Poradna: Alík radí dětem

Kamarádi

Ahoj mám bývalou kamarádku a ta prej pro mě ma už dárek k vánocům ale nevěřím tomu protože kdyz jsem ji řekla ze ji dárek nedam tak ona nato"ale ja už to mam koupený"tak jsem ji řekla at si ho teda nechá ale řekla ne a já nevim jistli jí ho mam dat

holka, 13 let, 12. prosince 2018

Ahoj,
popravdě si nejsem úplně jistá, co ti mám odpovědět. Nevím, jestli tě trápí možnost, že by ti kamarádka dala dárek a ty bys pro ni nic neměla. Jestli už ji považuješ definitivně za svou bývalou kamarádku a nechceš už s ní mít nic společného. A jaký vztah má k tobě ona - zda například nebere Vánoce jako příležitost k usmíření.
Jako nejjednodušší se mi jeví promluvit si s ní o tom na rovinou. Pokud se s ní skutečně už nechceš kamarádit, nemá samozřejmě smysl, abys jí kupovala vánoční dárek. Jestliže si chceš nechat tuto možnost otevřenou, můžeš koupit nějaký neutrální dárek a počkat, jak se situace vyvine a jestli ti bude chtít sama dárek předat. Případně jí můžeš dát svůj dárek (nebo si ho nechat pro někoho jiného a pro jinou příležitost, kdyby ses rozhodla, že jí ho předat nechceš).
Měj se hezky!
Bára

Na otázky odpovídají

pracovníci linky důvěry Modrá linka, Alíkova kamarádka BáraV, odborníci přes výživu z projektu Vím, co jím, odborníci na kouření z projektu Nekuřátka a správci. Občas odpovídá i sám Alík.

Dotazy smí pokládat čtenáři mladší 16 let.

Kamarádi

Ahoj. Doufám že mi tady někdo pomůže. Takže, měla jsem nejlepší kamarádku 5 let, (vše se odehrává ve škole) ale pak mi ukázala další holka konverzaci s mou nejlepší kamarádkou, a zjistila jsem že moje nejka mě jen využívá a pomlouvá. Pak jsme se pohádaly a pak už jsme se nebavily. Po tom co jsme se pohádaly, moc se se mnou holky nebavily ale to bylo i v době jak jsme ještě byly něj kámošky. Asi před 5 měsíci k nám přišlo hodně nových žáků z jiné školy. Kolik bylo kluků není podstatné, ale přišlo i 5 holek. Takže teď je nás ve třídě 12 holek (i se mnou) jak k nám přišly, byla jsem hodně šťastná a byla to pro mě příležitost najít si novou kamarádku. Jak sem ale za dvěma holkama které se mi zdály nejvíce OK tak ode mě hned "utekly". Jak čas plynul, žádné holky si mě nevsimaly kromě jediné. Budu ji říkat třeba Zuzana (není to její právě jméno). Zuzana a já by jsme mohly být fakt super kámošky, ale baví se s ní i má bývalá nejka a ještě jedna holka, která mě nenávidí protože ona má za nejlepší kámošku mou bývalou nejlepší bývalou kámošku a ona si myslí že jí jí chci přebrat. Vždy jak zajdu za Zuzanou tak za nama hned přijde moje bývalá nejlepší kámoška a ta holka a začnou se bavit se Zuzanou, tím pádem si mě Zuzana přestane v tu chvíli všímat. Jednou náhodou si můj kámoš na obědě sedl vedle všech holek kromě Zuzany (Zuzana v tu chvíli seděla na obědě se mnou) a zaslechl že jim tam moje bývalá nejka říká něco ve smyslu že přebírám kamarádky a že jsem blbá. A myslím si že to je důvod proč se mi ostatní holky vyhýbají a nevšímaji si mě. Vůbec by mi nevadilo že se se mnou moc holky nebaví, ale má být škola v přírodě a s klukama na pokoji být nemůžu takže nevím co mám dělat. Prosím poraďte mi co mám dělat, taky bych si třeba něco vymyslela proti mé bývalé nejlepší kámoše ale za prvé nikdo by mi to nevěřil protože se se mnou baví jen 3 kluci a za druhé já nechci být svině jako ona... Prosím pomozte mi

holka, 12 let, 17. března

Ahoj,
mrzí mě, že to teď mezi holkama ve třídě nemáš snadné. Chci Tě povzbudit, že v tom nejsi sama, takové skupinkování a změny v nejlepších kamarádkách jsou ve Tvém věku běžné a patří to k životu. Zároveň věřím, že opravdové kamarádky zůstanou i přes pomluvy a budou Tě mít rády takovou, jaká jsi, budeš jim moci důvěřovat a nezradí Tě. Je moc fajn, že máš parťáky mezi klukama, máš se ve třídě o koho opřít. Kluci většinou přátelství prožívají trochu jinak a možná Ti to vyhovuje víc.

Chci Tě podpořit v tom, abys o tom, jak to vidíš a prožíváš, upřímně promluvila se Zuzanou, která je Ti ve třídě asi nejbližší. Zkuste se domluvit na čas, kdy budete jen samy dvě, vyjít si třeba ven na procházku, sejít se i mimo školu a promluvit si o tom, jak se ve třídě mezi holkama cítíš, že stojíš o vaše přátelství a mrzelo by Tě, kdyby uvěřila pomluvám, které říkají ostatní. Můžeš zjistit, jak to vidí ona a také se s ní domluvit i na spolubydlení na škole v přírodě.

Oceňuji, že i když bys měla sto chutí nefér chování spolužaček oplatit, chápeš, že je to něco, k čemu se nechceš snížit. Je dobře, že umíš být nad věcí a víš, že by to nejspíš ničemu neprospělo, není to správný způsob řešení konfliktů. Neboj se jim přímo říct, že ses doslechla, co o Tobě povídají, a ať s tím přestanou, že Ti to vadí. Pokud by to pokračovalo, je zcela na místě požádat o podporu někoho z učitelů či školní psycholožku, pokud jí ve škole máte. I ti můžou pomoci řešit konflikty ve třídě a uklidnit situaci.

