Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alík radí dětem

    Nemoce

    Ahoj Báro,
    Už 8 let mám v noze miniaturní nádor který nejde vyoperovat (doktor říká že se to věkem vstřebá, ale to se mi nezdá). Projevuje se to tak, že když mě někdo uhodí, chytne nebo jakkoli zavadí za nohu začne mě strašně bolet. Jelikož mi to tak nějak vadilo začala jsem z instinktu kulhat. Došlo to až do takového stádia, že mám každou nohu jinak velkou. Chci přestat kulhat, ale nejde to. Každý rok jezdím do dětské nemocnice v Brně kde mi udělají ultrazvuk a vezmou krev. V tom je ten problém, strašně se bojím doktorů. Už několikrát mi nabízeli léčbu laserem, ale já vždy odmítla. Ano chci mít nohu zdravou, přestat kulhat a mít stejné nohy, ale strašně se bojím, že by to bolelo a taky vím že by mě to úplně nevyléčilo. Co mám dělat? Nechat se vyléčit laserem nebo ne?
    A ještě něco. V létě poletíme do Bulharska a já nevím jestli by mi ten tlak nemohl nějak vadit na nohu nebo ji jakkoli poškodit. Táta mi totiž říkal, že by se mi mohli utrhnout krevní sraženiny které mám a putovat do srdce, ale nevím jestli to neříkal jen tak, má totiž strašný strach z létání.
    Báro vím, že nejsi doktorka, ale myslím, že bys mi mohla dobře poradit.
    Ahoj a předem děkuji za odpověď.

    holka, 11 let, 4. června 2018

    Ahoj,

    mrzí mě, že žiješ s bolestí. Věřím, že je to náročné zvládat, protože Ti to přináší pochybnosti, možná beznaděj, že se to někdy zlepší, a spousta situací je složitější než pro ostatní (třeba cestování).
    Přijde mi proto skvělé, že se obracíš na nás - o pomoc. Čtu z toho, že na to nechceš být sama. A to je přesně to, co si myslím, že by Ti pomohlo - prober s lidmi kolem sebe, jak náročné pro duši to je. Zdravotní otázky konzultujte s lékaři, na podporu si klidně najdi i psychologa, který může pomáhat ve zmírnění strachu z lékařů. Tento dopis můžeš svým nejbližším i ukázat, aby pochopili, že potřebuješ jejich pomoc.

    Přejeme hodně štěstí.
    Modrá linka

    Podpořte prosím Modrou linku!
    Pomohla již v této poradně tisícům dětí.

    Na otázky odpovídají

    pracovníci Modré linky, psycholožky BáraV a Péťa, poradenské centrum Locika, MUDr. Jiří Staněk, MVDr. Přemysl Rabas, vědecký novinář Pragmatik, Škola Vitae, bojovníci proti kouření z projektu Nekuřátka a správci. Občas odpovídá i sám Alík.

    Dotazy mohou pokládat pouze děti mladší 15 let.

    Nemoce

    Je kreslení po rukou zdraví nebezpečné?

    Ahoj Alíku a spol...
    Chtěla jsem se zeptat jestli se mi může něco stát když si budu kreslit po ruce. Většina lidí říká že mohu dostat rakovinu kůže nebo něco podobného nejsem si 100% co přesně. A tak přemýšlím jestli se to jen říká nebo je to pravda, protože o přestávce jsi s kamarádkou malujeme po rukách pořád. Děkuji za odpověď :3 !

    holka, 13 let, 2. prosince

    Ahoj,

    na Alíkovi máme ve zvyku do 14 let tykat, budu tedy tykat i Tobě. Tvůj dotaz by měl směřovat spíše směrem k dermatologovi, tedy kožnímu lékaři, než do psychologické poradny. Je ovšem dobře, že se zamýšlíš nad tím, zda taková opakovaná činnost nemůže na kůži zanechat nějaké následky. Nedomnívám se, že by jsi z malování po rukách mohla dostat rakovinu kůže, ale k dráždění kůže dochází a to může, zejména u citlivé pokožky, vést k různým nepříjemnostem, jako jsou kožní ekzémy, vyrážky, svědění, pálení, záněty, ve výsledku pak třeba i nějakým trvalejším změnám na kůži.

    Otázkou také je, čím si po rukách maluješ a o jaké barvy jde, čím je kůže drážděná nebo zda své výtvory následně smažeš či je ponecháváš, a tak mají barvy možnost déle působit na kůži.

    Obecně platí, všeho moc škodí. Píšeš, že si s kamarádkou malujete po rukách pořád. Napadá mě, co vám tato aktivita přináší a zdali lze tuto činnost nahradit něčím jiným, co Vám také přinese zábavu a radost, ale bude zcela neškodné. Napadá mne třeba jakákoliv forma pohybu o přestávce ve škole, záleží na možnostech a nabídce.

