Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alík radí dětem

    Škola

    Ahoj Alíku, a jeho kamarádi.
    Píšu Vám zde z důvodu, že mám jeden problém na který nějaký ten pátek nedokážu zapomenout a hodit ho za hlavu.
    Už ve svých deseti letech, kdy jsem začal chodit do čtvrté třídy, mám se sebou jen samé problémy. Tím problémem je nešikovnost. Když máme výtvarnou či pracovní výchovu, vždycky zadanou věc pokazím. Slovem „pokazím“ jsem myslel že totálně odfláknu i když se snažím. Pracujeme z papírem, vždy když nám učitelka něco pečlivě vysvětlí, tak to nechápu, a musím se poradit se spolusedícím. A také abych něco napsal k výtvarné výchově, tak vždy když máme něco nakreslit, snažím se a snažím, ale marně. Stále je to hnusný.
    Tohle taky platí i mimo školu. Trpím sklerózou, takže vždy když myslím na jednu věc abych ji nezapomněl, zapomenu na ni, a pak tu věc celý dny hledám. Třeba včera se stal stejný problém. Měl jsem projekt do Dějepisu, který byl povinný a nechtěl jsem dostat za pět. Takže jsem hledal, hledal a hledal. Taky jsem křivě obvinil svoji maminku, že ten projekt vyhodila. Cítím se fakt trapně.
    A aby toho nebylo málo, tak také se mi furt něco nelíbí. Tímhletím myslím, že když píšeme diktát, tak furt se peru s těma písmenkama aby to šlo přečíst, ale marně. Stalé se mi to nelíbí.
    Jsem celkem zoufalý a nevím co s tímhle problémem dělat. Tak jsem se svěřil Vám a snad mi pomůžete, co dělat.

    Váš, Krosta8.

    Krosta8, 9. února 2018

    Ahoj,
    je skvělé, že jsi schopných o tomto všem přemýšlet a napsat. Nemyslím si, že děláš něco špatně. Podle toho, co píšeš, bych hádala, že můžeš trpět dys-poruchami a to konkrétně dyspraxií a dysgrafií.
    Píšeš, že se TOBĚ nelíbí, jak namaluješ obrázek nebo vyrobíš výrobek. Jak ale tvou práci hodnotí paní učitelka? Pokud ví, že se snažíš, ale přesto tvá díla nejsou z těch nejlepších, tak tě určitě hodnotí pěknou známkou za snahu.
    Ztrácíš své věci doma, ale to není nic jiného, než nepozornost a zapomnětlivost. Máš zkrátka jiné zájmy, na které myslíš více. Tomuto předejdeš, pokud si důležité věci budeš ukládat na jedno místo. Vyprázdni si třeba šuplík a vždy si důležité věci odkládej tam. Nestane se ti pak, že důležitou věc nenajdeš. A mamince se přiznej a omluv. Je to tvoje maminka, má tě ráda a pochopí, proč byla tvá reakce taková, jak ji popisuješ.
    Také se mamince svěř s problémem při výtvarné výchově, pracovních činnostech a psaní. Myslím si, že by bylo vhodné, aby s tebou maminka zašla do pedagogicko psychologické poradny, kde jsou schopni přesně určit, zda trpíš nějakou tou dys poruchou.
    Takové vyšetření ti pomůže. Na základě výsledků z vyšetření ti ve škole přiznají jisté úlevy. Může jimi být tolerování neúhledného písma, více času na vypracování úkolu, dopomoc při práci.... Je toho hodně.
    Držím ti palce, neboj se o svém problému mluvit. Případně mamince napiš o svých pocitech a problémech stejně, jako jsi to napsal v dotaze zde na Alíkovi.

    Na otázky odpovídají

    pracovníci Modré linky, psycholožky BáraV a Péťa, poradenské centrum Locika, MUDr. Jiří Staněk, MVDr. Přemysl Rabas, bojovníci proti kouření z projektu Nekuřátka, vědecký novinář Pragmatik a správci. Občas odpovídá i sám Alík.

    Dotazy mohou pokládat pouze čtenáři mladší 15 let.

    Škola

    Učitelka si na mě zasedla

    Ahoj, dneska tady mám problém který jsem se snažila vyřešit ale už si vážně nevím rady :-( takže máme učitelku na zeměpis a ta je na mě zasedlá tak strašně moc že už nevím co dělat. Ani nevím co jsem udělala špatně, celou dobu jsem se v zeměpise snažila, byla jsem na olympiádě kde jsem dopadla na šestém místě z celého kraje, hlásila jsem se, mám dobrý průměr ale já už fakt nevím. Abych uvedla pat příkladů proč je na mě učitelka zasedlá:když nás zkoušela na online výuce tak první zkoušela ty které ví že jsou špatní a dala tam i mě a mě nejvíc ze všech, když jsme kontrolovali zápisy a já tam jednu věc neměla tak mě šíleně seřvala, přitom ji neměl nikdo. Ale to co udělala dneska mi přijde fakt už hodně přes čáru. Psali jsme test, byla jsem v pohodě všechno jsem hezky uměla no a vedle mě seděla kamarádka a já jsem se natočila trochu k ní protože u dveří nebylo tolik světla a podívala jsem se z okna. A pak jsem se zas šla snažit napsat ten test co nejlíp, ale ta učitelka na mě brutálně vyjela co dělám, jakože opisuju, ať jdu do první lavice, že ještě jednou a dá mi pětku.... za dívání se z okna. Bylo mi to moc líto zvlášť když dneska je to 8 let co mi umr taťka tak jsem měla co dělat abych se tam nerozbrečla. Já už nevím co s tou učitelku, budeme ji mít i příští rok a ona mi dělá samé naschvál. Co s tím mám delat? Jsem už totálně bezradná. Děkuji moc $>

