Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alík radí dětem

    Kamarádi

    Ahoj , už od školky mám nej BFF. Ale poslední dobou se bojím , že si najde novou BFF. Té mojí nejkámošce říkejme třeba Jasmína a té holce která mi jí (možná) chce ukrást Sally. Sally je taky moje dobrá kámoška. ̈
    Jasmína seděla s jinou holkou , ale řekla že už s ní nechce sedět a učitelka jí teda posadila k Sally. A od tý doby se o naše kamarádství bojím... třeba dneska Jasmína říkala , že se Sally půjdou na maškarní spolu za roztleskávačky. O polední přestávce si hrajou spolu , vůbec se hodně kamarádí... Já a Jasmína jsme u sebe několikrát přespávaly, a nedávno přespávala Jasmína u Sally... nemám nic proti tomu aby se J. s někým jiným bavila,ještě kromě mě , a klidně by mohla být parta : já,Sally,Jasmína.
    Co mám dělat aby mi Sally Jasmínu ,,neukradla“? Nějaké kamarády do zálohy mám , ale byla bych smutná kdybych o Jasmínu přišla..
    díky za odpopvěď , Tina

    Tina, 10 let, 29. ledna 2019

    Ahoj,
    chápu tvé obavy, že ztratíš kamarádku, na které ti záleží. Bohužel se také obávám, že neexistuje způsob, jak kohokoli donutit, aby se s tebou kamarádil, pokud on sám o to nestojí. Můžeš Sally říci o svých obavách a říci jí, že ji máš ráda a záleží ti na ní. Zdůrazni, že chápeš, že má i jiné kamarádky a že to samozřejmě respektuješ. Pokud je Sally skutečná kamarádka a má tě opravdu ráda, určitě tvoje obavy pochopí. Jestliže se rozhodne „vyměnit“ tě za Jasmínu, nic s tím bohužel neuděláš, ale věřím, že je Sally opravdovou kamarádkou a že tě nezradí.
    Měj se hezky!
    Bára

    Na otázky odpovídají

    pracovníci Modré linky, psycholožka BáraV, poradenské centrum Locika, projekt Sbarvouven.cz, NL pro odvykání, student práv Yaboiii, MVDr. Přemysl Rabas, Škola Vitae, vědecký novinář Pragmatik a správci. Občas odpovídá i sám Alík.

    Dotazy mohou pokládat pouze děti mladší 15 let.

    Kamarádi

    Všem jsem pro smích

    Ahoj, zdravím,
    mám problém. Především chci všem z poradny poděkovat za úžasné odpovědi. Stejně tak chci poděkovat lidem, kteří tyto dotazy položili. Ale zpět k mému problému. Já jsem všem pro smích. Ve škole, na dvou kroužcích nevím kde všude. Všichni si ze mě dělají srandu. Ještě k tomu rozchod s klukem, který na mě online zaútočil a prý, že mu lžu. Cítím se strašně špatně. Ještě mám problémy doma. Ví to kamarádka, pardon kamarád. Mámě se s ničím nesvěřuji, ona je vlastně začátkem problémů. A ví to školní psycholožka. Nevíte co mám dělat? Aby se mi přestali smát? Promluvit si s nimi je nemožné. Další problém je holka, která toho kluka oblézá. Říka mu o mně hnusné věci. Říká, že balím jiného kluka a že jsem se s ním rozešla kvůli tomu, že mi nevěnoval svůj čas. Ani jedna z těch věcí není pravda. Co mám dělat?:-|
    Děkuji moc
    Holka

    holka, 11 let, 21. května

    Ahoj z Modré linky.

    je moc dobře, že si pro sebe hledáš podporu v těžkých chvílích. Z Tvého dotazu jsem pochopila, že je toho teď opravdu hodně, co se ve Tvém životě děje - ve škole i na kroužku se Ti posmívají, rozešla ses s klukem, kterému navíc jiná holka o Tobě vykládá lži a ani doma to není nic moc, dokonce mámu vnímáš jako začátek problémů.

    Je mi líto, že tohle ve svém životě teď prožíváš. Není v pořádku, aby se Ti kdokoliv posmíval, takové chování si nezasloužíš. Moc oceňuji, že jsi o tom mluvila se školní psycholožkou, představuji si, že nebylo snadné se jí svěřit. Nejsem si jistá, kolikrát jsi u ní byla a zda k ní ještě dál chodit budeš. Pokud je přímo u Vás ve škole, měla by právě ona ve spolupráci s učiteli dál řešit, aby se k Tobě takto děti nechovaly. Může Ti dát nějaká doporučení, jak v případě posmívání reagovat a můžete o tom spolu dál mluvit. Zároveň je dobré, aby učitelé dali najevo spolužákům, aby s tím přestali a upozornili je, co to pro ně bude znamenat, když nepřestanou. Kdybys měla pocit, že to ve škole nikdo z dospělých neřeší, můžeš se obrátit ještě i na ředitelku/ředitele anebo potom na dalšího dospělého z Tvého okolí, který by mohl do školy jít a probrat to s učiteli. Psala jsi, že mámě se svěřovat nechceš, to je mi líto. Je někdo jiný dospělý, komu věříš? Táta, babička, teta? Je moc důležité, abys na to nebyla sama. I naše linka je Ti nadále k dispozici, lépe však na telefonu anebo chatu, kde můžeme jít více do hloubky, vzájemně se doptávat a lépe tak reagovat na to, co potřebuješ (www.modralinka.cz)

    Co se týče Tvého bývalého kluka a že mu nějaká kamarádka o Tobě lže... Vím toho o situaci velmi málo na to, abych Ti dávala jednoznačnou radu. Věřím, že Ty sama tušíš, co bys chtěla udělat, co by mohlo pomoci, možná jsi o tom sama přemýšlela. Napadá mě, že nejjednodušší by mohlo být promluvit přímo s ním a říct mu, jak to máš. Ale Tvoje povinnost to není a kdyby se Ti to už dál řešit nechtělo, i to je v pořádku.

