Poradna: Alík radí dětem

Zvířata

*ahoj alíku
Máme takovou tu inteligentní modelínu.Moje ségra Lucinka zavřela do tý krabičky s hmotou jednoho z našich křečků.zůstal tam přilepený.Chtěla jsem mu pomoct,ale kousnul mě. Naštěstí jsme ho z toho dostaly. Má ještě trochu modelíny na bříšku.poradíš mi jak jí odstranit?

chudák křeček, 13. června 2018

Ahoj,
obávám se, že pro tebe nemám dobré zprávy. Ačkoli jsem pročetla spoustu diskusí ohledně odstraňování inteligentní modelíny, dospěla jsem k názoru, že žádný zaručený způsob vlastně neexistuje. Kdyby se jednalo o oblečení, šly by aplikovat určité chemikálie a potom kus oblečení vyprat, ale vzhledem k tomu, že jde o živého tvora, nic podobného nepadá v úvahu. Pokud má modelínu nalepenou v chlupech, můžete je opatrně odstřihnout, ale pokud je modelína na kůži, nedá se dělat nic jiného, než čekat, až se „ošoupe“ a sama odpadne.
Každopádně byste si měly uvědomit, že vaše chování rozhodně nebylo v pořádku a tímto způsobem není možné se zvířaty zacházet. Jak by se tvé sestře líbilo, kdyby někdo do krabičky s plastelínou zavřel ji? Pokud chce někdo chovat zvířata, musí být schopný převzít za ně zodpovědnost a pečovat o ně.
Měj se hezky!
Bára

Na otázky odpovídají

pracovníci linky důvěry Modrá linka, Alíkova kamarádka BáraV, odborníci přes výživu z projektu Vím, co jím, odborníci na kouření z projektu Nekuřátka a správci. Občas odpovídá i sám Alík.

Dotazy smí pokládat čtenáři mladší 16 let.

Zvířata

Ahoj Alíku.
Chci se na něco zeptat :-)
Já mám králíky :-), ale strašně moc mě zajímá, jestli mě vnímají, jako člověka. Už jsem psala i na stránkách králíci.cz, jenže ty mi řekli, že králíci neví, že já jsem člověk a že mě nevidí jako člověka. Jenže já mám dojem, že mě vydí jako člověka, protože se na mě pořád dívají. Prosím o radu :-)

Eliška, 15 let, 24. prosince 2018

Ahoj,
je otázka, co to vlastně znamená „vnímat jako člověka“.

Je pravděpodobné, že tě králík je schopný nějak rozlišit různými smysly, zejména čichem a zrakem. Nemá ale v mozku výbavu na nějaké chytré rozlišování obličejů, protože králičí obličej nepatří mezi významné komunikační prostředky (na rozdíl od člověka – my jsme schopni z drobných mimických svalů odvozovat spoustu informací o náladě jiných člověků) a soužití králíků jako mazlíčků s člověkem netrvá historicky tak dlouho, aby se u králíků vyvinulo speciální chování k člověku, jinými slovy aby vznikla nějaká přírodní symbióza.

To, že tě nejspíš vnímají jako známou věc, která je jim nějak pravidelně užitečná, je ale zhruba tak všechno, co dokážou. Jen velmi málo živočichů si dokáže uvědomovat, že jiná pohyblivá věc v jejich okolí má nějakou vlastní mysl, vlastní pocity, vlastní pohled na svět. Pro drtivou většinu zvířat – i včetně psů a koček – je nepochopitelné, že člověk má nějaké další informace o světě, které neznají. Kdyby mohla mluvit, nezeptají se nikdy páníčka „někde jsem ztratil svoji hračku, neviděl jsi ji?“, protože je vůbec nenapadne, že by mohl znát odpověď. Svět je pro ně jen všechno to, co vnímají kolem sebe... a z jejich pohledu nikdo další nezná nic navíc. Jsme pro ně jen takové pohyblivé kulisy.