    holka, 12 let, 21. června

    Ahoj,
    to, co popisuješ, je skutečně hodně nepříjemná situace a chování učitelky určitě není v pořádku. Myslím, že by bylo dobré, aby ses se svým trápením svěřila někomu, komu důvěřuješ - například mamince, třídní učitelce, školnímu psychologovi a podobně. Děti mají v takových případech dost omezené možnosti řešení a většinou je mnohem účinnější, pokud se do řešení situace zapojí i další dospělý. Popros tedy někoho z nich, aby ti pomohl a zkusil s učitelkou (případně jejím nadřízeným, což bude v tomto případě ředitel/ka školy) promluvit. Je otázkou, zda tento problém řešit ještě teď na konci roku, nebo spíš počkat až na začátek dalšího školního roku a počkat, zda se chování učitelky nezmění.
    Držím ti palce!
    Bára

    Škola

    Jít na gymnázium?

    Ahoj všichni,
    Právě jsem se dozvěděla že jsem se dostala na gymnázium na odvolání. Mám teď hrozné dilema jestli tam mám či ne. Pokud bych šla, nemusela bych už se stresovat z 9 a taky tam jde můj nejlepší kámoš, ale na druhou stranu učení bude víc, budu si muset na všecko nově zvykat, což mi jde hrozně těžko a nebudu moct jít na uměleckou sš kam jsem tajně z 9 chtěla (ale prý se pak v dospělosti hůř uplatním tak nevím)
    Když zůstanu na základce, zbyde mi tam ještě jedna kamarádka a je mi i líto opouštět ten náš kolektiv, kde si až teď uvědomuju jak jak je skvělý, sice nemám mezi nimi všemi přímo kamarády, ale třeba bavit se s nimi je příjemné. Ale zase moji rodiče budou moc zklamaní a naštvaní že jsem nešla.
    Vím že rozhodnutí je jen na mě, ale třeba mi pomůžete se s tím vyrovnat, a zvážit. já totiž vážně nevím, mám takový divný pocit, je mi jaksi smutno, oboje má výhody i nevýhody.
    Děkuji a hezký den>X<-

    holka 12 let, 14. června

    Ahoj z Modré linky,

    blahopřejeme k úspěšným přijímacím zkouškám. Chápu, že rozhodování může být někdy náročné. Mnohdy to může být už jen z toho důvodu, že máme ze změn obavy, a to je přirozené a v pořádku. Co se týká změny a blížícího se loučení, je dobré si uvědomit, že to nastane. Jestliže ne teď, potom za pár let.

    Jak správně píšeš, velmi často mají možnosti, mezi nimiž se rozhodujeme své výhody i nevýhody. Proto může být při rozhodování nápomocné sepsat si seznam výhod a nevýhod obou možností. Můžeš o svých pochybnostech mluvit i s lidmi okolo sebe, s rodiči, kamarádkami, můžeš se poradit třeba i ve škole s paní učitelkou třídní nebo výchovnou poradkyní či školní psycholožkou, pokud ji máte. Chci Tě podpořit, abys na své pochyby nebyla sama, zároveň však i v tom, abys své rozhodnutí udělala sama podle sebe. Názory ostatních si můžeš vyslechnout, s některými můžeš souhlasit, s jinými ne, můžeš si díky nim více uvědomit, k jakému názoru se více kloníš Ty.

    Ještě mě také napadá, že více než o gymnázium stojíš o uměleckou střední školu. V případě, že bys o ni stála i nadále, přijímací zkoušky na ni můžeš zkusit i přesto, že budeš chodit na gymnázium.

    Přejeme Ti, aby se Ti podařilo rozhodnout se tak, abys byla se svým rozhodnutím spokojená
    Modrá linka