    Držíme Ti palce, abys pro sebe našla vhodnou podporu.
    Modrá linka

    Kamarádi

    Nechovám se ke kamarádce hezky

    Ahojky,
    Mám pocit že se ke své kamarádce nechovám úplně nejlíp....
    Už mně docela dlouho štve to co občas říká v hodinách za nesmysly a všichni ostatní to vidí stejně jako já... Nejhorší je że jak se s ní bavím tak mám pocit že kvůli tomu mně ostatní spolužáci nemají rádi ještě víc než obvykle. Je to hrozný pocit, vždy se bavíme normálně a je v pohodě, jediný co mi vadí je když se bavíme ve škole... Já i sama mam pocit že mimo školu se k ní chovám jinak než k jiným a hrozně mně to štve ale já si nemůžu pomoct, občas debilní vtipy co ani nevim jestli ji maji urazit nebo byt vtipný ale vím že to asi možná příjemný neni když řeknu nějakou takovou kravinu. Vypadá to že ji to nevadí ale z mého pohledu to vidím jinak, přijde mi že by ji to mohlo vadit, nebo nejak psychicky ranit no chápete... Nejlíp bych se s ní nebavila jen abych ji nějak zbytečně neubližovala a aby to ve třídě bylo jiný... Jen já bych se s ni nemohla přestat bavit jen tak.
    A i delší dobu mám pocit že kamarády okolo sebe jen tak využívám, moc se nebavíme a když něco potřebuju nebo nechci trávit ve městě sama čas tak jdu za nima.
    Děkuju za odpověď :))

    holka, 14 let, 14. května

    Ahoj,

    oceňuji, že si všímáš toho, jak se chováš ke kamarádce ve škole a přemýšlíš o tom, co s tím. Nejsem si jistá, jestli jsem Tě pochopila správně, raději to shrnu. Mimo školu se s kamarádkou bavíš normálně, ale ve škole si z ní děláš srandu a připadá Ti, že ji to možná zraňuje i když nedává nic najevo. Děláš to zřejmě kvůli tomu, že Tě štve, co kamarádka říká v hodinách a také kvůli spolužákům, kteří Tě nemají rádi, protože se s kamarádkou bavíš.

    Je podle mě moc dobře, že si uvědomuješ takové souvislosti a přemýšlíš o tom, jak se asi Tvá kamarádka cítí. Lidé často nedávají najevo, když jim něco ubližuje, takže moc oceňuji, že nad tím uvažuješ, přestože kamarádka se tváří, že je vše v pořádku. Napadá Tě, že by ses s ní nejraději nebavila, aby to ve škole bylo jinak a abys jí neubližovala, ale současně Ti to jen tak nejde. Tomu rozumím, asi by to bylo zvláštní, kdyby ses s ní jen tak přestala bavit bez nějakého vysvětlení. Říkám si proto, jestli je pro Tebe možné s kamarádkou si co nejotevřeněji promluvit a říct jí, jak se cítíš. Klidně podobně, jako jsi to napsala nám. Můžeš se jí zeptat, co si o tom myslí ona a jak se cítí ve třídě. Také je v pořádku, aby ses jí zeptala na to, co říká v hodinách. Můžeš jí říct o tom, že Tě to někdy rozčiluje, protože tomu nerozumíš. Třeba Ti to kamarádka nějak vysvětlí. K přátelství patří i debaty o nepříjemných věcech. Může to být těžké a možná z toho budeš nervózní, ale obvykle pokud se o podobných věcech nemluví, udělá to ve vztahu neplechu. Může pomoct také promluvit si o tom s někým, komu věříš a nebýt na to sama.

    Přejeme Ti, abyste s kamarádkou dokázaly mluvit o tom, co se děje.
    Modrá linka

    Kamarádi

    Chci se normálně bavit

    Ahoj, mám takový problém a to že jsem introvert. Já vím, že je to prostě jen moje povaha, ale už mě to dost štve. Řekla bych, že jsem se stala introvertem přes covid. Dříve jsem normálně dělala kraviny se spolužačkama a měla plno kamarádek. Pak nastal covid, byla karanténa a když jsem přišla zpět do školy, tak jsem zjistila, že se celkem dost stydím. I když jsme ve třídě nemuseli mít roušky, tak jsem je stejně nosila. Postupně jsem ztrácela kamarádky, jedna moje kamarádka odešla z naší školy a teď mám už jen jednu kamarádku, která se baví tak s 5 dalšími holkami víc než se mnou. Řekla bych, že jsem v naší třídě taková neutrální- nikdo mě nemá nějak moc rád, ale není to ani, že by mě nenáviděli. I když znám své spolužáky skoro 8 let, tak to tak nevypadá. O přestávkách sedím v lavici, nedokážu s ostatními navázat konverzaci, před kluky se někdy i červenám studem a ostatní si pak myslí, že se mi líbí, ale tak to není. Všichni si myslí, že jsem stydlivá nebo tichá a někdy se mi i posmívají. Ostatní o přestávkách dělají kraviny, hrají stolní tenis a já si pak připadám divně, když jen tak sedím. Myslím si, že kdybych se tam chovala jako doma, tak bych měla více kamarádek. A když mám přednášky před tabulí, tak je to nejhorší- všechny referáty se učím nazpaměť, protože jen tak sama bez přípravy bych to nedokázala říct, u toho se sekám a někdy i zčervenám. Napadlo mě, že bych si mohla brát do školy knihy, jelikož ráda čtu, jenže to by pak bylo ještě horší. Nanejvíc jedem za chvíli na školu v přírodě. Na pokoji budu s tou mojí jedinou kamarádkou a dalšími šesti. Bojím se, že se s nima nedokážu bavit a že tam budu taková osamocená. Myslím si taky, že tam bude diskotéka stejně jako minulý rok, ale to se budu stydět tancovat. Přitom mě vždycky ta hudba tak láká...
    A to se s rodinou bavím normálně, možná jsem až moc ukecaná. Ráda bych se se spolužáky bavila, dělala kraviny atd., ale prostě to nejde. Taky bych si chtěla na léto najít kamarádky, se kterými bych chodila ven, sportovala, apod. Teď mám problém, že se mi začíná trochu krčit páteř kvůli tomu, že nemám s kým chodit ven nebo sportovat.
    Možná jsem trochu introvert i proto, že mám málo pohybu. Slyšela jsem, že když člověk sportuje, cítí se lépe a není pak tolik ve stresu, a když jsem jednou šla po tělocviku do třídy, tak jsem dostala náladu si s někým povídat a málem se tak stalo.
    Nechtěla bych se stát přímo extrovertem, ale aspoň bych chtěla trochu více komunikovat se spolužáky a najít si nějaké kamarádky, a hlavně i kamarády (už mě štve, že se se mnou kluci nebaví a ani já s nima), ale nevím jak, když nedokážu ani navázat konverzaci. A taky bych chtěla získat trochu odvahy k tomu, abych se nestyděla tancovat, abych se na té škole v přírodě trochu pobavila. Prostě bych se chtěla zbavit těch věcí, které jsem tady napsala. Možná by se šlo introverze také i zbavit, když jsem jí dostala během života... Ale fakt nevím... Snad nevadí, že jsem toho tady napsala tolik;-D

