Poradna: Alík radí dětem

Sourozenci

Ahoj Alíku,
znám jednoho kluka a mám s ním blízký vztah jsme jako dvojčata. Já ho mám hrozně ráda ale mému bratrovi vadí že bych s ním měla chodit. Už nevím co mám dělat napadlo mě i chodit s ním tajně ale bojím se , že mě někdo z bráchových kámošů uvidí a řekne mu to..
P.S. Te kluk mě taky miluje.
prosím porad mi
S pozdravem Eli.

Eli 13 let, 19. listopadu 2017

Ahoj Eli,

je jistě nepříjemné, když bratrovi vadí Tvoje případné chození s klukem, s kterým máš blízký vztah. Dovedu si představit, že bys byla ráda, kdyby Tě v tom vztahu brácha podpořil. Bohužel se stává, že se někdy sourozenci neshodnou.
To, ale neznamená, že by brácha měl rozhodovat o tom, s kým budeš chodit nebo ne. Stejně tak by si ani on zřejmě nepřál, kdybys mu mluvila do toho, s kým má chodit on. Možná by stálo za to, si s bráchou někdy o všem v klidu promluvit, říct mu, jak Tě to mrzí, že to má jinak a poprosit ho, aby Tvůj vztah nějak toleroval a podpořil Tě, protože jsi připravená to budoucnu zase udělat i Ty pro něj. Pokud přesto nezmění názor, stále zůstává rozhodnutí co dělat, jen na Tobě.

Přejeme Ti, aby vše dobře dopadlo.
Modrá linka

Na otázky odpovídají

pracovníci linky důvěry Modrá linka, Alíkova kamarádka BáraV, odborníci přes výživu z projektu Vím, co jím, odborníci na kouření z projektu Nekuřátka a správci. Občas odpovídá i sám Alík.

Dotazy smí pokládat čtenáři mladší 16 let.

Sourozenci

Zdravím Alíku mám problém mám sestru je jí 19 let máme pokoje vedle sebe a vždycky když nejsou rodiče doma přijde za ní jeji přítel to mi nevadí ale oni to často dělaji a ja je slyším

kluk, 14 let, 15. prosince 2018

Ahoj,

jde o otázku komunikace mezi Tebou a sestrou, po případě i rodiči. Nepíšeš, zda Ti vadí to, že slyšíš, co se ve vedlejším pokoji sestry odehrává. Neuvádíš ani to, zda jsi to se sestrou probíral. Je na ní a jejím příteli, aby se chovali tak, aby Tě v sousedním pokoji nerušili. Každý z nás má právo na své soukromí, svůj klid tak, aby ho druzí nerušili při jeho práci, studiu, čtení, atd.

Napadá mne, že třeba takovou clonou by mohla být hudba, kterou by sis pustil, aby se k Tobě do Tvého pokoje nedostávaly rušivé zvuky. Myslím, pokud se o tom pobavíte, najdete více možností, které můžete společně probrat, jak si zabezpečit své vlastní soukromí. Teprve kdyby ses nedomluvil se sestrou, můžeš se obrátit na rodiče, aby takovou domluvu nebo dohodu mezi Tebou a sestrou pomohli zprostředkovat.

Přejeme Ti i celé rodině pohodové Vánoce.
Modrá linka

Sourozenci

Ahoj všichni,
moc se trápim ,protože nemám sourozence.Moji máme je 48 a tátovi 52. Mámě už potřetí praskla plíce.Nevim co mám dělat jsem smutná a chtěla bych se zeptat jestli je možné aby máma byla těhotná případně jak by mohla mít na otěhotnění větší šanci???Ja a moje máma děkujeme za odpověď.(Ptam se částečně i za moji mámu)
Děkuji za odpověď
Ahoj

Ahoj,

na Tvou otázku by měl spíše odpovídat mámin osobní lékař, popřípadě gynekolog, kterého máma navštěvuje. Vzhledem k mámině zdravotnímu stavu je třeba zkonzultovat nejdříve s lékaři, zda je vůbec vhodné, aby máma ještě otěhotněla. Mámě se blíží padesátka a s ní také menopauza, která už může přijít kdykoliv. To znamená, že už se nebude moci reprodukovat. Navíc čím vyšší věk matky je, tím těžší je možnost otěhotnění, a bohužel i vyšší pravděpodobnost poškození dítěte.

Myslím na to, že člověk by si měl vážit toho, co má a snažit se být s tím, co má, spokojen. Nevím, kolik je Ti roků, ale Tvůj sourozenec by už nerostl s Tebou, nehráli byste si, protože by mezi vámi dvěma byl velký věkový odstup. Chceš-li mít někoho k sobě, s kým si budeš rozumět, a to je v dětství velmi přirozené přání, hledej si kamarády se stejnými zájmy, s kterými si budeš rozumět. Kamarády a přátele si na rozdíl od rodiny vybíráme a často se stávají průvodci celým naším životem. Mít dobré přátele, své blízké lidi, za kterými můžeš kdykoliv přijít, můžeš s nimi sdílet, to je obrovské bohatství.

