Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alík radí dětem

    Šikana

    Ahoj,
    zažívala jsem jako malá šikanu nejspíš a nemůžu na to teť přestat myslet. Odehrávalo se to takhle: když jsem přišla do školy tak mi jeden kluk hned od první třídy začal říkal posměšky narážky na můj vzhled a pak mi tak začali říkat i ostatní a mě to bylo líto po 1 měsíci do mě začal kopat bouchat do mě pěstmi a já jsem se nedokázala obránit protože jsem nikomu nechtěla ublížit a nechtěla jsem ani žalovat. Trvalo to vše do 3 třídy a ve čtvrté to skončilo protože šel na druhý stupeň. Byla jsem hodně dlouho bez kamarádů, chodit usměvavá do školy jsem nezvládla, byla jsem v ústraní, apd.... A moje otázka tedy zní jak mám na to přestat teť myslet když to je už taková doba co se mi to odehrálo?
    Děkuji za přečtení a byla by jsem ráda i za odpověď.
    S pozdravem Žížala123.

    holka, 12 let, 25. ledna 2019

    Ahoj Žížalo,

    je mně líto, že jsi na začátku základní školy poznala šikanu, jak psychickou, tak fyzickou. Co tenkrát bylo důležité udělat, bylo vymezit se vůči jeho chování, ukázat mu své hranice a nenechat si to, co Ti ten kluk dělal, líbit. Pokud bys to sama nezvládla, bylo na místě obrátit se o pomoc k dospělému, ať už učitelce, či rodičům, aby šikanu řešili. V žádném případě nejde o žalování.

    Ovšem toto je za Tebou, nyní Tě nikdo nešikanuje, a přesto na to, co se dělo, nemůžeš zapomenout. Takové události, které nás potkají, mohou zůstat uložené v podvědomí, a mohou se tedy čas od času vynořit, tím spíše, že šikanu nikdo neřešil a zůstala tedy jako by neuzavřená. Tvoje myšlenky jsou něco, co můžeš Ty sama ovlivnit. Když těm myšlenkám, které nechceš mít, nebudeš věnovat svoji pozornost a svoji energii, tak, jak přišly, zase odejdou, třeba jako mraky na obloze. Časem přicházet přestanou.
    Pokud bys to sama nezvládla, bylo by fajn, svěřit se rodičům nebo popř. školnímu psychologovi, máte-li ho na škole.

    Přejeme Ti už jen a jen pozitivní myšlenky, které Tě budou těšit, ty si hýčkej.
    Modrá linka

    Podpořte prosím Modrou linku!
    Pomohla již v této poradně tisícům dětí.

    Na otázky odpovídají

    pracovníci Modré linky, psycholožka BáraV, poradenské centrum Locika, projekt Sbarvouven.cz, NL pro odvykání, student práv Yaboiii, MVDr. Přemysl Rabas, Škola Vitae, vědecký novinář Pragmatik a správci. Občas odpovídá i sám Alík.

    Dotazy mohou pokládat pouze děti mladší 15 let.

    Šikana

    Šikana a smysl života

    Ahoj, nazdar, dobrý den, čau... Jak vás mám vlastně oslovit? No to je jedno...
    Četl jsem nedávné otázky zde a celkově mě přijdou takové... Nedokončené, uspěchané? No asi bych mohl přestat kecat blbosti a začít mluvit něco smysluplného že ano?
    Několikrát jsem přemýšlel jestli zde mám zase psát, už jsem se kdysi na pár věcí zde obrátil. Pořád jsem to oddaloval, až vlastně jsme tu... V neděli v 1 ránu - až tohle dopíšu tak možná i 2 ráno(dokonce půl třetí, tohle píšu po tom co to čtu), když poslouchám písničky. Ironické že ano? Nechtěl jsem aby to dopadlo takhle, ale bohužel lidstvo a okolnosti mě k tomuhle donutili. Potřebuju se aspoň takhle svěřit, písemně, jinak bych se zbláznil. To máte tak, když můj nejlepší kamarád mi podkopává nohy kde se dá a vlastně už se se mnou nebaví, když nemusí. A co já vlastně s tím dělám? Vůbec nic, přesně. Jak jinak že? Jak by přece nějakého člověka jako mě mohl vlastně někdo rád?! Můj „kamarád“, můj jediný kamarád mi v pohodě šlape na nohy, žduchá, otravuje, posmívá se mi, snaží se mě zesměšnit před ostatními jak to jen jde, ponižuje mě a já už vlastně nevím co. Člověk by řekl že se s ním přestanu bavit, jenže já ne. Většinou se jen zasměju, jen velice málo mu to oplatím, nebo jen řeknu ať přestane a nebo se naštvu, což ho ještě víc nabudí. Když jsem s jeho kamarády tak jsem ponižován a odstrkován. Já prostě mám někde hluboko v sobě zakódováné že nemám nikomu ubližovat psychicky ani fyzicky a prostě to nesmím porušit. Jednou jsem to porušil a brečel jsem kvůli tomu. Vlastně celých prvních 5 let ve škole jsem probrečel, kvůli šikaně, ale to tu neřeším. Fyzicky nedokážu ublížit ani sobě. Zkoušel jsem to, nedokážu to. Jednou po dnu kdy mě kamarád snad ponížil nejvíc co jde jsem došel domů, brečel jsem a vzal jsem si nůž do ruky. Nedokázal jsem to... Prostě můj mozek říkal ať to nedělám, jelikož z toho bude víc problémů... Podle mě tohle je i moje slabina, nedokážu ublížit ostatním, ale vlastně ani sám sobě...
    Nechodím ven, nedělám už nic, zrušil jsem můj jediný kroužek, kvůli šikaně. Ve škole mě občas profackují (tak 3x do týdne). Doma jsem prý budiž k ničemu, nedokážu nic, nejsem zručný. Vždy dělám vše špatně a nemám budoucnost. V online světě také nemám kamarády, všichni už dělají něco jiného a nedokážu si najít někoho jiného. V noci brečím a myslím na to, kdy vlastně konečně tohle utrpení skončí, jestli vůbec někdy. Pro ostatní jsem pozitivní člověk. Snažím se co nejvíc abych byl pozitivní na veřejnosti. Nevím proč to dělám, zas to mám nějak někde hluboko v mozku naučené. Jsem hrozně hyperaktivní člověk a vlastně nemám co dělat. Nemám rád lidstvo, spíš nesnáším. Já vlastně už ani nevím co o sobě tu napsat, jelikož mám teď hrozně moc pocitů a nevím jak je popsat. Dělám věci opakovaně třeba 2x, 4x,... Vždy aby to bylo dělitelné 2. Na internetu jsem se dočetl že to je OCD, neříkám že to mám, ale otravuje mi to život. Nemůžu skoro nic udělat bez toho abych to opakoval. Jedinou aktivitu, kterou mám rád je programování. Miluju programování. Jen nemám motivaci na nic. Nemluvil jsem pořádně s nikým tak měsíc. Občas samozřejmě musím vyměnit pár slov, ale to je tak vše. Zavřel jsem se do takové škeble, mluvím jen sám se sebou. Nežiji, přežívám. Nečekám od vás že mi vyřešíte zázračně moje problémy, nebo tak. Je mi jasné že to neuděláte, není to možné. Kdyby to bylo možné, tak bych čekal první v řadě. Vždy když se zbudím, už vlastně nevím proč. Každý den jsem čím dál více nevyspalí. Jak dojdu do školy, tak si říkám jaký je vlastně smysl života? Jsme stvořeni pro utrpení a žal? Já nejspíš ano, abych byl loutka a nic jiného. Alespoň můj smysl života znám... Opravdu se omlouvám člověku který tohleto musel číst... Vím že nejsem vůbec zajímavý a jsem troska. A co je vlastně můj dotaz? No to tedy je záludná otázka sama... Taková jasná otázka by byla, jak se daji vyřešit moje problémy, ale to asi moc nejde... Takže asi jak aspoň mám zmírnit moje trápení? Tímhle asi končím celý tenhle paragraf, či co to je. Opravdu se omlouvám za délku. Neumím to udělat kratší a aby to pořád vyjadřovalo mě.