    holka, 13 let, 11. května

    Ahoj,

    období kovidového lockdownu zasáhlo hodně dětí, nejsi sama, kdo prošel tímto obdobím a cítí na sobě následky, změnu oproti minulosti. Mnoho dětí má po lockdownu psychické následky.
    Mrzí mne, že máš nyní méně kamarádek. Vidíš, jak se spolužáci baví a sleduješ je z lavice, zatímco dříve ses k nim vždy přidala. Nemohu takto na dálku po internetu posoudit, zda jsi skutečně introvert nebo Ti v zapojení se do zábavy vadí nějaký ostych se „odvázat“. Máš obavu ze školy v přírodě, že se tam nebudeš bavit tak, jak by sis ráda představovala. Hledáš podporu v Alíkově poradně, ale toto složité téma vztahů a komunikace, sociálních kontaktů, je pro poradnu dosti náročné. Neměla bys se svými myšlenkami zůstávat sama, zkus se obrátit na někoho dospělého, komu věříš, třeba rodiče, prarodiče, oblíbenou učitelku, vedoucí kroužku...Máte-li na své škole psychologa, můžeš se obrátit i na něj.

    Přejeme Ti, ať se Ti daří.
    Modrá linka

    Kamarádi

    Cítím se sám

    Hrozne casto se citim sam, jde to nejak lehce opravit?

    kluk, 13 let, 8. května

    Ahoj z Modré linky,

    svěřuješ se nám s tím, že se často cítíš sám. Je mi moc líto, že prožíváš samotu, která pro Tebe není příjemná. Může být tíživá, bez radosti, můžeš kolem toho zažívat spousty další pocitů, kterými může být těžké projít. Jsem moc ráda, že jsi napsal a hledáš si způsoby, jak to zkusit změnit. To je moc fajn první krok - být otevřený k druhým. Cest je určitě víc a bude to chtít i Tvou odvahu se po nich vydat. Napadá mě, kdo se Ti vybaví, když se řekne „můj blízký člověk“ anebo „člověk, kterému věřím“? Je to někdo z Tvé rodiny, někdo z kamarádů, někdo ze školy, z volnočasových aktivit? Když se cítíš sám, není vůbec ostuda se tomuto člověku ozvat - jak se asi má, co dělá, a Ty mu můžeš povědět, co se děje teď u Tebe. Můžete si spolu napsat, zavolat, jít někam ven, naplánovat si něco společného na později. Je někdo, koho bys mohl jít navštívit? Dalšími místy, kde se dá blíž potkat s ostatními jsou třeba škola (během přestávek, společných projektů) anebo kroužky - navštěvuješ teď nějaké anebo Tě láká do nějakého nového chodit? Zkus to probrat s rodiči a můžeš začít klidně něco nového, co do Tvého života přivede další lidi, snad časem kamarády. O tom všem si můžeš popovídat podrobněji, nebo napsat i v online poradnách, jsme tu pro Tebe anonymně na Modré lince (https://www.modralinka.cz/) anebo na Lince bezpečí (https://www.linkabezpeci.cz/). Neboj se ozvat. Možná i jarní dny přinesou víc možností, jak se potkávat s lidmi, možná rád chodíš na procházky, na hřiště, sportuješ venku, snad Ti to otevře další možnosti, jak být spolu.

    Ať máš brzy hezčí dny přeje
    Modrá linka

    Kamarádi

    ahoj, poslední dobou se mi hodně mastí vlasy, zkoušela jsem měnit šampon, ale nepomáhá to.. Mamka mi říká, že je to normální, ale když si vlasy umyju, druhý den jsou starsne mastné, nevíte co s tím? Ve škole mi všichni říkají, že bych si měl jít umýt vlasy a posmívají se mi, že vypadám jako bezdomovec. Nevím, jak jim odpovědět.. Holky ve třídě jsou všechny hezké a pak přijdu já bez make-upu, který mi nedovolí mamka nosit, bez crop topu, který mi také nedovolí mi nosit a vypadám jinak než ostatní.. nevíte jak můžu mamku přesvědčit aby dovolila si koupit make up, a oblečení které nosí ostatní holčiny?