Přejeme Tobě i Tvým rodičům příjemné prožití vánočních svátků.
Modrá linka

Sourozenci

Ahoj. Vždycky jsem si přála malou sestřičku nebo bratříčka a ještě víc dvojče (holku). Sice mám dva sourozence,ale o 6 a 7 let starší (bratři). Nikdy mezi námi nebyl takový vztah,abych jim řekla třeba jakého kluka mám rada,s kým se bavím atd..
Oba se teď v podstatě odstěhovali a vídáme se hodně málo. Když už přijedou je to tak na půl dne. Všichni mi říkají jak mi to závidí,ale já bych raději byla s nima. Máma si všechnu zlost vylejva na mě a já se cítím jako jedinacek. Nemám takové věci co jedináček. Jeden bracha je na vysoké,takže hodně peněz dostává hlavně on.
Před asi 4mi lety jsme přemýšleli s rodinou o adopci. Nakonec z toho sešlo a teď už máma asi adoptovat nechce. Stačila by mi i pěstouncka péče,měla bych aspoň někoho v mé blízkosti a nemusela být na všechno sama. Poslední dobou mám částo (skoro každý večer) deprese a kamarádky mi moc nepomahaji. Někdy si trham vlasy,mlatim do sebe nebo řežu. To hlavně,protože jsem zjistila že mě nemá nikdo ze třídy rad (až na dvě holky). Jeden kluk si sedá do poslední lavice když jsem já v první. Učitelka mu řekla ať se vrátí do své lavice a on řekl „sedla si před mou lavici ta nejmenovana a já tam sedět nebudu! FUJ!“ To už bylo asi po třetí a já nevím proč. Nenosím sice CalvinKleine oblečení,ale taky ne nějaké roztrhane. Mám celkem dobré oblečení,každý den čisté a voňavé. Nechápu proč tohle :(
Kdybych měla sestru ,zvládala bych všechno lip :( nechci to říkat rodičům,protože s nimi nemám dobrý vztah. Máme spis špatný vztah a furt se hádáme. Mám pocit, že jsem někdo jiný. Nikdo mě nemá rad,rodina,kamosi..Jen moje kočka vždy přijde a olizuje mi slzy a přede..
Závidím lidem,kteří mají sourozence stejně starý jako jsou oni

holka, 14 let, 9. listopadu 2018

Ahoj,
píšeš, že Tě trápí, že nemáš sourozence, který by Ti byl věkově blíž, cítíš se být sama. S rodiči si moc nerozumíte, ve třídě Tě jeden kluk uráží, necítíš se tam úplně dobře. Oporou Ti je Tvá kočka, i němá tvář dokáže povzbudit, zahřát u srdíčka. Také máš ve třídě dvě kamarádky, i to není málo. Po večerech se však cítíš sama a na smutek reaguješ tak, že si ubližuješ. Mrzí mě, že necítíš ve svém okolí oporu, představuješ si, že by jí mohla být např. sestra. Rozhodnutí o dalším dítěti je však především na rodičích. Můžeš s nimi ale upřímně mluvit o svých pocitech, co Ti chybí, co bys potřebovala jinak. Sestru by Ti mohla nahradit dobrá kamarádka nebo jakákoli jiná spřízněná duše ve Tvém okolí. Může to být i milá paní učitelka nebo školní psycholožka. Není dobré být na své trápení sám, neboj se svěřit někomu dalšímu, i to Ti může ulevit. Psycholožka Ti také může pomoci s Tvými večerními smutky a tím, aby sis už dál neubližovala.

Držíme Ti palce,
Modrá linka

Sourozenci

Ahoj Alíku,
Mám starší sestru.Má 19 let.Máme se rády,ale často se hádáme.Začne to tím, že je např. protivná a už to jede dál.Opravdu mě hodně štve a myslím si že to její chyba.Ale vím že já jsem jí taky několikrát vyprovokovala a přiznávám si svoje chyby. A těžko se mi posuzuje jestli za to můžu já nebo ona.Povídám si o tom s mamkou(mamce můžu říct cokoliv).Sestra si myslí, že o ní mluvím pořád.v tom špatném světle.Říká tyto věty:,,Před maminkou se chováš jako úplný andílek,říkáš, že se jenom bráníš ,ale když mamka není doma tak se mě snažíš vychovávat".Já když vím, že jsem za to mohla já chci se jí omluvit,ale ona nechce.Že ta omluva prý není pravdivá.Někdy se držím aby jsem něco neřekla a aby jsme se nezačaly hádat.A ona taky..Už jsem se snažila aby jsme se tolik nehádaly,ale nedopadlo to moc dobře.Je mi to docela líto.A proto můj dotaz zní:Jak se mám snažit aby jsme se sestrou tolik nehádaly?
Předem díky za odpověď

holka, 12 let, 30. října 2018

Ahoj,
chci moc ocenit, že píšeš s tím, co Tě trápí. Čtu moc ráda i to, že jsi schopná o tom mluvit s mamkou, teď navíc píšeš i nám. Sdílení a otevřená komunikace jsou ve vztazích hodně důležité.
Říkám si proto, jak by reagovala Tvá sestra, kdyby četla to, co jsi tu o ní napsala. Řekla jsi to v úplnosti, přiznala jsi svou část chyby, vyjádřila jsi, že Ti to je líto a že by ses chtěla vynasnažit, abyste vztah mohly obnovit. To všechno mi připadá moc důležité, aby věděla.
Často se ve vztazích s blízkými děje to, že když jim tyto podstatné věci řekneme mezi řečí, nepochopí nás nebo důležitost toho, co to pro nás znamená. Říkám si proto, jestli by šlo třeba pozvat sestru na čaj a zákusek, třeba jít i mimo domov, požádat ji o její čas a pozornost a říct dopředu, že to je pro Tebe moc důležité. Když jí to zkusíš vysvětlit v úplnosti tak jako nám, mohlo by to pro ni být srozumitelnější. Skvělé bude, když uslyší, že Ti to je líto, že by sis přála, abyste se vztahem nějak pohnuly, a že si jsi vědomá i toho, že ani Ty nejsi svatá, proto nechceš "házet" vinu jen na ni.
Další možností by pak mohlo být jí napsat dopis. Klidně se u něj můžeš zastavit, vložit do něj své srdce, ozdobit ho, třeba i doplnit fotkou. Budeš mít tak čas vše si rozmyslet a napsat tak, jak cítíš. Stejně tak jí klidně můžeš dát přečíst i svůj dotaz s naší odpovědí.
Věřím, že jestli Ti nic z toho nesedí (sama znáš svou sestru nejlíp), bude fajn dát s mamkou hlavy dohromady a vymyslet něco dalšího.
Je moc prima, že chceš mít se sestrou hezký vztah. Věřím, že Tvou upřímnou snahu snad brzy sama uvidí a ocení.

