Milá dívko,

děkujeme za důvěru, svěřuješ se poradně s tím, že nenávidíš svůj vzhled a celkově nejspíš i sama sebe. Ptáš, zda-li by se s tím vztahem sama k sobě dalo něco dělat. Je moc dobře, že to popisuješ jako nenávist sama k sobě. Protože to jak vypadáš mohou různí lidé hodnotit jinak a to jak jo vnímáš ty sama a co to v tobě vyvolává je druhá stránka věci. A často druzí lidé na tebe nemusí mít podobně negativní názor jako máš ty sama. Třeba máš zase jiné přednosti, pěkné oči, pěkné vlasy atd. Z toho, co píšeš, je patrné, že je něco v nepořádku především se vztahem k sobě. Rozumím tomu, že ti mohou pupínky, silné ochlupení nebo nadváha vadit. Ale jak už jsem psala, to není vše, co jsi ty. A jde o to, jaké vlastnosti u sebe vnímáš a jak je hodnotíš. Je potřeba aby ses naučila na sobě najít to, co je pozitivní, s čím jsi spokojená, vnímala sebe z té dobré stránky. Určitě je něco co ti jde, co děláš ráda, co umíš. Určitě je něco, čemu se ráda věnuješ, máš nějaké zájmy, koníčky. Určitě máš i vlastnosti, které mají druzí na tobě rádi a které máš ráda i ty sama. Zkus se nad tím zamyslet. A uvědomit si to, co je na tobě dobré a pěkné. A určitě uvidíš i to, že jsi v mnoha stránkách podobná ostatním. A také to, že i druzí mají své neduhy a problémy. A každý něco má. Určitě bych ti ale doporučila si o tom, co tě trápí víc promluvit, nejlépe s nějakým odborníkem. Pomohl by ti porozumět tomu, kde se v tobě vzala ta nenávist k sobě, proč máš takto negativní vztah k sobě samé a mohli by jste spolu přijít na to, jaké kroky udělat, aby se tvůj postoj k sobě samé v tomto posunul. Zkus se proto poradit třeba se školním psychologem či poradcem. Pokud o tom, co tě trápí chceš nejdříve mluvit anonymně, tak můžeš využít chat, určený pro děti, které něco trápí. Najdeš ho i u nás, na stránkách Centra Locika. www.detstvibeznasili.cz. Na chat se mohou obracet děti s čímkoliv, co je trápí. Určitě bude dobře, když se s tím někomu svěříš a budeš své pocity sdílet. Nezůstávej na to sama a zkus si pro sebe najít pomoc. Určitě si jí zasloužíš. Potřebuješ někoho, kdo ti pomůže najít to skvělé v tobě samé a uvěřit sama v sebe.
Držím ti palce, Poradce Centra Locika.

Ahoj holko,

V oblasti prsních dvorců, což jsou tmavší kroužky kolem bradavek, se nachází velké množství mazových žlázek. Pupínek, o němž se zmiňuješ, s největší pravděpodobností vzniká ucpáním vývodu jedné z těchto četných mazových žlázek. Přirovnání k akné (neboli „beďaru“) není až tak nesmyslné, protože princip je v podstatě tentýž. Větší množství kožního mazu vede k ucpání vývodu žlázky, v níž následkem toho dochází k drobné zánětlivé reakci, což na pohled vypadá jako „pupínek“. U jedné a téže mazové žlázky k tomu může docházet opakovaně, třeba i déle než rok, jak uvádíš.

Vymačkávání obsahu mazové žlázky příliš nedoporučuji, protože může vést k poranění, a navíc je jistě bolestivé, protože v oblasti prsních dvorců se nachází velké množství nervových zakončení. Pokud uvnitř mazové žlázky dochází k zánětlivému procesu, dříve či později dojde k uvolnění jejího obsahu spontánně, tedy i bez „vymačkávání“. Důležité je udržování postižené oblasti a jejího okolí v čistotě. Pokud „pupínek“ bolí, lze dosáhnout úlevy omýváním teplou vodou (např. ze sprchy).

Ahoj z Modré linky,

svěřuješ se nám s tím, že se Ti objevily strie na prsou a bocích a nevíš, co s tím. Nepřipadáš si ve svém těle dobře, k tomu od okolí slýcháš bolestivé poznámky. Cením si toho, že ses dokázala svěřit s tak intimní věcí, nedivím se, že Tě to teď trápí a máš kolem toho asi hodně myšlenek a pocitů. V dospívání tělo přirozeně prochází změnami a mění se jeho proporce. Všichni si tím procházeli nebo prochází. Někdy může být těžké to vše přijmout, zvykat si na tu změnu, můžeš se cítit ve svém těle zvláštně. Je to období, které mívá bouřlivější vývoj, ale postupně se to ustálí. Během toho času si Tvoje tělo zaslouží dostatek pozornosti a prostor pro to, abys ses s ním mohla dobře sžít.
Strie se objevují běžně a různě se mění, souvisí i třeba s rychlým růstem postavy. Existují různé krémy, přípravky a další tipy, kterými se můžeš opečovat, poradí Ti v lékárně anebo praktická lékařka. Neboj se jich zeptat. Když zároveň slyšíš nevhodné komentáře od okolí, věřím, že to může být ještě těžší. Je mi líto, že tato slova slyšíš od svých rodinných příslušníků. Opravdu si nezasloužíš, aby Tě tak hodnotili a urážlivě komentovali Tvé tělo. Je to nefér, každý máme jiné a hlavně svoje tělo. Napadá Tě, co bys jim ráda v tu chvíli řekla? Jsou nějaké věty, které by sis mohla třeba předem sepsat a pak je říct? Neboj se sama za sebe a své tělo postavit anebo o podporu požádat někoho ve svém okolí. Svěřit se můžeš třeba mámě, také školní psycholožce, pokud ji na škole máte, anebo učitelce i blízké kamarádce. Jestli by Tě téma těla zajímalo víc, různé příběhy a inspirace můžeš najít na stránkách projektu Moje tělo je moje: https://mojetelojemoje.cz/.