    13 let, holka, 29. dubna

    Milá dívko,

    děkujeme za důvěru. Svěřuješ se poradně s tím, že ti máma nedovolí nosit oblečení a používat kosmetiku stejnou jako používají. A také tě trápí to, že se ti hodně mastí vlasy a ty nevíš co s tím. K tomu bych ti doporučila, abys to řešila s lékařem. Třeba potřebuješ šampon s nějakým léčebným, antibakteriálním přípravkem. Určitě to není nic neobvyklého, ve tvém věku, že se začnou vlasy více mastit. Je to spojené i s dalšími tělesnými změny a tvým vývojem. A pomoc určitě existuje. A k tomu, co píšeš jako druhé - zkus si s mámou o tom v klidu promluvit. Řekni jí po pravdě, jak se ve třídě, mezi ostatními dívkami cítíš. Je to pochopitelné, že bys nyní ráda zapadla mezi své vrstevníky a můžeš se takto cítit vydělená. Samozřejmě to, jaké máš vztahy s druhými by nemělo záležet na tom, co nosíš či nenosíš. Ale je pochopitelné, že nyní je to pro tebe důležité. Mamka může mít pravdu v tom, že není potřeba abys napodobovala ostatní ve všem, co u nich vidíš. A je dobré si uchovat svůj názor a svou osobitost. Nemusíš se ve všem přizpůsobovat. Na druhou stranu je potřeba vypadat tak, aby ses cítila dobře a sebejistě. Zkus si o tom v tomto duchu s mamkou promluvit. Třeba by ti i mohla poradit, jak to máš udělat, co by si tedy představovala ona a co by dělala ona, na tvém místě.
    Držím ti v tom palce. Poradce Centra Locika

    Kamarádi

    Jak pomoct kamarádovi?

    Ahoj Alíku,
    mám kamaráda, se kterym cca pred mesicem rozesla jeho holka. Podle me ji mel opravdu rad. Nechodili spolu vice nez pul roku, ale on to i tak docela spatne snasi. Snazim se ho nejak rozptýlit, rozveselit, zkratka mu pomoct, ale spis mi prijde, ze ho tim otravuju. Ale i tak bych mu chtela pomoct, ale nevim jak. Mrzi me, ze je nestastny a smutny... Nevite, jak mu mam pomoci?

    holka, 14 let, 1. května

    Ahoj z Modré linky,

    je fajn, že chceš podpořit kamaráda, který se trápí po rozchodu. Myslím si, že nabídnout mu svou společnost, dát mu možnost se vypovídat či dělat společně nějaké aktivity, je dostatečná pomoc. Jestliže máš dojem, že ho spíše otravuješ, jak Ty sama píšeš, potom se ho na to klidně můžeš zeptat. Můžeš mu prostě na rovinu říct, že bys ho chtěla podpořit, ale vlastně nevíš jak. Tak si on sám může říct, co potřebuje.

    Zároveň Ti chci napsat, že to, že je smutný, není špatně. K životu paří i situace, kdy nám smutno je. Rozchod je ztráta a ztráta potřebuje čas, aby si ji člověk „odsmutnil“ – odtruchlil. Takže je možné, že kamarádovi pomáháš dostatečně, přestože je i nadále smutný. S takovýmto smutkem skutečně pomáhá i čas.

    Prima dny Tobě i kamarádovi přeje
    Modrá linka

    Kamarádi

    Jak se s ním zase začít bavit?

    Ahoj Alíku a spol, mám takový problém.
    Asi před 7 měsíci jsem potkala kluka. Psali jsme si každý den, posílali jsme si hlasovky a vážně jsme se zblížili. Jenže mně se začal líbit a řekla jsem mu to. Přesto, že se mnou každý den flirtoval mi řekl, že je na to moc brzy, tak jsem čekala. Nakonec mi napsal, že to se mnou vůbec zkusit nechce a že to necítí stejně. Když jsem se ho zeptala, proč mi tedy dával falešné naděje, odpověděl, že tu zprávu napsal omylem a že to vlastně cítí stejně. Mě to naštvalo a začala jsem ho ignorovat a jelikož když jsem měla crush na něho, měla jsem crush i na jednu holku a s tou holkou jsme spolu začaly chodit. Jeho to naštvalo a od té doby jsme si nepsali. Naposled mi napsal asi před měsícem, že se omlouvá, já se taky omluvila, ale stále se nebavíme. Tedy bavíme, ale jen v takové skupině, kde oba jsme, jenže tam si většinou dáme jen třeba like na zprávu. Nechci s ním už chodit, mám vztah, ale strašně ráda bych se s ním zase bavila. Nevíte, co mám dělat?

    holka, 13 let, 29. dubna

    Ahoj,

    je fajn, že jste se s kamarádem dokázali vzájemně omluvit po tom, co mezi Vámi došlo k nedorozumění. Rozumím tomu, že by ses ním chtěla začít znovu bavit, není na to ale bohužel žádný jednoznačný recept. Napadá mě, že bys mohla kamarádovi říct, že Tě mrzí to, že se spolu nebavíte a chtěla bys s ním zas kamarádit. Pokud ale nebude chtít, nejde nikoho nutit k ničemu, co nechce. Odmítnutí může být někdy bolavé a je pochopitelné, že je z toho člověk smutný nebo naštvaný. Někdy se cesty lidí v průběhu života rozchází a občas i dlouhodobá přátelství končí. Někdy zas vztahy potřebují čas, aby se urovnaly. Uvidíš, jak kamarád zareaguje, když mu dáš najevo, že by ses s ním chtěla znovu bavit.

    Držíme Ti palce

    Modrá linka

    Kamarádi

    Kamarádka se o mě nezajímá

    Ahoj poradno, mám takový zvláštní dotaz. Je to o mojí kamarádce. Vlastně vždycky když jí napíšu něco kvůli čemu jsem šťastná, smutná, naštvaná atd., Tak mi na to vždy odpoví něco jako „aha“ „Ok?“ „to je zlý“ a pak proste začne buď mluvit o sobě, nebo už proste neodpovídá. Třeba včera jsem jí napsala že jsem nemocná a je mi docela špatně, a ona mi odpsala: „ok?? A budeš moct pak volat?“.Jsem z toho vážně smutná, protože mi přijde že se o mě vůbec nezajímá

    holka, 11 let, 22. dubna

    Ahoj z Modré linky,

    rozumím tomu, že je Ti smutno z toho, když máš dojem, že se o Tebe kamarádka nezajímá. Z toho, co píšeš, to tak být může. Také ale nemusí. Možná se ze strany Tvé kamarádky nemusí jednat o nezájem, třeba prostě neví, jak Tě podpořit, co říct. A proto se možná snaží odvést pozornost jinam.