Přejeme hodně štěstí.
Modrá linka

Sourozenci

Ahoj Alíku.
Já a moje sestřenice máme problém s jejím bratrem, tedy mým bratrancem. On je totiž hrozně rozmazlený a mladší než my. Třeba když chceme být sami a povídat si, pořád za námi leze. Nepřestane když ho o to normálně pořádáme, ani když se na něj trochu rozzlobíme. A jeho maminka (moje teta), se ho pořád zastává a nedokáže mu odporovat. A když se mu něco nelíbí, začne se s námi i prát. Co máme dělat když nikoho neposlouchá?!

holka, 11 let, 17. srpna 2018

Ahoj z Modré linky,

dobře rozumím tomu, že si chcete se sestřenkou nerušeně povídat. To, co popisuješ, je ale odvěký problém s mladšími sourozenci, k takovým situacím, dochází v mnoha dalších rodinách. Bohužel, neuvádíš ani věk bratránka, který je pro odpověď dosti podstatný. Samo sebou, že případné rozepře by měli řešit rodiče. A rodiče znají své děti nejlépe, vědí, že každé je jiné a potřebuje jiný, individuální přístup. Dobrým pomocníkem při výchově dítěte mohou být odborné publikace, s kterými při koupi poradí knihkupci či knihovníci. Uvádím jako příklad knihu Respektovat a být respektován, manželů Kopřivových, velmi známých a dobrých odborníků. Dobré rady pro každou příležitost je možné nalézt i na www.nevychova.cz. Všechno je o umění naslouchat si navzájem, učit se vzájemné komunikaci a učit děti brát zodpovědnost za své chování. Není to cesta lehká, ale jiná není. Můžeš toto své tetě doporučit, případně jí i dát přečíst naši vzájemnou komunkaci. Také můžeš o podporu požádat své rodiče.

Přejeme vám oběma se sestřenkou, ať vám přátelství i vaše tajemství vydrží i nadále, a ať se problémy s mladším bratránkem vyřeší.
Modrá linka

Sourozenci

Dobrý den,
trápí mě to, že moje starší sestra (19) se koukala na pornografii a protože mě nemá ráda rodičům řekla, že jsem se koukala já.
Rodiče se na mě nezlobili, ale prostě mě štve to, že jsem se na pornografii nedívala nikdy a rodiče si myslí, že jo.
Sestra rodičům taky řekla, že jsem pila alkohol, přitom jsem alkohol nikdy neochutnala.
Rodičům jsem řikala, že to není pravda, ale oni už ve mě stratili důvěru.

Jak tomám rodičům vysvětlit?
Předem děkuji za odpověď

holka, 13 let, 6. srpna 2018

Ahoj,

představuji si, jak moc je nepříjemné, když Tvoje starší sestra na Tebe svádí nejrůznější věci. Nedivím se, že Tě to trápí, zvlášť, když jsi kvůli tomu ztratila důvěru rodičů. Moc nerozumím tomu, proč to Tvoje sestra dělá, protože je už dospělá, a tak vlastně moc nechápu, co ji takové chování přináší.

Nevím, zda je to možné, ale můžeš si zkusit se sestrou promluvit. Až budete někdy v klidu, v dobré náladě, můžeš ji poprosit, aby to už nedělala, protože Tě to zraňuje. To stejné můžeš udělat i s rodiči a pokusit se jim někdy v klidu vysvětlit, co se to vlastně děje mezi Tebou a sestrou. Nemůžu zaručit, jestli to zabere, ale i kdyby ne, většinou nakonec pravda vyjde najevo. Důležitější než to, co dělá Tvoje sestra je to, jak se chováš Ty a že máš čisté svědomí.

Přejeme, aby se vše brzy vyřešilo.
Modrá linka

Sourozenci

Ahoj Alíku a ostatním, mám mladšího sourozence který mě vytáčí a nadává, když rodiče nachvili odejdou tak mi říká že jsem p*a, uchl l, atd když to matce řeknu tak se o to nezajímá ale když mi to ujede a řeknu sprosté slovo, tak jde všechno ihned žalovat mamce, třeba i to že si chci jen opepřit polévku. Ignorovat ho nejde protože, potom po mě leze a když ho trochu bouchnu, je citlivý tak se rozbrečí a rodiče mi dají trest. Jenomže je postižený a nemůže se dostat do stresové situace, když se dostane tak mi rodiče dávají tresty a facky. Nevím co mám dělat. Děkuji Petr

Ještě bych se tě chtěl zeptat že na Messengeru máme třídní skupinu, kde si posílají výhružné vzkazy např. JESTLI TOTO NEPOŠLEŠ ZEMŘE TI MATKA DO 365 DNŮ trochu se bojím. Děkuji za odpověď. Petr

Kluk 12 let, 3. července 2018

Ahoj Petře,
rozumím tomu, že je hodně nepříjemné být starším bratrem, kterého vytáčí mladší sourozenec. To, že Ti nadává není správné a rodiče by Ti s tím měli pomoct, zvlášť protože je brácha postižený a chce se po Tobě, abys k němu byl citlivý. Na druhou stranu nevím, co všechno se dá u bratra vzhledem k jeho nemoci ovlivnit a co je potřeba přijmout jako důsledek nemoci. Ale i to by Ti měli rodiče vysvětlit.

Píšeš, že to mamku nezajímá, ale i přesto doporučuji, abys jí to opakoval a ptal se na to, jak se máš v takových chvílích zachovat, abys nemusel bratra bouchat nebo ho rozrušit. Pokud nepomůže máma, zkus to samé probrat i s tátou a také se neboj zdůraznit, že už Tě samotného nenapadá nic, jak to dobře zvládnout. V takovémto případě nejde o žalování, ale o to, aby Ti rodiče pomohli. Pokud je to pro Tebe přijatelné, můžeš jim říct, že Tě to trápí tak, že jsi napsal k nám a můžeš jim naši odpověď ukázat.

A ještě ke zprávám, která odstáváš na messenger. Pár takových jsem už viděla a vím, že dovedou děti vystrašit, a vznikly právě proto, aby děti děsily. Doporučuji Ti je hned mazat a nijak se tím víc nezabývat, protože jde jen o hloupý vtip.