    Klidné dny přeje
    Modrá linka

    Nemoce

    Alergie a povinné očkování

    Dobrý den, chtěla jsem se zeptat když mám alergie na vakcíny např. Encefalitidu, chřipku atd. Abych se musela povinně očkovat na Covid-19? Protože moje babička na to dopadla hodně špatně i se svými sourozenci. Děkuji za odpověď.@)->->X<-

    D. 12 let holka ?????????????, 27. listopadu

    Ahoj,

    přemýšlíš, jak to bude s povinným očkováním na Covid-19, protože se potýkáš s alergií na vakcíny a v rodině máte špatnou zkušenost s reakcí na očkování. Chápu, že z toho máš obavy. Ve chvíli, kdy píšeme tuto odpověď, ještě vláda definitivně nic nerozhodla. Myslím si, že i kdyby bylo očkování vyhlášené za povinné, vždy tam budou i zákonné výjimky - právě pro lidi, kteří mají podobné obtíže, jako Ty, a očkování by jim mohlo přinést zdravotní komplikace. Můžete možnost očkování s rodiči konzultovat v některém z dětských očkovacích center - dívám se, že bývají k dispozici ve větších nemocnicích. Je také možné obrátit se případně o radu i k právníkovi, který se zaměřuje na zdravotní právo, kdyby to bylo potřeba. Chtěla bych Tě podpořit, abys na svůj strach nezůstávala sama a svěřila se s ním někomu, kdo je Ti blízký. To často přináší úlevu.

    Zdraví

    Modrá linka

    Nemoce

    Strach z výsledků u doktora

    AHOJ VSICHNI .MAM VELKY PROBLEM . MAM PRIZNAKY CUKROVKY A ZITRA JDEME K PANI DOKTORCE NA TESTY. BOJIM SE ZE BUDU MYT TEST POZITIVNI. A KDYBY JSEM TU CUKROVKU MELA TAK OMEZOVALO BY ME TO V JEZDECTVI .OTAZNIK .-NEUMIM NA NOTEBOOKU NASAT OTAZNIK . MOC DEKUJI ZA ODPOVED .KIKI

    KIKI 12 let, 15. listopadu

    Ahoj Kiki,

    je mi líto, že máš podezření na cukrovku a chápu, že se bojíš výsledku testu. Jestli by tě cukrovka případně omezovala v jezdectví, bohužel, nedokážeme odpovědět, protože nejsme lékaři. Přesně ti to dokáže říct jedině lékař, který tě bude vyšetřovat a bude znát výsledky testů. Obvykle se cukrovka řeší především dietou, respektive musela by sis hlídat, co a v jakém množství jíš. Domnívám se, že lidé s cukrovkou, pokud ji mají pod kontrolou, sportovat mohou. Přesněji ti to ale řekne opravdu až lékař.

    Držíme ti palce,
    Modrá linka.

    Nemoce

    Léčba deprese a úzkosti

    Ahojky a dobrý den, můj dotaz zní, jak se dají řešit deprese a kolikrát i úzkosti, které způsobují to, že člověk nejí a nemá na nic chuť a je mu akorát špatně.
    Děkuji za radu a mějte se krásně

    holka, 14 let, 27. října

    Zdravíme tě z Modré linky,
    ptáš se, jak léčit deprese a úzkosti, které vedou i ke ztrátě chuti a nevolnosti. Nevíme, jestli se jedná o Tebe, nebo o někoho jiného, odpovídáme tedy obecně.
    Lidé mívají různou představu, co je to deprese a úzkost, ale pokud se jedná o smutnou náladu, která trvá delší dobu a ztěžuje nebo i znemožňuje běžný život, může se opravdu jednat o deprese.
    Tyto stavy se řeší zejména návštěvou odborníka - psychiatra, který může předepsat léky, které projevy deprese a úzkosti zmírňují, a také psychologa či psychoterapeuta, který v rozhovoru hledá příčiny těchto stavů a dále s nimi pracuje. Je možné začít u praktického lékaře, který může předepsat některé léky a doporučit další postup.
    Pomocí nebo podporou při řešení depresí může být i změna životního stylu - zaměření se na dostatek pohybu, dostatek spánku, zdravé jídlo v přiměřeném množství, přiměřený pitný režim, nebo také různá relaxační cvičení (různá cvičení je možné najít na YouTube). Je možné také využít aplikaci Nepanikař, která se dá stáhnout do mobilu (https://nepanikar.eu/). Jako „první pomoc“ je možné využít i volání nebo psaní si s linkou důvěry.

    Přejeme klidné dny.
    Modrá linka

    Nemoce

    Jak si udržet psychickou pohodu při nemoci?