    Chci Tě proto podpořit v tom, aby sis o tom s kamarádkou úplně normálně popovídala. Ve chvíli, kdy odvede pozornost jinam, se jí můžeš zeptat, jestli ji to nezajímá. Také jí můžeš říct, co bys potřebovala nebo chtěla. Například o tom víc mluvit, obejmout, když Ti není dobře či cokoli jiného. A pokud bys opravdu zjistila, že se o Tebe nezajímá, můžeš jí klidně říct, že Ti to vadí a uvidíš, jak zareaguje. V případě, že o Tebe zájem neprojeví a pro Tebe je to důležité, potom asi stojí za to zvážit si, jestli si nenajít jinou kamarádku.

    Přejeme Ti hezké dny
    Modrá linka

    Kamarádi

    Spor s kamarádem

    Ahoj, již dlouhou jsem ve sporu s kamarádem a mám pocit že mi ted dává sezřat že se s ním nebavím. Mám pocit, že žárlí na to, že se bavím s někým jiným a neunese že už se s ním nebavím. Problém je v tom že začíná být dotěrný k lidem se kterými se bavím já a mám pocit že se je snaží dostat na svoji stranu a přebrat mi je. Jak mu mám říct at toho nechá ?

    kluk, 14 let, 18. dubna

    Ahoj z Modré linky,

    s kamarádem se teď nebavíte, máš pocit, že žárlí na lidi, se kterými se bavíš Ty a snaží se je dostat na svou stranu. Rád bys, aby toho nechal.
    Z Tvého psaní mi není jasné, jestli se s ním nechceš už vůbec bavit, anebo máte teď období, kdy se bavíte prostě méně. Mezi kamarády to tak může být, že v různém čase se bavíte s jinými víc, protože si zrovna máte více co říct, řešíte společné věci apod. Není to nic, co by bylo k výčitkám. Zkouším si představit, že se kamarád může cítit tak trochu na druhé koleji a „hlásí se“ o Tvou pozornost, třeba i tak že se snaží upoutat lidi, se kterými se bavíš. Ty máš jistě volbu se bavit s tím, s kým chceš, zároveň se nedivím, pokud se to stalo třeba náhle a kamarádovi chybíš. Musí si zvykat na to, že to je mezi vámi teď jinak, že jste si vzdálenější. Každý to bere jinak, každý potřebuje na takové změny jinak dlouhý čas. Říkám si, že byste si zasloužili se o tom společně pobavit – jaké máš Ty představy o vašem dalším kontaktu, co Ti vadí, co bys rád jinak, a naopak zase pak Ty můžeš vyslechnout jeho. Mohlo by to celou věc vyjasnit a zklidnit. Bude se to časem různě vyvíjet a měnit, a to je normální. Můžeš ho oslovit/napsat mu, abyste se potkali a popovídali. Možná máš v okolí jiné kamarády, kteří vás oba znají, neboj se to probrat i s nimi a vyslechnout jiný pohled.

    Držíme palce a přejeme hezké dny.
    Modrá linka

    Kamarádi

    Kamarádka se mi vzdaluje

    Ahoj, mam problém s kamarádkou. Dřív se dá říct že jsem byl já na prvním místě, ale teď si našla kluka a upřednostňuje ho. Strašně mě to mrzí protože byla fakt moje nejlepší kamarádka a teď mluví skoro jen o něm, furt mu píše a po škole už se mnou ani nechodí ven protože chodí s ním. Samozřejmě chápu že je třeba zamilovaná a se mnou se vidí ve škole ale opravdu je mi to líto. Třeba si ho chce ještě užít ale jsme v 8. Třídě a za rok a něco odejdeme na jiné školy a bojím se už tak teď už se bavit nebudeme, a on do toho přijde ještě kluk kvůli kterému už se tak moc nebavíme. Nevím co mám dělat protože si kluka našla i moje druhá kámoška. Vlastně on nebydlí tam kde chodíme do školy takže s ním netráví tolik času ale i tak se prostě bojím a moc mě to mrzí že ho upřednostňuje. Co mám dělat?

    kluk, 13 let, 18. dubna

    Ahoj z Modré linky,

    mrzí Tě, že už to není mezi Tebou a kamarádkou takové jako předtím – našla si kluka a přijde Ti, že tím vaše kamarádství hodně ztratilo. Nedivím se, že Tě ta změna tak zasáhla. Zní to, že jste byli zvyklí být hodně spolu a věnovali jste si spoustu pozornosti, chodili jste ven. Asi Ti ten čas hodně chybí, to je pochopitelné. Říkám si, že skloubit a rozdělit čas mezi kamarády a partnery – kluky, se kterými teď začaly Tvoje kamarádky chodit, je asi náročné. Určitě se to dá, ale chvíli se to možná bude ustalovat. Často to, co je nové, láká k objevování, a pokud je kamarádka, jak píšeš, zamilovaná, tak není vlastně divu, že má svého kluka teď „plnou hlavu“. Kamarádství může získat dost jinou podobu. Zároveň to neznamená, že zmizí úplně, pokud obě strany nebudou chtít. Říkám si, že možná je spousta věcí ohledně toho, co teď zažíváš a chtěl bys je říct i kamarádce. Neboj se jí to všechno povědět a uvidíš, co ona na to. Snad uslyší, že Ti na ní záleží a třeba najdete způsoby, jak to zkusit lépe skloubit. Můžeš se s tím svěřit i jiným kamarádům a celou věc brát i jako možnost mít čas i víc na ně. Můžeš třeba napsat někomu, s kým ses už dlouho neviděl, někomu, koho bys rád víc poznal. Nezapomínej taky na svůj volný čas a pro Tebe příjemně strávené chvíle, ať už s rodinou anebo o samotě.

