Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alík radí dětem

    Alík radí dětem

    Ahoj
    Je mi 14, jsem holka a mé dotazy zní takhle:

    1. Když by jsem zkoušela v tomhle věku kouřit marihuanu, kdo za to bude nést následky?
    2. Jaké jsou podmínky při pěstování marihuany? (Pěstovala by jí dospělá osoba)
    3. Potřebuji mít na to, abych v dospělosti vykonávala práci policisty dobré známky? (a jaké školy)
    4. Jaké jsou podle tebe dobré střední školy, popř. jakou máš ty?
    5. Nevíš něco o Hotelovce v Poděbradech?
    Předem promiň za tolik otázek a že jsou všechny tak divné. :)) A děkuji, že tu pro nás jsi. <3
    holka, 14 let, 13. listopadu 2017

    Ahoj z Modré linky,

    pokládáš několik otázek, je vidět, že jsi zvídavá. Co se týká Tvé první otázky, nevím úplně, kam směřuješ. Myslím si, že mnohem důležitější, než to, kdo je zodpovědný, je to, z jakého důvodu tuto otázku pokládáš. Pokud jde o zodpovědnost z hlediska zákona, jsou za Tebe zodpovědní rodiče. Jde však o Tvé zdraví, za něž bys měla převzít zodpovědnost i Ty sama. Ráda bych Tě podpořila v tom, abys to udělala. Co se týká pěstování marihuany, opět mi připadá podstatné, z jakého důvodu by ten dospělý měl marihuanu pěstovat. My tu nejsme odborníci, zabýváme se zejména vztahy, starostmi lidí, kteří potřebují řešit nějaké problémy. Ohledně pěstování rostlin je jistě spousta informací na internetu, odborně poradit by mohli například v květinářství, či nějací pěstitelé.

    Co se týká dalších otázek, ráda bych Tě povzbudila, abys hledala odpovědi tam, kde Ti mohou poradit kvalifikovaněji - tedy lidí či institucí, kteří se danou problematikou zabývají. Jde-li o otázky týkající se škol, může Ti nejlépe poradit výchovný poradce u Vás na škole, možná máte i předmět Výchova k volbě povolání či Svět práce případně něco podobného. A pokud se zajímáš o konkrétní školu, je nejlépe ji navštívit. Na školách bývají dny otevřených dveří, je však možné se domluvit s rodiči a zajet tam i jindy, projevit zájem o studium a zjistit si infomace, které potřebuješ.

    Přejeme Ti prima předadventní čas.
    Modrá linka

    Na otázky odpovídají

    pracovníci Modré linky, psycholožky BáraV a Péťa, poradenské centrum Locika, MUDr. Jiří Staněk, MVDr. Přemysl Rabas, bojovníci proti kouření z projektu Nekuřátka, vědecký novinář Pragmatik a správci. Občas odpovídá i sám Alík.

    Dotazy mohou pokládat pouze čtenáři mladší 15 let.

    Strach

    Ahojky poradno a ostatní.
    Tentokrát mě trápí věc která mě začíná trochu štvát a trochu se za to nenávidím. Jde o to že poslední asi 2 dny vždy k večeru začnu myslet na to že když tady jsou naši nejmilejší tak je zanedbáváme a že si jich tolik nevážíme a když odejdou teprve potom nám dojde jak moc jsme tu osobu měli rádi a jak jí v životě potřebujeme a podobně věci. Zkrátka mám negativní myšlenky a propláču třeba 15 minut. Asi za to může že poslední rok který byl pro mě docela náročný. Nejen kvůli koroně ale i kvůli tomu že mi zemřeli 2 dědové a minulou sobotu i pra babička a dneska 17.6. jsme byly na pohřbu a bojím se dne kdy zemře moje nejmilejší a nejoblíbenější babička kterou mám fakt rád a v mém srdci má speciální místo. A nebojím se jen o babičku ale o všechny jako máma, táta, ségra atd. Potřeboval bych vědět jak se zbavit těchto myšlenek.
    Předem mockrát děkuji za odpověď a přeji všem nádherný zbytek dne $> .

    kluk, 14 let, 17. června

    Ahoj,
    téma umírání a smrti je hodně náročné a bolestivé. V životě se člověku mnohokrát stane, že zemře někdo blízký. Tyhle chvíle jsou pak plné smutku, pláče a vzpomínek. To, že se ti chce plakat, když pomyslíš na smrt svých blízkých je úplně normální, ukazuje to, že ti na nich záleží. Píšeš o tom, že často si lidé nevážíme a dojde nám, že jsme ho zanedbávali, až poté, co nás navždy opustí. Myslím si, že tahle myšlenka ti může pomoci. Užívej si chvíle s lidmi naplno. Nemůžeš zabránit jejich smrti, protože smrt je nevyhnutelná, ale můžeš ovlivnit společně strávený čas během života.

