbínkami kolem Lindy, nijak nevyčnívat.

    Moc se mně líbí a znovu Tě chci ocenit, že v té pro Tebe tak tíživé a nepříjemné situaci umíš vyjádřit svůj názor, což vůbec není jednoduché. Dokonce jsi použila několika různých způsobů, jak Lindu informovat o své nevůli, bohužel, bez odezvy. V tom případě také velmi správně uvažuješ, že nezbývá, než se obrátit na někoho dospělého, nejlépe učitelku či rodiče. Předjímáš, že by Ti učitelka nevěřila, (neznám poměry a atmosféru ve vaší škole, tak tohle posoudit neumím, totéž ostatně platí o Tvých rodičích). Myslíš si, že by rodiče Tvé stesky měli za žalování. Chci věřit, že by tomu tak nebylo. Ty sama jsi vyzkoušela různé cesty, které k cíli nevedly, je tedy nutné, aby zasáhli dospělí, tedy učitelka nebo rodiče, popř. jak rodiče, tak i učitelka. Nejde totiž o nic jiného, nežli o skrytou šikanu a na to už nestačíš sama, Linda se svými barbínkami je v jasné přesile a Tví blízcí dospělí, zejména ti, kterým věříš, by měli vědět o tom, jak se cítíš.

    Nemyslím si, že by odchod ze školy řešil tuto šikanu. Byla bys na tom bitá dvojnásob. Nemohla bys vědět, co Tě v nové škole čeká, kromě těžkého seznamování s možná už dávno sehraným týmem třídy. Ale díky Tvé předčasné vyzrálosti by ses za čas potýkala možná s podobnými problémy, proto bych k tomuto kroku, odchodu ze školy nesahala, ale pokusila bych se situaci řešit pomocí dospělých a rázného vymezení vůči těm barbínkám.

    Předpokládám, že máš nějaké zájmy, pokus se tedy hledat svou blízkou kamarádku, kterou zcela jistě v tomto věku potřebuješ, spíše podle svých zájmů, v kroužcích a mezi staršími holkami. Napadá mne, že svým rodičům můžeš dát přečíst svůj dotaz a naši odpověď, možná by se pak na celou záležitost dívali jinak, totéž platí pro učitelku.

    Držíme Ti pěsti, ať se otravné, nepříjemné a zraňující šikany s podporou někoho dospělého zbavíš.
    Modrá linka

    Šikana

    Ahoj. Ve škole mě šikanují jak za to že mám samé 1 tak i za to že mám ráda mínu. už se to řeší s ředitelkou,rodiči, učiteli. Dostali poznámky, napomenutí atd. Už nevím co dělat. Do této nové školy jsem přišla ve 3. třídě a do 5 to bylo v pohodě. Chtěla bych poradit co dělat. Předem děkuju za pomoc holka,12 let.

    holka, 12 let, 26. dubna 2020

    Ahoj,
    to mě moc mrzí, že Tě ve škole šikanují. Není přece nic špatného na tom, že se dobře učíš, nebo že máš ráda Mínu. Je moc dobře, že se to řeší s ředitelkou, učiteli a pomáhají Ti s tím rodiče.

    Teď je škola zavřená, tak snad to bude čas, kdy to spolužáky přejde a v září bude situace zase trošku jiná, doufám lepší. Můžeš také zkusit navštěvovat psychologa, se kterým bys to mohla všechno probrat, a který by Ti pomohl, jak to zvládnout. Je dobré na to nebýt sama a nechat si pomoci. Rodiče by Tě mohli k některému objednat a tak bys pro sebe mohla mít další podporu.