Pouze některé starší opice a lidské děti ve věku od čtyř let mají natrénovanou takzvanou teorii mysli O= – že jsou schopní si uvědomit, že si i jiná živá bytost může něco samostatně myslet a že může vědět něco nepoznaného. U lidských batolat se nedostatek tohoto pochopení projevuje třeba při hře na schovávanou – myslejí si, že když si zakryjí oči, tak nejsou vidět. :-D
A stejným způsobem jako batolata přemýšlejí o svém okolí všichni psi, všechny kočky, všichni králíci...

Alík

Zvířata

Ahoj Alíku, až budu velká, chci si pořídit veverku, je to možné? :D

holka, 11 let, 10. listopadu 2018

Ahoj,
je to možné, že si chceš pořídit veverku. Není to zrovna obvyklý mazlíček, ale co jsem teď našel, existují lidé, kteří veverky chovají, takže to asi není úplně šílená možnost. Nebude to úplně snadné, protože veverky nejsou domestikovaná zvířátka, myslím, že budeš muset překonávat překážky, které u jiných zvířátek nejsou... minimálně bych neočekával, že bude veverka nějak zvlášť loajální ke svému páníčkovi, předpokládal bych, že při první příležitosti frnkne někam do lesa. Ale pořídit si veverku možné je. :->

Neobvyklým mazlíčkům se mimochodem věnuje i jedna zdejší nástěnka: www.alik.cz/n/chteli-byste-netradicni-zviratko-jake

Alík

Zvířata

Ahoj Alíku a spol., chci se zeptat, jak dlouho se cca dožije morče a kapr.
Předem díky.

holka, 11 let, 7. listopadu 2018

Ahoj,
kdybys je chtěla chovat pohromadě ve společném prostředí, tak jeden z nich by se pravděpodobně dožil mnohem kratšího věku, než je pro něj běžné. :-D

Na české wikipedii se o morčeti píše: „Délka života bývá pět až deset let, ale může dosáhnout až čtrnácti let.
Kapr délku života na české wikipedii uvedenu nemá, ale na anglické se píše, že nejdelší zaznamenaný věk je 38 let (podle nějaké publikace, která vyšla v roce 1962).

Zvířata

Ahoj je strašně smutná, protože předevčírem jsem našla svoji oblíbenou kočiku mrtvou na silnici.... Ve škole se nemůžu soustředit a pochopení pro to nemají ani rodiče říkají že se začnu přátelit s jinou kočkou, ale já nesnesu představu že to auto přejede i ji... A navíc neunesu tu představu že už ji nebudu moct nikdy pohladit...

holka, 12 let, 20. září 2018

Ahoj,

ani nevíš, jak moc Ti rozumím, mám stejně jako Ty hluboký vztah k přírodě i zvířatům. Jestli Tvému psaní dobře rozumím, nešlo přímo o Tvou domácí kočičku, ale "jen" jednu oblíbenou. I to moc zraní a bolí. Smutek se nesnaž potlačit, patří ke smrti, naopak se neboj se vyplakat. Je škoda, pokud s Tebou rodiče Tvůj smutek nesdílí, protože sdílením se lépe bolest ze ztráty unese. Zkus si najít alespoň někoho mezi kamarády či jinde (prarodiče, teta, vedoucí kroužku, trenér....), kdo by byl ochoten s Tebou Tvůj smutek a Tvé vzpomínky sdílet s pochopením, kdo by byl ochoten Ti naslouchat, být Ti podporou.

Vždy, když z našeho života definitivně odejde někdo, koho jsme měli rádi (a nejde jenom o lidi, ale i o zvířátka), zmocní se nás smutek, bolest a nemůžeme se soustředit, takže Tvoje reakce na ztrátu chlupaté "kamarádky" je zcela normální a přirozená. Rozumím tomu, že je pro Tebe k neunesení představa, že už si kočičku nikdy nepohladíš. Ovšem je to tak. Kočičky i jiná domácí zvířátka velmi často končí pod koly automobilů, až příliš často. Bohužel s tím asi moc nenaděláme. Ale z obavy, že by i Tvou další chlupatou kamarádku přejelo auto, aby sis nyní dávala odstup a držela se od koček raději dál, to bych Ti nedoporučovala.