    Kamarádi

    Seznámení

    Ahoj @)->-
    Dneska mám takový menší problém: přestoupila jsem na jinou školu a kamarádky tam mají i svoje kamarádky ze základky no a já bych ty kamarádky kamarádek ráda poznala. Jenže my se s holkama moc o kamarádech ze starých škol nebavíme. Nemáte nějaký tip jak můžu poznat kamarádky kamarádek? Děkuji moc 🥰

    holka, 12 let, 14. června

    Ahoj,

    předně Ti gratuluji k tomu, že jsi dokázala přestoupit na jinou školu, že jsi to zvládla. Není to totiž vůbec nic jednoduchého a ne každý se dokáže sžít s novými spolužáky. Tobě se to nejspíš podařilo a teď bys ráda poznala i kamarádky kamarádek.

    Jak je poznat? Nejlépe tak, že si o to řekneš svým kamarádkám ze školy, že máš zájem poznat jejich ”staré” kamarádky z původní školy, o kterých od nich slyšíš vyprávět. Myslím, že prázdniny poskytnou dosti příležitostí, abyste společně zašly na koupák, do parku, do kina, na výstavu, na procházku. O postupu se také můžeš poradit s někým, komu důvěřuješ, rodiči, prarodiči, s někým ze širší rodiny...

    Hezké dny Ti přeje
    Modrá linka

    Moje tělo - holky

    Ovlivňuje podprsenka růst prsů?

    Ahoj Alíku, vím, že je tohle docela hloupost a že plýtvám vaším časem, ale docela mě to zajíma. Projížděla jsem internet a našla jsem článek o tom, že nošení podrpsenky ovlivňuje růst prsou. Všude uvádějí něco jiného, tak jsem se obrátila na vás. Předem děkuji za odpověd a přeji hezký den:->

    holka, 13 let, 18. června

    Ahoj,
    ujišťuji tě, že tvrzení, že podprsenka může ovlivňovat růst prsů jakýmkoli způsobem (ať už urychlovat, nebo zpomalovat), je skutečně z oblasti fám. Velikost prsů je ovlivněna geneticky a není možné ji jakýmikoli přípravky (ani potravinami, či potravinovými doplňky - ačkoli to některé reklamy tvrdí) ovlivnit. Na vzhled a velikost prsů mohou mít vliv hormonální změny, jako je například těhotenství, ale podprsenka skutečně nikoli.
    Měj se hezky!
    Bára

    Sexuální orientace

    Jsem gay?

    Ahoj,
    mám takový problém. Nevím jestli jsem gay nebo hetero. Já si myslím že jsem gay. Prostě se tak cítím. Dělal jsem si i pár testů a vetšinou mi vyšlo gay a jednou bi. Měl jsem i 2 holky a k oboum dvou jsem něco cítil ale i tak si myslím že jsem spíš na kluky. Nechci to říct rodičům dokud si nenajdu nějakého kluka. Dal jsem si na tapetu i tuto vlajku : 🏳️‍🌈 a můj táta to zjistil ale řekl jsem mu, že to není ta gay vlajka.
    Kamarádky mojí bývalé holky ze kterou jsem se rozešel protože jsem gay si myslí, že gay nejsem, protože jsem na to prý moc malej, ale já si to nemyslím.
    Mají pravdu? Jsem gay nebo ne?