    Držíme pěstí, aby se šikana už neopakovala.
    Modrá linka

    Šikana

    Ahoj poradno,
    ve třídě mě spolužáci šikanují. Chtěla jsem jít za třídní učitelkou, ale vyhrozili mi, že jestli to někomu řeknu, že mi ostříhají vlasynebo že mě po škole zmlátí. Mám z nich strach jelikož jsou všichni starší. (jsem nejmladší ze třídy) a jedna z nejslabších. Dneska jsem chtěla už jít za učitelkou, ale zase nechci, aby se kvůli nám zase rozčilovala, tak radši nepůjdu... ona se kvůli nám rozčiluje pořád. My jsme asi ta nejorší třída (nechci se chvástat nebo tak, ale říkají mi to i učitelé) já jsem jedna z těch hodných, co se snaží a nedělají problémy. Moje další trápení tomu moc nepomáhají, ale o tom se nechci moc bavit. Už jsem to asi přijmula, ae tohle přijímat nehodlám! Proto Vás prosím o radu jak se tomu postavit nebo abych to začala nějak řešit. Jenže nevím jak a to je ten důvod proč píšu sem.
    Předem děkuji za odpověď
    (jsem v 9. třídě)

    holka, 14 let, 3. března 2020

    Ahoj,
    mrzí mě, že zažíváš ve škole šikanu a nedivím se, že se obáváš to někomu říct, zvlášť, když Ti spolužáci vyhrožují. Moc bych Tě ale chtěla podpořit v tom, abys nakonec našla odvahu a svěřila se učitelce. Šikana většinou sama o sobě neskončí, navíc Vaše třída má své potíže a učitelé to, jak píšeš, stejně už vědí, že jsou zde nejrůznější problémy. Je škoda myslet v tuto chvíli víc na třídní učitelku než na sebe. Učitelé a celkově školy mají své postupy, jak se šikaně postavit, klidně s třídní můžeš mluvit i o vyhrožování a o tom, že máš strach co bude. Můžeš jí také ukázat tento dopis, možná vše bude potom snadnější. Přemýšlím také o tom, jestli o všem vědí rodiče, i oni by mohli do školy zajít a chtít po škole, aby vše řešila.
    Zmiňuješ i svoje další trápení, proto mne napadlo, že by možná pro Tebe bylo dobré zavolat na linku důvěry, třeba přímo na Modrou linku a zkusit si o všem s někým anonymně promluvit. Pokud máte ve škole psychologa, je to také další osoba, která Tě může podpořit, abys na všechno nebyla sama.

    Přejeme Ti, aby šikana co nejdříve skončila.

    Modrá linka.

    Šikana

    Ahoj Alíku a spol. Mám dotaz ohledně mé osoby . Ve třídě jsem nejtlustější a sedím vedle kluka co mi nadává do rodiny, pořád do mě šťouchá prstama atd. Dá se to brát jako šikana nevím jak to mám říct paní učitelce nebo mamince tátovi už vůbec, jinak všichni ale celá škola si na mě ukazuje a pomlouvá mě ale na jinou školu chodit nechci prosím o pomoc

    holka, 1? let, 29. února 2020

    Ahoj,

    to musí být velmi nepříjemné zažívat naschvály od spolužáka, nikdo by se Ti neměl posmívat, ani Tvé rodině nadávat. Nevím, zda toto chování lze vyhodnotit jako šikanu, protože o tom mám málo informací, ale důležité je, že je Ti v tom nepříjemně a mělo by se to řešit. Je moc fajn, že pro sebe hledáš pomoc. Chápu, že je někdy těžké se svěřit paní učitelce nebo i doma, ale je to velmi podobné tomu, jak jsi to napsala k nám. Pokud by to pro Tebe bylo přijatelné, můžeš jim ukázat třeba svůj dotaz a naši odpověď. Učitelé jsou většinou připraveni na to takové situace a chtějí je řešit, protože šikana do škol nepatř. Pokud se k tomu přidají rodiče a budou o všem s třídní učitelkou mluvit, může se začít něco měnit k lepšímu.

    Držíme palce,

    Modrá linka

    Šikana

    Ahoj,
    mám problém ve škole se spolužáky.
    Chodím do kvarty (osmileté gymnázium) a už od primy jsem terčem posměchu za všechno možné (ukrajinský původ, rodina, známky, záliby, ...). Nejdřív jsem to měl za srandu a smál jsem se taky, ale v poslední době se to hodně zhoršilo.
    Nevadilo mi, když mě začali přezdívat jistým slovem, které poté vzala za své celá třída. Smal jsem se, když jsem byl obírán o svačiny. Bral jsem s humorem, když jsem byl jako otrok posílán do obchodů, abych pro své spolužáky nakoupil. A podobně...
    Poslední dobou tento komplot však přerostl a já si poprvé uvědomil, do čeho jsem se dostal.
    Změna školy nepřipadá kvůli rodičům v úvahu, ale přesto prosím, poraďte, co mám dělat.
    S přáním pevného zdraví předem děkuji za odpověď.