    Ahoj. Už jsem zde párkrát psala a zmínila jsem se zde o svém zdravotním stavu. Uz od března mám něco v ruce. Dělají se mi modřiny. Jelikož si se mnou obvodacka nevěděla rady poslala mě všude možně, kde jen mohla. Nikdo, ale nic nezjistil. Paní kožní lékařka pojala podezření na autoimunitní onemocnění, proto mi zařídila hospitalizaci ve Fakultní nemocnici v Ostravě. Zde mi udělali magnetickou rezonanci, kde zjistili, že něco není v pořádku a že mám v ruce něco, co tam nemá být. Jelikož si nevěděli rady s diagnózou, poslali snímky magnetické rezonance do Fakultní nemocnice Brno. Po konzultaci mi diagnostikovali Hemangiom ( benigní nádor z cév) a nasadili mi léčbu. Místo toho, aby mi léky pomohly, tak mi tu nemoc zhoršily a to o dost. Jeli jsme okamžitě na pohotovost, kde nám paní doktorka řekla, že se podari s ostatními, co bude dál. Neubylo pár dnů, kdy jsme s mým tátou odjeli do Fakultní nemocnice Brno na onkologii. Zde si mě prohlédli a domluvili operaci. Operace dopadla v pohodě. Poté jsem čekali na výsledky dva měsíce, kde se sice zjistilo, že něco není v pořádku, ale nedokázali určit o jakou nemoc se jedna. Padlo však podezření na nějaké vzácné onemocnění ( cévní malformace nebo něco takového) léčbu na tuto nemoc měli, ale nechtěli mi ji dát jelikož se jedná o typ cytostatik který se používá u rakoviny prsu. Proto se daná operace provedla znovu a hned po týdnu jsme dostali zpravu, že se nic nezjistilo a že podle vzorků jsem zdravá jako řípa, přitom jsem modřiny měla furt a ruka mě bolela. Po sdělení toho, že neví co mi je a že neví co mají dělat, řekli že už nám nedovedou pomoci a že tu ruku name zkusit LEDOVAT. Ještě řekli, že se máme objednat k obvodacce a k revmatologovi že je noc jiného nenapadá. Bojím se že se nezjistí co mi je a že zůstanu v bolestech na paralenu 😭 nevím co si mám myslet. Už je to půl roku a nikdo mi ještě nedokázal pomoct. Chtěla bych poradit co mám dělat se stresem 😭 jsem na dně. Už nechci trpět. Chtěla bych si zachovat alespoň to psychické zdraví když už ne to fyzické 😞 děkuju moc že jste si vyslechli můj něco jako PŘÍBĚH.

    holka, 14 let, 26. září

    Ahoj,

    Tvůj příběh jsme vyslechli a pozorně pročetli, mrzí nás, že si zažíváš takové kolotoče kolem svého zdraví, běháš z vyšetření na vyšetření, absolvovala jsi dvě operace, a stále to nikam nevede a lékaři moc neví, co s Tebou. Máš bolesti v ruce a modřiny a nás se ptáš, jak si zachovat psychické zdraví, jak bojovat se stresem.

    Vůbec se nedivím, že už moc nevíš, co s tím, nejistota je někdy horší než co jiného a Tvůj zdravotní stav provází samá nejistota.

    První, co mne napadá, je zkusit nebojovat. Prostě situaci, která Tě nyní potkala, přijmout takovou, jaká je a nesnažit se nějak bojovat. Pokus se naslouchat svému tělu a své intuici, co Ti říká, ruce se snaž ulevit, (třeba ji nosit v závěsu, pokud to pomůže). Analgetika, Paralen a cokoliv dalšího ber pokud možno jen výjimečně, neprospívají nikomu, natožpak vyvíjejícímu se tělu.
    Fyzioterapeuti by Ti měli poradit, jak s rukou cvičit, jak jí akupresurou (tlakem na určité body) ulevit od bolesti. Podobně funkční či celostní medicína se věnuje takovým potížím, jaké provázejí Tebe.

    Od stresu umí ulevit meditace a relaxace (návody najdeš na internetu). Je důležité být tady a teď, soustředit se na to, co právě děláš, a to dělat co nejlépe. Negativní myšlenky zkus nechat odejít, odplynout, jako mraky na obloze, snaž se jim nevěnovat svou pozornost a energii, to vyčerpává.

    O zvládaní stresu také existuje ohromná spousta odborných publikací, jen namátkou např. od brněnského psychologa, PhDr. Tomáše Nováka, autora mnoha bestsellerů z oblasti psychologie. Knihkupci či knihovníci Ti poradí, kterou publikaci by sis mohla zakoupit či zapůjčit a prostudovat. Cesta sebepoznání a objevování nikdy nekončí, je to běh na dlouhou trať a celoživotní práce.

    Můžeme také doporučit aplikaci "Nepanikař", ve které najdeš návody na snížení strachu, úzkosti i nepříjemných myšlenek. Stáhnout si ji můžeš například z Google Play.

    Přejeme Ti, aby se Ti co nejdříve ulevilo.
    Modrá linka

    Nemoce

    Deprese

    Ahoj, co znamená slovo deprese. Díky

    kluk, 10 let, 26. září

    Ahoj, je výborné, že se zajímáš o slova, která jsou pro tebe nová. Lidé používají slova k pojmenování věcí kolem sebe, nebo konceptů, které považují za užitečné pro komunikaci s ostatními. Je dobré pamatovat na to, že slova neexistují „mimo“ lidskou společnost a jejich význam tedy vzniká tak, že se na něm lidé „dohadují“.