Přejeme Ti, aby ses mohl cítit dobře a měl fajn prázdniny.
Modrá linka

Sourozenci

Ahoj Alíku a ostatní mám problém s mím nevlastním bráchou ,poslední dobou dost přibírá a neroste do výšky,přišel o veškerý sport a celý den by jen seděl na mobilu, je mu 10 a měří 142cm, v pase má asi 70cm a váží 44kg není to tak moc ,ale je na něm dost vidět že přibral ,bojím se o něj . Minulý týden jsme byli v bazénu a když jsme naproti sobě seděli na tobogánu viděla jsem že měl mnohem víc špeků než já , a břicho mu pomalu ale jistě vylézalo z kalhot,za poslední dobu docala dost přibral .Je o rok a půl mladší než já a o 15cm menší a váží o 2kila víc,já sama mám tlusté stehna a špekaté břicho a to jsem starší a vyší a když si vezmeme že váží stejně je to hrůza,nedávno dorazil na prách nadváhy a toho se bojím,Moc o svojí životosprávu nedbá jí tučná jídla a pije jenom šťavu většina dětí od nej ze třídy je lustých takže tam má vzor . Jeho tělo je poslední dobou slabé a unavené ,ale zároveň vůbec nesportuje ba naopak ,jeho tělo plní špeky a tuk a tloustne kosmickou rychlostí,co s tím mám dělat ?respektive on

holka, 11 let, 7. dubna 2018

ahoj,

je hezké, že se o bratra zajímáš a přemýšlíš o jeho zdraví, stravě, trávení volného času.
Můžeš zkusit bratrovi nabídnout nějakou společnou sportovní aktivitu - procházku, projížďku na kole, hru s míčem - když zjistí, že je pohyb fajn a má z něj radost, možná se o nějaký sport začne zajímat, bude mít chuť se hýbat pravidelně. Podobně můžeš zkusit mu nabízet i zdravější varianty stravy - ovoce, zeleninu, mléčné výrobky, k pití i samotnou vodu nebo vodu s malým množstvím šťávy. Zkus si s bratrem promluvit o tom, že smažené pokrmy obsahují hlavně hodně energie, ale spíše málo důležitých živin (bílkovin, vitamínů a minerálů). Podpořit Tě v tomto může i maminka nebo táta, i Ti se mohou zapojit a zkusit motivovat bratra ke změně stravy a pohybov aktivitám.
Držíme palce!
Vím, co jím

Sourozenci

Ahoj alíku mám bráchu který hraje hry do 2 hodin nebo déle a já nemůžu usnout a já vstávám v 6 hodin někdy má zase noční nevíte jestli se mi nemůže něco stát když jsem nevyspána mám strach že se mi může něco stát když tak málo spím

holka, 16 let, 29. března 2018

Ahoj,

pokud spánek netrvá dostatečně dlouho, můžeš být ráno po probuzení málo odpočinutá, cítit únavu. A to se může odrazit i na výkonu ve škole, při sportu. Určitě to není dobře, když se pravidelně doatatečně nevyspíš - spánek je potřebný pro regeneraci těla.
Zkus si o tom s bratrem promluvit - jestli by nemohl hraní v noci omezit nebo hrát třeba v jiné místnosti, aby Tě nerušil a mohla jsi v noci spát a nabrat síly na další den. Třeba společně najdete nějaké řešení, které bude vyhovovat Tobě i jemu.
Držíme palce, ať se vše daří přeje Vím, co jím

Sourozenci

Dobrý den Aliku a jeho kamaradi ! a Mám o 2 roky mladší sestru a už od malička se tak sourozenecky pošt'uchujeme.svoji sestru jsem měla vždycky ráda teď ji mám samozřejmě taky ráda ale už asi ne jako dřív začala mi jakoby ''vadit''
Protože je to neskutečný žalovníček.Moje mamka teď toho má OPRAVDU hodně ale ségra jí furt bue žalovat a zatěžovat hlavu něčím úplně zbytečným např. ''Mami!!!! Ségra mi nechce půjčit svůj lak na nehty,, ale ja jí hlavu ničím takovým zatěžovat nechci.Také v poslední dobou začala dělat to že když si napr. Si čtu a ona si ''naschvál'' pustí písničky,tak já zvysism hlas ona se rozbreci jde za mamkou a řekne ''mami Ona mě mlátí,, a mamka hned na mě ''děláš si srandu?jak sem tě to vychovala? Mlátit svojí sestru?!,,ale jelikož ji nechci dělat nervy a starosti tak si radši někam zalezu a vybrecim se tam , potom jdeme např. K babičce a slyším samí ''No ona tu její sesteu jenom mlátí a provokuje,Nic jiného neumí,,nevíte co mám dělat? Děkuji za odpověď.

holka, 11 let, 7. února 2018

Ahoj,
mrzí mě, že teď s mladší sestrou máte konflikty a nedorozumění. Stává se, že si někdy sourozenci v určitém období nerozumí, tím spíš, pokud jsou různého věku a jsou tak každý na jiné úrovni chování a prožívání. Chápu, že nechceš mamku příliš zatěžovat a snažíš se to řešit sama, ale byla by škoda se tím uzavírat komunikaci a vyjasnění situace a dusit své pocity a myšlenky v sobě. Zkus si někdy o samotě v klidu s mamkou popovídat, říct jí, jak se cítíš, co bys potřebovala, vysvětlit jí, jak to vidíš Ty a co Tě mrzí. Věřím, že si mamka najde chvilku na vyslechnutí a že by ráda věděla, co se děje a jak Ti může pomoci, mohla by Tě lépe pochopit. Můžeš o tom mluvit také s babičkou, nebo jinými blízkými příbuznými. Podpořit by Tě mohli také kamarádi, kteří třeba řeší podobné problémy s mladšími sourozenci. Zkus na to nebýt sama, už jen to, že si o tom s někým promluvíš, Ti může ulevit. To, že o tom budeš v klidu mluvit a dávat najevo svoje potřeby, které jsou pochopitelné, také dává prostor k lepšímu řešení konfliktů a vzájemnému pochopení.