    Zbyněk, 15 let, 19. února 2020

    Ahoj Zbyňku,

    děkujeme za důvěru, se kterou nám popisujete, co se Vám děje ve škole. Moc špatně se mi četlo, co všechno Vám spolužáci dělají. Posměch, ponižující přezdívky, okrádání, nucení k otročení... to, co píšete, je rozvinutá šikana. Je mi moc líto, že tím procházíte, a chtěla bych opravdu ocenit, že jste si uvědomil, do čeho jste se (jistě ne vlastního vinou) dostal. A nejenom to, že jste si to uvědomil, ale začal jste dělat něco pro to, aby se šikana zastavila.

    Ano, strategie "mít z toho srandu", "smát se tomu", brát zlé chování spolužáků s humorem, se někdy vyplatí, ty, kdo šikanují, to může časem přestat bavit. Velmi často se ale stává opak – šikana pokračuje dál, ještě více sílí a sílí, tak jako ve Vašem případě. Teď je potřeba šikanu zastavit.

    Možná to pro Vás bude znít radikálně, ale to, co se děje, jiné řešení nemá. O tom, co ze strany spolužáků prožíváte, se musí dozvědět zodpovědné osoby ve škole: třídní učitel, výchovný poradce, ředitelství.... Jako velmi vhodné řešení se jeví vzít tohoto Alíka a nechat ho, tak jak je (napsal jste to velmi přehledně a otevřeně) přečíst někomu z nich. Pokud je to možné, můžete začít u rodičů, kteří by se měli vše dozvědět, a další kroky podnikat s nimi.

    Po tom, co se ve škole podobné téma otevře, dochází k jeho řešení, které mimo jiné spočívá i v působení psychologa na celý třídní kolektiv. Tak by tomu mělo být i u Vás. Pokud by škola nekonala, co má konat, je možné se obrátit na zřizovatele školy, školský odbor, nebo školní inspekci.

    Nikdo nemá právo se k Vám chovat tak, jak popisujete, i kdybyste se odlišoval sebevíc. Pomoc si jednoznačně zasloužíte. Nejspíše to nebude lehký krok, ale jinak se šikana nezastaví. Pokud budete potřebovat podporu, můžete kontaktovat Modrou linku, můžeme Vás celým procesem provést.

    Zbyňku, držíme palce,

    Modrá linka

    Šikana

    Dobrý den
    Ve škole máme problém a je docela velký týká se šikany jedné holky u nás ve třídě. A na víně jsou moje kamarádky kterým hrozí 2 z chování abych vás dostala do obrazu tak ta údajně šikanovaná holka si to celé vymýšlí protože takové ty urážlivé diskuze způsobí ona a kamarádky se do toho zamotají. A je tady ještě jedna věc má totiž ředitele za strejdu a ona k nám přestoupila k vůli tomu že ji na minulé škole šikanovali ale bylo to naopak ona šikanovala je. No víte ona si hraje na herečku prostě musí být středem pozornosti. A kamarádky ji prý psychicky deptají. Že jí prý píšou různé nadávky atd. Já to prostě celé nechápu byli jsme úplně normální třída ale když jsme změnili učitelku a přešli jsme na druhý stupeň tak jsme úplně jiní o naší učitelce bych vám taky mohla psát slohovou práci ale zpátky k tématu co mám teda dělat aby neměly kamarádky 2 z chování? Oni za to nemůžou ale všichni jim to dávají za vinu. Tak prosím poraďte
    Předem děkuju za odpověď ˘

    Holka 12 let, 12. ledna 2020

    Ahoj z Modré linky,

    je od Tebe hezké, že hledáš pomoc pro kamarádky.