    Škola

    Ahojky poradny, píšu sem po několikáté ale ZASE mám problém. O výtvarnou výchovu jsme měli být ve skupinkách. V mé skupince byla Barča, Ema, Julča a já. Ale s Emou to nedopadá dobře. Jednou když byla Vl a zase ve skupinkách tak zase jsem tam dělala všechno a holky taky jen Ema tam seděla a koukala. A dávaly jsme ji úkoly ať nám pomůže ale nic. Měli jsme namalovat rozkvetlou louku a na to nalepit motýly. Já a Barča jsme dělaly trávu, květiny na ní a takě motýly. Julča udělala několik motýlů kteří byly krásní. Ema udělala motýla velikosti mě dlaně bez prstů a dva motýly velké jak můj palec, což za 4 hodiny je málo. Nakonec jsme to šly stříhat. Všechny jsme stříhaly jen Ema zase ne. Když tam byl poslední a ještě můj motýl tak jsem ji řekla ,, stříhej aspoň'' a ona na to ,, ale tohodle motýla tam dávat nebudeme, je hnusnej!'' Když jsme to lepily tak nám nepomohla lepit a přet učitelkou tvrdila že toho udělala nejvíc. Ona věřila nám a málem Emu nechala poškole. Když jsme uklízely tak jsme myslely že se Ema nevrátí ale ona přišla nám ,, pomoct uklízet '' ale ve skutečnosti šla do nás hustit. Řekla nám: ,, sice nejsem nejlepší ale jsem nejhorší ale stejně jsem lepší než vy! '' A teď nemám kvůli ní domácí úkol. Máme mít telefonát. Prostě nacvičit si slova a jako že telefonovat. A byla jsem s Emou. A těď je na mě naštvaná takže nic. Ale s Emou to není poprvé. O vánocích jsem jí dala dáreček a kamarádce taky. Nikče (to je ta kamarádka) je parádnice a milovnice jednorožců a Ema mèla vždy ráda kravičky. A když dostala kravičku tak mě seřvala. Dále jednou po telefonu na mě byla zlá a psala mi že za všechno můžu já. Dál jednou si se mnou chtěla zavolat ale já jsem nemohla. Tak do mě hustila. Nylo to fakt nepříjemný. A ta vlastivěda která mě naštvala a teď tohle. Já už jsem zoufalá. Jde mi nějak pomoct? Pokud to djde tak prosím odpovězte mi co nejdřív prosím. Děkuji

    holka, 10? let, 11. června

    Ahoj,
    koukám, že ti tohle kamarádství dává zabrat. Zjevně ti nevyhovuje být s Emou v jakékoli studijní skupince. Napadá mě, jestli by bylo možné domluvit se s učiteli, abys byla ve skupince s někým jiným? Pokud to nepůjde, zkus se s Emou domluvit na spolupráci alespoň ve školních úkolech. Vždyť z toho, že nespolupracuje na společném úkolu nebudeš mít problém jen ty, ale i ona. Možná na to uslyší.
    Psala jsi o tom, že na tebe Ema byla několikrát zlá. Přátelství by tu mělo být především pro radost. Není tvou povinností bavit se s holkou, ze které jsi takhle zoufalá, i když chodíte do stejné třídy. Užívej si přátelství s kamarádkami, které jsou na tebe milé a nepřidělávají ti starosti.
    Měj se hezky!
    Péťa

    Škola

    Ahoj, zajímalo by mě, jestli může škola něco udělat s tím, když mám o přestávce mobil. Jestli ho může zabavit nebo dát poznámku. Díky.

    kluk, 11 let, 9. června

    Ahoj,
    nebude se ti to líbit, ale může. Školní řád má sestavený každá škola, tam musí být uvedeno, za jakých podmínek smí žák použít mobilní telefon. Najdi si na stránkách své školy, zda není přestupkem proti tomuto řádu používat v učebně o přestávce mobilní zařízení.
    Dostat za přestupek proti ŠŘ poznámku, tak to je velice mírný postih. Hrozí důtka ředitele školy a klidně i snížená známka z chování. Ale záleží na okolnostech – jaké postihy má daná škola nastaveny, zda již byl nějaký kázeňský postih v daném pololetí školního roku žákovi udělen.
    A řešení vyučujících „zabavit“ mobilní telefon? To je z jejich strany dosti odvážné v dnešní době. Předpokládám, že k „zabavení“ dojde při výuce, protože žák s telefonem hodně narušuje výuku. Tehdy někteří učitelé nechají telefon odložit žákem na místo k tomu určenému (uzamykatelná skříňka apod.) a žák si po skončení výuky zařízení opět odnese. Většinou ale, co já vím, stačí žáka upozornit, aby telefon vypnul a uklidil do aktovky. Následuje upozornění, že jde o porušení ŠŘ a při neuposlechnutí půjdou do ředitelny školy... Což pro žáka znamená značné potíže.
    A výraz „zabavení“ – nejedná se ale o skutečné zabavení. To by telefon již vrácen nebyl. A to opravdu učitelé nedělají. Alespoň ne ti, které znám. :-)

    Škola

    Ahoj poradno, poslední dobou nevím co dělat, díky coronavirove době jsem si zvykla na klid a pohodu doma, proto příchod do školy byl tak velký šok, že jsem z toho byla hodně špatná - smutná a i naštvaná. Zjistila jsem, že jsem si odvykla učit se a začala jsem neuvěřitelně moc prokrastinovat. Teď se té prokrastinace nemůžu zbavit, navíc je skoro konec školního roku a já mám strašně špatné známky. Proto mám 3 dotazy: Jak přestat prokrastinovat? Jak se rychle a efektivně učit? Jak si opravit známky na poslední chvíli? Předem děkuji za odpověď. - A

    holka, 14 let, 4. června

    Ahoj,
    koronavirová epidemie byla v tomto směru opravdu náročná, každý jsme se dostali do jiného rozpoložení a návrat k normálu je pořádný zápřah. Zkus si vzpomenout na to, jak ses učila v době před epidemií, co ti vyhovovalo, co ti pomáhalo proti prokrastinaci. Poptej se i spolužáků, co jim pomáhá zvládnout návrat do školy. Zeptej se učitelů, jestli jsou ještě nějaké možnosti si známky opravit. Prober s rodiči, že se ti teď ve škole nedaří a že je návrat k normálu náročný. Možná by ti mohli pomoci s učením nebo by pak alespoň měli lepší pochopení pro to, že známky na vysvědčení nejsou úplně perfektní.
    K efektivnějšímu učení mohou pomáhat časté přestávky mezi učením, pravidelné pití vody, doučování od spolužáka, který látce rozumí.
    Držím palce, ať to dobře dopadne!
    Péťa