    Ať máš co nejhezčí dny přeje
    Modrá linka

    Kamarádi

    S kamarádkou už to není jako dřív

    Ahoj Alíku a ostatní, mám ve třídě kamarádku se kterou se bavím už od 1 třídy, takže už hodně dlouho. Všude jsme byly spolu, každou přestávku jsme se bavily jenom my dvě, chodily spolu ven atd. Jenže teďka poslední dobou ( možná tak 2-3 týdny) se začala často bavit i s ostatníma holkama ze třídy a občas si ani nevšimne nebo mě nejde pozdravit když příjdu do školy. Jednou jsem jí o tom už řekla že mi příjde jakoby mně vyměňovala ale ona říkala že ne že se chce bavit i se mnou. Což si myslím že je pravda ale mě prostě štve že už mi nevěnuje tolik pozornosti jako dřív + ty věci jak už jsem zmiňovala. Je to asi ode mě hnusný, ale prostě já chci aby se bavila jenom se mnou. Moc mi nejde být v takovém přátelství, protože ta škola je jediné místo kde se vídáme a kde se bavíme. Ještě k tomu už se mnou nechce tolik chodit ven jako dřív. Vetšinou je to teď v té škole tak že: příjdu a ona se baví s holkama ze třídy a potom často ignoruje že jsem přišla, potom je další přestávka a chce se jít bavit zase s těma holkama a někdy se mě i zeptá jestli půjdem za ***jméno** jenže já se chci bavit jenom s tou kamarádkou a né s nima. A takhle je to teď pořád. Já bych prostě hodně chtěla aby to bylo tak jak bylo předtím. co mám v téhle situaci dělat ?? Chtěla bych aby to bylo tak jak předtím, protože pokud nebude tak možná ukončím naše přátelství protože mě to že už mi nevěnuje tolik pozornosti docela trápí. Předem děkuji za odpověď.

    Jessie, 14 let, 11. dubna

    Ahoj z Modré linky,

    trápí tě vzdálení se od kamarádky. Bavíte se už opravdu dlouho, teď se ale něco změnilo a ona se poslední měsíc baví víc s jinými holkami ze třídy. Už jsi jí říkala, že Ti to vadí, ale ona Tě nechce ztratit.

    Říkám si, že to pro Tebe a vaše kamarádství musí být velká změna. Nedivím se, že Tě to štve. Na druhou stranu je běžné, že jsou v přátelství období, kdy se od sebe vzdálíte a nemusí to hned znamenat, že vaše přátelství skončilo. Je to přirozená potřeba - být v kontaktu i s dalšími vrstevníky a poznávat víc do hloubky nové lidi. Říkám si, že možná to teď Tvoje kamarádka tak potřebuje. Je to do nějaké míry normální, že ve vztazích jsou období, kdy se bavíme víc s jedním než s druhým. Možná zrovna řešíme podobná témata, máme v něčem k sobě blíž. Právě pro to všechno bývá moc přínosné potkávat se a bavit se i s ostatními lidmi. Neznamená to, že někdo je lepší nebo horší. To nejde srovnávat. Jde jen o to, že nám různí lidé mohou do života přinést různé věci, inspirovat nás, něco nás naučit, jinak s námi jednat.

    Máš plné právo to s kamarádkou ještě celé probrat a upřímně jí sdělit, co Tě štve, z čeho máš obavy a jak by sis to představovala jinak. Uvidíš, co ona na to. Říkám si, že hloubka vašeho přátelství může být dost veliká, když k sobě máte od první třídy blízko. To je moc vzácné. Neznamená to, že to je všechno zničeno, když se váš kontakt teď poslední měsíc změnil. Máš taky možnost si dát „odstup“ od toho všeho, jak píšeš. Můžeš zkusit věnovat víc pozornosti sama sobě a dělat věci, co máš ráda, můžeš si zkusit o tom všem, co se Ti honí hlavou, psát deník, možná budeš mít víc prostoru trávit čas s blízkými z rodiny anebo jinými kamarády.

    Držíme palce, abyste mohli s kamarádkou anebo i s ostatními kamarády trávit dny, které pro Tebe budou příjemné a budeš v nich zažívat blízkost.

    Modrá linka

    Kamarádi

    Omyl v přání kamarádce

    Ahoj Alíku a poradno, včera večer se mi stala taková věc. Je to asi brkotina, ale ja se za ní stydím. No chodím na sport a tam jsou dve Emi.Nooo a ja jsem oboum poprala k svátku přes mobil.Jenomze té druhé se kterou se bavím méně tak jsem byla už unavená asi v 11 večer a napsala k narozkam 🤦🏼‍♀️🤦🏼‍♀️ jsem blbá a myslela jsem že jsem napsala k svátku. Stydím se za to, jelikož si davala na příběh kdo ji popřál a že děkuje a u mě tam jde vidět naplne čáře k narozeninám. Až půjdu příští tyden na sport strašně se za to stydím. Už jsem se ji omluvila ale vidělo to asi tak 150 lidi 🥲🤦🏼‍♀️

    holka, 14 let, 9. dubna

    Ahoj z Modré linky,

    omylem jsi jedné kamarádce popřála k narozeninám místo k svátku. Omlouvala ses jí, ale trápí Tě to, že už to v příběhu vidělo hodně lidí. Stydíš se za to, bojíš se reakce ostatních na sportovním kroužku.