    Sto devítka, kluk, 14 let, 16. dubna

    Ahoj z Modré linky,

    nemusíš se omlouvat za to, že píšeš. Od toho jsme tady. Naopak chci opravdu ocenit, že ses nakonec rozhodl vyhledat pro sebe podporu. Když čtu Tvoje řádky, je mi opravdu líto, jak se k Tobě Tvůj „kamarád“ chová. Zmiňuješ, že Tě zesměšňuje, ponižuje, a tak jak sám píšeš, přemýšlím, co Tě vede k tomu s ním čas trávit. Ale říkám si, že jsi to už určitě mnohokrát sám promýšlel a máš k tomu své důvody. Trápí Tě i ostatní, například Tě několikrát do týdne profackují.

    Pokládáš řečnickou otázku, jak by někdo mohl mít rád člověka, jako jsi Ty, a dál v textu píšeš, že vůbec nejsi zajímavý a jsi troska. Jen mám potřebu říct, že si myslím, že na každém je něco, co je zajímavého – i na Tobě. Každý jsme jiný, a proto stojí za to se poznávat. To, jestli někomu něco přijde zajímavé nebo hodné lásky, je většinou v jeho očích - toho, kdo se dívá. Tím chci říct, že i pokud kolem sebe nemáš moc lidí, kteří by to v Tobě viděli, tak to nevypovídá o tom, jestli to tak skutečně je nebo ne.

    Zmiňuješ také, že si nedokážeš ublížit a vnímáš to jako slabinu. Já bych to chtěla naopak vyzdvihnout. Přijde mi důležité, abys sám sobě byl v takto náročném období spíše spojencem. A tak se mi zdá, že to Tvůj mozek moc dobře vyhodnotil, že by z toho opravdu bylo více problémů než užitku.

    To, co popisuješ ve své zprávě, mi zní důležitě a vážně. Píšeš, že nechodíš ven, už téměř nic neděláš, dokonce jsi zrušil svůj jediný kroužek, doma ani ve škole nemáš dobré zázemí, po nocích brečíš a celkově Tě to všechno vysiluje. Představuji si, jak Ti v tom všem musí být a moc bych Ti přála nějakou podporu. Říkám si, že když se člověk na veřejnosti snaží tvářit jakoby nic, může mu to v něčem ulehčit, ale celkově to vede ještě k větší izolaci a vysílení. A tak přemýšlím, jestli není alespoň jeden člověk, kterému věříš a mohl by ses svěřit s tím, jak se opravdu cítíš, co prožíváš. Někdy pomáhá i jen pocit, že před někým může být člověk sám sebou a sdílet, co ho trápí.

    Také mi přijde důležité, abys navštívil odborníka, psychoterapeuta. Ten by Ti mohl poskytnout prostor, kde bys nemusel nic předstírat a otevřeně bys mohl popsat, co se Ti děje (třeba i nutnost opakování různých úkonů, které Ti otravuje život). Mohli byste společně hledat cesty, aby Ti bylo aspoň o trochu líp. Moc bych Ti přála, abys našel porozumění, podporu a nezůstával na to sám.

    Doufám, že jsi v odpovědi našel, co jsi potřeboval. Kdybys chtěl celou situaci ještě probrat s námi, jsme Ti otevřeni na telefonu či chatu, kde se můžeme vzájemně doptávat a dostat se tak k podstatě (www.modralinka.cz).

    Přejeme klidnější dny.

    Modrá linka

    Šikana

    Dobrýden,
    píšu, protože se necítím dobře kvůli tomu, že nejsem z českého národu.
    Pokaždé když jdu ze školy, jsem venku a nebo v nějakém společnosti. Tak mě děti (pod mým věkum, mého věku a i starší děti) provokuji rasisticky a trápí mě to nevím co mám dělat, s rodiči jsem mluvila oni říkali, že bych jsem je neměla vnímat, ale když je nevnímám tak to pořád opakuji třeba v mé třídě je taky jedna rasistická holka, která mi dělá někdy i naschváli (i když ji nevnímám), ale není jedina ve škole jsem vždy oddělená od ostatních, nikdo kromě moji nejlepší kamarádky (a 2 dalších holek), mě nerespektuji jenom mě ignorují a pomlouvají za zády. (nevím jestli to vydržím s ní a ostatními až do maturity, chtěji se mě zbavit) Děkuji

    holka, 13 let, 6. února

    Milá dívko,

    děkujeme za důvěru. Svěřuješ se poradně s tím, že zažíváš rasistické provokace vůči sobě od druhým dětí. Cítíš se od druhých izolovaná, nikdo tě nerespektuje a pomlouvají tě. To je mi líto, rozumím, že to může být velmi nepříjemné. Máš pochybnosti o tom, jak to s nimi vydržíš až do maturity. I tomu rozumím, že se ti s takovými spolužáky nechce být. To, jak se vůči tobě chovají není dobře a neměli by si to dovolovat. Píšeš také o tom, že máš dvě dobré kamarádky, které se k tobě chovají jinak. To je dobře, takové osoby ti mohou dát sílu, povzbudit tě a pomoci ti to vše zvládat. Vím, že není možné aby ses od toho, jak se k tobě druzí chovají odpojila a tzv. to neposlouchala, jak ti třeba radí rodiče. Ale můžeš zkusit se záměrně soustředit na ty osoby, se kterými máš dobrý vztah, které za tebou stojí a trávit s nimi co nejvíce času. Jsou tu určitě osoby, kterým to vadí, podobně jako tobě, přestože se to třeba nemusí týkat přímo jich. A třeba tu budou i osoby, které se tě zastanou. Důležité také je mít kontakt s osobami ze stejného národa jako jsi ty. Udržuj proto kontakty s dětmi ze stejné země. A také co nejvíce se svou rodinou. I to tě bude posilovat a povzbuzovat, abys lépe zvládla ty děti, co se k tobě nechovají dobře. Udržuj si stále to, co jsi měla ráda ve své zemi, najdi si čas a příležitost na své původní koníčky a přátele, se kterými máš podobné zájmy. Prostě zkus zase být sama sebou a dělej co nejvíce věcí, které jsi měla ráda. To vše ti bude dodávat sílu a větší sebejistotu. A to pak zpětně působí na druhé jako určitá hradba a méně si k tobě dovolují, když vidí, že jsi spokojená a děláš věci, které ti jdou a máš ráda.
    Také je možné, abys vyhledala na vaší škole školního poradce. Mají nyní za úkol pomáhat i dětem, které tu jsou z cizí země a mají pro ně různé možnosti pomoci v jejich situaci. Pomoc zde existuje. Dětí, které prožívají něco podobného jako ty je hodně a proto se na školách učí školní psychologové či poradci o tom, co tyto děti nejvíc potřebují a jak jim nejlépe pomáhat.
    Můžeš se také obrátit na specializovanou poradnu Centra Locika, najdeš jí na stránkách www.detstvibeznasili.cz. Má email: poradna@detstvibeznasili.cz. Zde můžeš komunikovat i cizím jazykem. Nebo pokud můžeš komunikovat česky, tak je zde chat, který je anonymní a určený dětem, které prožívají něco těžkého. Zde můžeš psát o všem, co tě trápí, co potřebuješ. Jsou zde odborní konzultanti, kteří tě vyslechnout a můžete spolu vymyslet nějaké možné další kroky, které by ti pomohly přímo v tom místě, kde žiješ. Chat najdeš také na stránkách Centra Locika, na www.detstvibeznasili.cz.
    Tak ti moc držím palce. Poradce Centra Locika

    Šikana

    Sebevědomí a „halucinace“

    Ahoj Alíku, mám další problém, se kterým potřebuji pomoct.