    Škola

    Ahoj poradno, mám docela ztřeštěný dotaz. Jsem to zase já ale....zajímalo by mě: Je normální že mě baví se učit? Ve škole mě mají za blbce a blázna ale hold mě to baví. Proto mám 2 dotazy: Je to normální ? A jak jim to mám vysvětlit?
    Děkuji za odpověď

    holka, 10 let, 2. června

    Ahoj,
    to, že tě baví se učit je velká výhoda! Ve škole strávíme docela dost let a je dost super, když nás to zároveň i baví. Určitě se najde spoustu studentů, kteří to mají stejně jako ty. Na základce to ještě není tak vidět, ale třeba na střední škole, když má člověk předměty, které ho opravdu zajímají... Tam už je učení radost opravdu pro dost žáků.
    Spolužákům zkus povědět, co tě na učení baví, možná jim to pomůže pochopit, jak to máš. Když by to náhodou nechápali, tak si z toho nedělej hlavu, každý má své koníčky a ne všechny okolí chápe. A vůbec to nevadí. Důležité je, že tě to baví.
    Měj se krásně,
    Péťa

    Škola

    Ahoj Alíku,
    Chodím do 7. třídy základní školy. Jelikož máme skoro na každý předmět jiného učitele, tak jsem se chtěl zeptat, zda mě může přesadit učitel do jiné lavice, i když není třídní... Někde jsem četl, že přesazovat může jen třídní učitelka/učitel... Ale někde, že může jakýkoliv! Tak jsem se chtěl ujistit, jak to je...

    Děkuji za odpověď

    kluk, 12 let, 2. června

    Asi tě nepotěším, ale přesadit tě může na své vyučovací hodině kterýkoliv vyučující. Zasedací pořádek zavedený třídní učitelkou / třídním učitelem je pouze doporučení pro ostatní vyučující.
    Napsat žákovi na druhém stupni za vyrušování poznámku se mnohdy míjí účinkem, ale přesazení na jiné místo je výrazně rychlejší a efektivnější řešení.

    Pralinka2 dodává: Jiný než třídní učitel tě může přesadit na své hodině, ale na ostatních hodinách zůstává v platnosti zasedací pořádek stanovený třídním učitelem.

    Škola

    Bojím se přestupu na novou školu

    🏫 Škola 🏫
    Ahoj,
    Před nedávnou dobou byly příjmačky na gymnasia. Já se na jedno dostal, ale nevím, jaké to tam bude. Budu a muset najít nový kamarády a to moc neumím. Taky se bojím, že tam nezapadnu. Co mám dělat?

    kluk, 11 let, 31. května

    Ahoj,
    v první řadě bych ti ráda pogratulovala k úspěšně složeným přijímacím zkouškám. Je to velký úspěch, ale zároveň chápu tvé obavy. Přechod do nového kolektivu je vždy do učité míry nepříjemný a stresující. Na druhou stranu je ve tvém případě velkou výhodou, že nejde o již hotový kolektiv, ale o kolektiv, který právě vzniká. Takže v podobné pozici, kdy si budou hledat nové kamarády a snažit se zapadnout, budou všichni tví spolužáci.
    Jsem si jistá, že se ti určitě podaří najít spřízněné duše, se kterými si budeš rozumět. Buď otevřený, vstřícný, zajímej se o ostatní, snaž se jim pomáhat... To jsou ověřené a nejjistější cesty, jak do kolektivu zapadnout a najít si kamarády. Stejně důležité ale je, aby ses tím zbytečně nestresoval dopředu. Máš před sebou dva měsíce krásných prázdnin, které si užiješ a odpočineš si. Na školu se snaž myslet jako na novou výzvu a hlavně příležitost posunout se někam dál, potkat zajímavé lidi a navázat nová přátelství, která vydrží třeba i celý život. Když budeš na školu myslet pozitivně a těšit se na ni, ostatní z tebe tvé naladění ucítí a budeš jim o to sympatičtější.
    Měj se hezky!
    Bára

    Škola

    Neomluvené hodiny

    Dobrý den, chtěla bych se zeptat na pár otázek téma školy. chtěla bych se zeptat , jestli za neomluvené hodiny můžu dostat 2 z chování . A ještě , jestli se s 2 z chování propadá nebo ne. Nikde na internetu jsem se odpovědi nedočetla , tak doufám že mi poradíte vy.

    Předem děkuji za odpověď:-)

    klárka, 27. května

    Ahoj Klárko,

    na internetu lze najít spousty různých odpovědí, ale vždy je nutné je brát s rezervou. Je proto fajn, že hledáš odpověď i jinde. Ptáš se na právní a správní postupy, které ale nepřísluší řešit lince důvěry. Neznáme školní řád, který se může na každé škole lišit. Měl by být vyvěšen na dostupném místě na chodbě školy, stejně jako by měl být na webových stránkách vaší školy, kde bys odpovědi na své otázky měla najít.