    Říkám si, že je od Tebe moc hezké, že jsi kamarádce popřála všechno nejlepší. Jak píšeš, opravdu se může stát, ještě když působí únava, že ses spletla. Všichni se pleteme a děláme chyby. Ta záměna mi nezní jako závažná věc, proto bych Ti přála, aby ses jí nemusela tolik zatěžovat. Je moc fajn, že jsi to uvedla na pravou míru a kamarádce ses omluvila. Neudělala jsi to záměrně, a ke všemu jsi jí, předpokládám, přála samé hezké věci. Jestli ostatní ve sportu budou mít nějaké otázky nebo připomínky, můžeš jim otevřeně odpovědět, jak to bylo. Nevypovídá to nic o Tobě ani o vašem kamarádství – jednalo se o jednu danou situaci, kdy ses prostě spletla, a to se stává. Věřím, že kamarádka měla pochopení.

    Přeji Ti, aby Ti dělal sport radost a trávila jsi příjemný čas s kamarády.
    Modrá linka

    Kamarádi

    Chtěla bych pomoct kamarádce

    Ahoj, potřebovala bych poradit. Cítím že moje kamarádka není v pořádku a chtěla bych jí nějak pomoc ale nevím jak. Řekla mi, že ji není dobře, ale potom když jsem se jí zeptala co se děje tak mi řekla že je v pohodě (hodně lidí to tak dělá aby nemuseli říkat co je trápí). Potom jsem na jejím tik toku uviděla že se sebepoškozovala a je mi ji hodně líto a chtěla bych jí nějak pomoci, ale opravdu nevím jak :((. Pokud mi to sama nechce říct tak nemusí, ale ráda bych jí zkusila nějak pomoc. Chtěla bych se s váma poradit co s tím dělat, předem děkuji za odpověď $>$>

    holka, 12 let, 7. dubna

    Ahoj,
    je od tebe moc hezké, že se zajímáš o kamarádku a není ti lhostejné, jak se cítí. Už to je pro tvou kamarádku velká podpora a i když ti to možná nedává najevo, určitě si toho váží. Přesně tak se totiž poznají praví kamarádi, že se na ně spolehnutí v době, kdy nám není právě do zpěvu. Nemůžeš sice kamarádce vnucovat pomoc, pokud o ní zatím nestojí, ale můžeš jí dát najevo, že víš, že se něco děje a až se na to bude cítit a bude chtít, budeš tu pro ni. Myslím, že vědomí, že má kamarádku, na kterou se může kdykoli spolehnout a může se jí svěřit, je to nejvíc, co pro ni můžeš udělat. Nabídni jí, že si s tebou může kdykoli popovídat, dávej jí najevo, že ti na ní záleží a že je pro tebe důležitá. Možná to nevyužije hned teď, ale bude vědět, že až to bude potřebovat, bude mít za kým jít a budeš tu pro ni.
    Měj se hezky!
    Bára

    Kamarádi

    Šikana kamarádkami

    Ahoj poradno, po docela dlouhé době se tu svěřuju s dalším dotazem.... Nejdřív trochu povídání:
    V září jsem nastoupila na gymnázium, kde mě jedna holka, co se vydávala za moji kamarádku „šikanovala“. V uvozovkách protože to nebylo zase tak strašné a hlavně, nezašlo to tak daleko. Rozpoznala jsem to, přestala se s ní bavit a začala se bavit s jinými holkami (jedna Anička), s jednou extra, třeba Eliška. Dalších několik měsíců jsem se cítila šťastná jak nikdy. Teď k jádru dotazu.
    Vždycky, když někde jsem sama s Aničkou, jsme na sebe milé. Občas si ze sebe děláme srandu, navzájem, s čím problém nemám, ráda si dělám srandu z někoho jiného, i ze sebe. Všechno komplet v pohodě. Když jsem sama s Eliškou, nejsme na sebe úplně milé, spíš se navzájem jenom urážíme, ale je to náš humor, strašně se tím bavíme a nikdy bychom si nic opravdu strašného neudělaly.
    Teď přichází problém. Když jsem kdekoliv i s Aničkou i s Eliškou, jakoby se proti mně spojily. Dělají si ze mě srandu, já z nich, ale když Anička řekne něco proti mně, já řeknu něco proti ní, tak s Aničkou začne strašně souhlasit a ještě k tomu něco přidá, to samé když začne Eliška. Když řeknu něco já, nikdy mě nikdo nepodpoří. To bych ještě přežila, ale hrajeme i třeba hru žluté auto. Já do nich ještě jemně plácnu, ale jedna z nich mě podrží že nemůžu utéct a ta druhá do mě bouchne, když mám štěstí, tak jen jednou, ale většinou dostanu třeba pěstí do břicha.
    Dneska jsem taky poprvé byla s oběma dvěma na kroužku ping pong, a mně zrovna moc sporty nejdou. (Ale jsem s tím smířená, a jsem si schopná z toho dělat srandu, ale tohle....) Hrála jsem třeba proti Elišce, Anička počítala na rukou body. Eliška měla 5, všechny prsty zvednuté, já měla nulu. Tak vymyslela takové pravidlo, že s Eliškou si tou otevřenou rukou plácne a mě pěstí bouchne. Na začátku to bylo v pohodě, postupně mě ale bouchaly silněji a silněji, když jsem chtěla utéct, neutekla jsem jim a jen si mě zase jedna přidržela aby to bylo ještě horší. Když hrály spolu, jen si spolu plácly a když jsem jednu z nich chtěla teda na oplátku bouchnout já, začaly zase na mě....
    Nemyslím si, že by to myslely zle, spíš si jen neuvědomují, že už jsou fakt za hranou. Jak říkám, sami se ke mně chovají skvěle, vím, že jim na mně záleží. Ani se spolu sami moc nebaví když u nich nejsem já.
    Už jsem jim kolikrát říkala, že to přehánějí, ale vždycky se mi jen vysmějí. Nevím, jak jim to říct líp a nějaká učitelka tomu podle mě nepomůže.