    Víte, během mých 14 let a několika měsíců jsem si zažila dost situací, které mám v hlavě a vytvořilo se mi pár věcí, které jsou dost zlé. Prvně tak dle mých přátel nemám téměř žádné sebevědomí, ačkoliv z mého pohledu jsem egoistická. Přijde mi, že mám příliš vysoké sebevědomí, když si řeknu: „To se mi povedlo.“ Ale moji přátelé to vnímají jinak. Prosím poradíte mi, jak si tedy více věřit? Můj táta nedávno třískl dveřmi, že už mě neche nikdy vidět a když jdu k němu tak je stále naštvaný a moje mamka tak mi deno denně nadává. Byla jsem šikanovaná a i má nová třída mě nenávidí. Proto se ptám, jak si více věřit.

    Taky se mi stává, že pokud se nechovám podle stereotypů, co už jsem psala v jednom z mých problémů, tak slyším buď mé známé nebo jenom něco, nějaké hlasy, které mě volají, nebo mi říkají jak jsem hrozná apod. Nejednou se mi stalo že jsem šla a mluvila mým normálním vyšším hlasem a slyšela jsem, jak mě něco volá a říká ať přestanu zvyšovat hlas, že mě něco potřebuje. Avšak kromě kamaráda tam nikdo nikde nebyl. S tím se pojí i to, že občas vídám černé postavy, které na mě často koukají a občas se mě i pokoušejí zabít. Jsou to takové černé šmouhy, občas jim svítí oči, občas ne. Bojím se tmavých míst, jelikož tam většinou jsou. Také když jdu spát mám pocit že se na mě něco napřahuje a chce mě to zabít a tak dále. Prosím poraďte co mám s tímhle dělat, jelikož mě to dost trápí a ani sebepožkozování ani pokus o sebevraždu nepomohl. Teď se ani neřežu ani se nechci zabít, chci se jen těch hlasů a postav zbavit.

    holka, 14 let, 30. ledna

    Milá dívko,

    děkujeme za důvěru. Svěřuješ se poradně s dvěma problémy, které tě trápí. Za prvé se ptáš, jak získat větší sebevědomí, jak si více věřit. Ty sama považuješ sebe za egoistickou ale tvé okolí tě vnímá spíše jako málo sebevědomou. Sebevědomí se v nás utváří od nízkého dětství podle toho, jaké zažíváme vztahy s druhými, nejbližšími lidmi, tedy především rodiči. Pokud si uvědomuješ, že tvé sebevědomí je něčím narušené, cítíš v sobě nejistotu, nevěříš si a také pozoruješ to, že na tebe tvé okolí reaguje negativním způsobem, určitě to odráží nějaké negativní zkušenosti, které s chováním blízkých lidí vůči sobě máš. Psala jsi třeba o tom, jak na tebe křičel tvůj otec nebo i to, jak ti denně nadává tvoje máma. To všechno jsou zkušenosti, které tvému sebevědomí moc nepřidají. Každý člověk má ale v sobě takové své osobní vnitřní jádro, díky kterému může jistotu v sobě sama, přirozenou sebedůvěru mít a cítit. Každý člověk má svou hodnotu, to je nám vrozené. A pokud máme zkušenosti, které nám sebedůvěru vzali je potřeba tyto zkušenosti ze sebe uvolnit a očistit se od jejich vlivu na nás. To je možné skrze sebepoznání a uvědomění sebe sama. Uvědomění si svých stránek osobnosti, se kterými jsi spokojená, toho, co ty sama máš na sobě ráda, uvědomění si toho, co prožíváš, co se ti líbí či nelíbí. Také je potřeba uvolnit emoce, které v tobě mohou být z důvodu toho co jsi od druhých zažívala. I tím pak uvolníš víc ten vnitřní zdroj opravdové sebejistoty. K tomu bych ti doporučila najít si pomocníka, třeba nějakého terapeuta nebo psychologa. Někoho, kdo to s tebou projde, ukáže ti vše z většího odstupu, bude ti naslouchat a pomůže ti porozumět tvému vnitřnímu světu, emocím, způsobům, jak se chováš k druhým, a sama k sobě. O tom, co zažíváš ve třídě si můžeš pohovořit blíž i na nějakém chatu, určeném pro děti. Můžeš zkusit třeba i ten náš, najdeš ho na www.detstvibeznasili.cz. Zde s tebou vše více proberou a nejspíš tě nasměrují na nějaké další kroky, které by ti mohly v tom pomoci. Chat je anonymní, nemusíš nikomu sdělovat své jméno a odkud jsi.
    V podstatě toto je odpověď i na tvůj další dotaz, jak se zbavit těch hlasů, které vnímáš. Určitě bude psychologa ve škole, nebo se zeptej u svého lékaře, jestli by ti pootřeba si o tom s někým promluvit, zkus proto vyhledat třeba vašeho pmohl najít nějakého dětského psychologa. Vždy je moc dobré o věcech mluvit a sdílet je. I proto je moc dobře, že se rozhodla udělat tento první krok a napsala do poradny. Tak ti držím palce, abys pro sebe našla i další možnost pomoci. Poradce Centra Locika

    Šikana

    Kyberšikana kamarádky

    Mý kamarádce zveřejnili takový fotky který prostě nejsou v pohodě, brečí a neví co dělat. Mohl by mi někdo pomoct?? Šikanují jí a říkaj at se zabije

    holka, 10 let, 28. ledna

    Ahoj z Modré linky,

    píšeš, že kamarádce zveřejnili fotky, které nejsou v pohodě, ta teď brečí a neví co má dělat. Tito lidé jí šikanují a říkají jí, aby se zabila. Chci Tě ocenit, že se na nás v takové chvíli obracíš a hledáš pro kamarádku pomoc - to je moc dobře.

    To, co nám popisuješ, je velice vážná věc. Nikdo se takhle nesmí k druhému člověku chovat. Takové chování je za hranicí nejen normálního lidského kontaktu, ale i za hranicí zákona, proto je nutné jednat rychle. Je potřeba, aby to, co jsi nám zde napsala, nezůstalo pouze tady, ale aby se o tom dozvěděl nějaký dospělý ve vašem okolí. Zkus popřemýšlet, komu z dospělých věříš, že by ses mu Ty nebo Tvá kamarádka dokázala svěřit, mohl by to být např. někdo z rodičů, prarodičů, oblíbený učitel/ka či školní psycholog/žka. Kamarádce můžeš poskytnout podporu a doprovod, aby tomuto dospělému dokázala sdělit, co se jí nyní děje. Nebo o této situaci můžeš tomuto dospělému říci i Ty sama. Důležité je to hlavně nějakému dospělému říci a s jeho pomocí se obrátit na policii, která bude tuto záležitost dále řešit - jak jsem již říkala, je to vážná věc, za hranicí zákona.

    Může se stát, že budeš Ty nebo Tvá kamarádka potřebovat celou situaci probrat více do hloubky. Budeme pro vás k dispozici na tel. 608 902 410, případně přes Skype či chat veškeré kontakty na nás naleznete na https://www.modralinka.cz/kontakty. Neváhejte se na nás obrátit.