Věřím, že to, co teď prožíváš, někdy zažilo mnoho z nás. Mohlo by být užitečné svěřit se třeba mamce nebo staršímu sourozenci a zjistit, jak podobné situace prožívali a řešili oni. Nemusíš na to, co se děje, být sama.

Přejeme Ti vše dobré,
Modrá linka

Kamarádi

Ahoj...Zapojila jsem se do špatné party asi...
Jde o to, že jsem se začala hodně bavit s dvěma holkama. Jsou ve stejném věku, ale kouři.. Jsou na jiné životní úrovni. Mají vztah delší jak rok a ve škole taky zrovna nejsou ty nejlepší.. No a taky mají jiný pohled na život- špatný..To já taky, a proto si s nimi možná rozumím.. Baví se s námi taky kluci, kteří taky kouři a bůhví co ještě (škola jde kolem nich). Já jsem ve skupině vždy jediná co nekouří a asi i jediná co má nějaký cíl..Mám své vysněné zaměstnání, na které musím být proste chytrá..
Když mi učitelé říkali, že ty lidi nejsou dobrá společnost, nevěřila jsem co se může stát..Moc jsem se zhoršila ve škole!! Dříve jsem nebyla ta nejlepší, ale když jsem dostala pětku, trosku mě to mrzelo..Teď řeknu „tak nevadi“. Doma taky nejsou radi s kým se bavím a co vše dělám. Máma si mysli, že kourim a beru drogy.. Nechci odcházet od kamarádů, kteří mě podrží atd..Chci se s nimi bavit, ale zároveň mít nějakou budoucnost..
Proste jsem se moc změnila a to spíše k horšímu..Mám sice více sebevědomí, věřím si víc a neřežu se, ale přesto nechci být „ta, která je spatna“.
Jak mám být zase ta, která se zajímá o prospěch ve škole?

holka, 14 let, 14. března

Ahoj,

je dobře, že přemýšlíš nad tím, co se Ti teď v životě děje. Máš své důvody, proč ses sblížila s novými přáteli, kladeš si ale otázku o jejich negativním vlivu na sebe. V úvodu musím říct, že moc nevěřím na "špatné party". Ne, že by něco takového neexistovalo - jsou lidé a skupiny, od kterých není dobré si brát příklad, co se jejich životního stylu týče. Nicméně, pokud to není vyloženě extrém, tak to není černobílé, a vlastně bychom mohli říct snad o všech skupinách lidí, že se od nich dá odkoukat něco nevhodného. Třeba od náruživých sportovců zaměření pouze na tělesnou kondici, od vyhraněných intelektuálů pohrdání tělesným, od produktivních lidí opomíjení volného času a vztahů.

Bavíš se teď se skupinkou holek a kluků, kteří kouří, jsou na jiné životní úrovni, mají "špatný" pohled na život. Tvým rodičům a učitelům se to nelíbí a i Ty sama na to máš svůj náhled. Zhoršila ses ve škole a pochopil jsem, že to spojuješ s vlivem oné "špatné party" na Tebe. Na místě je otázka - donutili Tě k tomu nějak? Přiměl Tě někdo, například po pohrůžkou násilí, aby ses zhoršila ve škole? Předpokládám, že asi ne (ale můžu se samozřejmě mýlit). Máš své vysněné zaměstnání - to je úplně to nejlepší - jdi si za tím! Dej tomu to, co to potřebuje. Nejspíš je tohle ten okamžik uvědomit si znovu, co pro sebe opravdu chceš. Moment, kdy znovu přijmeš svou vlastní odpovědnost a nebudeš nic svádět na své okolí.

Stále je to jen Tvoje volba, zda se ve škole snažit nebo ne. Stojí Tvoji přátelé tomuto cíli v cestě? Jak? Jak se jim to "daří"? Mají na Tebe špatný vliv? Jak říkáš, tak jsi jediná z nich, která nekouří - to svědčí o tom, že nejspíš máš schopnost za sebe rozhodovat, v čem se nechat ovlivnit a v čem ne. Zkus si připomínat, že je přeci jen a jen na Tobě, jak se přáteli necháš ovlivnit. Je Ti 14 let, dříve za Tebe mohli rozhodovat ostatní (většinou asi Tvoji rodiče), co je pro Tebe dobré a co nikoliv. Ovšem, jak se budeš blížit dospělosti, bude to více a více na Tobě - především Ty sama se potřebuješ naučit rozlišovat, co je pro Tebe dobré a co není. V čem je dobré se nechat ovlivnit a v čem rozhodně ne. Nemusí to být jednoduché, ale je to nevyhnutelné. Tví přátelé Ti možná něco do života přináší dobrého, ale v něčem je nejspíš potřeba hledat si vlastní cestu.

Je skutečně nemožné skloubit přátelství a úspěch v budoucnosti? To je otázka především pro Tebe, aby sis jí položila. Nikdo jí za Tebe nezodpoví. Ale samozřejmě na to nemusíš být sama. Ve Tvém okolí je určitě někdo, s kým je možné o tom mluvit. Někdo z rodiny, nebo třeba dobrá učitelka/učitel, školní psycholog apod.

Věříme, že se Ti podaří rozhodovat za sebe, čím se necháš ovlivnit a čím ne, jsi na dobré cestě,

Modrá linka

Kamarádi

Ahoj mám dotaz...
týká se spíš mého kamaráda než mě...
No, takže : na začátku roku k nám do třídy přišel nový kluk. Nikdo se s ním moc nebaví....V lednu na něj jeden spolužák byl hroznej... nadával mu a dělal si srandu z jeho mámy... řekla jsem to s ním učitelce a řešilo se to... Ale stejně se s ním skoro nikdo nebaví. Teda já bych chtěla aby si našel kámoše, kámoším se s ním ale moc nevím o čem si s ním povídat nebo tak něco...
Jednou jsem si s ním povídala a přišla moje BFF... říkala mi : máš novýho nejlepšího kámoše, co? Nebav se s ním je to největší de..l ze třídy...“ ona ho nesnáší...
co mám udělat aby si našel kamarády, aby se mu už nesmáli nebo na něj nebyli hnusní??
Lyllionna