    Domnívám se, že za neomluvené hodiny můžeš dostat dvojku z chování, té by ale nejspíš měla předcházet nějaká důtka třídní učitelky/učitele, či ředitelky/ředitele, jistě ale záleží také na počtu neomluvených hodin a zdůvodnění absencí ve škole. S dvojkou z chování nelze propadnout. To vše bys měla najít ve školním řádu. Můžeš se o tom také poradit s rodiči, kteří by měli vědět, co se děje, nebo výchovnou poradkyní, školní psycholožkou nebo učitelkou či učitelem, kterým důvěřuješ. Jsme Ti k dispozici i my, kontakty najdeš na www.modralinka.cz

    Modrá linka

    Škola

    Nevím, co po škole

    Ahoj,
    nedávno jsem si uvědomila, že už se blíží konec roku a pak už jdu do osmé třídy. Vůbec netuším co budu dělat nebo na jakou školu vlastně chci jít. Vím, že hodně dětí v mém věku ještě nemá tušení, na jakou půjdou školu, ale jen co jsem si skoro jistá co chci dělat, začnu si být hrozně nejistá. Ještě k tomu když se dívám na své oblíbené filmy, začnu chtít být slavnou herečkou i když vím že je to skoro nereálné, protože neumím perfektně anglicky, dost se stydím před lidmi , ale když jsem sama doma nebo sama v pokoji, tak si připadám jako nějaká herečka z Hollywoodu. Mám velkou představivost, takže jakmile dojdu na nějakou reálnou myšlenku, začnou se mi v hlavě honit další, skoro nereálné myšlenky.

    holka, 13 let, 25. května

    Ahoj z Modré linky,

    svěřuješ se nám s nejistotou, na jakou školu po základce dál pokračovat. Píšeš, že jen co jsi jistější, hned pak začneš být nejistá v tom, co bys chtěla. Někdy Tě láká být herečkou, pak se Ti v hlavě honí další myšlenky, které jsou dle Tebe až nereálné.
    Možná víš, anebo ses o tom bavila s kamarády, že tuto nejistotu, kam dál, zažívá spousta lidí v Tvém věku. Je to normální pocit z toho, že jedna část Tvé školní cesty pomalu končí a měla by ses vydat na další. Budeš se rozhodovat, na jakou školu půjdeš, jaké bude mít zaměření, bude to taky místo, kde budeš trávit další minimálně čtyři roky, tak to může působit jako větší rozhodnutí. Je proto v pořádku, když se Tvoje myšlenky a nálady kolem toho budou v čase měnit. Chtěla bych trochu rozptýlit Tvé obavy, protože Tvoje zájmy a to, co Ti dává smysl do budoucna, se může různit, a stejně tak se dá změnit i střední škola, kdybys tam byla hodně nespokojená. Na druhou stranu je moc fajn, že si na to rozhodování, aby byl Tvůj první krok dobrý, dáváš dost času. Chci Ti připomenout, že na to vybírání nemusíš být sama. Ve škole by Ti měl být k dispozici výchovný poradce, anebo školní psycholog, kteří Tě provedou. Stejně tak může být užitečný hlubší rozhovor s rodiči, blízkou kamarádkou a dalšími, kteří Tě dobře znají a můžou s Tebou probrat, na jakou školu by sis dokázala představit jít. Určitě si nemusíš vybírat konkrétní povolání, na to máš ještě dost času, jde jen o to, jaká oblast by Tě po základce bavila a pak časem se bude vše vyvíjet dál. Je v pořádku snít, představovat si věci reálné i nereálné, tím se nám tříbí to, v čem si sami sebe umíme představit a v čem zase ne. Přejeme hodně radosti v tomhle objevování.

    Hezké jarní dny přeje
    Modrá linka

    Škola

    Sedět sama

    Ahoj poradno,
    v naší třídě si všichni učitelé stěžovali na to, že děláme nepořádek. Tak nás třídní učitel přesadil. Jenže ti nejhorší sedí ve předu. Což je logický, jenže já sedím sama. Jediná výhoda je že v zadní lavici. Což jsem celkem ráda, protože alespoň se v hodině můžu najíst, což by se asi nemělo, ale každopádně mám strach sedět sama. Jelikož v mém životě jsem neseděla nikdy sama. A nevím jak to zvládnu v pondělí přijít do školy. Od pondělí budu totiž sedět sama poprvé. Seděla jsem s mojí kamarádkou. Byla tichá, celkem dost, trochu i divná, ale já jsem s ní neměla problém a nevím co teď budu dělat sama v lavici. :( Ale nebudu to řešit s třídním ano s nikým. Jen se prostě bojím.

    holka, 12 let, 21. května

    Ahoj,

    píšeš nám o tom, že se bojíš sedět sama - čeká Tě to od pondělí a nevíš co s tím. Přemýšlím, o čem přesně Tvůj strach je. Možná jde o to, že jsi prostě ještě v takové situaci nebyla, že jsou to obavy z něčeho neznámého? Nebo to nějak souvisí třeba s učením, s pocitem, že se nebudeš mít na koho obrátit, kdybys potřebovala? Nebo Ti spíš bude prostě smutno? Říkám si, že na tyhle všechny otázky možná nejde úplně odpovědět předem. Naše zpráva k Tobě pravděpodobně dorazí až ve chvíli, kdy odpovědi už budeš znát a budeš vědět, jaké to ve skutečnosti bylo sedět sama. Když se něčeho bojíme, často pomůže, když se s tím svěříme někomu, komu věříme, třeba rodičům anebo kamarádům.