Život opravdu není jen zábavná hra a procházka růžovou zahradou. K životu nepatří jenom smích a radost, ale i smutek, ba zoufalství, zklamání, také ztráty někoho, koho jsme měli rádi. Signálem, že zraješ a dospíváš je to, jak se dokážeš s takovou situací vyrovnat. Zkraje nech volný průchod bolesti, slzám, vykřič se, vybuš do polštáře, vypiš se z velké bolesti, sdílej s blízkou duší, podobně založenou, tak je to v pořádku. A neboj se kvůli možné ztrátě, která se skutečně může opakovat, přiblížit se k další kočce nebo jinému zvířátku.

Držíme Ti pěsti, ať se Ti po počátečním smutku zase uleví a najdeš opět radost z každého dne.
Modrá linka

Zvířata

Ahoj,
chtěla bych se zeptat kde může být moje kočka. Vím,že kocky jsou svobodné zvířata a není to jako pes.. Bylo ji nedávno 6 let a celých šest let jsem svou kočku viděla každý den. Vždy čekala než přijdu ze školy,spala u mě v pokoji atd..
Když ji byli 4 roky,přejeli nám kocoura na kterém ji moc záleželo. On ji učil úplně všechno. Od té doby se nechová jako koťátko,mám pocit že to je právě ten kocour prevteleny do té kocky.. V únoru k nám přišlo nové malé kotě. Do té doby než přišlo,měli jsme dvě kocky. Jedna chodila k sousedce i k nám a druhá (ta kterou teď hledám) byla jen u nás v podstatě. A malé kotě vyrostlo a protože to je kotě tak otravuje všechny ostatní a chce si hrát. Kvůli němu odešla ta jedna kočka k sousedům a druhá nechodí domu. Dřív přišla ve 12 hodin večer s mrtvou myši,ale včera nepřišla vůbec. Co když ji někde udělali něco nějaký psi,nebo si ji někdo vzal domu..
Hrozně moc mi chybí její vrnění,olíznuti.... Co mám dělat? Mám ji hledat? Ta kočka je moje všechno,když mi je špatně nebo jsem smutná vždy byla u mě a teď tu není :(

holka, 13 let, 20. srpna 2018

Ahoj,
je mi moc líto, že se tvoje kočka ztratila a úplně chápu, že jsi z toho smutná. Bohužel se obávám, že ti nedokáži pomoci a poradit, kde by mohla být. Pokud se doposud nevrátila domů, můžeš se zkusit vyptat lidí v okolí, jestli ji neviděli. Případně vylepit inzeráty s její fotkou a kontaktem, na který se lidé mohou ozvat, pokud by ji někde viděli. Ještě se také můžeš zeptat v nejbližším útulku, zda ji někdo nepřinesl.
Přeji ti hodně štěstí!
Bára

Zvířata

Ahoj Alíku,
chtěla by jsem chovat šneky.Doma máme i pejska.Na internetu jsem četla že pokud pejsek sní šneka,může vážně onemocnět,lprotože šnek může být nakažený.Tak mám strach.Já bych ale dávala pozor aby ho pejsek nesnědl.Mě by to opravdu bavilo je chovat.Myslíte že bych je mohla chovat?Mockrát děkuji za odpověď a radu.