    Zkus si vzít třeba slovo „telefon“. Dříve byl telefon zařízení jenom na volání na dálku. Poté přišly přenosné telefony, kterým se říkalo mobilní telefony. Bylo jich málo, a tak když někdo řekl „telefon“, znamenalo to obvykle „pevný telefon“. Ale dnes už mobily převažují a tak „telefon“ obvykle znamená „mobilní telefon“. A tak nás nepřekvapí věta „podej mi telefon, já tě vyfotím“, přestože lidem před 30 lety by taková věta vůbec nedávala smysl.

    Slovo „deprese“ má za sebou také dlouhý vývoj. Pojďme se podívat k jeho samotným kořenům. Pochází z latinského slova „deprimere“ a znamená to stlačovat, přeneseně skličovat. V češtině se někdy říká, že je něco „deprimující“, tak to je stejný základ.

    Deprese obecně tedy znamená, že je něco nižší, než bylo před tím. Ekonomická deprese znamená snížení ekonomických aktivit (používá se také recese). V meteorologii je deprese označení pro pokles tlaku.

    Nejčastěji se ale deprese používá pro popis nálady u lidí. A tady je potřeba rozlišovat běžné použití v řeči a odbornou diagnózu.

    Běžně může někdo říci „mám depku“ a může to zkrátka znamenat, že ten den nemá dobrou náladu, do ničeho se mu nechce a je otrávený.

    Pak je ale také klinická deprese, což je závažná a dlouhodobá porucha psychiky, která vyžaduje pomoc odborníků. Člověk, který trpí depresí, má nepřekonatelný nebo těžko překonatelný pocit bezmoci, nedostatek motivace, pocity bezcennosti apod. Je to vážný problém, který vyžaduje dlouhodobou pozornost lékařů. Někdy může pomoci série rozhovorů s odborníkem (psychiatrem), někdy pomáhají prášky, které psychiatr předepíše, často je léčba deprese běh na dlouhou trať. Takový člověk potřebuje i podporu a pochopení okolí.

    Bohužel lidé se někdy k psychologickým problémům staví nechápavě nebo odmítavě. Když si někdo zlomí nohu, chápeme, že musí k doktorovi a pak potřebuje měsíc nosit sádru. Když má někdo zápal plic, chápeme, že nebude moci měsíc hrát fotbal, protože se potřebuje zotavit. A tak bychom se měli také naučit chápat, že když se někdo léčí s depresí, vyžaduje to čas a pochopení.

    Léčba deprese je těžká a často vyčerpávající, pacient u sebe musí najít sílu v léčbě pokračovat, a to ve chvílích, kdy mu deprese našeptává, že léčba nemá cenu nebo že si ji nezaslouží. Je to často velmi zákeřné a takový člověk se může cítit velmi sám. A nepomůže mu, když mu ostatní říkají „hlavu vzhůru“ nebo „tak jdi na procházku“. Člověku se zlomenou nohou taky neříkáme „tak se jdi projít, to se spraví“.

    Věřím, že všichni, kdo si toto přečetli, budou patřit mezi ty, kdo se nebudou bát vyhledat psychologickou a psychiatrickou pomoc, když u sebe poznají známky psychických problémů. A doufám, že budete schopni podpořit své kamarády a příbuzné, kteří třeba nějaký psychologický problém mají. Můžete se jich třeba zeptat: „To zní dost složitě. Jsi dobrý/dobrá, že to dáváš. Já o tom moc nevím, je vím, že to není žádná legrace. Jestli chceš, můžeš mi o tom říct víc.“ I taková maličkost může hodně potěšit.

    Nemoce

    Strach z nemoci

    Dobry den , mám dotaz od kolika let průměrně mužů dostat rakovinu děložního čípku a všechny tyhle nemoci muže to být i v 10,14 letech nebo až od vyššího věku?Dost se těchto nemoci bojím a nikde jsem se nedočetla odpovědi Možná to je proto že mám výtok někdy jak voda někdy jako nudle z nosu (konzistence)jinak nezapachá je bili až průhledný a ma vůni jogurtu jediné co smrdí tak spodní prádlo močí a je mokré .Děkuji za odpověď

    ——-, 29. srpna

    Ahoj z Modré linky,

    díky za důvěru, s kterou se nám svěřuješ. Píšeš o strachu z nemocí, spojených s pohlavními orgány a o poševním výtoku. Ptáš se nás, od kolika let se může objevit rakovina děložního čípku.