Lyllionna 10 let, 14. března

Ahoj Lyllionno,

oceňuji Tvůj přístup ke kamarádovi. Jde Ti o to, aby se mu už ostatní nesmáli a nebyli na něj hnusní a ráda bys pro to i sama něco udělala. To je úžasné a tak jako Ty, by to měl cítit každý dobrý spolužák. Kamarády si ten nový kluk sice bude muset najít sám, i když v nové třídě, mezi dětmi, které se už dříve znaly, je to mnohem obtížnější, zařadit se jako nová, neznámá tvář. Nicméně jednoho dobrého kamaráda - tedy Tebe - už přece má, viď? A jeden dobrý kamarád někdy vydá i za pět špatných. Jinak úkol najít si kamarády záleží především na něm a na tom, co ho baví, jaké má zájmy. Nejlépe se totiž hledají kamarádi v oblastech se společnými zájmy, třeba ve sportu nebo kroužcích.

A co můžeš dělat Ty, aby se mu spolužáci nesmáli? To, co už děláš. Zastávat se ho, vysvětlovat opakovaně spolužákům, jak je těžké přijít do nové třídy, že výsměch bolí, a jak by bylo jim, kdyby byli v jeho kůži. Že se druhému nemá dělat to, co nám samotným by vadilo, atd. Poradit se také můžeš doma s rodiči, nebo s tou učitelkou, s kterou jste už výsměch spolužáků řešili. Tak se dozvíš další možné cesty od lidí, kteří vás a atmosféru ve třídě přímo znají.

Přejeme Tobě i tomu klukovi nejkrásnější jaro.
Modrá linka

Kamarádi

Ahoj.
Mám problém s tím že se nedokážu bavit téměř s nikým mého věku. Připadají mi jako idioti neumí si udělat vlastní názor a jednou se něco řekne tak je to tak furt baví se jen o blbostech, i když jsem se bavil s jedním patnáctiletým klukem ale ten začal nadávat do rodiny atd tak jsem ho poslal pryč

kluk, 13 let, 17. března

Ahoj,
je mi líto, že si se svými vrstevníky nerozumíš. Myslím, že to je poměrně častý problém v průběhu dospívání. Dokud jste byly malé děti, vaše zájmy i úroveň vyspělosti byly na zhruba stejné úrovni s většinou vrstevníků. Ale průběh dospívání je u každého individuální a stejně tak i jeho rychlost. To znamená, že zatímco někdo už je mentálně mnohem vyspělejší a blíží se myšlením spíše k dospělému člověku, jiný zatím může být spíše dětský. Řekla bych, že právě to může být důvodem, proč máš pocit, že ostatní kamarádi se baví jen o hloupostech a nemůžeš s nimi najít společné téma. To neznamená, že byste časem zase nemohli najít společnou řeč. Pokud ti ale zatím jejich společnost nevyhovuje, zkus se poohlédnout po nových kamarádech. Větší pravděpodobnost, že potkáš někoho, s kým si budeš rozumět, je určitě ve skupinách lidí, s nimiž tě pojí společné zájmy (například navštěvujete stejný kroužek, děláte stejný sport apod.). Možná si budeš rozumět víc se staršími, ale samozřejmě určitě existují i podobně naladění lidé ve tvém věku. Buď otevřený a snaž se ke každému přistupovat bez předsudků. Jsem si jistá, že objevíš kamarády, s nimiž ti bude dobře.
Měj se hezky!
Bára

Kamarádi

Ahoj Alíku,modrá linko atd. Potřebovala bych poradit na téma kamarádi....Takže prostě od pololetí máme ve třídě novou holku...budu jí říkat třeba Ema,no a kvůli Emě se se mnou nikdo nebaví,protože je nová takže to má těžký a takový kraviny.A navíc je totiž paní dokonalá....Dokonce i moje bývlá bff už ju má radši než mě a prej jí i víc věří....Já už fakt nevím co dělat,ven všichni chodí jen s ní a na mě se nikdo ani nepodívá....Teda kromě jedné mojí druhé bff jenže ta má zase každý den kroužky takže se mnou ven nemůže :( Prosím poradíte mi jak se s ní začít bavit? Nebo aspoň aby se se mnou někdo bavil....Já už fakt nevím co dělat....:((((((((((

girl, 13 skoro 14 y.o, 5. března

Ahoj,
chápu, že je pro Tebe těžké, že se změnily vztahy ve třídě příchodem nové spolužačky. Trápí Tě, že si Tě teď ostatní méně všímají a Tvá bff se baví více s ní. Možná cítíš smutek, zklamání, vztek, lítost, žárlivost... To vše je přirozené a lidské a je moc dobře, že to chceš aktivně řešit, umíš si napsat o radu.

Je běžné, že přátelské vztahy se různě proměňují, věř však, že opravdoví kamarádi Tě budou mít rádi takovou, jaká jsi a neopustí Tě. To, co pro to můžeš dělat, je zkusit se více seznámit, mluvit spolu o přestávkách, pozvat někoho ven, nabídnout nějaký společně strávený čas. Zkus to nebrat jako "soutěž" s Emou, ale být sama sebou, více se bavit s ostatními. Věřím, že se to časem nějak usadí, přeci jen je to ještě čerstvá změna a opravdová přátelství se budují postupem času, nejde to uspěchat. Neboj se na to, co prožíváš, nebýt sama, svěřit se můžeš rodičům nebo paní učitelce či školní psycholožce. Možná zjistíš, že i oni v minulosti řešili něco podobného a dopadlo to dobře.