    Přeji Vám brzké vyřešení situaci.
    Modrá linka

    Šikana

    Ahoj,nikomu se nechci moc svěřovat protože by mě asi bral jako nějakou šikanátorku.Tak píšu sem.U nás ve třídě máme fajn kolektiv , až na jednu holku.Jsme taková parta (já 2 holky a tři kluci , s jedním chodím$>), ostatní ve třídě se s náma baví a snaží se být s námi co nejvíce v poho .( Podlézají nám , pomůžou s úkolem atd..). Už před 2. lety to začalo... Jedna z nás ,(A),se začala posmívat jediný holce (L). A tak už jsme se smáli všichni (ostatní ze třídy se přidaly ale mi nejvíc).Ale teď se to nějak rozjelo,(kluci jí chytnout a třeba praští, a zesměšňujou jí , můj kluk jí praštil po hlavě lopatkou na pracovaly) Nikdo se s ní nebaví atd.. Ale minulý týden já bff(B) dala facku a ona utekla na záchod , byla tam půl hodiny . Pak pro ní třídní šla.Dřív jsem to brala jako srandu ale teď začala nosit takový dlouhý mikiny pro tlustý (je hodně hubená a nejmenší ze třídy) s kapucí. Pořád má sluchátka a brečí .A vždycky o přestávce odejde na záchod. Nevím jak to říct aby to neznělo blbě, ale nechci aby měly kamarádi problémy (já se na tom moc nepodílím ,jenom občas nějakou urážku řeknu) Hlavně o (R) se bojím, už jsme to řešili s nějakou psychickou poradkyní školy a na (R) to bylo moc ,rozbrečel se.(není zvyklý na takový tlak). Nic se nezměnilo a další den jako kdyby nic. Bojím se aby se nepokusila třeba zabít nebo tak .
    Nevím moc co dělat aby byl zase klid (třídní učitelka je z toho na nervy)

    Poradíte prosím???
    @)->-:-D$>

    PS: přestup do jiné třídy nepůjde (,jsme jazyková třída,do sportovní by jí nevzali a v normální je plno)

    holka, 10 let, 20. ledna

    Milá dívko,

    děkujeme za důvěru. Svěřuješ se poradně s tím, že se ti nelíbí jak se tvoje parta i další spolužáci chovají k jedné dívce ze třídy. Popisuješ, že začíná mít v důsledku toho určité psychické problémy, straní se třídy, hubne a pláče a situaci řeší jak učitelka, tak výchovný poradce ve škole. Je moc dobře, že se nad tím zamýšlíš a vnímáš, že to je těžká situace i pro tebe, když to pozoruješ. Rozumím tomu, že může být těžké o tom mluvit a svěřit se s tím, že patříš ke skupině, která ubližuje někomu jinému. Věřím tomu, že si uvědomuješ, že to není dobré chování ale prostě tě k tomu strhává chování ostatních. Nicméně nyní se nad tím zamýšlíš a nemáš z toho dobrý pocit, když vidíš, co se s tou dívkou nyní děje. To je dobře. Je pravda, že jako skupina využíváte převahy v tom, že jste společně silnější. Je možné, když by jste byli každý společně s tou dívkou sám, tak by jste se k sobě chovali jinak. Moc bych ti doporučila, abys své vlastní chování vůči té dívce udržovala v neutrálním duchu. Spíš si jí nevšímej, neprojevuj se vůči ní ani tak ani tak. A. stejně tak se může k ní chovat tvůj kluk. Každý je v tom odpovědný za své chování sám. A pokud se v tom necítíš dobře, tak to prostě nedělej. Stůj si za tím. Nemusíš to nikomu vysvětlovat, prostě se jenom nechovej tak, jak ti není příjemné. Nikdo tě nemůže nutit k tomu abys dělala něco, co ve skutečnosti dělat nechceš. Rozumím tomu, že to pak může být těžké vůči té tvé partě, že můžeš mít strach, že tě pak budou považovat za někoho stejného jako je ona. Ale ty se jí nemusíš otevřeně zastávat, hájit jí, pokud by ti to způsobovalo nepříjemnosti ve vztazích s ostatními ve tvé partě. Ale nechovej se vůči ní tím způsobem, jako ostatní. Stejně tak můžeš o tom mluvit s jednotlivými osobami v tvé partě. Je možné, že to prožívá podobně jako ty i někdo jiný ale bojí se o tom otevřeně mluvit. Zkuste se domluvit, že se k této dívce budete chovat jinak. Ono to dění ve třídě opravdu v konečném důsledku má negativní dopad na všechny žáky ve třídě, ať už jsou na jakékoliv straně. Tak to můžeš být nakonec i ty, kdo začne krok po kroku tu atmosféru ve třídě ovlivňovat a měnit. Jdi na to přes jednotlivé osoby a neboj se stát si za tím, že tobě a tvému klukovi se toto chování nelíbí. Můžeš i ty sama zajít za vaší školní psycholožkou (výchovným poradcem) a zeptat se jí na to, co bys mohla ty sama nejlépe v této situaci dělat. Ono v tom opravdu není dobře nikomu. A moc tě oceňuji za to, že ses rozhodla o tom otevřeně napsat. Pokud by sis o tom, co se ve třídě chtěla popovídat víc, můžeš také využít náš chat pro děti. Chat je anonymní, nemusíš nikomu sdělovat své jméno. Zde si můžeš o všem podrobně promluvit s našimi poradci, svěřit se s tím, co tě trápí a je možné, že společně přijdete i na nějaké možné kroky, co dělat, aby se to zlepšilo. Chat najdeš na www.detstvibeznasili.cz. Držím vám všem palce. Poradce Centra Locika

    Šikana

    Mojí kamarádku nutí aby mě šikanovala a vlastně za tím že mě celá třída šikanuje stojí jedna určitá holka a ona nutí mojí bff/nejlepší kamarádku aby mě šikanovala zatím mi píše že to jenom hraje to že mě šikanuje ale už mi to příde že si to jak mě šikanuje užívá;-(

    holka, 10 let Karolína, 3. ledna

    Milá Karolíno,

    děkujeme za důvěru, obracíš se na poradnu s tím, že zažíváš ve třídě šikanování. Dokonce se k nim přidává i tvoje nejlepší kamarádka a také se k tobě chová způsobem, které ti přijde jako šikanování. Sice ti říká, že to pouze hraje před druhými ale na druhou stranu, ty pozoruješ, že si to šikanování užívá. Rozhodně by se k tobě tvoje nejlepší kamarádka takto chovat neměla. Ani tehdy, když říká, že to pouze hraje. Myslím, že to vnímáš správně, když ti přijde, že je to divné chování. Pokud to má být nejlepší kamarádka, tak by se měla za tebe postavit a naopak ukázat ostatním, že ona se k tobě způsobem jako oni, chovat nebude. Můžete si spolu o tom promluvit a můžeš jí vysvětlit, že ti její chování vadí a máš pochybnosti o tom, jestli je tedy tvoje nejlepší kamarádka. A pokud jde o to, co se ti děje ve třídě, je potřeba aby o tom věděl někdo dospělý, nejlépe ze školy. Moc bych ti doporučila s tím jít za svou třídní učitelkou a říci jí o tom, co se ve třídě děje. I když můžeš mít strach, že to pak bude ještě horší, určitě je potřeba se za sebe postavit a říci, že ti to vadí.
    Moc ti v tom držím palce a pokud o tom budeš chtít víc podrobně, anonymně mluvit, můžeš se ozvat na náš chat www.detstvibeznasili.cz. I zde tě případně nasměrují na další možnosti pomoci a o celé situaci si s tebou podrobně popovídají. Držím ti v tom palce, Poradce Centra Locika