Ahoj,
bohužel ti nedokáži odpovědět, zda bys mohla nebo nemohla doma chovat šneky. Neznám tvé zázemí, nedokáži odhadnout, zda bys dokázala pejska ohlídat, či jak velké by případně hrozilo riziko. Bylo by spíš potřeba, abys této téma probrala se svými rodiči, kteří dokáží lépe odhadnout, jestli bys mohla šneky chovat.
Měj se hezky!
Bára

Zvířata

Ahoj. Už rok mám zakrsleho králíka. Je to holka a je docela agresivní..
Už dřív jsem premyslela o tom ze bych chtěla aby měla mladé..Máma už měla taky takový nápad ,ale pak z toho nějak sešlo..Na internetu jsem viděla, ze se samice uklidnila až když ji nechali mít malý..Myslíš ze by to pomohlo nějak její agresivitě? Na kastraci nechci z toho důvodu že nemám rada když se kastruje a je to holka. U kluků mi to tak moc nevadí.
Kdyby jsme měli už králičata,co s nimi? Většina z mých příbuzných by to dali určitě na pekáč,ale to nechci.. Mohli by jsme je dat nějakým lidem,ale kdo by chtěl nějakou smesku (samice je japonsky kříženy s lvíčkem a samec by byl takový ten obyčejný králík)..Jednoho bych si třeba chtěla nechat ale co s ostatními?

holka, 13 let, 10. července 2018

Ahoj,
bohužel o králících vůbec nic nevím, ale je rozhodně v pořádku, že promýšlíš dopředu, co by se s případnými králíčaty stalo a neřešíš to až v okamžiku, kdy se narodí. Myslím, že by vůbec nebylo od věci vyhledat ve tvém okolí nějakého zkušeného chovatele a požádat ho o radu. Pročetla jsem si několik internetových diskusí na toto téma a vypadá to, že králíčata nemusí problém nutně vyřešit. Chovatelé tam píší, že agresivita může být jen dočasnou záležitostí spojenou s dospíváním, nebo také reakce na nevhodné chování chovatele. Nerada bych se však pouštěla do dohadů v tématu, o kterém nic nevím. Právě proto se domnívám, že by ti pomohla konzultace se zkušeným chovatelem.
Měj se hezky!
Bára

Zvířata

ahoj hrozně si přeji nějaké zvíře ale rodiče mi ho nechtějí dovolit že bych se o něj nestarala atd. už jsem měla křečka starala jsem se o něj každý den.
poraď mi prosím jak mám rodiče přemluvit

Ahoj,
nedokáži posoudit, zda jsi se o svého křečka starala skutečně zodpovědně. O tom musí rozhodnout tví rodiče, stejně jako o tom, zda si můžeš pořídit další zvíře. Zkuste si o tom v klidu promluvit. Vysvětli rodičům své argumenty, řekni jim, proč bys ho chtěla a jak se o něj budeš starat. Zároveň buď ale přístupná i jejich argumentům. Naslouchej jim a pokus se pochopit také jejich pohled. Samozřejmě, že poslední slovo budou mít v této záležitosti tví rodiče a ty budeš muset jejich postoj respektovat. Nicméně zkus jim nastínit svůj postoj a zeptat se jich, za jakých podmínek by byli ochotni domácího mazlíčka respektovat.
Měj se hezky!
Bára

Zvířata

Ahoj, mamka mi slibuje už dlouho kočku. Říkala, že ji dostanu až za vysvědčení. Všechny známky jsem si opravila, ale nedávno jsem se hrozně zamilovala do jednoho koťátka. Ukázala jsem ho mamce a ta mi řekla, že je hezké, ale vůbec nepřemýšlela o tom, že bychom si pro něho jeli. Už jsem to zkoušela i přes bráchu, ale pořád nic. Starám se o všechna zvířata a vždycky jsem se starala. Trávím s nima každý den, pořád se učím a pomáhám rodičům. Fakt už nevím, co mám dělat. Hrozně ho chci a mamka kočky má ráda. Do vysvědčení už to nevydržím. Prosím poraďte mi, jak mamku přemluvit. Už jsem z toho fakt zoufalá.

holka, 12 let, 26. května 2018

Ahoj,
chápu, že si přeješ koťátko. Je pěkné, že máš už nějaké vyhlédnuté. Přemýšlela jsi o tom, že by už pro tebe mohla mít maminka nějaké koťátko zamluvené? Třeba proto nereagovala na tebou vybrané koťátko s nadšením. Zkus se maminky opatrně zeptat, zda skutečně kočičku dostaneš a že by se ti líbila právě ta, kterou jí ukazuješ na obrázku. Uvidíš, co ti odpoví.