Přejeme Ti vše dobré,
Modrá linka

Kamarádi

Ahoj mam problém můj nejlepší kamarád je o pár let mladší než já a nějak se ani moc nebavíme jako dřív není ani příležitost... Je to dobrý fotbalista ...Poraďte jak zase obnovit naše kamarádství děkuju

kluk, 15 let, 28. února

Ahoj,
chápu, že tě mrzí, že jste se s kamarádem odcizili. Nejdřív by bylo asi dobré zapátrat po příčině, proč se tomu tak stalo. Pohádali jste se? Došlo mezi vámi k nějakému nedorozumění? Nebo zkrátka nemáte třeba tolik času a příležitostí jako dřív?
Pokud se mezi vámi něco nepříjemného stalo, určitě by bylo potřeba si ono nedorozumění vyříkat a třeba se i omluvit. Jestliže je příčinou nedostatek času a skutečnost, že každý z vás má aktuálně jiný program, není nic jednoduššího, než kamarádovi na rovinu říci, že je ti líto, že už se nevídáte tolik jako předtím. Klidně mu řekni, že si ho vážíš jako kamaráda a že bys o něj nerad přišel. Můžete pak společně naplánovat nějaké akce a určitě své kamarádství obnovit ve stejné intenzitě jako předtím.
Měj se hezky!
Bára

Kamarádi

Ahoj Alíku, už nějakou dobu vím že jsem bisexual... a rád bych si o tom s někým psal, nemáš nějaký tip na nějakou stránku nebo tak něco? Předem děkuji za odpověď.

Mhatew, 14 let, 24. února

Ahoj,
tady v poradně řeší podobná témata více lidí. Koukám, že jsi zřídil i nástěnku – www.alik.cz/n/klub-gayu-a-bisexualu – takže pokud si chce někdo s menšinovou sexuální orientací veřejně povídat (v mezích neexplicitních témat, viz www.alik.cz/o/pravidla#1.g), může zajít třeba tam. ;-)

Alík

Kamarádi

Ahoj
Obracím se na Vás s mým dalším problémem. Před asi třemi týdny jsem se seznámila s jedním klukem přes sociální síť. Byla sranda. Oba víme jak ten druhý vypadá a píše se sním fajn. No...jsme akorát od sebe docela daleko.A taky...je mu sedmnáct a mě čtrnáct.
No...spíše jde o to, že prostě mi říká jak jsem krásná, že jsem princezna atd.
A chce se potkat. A že jo...mě ani rodiče nepustí se setkat s vlastně cizím sedmnáctiletým klukem někde v Praze nebo kde.
Ráda si sním píšu atd. Ale asi bych se sním setkat nechtěla. Nebo spíš se bojím.
Nevíš co mám dělat? Nebo spíš jak mám reagovat?

Děkuji za odpověď.

holka, 14 let, 19. února

Ahoj,

je moc fajn, že se ptáš a přemýšlíš o tom, jak se zachovat, máš-li se setkat s někým "cizím" v Praze. Setkávání se s lidmi, které poznáme jen po internetu obnáší svoje riziko. Internet je anonymní prostor, lidé se tam mohou vydávat za někoho, kým nejsou, posílat jiné než vlastní fotky a vytvořit si druhou identitu. Někdo se tím jen tak "nevinně" baví, další tím může sledovat vlastní prospěch, finanční příjmy, nebo i ubližovat. Nedůvěra je v takovém případě zdravá.

Pokud si ale s někým píšeš delší dobu a máte vzájemně pocit důvěry a toho, že si rozumíte, bylo by škoda se úplně míjet. Proto se doporučuje osobní setkání na veřejném místě (náměstí, v restauraci, čajovně) a ve Tvém věku by bylo určitě bezpečnější, kdyby Tě na první schůzku doprovodil někdo z rodiny, osoba, které důvěřuješ, nebo kamarádka. Prostě někdo, kdo by se přesvědčil, že je vše v pořádku a důvěra je na místě.

Přejeme Ti, ať vám setkání vyjde.
Modrá linka

Kamarádi

Ahoj Alíku strašně mě trápí že se už s jednou holkou se kterou jsme si byly strašně blízké už nebavím nebo spíš ona se mnou ne je to asi čtyři měsíce co se mnou nepromluvila protože jsem jednomu klukovi co se jí líbil napsala něco co jsem neměla (zkoušela jsem se jí omlouvat psát slohovku ale stejně nic)

holka, 12 let, 4. února

Ahoj,

věřím, že Tě trápí, že s Tebou kamarádka nemluví. Někdy se opravdu stává, že člověk udělá něco, co ho pak mrzí (a mrzí i druhé), ale už se to nedá vzít zpět. Tys teď udělala vše - omluvila se, pokud dobře rozumím, ústně i písemně. Víc udělat nemůžeš. Samozřejmě, můžeš znovu přijít, říct, že Tě mrzí, že spolu nemluvíte, že bys chtěla, aby to bylo jinak - to je na Tobě.

Pokud ale kamarádka nechce omluvu přijmout a nechce se s Tebou bavit, je to jen na ni. Ke vztahu se nikdo nedá přinutit. Je možné, že se to časem změní, ale také ne. Nebylo by špatné zaměřit se na něco nebo někoho dalšího, co Tě těší. Vztah s kamarádkou Tě nebude tolik trápit a je možné, že když kamarádka nebude cítit tlak z Tvé strany, změní svůj postoj.

Držíme palce,
Modrá linka

Kamarádi

Ahoj , už od školky mám nej BFF. Ale poslední dobou se bojím , že si najde novou BFF. Té mojí nejkámošce říkejme třeba Jasmína a té holce která mi jí (možná) chce ukrást Sally. Sally je taky moje dobrá kámoška. ̈
Jasmína seděla s jinou holkou , ale řekla že už s ní nechce sedět a učitelka jí teda posadila k Sally. A od tý doby se o naše kamarádství bojím... třeba dneska Jasmína říkala , že se Sally půjdou na maškarní spolu za roztleskávačky. O polední přestávce si hrajou spolu , vůbec se hodně kamarádí... Já a Jasmína jsme u sebe několikrát přespávaly, a nedávno přespávala Jasmína u Sally... nemám nic proti tomu aby se J. s někým jiným bavila,ještě kromě mě , a klidně by mohla být parta : já,Sally,Jasmína.
Co mám dělat aby mi Sally Jasmínu ,,neukradla“? Nějaké kamarády do zálohy mám , ale byla bych smutná kdybych o Jasmínu přišla..
díky za odpopvěď , Tina

Tina, 10 let, 29. ledna

Ahoj,
chápu tvé obavy, že ztratíš kamarádku, na které ti záleží. Bohužel se také obávám, že neexistuje způsob, jak kohokoli donutit, aby se s tebou kamarádil, pokud on sám o to nestojí. Můžeš Sally říci o svých obavách a říci jí, že ji máš ráda a záleží ti na ní. Zdůrazni, že chápeš, že má i jiné kamarádky a že to samozřejmě respektuješ. Pokud je Sally skutečná kamarádka a má tě opravdu ráda, určitě tvoje obavy pochopí. Jestliže se rozhodne „vyměnit“ tě za Jasmínu, nic s tím bohužel neuděláš, ale věřím, že je Sally opravdovou kamarádkou a že tě nezradí.
Měj se hezky!
Bára

Kamarádi

Dobrý den nebo spíš ahoj?
Každopádně jsem tady přes dva měsíce, takze moc dlouho ne.
No doufáme, že mi odpovíte a že mi poradite.