    Šikana

    Chtěla bych se zeptat jestli je šikana to když tě kamarádky pomlovají za zády a někdy i na tebe řvou sprosté slova pděkuji předem za odpověď

    holka, 10 let Karolína, 23. prosince 2022

    Milá dívko,

    děkujeme za důvěru. Obracíš se na poradnu s dotazem, zda-li jde o šikanu, když tě kamarádky za zády pomlouvají a občas na tebe řvou sprostá slova. Ať už se to nazve jakkoliv, tak to rozhodně musí být velmi nepříjemné a je moc dobře, že o tom mluvíš a hledáš pro sebe radu či pomoc. Vzhledem k tomu, že ty kamarádky se spojí a mají v tu chvíli převahu, které bezdůvodně proti tobě využívají, tak by se jejich chování za šikanu považovat již dalo. Pokud tě to trápí, tak bych ti doporučila zajít se o tom poradit se školním psychologem, zeptat se co máš dělat. Nebo o tom říci své třídní učitelce, pokud to jsou spolužačky ze třídy. Můžeš o tom také když tak napsat víc, třeba na náš chat pro děti, najdeš ho na www.detstvibeznasili.cz. Zde můžeš zcela anonymně si popovídat o všem, co tě trápí, doma či ve škole. A společně s poradcem třeba přijdete na nějaké možné kroky, co dělat, aby se to zlepšilo. Nezůstávej na to sama, o všem je možné mluvit a hledat pro sebe radu a pomoc. Chování tvých kamarádek není správné. Bude potřeba najít způsob, jak jim dát najevo, že si k tobě nic takového nesmí dovolovat. Je možné je úplně přehlížet, dělat, že o nich nevíš, vyhýbat se jim nebo jim jasně říci, ať toho nechají, že tě to nezajímá. Když o tom budeš mluvit s někým dospělým, tak by ti to mohlo pomoci najít to nejlepší řešení, abys jejich chování nemusela zažívat. Držím ti palce, poradce Centra Locika

    Šikana

    Dobrý den,
    chci se zeptat, ne kvůli tomu, že bych alíkovské poradně nedůvěřovala, ale kvůli tomu, že se to strašně špatně popisuje takhle písemně. No - ne zeptat, ale já bych chtěla zkusit zavolat na linku bezpečí nebo jak se to jmenuje, ale bojím se, že bych otravovala se strašnou kravinou. Jde o dvě holky co mě dá se říct šikanují a mají i nějakou grupu a já mám strašnou potřebu se s tím obrátit na někoho dospělého, ale ne tolik v mé blízkosti.
    Omlouvám se za téměř zbytečný dopis a strašně moc děkuji za odpověď

    holka, 13 let, 25. prosince 2022

    Milá dívko,

    je moc dobře, že se obracíš na poradnu s tímto dotazem. Každý dotaz, který od dětí dostaneme - buďto sem do poradny, nebo na chat nebo na linku bereme vážně. Je dobře, že hledáš pro sebe radu či pomoc s tím, co tě trápí. Chování těch holek vůči tobě určitě není správné a je možné, že jde o šikanu. Proto je to správný nápad se s tím na někoho dospělého obrátit. Můžeš se obrátit nejdříve na chat, ten je anonymní. Zde s tebou poradci proberou vše, co tě trápí podrobně a nasměrují tě na případnou pomoc, ve tvém okolí. Určitě by sis zasloužila o tom s někým dospělým hovořit. Můžeš zkusit třeba náš chat Centra Locika, kde se s tím, o čem píšeš často zabýváme. Najdeš ho na www.detstvibeznasili.cz. Nebo zkus Linku důvěry: 116 111. I zde tě nasměřují na případnou pomoc, kterou potřebuješ. Tak ti držím palce. Poradce Centra Locika

    Šikana

    Ahoj,
    v poslední době se mám strašně. Začalo to asi před měsícem a už to nedávám. Takže: Šel jsem že školy a vidím partu asi patnáctiletých kluků, kteří jsou v kroužku. Nejdřív jsem se jim chtěl vyhnout, ale něco mě bodlo do očí. Uprostřed stál malý kluk asi deset let a oni mu obližovali tím, že mu nadávali hodně sprostými nadávkami a mlátil ho. Nechtěl jsem to tak nechat, ale bál jsem se, protože kolem nebyl žádný dospělý. Tak jsem jim řekl, ať ho nechají a voni mi na to řekli:„ Drž hubu *******!!!“ Tak jsem zavolal nahlas pomoc, jestli náhodou někdo není poblíš, ale nikdo se neozýval. Jen ti kluci. Byli tři a jeden pevně uchopil toho malého kluka a ti dva zbývající mířili ke mě. Věděl jsem, že nemám šanci jim utéct a i kdybych utekl, tak by dále nadávali tomu klukovi. Ale i tak jsem to zkusil a samozřejmě se mi to nepovedlo, dali mi ruce za záda, povalili mě na zem a jeden mi dal pěstí. Strašně to bolelo, ale pak přišli další rány, až se mi z toho motala hlava. Zařval jsem na hlas pomoc, ale nikdo to neslyšel. Narozdíl od toho, abych si pomohl jsem si uškodil. To, co se mnou udělali, si myslím, že už není v pořádku. Začali se mnou třást a dál do mě kopali. Naštěstí mi nic neukradli. Toho kluka pustili a od tý doby jsem ho neviděl. Kdežto mě začalo peklo. Stal jsem se obětí těch kluků. Takhle to chodilo každý den. Řekli mi že když to prásknu, tak se se mnou stane něco strašného. Ale i tak jsem to řekl mamce a ta si s těmi kluky promluvila. Od toho dne si na mě ti kluci vždy někde počkají a najdou mě a je zle. Mámu to strašně mrzí, ale s tím nic nemůže udělat. Tak jsem se chtěl zeptat, co mám dělat?

    Kluk, 12 let, 12. prosince 2022

    Milý pisateli,

    děkujeme za důvěru. Je moc dobře, že ses ozval a napsal do poradny o tom, co se ti děje. To, co popisuješ, je poměrně závažné a nic takového by se ti stávat nemělo. Ti, kluci, co tě pravidelně napadají a ubližují ti se mohou dopouštět i trestného činu. Tohle si k tobě nikdo nesmí dovolit. Moc bych ti doporučila abys o tom, co se ti děje řekl ve škole, nejlépe rovnou vedení školy. Musí zajistit pro tebe ochranu a zajistit, aby se ti to již neopakovalo. Fyzické ale i psychické ubližování je šikana a škola musí udělat vše pro to, aby to nikdo z jejích žáků nezažíval. Doporučila bych ti, aby jste s mámou zašli do školy. Pokud máš modřiny, tak je mámě ukaž. Je možné, že s nimi zajdete i k lékaři. Pokud by škola s tvou situací nic nedělala, je možné se obrátit i přímo na policii. Je to opravdu těžké narušování tvé osobní svobody a ohrožování fyzickým bitím, že by to bylo takto na místě. Pokud budeš chtít, můžeš si o tom nejdříve ještě víc a podrobně popovídat na našem chatu. Chat je určený pro děti, které prožívají vůči sobě nebo ve svém okolí nějaký způsob násilného jednání. Konzultanti s tebou situaci více rozeberou a domluvíte se na tom, co je možné dále udělat, aby s situace zlepšila. Chat je anonymní. Najdeš ho na stránkách Centra Locika, www.detstvibeznasili.cz. Je moc dobře, že tě napadlo napsat a hledáš pro sebe pomoc v tom, co se ti děje. Máš právo na to, abys nic takového prožívat nemusel. A určitě se najdou cesty, jak to udělat a najdou se lidé, kteří ti v tom pomohou. Moc ti v tom držím palce. Poradce Centra Locika

    Šikana

    Ahoj...
    mam to ted takovy blby ve skole. Proste jeden kluk me nema rad a bere mi propisky obcas me flakne atd. Jako ja nevim jestli to mam nejak resit pac sikana to asi jeste neni. Nevim mam ctyri kamosky dve flakne taky ale druhy dve se s nim bavi. Taky mi furt nadava jak jsem mala (mam 154 cm coz je fakt malo ale moje kamoska je stejne mala a nikdo se ji nesmeje protoze „vypada starsi“ ja vypadam tak na deset). Ale me jeho chovani strasne vytaci proste ke mne prijde flakne me do hlavy a rekne neco ve smyslu tak tady mas jeden vychovnej nebo to mas za to ze jses mala. Ale ty moje kamosky kterym to dela taky uplne bezduvodne to vubec neresi tak ja nevim.