    kluk, 11 let, 18. června

    Ahoj,
    chápu, že tě otázka tvé orientace trápí, ale myslím, že má pravdu tvá kamarádka, která tvrdí, že je ještě příliš brzo na to, abys dělal ohledně své sexuální orientace jakékoli závěry. Jsem přesvědčená, že to, co popisuješ, je tápání a zmatení typické pro dospívání. Píšeš, že jsi měl v jedenácti letech už dvě přítelkyně, ale cítíš, že jsi gay. Je skutečně ještě příliš brzy na to, abys měl skutečný partnerský vztah a žádné testy, které si uděláš na internetu nebo v časopise, ti tvou sexuální orientaci neobjasní.
    Nejlepší bude, když tomu necháš ještě pár let volný průběh a budeš pozorovat, jak se své preference budou vyvíjet. Až budeš starší a budeš mít zkušenost se skutečnými partnerskými vztahy, budeš mít ohledně své orientace jasno. Zatím se tím nemusíš vůbec trápit.
    Měj se hezky!
    Bára

    Zvířata

    Sen jménem horsemanchip

    ahoj všichni mam jeden dotaz ohledně splnění si snu . můj sen je takový že se chci věnovat horsemanchipu - ježdění na koni na přírodno bez biče a tušírek . ale nevím jak si ho mám splnit . mamka se koní bojí a žádného nechce a ani o koni nechce slyšet .snažím se ve škole aby jsem se dostala na vysokou školu a mohla mít dobře placenou práci a aby jsem si mohla koně dovolit je to hodně finančně náročné zvíře ale už opravdu nevím . moc prosím poradte mi jak si mám sen splnit . PS.omlouvám se za chyby.

    holka, 11 let, 13. června

    Ahoj,

    blahopřejeme Ti k tak krásnému snu, kterým je horsemanship. Je moc fajn, že víš, co se Ti líbí, a dokážeš hledat cesty k tomu, aby se sen stal skutečností. Chápu ale, že ve věku 11 let může být k splnění takového snu daleko. Je hezké, že se už teď snažíš, abys měla v dospělosti dost peněz na to, aby ses mohla horsemanshipu věnovat.

    Co bys mohla dělat už teď? Můžeš si o koních a jejich vedení najít nějakou literaturu nebo časopisy, třeba si ji půjčit v knihovně. Můžeš sledovat videa, závody, sledovat stránky, které se koním a horsemanshipu věnují.

    Pokud by to bylo finančně možné, můžeš se podívat po nějakých táborech (třeba i příměstských), které se přirozenému vedení koní věnují. Ve Tvém okolí může být i nějaká farma nebo ranč, kam bys mohla chodit (se souhlasem rodičů) s koňmi pomáhat a být blízko jim. Tato možnost je opravdu finančně nenáročná, a i když nemusí jít přímo o horsemanship, k splnění Tvého snu Tě může posunout.

    Držíme palce,
    Modrá linka

    Moje tělo - váha

    Kamarádka se mi vysmívá kvůli váze

    Ahoj moje kamarádka se mě aspoň 1x za 2 měsíce zeptá kolik vážím a když ji odpovím že 49 kg (ano tolik opravdu vážím) tak se mi hned vysměje a já nevím je to nadváha když mám v 11 letech 161 cm a 49 kg? A ona má 30 kg a je jí 12 a má stejnou výšku jako já? Díky za odpověď :> pardon za blbý téma já něvim jak to mám dát do jiniho

    holka, 11 let, 13. června

    Ahoj z Modré linky,

    jak opakovaně píšeme, orientačně zjistit, jak je na tom člověk s váhou je snadné přes tak zvanou BMI kalkulačku. A podle ní rozhodně nadváhou netrpíš. Klidně bys mohla nějaké kilo přibrat. Tvoje kamarádka pravděpodobně trpí podváhou. V každém případě není od Tvé kamarádky není vůbec hezké a kamarádské, že se Ti vysmívá. Ráda bych Tě tedy podpořila, aby sis o tom s kamarádkou popovídala, abys jí dala najevo, jak se cítíš, když se Ti vysmívá.

    Přejeme prima dny
    Modrá linka

    Jiné téma

    Závislost na PC hrách

    Ahoj Alíku a ostatní,
    Mám jeden již dlouho trvající problém. A to je závislost na PC hrách. Vždycky nad hraním strávím (či ztrávím, zapomněl jsem jak se to píše) tak tři hodiny. Na druhou stranu cítím, jak všechno kolem mě stárne, i já sám. A já, místo abych si užil posledních pár let dětství, sedím u PC. Hrůza. Ta moje závislost je mé temné já, které se mě snaží přesvědčit, abych se na vše vykašlal a šel hrát Minecraft. Bohužel, jen párkrát se mi podařilo ho podařilo odstrčit a věnovat se něčemu jinému. Nemohl by mi někdo poradit, jak své temné já přemoci a věnovat se něčemu jinému?