Držíme Ti palce,
Modrá linka

Sourozenci

Dobrý den všem,
Mám problem se svým mladším bratrem (9let).
Bydlíme s rodičema v bytě a nemáme dost pokojů takže mám s bratrem společný pokoj a pochopitelně chci svůj pokoj protože je mi 12 a jemu je 8. Ale svůj pokoj chci hlavně proto protože mě bratr z našeho pokoje pořád vyhání a přivlastňuje si různé naše společné věci např. počítač. Taky mě bratr pořád bezdůvodně mlátí a je hrozně agresivní. Když se bratr narodil byla jsem hrozně ráda (ikdyž jsem si přála sestru) bylz mi 3 roky a brácha byl hrozně super. Ale když začal chodit do školky tak si našel kamarády a naučil se od nich škaredě nadávat ale pořád to nebylo tak strašný jako když nastoupil do školy to mi začal nadávat mnohem hůř a začal mě hrozně mlátit ale úplně nejhorší je to teď poslední rok, bratr se chce totiž pořád hádat a dělá mu radost když brečím kvůli tomu že mě praštil, to se pak zamykám na záchodě, čtu si tam knihu a brečím, když se svěřím rodičům tak bratrovi sice vynadají ale ne tak jak by si zasloužil, mám svou celou rodinu moc ráda, i bráchu ale hrozně mě trápí jak se ke mě chová.
Prosím vás o radu jak mám bratra sklidnit tak aby se ke mě choval hezky.
Předem moc děkuji za odpověď.

holka, 12 let, 12. listopadu 2017

Ahoj z Modré linky,

přijde mi moc fajn, že i přesto, že Ti bratr ubližuje a nechová se vůči Tobě fér, píšeš o vaší rodině moc hezky. Zřejmě spolu zažíváte i pěkné chvíle.

Je dobře, že jsi se svěřila rodičům. Oni se snažili nějakým způsobem zasáhnout, bratrovi domluvit, ale z Tvého pohledu nebyl jejich zásah účinný a bratr se vůči Tobě chová pořád stejně nepěkně. Napadá mě, že by možná stálo za to, požádat rodiče o společný čas, kdy byste se sešli všichni i s bratrem a zkusili to znovu v klidu probrat. Mohli byste si stanovit pravidla fungování ve společném pokojíčku, střídání u počítače, to, že si nebudete ubližovat, bít se apod., tak aby ses cítila doma v bezpečí. Nikdo ani bratr nemá právo Ti ubližovat a je moc dobře, že se chceš bránit a hledáš možnost, jak to pro sebe zařídit.

Držíme palce,
Modrá linka

Sourozenci

Ahoj. Myslím si že není nejlepší se narodit jako poslední. Mám dva bratry a ten mladší je o 5 let starší jak já ten nejstarší je o 7. Oni jsou od sebe asi rok a půl a rozumí si ve všem. Se mnou se nebaví,přijdou za prou jen když něco potřebujou.. Rodiče se se mnou taky skoro nebaví,táta odjede ráno v 8 do práce a vrátí se asi v 8 a máma je v práci nebo na mě nemá náladu. Vždy když mi kamarádka řekne jak to má těžký,že si musí hrát s mladsim sourozencem nebo se učit s rodiči,začnu jim závidět. Nikdy jim tohle neřeknu,že se cejtim sama. Moje kamarádka si minulý rok stěžovala že k vánocům dostala kolo (asi za 10 tisíc),mobil (za 6 tisíc) a ještě nějaký klasický dárky.. Já dostala dvě trička a dá se nosit jen jedno....To že sem doma sama v pokoji se už ukazuje i venku,ce škole..Už nemám skoro žádné kamarády,jsem zvyklá být sama a dělat všechno sama. V pátek 13 mám narozeniny máma mi řekla že od ní dostanu nějakej župan. Před rokem mi říkala že to pořádně oslavíme a že dostanu to co si přeju už dávno když to bude pátek 13.a bude mi 13.. A netesim se ani na spolužáky,budou se mi smát že mám narozeniny v tento den. V tuhle chvíli mi dokáže pomoct jen moje kamarádka...

holka, 12 let, 10. října 2017

Ahoj,
tvůj dopis je hodně smutný a je mi líto, co právě prožíváš. Myslím, že by tví rodiče měli určitě vědět, jak se cítíš. Řekni jim, že bys byla ráda, kdyby ti věnovali víc pozornosti a trávili jste společně víc času. Jsem si jistá, že tě mají rádi, jen si možná neuvědomují, jak často jsi sama. Zkuste společně vymyslet nějaké aktivity, výlety a akce, na kterých byste byli jako rodina společně.
Tví bratři už jsou skoro dospělí a vzhledem k velkému věkovému rozdílu, který je mezi vámi, tě možná mají tendenci brát tě jako malé dítě. Je sice pravda, že hrát si s tebou asi už nikdy nebudou, ale společně strávený čas bariéry mezi vámi prolomí. A vaše vztahy se budou určitě lepšit i tím, jak budeš postupně dospívat, vaše zájmy se budou víc podobat a budete se sobě stále víc přibližovat. Rozhodně byste ale měli trávit pohromadě víc času jako rodina.
Co se týká dárků nedokáži posoudit, jaká je vaše finanční situace a možná zkrátka tví rodiče nemají dost peněz na to, aby ti kupovali víc dárků. Můžete se ale například domluvit, že ti řeknou finanční limit a ty se zamyslíš nad tím, co by ti v té cenové relaci udělalo radost a dáš jim nějaké tipy.
Určitě si se svými rodiči ale promluv a řekni jim, jak se cítíš. Věřím, že udělají všechno pro to, aby se situace zlepšila.
Přeji ti hodně štěstí!
Bára

Sourozenci

Ahoj všem,
Když mi bylo osm let přála jsem si setřičku a mé přáse vyplnilo.
Jenže vůbec to není jak jsem si to představovala.
Když začala chodit do školy, začala mi nadávat, že jsem blbá, hnusná. Návíc mi pořád říká, že má nejvíc ráda mojí sestřenici (9 let), jelikož je lepší chyťřejší.
Je mi to všechno moc líto

holka, 13 let, 26. září 2017

Ahoj,

někdy se stane, že naše přání dopadne trochu jinak, než jsme původně zamýšleli. Chápu, že je Ti to líto, když Ti sestra nadává a navíc říká, že má raději sestřenici.
Sourozenectví je někdy náročná role a nepřináší jen radosti. Nevím, zda ses pokusila se sestrou někdy promluvit, když je pohoda a klid a říct jí, že Tě její chování mrzí. Mohlo by to zabrat, ale je také možné, že to zatím nepochopí, a že vše může spravit postupně to, jak bude růst a pobírat více rozumu. Starší sestry často pro mladší působí jako důležitý vzor a proto, když Tvoje sestra uvidí, že Tě její chování nevytáčí, a že ji třeba i někdy s něčím pomůžeš, může pomalu měnit i ona svoje chování.