    Držíme palce,

    Modrá linka

    Škola

    Ahoj poradno, po nějaké době mám zase problém. Předem bych vám chtěla poděkovat za odpověď na můj předchozí dotaz, pomohlo to. Problém co mám teď se týká kluků v naší třídě. Teda ne všech ale asi pěti kluků kteří jsou fakt otravný. Pořád řvou, mluví sprostě, a perou se. Paní učitelka je v kabinetu a náš třídní asistent přijde až o velké přestávce takže to nikdo nevidí. Paní učitelka teď začala dávat tresty a poznámky. Jenomže mě štve že to za ty kluky schytá někdo kdo to nedělal ale připlete se k tý rvačce a paní učitelka ho tam vidí. A ona je dost naštvaná takže se s ní nikdo nechce dohadovat jestli to byl nebo ne. Taky kvůli klukům teď začal naší třídu navštěvovat Školní psycholog. Je to příšerná nuda hodinu sedět a poslouchat problémy těch kluků. Paní učitelka klukům vyhrožuje, že už je pošle k řediteli jenomže jim pořád dává šance a kluci se z toho vůbec nepoučí ani když dostanou poznámku. A jak to tak píšu tak jsem si vzpomněla že mám vlastně ještě jednu věc co jsem vám chtěla říct. Paní učitelka je na nás poslední dobou taková přísná protože je hodně naštvaná a začne být dobrá až když odchází pryč ze školy nebo spíš na konci družiny je to hrozné předtím jsme si s ní dělali pořád nějakou legraci ale teď kvůli těm klukům už nesmí nic dělat jinak to začnou komentovat a to je hrozný. Děkuji vám za odpověď.

    Ema, 10 let, 24. května

    Milá Emo,
    Je to v pořádku, že se obracíš na poradnu opakovaně. Je dobře, že ti to pomáhá a že se odvážíš popsat svůj problém a poslat ho sem. Píšeš o tom, že tě trápí chování pětice kluků ve třídě, kteří jsou drzí, perou se a křičí. Předpokládám, že tím hodně narušují klid a pohodu ve třídě o přestávkách a vytvářejí rozruch i při hodině. A také tě mrzí, že se kvůli těmto klukům změnilo chování učitelky vůči celé třídě. Což je úplně pochopitelné. A nedivím se ti, že tě to tak mrzí a štve. Třída se v podstatě teď musí podřizovat tomu, jak se ta pětice kluků chová. Je to hodně bezohledné z jejich strany. Jako první, co mě napadá, že bych na tvém místě nejspíš šla za tím školním psychologem. A řekla mu o tom, jak to vnímají osoby, jako ty, tedy z druhé strany. Co všechno to způsobuje, jaké důsledky má chování těchto kluků pro ostatní. Školní psycholog řeší chování těch kluků ale to, jak obtížné to je i pro vás ostatní by měl řešit také. I tomu by se měla věnovat pozornost. Ve třídě nejsou pouze oni. Doporučila bych ti abys o tom zkusila promluvit se školním psychologem a klidně mu řekni to, co jsi napsala nám. Je to pěkně vyjádřené. A druhá osoba, za kterou by bylo možné zajít je ta učitelka. Psala jsi, že dříve s ní byla legrace. Tedy předpokládám, že má s třídou dobrý vztah. A zkus s ní klidně promluvit o tom, co jsi psala zde. Paní učitelka si tak třeba uvědomí, že ve třídě nejsou pouze ti kluci, že tam má také ostatní žáky. A ti by stály o dobrou atmosféru a dobrý vztah s ní, jako to bývalo dříve. Myslím, že jí to třeba i potěší a povzbudí, když uvidí, že má ve třídě žáky jako jsi ty. Domnívám se, že jí ta nepohoda ve třídě trápí také, a to hodně.
    Tak ti moc držím palce, aby se situace ve třídě brzy zlepšila. A když budeš potřebovat, tak se klidně zase ozvi.
    Poradce Centra Locika