    Druhý problém je skoro stejný, akorát se týká spolužáků (konkrétně kluků, holky mají jakýsi dar, že si dokážou najít jinou zábavu) Ti jsou na tom podstatně hůř než já. Jde o to, že všechny přestávky (i některé hodiny) ve škole hrají na mobilu, místo toho aby si povídali, zlobili...prostě dělali něco „normálního“. Co všechno už jsem na ně vyzkoušel - snažil jsem se s nimi bavit o různých věcech - sice jakž takž odpovídali, ale stále čuměli do mobilu. Děs. Neporadili by jste mi nějaký způsob, jak je od toho mobilu nějak odtrhnout?

    Tento dotaz není potřeba zodpovědět hned - dejte radši přednost někomu, kdo to má hodně těžký a nezpůsobuje si to sám.

    Konec převelice dlouhého románu...:-)

    Předem děkuji za odpověď

    Tajemný duch

    kluk 12 let - tajemný duch, 14. června

    Ahoj z Modré linky,

    je moc fajn, že sis uvědomil, že přehnané hraní her pro Tebe není dobré. To je důležitý první krok. Ten další je Tvé pevné rozhodnutí, že to opravdu chceš změnit. A jak si v tom můžeš pomoct? Co nejvíce si zkomplikovat přístup k hrám. Můžeš si je z mobilu odinstalovat, abys k nim neměl tak snadný přístup. Můžeš se domluvit s rodiči, aby Tě občas zkontrolovali, jestli nehraješ. Také je možnost nastavit si na mobilu omezený čas, který na těch hrách strávíš. A to nejdůležitější je – nahradit hraní jinou aktivitou. To znamená plnit si své povinnosti, najít si jiné koníčky a činnosti, které Tě budou bavit a naplňovat.

    Co se týká spolužáků, to je těžší. Jestliže spolužáci sami nebudou chtít, donutit je nemůžeš. Můžeš s nimi mluvit o tom, jak to vnímáš Ty, sdílet s nimi, jak se snažíš ke hrám přistupovat Ty, ukázat jim, že jsou i jiné věci, které mohou dělat, prostě jít jim příkladem. Ve škole si můžeš místo hraní číst knížku, bavit se se spolužačkami, přinést třeba nějakou deskovou hru a tak podobně.

    Přejeme Ti dny plné jiné zábavy
    Modrá linka

    Holky a láska

    Líbí se mi kluk

    Moc zdravím poradnu :)
    Pochopitelně chodím do školy a nikdy se mi nikdo nelíbil ale minulý týden se mu stal takový zázrak. Najednou z ničeho nic se mi začal líbit jeden kluk. Jakože známe se od první třídy. Vždycky jsem já a moje kamarádka všichny kluky v mojí třídě totálně nenáviděli a najednou se mi zalíbil.. ale to není důvod proč píšu. Takže vlastně kdybych ho oslovila tak by to bylo celkem takový divný když se známe už od první třídy a najednou bych se s ním začala bavit. Další problém je že moje kamarádka ho úplně nenávidí takže by to bylo takový prostě strašně divný kdyby jsem se jen tak začala bavit s někým koho ona nenávidí (A já jsem ho do teť taky nenáviděla) např: dneska dostal od učitelky vynadáno a moje kamarádka se tomu strašně smála že dostal vynadáno. Ona je nenávidí a já nenáviděla protože je to velký průšvihář (a dalších většina kluků v mé třídě) ale já ho nemůžu nenávidět když je tak roztomilý 😅😓!
    Ale stejně... i kdyby tam nebyli tyhle problémy tak nevím vůbec jak ho mám oslovit. (Ono by pomohlo kdyby nás učitelka přesadila a dala by mě k němu protože je upovídaný a dokáže rozpovídat kohokoliv ale na to já nemám takový štěstí :(. )
    Sice se obávám že tady není žádný způsob jak tohle vyřešit ale pokud to jde, nemohli by jste mi prosím pomoct?