Takže...můj momentální problém je ten, že se přestávám bavit s lidma. Do jejich konverzací se mi zapojovat nechce. Nezajímají mě nebo nějak nějak zapojovat nechce. Jediná holka, která se se mnou baví je moje kamarádka.Ktera taky se chce bavit s jinými lidmi. Takže obvykle celé přestávky mám hlavu na lavici a jenom koukám. Prostě ty jejich témata k bavení mě neberou. Víš, dříve jsem se hodně bavila s lidma. Byla sranda. Ale...potom jsem se přestala bavit s jednou moji dřívější kamarádkou. Obě dvě jsme šly vlastní cestou. A ostatní se prostě se mnou přestali bavit.. Já jsem se asi před rokem zamilovala do mého spolužák A a on to pak zjistil a bylo to takový divný. Ale normálně jsme se celkem bavili. Nebo normálně...tak takovej sarkasmus. Ale tak jak by se měli bavit puberťáci,že? :)) No a víš...já nevím ale dříve mě to bavilo. Tak se jako urážet a taaak. Ale najednou mě to tak mrzí. Já k němu pořád asi ty city mám. On ke mě ne. Ani mě asi nebere jako kámošku. On má že třídy tak 2 kámoše. A já ho dříve měla jako za takového toho co se s nikým nebavi. Ale najednou se já s nikým nebavim. A tak me to tak všechno vadí a táhne se to semnou.

Děkuji za radu.
Snad jse. to napsala srozumitelně.
Tak pa

holka, 15 let, 27. ledna

Ahoj,
chápu, že jsi ze svého stavu zmatená a vlastně sama sobě nerozumíš. Současně tě mohu ujistit, že podobné rozpoložení je v průběhu dospívání velmi časté. Jednak jsou pro dospívání charakteristické velké emoční i psychické výkyvy a jednak každý dospívá jinak rychle a jiným způsobem, takže se snadno může stát, že s lidmi, s nimiž jsi si doposud rozuměla, najednou nemáš nic společného. Což je také evidentně tvůj případ.

Dle mého názoru to nemá cenu lámat přes koleno. Zkus změnit okruh lidí, s nimiž se vídáš. Tím samozřejmě nemyslím, že máš změnit školu, nebo třídu, ale spíše si rozšířit okruh lidí. Například se zkus zapsat do kroužku, sportovního oddílu, nebo kurzu, který navštěvují lidé, s nimiž je pojí společný zájem. Potom je mnohem větší pravděpodobnost, že najdete společné téma a konverzace s nimi tě opět začne bavit.

Zároveň si nemyslím, že bys měla nad svými dosavadními kamarády „lámat hůl.“ Možná právě tím, že si od sebe na chvilku odpočinete a ty si najdeš nové známé, se váš vztah dá do pořádku.
Přeji ti hodně štěstí!
Bára

Kamarádi

Ahoj, velmi se omlouvám že zatěžuji. Mám až moc problémů v tuhle dobu že normálně potřebuju do poradny. Chodím do 4.třídy (měla jsem 2 odklady) a mám jednu takovou kámošku, která mě chce jen pro sebe. Jednou jsem si povídala s holkama z naší třídy, a po chvilce mě odehnala od nich s tím způsobem, že potřebuje do šatny pro balzám na rty, a moje kámoška se zastala mě s tím, že mě chce jen pro sebe, a kvůli ní nemám šanci si povídat s ostatníma holkama ze třídy a proč to dělá. No a ona řekla protože jsme "bff." No a takhle mě zažene skoro od všech. A nebo taky je varianta, že příjde za mnou a nacpe se na jednu půlku židle. I moje mamka jí nemá ráda, protože mi dělala horší věci před prázdninami v 3.třídě - a vynadala jí. Samozřejmě se rozbulela protože je to mimino. (Nechci šikanovat jí ale fakt mi leze na nervy a ostatním holkám taky) A s tou židlí, nejradši bych ji odtamtud' schodila a řekla "Vypadni" ale je to šikana a nejsem tolik zlá kámoška, abych tohle dělala. No a dneska (23.1.) jsme pořád chodili do ostatních tříd protože v naší třídě byl ekologický program. A jedna taková kámoška (budu jí říkat Madli, nechci uvádět její pravé jméno) chtěla sedět se mnou. Já to příjmula a hned moje "bff" to slyšela a vyvalila oči na mě jako kdyby viděla skákat slona na trampolíně. A prostě se začala vymlouvat ostatním kámoškám, že mě chce Madli jako sebrat od ní. Mě to přišlo s prominutím debilní....jo a ona jede s náma (s méma prarodičema a mnou) jezdí autem ke škole, a podle toho, jak je v uvozovkách zlatá, prarodiče si mysli že je fakt hodná holka...ale je to mrcha.... Myslíte že bych měla říct prarodičům jaká opravdu je? Trochu se bojím protože si myslím že by jí to řekli a byl by průšvih. Budu ráda kdyby mi někdo poradil, nevím co mám dělat! Díky moc, že jste tady a lidem pomáháte. :) (jo a prosím dejte tenhle dotaz do Kamarádi, díky moc)

Ahoj,
popisuješ nepříjemnou situaci ve vztahu se spolužačkou, kámoškou, která Tě chce jen pro sebe. Přitom Ty si s ní příliš nerozumíš, myslíš si, že je to "mrcha" a máš s ní nějaké nepříjemné zkušenosti, kdy Ti i nějak ubližovala. Přemýšlíš, zda říct prarodičům, co si o ní doopravdy myslíš, protože oni ji považují za hodnou holku. Bojíš se, aby jí to neřekli a nebyl z toho průšvih.