Můžeš také poprosit rodiče, aby Tě podpořili v tom, že sestře domluví, aby Ti bezdůvodně nenadávala, protože jsou to právě oni, kdo by ji měli vychovávat a určovat hranice, za které nesmí jít.

Přejme Ti více klidu.
Modrá linka

Sourozenci

Ahoj,
Mým velkým problémem je můj starší bratr. Je mu 24 let a pořád u nás bydlí. To by ještě šlo. On ale řiká, že se odsud neodstěhuje nikdy, dost mě to děsí.
Často mě mlátí kvůli blbostem. Naposled to bylo kvůli tomu, že jsem nedojedla oběd. Jednou jsem na záchodě zapoměla zhasnout světlo. Kvůli tomu jsem před ním musela 3 hodiny říkat větu : vždycky budu zhasínat.
Sestra si k nám jednou přivezla kotě. Jednou pilo z jeho hrnku. On si toho všiml, tak ho vzal za hlavu a v tom hrnku ho utopil. A i přes to všechno je máma pořád na jeho straně. I když ví, co dělá mě a sestře a co udělal tomu kotěti.
Nenávidím ho, a nevím co mám dělat pro to, aby jsme měli od něho pokoj. Táta ho chtěl několikrát vyhodit znovu. Máma ho ale vždycky přesvědčila k tomu, aby to nedělal.
Nemáte nějakou radu ?
Děkuji

holka, 13 let, 6. srpna 2017


Ahoj,

mrzí mě, že máš doma takové trápení a Tvou žádost o radu vnímám - navíc v Tvém věku, jako velmi zodpovědný krok. Dokážu si představit, že se Ti chování staršího bratra nelíbí. Podle toho, co píšeš, je bratr vůči Tobě i sestře hrubý.

Jako pozitivní z Tvého psaní ale vnímám zprávu, že na situaci nejsi sama a i když to možná nyní nevypadá, myslím, že je velká naděje, že se časem změní. Napadá mě, že by možná stálo za to, více o těch konkrétních situacích, kdy se bratr chová hrubě, s oběma rodiči mluvit. Bratr je již dospělý a mohl by tedy vědět, kde jsou hranice sourozeneckých šarvátek a pokud ne, tak by mu to měli jasně sdělit rodiče.

Také přemýšlím o tom, jak to máte doma uspořádané a jaké máte možnosti soukromí, zda s bratrem sdílíte pokoj apod. Někdy totiž také pomáhá, když konfliktům sami zkusíme předcházet. Tím ale nechci říct, abyste se sestrou neprojevovaly svůj názor a nechovaly se přirozeně. Třeba bratr prožívá sám nějaké složité období a neumí to řešit jinak, než tím, že „kope“ kolem sebe. Zkus v dobrém mluvit i s ním o tom, co bys chtěla jinak.

Držíme palce,

Modrá linka

Sourozenci

Ahoj, zdravím celý Alíkův tým.
Jsem jedináček, dřív jsem sourozence chtěla, ale teď už ne. Jenže rodiče to vidí přesně naopak. Dneska u oběda mi řekli, že by chtěli další dítě. Ale já ve čtrnácti sourozence nechci! Mamce je 39 a tátovi 41. Podle mě už je pozdě. V žádném případě nechci, aby měli další dítě. Myslím, že je to už hloupost. Žádná z kamarádek nemá tak velký věkovým rozestup mezi sourozenci. A taky- po prázdninách půjdu do devítky, potom budu dělat talentovky, příjmačky, atd... potřebuju se učit, vysvědčení se odevzdává na střední školu. A když mi bude u ucha vyřvávat mimino, asi se toho moc nenaučím. Navíc, kdo ví, kam se dostanu, a co když budu mít třeba pak ve dvaceti dítě, které bude mít pětiletého strejdu/pětiletou tetu? A jak budu asi působit ve třídě, když jim řeknu, že budu mít sourozence? Jak mám rodičům říct co si myslím? Nechci je ranit, nebo tak něco, ale zase jim chci říct svůj názor na věc. Vím, že do toho asi nemám co mluvit, ale přece jenom.....

Viola, 14 let, 25. června 2017

Ahoj,
když jsem se ve svých 18 letech dověděl, že budu mít nového sourozence, taky mě to v první chvíli trochu překvapilo. Je pravda, že v té době jsem již končil střední školu, kde mí spolužáci byli rozumní lidé, takže jsem se na rozdíl od tebe nemusel obávat reakce spolužáků. Ale jestli ty máš obavu, že bys někdy v budoucnu mohla mít dítě, které by mělo pětiletého strejdu, tak kdybych já v těch 18 měl vážnou známost, tak by se taky mohlo stát, že by případné moje dítě mohlo mít strejdu dokonce stejně starého, jako je samo, nebo dokonce mladšího. No a co? Takové případy se stávají.
No, a dneska musím říct, že můj o 18 let mladší bratr je skvělý, už jako malý byl velice roztomilej, a dneska je to schopný pan inženýr.

V životě jsou věci, kterých se bojíme, a mimo jiné se bojíme změn. Nevíme, co bude po změně, a bojíme se, že to nezvládneme. Ale změn tě čeká ještě víc. Dokončíš školu a budeš si hledat práci; bydlíš u rodičů a časem se budeš stěhovat jinam; to jsou také velice dramatické změny a leckdo se obává, zda to zvládne.

Ale já věřím, že nakonec svého nového sourozence zvládneš, budeš ho mít ráda a užijete si spoustu legrace a budete si i vzájemně pomáhat. Věř tomu taky.