    Děkuji za pozornost a za budoucí odpověď! $>

    holka, na věku nezáleží ??, 14. června

    Ahoj z Modré linky,

    svěřuješ se s tím, že se Ti začal líbit spolužák a připadá Ti to divné, když se znáte už tak dlouho. Já na tom nic divného nevidím. Někdy se lidé znají dlouho a až po nějaké době si uvědomí, že je k sobě něco táhne, to je v pořádku. Se spolužákem se klidně můžeš začít postupně bavit o čemkoli, co Tě napadne.

    Pokud jde o kamarádku, chápu, že je snazší mít stejné názory. Ale není to podmínka přátelství. I přátelé se nemusí na všem shodnout, mohu spolu v něčem klidně i nesouhlasit. To důležité je, aby si spolu dokázali říct, že mají na něco jiný názor a aby se vzájemně respektovali. Můžeš si tedy s kamarádkou popovídat, můžeš jí říct, že na Vašeho spolužáka asi máte jiný názor a požádat ji, aby respektovala, že to cítíš jinak. Klidně jí můžeš dát i přečíst tuto naši komunikaci, aby si přečetla, že opravdové přátelství dokáže překonat i to, že se vždy spolu na všem neshodnete.

    Přejeme hezké letní dny
    Modrá linka

    Škola

    Jít na gymnázium?

    Ahoj všichni,
    Právě jsem se dozvěděla že jsem se dostala na gymnázium na odvolání. Mám teď hrozné dilema jestli tam mám či ne. Pokud bych šla, nemusela bych už se stresovat z 9 a taky tam jde můj nejlepší kámoš, ale na druhou stranu učení bude víc, budu si muset na všecko nově zvykat, což mi jde hrozně těžko a nebudu moct jít na uměleckou sš kam jsem tajně z 9 chtěla (ale prý se pak v dospělosti hůř uplatním tak nevím)
    Když zůstanu na základce, zbyde mi tam ještě jedna kamarádka a je mi i líto opouštět ten náš kolektiv, kde si až teď uvědomuju jak jak je skvělý, sice nemám mezi nimi všemi přímo kamarády, ale třeba bavit se s nimi je příjemné. Ale zase moji rodiče budou moc zklamaní a naštvaní že jsem nešla.
    Vím že rozhodnutí je jen na mě, ale třeba mi pomůžete se s tím vyrovnat, a zvážit. já totiž vážně nevím, mám takový divný pocit, je mi jaksi smutno, oboje má výhody i nevýhody.
    Děkuji a hezký den>X<-

    holka 12 let, 14. června

    Ahoj z Modré linky,

    blahopřejeme k úspěšným přijímacím zkouškám. Chápu, že rozhodování může být někdy náročné. Mnohdy to může být už jen z toho důvodu, že máme ze změn obavy, a to je přirozené a v pořádku. Co se týká změny a blížícího se loučení, je dobré si uvědomit, že to nastane. Jestliže ne teď, potom za pár let.

    Jak správně píšeš, velmi často mají možnosti, mezi nimiž se rozhodujeme své výhody i nevýhody. Proto může být při rozhodování nápomocné sepsat si seznam výhod a nevýhod obou možností. Můžeš o svých pochybnostech mluvit i s lidmi okolo sebe, s rodiči, kamarádkami, můžeš se poradit třeba i ve škole s paní učitelkou třídní nebo výchovnou poradkyní či školní psycholožkou, pokud ji máte. Chci Tě podpořit, abys na své pochyby nebyla sama, zároveň však i v tom, abys své rozhodnutí udělala sama podle sebe. Názory ostatních si můžeš vyslechnout, s některými můžeš souhlasit, s jinými ne, můžeš si díky nim více uvědomit, k jakému názoru se více kloníš Ty.

    Ještě mě také napadá, že více než o gymnázium stojíš o uměleckou střední školu. V případě, že bys o ni stála i nadále, přijímací zkoušky na ni můžeš zkusit i přesto, že budeš chodit na gymnázium.