Zvířata

Ahoj Alíku a ostatní,
Vím, že mi asi neporadíte, ale stejně se chci zeptat.
Jezdím ke známému na koně, některí obsedlí jsou, ale více jak rok na nich nikdo neseděl. Protože koně mají špatnou paměť, je tedy velmi obtížné a i vcelku nebezpečné a riskantní na nich jezdit. Je tam jeden valach, který ke mně nechová dostatečný respekt. Při zvyšování pobídek až k samotnému vrcholu (kopnu ho, zakřičím na něj, plesknu ho otěži), možná vám to přijde moc kruté ale jsou to mladí koně, potřebují pevnou ruku, jinak by se kazily a respekt by z vás neměli žádný. No ale právě i přes nejvyšší pobídku se ten kůň nahrbí a buď vás začne vyhazovat a nevo ze rozběhne a skáče hrbáky. Moje mamka má o mě strach, nedivím, také jsem si k němu vypěstovala ,,mentální blok"......
Ale koně strach vycítí. Jako na koně se umím ,,naštvat" a tohle hodně lidí neumí ale on kdyby ste se na nej naštvali sebevíc, ale on z vás neměl respekt, tak vás schodí :'-(....

holka, 13 let, 13. května 2018

Ahoj,
bohužel ti nedokáži poradit, protože koním vůbec nerozumím a jde o natolik specifické téma, že bych si to ani netroufla. Promluv si, prosím, o svém problému s někým, kdo se kolem koní pohybuje a rozumí jim.
Měj se hezky!
Bára

Zvířata

Ahoj, hrozně bych si přála papouška ( roselu penant ) a nevím jestli mi to mamka dovolí máme 2 psy ( borderky ) a 1 kočku ( britku ), psi jsou na dvorku a kočka v přízemí v bytě já mám pokoj na půdě a tam moje kočka nechodí. O Lili ( kočku ) se starám a mamka to ví a toho že bych se nepostarala by se nebála. Chtěla jsem psa ale zdravotně nejsem v pořádku jsem se rozhodla pro papouška i když bych moc chtěla psa, ale nemohla bych s ním chodit každý den na procházku a věnovat se mu aby byl šťastný akorát by se nudil a nebylo by to pro něj dobrý on by byl nešťastný a já pak z toho taky a u papouška to tak není. Nemusí chodit na procházky a měl by se dobře jak po zdravotní stránce tak i finanční mamce bych na něj samozřejmě přispěla nechci to na ní hodit, myslíte že mám šanci že mi ho dovolí ? Předem děkuji za odpověď, ahoj Sabča.

holka, 12 let a 10 měsíců, 6. května 2018

Ahoj,
moc se mi líbí, jak k výběru zvířete přistupuješ zodpovědně. Že uvažuješ i o tom, jak by se u tebe zvíře cítilo, jestli by netrpělo a jestli bys měla čas a prostředky na jeho péči. Nedokáži odhadnout, jestli ti maminka papouška dovolí, ale tvé argumenty mi zní rozumně a určitě bys je v této podobě měla přednést mi mamince. Samozřejmě je to ona, kdo bude mít poslední slovo a ty ho budeš muset respektovat, ale zkus si s ní o tom promluvit. Řekni jí, proč bys papouška chtěla, jak máš vymyšlenou péči o něj, ale zároveň naslouchej i jejím argumentům. Věřím, že se vám podaří najít řešení, které bude přijatelné pro vás obě.
Měj se hezky!
Bára

Zvířata

Máme doma želvy a mám pár otázek:
(Prosim odkaz na stránky, pokud seženete) Jak se pozná, že chtějí mít spolu vajíčka?
Za jak dlouho se jim to narodí?
A kolik vajíček přibližně?

holka, 12 let, 30. dubna 2018

Zadej si „chov želv“ do vyhledávače. Zvládneš to jistě sama.