Sourozenci

Ahoj
Mám jeden problém mojí sestře je 16 a pomalu se chová jako dospěla ale ještě není a Ja se ji to vždycky snažím vysvětlit ze třeba nemůže pít ale ona kde na nějakou ,,párty“ a pije alkohol přijde domu a je ji špatně a vše mi chce říct tak Ja jen přikyvuji třeba ze už 3 krát zvracela a Ja nikdy nevim jestli to mám říct rodičům nebo jestli jako sestersky nesmím nic říct

holka , 11 let, 19. června 2017

Ahoj,

píšeš o svých pocitech, které prožíváš ohledně starší sestry. Máš šestnáctiletou sestru, která chodí na party, pije tam alkohol, a když přijde domů, bývá jí špatně. Tobě to dělá starost a přemýšlíš, zda to říct rodičům nebo ne.

Chápu, že máš o sestru strach. Tak, jak píšeš, sestra je opravdu ve věku, kdy může mít pocit, že už je téměř dospělá. Během dospívání toužíme dělat věci, které dělají dospělí. Dokážu si představit, že pití alkoholu patří mezi jednu z nich. Tím netvrdím, že je to v pořádku. Z mého pohledu bych dokázala asi pochopit jeden, dva takové experimenty, ale pokud je to něco, co se opakuje, říkám si, že by o tom rodiče vědět měli.

Pití alkoholu, jak asi víš, je u nás povoleno až od osmnácti let. Za sestru mají v tuto chvíli zodpovědnost rodiče, a proto by měli vědět, co se děje. Představuji si, jak to u vás doma vlastně vypadá, jak to mezi vámi a rodiči funguje. Nevím, jak to doma máte a vzhledem k tomu nemohu dát jednoznačnou odpověď, jak situaci řešit. Ono těch možností je víc, třeba na to dojdou rodiče sami, nebo s tím sestra sama od sebe přestane. Taky mě napadá, že bys to třeba mohla říct babičce nebo jinému dospělému, když ne rodičům. S někým se o tom poradit.

Zodpovědnost za sestru mají rodiče, ty buď veselá a užívej si prázdnin.

Modrá linka

Sourozenci

Můj dotaz je ten ze moje 16 letá sestra říká ze už je skoro dospěla a ze mě muže mlátit když bude chtít
Maminka není doma a my se pohadame běhá s nasazenou rukou jako kdyby mě chtěla nafackovat a potom až přijde máma tak ji vše řeknu ale moje sestra vše popře ze si vymýšlím ze to není pravda
A vzhledem k tomu ze jsem jako malá hodně lhala tak mi máma nevěří a věří mě sestře
Jak si mám získat mami a i táty důvěru ?
A jak mám vyřešit své vztahy se sestrou ?

holka, 11 let, 19. června 2017

Ahoj,

píšeš, že Ti starší sestra někdy hrozí fackami, když se nepohodnete a rodiče právě nejsou doma. Stěžovala sis rodičům, ale nevěří Ti. Chápu, že Ti sestřino vyhrožování není příjemné a jsem ráda, že hledáš cestu, jak to změnit. Sestra ještě není dospělá, ale to nevadí, protože nikdo (ani dospělý) by Tě neměl bít. Je pravda, že někteří rodiče tělesné tresty používají, ale mělo by se to dít jen naprosto výjimečně, mírně a s omluvou.

Napadá mě několik možností, které můžeš vyzkoušet. Zaprvé si můžeš zkusit zapisovat, kdy, proč a hlavně jak jste se se sestrou nepohodly. Podle toho pak můžeš usoudit, jakým činům nebo slovům se Ty sama můžeš příště vyhnout, aby k rozepři nedošlo. Můžeš také vymyslet, čím se budeš zabývat, když rodiče nebudou doma, abys u toho se sestrou musela být co nejméně (psát úkoly, číst si, něco uklízet, apod.). Dovedu si také představit, že sestra má pocit, že za Tebe jako starší má odpovědnost, když jste doma samy. Proto by bylo dobré probrat to společně s rodiči, že by sis přála výchovné věci řešit jen s rodiči a sestru chceš mít jen jako sestru, ne jako třetího rodiče. Třeba by se Vám oběma ulevilo.
Kdyby nic z toho nepomohlo, zkus poprosit o radu nebo pomoc někoho dalšího z rodiny, na koho sestra nebo rodiče dají (např. babičku). Pokud by to bylo nutné, můžeš si sestru při vyhrožování nahrát třeba na mobil (tak aby o tom nevěděla, jinak by se asi rozčílila ještě víc).

Píšeš, že Ti rodiče nevěří, protože jsi dříve někdy lhala. Získat zpět ztracenou důvěru dá hodně práce, chvíli to trvá, proto buď vytrvalá v nelhaní i ve stížnostech na sestřino chování. Kdyby sis chtěla s někým promluvit, můžeš zavolat nám na Modrou linku (všechny kontakty najdeš na www.modralinka.cz) nebo nonstop na Linku bezpečí, tel.: 116 111.

Příjemné prázdniny Ti přeje,

Modrá linka

Sourozenci

ahoj Alíku už nevím co mám dělat bráchové mě furt bijou,provokujou a rodiče pořád po mě řvou už nevím jstli mám utéct nebo co? Už dlouho chci koně okolo 20 000kč ale rodiče furt a kde ho udeš mít? Máme obří zahradu takže by mohl být tam a jednou večer mě tata seřval že jesli jěště něco řeknu o koníčkovi tak mi dá facku že se mi hlava otočí prosím o radu co mám dělat.Děkuji

holka, 10 let, 28. května 2017

Ahoj,

to, že Tě bráchové bijí, by měli řešit rodiče, mezi sourozenci jsou nějaké půtky běžné, nemělo by to však překračovat určitý rámec. Jestli Tě někdy sourozenci zbijí tak, že máš třeba i oděrky nebo modřiny, je to záležitost, kterou bys měla probrat s rodiči velmi podrobně. Pokud by Ti nevěřili nebo nenaslouchali, pak s jiným dospělým, kterému věříš (např. učitelkou ve škole, trenérkou, vedoucí kroužku, tetou, babičkou....). Neuvádíš, proč na Tebe rodiče řvou, tak se přiznám, že tomu moc nerozumím. Provedla jsi něco, dělo se něco zvláštního nebo to bylo kvůli koni? Nevím. Ono to v každé rodině chodí jinak a každá z rodin má svá vlastní pravidla, nevím, jak to chodí právě u vás doma.