    Přejeme Ti, aby se Ti podařilo rozhodnout se tak, abys byla se svým rozhodnutím spokojená
    Modrá linka

    Zvířata

    Dobrý den, měla bych otázku ohledně střední školy.
    Jsem v 8. třídě a tím pádem si už vybírám střední školy. Chtěla bych pracovat v zoo. Musí mít chovatel v zoo nutně vysokou školu? Přemýšlela jsem nad veterinou. Chemie, matika ani fyzika mi nevadí, takže si myslím, že bych to mohla zvládnout. Nebo existuje škola s maturitou, myslím že obor "chov zvířat", nebo tak nějak. Co je teda podle vás nejlepší volba?

    holka, 14 let, 16. června

    Ahoj,
    to je těžké rozhodvání...:-). Pokud chceš pracovat v zoo, je varianta střední školy s maturitou přímo pro budoucí ošetřovatele dobrou volbou a jedna taková je v Čakovicích. I z ní lze pokračovat dál, třeba právě na vysoké veterinární. Ne každý ošetřovatel zvířat má vysokou školu, ale je samozřejmě vždy užitečné získat co nejvyšší vzdělání, co nejvíce znalostí, které se pak i v tom profesním životě v zoologických zahradách hodí, jak v práci se zvířaty, tak mohou člověku pomoci vypracovávat se od ošetřovatele na zoologa a další vedoucí pozice. Tak držím palce, ať se správně rozhodneš a ať tě baví jak studium, tak pak i tvá práce, ať už to bude cokoliv!

    Moje tělo - kluci

    Ahoj, je mi 14 let a chtěl bych se zeptat, jestli délka penisu v klidovém stavu 8 cm a při erekci 12 cm je v pořádku ?

    kluk, 14 let, 17. června

    Ahoj kluku,

    Uvedené rozměry penisu jsou vzhledem k tvému věku normální. Průměrná délka penisu u chlapců ve věku 14 let činí podle různých výzkumů 6 až 8 cm (tj. 7 ± 1 cm) v klidovém stavu a 13 až 15 cm (tj. 14 ± 1 cm) při erekci, avšak drobné rozdíly oproti průměru jsou stále ještě normální. Za abnormálně malý penis neboli tzv. mikropenis se u chlapců ve věku 15 let považuje pouze takový penis, jehož délka při erekci je menší než 5,2 cm.

    Moje tělo - váha

    Opravdu nejsem tlustý?

    Ahoj, takže mám tu dotaz ( ano, po 3x, omlouvám se) ale prostě
    mi připadá že když mam 158 cm a 47 kg že jsem tlusty.....
    Kamarad ma 40 kg ale je taky o 10 cm menší takže si říkam kdyby byl jak já tak bude vážit stejně ale chtěl jsem se zeptat jestli nemam nadvahu a jaka by mela byt idealni vaha v 11 letech a 8 mesicich pri 158 cm.
    dekujuuu za odpoved :D

    kluk, 11 let a 8 měsíců a ten co si myslí že je tlustej, 16. června

    Ahoj,
    v historii tvých dotazů vidím, že jsi stejný dotaz položil v dubnu i květnu. Chápu, že je pro tebe otázka váhy důležitá, ale není mi dost dobře jasné, proč si myslíš, že se naše odpověď změní (na tvé předchozí dotazy jsem odpovídala já i kolegyně z Modré linky). Mohu ti znovu zopakovat, že vzhledem k tvému věku a výšce je tvá váha optimální, ale tato odpověď tě očividně neuspokojuje.
    Spíš mě to tedy vede k úvaze, proč nechceš věřit tomu, že nepotřebuješ hubnout. Nejsi se vzhledem svého těla spokojen? Nebo ti někdo řekl nějakou netaktní poznámku? Nebo je problém v tom, že si nevěříš? Zkus se zamyslet nad tím, odkud pramení tvá nespokojenost s vlastním tělem a co bys mohl udělat pro to, aby se to změnilo. Někomu v tomto ohledu například pomůže, když začne pravidelně cvičit, zpevní si postavu a vybuduje svaly. Jinému s vybudováním sebevědomí pomůže psycholog, protože problém může být skutečně jen ve tvém nitru. Zkus tedy sám v sobě objevit příčinu své nespokojenosti a na té pracovat.
    Držím ti palce!
    Bára

    Moje tělo - váha

    Je moje váha v pořádku?