    Omlouvám se za to, že jsem to napsala takhle dlouze, potřebovala jsem se vypovídat, a podle mě to ještě o moc víc zkrátit nešlo. (zpoustu jsem už vynechala.)
    Ještě jednou děkuji za váš čas, mějte se hezky.

    holka, 12 let, 5. dubna

    Ahoj z Modré linky,

    děkujeme za důvěru i otevřenost, se kterou jsi popsala, co se Ti děje s kamarádkami Aničkou a Eliškou. Když je s Tebou sama některá z nich, chovají se k Tobě skvěle. Když jste ale pohromadě všechny, je to jinak - dělají si z Tebe srandu, něco proti Tobě říkají, bouchají Tě. Říkáš jim, že to přehánějí, ale ony se k Tobě chovají stále stejně.

    Je mi líto, že se Ti s kamarádkami děje to, co popisuješ. Ty sama vnímáš, že je to už za hranou - nikdo by se Ti neměl vysmívat, ubližovat Ti ani slovně, natož tělesně. Píšeš, že Tě kamarádky bouchají, i pěstí do břicha. To je naprosto nepřípustné. Kromě toho, že je to ponižující, by mohlo dojít k nějakému zranění.

    Píšeš, že to kamarádkám říkáš. To je moc dobře. Pokud na to ale nereagují a pokračují v tom, co Ti dělají, je potřeba to říct velmi důrazně. Možná by pomohlo, kdyby sis promluvila s každou zvlášť.

    Samozřejmě se do toho může vložit také někdo dospělý, například rodiče, vyučující apod., zvláště když se jedná o tělesné ubližování. To samozřejmě záleží jen na Tobě, jestli to chceš někomu říci a požádat ho, aby zasáhl.

    Říkám si ale, že je možná dobré přemýšlet, jestli vztah, ve kterých Ti někdo takto ubližuje, neopustit. Chápu, že pokud jsi s jednou z kamarádek, je to v pořádku - ale pokud jsou schopny se k Tobě chovat tak, jak píšeš, nezní to jako dobré kamarádství. Psala jsi, že už jednou jsi dokázala odejít ze vztahu, kde docházelo k šikaně, to moc oceňuji. Je možné, že i tady by to mohla být vhodná a účinná cesta.

    Všechno taky můžeš probrat se školní psycholožkou (psychologem), pokud bys chtěla.

    Držíme palce, abys měla jen dobré kamarády.

    Modrá linka

    Kamarádi

    Jak mít kamarády, kteří mi rozumí?

    Ahoj Alíku aspol,
    občas u sebe vidím, že mám kolem sebe kamarády a kamarádky, které se spolu baví a smějou se u toho. A pokud se s někým takhle bavím a směju se, tak to je většinou s mojí sestrou. Občas se s daným člověkem nemám o čem bavit a nevím třeba jak začít konverzaci. Ráda bych taky měla takové kamarády, se kterými bych se doopravdy smála a bavila se s nimi jako kamarádka se kterou si rozumí. Mám taky takový problém, že takové kamarády už mám, ale nedokážu si s nimi tak dobře povídat, kolikrát bývá i to trapné ticho a to je hrozné. Ráda bych si s těmi kamarády chtěla povídat bez toho, aniž by tam bylo to trapné ticho.
    Prosím poraďte mi jak to mám udělat.

    Předem děkuji za odpověď

    holka, 14 let, 2. dubna

    Ahoj z Modré linky,

    oceňuji, že přemýšlíš o tom, jak vypadají Tvé kamarádské vztahy a co bys na nich ráda zlepšila. Porovnáváš své kamarádské vztahy s tím, co vidíš kolem sebe - jiné kamarády, kteří se spolu upřímně smějí a rozumí si. Cítíš, že něco podobného máš se svou sestrou, ale ne s kamarády.

    Z Tvého dotazu vnímám, že Tě trápí hlavně chvíle trapného ticha, které jsou pro Tebe hrozné. Umím si představit, že takové momenty mohou být nepříjemné. Zároveň si myslím, že takové trapné ticho se jednou za čas stane každému z nás. Navíc za to, jak konverzace plyne nejsi zodpovědná jen Ty sama, jste tam na to dva, nebo i více lidí, pokud jste ve skupině. Možná nemusíš tu tíhu trapného ticha brát jen na sebe. Je moc fajn, že takové nenucené rozhovory plné smíchu a zájmu znáš od sestry. Myslím, že z toho pro sebe můžeš čerpat. Říkám si, že se sestrou asi máte hezký vztah a také se moc dobře znáte. Možná díky tomu jste ve společném rozhovoru obě uvolněné, nemusíte se třeba tolik ani kontrolovat a přemýšlet o tom, co říct. Někdy vzniká trapné ticho paradoxně tím, že usilovně přemýšlíme o tom, co říct, až najednou máme v hlavě prázdno. Jako bychom tak moc na sebe tlačili, abychom byli dobrými společníky a řekli třeba i něco vtipného, až najednou nevíme vůbec, co říct. Nemusíš ale na sebe v ničem tlačit. Je možné, že se Tvé kamarádské vztahy postupně prohloubí natolik, že se budeš cítit uvolněně a sama sebou a vnese to do nich podobnou lehkost jako se sestrou.

    Napadá mě také, že můžeš o těchto svých pocitech zkusit s kamarády promluvit a zeptat se jich, jak to mají oni. Můžeš jim to vysvětlit podobně, jako jsi to napsala nám. Je možné, že prožívají něco podobného a může se Vám tak ulevit, anebo Tě dokonce můžou ujistit, že Vaše rozhovory jsou v pořádku tak, jak jsou a občasné ticho jim nevadí. I ticho má v rozhovoru své místo a není nic špatného na tom společně mlčet. Kdybys o tom potřeboval více mluvit, možná i Tvá sestra by Tě v tom dokázala podpořit a podělit se s Tebou o to, jak to má s kamarády ona.

    Přejeme Ti hezké jarní dny.
    Modrá linka


    Prosba od Alíka

    Podpořte prosím
    Modrou linku!