    Dekuju za odpoved moc:)

    holka, 13 let, 18. listopadu 2022

    Milá dívko,

    děkujeme za důvěru. Obracíš se na poradnu s tím, že ti vadí chování jednoho kluka k tobě a nevíš jak se k tomu postavit. Popisuješ, že se podobně chová i k tvým dvěma kamarádkám ale ty to neřeší. Máš právo na to, aby ti nějaké chování vůči tobě vadilo a je v tom dobré řídit se svými pocity. Je možné pro tebe je to těžší, protože sama můžeš mít nejistotu ohledně své výšky a tak jeho chování vnímáš citlivěji než ty dvě kamarádky. Je možné, že tebe to psychicky zraňuje víc než je dvě. Ale to neznamená, že nemáš právo se proti jeho chování ohradit. To, co popisuješ působí, že jeho chování je projev toho, že si začíná „zkoumat vztahy k dívkám“ a neumí to jinak, než tímto provokujícím způsobem. Kluci to v tomto věku často dělají. Doporučila bych ti ale mu jasným, klidným ale rázným způsobem říci, ať ti to nedělá, ať si to vůči tobě nedovoluje. Nemá k tomu žádný důvod, a ty máš právo mu to otevřeně říci. Pobav se o tom také se svými kamarádkami, jak to skutečně mají a jestli jim to opravdu nevadí. Popovídejte si o tom společně. Sdílení s druhými ti také poskytne určitý nový pohled na to nebo ti dá sílu se proti tomu klukovi postavit. Důležité ale je to, abys v tom vycházela sama ze sebe a uvěřila tomu, jak to vnímáš ty a co by jsi v tom potřebovala. A podle toho se zkus vůči tomu klukovi zachovat. Na výšce nezáleží, důležitá je tvoje vnitřní jistota a ta se od tělesné výšky neodvíjí. Tak ti v tom moc držím palce. Poradce Centra Locika

    Šikana

    Ahoj alíku, potřebuji poradit.
    Přišel k nám ukrajinec z Ukrajiny (kvůli valce), všichni se mu posmivaji že má třeba hnusnou aktovku, dávají mu penál na zem, zkrátka ho nikdo nemá rád. Já ho ráda má, jenže všichni by se mi smály že jsem divná, šikanovali by mě, jedná holka kvůli tomu odešla ze školy. Prostě by se se mnou nikdo nebavil. Co s tím?

    Holka v nesnázích, 15. listopadu 2022

    Milá dívko,

    děkujeme za důvěru. Obracíš se na poradnu se svou starostí o spolužáka s Ukrajiny. Nejdříve tě chci moc ocenit, že se o něj zajímáš a hledáš způsob jak se vůči němu zachovat. Je ti ho na jednu stranu líto, máš k němu dobrý vztah a na druhou stranu máš strach z toho, že tě třída bude šikanovat za to, že se s ním bavíš. Je to opravdu těžká situace. Vždy je ale lepší jednat podle toho, jak to sami cítíme. A být v tom opravdoví. Doporučila bych ti aby ses spolužákovi nevyhýbala. Můžeš mu ukázat, že k němu máš dobrý vztah. Třeba si vyber chvíli, kdy u toho nebude moc lidí. A zkus si s ní trochu popovídat, jestli už umí česky. Ukaž mu, že se o něj zajímáš. A není ti lhostejné to, co se v jeho zemi děje. Na Ukrajině se bojuje za nás za všechny a ti lidé jsou v podstatě stateční a silní. I ti, kteří museli kvůli válce odejít ze své země. Můžeš to spolužákům takto říci, aby si oni zkusili představit sami sebe v jeho situaci. Zkus je vést k tomu, aby se do ní víc vžili a uvědomili si, že jde o úplně stejného chlapce, jako by byl jeden z nich. Nemusíš být nějaký jeho obhájce nebo ho chránit. To ne. Ale určitě ho zkus podpořit tím, že mu ukážeš svůj odlišný postoj k němu. Je možné, že se k tobě nakonec přidá víc lidí z ostatních. Třeba se nyní pouze bojí toho, aby i oni ukázali svůj opačný postoj k němu. Neboj se být upřímná. To je většinou pro druhé spíš známka síly a odvahy než slabosti. Také ti doporučuji kontaktovat učitelku, pokud by se situace nelepšila a naopak zhoršovala. Můžeš se také podívat na stránky Centra Locika. Toto centrum nyní má dokonce poradenský mail, kam mohou psát děti, které se to téma nějakým způsobem dotýká. Psát mohou, jak české, tak ukrajinské děti. Může případně napsat i ten chlapec sám, přímo v ukrajinském jazyce. Jsou tam překladatelé. Mail je poradna@detstvibeznasili.cz. Na stránkách Centra Locika najdeš i další informace ohledně toho, jak pomáhat spolužákům z Ukrajiny a také to, co dělat, když se to tebe nějakým způsobem dotýká. Tímto tématem se již zabývá hodně lidí, protože to začíná být poměrně rozšířené na školách. Dějí se podobné věci, o jakých píšeš. A je zde hodně osob, které se s tím snaží dětem pomáhat. Tyto děti to nyní moc potřebují. Tak ti přeju hodně sil a odvahy. Poradce Centra Locika

    Šikana

    Zdravím všechny z alíka😉

    V poslední době si přijdu, jako kdybych nebyl. Všichni mě ve škole přehlíží. Když se na něco zeptám spolužáků, tak buď neodpoví vůbec, nebo řeknou:„hmmm lidi, neslyšeli jste něco? Jako kdyby se tu někdo na něco zeptal. Ale asi jen vítr!“ Přitom moc dobře ví že tu u nich jsem. Když řeknu nějaký vtip, nikdo se mu nezasměje, řekne ten samý vtip jiný člověk a začnou se všichni chechtat jako prominutí. Jeden kluk vždycky když se něco pokusím říct mě flákne po obličeji tím co má po ruce. Jednou si na mě se svou partou počkali u místa, kde já bydlím a začali mě mlátit (i tam, kde to klukům moc příjemné není). Bolelo mě celé tělo a měl jsem monokla a modřiny po celém těle. Nejhorší je, že jich na mě bylo pět já jsem byl sám. Máma to ví říká že něco musím vydržet a učitelka to nechce řešit. Už nevím co mám dělat.
    Napsal kluk co si neví rady