Zvířata

Ahoj Alíku,
Pořebuji poradit. Přijde mi, že jsem trochu závislá na vlcích.
Projevuje se to například takto:

Pořád o nich čtu knížky, píšu o nich dobrodružnou knížku, pořád se zaobírám jejich hierarchií, dokonce jsem se naučila slibně výt (já vím, že to překračuje všechny meze), a když je úplněk, tak ho musím pořád pozorovat, mám jakousi podivnou touhu si zavýt, a někdy zavřu oči a jen tak sním, samozřejmě že o vlcích, a představuji si, že budu v příštím životě vlčicí.
Myslíte, že jsem se nezbláznila? Popřípadě, jak z toho ven? A komu se nejlépe svěřit?
Děkuji za každou odpověď. :-)

Bláznivý vlkokřečík :D, 11 let, 23. dubna 2018

Ahoj z Modré linky,

přiznám se, že po přečtení Tvého dotazu, jsem si řekla, že to musí být fajn - mít nějakého koníčka, který Tě opravdu naplňuje. A vlastně i obohacuje. Kolik lidí zná podrobnosti a detaily o životě vlků? Může Ti to pomoci i ve škole v přírodopise. Pokud se takto zajímáš o vlky, může pro Tebe být snazší najít si motivaci i k tomu, aby sis zjišťovala informace také o dalších zvířatech. V Tvém zájmu o vlky nevidím žádný problém. Druhá věc je, nakolik si Ty sama problém vytvoříš tím, že svůj zájem budeš rozvíjet až za hranici toho, co Tě obohacuje, budeš si namlouvat, že musíš pozorovat úplněk, že potřebuješ výt a tak podobně. To jsou pouze Tvé myšlenky, představy a Tvá rozhodnutí. Ty sama si můžeš stanovit, kolik času a jakým způsobem se budeš své zálibě ve vlcích věnovat.

Přejeme Ti spoustu skvělých zážitků s vlky i bez nich.
Modrá linka

Zvířata

Ahoj Alíku, kolik stojí očkování 3 měsíčního štěněte u veterináře ?

holka, 14 let, 14. dubna 2018

A nebylo by lepší se zeptat toho veterináře? U různých veterinářů mohou být ceny různé a u vás můžou být jiné než v Praze.

Zvířata

Ahoj
nedávno se nám ztratil kocour, a mě se po něm trochu stýská. No dobře, asi hodně :D . A když někdo řekne slovo kočka tak si hned na něj vzpomenu. hrozně se mi po něm stýská ): .......................................co mám dělat? Děkuji. mělte se hezky. Aleš.

Aleš, kluk 10 let, 25. března 2018

Ahoj,
úplně tvoje pocity chápu. Ztráta domácího mazlíčka je vždy velmi bolestná a je to „daň“ za to, že ho máš rád a oblíbil sis ho. Za své city se rozhodně nemusíš stydět. Stesk a smutek z jeho ztráty postupem času zeslábnou, ale pokud jsi ho měl skutečně hodně rád, nikdy na něj zcela nezapomeneš. Pokus se rozptýlit, abys na svého zvířecího kamaráda nemusel tak často myslet. Samozřejmě ideální by bylo, kdybyste si pořídili novou kočku, která by zaujala jeho místo. Zkus si o tom promluvit se svými rodiči. Pokud nebudou souhlasit, soustřeď se na své koníčky, buď se svými kamarády, zkrátka se pokus rozptýlit, abys nebyl myšlenkami jen u svého kocoura.
Přeji ti hodně štěstí!
Bára