    Ahoj Aliku, chtěla bych se zeptat, je moje váha v pořádku vážím 47kg a měřím 152cm?

    holka, 11 let, 16. června

    Ahoj,
    vzhledem k tvému věku a výšce je tvá váha naprosto optimální a nemusíš si vůbec dělat starosti. To samozřejmě neznamená, že bys neměla dodržovat pravidla zdravého životního stylu, jako je vyvážený jídelníček a dostatek pohybu. Nicméně pokud si budeš tyto dvě věci hlídat, určitě nebudeš muset problémy s váhou řešit ani v budoucnu.
    Měj se hezky!
    Bára

    Moje tělo - holky

    Výtok z pupíku

    Ahoj vespolek, mám takovou otázku ohledně těla.... Mírně mi teče taková tekutina (asi voda) z pupíku a dělá to pak takové stroupky (vypadá to jako maz)..... Stalo se mi to už myslím po druhé většinou po nebo před menstruací ale nevím jestli to s ní vůbec nějak souvisí. A trvá to tak 2 max až 3 dny. :-E
    Proč se mi to děje?
    Musím jít k lékařovi?
    Nejsem nějak nemocná nebo tak?
    Hledala jsem na internetu a moc jsem se toho nedozvěděla proto píšu sem🌼🤕 Prosím nějaké stručné odpovědi 🙂
    Hholka
    Děkuji 😓

    Hholka, 12 let, 15. června

    Ahoj,
    výtok z pupíku je obvykle zapříčiněn špatnou hygienou, kdy v pupíku může vzniknout zánět a vytékat z něj hnis. Lidé totiž často zapomínají na to, že pupík je nutné pravidelně čistit stejně jako třeba uši. Přičinou ale může být i kvasinková infekce, nebo plíseň, proto je vždy lepší zajít k lékaři, který stanoví příčinu a navrhne léčbu.
    Měj se hezky!
    Bára

    Sexuální orientace

    Ahoj, vím, že mám dnes už druhý dotaz, ale vážně se s tím trápím:
    Moje BFF je, jak jsem řekl v předchozím dotazu, homofobní. Nemá na to pádný důvod. Její sestra je lesba a je s tím v pohodě. Pak se jí svěřím já a najednou jsem pan kvůli tomu, že je to trend a chci být cool. (proto o tom nikdo neví, že Tiky). Když jí hodinu vysvětluji, jak mě od páté třídy přitahují holky, nevěděl jsem co to znamená, pak jsem slyšel slovo lesba, ale řekl jsem si, že mě přitahují i kluci. Pak jsem měl kluka, ale to ona ví... taková dětská láska to byla, ale i tak jsem brečel, když mě poslal někam. Vyprávěl jsem jí, jak jsem se snažila svoji tehdejší bisexualitu skrývat tím, že jsem sám sebe přesvědčil, že se mi líbí jeden kluk kvůli břišákům. I když se mi vůbec v tváři nelíbil a povahu měl hroznou. Jak jsem se pak zamiloval do jednoho kluka přes psaní a volání, a vydrželo mi to až do půlky léta. Jak mi zlomil srdce tím, že začal chodit s mojí bývalou BFF kvůli tomu, že je hezčí než já. Dál jsem se jí přiznal, jak moc jsem měl kluků dost a asi čtvrt roku jsem si myslel, že jsem lesba, jak sem pořád líbal holky. Pak jsem se, ale zamiloval do kluka, opět do jeho povahy... jak byl tajuplný, ale taky měl hezký dolíčky a vlasy a oči. Nějak mi to skončilo, nyní jsem se svým klukem, kterého jsem poznal přes volání a psaní. Taky, že jsem decentně zamilován do jedné holky z mojí třídy.
    K mému pangenderovství jsem jí řekl, že se necítím vždy, jako holka. Například dnes jsem se vzbudil a mám chuť se cítit jako kluk, chovat se tak, i když ne tak 100% vypadat. Někdy se zase nemůžu rozhodnout. Mám to tak už třičtvrtě roku, ale nikdy jsem netušil až do doby asi před měsícem, že si můžu povahově klidně každý den měnit pohlaví. Dle toho, jak se chci cítit, jak se cítím. Nezáleží na tom, jestli se cítím být zvenku v pohodě jako holka, uvnitř můžu mít muže, ženu i oba.
    Ona, mi na všechno tohle, co jsem sem napsal, řekla, že homofobii má zakodovanou v genech a celá její rodina z matčiny strany jsou homofobové. (celé to dává obrovský smysl, tahle fobie od hlavy až po paty).