    Rozumím, že když u sebe a svého těla něco neznáš, může Tě to vystrašit. Je proto moc dobře, že se ptáš, a že na to nezůstáváš sama. Bohužel, Ti nemůžu přesně říct, z čeho máš aktuálně výtok, který popisuješ, to by Ti nejlépe řekla gynekoložka. Bývá ale časté, že průměrně půl roku před první menstruací dívky mívají výtok podobný tomu, který popisuješ. Rakovina děložního čípku může být způsobena pohlavně přenosnou HPV infekcí. Tvoje praktická lékařka/gynekoložka by Tě měla informovat o očkování proti HPV infekci (rakovině děložního čípku), které se provádí ve 13 letech. Důvodem očkování v tomto věku je to, že se tak mladí lidé s infekcí ještě nesetkali, protože nezahájili sexuální život. Je proto velmi málo pravděpodobné, že by se dívky mezi 10-14 lety s tímto onemocněním setkaly.
    Ve většině případů je mladé lidské tělo zdravé a vyvíjí se tak, jak má. Pokud máš ale přetrvávající strach, anebo nejistotu z toho, jak Tvé tělo reaguje, tak bych Tě chtěla podpořit, ať se poradíš nejprve s někým blízkým dospělým (rodiče, jiní příbuzní, starší kamarádi) a spolu pak můžete navštívit lékaře (praktického, gynekoložku). Pro podrobnější povídání jsme Ti k dispozici i na Modré lince anebo non-stop na Lince bezpečí.

    Přejeme Ti klidnější dny podle Tvých představ.
    Modrá linka

    Nemoce

    Škodlivý vliv mobilního záření

    Ahoj, vím, že to sem moc nepatří, ale zajímalo by mě jestli má záření z mobilního telefonu vliv na zdraví (jestli je rakovinotvorné a podporuje tvoření nádorů) díky za odpověď

    kluk,, 24. srpna

    Ahoj, díky za dotaz a za to, že se zajímáš o věci kolem sebe.
    Mobilní telefony využívají ke komunikaci s okolím technologie Bluetooth, Wi-Fi a GSM, a všechny fungují na principu rádiových vln, liší se především dosahem a frekvencí.

    Síla (energie) tohoto vyzařování je řádově nižší, než taková, která by mohla mít měřitelný vliv na naše buňky v jakékoli významné míře. Jde o celkem sledovanou a kontrolovanou záležitost, není v zájmu žádného výrobce, aby poškozoval zdraví (kdyby se něco takového prokázalo, platil by vysoké pokuty, nemluvě o zničené pověsti). Tady je zpráva Světové zdravotnické organizace: „V posledních dvou desetiletích bylo provedeno velké množství studií, jejichž cílem bylo posoudit, zda mobilní telefony představují potenciální zdravotní riziko. Doposud nebylo zjištěno, že by používání mobilních telefonů mělo nepříznivé účinky na zdraví.“

    Jsou ale jiná rizika, která jsou spojená s používáním mobilního telefonu: nedostatek pohybu, problémy se zády (kvůli strnulé poloze), psychologické problémy související se závislostí (týká se nejen návykových her, ale i třeba sociálních sítí nebo návykového obsahu), roztěkanost nebo narušená kvalita spánku. Ty jsou podle mého mnohem závažnější a vyplatí se kvůli nim sledovat, jak často bereme do ruky telefon.

    Nemoce

    Strach ze zubaře

    Ahoj poradno omlouvám se že zase píšu o zubaři ale jako malý mi trhali zuby vrtali a nevím co ještě, od té doby se bojím chodit k zubaři, noo takže k dotazu: Když mi sundali fixní rovnátka tak mi zubař řekl že mám na zubu kaz, já se podíval do zrcadla a viděl jsem takovou větší díru na horním zubu těsně u dásní nebolí mě to a ani neomezuje, ale co řekl zubař tak mamka bere za slovo a zavolala k zubařce a setkají se v úterý příští týden noo a já se strašně bojím co mi budou dělat nevíte? Větší díra v zubu žádná černá tečka nic je celý hnědý, noo a já se teď hrozně bojím co mi budou dělat, vím co mi řekne na to mamka: pane bože už jsi dost starý takže nebul, ale já tam prostě nechci, nevíte jak se zbavit strachu od zubaře ? A mohou mi čistit kanálky i dítěti? Moc se bojím....

    Kluk, ??let, 5. srpna

    Ahoj z Modré linky,

    díky za důvěru, a že jsi měl odvahu svěřit se nám se svým strachem. Píšeš nám o tom, že se bojíš jít zubaři, máš předchozí špatné zkušenosti. Po tom, co Ti sundali fixní rovnátka Ti návštěva byla doporučena a půjdeš tam asi v následujících dnech. Máš obavy z toho, co Ti můžou se zubem, který má nejspíš kaz, udělat.

    Bohužel Ti neumím přesně odpovědět na to, jak Tě bude zubař léčit, můžu Ti ale pomoct podívat se na Tvůj strach z té návštěvy. Věřím, že mohlo být úlevné, když Ti konečně sundali fixní rovnátka a teď máš třeba zuby, které se Ti více líbí. Zároveň Ti hned řekli zprávu o zubaři, která Tě vylekala. Mrzí mě, že máš od doby, kdy jsi byl malý, na zubaře tak špatné vzpomínky. Nevím přesně, kdy si u zubaře naposledy byl, ale věřím, že to na Tebe mohlo hodně zapůsobit a Tvůj mozek si to zapamatoval jako něco moc nepříjemného. Je jasné, že se teď „brání“ při představě, že bys to měl třeba zažít znova. Zároveň asi chápeš, že bohužel není dlouhodobě udržitelné mít na zubu třeba kaz.