Zvířata

Ahoj,
Moc bych si přála křečka, ale nevím, jak to mám rodičům říct. Pokoušela jsem se to mamce nějak naznačit, ale vždycky: a co s ním,když jedeme na dovolenou? Já bych ho svěřila kamarádce,která se stará o zvířata. Nebo: problém je v tom, že křečci moc dlouho nežijou. Podle mě docela dlouho žijou. A naposledy: když bude nemocný, veterinář je hrozně drahý. 1) já bych si to zaplatila 2) dobře bych se o něj starala, takže by byl zdravý.
Prosím poraďte

křeččice džungarská, 23. února 2018

Ahoj,
myslím, že nemáš jinou možnost, než to s rodiči probrat na rovinu. Snaž se jim vysvětlit své argumenty a své návrhy na případné řešení problematických situací (jako například hlídání křečka během vaší dovolené). Zároveň bys ale měla být přístupná také argumentům svých rodičů. Pokud budou skutečně zásadně proti tomu, abys měla domácí zvíře, obávám se, že to budeš muset respektovat. Věřím ale, že dokážete najít řešení, které bude vyhovovat vám všem.
Měj se hezky!
Bára

Zvířata

Ahoj Alíku

Potřebuju poradit už tak 4 rokem chodím ke koním a taťka z mamčou se schodli že by bylo dobrý aby mi pořídili mého vlastního koně bojím se že to nebudu zvládat starat se o tak velké zvíře, ale toho koně bych chtěla nemám počkat spíš až budu starší a budu úplně skvěle ovládat jezdectví

holka 12 let, 9. února 2018

Ahoj,

moc se mně líbí, že se zajímáš o koně a chodíš k nim už 4 roky. Tvůj dotaz je také zajímavý tím, že většina dětí má problém s rodiči, že jim koně nedopřejí, u Tebe je tomu kupodivu obráceně. Nezbývá, než ocenit Tvou zodpovědnost. Nemyslíš jen na sebe, ale na koníka a jak budeš zvládat péči o něj. Není třeba, abys úplně skvěle zvládala jezdectví, jiná věc je, pečovat o koně. Je to na delší debatu s rodiči. Na rozdíl ode mne Tě znají a myslím si, že docela dobře vědí, co Ty dokážeš. Také nevím, zda bude kůň ustájen u vás doma, máte-li k tomu podmínky. Většina lidí má koně ustájeného v nějaké větší, společné stáji, kde je o koně postaráno, i když je žádoucí, abys, pokud možno denně, za koněm dojížděla. Nevím, jak to máte vy, zkuste vše společně probrat. Třeba najdeš i někoho dalšího (kamarádku, kamaráda, bratrance....), kdo se s Tebou v péči o koně bude velmi rád střídat. Koně jsou naprosto úžasné bytosti a skvělí kamarádi, kteří dobrou péči oplácejí dobrým vychováním a kamarádstvím. Mít svého koně je skvělá věc, pokud se však na to zatím opravdu necítíš, můžeš rodiče požádat o odklad, určitě se o tom ale společně znovu důkladně pobavte.

Přejeme Ti plno nádherných zážitků s koňmi.

Modrá linka

Zvířata

Ahoj Alíku, nedávno jsem zjistila, že si můj o rok mladší bratr koupil laboratorní myš bez svolení rodičů... Bydlíme v bytě a máme kocoura a akvárium. Divím se, že tu myš doteď nesežral kocour. S bratrem máme společný pokoj a tak nebylo těžké na poměrně hlučné zvířátko přijít. Rodiče to, ale stále neví... Jak jsem zjistila, bratr si nakoupil vše, co tato myška potřebuje a docela vzorně se o ni stará. Mám o tom říct rodičům nebo to dále tajit? Bratr si ji oblíbil a má ji rád. Asi by nebyl nadšený z případného odchodu myšky do zverimexu... Děkuji za rady