Zvažuješ útěk. Nemyslím si, že bys tím mohla dosáhnout něčeho dobrého, spíše naopak. Mohla bys ohrozit své zdraví a bezpečí. A kam bys také utíkala? Pokud Tě napadá, že třeba k babičce nebo jinému příbuznému, to je ještě snad z těch špatných lepší varianta a tím bys zřejmě mohla dosáhnout toho, že byste se v rodině o Tvých trablech začali bavit. Pokud tedy babička či někdo jiný bydlí nějak po ruce, jinak by jakékoliv cesty mohly být pro Tebe velmi nebezpečné. Pokud by ses pokusila o útěk skutečně, nejspíš by Tě rodiče nechali hledat policií, která by Tě následně přivedla zpátky domů. Jediné možné je, pokud by situace pro Tebe byla úplně nesnesitelná, utéct do nějakého krizového centra pro děti (netuším, kde žiješ, proto Ti nemohu dát žádné konkrétní doporučení, ale taková místa lze najít na internetu). V takovém dětském krizovém centru jsou kromě psychologů a jiných odborníků zaměstnáni i sociální pracovníci, kteří by se chtěli přesvědčit o konkrétních podmínkách, v jakých bydlíte/bydlíš.

Co se týče koně, chovat koně není vůbec jednoduché, je to naopak moc a moc náročné. Pokud Ti rodiče koně nedopřejí, je třeba, aby ses s tím smířila a ponechala si tento svůj sen třeba do dospělosti. Člověk nemůže mít v životě vždy vše, co si přeje. Nevím, zda Ty sama víš, co to znamená, mít doma ustájeného koně, co vše potřebuje. Nepíšeš, zda chodíš do stájí, zda koně dobře znáš, umíš je hřebelcovat, krmit, kydat hnůj, umíš je projíždět. Nejde také pouze o finanční částku, kterou kůň stojí, dále je třeba platit za spoustu dalších věcí, například za veterináře, opatřovat žrádlo pro koně a spoustu dalších věcí. Pokud tedy ještě o žádného koně nepečuješ, zkus požádat rodiče, zda bys mohla navštěvovat nějaký jezdecký kroužek a nejdřív se nauč vše, co je třeba znát o koních. Není toho málo.

Přejeme Ti doma klidnější atmosféru.
Modrá linka

Sourozenci

Ahoj. Mám dvě mladší sestry (9, 11). Já mám sama pokoj a oni společnej. Někdy mě mrzí, že se přede mnou zavřou, když si tam s nima chci jít hrát. Taky se mi někdy stává, že když mi rodiče něco koupí (k narozeninám mi koupili jenom jeden dárek a to byly hodinky asi za 80 dolarů- jo žiju v Americe, ale na tom nesejde), tak se moje sestry hned urazí. a říkají, že je to drahej dárek a že to nepotřebuji (ony taky dostávají dárky a taky někdy třeba dražší, ale já nic neřikam protože mi příjde normální, že když máš narozeniny tak prostě něco dostaneš no). Dostala jsem k svátku lepící pistoli a ony, když něco chtějí co já dostanu tak se proti mě spolčí a jsou na mě docela dost hnusný. Nadávají mi (idiote, debile, krávo...) ale já když jim řeknu "držte už ty klapačky" tak hned jdou za rodičema, že jsem sprostá a tak a rodiče si pak se mnou sednou do pokoje a chtějí si popovídat o "mé sprosté mluvě".Když se jim ale snažim vysvětlit, že jedinej kdo je sprostej jsou moje pitomý sestry(který se mimichodem za dveřma hihnaj jak mě zavedli do průšvihu) tak to příjde k hádce a pak mi rodiče zakážou počítač a tak.Osvětlují to, že by sestry sprostě nemluvily, kdybych je to nenaučila, ale to já si nemyslim (chodí do školuy na kroužky a tam se taky mluví sprostě).S rodiči proto o tom mluvit nemůžu nebo si i myslím, že o tom ví jelikož do mě sestry narážejí a jsou ne mě hnusný třeba i při obědě a když rodičům občas vysvětluju co se děje tak řeknou, že je naše hádky nezajímají. NESPRAVEDLNOST!!!. Nebo sestry mi seberou nějakou věc z pokoje a řeknou, že jsem dostala novej dárek, ale "proč zrovna já" a ty věci mi berou prej jako náhradu za ten dárek. Nikdy se nemlátíme spíš jen slovně, ale strašně mě to štve. To že ony závidí nemusí mi opakovat jak jsem ošklivá a že mě nemaj rády. Je to taky strašná nespravednost, že většinou ještě já mám kuli tomu zaracha. Nevíš jak to vyřešit? Jestli se mám chovat jako ony a nebo prostě si jich nevšímat? Všechno jsem už zkoušela, ale nevšímat si jich to dá docela práci. Chci tohle jejich závidění a hlavně spolčování proti mě ukončit, ale nevim jak. Poradíte mi? Díky za odpověd.

holka, 14 let, 21. května 2017

Ahoj z Modré linky,

chápu, že je nepříjemné, když se proti Tobě sestry spolčují. Co dělat? Nemůžeme zařídit, aby ostatní dělali to, co si přejeme a chovali se podle našich představ. Vždycky ale můžeme a vlastně bychom to pro sebe měli dělat, vyjadřovat to, co cítíme, jak situaci prožíváme. Můžeš tedy opakovaně zkoušet se sestrami mluvit o tom, že se Ti nelíbí, když Ti berou věci, že Tě mrzí, že si s Tebou nehrají a odstrkují Tě, i to, že bys s nimi ráda měla hezčí vztahy. A o tom stejném můžeš mluvit i s rodiči. Můžeš se pokusit vyjadřovat to tak, aby to nebyly jen stížnosti, ale mluvit o tom, že je Ti líto, že je to tak, jak to je a že by sis přála, abyste spolu mohly mít hezčí vztahy. Můžeš vyjádřit i pochopení rodičům, že chápeš, že je jim nepříjemné, že musí Vaše vztahy řešit, ale že bys potřebovala pomoct, že Tě to trápí. Můžeš rodičům dát i přečíst naši komunikaci, pokud budeš chtít.

Brzké zlepšení vztahů Ti přeje
Modrá linka