    Chtěla bych Tě proto podpořit, abys té léčbě zubu dal šanci a zkusil to. Je běžnou praxí, že pokud se do zubu zasahuje nějak víc, třeba se léčí kaz, tak se používají látky, které Ti znecitliví postižené místo, aby se mohlo opravit. Napadá mě, že někomu proti strachu pomáhá o té situaci co nejvíc vědět. Můžeš se třeba v ordinaci zkusit zeptat, co všechno Ti bude zubař dělat a proč. Někomu pomáhá si o tom promluvit s někým blízkým (z rodiny, kamarádů) předem anebo vymyslet spolu věci, které strach dokážou zmírnit. Třeba si můžeš před návštěvou slíbit něco, co pro sebe příjemného uděláš za odměnu. Někdo potřebuje při vypjaté chvíli odklonit pozornost na něco jiného třeba tak, že si hraje s balónkem v ruce, poslouchá oblíbenou písničku, počítá nějaké předměty v místnosti/hledá konkrétní barvy aj. Je více věcí, co se dá zkusit. Moc bych Ti přála, ať si najdeš tu svojí, která Ti pomůže návštěvu zubaře zvládnout.

    Držíme palce,
    Modrá linka

    Nemoce

    Ahoj. Dneska se tady prostě potřebuju svěřit protože vám jako pořádně důvěřuju. No k věci, prostě moje prateta má manžela (mojeho prastrejdu) a on má už asi 4 roky nějaké zdravotní problémy a v posledním roku začalo něco být i s jeho myšlením že prateta z toho byla tak psychicky na dně že si pronajala vlastní byt. Asi tři měsíce to takto fungovalo, jenomže tak před dvěma týdny jsem zaschlechla něco že se prateta nějak divně zachovala ale nějak jsem v tom nepátrala. Jenomže dneska ráno jsem se probudila a slyším mluvit babičku s mamkou o tom že prastrejda ne už v nemocnici. Nic moc jsem nezachytila a kdybych měla být upřímná, tak jsem za to ráda. Jenomže teďka jsem si v normálu jedla zmrzlinku a že pak půjdu na trénink když v tom zavolala že prastrejda je asi na přístrojích. No a ve mě se prostě svírá úzkostný pocit, zrovna teď když jsem byla po dlouhé době zase šťastná. Jak se mám z tohoto dostat? Děkuju $>

    holka, 12 let, 9. července

    Ahoj,
    píšeš, že má strejda nějaké zdravotní problémy. Pochopila jsem, že vlastně moc netušíš, co se děje. Úzkost může pramenit i z toho, že nemáme dostatek informací o nastalé situaci. Proto mě napadá, že by možná pomohlo promluvit si s rodiči o tom, jak to s prastrejdou vypadá. A zároveň se pobavit i o tom, co to v tobě vyvolává. V takových chvílích je fajn mít podporu blízkých.
    Měj se krásně,
    Péťa

    Nemoce

    Dobrý den, tahle otázka nebude přímo na mě, ale bude směřovaná na mojí nejlepší kamarádku. Momentálně je v Jánských lázních kvůli skolióze, je tam už 6 týdnů, a zhubla za tu dobu 4kg, (prý tam vaří málo a ještě k tomu hnusně). No, ale problém je ten, že asi před týdnem ji začalo tak 4 za den téct z nosu krev. Ještě za lékařem nebily, což je chyba, ale říká že za týden 6.6 už půjde domů. Ale já se o ní bojím, nechci aby měla nějaké potíže, a sice nejsem odborník ale příjde mi že tohle je nějak špatně. Děkuji za vyslyšení a za případnou pomoc.

    kluk, 14 let, 30. května

    Ahoj,
    vidím, že ti na kamarádce záleží. Chápu, že máš strach, krvácení z nosu 4x za den není zrovna málo. V lázních by měl být k dispozici lékař, zkus kamarádce napsat, že by se mu měla s krvácením z nosu svěřit, pokud to ještě nepřešlo. Případně se může poradit se svým obvodním lékařem. Pokud i přesto nebude chtít o problému lékaři říct, je to její rozhodnutí a ty ho zkus respektovat.
    Měj se krásně.
    Péťa

    Nemoce

    Proč je nutné očkování?