    Prosím, jak mám této omezené krávě vysvětlit, že jsem se tak narodil, a že jsem se k tomuto pánvičkovství jsem se dopracovával třináct let a možná ještě budu? Myslíte, že jsem k tomu došel správně? Protože jsem četl, že touha po jiném genderu/pohlaví musí přetrvávat víc než rok, abych si mohl být jist, že to není jen období. Děkuji.

    (dnes he/him děkuji)

    holka jménem kájuška, 13 let, 14. června

    Milý Kájuško,
    Svěřuješ se do poradny již s druhým dotazem ohledně své sexuální orientace. Oceňuji tvou důvěru, s jakou se na poradnu obracíš, věřím, že to není jednoduché psát o takto citlivých, intimních záležitostech. Ptáš se jak své nejlepší kamarádce vysvětlit, že to, co o sobě zjišťuješ ohledně sexuální orientace není v tvém případě pouze snaha být zajímavý a cool. Ty sám to vše bereš velice vážně, uvědomuješ si to již nějaký čas, začíná se kolem toho formovat tvá identita a potřebuješ aby tě brali vážně i lidé kolem tebe. A přeješ si, aby tě přijímali takovou jaký/jaká jsi. Vím, že právě tyto otázky jsou hodně klíčové a typické pro tvůj věk. Je to období zvýšené citlivosti na dobré sociální vztahy, přijetí a sebepřijetí, pravdivosti druhých i sebe sama vůči druhým, hledání vlastní identity a další cesty do života. A to i bez toho, co k tomu navíc řešíš ty ohledně své sexuální orientace. Chci ti proto vyjádřit pochopení, vím, že to vůbec nemusí být snadné, takto se otevřeně hlásit k něčemu, co tě výrazně odlišuje. Je to i velká dávka odvahy si to přiznat a přijmout v tom nejdříve naplno sebe sama. Doporučila bych, zkus se tím teď tolik netrápit. Neber ty reakce tak vážně. To víš, že se s nechápavými či odmítavými reakcemi lidí kolem sebe budeš ještě dost setkávat. A možná právě nejvíc tam, kde to nečekáš. Bohužel to k této cestě životem patří. Důležité je to, jak ty sám to cítíš, jak ty si v tom věříš a rozumíš. A pokud budeš pevný a přesvědčený sám o sobě a své orientaci, tak na to budou druzí z tebe vnímat a respektovat to. Zkus to své kamarádce říci, v klidu vysvětlit a pokud to bude chtít pochopit, tak pochopí, pokud ne, netrap se tím přesvědčováním. To je nejlepší pevný bod v sobě – ta nezávislost na názoru druhých, který pro to nyní můžeš vybudovat a půjde se ti životem snadněji.
    A k tomu druhému, co se ptáš, jestli jsi ke své orientaci došel správně. To víš, že je to vývoj. . Jsi tak jako tak v obodbí vývoje sexuality a partnerského vztahování se. A tomu, samo o sobě, je potřeba nechat čas. Jsou to zákonitosti psycho-sociálního vývoje. Jsi v období adolescence a psycho-sociální dospělost přichází přibližně kolem 18-19ti. Příroda ví, proč to tak má. Až budeš plnoletý/plnoletá, tak si budeš nejspíš svou orientací úplně jistý, bude to tvá zakotvená identita a je dost možné, že tě takové problémy, jako dnes píšeš už trápit nebudou. Budeš prostě nad tím. Tady je moje hlavní doporučení, sleduj svůj vývoj, buď vnímavý/vá k tomu, co se v tobě děje, co cítíš, jak ti je, psychicky i fyzicky. Ale měj se sebou trpělivost, nespěchej. Sleduj kam tě to táhne, co si přeješ či nepřeješ. Nyní jsi v období, které je charakteristický velkými výkyvy, v emocích i tělesném prožívání. Ale to je v pořádku. Určitě už nyní můžeš cítit zárodek toho, že s tvou sexuální orientací je to jinak. A je to pravdivé. Nech to v sobě dozrát.
    Tak ti moc držím palce,
    S pozdravem,
    Poradce Centra Locika