    Bohužel Ti nemůžeme dát spolehlivou radu, jak zajistit, aby kamarádky 2 z chování nedostaly. A není to ani Tvá zodpovědnost, pokud jsou Tvé kamarádky obviněny neprávem, je zejména na nich, aby se bránily a řešily to se svými rodiči. Můžeš své kamarádky povzbudit v tom, aby za sebe bojovaly a také, aby na spolužačku nereagovali, protože si tím přihoršují situaci.

    Pokud co říkáš, je pravda, a ve skutečnosti jsou naopak kamarádky šikanovány a neprávem obviňovány, tak je to potřeba řešit i proto, aby se šikana neopakovala nebo nestupňovala. Je dobré situaci vysvětlit nějakému dospělému, kterému důvěřujete, nějaké učitelce nebo učitelovi, nebo se můžete obrátit i na školní psycholožku/psychologa - někoho, kdo vás vyslechne. Pro někoho, kdo u toho není, může být těžké zjistit, jak ty urážlivé diskuse skutečně probíhají a kdo mluví pravdu. Z jejich pohledu je to slovo proti slovu. Proto je dobré předložit co nejkonkrétnější příklady toho, co se děje (tedy např. kdo co přesně řekl v nějaké konkrétní konverzaci, jaká přesná slova zazněla) a pokud to jde, tak tu situaci nějak zaznamenat. Pokud např. probíhají tyto urážlivé diskuse i formou písemných zpráv - např. chatu nebo v SMSkách, tak to může sloužit jako důkaz. V chatu lze uložit obrazovku (tzv. screenshot). Nejdůležitější ale je, aby kamarádky našly dospělého, kterému důvěřují a který jim pomůže situaci vyřešit.

    Přejeme Tobě i kamarádkám hodně štěstí!

    Modrá linka

    Šikana

    Ahoj,

    jedna holka z mojí třídy(je jí 10 let,4 třída) mě často otravuje třeba projde mezi lavicema tak že mi shodí aktovku a uplně se zblázní když jí omylem lehce štouchnu do batohu a jednou když jsem rozdávala sešity tak ona mi řekla nešahej mi na sešit.
    A hromada dalšího co si už ani nepamatuju. Máma o tom už ví.
    Neví někdo jestli je to šikana?

    holka, 10 let, 12. prosince 2019

    Ahoj z Modré linky,

    z toho, co píšeš, to zní tak, že se k Tobě spolužačka nechová hezky. Není důležité, jak tomu budeme říkat. Podstatné je vědět, jak se můžeš zachovat. Můžeš spolužačce dát najevo, že Ti její chování vadí, a že si je nenecháš líbit. Můžeš jí i říct, že pokud s tím nepřestane, budeš se muset obrátit na někoho, kdo jí v tom zabrání. A pokud to nepomůže, můžeš se Ty sama nebo s pomocí rodičů obrátit na svou třídní učitelku nebo školní psycholožku, pokud ji ve škole máte, případně na jinou paní učitelku, které věříš. Nebo také můžeš zkusit chování spolužačky ignorovat, tedy nevšímat si jí - možná, že ji zajímá Tvoje reakce, a když žádná výrazná reakce nepřijde, možná ji to přestane bavit. Je dobré na své pocity nebýt sama, je tedy dobře, že o tom všem můžeš mluvit s mámou. Můžete spolu přijít na to, jakým způsobem bys měla ke spolužačce přistupovat, protože máma zná Tebe a ví mnohem více i o Tvé spolužačce i dalších spolužácích - třeba bys mohla najít podporu také u spolužáků.

    Přejeme Ti bezstarostné svátky.
    Modrá linka

    Šikana

    Ahoj poradno! V květnu máme jet s třídou na školu v přírodě a mám být na pokoji s jednou ZLOU holkou. Vím že je do května času dost ale už to řešíme a musíme to mít do konce měsíce vyřešené. Ta holka mě už totiž škrtila, rozbila mi příčnou flétnu (která není levná) a dokonce mi o přespáváčce ve škole nechala v tašce svoje špinavé kalhotky a vše se mi od toho co na tom měla ušpinilo.Ta
    kže to co by mělo končit v záchodě skončilo u mě v tašce. To jsou jen tři věci které jsou pro mě takové nezapomenutelné. Už se i několikrát navážela do mích rodičů které ani nepozdraví. Už jsem s ní strávila všechny školy v přírodě. A taky jsem od ní chytila několik i závažnějších nemocí a teď mám tátu chvíli po transplantaci jater a nemůžu si dovolit onemocnět protože to znamená riziko. Už se mi o tom zdají i noční můry a jsem z toho silně nervózní. Prosím poraďte mi jak mám učitelce vysvětlit že s ní na pokoji prostě nemůžu být. Předem děkuji za odpověď a přeji vám příjemné prožití vánočních svátků.