    Kluk, co si neví rady 12 let, 5. listopadu 2022

    Milý pisateli,

    děkujeme za důvěru. Obracíš se na poradnu, že si nevíš rady s tím, jak se k tobě chovají tví spolužáci. Máš pocit, že tě přehlíží a chovají se k tobě, jako kdybys nebyl. Popisuješ také to, že tě parta spolužáků napadla a zmlátila. Bylo jich pět a ty jsi byl sám. Tvoje máma to ví a přesto s tím nic nedělá a podobně tak učitelka. Věřím, že to musí být moc těžká situace a rozhodně by se ti něco takového dít nemělo. Dá to se nazvat šikanou a je potřeba o tom znovu a opravdu důrazně říci učitelce. Tvoje máma by se tě měla zastat a za učitelkou zajít a společně se dohodnout na tom, co škola udělá proto to, aby tě ochránila před takovým to chováním. Také je možné napsat do schránky důvěry přímo vedení školy a požádat je o pomoc s tím to. Škola je povinná takové situace řešit a zastat se tě. Přesto, že se třeba teď toho bojíš, měl by ses ozvat a ukázat, že si to nenecháš líbit. Je potřeba aby se tě někdo zastal. Zkus si proto říci o pomoc, není to žádná ostuda. Ti kluci opravdu mají převahu, když jich je na tebe pět a zneužívají toho.
    Také to chování spolužáků přímo ve třídě není pěkné, je to taková psychická šikana. Moc bych ti doporučila si i o tomto s někým dospělým promluvit, co se ti ve třídě děje. Zkus se obrátit na školního psychologa, pokud ho ve škole máte.
    Také můžeš o tom, co se ti děje si popovídat podrobněji anonymně na našem chatu, určeném pro děti v těžké situaci. Najdeš ho na www.detstvibeznasili.cz. Zde můžeš s odborníky svou situaci víc rozebrat a nasměřují tě k tomu, jaké kroky je možné udělat, aby se situace zlepšila. Najdeš tu i určitou podporu, možnost sdílet své trápení a pomoc s hledáním řešení. Je dobré, abys na to nebyl sám. Proto je moc dobře, že ses ozval i nyní do této poradny a hledáš pro sebe pomoc. Máš právo na to, aby ses ve škole cítil dobře a nechodil tam se strachem.
    Tak ti držím palce, Poradce Centra Locika

    Šikana

    Ahojky aliku, přeji pěkný den!
    Děkuji ze jste mi minule pomohli, miluji tuto poradnu:-3omlouvam se ze píší tak často ale toto je nutné O=
    Teď nejde o me ale o mého spolužáka. Konkrétně z Ukrajiny přišel k nám o třídy kvůli invazi Ruska na Ukrajinu. Bojím se o to ze ho kluci sikanuji, teda šikanovat bych to moc nenazvala ale něco na tento styl jako urážení apod. Ale třeba mu porad naschvál berou zidli, nebo ho urazí“ ty Negre ukrajinskej’“ ale přitom tmavej vůbec není ale na tom nezáleží porad ho urazi ale nejhorší na tom je ze on tomu nerozumí ze mu rikaj ze je hájzl apod. Nechápe to a mluví s nimi normálně. Není to kvulitomu ze je chytřejší než my na matiku a prirodak?(8:°)Hodnekrat mu schodili i penal z lavice. Me se to vůbec nelíbí. Hlavně to děla jeden naegovanej typek ze třídy.mysli si jak je krasnej, všechny sporty co jdou dela, spolužacky na nej letej krom me protože me nezáleží jestli vypadá jak modelína z časopisu. ;-D . Pomoc!! Jak to mám řešit nebo jestli to mám vůbec řešit děkuji za odpoved $>$>@)->-ok

    holka, 13 let osmá třída, 3. listopadu 2022

    Milá dívko,

    svěřuješ se do poradny a tentokrát máš starost o spolužáka, který k vám přišel z Ukrajiny. Je to dobře, že o něj projevuješ starost a není ti jedno, jak se k němu ostatní chovají. Za to tě moc oceňuji. Ptáš se, co by jsi pro něj mohla udělat. Je možné ho podpořit několika způsoby. Ty sama se k němu chovej podle sebe, jak to cítíš ty a nenech se odradit tím, že se mu někdo posmívá. Můžeš i vyjádřit svůj názor a třeba říci těm klukům, že je to slabošství, ať to nedělají. Nebo aby si oni uvědomili, jak by bylo jim v podobné situaci. Ukaž jim, že ty tohoto spolužáka podporuješ. Můžeš také na šikanu upozornit vaší učitelku. Učitelé se teď učí, jak zvládat podobné situace, které mohou nastat ve třídě s příchodem ukrajinských dětí k nám. Jinak na stránkách Centra Locika najdeš také informační letáky, kde se souhrnně píše o tom, co dělat když ukrajinské děti zažívají v naší zemi projevy nenávisti. Jsou tam rady, jak přímo pro ně, tak pro jejich kamarády. Je to tam dokonce i přeložené do ukrajinského jazyka. Můžeš spolužáka na tyto informace když tak odkázat, ukaž mu kde je najde. Má případně možnost se obrátit i na poradnu: poradna@detstvibeznasili.cz, kde může položit dotaz v ukrajinštině a dostane odpověď ve svém jazyce. Zkus se podívat na stránky Centra Locika, www.detstvibeznasili.cz.
    Tak vám oběma držím palce, ať se situace brzy zlepší.

    Šikana

    Ahojky všichni,
    Poslední dobou mi přijde že všechno co dělám je špatně, kamarádka která jsem si myslela že by mohla být nejlepší kamarádka tak mě dneska radši ani „ neviděla“ a vůbec nevím proč 😢. Spolužák ve třídě mi jeden stále ničí věci ale to bych ještě neřešila ale za mnou sedí jiný spolužák a o toho tu jde. Minulý týden mi v hodině stále říkal že po škole dáme sex,.. bylo to pěkně otravný i když jemu to přišlo jakože fajn dělám si legraci ale ono už to přestávalo být vtipné, dneska mi řekl že jsem tlustý prase, svině a stále se mě ptá jestli mám rodinu,že mě máma nechtěla a že jsem potrat,o hodině mi furt do ucha šeptá „Simono, ty pí*o, ty krávo, ty jsi taková svině“ také mi pořád volá a chce po mě něco do školy a na to bych mu dobrá byla ale ať udělám cokoliv vděčný za to nikdy není a zase říká že jsem kráva atd... Dneska když jsem mu řekla že mu nepošlu úkol tak jsem podle něj hned byla kurva já už fakt nevím co mám dělat dneska jsem se málem rozbrečela o hodině. Nevím zda už nejde třeba k šikanu nebo já nevím ale bojím se to komukoliv říct, protože na mě všichni kašlou a odstrkují a s mamkou nemám tak skvělý vztah že bych se jí mohla s něčím svěřit.

    holka, 14, 4. října 2022

    Milá dívko,

    svěřuješ se poradně s pocitem, že poslední dobou vše děláš špatně. Vnímáš chování spolužáků vůči sobě, které tě uráží nebo se cítíš odmítaná a odstrkovaná. Mám pocit, že na tebe všichni kašlou, včetně těch nejbližších, tedy osob z rodiny. Bojíš se s tím, co prožíváš, někomu svěřit, nejspíš protože nevěříš, že by ti někdo mohl pomoc. Nejvíc ti nyní ubližuje ten spolužák, který má vůči tobě sprosté řeči. Ano, je pravda, že tohle by si k tobě dovolit neměl a vnímáš to správně, že už je to na hranici šikany. Moc bych ti doporučila se vůči jeho chování jasně ohradit, vymezit se a dát mu najevo, že nechceš aby se k tobě takto choval. Můžeš to udělat i třeba tím, že na jeho chování nebudeš vůbec reagovat, že ho budeš přehlížet a dělat jako by jsi nic neslyšela. Je dobře, když odmítáš mu posílat úkoly, pokud se k tobě chová tímto způsobem. Jeho chování vůči tobě plyne z nějakého jeho vlastního problému, z něčeho s čím není srovnaný on sám v sobě a tímto způsobem to přenáší na tebe. Zkus si to nebrat osobně a rozhodně si nedělat podle jeho řečí názor na sebe sama.
    Pokud máš důvěru k třídní učitelce, případně ke školnímu psychologovi, tak bych ti i doporučila za nimi zajít. Bylo by dobře, aby to někdo dospělý věděl a mohl ti s tím pomoci. Chápu, že se nyní cítíš tak, že na tebe „všichni kašlou“, jak píšeš. Ale to nejspíš odráží tvou zkušenost, kterou máš ze své rodiny. Bylo by moc dobře, aby sis i o tomto s někým promluvila. Určitě tu budou jiní lidé, kteří na tebe kašlat nebudou, budou vnímat, co říkáš a s tebou hledat možná řešení. Bylo by moc fajn, abys tuhle zkušenost zažila. A prožila si, že tu je někdo, kdo má o tebe zájem a dává ti podporu. Zkus se nad tím zamyslet, kdo by to mohl být.
    Další možnost by mohla být navštívit nějaký chat pro děti. Tam by sis mohla o tom všem, co prožíváš, podrobně promluvit. A také zde můžeš dostat podporu a základní rady k tomu, jaké kroky bys mohla udělat aby se situace zlepšila. Chat je anonymní a určitě zde narazíš na osoby, které bude tvá situace zajímat s porozuměním. Můžeš zkusit chat Dětského krizového centra, najdeš ho na stránkách www.dkc.cz nebo můžeš zkusit přijít na chat náš, ten najdeš na www.detstvibeznasili.cz. Chat je otevřený každý všední den, od 13ti do 17ti.
    Tak ti v tom moc držím palce, ať brzy najdeš pro sebe dobrou pomoc a podporu.
    Poradce Centra Locika