    Škola

    Spolužák ode mě opisuje

    Ahoj,
    jsem to zase já... spíše moje problémy...
    od třetí třídy kvůli tomu že se spolu bavily dvě holky a kluci co spolu seděli do konce školního roku jsme seděly holka a kluk(to ještě nebyla korona). Já jsem dostala Toma. Prvně mi to bylo jedno, ale pak začal opisovat. Řekla jsem to mamce a učitelce a učitelka od té doby když jsme psaly písemku dávala Tomáše jinam. Jenže on neopisoval jen písemky ale i cvičení v sešitě! Vadilo mi to a tak jsem paní učitelku poprosila jestli bych se nemohla přesadit a sedět sama(v té třetí třídě jsem měla problémy s kamarádkami a do doby než jsme musely sedět holka kluk jsem seděla sama). Učitelka řekla že uvidí. Pak mě posadila za Filipem. Filip je takovej tip kluka co je docela chytrej jenže pořád něco mele o politice atp. Ne že by mě to nezajímalo ale prostě... on o tom mlel snad všude! Takže jsem si moc nepomohla. Když jsme se šli do čtvrté třídy automaticky jsem šla za Tomem. Adel seděla se Štěpánkou, bavily se a já seděla se člověkem který opisoval. Pak přišla korona a já se do čtvrté třídy nevrátila. Pak když jsme šli do pětky, paní učitelka mě posadila na celé září s Adel a Štěpánka seděla sama. Každé z nás to vyhovovalo. Pak udělala nový zasedací pořádek a já společně s holkama jsem si musela střihnout kdo bude sedět s Tomem. Mě přišlo trochu nefér že s ním nesedí jedna z holek, a pak jsem prohrála. Zase jsem seděla s Tomem a sedím s ním doteď. Prosila jsem učitelku jestli se můžeme přesadit ale ona že je to krátce, že ať si užiju s ním ještě sedět že prej kyž jdu na gympl že mi tam bude chybět...Tohle říkaj všichni. Jedinej kdo tady bude někomu chybět budu já Tomovi. Už nebude mít od koho opisovat. Tom má dobrý známky protože ode mě opisuje. Neví jaký í/ý se píše ve slově mívá... A otravuje s tím mě...V pátek, předposlední hodinu jsem napsala odpověď na slovní úlohu tiskace a on tak vyváděl: Hhhh ty nepíšeš psace, ty nepíšeš psace... A zrovna přišla učitelka a řekla: Tom má pravdu... Zrovna to slyšela Štěpánka a zasmála se tomu. Další odpověď jsem napsala teda psace a on měl zase blbý kecy že je to lehký, že jsem šikula že to umím... Štěpánka se podívala na můj sešit a řekla: Já bych to po tobě nepřečetla. Štěpánka je poslední dobou protivná. Pak na hudebku si šel sednout jinam protože nepíšu psace... K tomu všemu jse mluví o tom že mě Tom miluje...

    Bezradná, 23. května

    Ahoj,
    musím říct, že jsem si tvůj dopis musela přečíst několikrát, protože tvůj popis situace je poněkud zamotaný. Pokud tomu tedy dobře rozumím, nejvíc tě štve, že sedíš se spolužákem, který od tebe opisuje. Chápu, že je to nespravedlivé, pokud se chlubí tvými výsledky a že tě to může rozčilovat. Na druhou stranu chápu i tvou paní učitelku, že nechce na těch pár posledních dní, co zbývají do konce školního roku, dělat žádné zásadní změny. Jak jsem pochopila, udělala jsi přijímací zkoušky na gymnázium a další školní rok budeš začínat v nové škole, takže paní učitelka má určitě pravdu v tom, že už o nic nejde.
    Myslím proto, že bys na celou situaci měla pohlížet s větším nadhledem. Chápu, že tě může chování tvého spolužáka rozčilovat, ale zároveň si můžeš sama pro sebe říci, že už do konce roku zbývá skutečně jen pár dní a nemá cenu to řešit. Stejně tak si nemyslím, že věta tvé kamarádky: „Já bych to po tobě nepřečetla,“ svědčí o tom, že by kamarádka byla v poslední době protivná. Připadá mi to jako úplně neutrální věta a prosté konstatování. Zkus si proto nebrat si tolik věcí osobně a dívat se na ně s větším nadhledem. Určitě to prospěje i tvým vztahům se spolužáky.
    Měj se hezky!
    Bára

    Škola

    Trápení se školním předmětem a učitelkou

    Ahoj poradno, mám pár problémů.

    1. O podobném tématu jsem tu psala nedávno ale na tohle chci odpověď zvlášť. Trápí mě pracovky, hlavně to že jsou rozděleny podle pohlaví a že se v obou dělá něco jiného. My tam lepíme papíry a patláme různý blbosti zatím co kluci tam vyřezávají budky, panáčky že dřeva a kdo ví co ještě... zatím co my děláme věci které se stejně za rok vyhodí. Já si myslím že holky nejsou zas tak levý na to aby s tímhle nedokázali pracovat! A kdo tohle pravidlo sakra vymyslel?! Tohle mě štve už od doby kdy tomu tak začalo být, konkrétně od 6. Třídy. Učitelce jsem to už říkala že bych chtěla při pracovkách víc pracovat se dřevem atd... ale ona na to něco v tom smyslu ,, Ale to je spíš práce pro kluky,, no prostě klasika no. Mě to strašně štve a nevím jak je přemluvit aby tomu tak bylo. Vždy když máme pracovky tak z toho mám úzkosti, poraďte mi co mám dělat??
    2. Tohle téma jsem tu už taky jednou zmiňovala ale teď se z toho stala úplně jiná situace se kterou potřebuji pomoct. Jde o tu učitelku do které jsem se zamilovala a které jsem psala. Udělala hroznou věc! Jednou jsem přišla domů a máma ke mě přišla s naštvaným tónem kvůli tomu že jí volali že školy protože obtěžuju učitelku, že kvůli tomu můžu dostat 2 z chování apod...Já měla takový Stach a kvůli tomu několik dní velké deprese a až do teď z toho mám trauma. Bojím se toho že když s ní začnu mluvit že mě zase napráská přitom to myslím jen dobře, ale mám dojem že to okolí bere jinak😭! Taky mám strach vždy když má máma mobil v ruce nebo když mě k sobě volá, a to co je nejhorší je to že od té doby na mě každá špatná známka působí jako slovo "Chcípni"😭kvůli kterému po zbytek hodiny zadržuji slzy. Poslední dobou o tom hodně přemýšlím, jestli jsem jen přecitlivělá nebo mi to udělala schválně? Nedávno jsem jí o tom napsala, zatím bez odezvy. A chtěla jsem aby moje trápení ukončila tím že si se mnou o tom promluví, ale neodepsala jako kdyby jí to nezajímalo a nebo jako kdyby chtěla abych ji psala víc a víc aby mi mohla způsobit větší trauma nebo aby mě dohnala k sebevraždě??! Chci si o tom s ní promluvit osobně ale taky mi v tom trochu brání moje školní asistentka která v tom možná taky hraje roli. Jednou jsem si s ní o učitelce psala, dlouho jsme to tam probírali až najednou jsem jí napsala ,, tak zkuste se jí zeptat a odpověď potom vyfoťte a pošlete sem,, ona ale zareagovala takto ,, dobře! od teď končím diskuzi ohledně paní učitelky, přece nechceš vydět nic hezkého!,, (Něco v tom smyslu). Nechápu to dodnes, jako kdybych byla kousek od pravdy ale ona by to podpírala. Nechápu jestli je chyba ve mně nebo na mě fakt něco kujou.