    Ahojky, mám tady takový menší problém, teda spíš že něčemu tak trochu NEROZUMÍM. No k věci: jak všichni dobře víme, nějaký ten pátek už je tu s náma koronavirus. A teď je tu i očkování. Lidi se rozdělili na takové dvě skupiny: ti co chcou očkování a ti co jsou odpůrci očkování. Naše rodina je teda odpůrce očkování, zvlášť po tom co se objevují takové ty například sraženiny po očkování a já nevím co všechno. Od nás je fakt naočkovaný jen jeden člověk z rodiny: sestra mojí babičky. No ale protože ty vakcíny jsou nové a nejsou ozkoušené tak prostě zbytek naší rodiny nebude naočkovaný. Jenže co tak čtu tak lidi do toho očkování tak trochu nutí. Ale proč, vždyť to se nesmí. A taky se trochu bojím co to bude mít za dopady protože nebudeme moct cestovat a spustu dalších věcí....ale naočkovat bych se taky nenechala. Moje otázka teda zní: proč ti lékaři a všichni tito lidi tak do toho očkování nutí a proč tady přestává demokracie? Proč tohle všechno?
    PS: samozřejmě neříkám že situace není vážná. Před lékařema se skláním a obdivuju je, takže to prosím nemyslete zle

    holka, 12 let, 20. května

    Ahoj, zcela správně se zajímáš o to, jak věci fungují. Očkování je jedno z největších témat současnosti, a šíří se kolem něj řada mýtů. Tak tomu ostatně bylo už v 19. století, kdy vědci objevili první vakcínu (proti pravým neštovicím, virovému onemocnění, které zabíjelo skoro třetinu nakažených). Pravé neštovice se podařilo díky očkování vymýtit na celém světě v roce 1980. Jde o úžasný úspěch: protože očkování proti pravým neštovicím proběhlo globálně, po celém světě, tato nemoc již neexistuje a ročně na ni neumírají ani miliony, ani tisíce, neumírá na ni už nikdo.

    Píšeš, že u očkování proti covidu se lidé „rozdělili na dvě skupiny“, ale tak to není, respektive je to příliš zjednodušující. Je tu minimálně šest skupin:

    1. lidé, kteří už se nechali očkovat
    2. lidé, kteří se chtějí nechat očkovat a čekají na termín (to jsem třeba já)
    3. lidé, kteří vyčkávají, jak se věci vyvinou
    4. lidé, kteří se nechají očkovat, pokud to pro ně bude mít výhody a bude to pohodlné (nechtějí s tím mít práci navíc)
    5. lidé, kteří nevěří lékařům obecně
    6. lidé, kteří došli k názoru, že covid neexistuje, nebo že covid není nebezpečný.

    Myslím, že rozumím všem skupinám. Ale šestá skupina (lidé, kteří si myslí, že covid není nebezpečný) se bohužel plete. Rád bych napsal, že covid není nebezpečný (sám jsem si to kdysi myslel), ale prostě to není pravda. Covid je nebezpečný, a je teď díky novým variantám ještě nebezpečnější, než předtím. Umírají na něj nyní mladší lidé, než v roce 2020, a dokonce i děti už mají těžší průběh.

    Lidé často posuzují očkování izolovaně. Mají pocit, že pokud očkování není 100% bezpečné, tak je lepší se mu vyhnout. A pak stačí, že jeden člověk z milionu měl sraženiny krve, a v jejich očích je očkování nebezpečné.

    Ale to je sice pochopitelný pohled, ale mylný. Očkování musíme vždy srovnávat s tou nemocí, proti které očkujeme. Tedy v tomto případě srovnat očkování s covidem. Když to hodně zjednoduším, tak si vezmeme milion neočkovaných lidí a milion očkovaných lidí. Z milionu očkovaných bude mít jeden sraženiny krve (což je nepříjemná a někdy i vážná komplikace vyžadující pobyt v nemocnici) a stovky tisíc z budou mít po očkování jeden den bolavou ruku a budou několik dní trochu unavení (a také několik dní po očkování nemohou pít alkohol).

    A teď se podíváme na milion neočkovaných lidí. No, v České republice z milionu náhodně vybraných lidí: 160 tisíc jich mělo covid, 20 tisíc jich mělo opravdu vážný průběh vyžadující hospitalizaci, desítky tisíc mají i půl roku po onemocnění citelné následka a tři tisíce zemřelo na komplikace s covidem.

    Představ si, že si můžeš vybrat, do které skupiny půjdeš. Skupina A má šanci jedna z milionu, že zemře a a celkem vysokou šanci, že je bude jeden den bolet rameno.

    Skupina B má šanci tři tisíce z milionu, že zemře, a budou tam desítky tisíc těžkých průběhů a dlouhodobých následků.

    Kromě toho jsou tu dopady celospolečenské. Když se podaří, aby byla očkována většina lidí, epidemie covidu už se na podzim nevrátí. Nebudou se muset zavírat obchody a školy. Lidé nebudou přicházet o práci a živobytí. Pokud ale nebude dost lidí očkovaných, tak se epidemie může vrátit a státy, které nebudou mít dost očkovaných, na tom budou zase špatně. Třeba ne tak špatně, jako na tom bylo Česko na podzim 2020, ale bude opět nutné zavírat, zůstávat doma, nosit respirátory atd.