Myslím, že je dobré učit se upřímně mluvit i o nepříjemných věcech, nenechat se omezovat ve svobodě. Můžeš se kamarádit a být s kým chceš, s tím, kdo je Ti milý a neubližuje Ti a nesnaží si Tě přivlastnit. Můžeš si promluvit o tom, co Ti vadí, přímo s kamarádkou a vyjasnit si váš vztah, jak byste si ho každá z vás představovala. Také se neboj svěřit svým blízkým doma s tím, jak to doopravdy cítíš, věřím, že by se Ti ulevilo, když bys to s nimi mohla probrat. Nevím, čeho se Tvé obavy týkají, pokud by o tom něco řekli té kamarádce (i když úplně nevím, proč by to měli dělat). Možná by se jí to dotklo a urazila se, ale i to patří k životu, nikdo Tě nemůže nutit kamarádit se s někým, kdo Ti není milý. Je v pořádku dát to slušnou a klidnou formou najevo, nejlépe přímo jí, a kamarádka by to měla respektovat.

Přejeme Ti vše dobré,
Modrá linka

Kamarádi

Co znamená, když mě mají holky jako oblíbenou a často se na mě naštvou?

holka, 10 let, 24. ledna

Ahoj,
mezilidské vztahy nejsou matematický vzoreček, většinou nefungují tak, že do nich dosadíš pozorovanou skutečnost a nějakým důmyslným trikem spočítáš, co to ve skutečnosti znamená. Dost často nemají žádný všeobjímající význam.

Pokud tě holky mají jako oblíbenou, asi tě považují za oblíbenou. :-)
Pokud se na tebe často naštvou, možná děláš něco, čím je naštveš, nebo mají hašteřivou povahu a jsou schopné se naštvat i bez skutečného důvodu. Zkus se jich zeptat, čím to je.

Já se také občas naštvu na lidi ve svém okolí, které mám rád. Neznamená to, že bych je neměl rád. Naopak, snažím se jim dát najevo, čím mě štvou, aby si na to mohli dát v budoucnu pozor, abych je mohl mít víc rád. :-D

Alík

Kamarádi

Ahoj všichni,
Mám takový problém s kamarádem ze skautu. Když jsme se poprvé potkali tak jsme si prostě sedli, máme podobné zájmy (vojenská technika, modelářství ) a oba nejsme úplný vzorňáci. Zvrat nastal, Když jsme šli spolu ze schůzky a on se zeptal: "nechceš něco koupit? "
Já : "klidně, ale tobě není lito těch peněz? "
On: Ne, Já mám na na účtu přes 10 tisíc."
Já: "A kde jsi to sakra vzal?
On:"Můj táta je ** nejbohatší Čech"
Já:"aha."
A od té doby mi přišlo jako když jsme se kamarádili odjakživa jen kvůli penězům, ale tak to nikdy nebylo, není a snad ani nebude a tak Prosím o radu jak uvést Náš vztah (kamarádský) zpět tam kde byl , bez toho abych se o tom bavil s ním, abych to nedostal ještě někam níž.
Předem děkuji za pomoc, Matyáš

Matyáš, 13 let, 17. ledna

Ahoj Matyáši,
našel sis fajn kamaráda ve skautu, se kterým si dobře rozumíte. Pak jsi zjistil, že má bohatého tátu a od té doby z toho máš divný pocit, jako by to nějak pokazilo nebo znehodnocovalo vaše přátelství.

Úplně nerozumím tomu, kde se ten pocit vzal, zda on Ti něco takového naznačil, nebo někdo jiný, nebo jestli Tě dostal do nepříjemné situace tím, že Ti chtěl koupit něco drahého, nebo na Tebe zapůsobil tak, že s tím machruje apod. Tuhle příčinu, kde se vzal Tvůj divný pocit, by mohlo pomoci si v sobě ujasnit, abys věděl, na co se zaměřit, co řešit. Píšeš, že jste dobří kamarádi, zároveň se s ním o tom nechceš bavit, bojíš se, že by se tím kamarádství mohlo ještě více narušit. Toto vnímám jako protiklad, do dobrého kamarádství určitě patří na prvním místě upřímná komunikace i o nepříjemných věcech a dobré kamarádství to ustojí. Je v pořádku mluvit s ním o svých pocitech, myšlenkách, obavách, o tom, že Ti na kamarádství záleží a nerad bys, aby ho některé věci špatně ovlivňovaly. Mohl bys také zjistit, jak to vidí on a společně se domluvit na tom, jak si vlastně oba kamarádství představujete a jak ho můžete rozvíjet. K tomu patří i to, že budete poznávat své názory, sdílet spolu to, co Vás trápí.

Pokud je toto pro Tebe zatím nepředstavitelné, může pomoci si to nejdříve ujasnit v rozhovoru s někým jiným blízkým, např. s rodiči. Možná i oni někdy řešili podobné rozpaky a věřím, že by se Ti mohlo ulevit, kdybys to mohl s někým více podrobně probrat a ujasnit si, v čem je vlastně problém a jak ho řešit.