    Poraďte mi nevím co mám dělat a nevymýšlím si vše je to pravda!!! Předem dík za odpověď

    holka, 14 let, 18. května

    Ahoj z Modré linky,

    píšeš nám se dvěma věcmi. Tou první je, že Tě ve škole trápí pracovky, protože Ti přijde, že kluci v hodinách dělají mnohem zajímavější věci. Když máte mít pracovky, tak z toho máš úzkosti. Chápu, že jsi naštvaná, že si nemůžeš vybrat, do jaké skupiny bys chtěla chodit, anebo že si nevybíráte, co budete v pracovkách dělat. Dokonce jsi už v té věci zkoušela oslovovat učitelku, to mi přijde jako aktivní a fajn přístup. Říkám si, že by se možná našly i další holky, které by něco chtěly zkusit vyrábět se dřevem a jinou práci, co dělali kluci. Napadá mě, že když vás bude víc, můžete se učitelky zeptat ještě jednou a navrhnout jí, co přesně byste si chtěly vyrobit ve vaší skupině a proč. Pokud by Tě úzkosti, které míváš před pracovkou pořád trápily, chci Tě podpořit, ať se obrátíš na školního psychologa, pokud jej na škole máte.

    Ohledně druhé věci ses již svěřovala a mrzí mě, že se situace vyvíjí tak, že Tě to stále trápí. Tvoje mamka mluvila s někým ze školy a dozvěděla se informace ohledně Tvé komunikace s učitelkou. Teď máš strach, když mamce někdo volá, aby se zase něco nedělo. Se školní asistentkou jsi to taky řešila, ale už se o paní učitelce nechce bavit. Chtěla by sis o tom všem promluvit s učitelkou osobně. Tvoje chuť si s ní promluvit může časem odeznít, třeba i díky tomu, že se budeš zkoušet věnovat naplno sobě, svým zájmům i jiným kamarádům. Možná ale budeš chtít celou situaci řešit dál a v tom bych Ti moc bych přála, abys na to nebyla sama. Zasloužila by sis, aby ses s tím vším mohla svěřit někomu, kdo může ovlivnit další věci, například uspořádat společnou schůzku, promluvit ještě jednou s učitelkou, školní asistentkou apod. Napadá mě, že školní psycholog, pokud jej ve škole máte, by tuto situaci mohl pomoct řešit a poradil by Ti i s úzkostmi, které zažíváš. Stejně tak se můžeš obrátit na výchovného poradce nebo metodika prevence, které na škole máte určitě, anebo na jakéhokoliv jiného učitele, ke kterému máš důvěru. Zasloužila by sis, aby se situace vyjasnila, protože když máme v něčem nejasno, tak se často můžeme trápit domněnkami, co a jak asi ta druhá strana myslela, i když to nemusí být pravda. Jsme Ti k dispozici i na Modré lince (https://www.modralinka.cz/), anebo non-stop na Lince bezpečí (https://www.linkabezpeci.cz/). Nezůstávej na to sama, zasloužíš si zase hezčí a klidnější dny.

    Držíme palce
    Modrá linka

    Škola

    Dobrý den, mám problém. Bojím se školního psychologa. On se furt divne kouká a občas mě i pronásleduje po chodbě. Nedělám si srandu. Asi si myslí že mám nějaký problém. Sice problém mám a psychologa potřebuji ale ne jeho. Děkuju nashle ]:-)

    holka, 12 let, 16. května

    Ahoj,
    říkám si proč po tobě psycholog kouká a pronásleduje tě po chodbě... Možná opravdu tuší, že se něco děje, má o tebe obavy a kontroluje, jestli jsi v pořádku. Možná je to jen náhoda, že za tebou jde po chodbě. Každopádně je jen na tobě, jestli s ním budeš chtít mluvit nebo ne. Zkus se o tom, jak na tebe školní psycholog působí pobavit s rodiči nebo s nějakým učitelem, kterému věříš. Společně pak můžete hledat řešení.
    Zároveň píšeš, že máš problém a psychologa potřebuješ. Psychologové jsou i mimo školu, zkus se pobavit s rodiči k jakému psychologovi bys mohla docházet.
    Měj se pěkně!
    Péťa