holka, 13 let, 1. února 2018

Ahoj,
je hezké, že se snažíš myslet na bratra a přemýšlíš, jak situaci řešit. Nevím, proč si koupil myš tajně a neřekl o tom rodičům, jestli to měl od nich zakázané a nechtěli by ji doma.
Můžeš s ním zkusit promluvit o tom, že se mu nejspíš nepodaří udržet tajemství napořád a jestli by nebylo lepší to rodičům říct sami, než se to dozví třeba nějakou nepříjemnou náhodou. Možná by se pak o to víc zlobili, že jim to neřekl. Věřím, že to rodiče pochopí tím spíš, pokud ji má bratr rád a dokáže se o ni sám postarat, nemusel by to být takový problém. Většina rodičů brání pořízení zvířátka právě proto, že děti ho sice chtějí, ale pak se o ně nestarají a je to náročné. Můžeš si s bratrem promluvit o tom, že i pro tebe je to teď nepříjemná situace, když musíš držet tajemství. Zkus ho podpořit v tom, že na něj nechceš nějak "žalovat", ale že byste to rodičům mohli říct společně a že se za myšku u rodičů také přimluvíš.

Držíme palce,
Modrá linka

Zvířata

Ahoj.. Máme dvě kočky.. Jedna je černá a žije vevnitř,narodila se asi v roce 2012 v květnu..
Druhá kočka je mourovata a narodila se 25.6.2015..
Mourovata kočka měla pět sourozenců a narodila se u mojí babi (byla na mě zvyklá od mala) domu sem si ji vzala s jejím bratrem kterého po roce přijelo auto.. Ona i její bratr žili venku (dvě kočky byli venkovní a dvě vnitřní)..Teď máme už jen jednu kočku venku. Je vykastrovana.
Druhá kočka žije vevnitř a narodila se ve vesnici která je od nás dva kilometry.. Měla jednoho bratra. V tu dobu když jsme si ji přivezli jsme měli vevnitř kocoura..
Černá kočka si ho zamilovala,ale když kocourovi bylo 8 let přejelo ho auto.
S černou kočkou mám větší vztach protože s ní jsem skoro celý den. Protože bydlíme u selnice je asi jasný že i ona chodí přes selnici.. Přes selnici je bytovka a tam se schází kocouří který tam krmí jedna paní.. I když je kočka vykastrovana stejně tam chodí...
Jak mám kočce zpříjemnit pobyt doma? Když sem si všimla že jí pes nenechá najíst (kočka byla úplně vyhubla) tak jsem dala k sobě do pokoje její granule s vodou. Mám celkem velkej pokoj a na jedný straně má ona žrádlo,pelíšek,krabici ve které ráda spí,malé proutěne křeslo a jedno velké.. Na hraní tu má škrabátko a dva míčky,každý den si spolu hrajeme.. Jak jí to mám ještě vylepšit aby neměla tu potřebu chodit přes selnici?

holka, 13 let, 31. prosince 2017

Ahoj,
chápu, že máš o svou kočku strach a bojíš se, aby ji nepřejelo auto. Z tvého dopisu je také zřejmé, že jsi udělala všechno proto, aby se u tebe kočka měla co nejlépe a dáváš jí veškerou péči. Nejsem sice žádný odborník na kočky, ale bohužel se domnívám, že proti zvířecím instinktům nic nezmůžeš. Pokud se v okolí schází kočky, je velmi pravděpodobné, že tam tvá kočka bude chodit také a žádnými hračkami nebo lákadly jí doma neudržíš. Samozřejmě chápu, že o ní máš strach, ale zkus se na to podívat z toho úhlu, že díky tvé péči je maximálně šťastná. Ty jsi udělala všechno, abys jí dokonale zaopatřila a jsou zkrátka věci, se kterými se nedá „pohnout“ a můžeš je pouze respektovat. Kočka jen následuje své instinkty a to samozřejmě neznamená, že by tě neměla ráda, nebo by nebyla u tebe šťastná. Je to ale volání přírody, kterému nedokáže odolat.
Věřím, že se nic zlého nepřihodí a ty se svým mazlíčkem prožiješ ještě spoustu příjemných a radostných chvil!
Bára