    holka, 10 let, 7. prosince 2019

    Ahoj,

    je dobře, že jsi napsala a nechceš být sama na to, co Tě trápí a kvůli čemu míváš i noční můry. Mrzí mě, že máš ve třídě někoho, kdo Ti ubližuje. Nikdo nemá právo se k Tobě takto chovat, zasloužíš si cítit se ve škole dobře. Úplně chápu, že jsi ze školního výletu nervózní a nechceš být s onou holkou na pokoji. To, co popisuješ, že Ti spolužačka dělala, mi připadá docela vážné a myslím, že je důležité, aby o tom věděl někdo z dospělých. Chtěla bych Tě podpořit, aby ses s tím, co se Ti děje, svěřila rodičům, kteří by to měli řešit - i když chápu, že nyní to může být komplikované s ohledem na tátu, který je po operaci. Mohla by ses taky případně obrátit na někoho dalšího z rodiny (například babičku, dědu nebo tetu), kdo by Tě mohl podpořit.
    Z Tvé zprávy mi není jasné, jestli jsi to už s učitelkou řešila anebo o tom vůbec neví. Každopádně si myslím, že jí můžeš otevřeně říct, z jakých důvodů si nepřeješ být s touhle spolužačkou na pokoji a požádat ji, jestli by to nešlo vymyslet nějak jinak. Pokud Ti nevyjde vstříc, můžeš se zkusit svěřit i nějakému jinému učiteli, kterému věříš. Můžeš se taky zkusit obrátit na školního psychologa nebo výchovného poradce, pokud je ve škole máte. Kdybys to celé potřebovala probrat více dopodrobna, je možné nám zavolat na naši telefonickou linku, Skype anebo WhatsApp (www.modralinka.cz).

    Držíme palce,

    Modrá linka

    Šikana

    Ahojte všetci. V piatej triede som hovoril veci v novej škole aby som sa zvýraznil. Ale teraz toho ľutujem a spolužiaci sa mi smejú, sikanuju ma, nadávajú mi a vyťahujú staré trápne zážitky a sikanuju ma. Stále sa do mňa starajú, berú mi veci a smejú sa na všetkom čo spravím. Snažím sa zachovať kľud ale po 3 rokoch +puberta sa to proste nedá a vybuchnem od hnevu. Ako mám dať veci do poriadku a spraviť to tak, aby sa so mnou rozprávali normálne a nesmiali sa mi? Prosím odpoveď
    PS: rodičia na mňa kašlú a hovoria že to mám brať s humorom ale po 3 rokoch ... to som už vlastne hovoril. Prosím pomoc

    kluk, 13 let, 21. listopadu 2019

    Ahoj,
    moc mě mrzí, že musíš řešit tak nepříjemné zážitky. I když píšeš, že si za to můžeš sám, protože jsi se chtěl zviditelnit, nikdo nemá právo chovat se k tobě tímto způsobem a není vůbec divu, že se ti chování tvých spolužáků nelíbí. Přesně, jak píšeš, člověk takové chování může brát s humorem jen velmi omezenou dobu, ale pokud se ti někdo soustavně posmívá, bere ti věci a podobně, není na tom nic vtipného. Pokud to tví rodiče neberou vážně, bylo by na místě promluvit si o tom s někým dospělým ze školy. Školy obvykle zaměstnávají školní psychology, kteří dokáží podobné situace řešit a pracovat s nimi. Pokud by u vás nikdo takový nebyl, můžeš požádat o pomoc i nějakého učitele (nebo učitelku), kterému důvěřuješ. Rozhodně si ale podobné chování nenech líbit a řeš jej s nějakým dospělým, který ti dokáže pomoci.
    Přeji ti hodně štěstí!
    Bára