    Šikana

    Zdravím,
    už nějaký ten pátek se potýkám, asi s šikanou, nevím jestli tomu tak můžu říkat, ale hodně lidí na to má subjektivní názor. Začalo to už ve 4.třídě. Měla jsem původně kamarádku, ale pak mi došlo že to není kamarádství, ale spíš...využívání? Jeden týden “nejlepší kamarádky" a ten druhý samý naschvály, urážky apod. Ještě na konci 3 třídy jsem se sní přestala bavit. 4. Třída, nikdo se semnou nebavil, kluci nás holky ignorovaly, taková klasika na většině školách v tomhle věku řekla bych a holky, neustále do mě šily, smáli se atd. Zcela upřímně, z té doby si toho už moc nepamatuju, nevím co přesně mi bylo tenkrát vše řečeno a vytčeno, ale jsem za to i ráda. Takhle to šlo až do konce 5.třídy, to jsem si našla dvě kamarádky. Obě ale odešly jinam. Nastala 6.třída kdy jsem se zranila a musela hodit asi 3 měsíce o berlích a i následně nechodila nejlíp, protože jsem si zkrátila Achillovu šlachu. V tu dobu jsem měla často i zvrklý kotníky, naražený prsty a dokonce si i ve škole, během rýsování vymkla zápěstí, protože jsem byla v tu dobu o berlích a měla to zápěstí slabé. V tu chvíli už si ze mě začali dělat srandu i kluci. Do toho byl covid a předtím online výuka a moje psychická stránka už v tu chvíli nebyla úplně v pořádku i když jsem si to ještě neuvědomovala tolik co teď. Na konci roku už to pro mě bylo těžké snést a tak, po dlouhém přemlouvání mamky, jsem zašla do školy a oni mě přeřadili z B do A. Ze začátku se zdálo vše v pohodě a asi po měsíci mi bylo řečeno, že upřímně nechtěly abych byla u nich, protože jim béčko nejspíš něco navykládalo. V listopadu jsem byla na prodloužení oné zkrácené šlachy takže zase byli kecy od mé staré třídy. Já se však začala v tu dobu věnovat youtube a nahrála na svůj kanál i covery. Nějakým způsobem se k tomu dostalo i béčko, i přesto že v žádném videu není ani zmínka o tom kam bych chodila do školy nebo jméno atd. V tu chvíli, po návratu do školy z lázní začalo teprve peklo. Nebyli to už jen neustále poznámky, nadávky a pomluvy, bylo to i kecy na to čemu se věnuju, vtipu typu, haha na to bys měla udělat cover s támhle tím a tím a hlavně pořvávání třeba i v centru obce že můžu podpis, to je ta slavná youtuberka atd. Za celou dobu jsem nikomu z učitelů výslovně neřekla že by mě šikanovaly, protože když jsem ve 3 třídě, řekla učitelce, že spolužáka šikanují asi o 5 let starší kluci, řekla mi že s tím nic nemůže udělat a já nechtěla to samý slyšet znova. Teď v 7. brečím snad každý týden, protože už se to nedá zvládat. Od rodičů jsem si vyslechla, že se na to mám vykašlat a ignorovat je, ale jak když s nima mám 8 hodin týdně a nedokážu se na hodinách ani koncentrovat protože si před nima vyslechnu jen kecy a nadávky. Byla jsem za třídní a řekla jí že mají stále kecy a nadávky, ta to řekla jejich třídnímu a ten jim dnes řekl ať si mě nevšímaj. Už nevím co mám dělat... Mohly byste mi prosím poradit? :-(

    holka, 13 let, 10. června 2022

    Milá dívko, 

    děkujeme za důvěru s jakou se obracíš na poradnu. Popisuješ chování spolužáků ze své bývalé třídy, které by se nejspíš již dalo nazvat šikanou. Podle toho, co píšeš, s tebou souhlasím. Byla jsi již za třídní učitelkou, ta informovala jejich třídního učitele. Mluvila jsi o tom i s rodiči. Takže jsi první kroky k tomu aby to ustalo podnikla. A udělala jsi správně. Nikdo si k tobě takové chování opravdu dovolovat nesmí. Je dobře, že se bráníš a hledáš způsob jak se za sebe postavit a jak to zastavit. Určitě je nyní nejlepší to, aby ti v tom pomohl někdo dospělý. Je dobře, že jsi o tom informovala třídní učitelkou, i své rodiče. Pokud by to posmívání a nadávání neustalo, tak bych ti doporučila o tom třídní učitelku informovat znovu. Případně je možné, abys zašla za školním psychologem. Jedním  z jeho úkolů na škole je řešit případy šikany. A měl by společně s třídní učitelkou, případně ředitelem školy vymyslet pro tebe řešení. Možná by nyní bylo nejlepším řešením přestoupit na jinou školu, pokud to je v místě tvého bydliště možné. Zbavila by ses té pověsti, kterou si o tobě povídají kvůli tvému zdravotnímu stavu a operacím. Vím, že to možná vnímáš jako nefér, proč ty bys měla odcházet, když oni se posmívají tobě. Někdy je ale lepší situace řešit jednoduchým řešením a tím je vzdálením se z místa, kde se ti to nepříjemné děje. Myslím si, že by o té situace měl také vědět ředitel školy, protože i on, či ona, mají povinnost postarat se o žáky v případě šikany a najít co nejvhodnější řešení. Doporučila bych ti požádat své rodiče o to, aby s tebou do školy k řediteli zašli. To, co ti radí, abys to ignorovala, může sice na chvíli pomoct ale ne na dlouho. Stále to na tebe bude dopadat, stále budeš v napětí a už nyní píšeš, že se pak nedokážeš ani na nic při vyučování pořádně soustředit. A tak to být nemá. Je potřeba, aby se tě dospělí opět pořádně zastali a našli pro tebe možnost jak ti situaci zlepšit. Moc ti držím palce a pokud budeš potřebovat, můžeš se opět ozvat do poradny. Případně můžeš si o své situaci a o tom, co prožíváš, jak ti je popovídat na našem chatu, najdeš ho na www.detstvibeznasili.cz. Tady s tebou situaci podrobně proberou naši dětští poradci, kteří si píšou s dětmi v podobné situaci jako jsi ty a možná ti navrhnout nějaké další kroky. Dají ti i rady, jak  se s tím vším vyrovnávat a co nejlépe to zvládat, než dojde k tomu úplnému řešení. Poradce Centra Locika.