Držíme Ti palce,
Modrá linka

Kamarádi

Ahoj. Ve druhé třídě k nám přišla jedna holka. Moc jsem se začali bavit,ale ona odešla z naši školy (v šesté třídě) no a nedávno se vrátila (8.trida). Vrátila se ,protože byla ve stresu z tamté školy a omdlivala kvůli tomu-doktoři nevědí co s tím. Je u nás tři dny a nic se nezměnilo. Mám o ni hrozny strach. U nás ji nikdo nešikanuje a děti ji mají celkem radi. Je hodně smutná a taky ji je pořád špatně. Chci ji hrozně moc pomoc,ale jak?

holka, 14 let, 16. ledna

Ahoj,
oceňuji, že Ti na kamarádce záleží, máš o ní starost, když jí není dobře. Myslím, že už jen tím, že se spolu bavíte a rozumíte si, jí hodně pomáháš. Je důležité mít takovou kamarádku, která tu pro ni vždy je, snaží se podpořit. Možná i Ty můžeš být důvod, proč se těšit do školy a lépe tam zvládat stres a napětí, trochu se uvolnit. Omdlévání může být způsobeno různými příčinami, ať už zdravotními (předpokládám, že rodiče s ní nejspíš už byli na několika vyšetřeních, především neurologických), nebo to může být psychickou nepohodou, stresem, vyčerpáním. To je to, o čem můžeš s kamarádkou mluvit a příp. jí i doporučit psychologa, ať už školního nebo mimo školu. Třeba je za tím něco konkrétního, co jí trápí, ať už v jejím osobním životě, nebo doma, v rodině. Promluvit si o tom, jak je ta situace náročná i pro Tebe, můžeš také se svými rodiči, probrat, co by s tím asi dělali oni. To, že budete spolu plánovat ve škole příjemné věci, na které se může těšit, mi připadá jako skvělá pomoc z Tvojí strany. To ostatní je už na dospělých v jejím okolí, rodičích, učitelích.

Přejeme Ti vše dobré,
Modrá linka

Kamarádi

Nemám žádné kamarády ve škole kromě ČÍČI800.

holka, 9 let, 15. ledna

Ta ti nestačí? Občas je důležitější síla přátelství než počet kamarádů.

Pokud si chceš najít další kamarády ve svém okolí, zkus udělat první krok ty. Říkej spolužákům o tom, co tě zajímá, co tě baví, čím trávíš volný čas, naslouchej, co zajímá je... a třeba se někdo chytí a společně zjistíte, že máte podobné zájmy. Kamarádství nevzniká jen tak samo, musí se nějak nastartovat a opečovávat.

Číča má víc kamarádů než jen tebe? Možná by její další kamarádi mohli být i tvými kamarády.

Hodně štěstí.

Alík

Kamarádi

Ahoj
Chodím do 7. Třídy.Když byli letní prázdniny přestěhovali jsme se hodně daleko,nastoupila jsem do nové školy kde se semnou skoro všechny holky bavili,ale teď poslední dobou jsou holky fakešné a nevím komu můžu věřit.Ve třídě jsem se začala hodně bavit s jednou holkou ale další den jsem byla nemocná a když jsem ji napsala řekla že se semnou nebaví...Vůbec nevím co mám dělat pořád se vymlouvám na to že mi je špatně abych do školy nemusela...Prosím poradis co mám delat

holka 13 let, 13. ledna

Ahoj,
je mi líto, co prožíváš a umím si představit, že přechod do nového kolektivu je téměř vždy svízelný a problematický. V první řadě si myslím, že bys měla zjistit, kde je příčina jejich chování a co jim na tobě vadí. Vyber si mezi nimi pár holek, kterých si vážíš a o jejichž kamarádství stojíš a neboj se jich přímo zeptat. Klidně jim řekni, že se cítíš mezi nimi odstrčená, že tě to mrzí a nevíš, proč tomu tak je. Že bys ráda udělala něco pro to, abys mezi ně zapadla a popros je, zda by ti v tom nemohly pomoci. Možná ti pomohou pojmenovat nějaké tvé chování nebo vlastnost, kvůli které tě ostatní nechtějí přijmout do kolektivu.
Samozřejmě nelze nikoho nutit, aby se s někým kamarádil, ale určitě neuškodí, když budeš o ostatní projevovat zájem, pozorně naslouchat a zajímat se o to, co je pro ně důležité. Obvykle platí, že ostatní se ke člověku chovají tak, jak se člověk chová k nim. Věřím, že tvá nepříjemná situace je jen dočasným stavem, který se ti podaří vyřešit.
Měj se hezky!
Bára

Kamarádi

Ahoj
Mám rada seriál my little pony a bojím sa že keď to poviem spolužiakom vysmejúsa mi za to.Vždi ked vidia spolužiaci niaky obrázok my little pony v mojom mobile vyhovorím sa že mi to tam stiahla sesternica. Viem že ten seriál majú radi aj starši ľudia ako ja...ale ja sa za to hanbím. Mám sa im priznať?

holka, 12 let, 9. ledna

Ahoj,

fajn je, pokud si člověk na nic nehraje a je prostě tím, kým je. K Tobě, Tvé osobnosti patří i Tvé záliby, mezi jiným tedy i seriál My little pony. Nevím, z čeho usuzuješ, že by se Ti spolužáci mohli vysmívat, ale věřím, že své spolužáky znáš.
Vždy ale záleží jen a jen na Tobě a na tom, jak se k celé té věci postavíš. Člověk by se měl umět za sebe a své záliby postavit. Pochopitelně, nikdy se nezavděčíš, to ani nejde, všem. Proto nějaké hlasy, které by se vysmívaly nebo pochybovaly, můžeš přejít, zkusit si jich nevšímat. Pokud by mezi takovými lidmi byl někdo, na kom Ti záleží, pak stojí za to, pokusit se takovému jedinci vysvětlit, co se Ti na dotyčném seriálu líbí, proč ho sleduješ. Všechno spočívá v klidné a rozumné komunikaci. Navíc každý člověk je jiný, tudíž se zcela pochopitelně liší i svými zálibami. Mám-li jiné záliby, je to v pohodě, ale nemám právo se druhému vysmívat jen proto, že on má nějaké jiné, odlišné od těch mých.