    Takže ano, stát „tak trochu nutí“ lidi k očkování, stejně jako nás „tak trochu nutí“ být v autě připoutaní (přestože když se pásy zaváděly ve 20. století, bylo řada lidí proti a psali, že se „nenechají státem spoutat“). Připoutání (očkování) prostě zachrání tolik životů, že se to vyplatí. Jednotlivci i společnosti.

    Nemoce

    Zdavím mán důvodné podezdření že trpým bipolární poruchou a netuším jak to říct rodičům samozřejmĕ bych jim zo chťel říct tak aby jsme si to šli ovĕřit

    Ďekuju předem za odpovĕď ❤

    kluk, 13 let, 20. května

    Ahoj,
    bipolární afektivní porucha je duševní onemocnění, které musí diagnostikovat psychiatr společně s psychologem. Tito odborníci totiž dokáží rozlišit tuto poruchu od potíží, které mají podobné příznaky. Zkus rodičům popsat, co tě trápí, jaké se u tebe projevují příznaky a jak se cítíš. Domluvte se na tom, jestli navštívit psychiatra nebo psychologa. Další možností je promluvit si se školním psychologem, pokud ho ve škole máte. Ten by ti taky měl dokázat poradit, co dělat.
    Měj se hezky,
    Péťa

    Nemoce

    Ahoj Alíku,
    Mám pocit, že mám OCD (obsedantně-kompulzivní poruchu), jelikož už odjakživa pořád dělám, počítám, srovnávám a kontroluji věci, i když si myslím, že je to zbytečný a nemusím to dělat, ale já nemůžu přestat a hodně mi to vadí. Přijde mi to hrozně hloupé, třeba jsem schopna stát i 10 minut u dveří, protože mi přijde, že nejsou zamklé i když jsou. Nebo už odjakživa počítám všechny svoje kroky na určitý počet. Dokonce si i určuji kolik úkolů do školy musím denně udělat, protože se jinak cítím špatně. Nebo taky neustále ťukám a klikám s věcmi a počítám to. Neustále se stresuju kvůli věcem jako tohle a přijde mi to divné. Chtěla bych to říct mamce, ale nevím jak, protože se ji nerada svěřuju. Chtěla bych si udělat nějaký test, protože bych se chtěla vyléčit, ale nevím jak a kde, nikde to nemůžu najít. Co bych měla dělat?

    holka, 14 let, 10. května

    Ahoj,
    každý z nás má nějaké zvyky a rituály, které pravidelně opakuje. Píšeš, že tyhle tvé rituály už tě ale obtěžují. Dobře sis našla, že to může být jeden z příznaků obsedantně kompulzivní poruchy (OCD). K tomu, aby se zjistilo, jestli se opravdu jedná o tuto psychickou obtíž, je třeba navštívit odborníka na duševní zdraví - psychiatra. Zkus mamce nebo klidně jinému dospělému, kterému věříš, říct, co tě trápí. Popiš mu, jak tvé potíže vypadají a domluv se s ním na návštěvě psychiatra. Ten se s tebou pak podívá na to, čím by tyto potíže mohly být způsobeny a co dělat, aby už tě neobtěžovaly.
    Budu na tebe myslet, abys to v pohodě zvládla. Jsi statečná, že sis dokázala říct o pomoc, jen tak dál!
    Péťa

    Nemoce

    Co způsobuje rakovinu

    Jak si můžu způsobit rakovinu? Jasný, všude je napsáno kouření, spálený tuk a podob. Ale musí být ještě nějáký způsob, ne???

    Dobře děláš, že se zajímáš o to, jak věci fungují. Předpokládám, že chceš vědět, čemu se vyhnout, aby ses rakovině vyhnul nebo vyhnula.

    Rakovina není jedna nemoc, je to spíše typ nemoci, jde o nádorové onemocnění, při kterém se buňky začnou nekontrolovatelně množit. Rakovina je způsobena mutací DNA, a příčiny této mutace mohou být různé. Může to být dědičná mutace, ale to není moc obvyklé. Častěji k mutaci dojde až po narození.

    Správně uvádíš kouření, což je nejznámější a také statisticky jedna nejvýznamnějších příčin rakoviny. Nejde jen o rakovinu plic nebo hrtanu, kouření způsobuje celou řadu dalších onemocnění, včetně rakoviny žaludku, jater, slinivky atd.

    Mezi další přímou příčinu rakoviny se počítá spálení na slunci, nejčastěji jde o rakovinu kůže. Podobný princip, ale samozřejmě mnohem méně častá, je rakovina kvůli radiačnímu ozáření.

    Mayo Clinic, jeden z mých oblíbených zdrojů týkající se zdraví, uvádí také: viry, obezitu, některé chemikálie (karcinogeny), hormony a nedostatek pohybu.

    Ne každá mutace v buňce způsobuje rakovinu. Naopak, naše tělo si s mutacemi obvykle velmi dobře poradí a nedovolí jim se šířit. Každopádně je dobré starat se o své zdraví a jíst pestrou stravu a dbát na dostatek pohybu. Je to stará, ale osvědčená a mnoha studiemi podložená rada.