Přejeme Ti dobré zdraví v novém roce a hodně kamarádů kolem sebe.
Modrá linka

Kamarádi

Ahoj Alíku a spol.,
Už od školky jsem znala jednu holčinu... ale mně přijde, že nebyla a není úplně normální... ve školce se ke mně chovala divně (ale nechci si stěžovat), například mi vymýšlela podle mého názoru úplně tupé přezdívky se záměrem mě vyprovokovat, hrála si na emoce, přesvědčovala mě, ať se nebavím s mojí nejlepší kamarádkou... a pak se začla chovat, jako kdyby byla na holky a začala na mě být závislá.
Pak jsem s ní bohužel začala chodit do školy do třídy. Až do 3. třídy (základky) mi nedocházelo, jaká je. Byla na mě absolutně závislá, nedokázala si o nic sama říct, a měla divné způsoby... například vždycky když byla na záchodě, tak se oblékala až venku, s oblibou s někým lezla do kabinky WC... a pak to bylo ještě horší.
Začala se mnou mluvit o neuvěřitelných věcech, třeba o tom, že až bude velká, tak se nechá předělat na mužskýho, a že se mnou bude žít a mít rodinu atd... :(
Pak začala mluvit o umělém oplodnění nebo o čem, prostě pořád probírala úchylné věci.
A mně pořád nedocházelo, co je zač. Obrat ale nastal, když přišla s paranormálními jevy. Tak hrozně to se mnou probírala, řešila, ukazovala mi o tom knížku, až jsem se začala hrozně bát a skoro jsem nespala. Byla jsem hrozně frustrovaná a unavená... až mi to konečně ve 4. třídě došlo a utekla jsem si „A dost...“
Začala mě otravovat i její přítomnost, a ona poznala, že se s ní nechci bavit a pronásledovala mě ve škole na každém kroku...
byla jsem ráda, když jsem byla doma a ona ke mně nemohla. Pak si mě začala kupovat, tj. mi kupovala různé věci, abych jí měla ráda. Ale už to u mě rozházené, a tak se naštvala a začala mě skrytě srážet, stresovat, psychicky ubližovat atd.
Tak jsem přišla se šíleným nápadem, a to hrou na smečku. Byla to jakási „hierarchie“. Já jsem doufala, že když budu „ta ve velení“, tak mě nechá na pokoji. Ale zmýlila jsem se, začala mi závidět a terorizovat ještě víc.
Já jsem najednou byla úplně jiná, změnila jsem se v nepříjemnou fiflenu (ale jenom k ní). Pak bohužel i k jedné hodné, i když trochu infantilní holce, byla to celkem kamarádka.
A v 5. třídě jsem si uvědomila, jaká jsem byla a té hodné jsem se omluvila a všechno jí vysvětlila. Ta mi odpustila (a jsem za to ráda) a pomohla mi se zvednout a nebýt z toho na dně. Naštěstí jsem odešla na gympl a mám od té „teroristky“ pokoj. Ale bohužel mi občas píše. A taky se mi o ní často zdá,
ale já už na ní nechci myslet ani jí nikdy vidět; ale bohužel je často v mých myšlenkách...
Ale já už bych na ní ráda zapomněla a tak vás prosím, jestli nemáte nějakou radu, jak na ní rychleji zapomenout...
Předem moc děkuji,
Pája

(PS.: omlouvám se, že je to tak dlouhé a že to asi jako text nedává smysl, ale já jsem se potřebovala rozepsat.)

Pája - Papája, 12, 2. ledna

Ahoj Pájo,

ptáš se nás, jak co nejrychleji zapomenout na kamarádku, kterou jsi znala už od školky a která se k Tobě chovala docela zvláštně. Chápu, že bys chtěla o té dívce co nejdřív "nevědět", ale tak rychle to nejde zařídit. Znaly jste se docela dlouho, bude tedy jistě trvat nějakou dobu, než na ni přestaneš myslet.

Myslím, že teď je důležité, že se nevídáte a jste jenom v minimálním kontaktu. Bylo by dobré, kdyby sis to zařídila tak, aby Ti ta dívka nemohla už ani psát. Daleko lépe na ni nebudeš myslet, když se nebudete vůbec stýkat. Můžeš si ji zablokovat na sociálních sítích i v mobilu; také by samozřejmě bylo dobré, abys jí napsala a jednoznačně jí dala najevo, že si nepřeješ, aby Ti psala. Zakročit mohou i Tvoji rodiče.

Jinak si myslím, že si umíš i pěkně poradit sama. Píšeš, že ses potřebovala rozepsat, a to je přesně ono. Zkus o tom, co se dělo, s někým mluvit - s rodiči, kamarády. Zkus o tom psát, třeba něco jako povídku, nebo dopis té slečně - který budeš sloužit jenom k Tvému vypsání se a nebude odeslán. Určitě Ti může pomoci to, že budeš mít nové kamarády, nové zážitky a zkušenosti.

Pokud by bylo třeba, můžeš navštívit i školního či jiného psychologa.

Držíme palce,

Modrá linka

Kamarádi

Ahoj, možná někomu může přijít mé přání divné ale já už nevím co mám dělat, prostě si nechci s nikym psát ani se ve škole bavit, vím že to ke asi divné ale prostě nechci. Vždycky když si ale řeknu že ne tak mě to stejně nutí tomu člověku zase napsat. Co mám dělat? Prostě si nechci s nikym psát ani se s nikym bavit

holka, 14 let, 22. prosince 2018

Ahoj,
Pokud dobře rozumím, nechceš s nikým komunikovat, ale nakonec to stejně uděláš – a s tím chceš od nás pomoci.
Především – je v pořádku, když někdo nechce s někým mluvit, nebo si psát. Jsou lidé, kteří to tak mají, je jim většinou lépe samotným, než s někým jiným. I ten největší introvert (tak se říká lidem, kteří jsou spíše obráceni dovnitř svého světa, než ven) ale potřebuje druhé lidi. A to je asi to, co Tě nutí někomu napsat nebo s ním být jinak v kontaktu.
Dělej to tak, jak Ti zrovna bude příjemné, a nevyčítej si, že někdy děláš něco jiného, než bys úplně chtěla. Když takhle někomu třeba napíšeš, i když nechceš, buď klidně upřímná a dej najevo, že ani nevíš, proč s někým komunikuješ, že Ti to nedá. Ty sama si tím ulevíš a druhý bude vědět, na čem u Tebe je. Samozřejmě, je to jen na Tobě.

Přejeme aby, Ti bylo dobře sama se sebou – i s jinými.

Modrá linka