Ať můžeš mít postupně víc a víc ráda své tělo a být v něm spokojená přeje
Modrá linka

Ahoj holko,

Tzv. metličkové varixy jsou nejmírnější formou křečových žil. Vyskytují se převážně na dolních končetinách, ale někdy (a to častěji u žen) také v obličeji. Někdy dochází k jejich zaměňování s tzv. striemi, což jsou drobné trhlinky ve vazivové tkáni kůže, které rovněž vypadají jako „žilky“. Jejich výskyt by byl v období dospívání pravděpodobnější, zejména tvoří-li se také na jiných částech těla, než jen na dolních končetinách či v obličeji.
Ať již se jedná o varixy nebo strie, v obojím případě může jejich tvorba souviset se zrychleným růstem v období dospívání. Mnozí dospívající totiž rostou „tak rychle“, že jejich kůže se „nestačí“ rostoucímu tělu přizpůsobovat, což může vést k drobným, někdy třeba jen „mikroskopickým“ poraněním podkožního vaziva, případně podkožních cév.
Vzhledem k rozšíření těchto projevů (mimo jiné i do obličeje) bych přece jen doporučoval navštívit kožního lékaře, který snadno pozná, o jaké útvary se vlastně jedná, případně doporučí vhodnou léčbu. Metličkové varixy jsou v podstatě rozšířené žilky, přičemž pro jejich odstranění bývá účinná léčba laserem, který způsobí zúžení a uzavření rozšířených žilek. Na trhu jsou k dispozici také různé oleje či krémy proti rozšířeným žilkám, jejichž účinnost však může být pouze dočasná (působí, dokud se pravidelně aplikují). V rámci prevence tvorby nových rozšířených žilek lze užívat vitamin E, nicméně se nejedná o lék, nýbrž doplněk stravy.

Ahoj holko,

Zmenšení prsů sice provést lze, i když až v dospělosti, avšak podstupování takovýchto zákroků bych nedoporučoval. Přece jen se jedná o zásah do integrity (celistvosti) lidského těla, který je navíc spojen se stejnými riziky, jako jiné podobné operace.
Rozměry a tvar prsů jsou dány různými faktory. Kromě dosaženého stupně tělesného vývoje v období dospívání k nim patří i genetická výbava každé dívky či ženy. Ostatně i v dospělosti mezi ženami přetrvávají větší či menší rozdíly v objemu ňader.
Vnitřní část prsu je tvořena mléčnou žlázou a dále pak svalovou, vazivovou a tukovou tkání. U žen, které mají prsa větší, je zpravidla větší objem tukové tkáně, i když určitou roli hraje také větší nebo menší pružnost vazivových tkání. Tvar prsů je ovlivňován hormonálními změnami, jimiž žena v určitých etapách svého života prochází (puberta, těhotenství, kojení, období přechodu). Souvislost mezi tvarem a velikostí prsů spočívá mimo jiné v tom, že volnější (povislejší) ňadra působí zpravidla větším dojmem, než ňadra pevná.
Tvar prsů lze do určité míry zformovat pomocí různých cviků, k nimž patří například kliky proti zdi (provádí se podobně, jako klasické kliky, ale nikoliv vleže na zemi, nýbrž ve stoje s dlaněmi položenými proti zdi), případně posilování paží s gymnastickou gumou (guma se drží oběma rukama ve výši prsů a střídavě se natahuje do obou stran a opět povoluje). Ze sportů lze doporučit plavání, zejména styl „prsa“, jehož název už sám o sobě prozrazuje, jaká část těla je při jeho vykonávání posilována. Cvičení může přispět k tomu, že pevnější ňadra budou zároveň působit menším dojmem.
Vzhled ňader lze samozřejmě korigovat volbou takové podprsenky, která prsy zformuje do požadované podoby, avšak příliš „upnutá“ podprsenka může časem začít způsobovat zdravotní obtíže, související například s narušením proudění krve v oblasti hrudníku. Příliš „těsná“ podprsenka může vést ke vzniku kožních obtíží v místech, kde se do kůže pravidelně „vytlačují“ otisky gumy či kostic.
Vůbec nejzávažnějším problémem je však nespokojenost s vlastním vzhledem. Tento problém trápí velkou část dospívajících, protože mají sklon se porovnávat buď se svými vrstevníky, nebo (což je ještě horší) s jakýmsi „ideálním vzorem“. Dospívající lidé obojího pohlaví bývají často nespokojeni se svojí postavou, i když ve skutečnosti může být normální, ale neodpovídá jejich „ideálu krásy“. Důležité je si uvědomit, že neexistuje jenom jeden vzor krásy, zatímco všechno ostatní je „špatné“.
Také je důležité, abys na svém těle nehledala samé „nedostatky“, navíc to, co je pro jednoho nedostatkem, může být pro jiného předností. Jistě si nemůžeš jen tak poručit, aby ses sama sobě líbila. Nicméně bys na sebe měla pohlížet méně kriticky a při hodnocení vlastního těla se snažila nepodléhat dobové módě. V moderních dějinách se střídají období, kdy „ideál krásy“ představují buď větší a plnější, nebo naopak menší a méně nápadná prsa. Je pravdou, že v posledních zhruba padesáti letech stále převažuje móda štíhlé, útlé, až bych řekl „chlapecké“ postavy s úzkými boky a ne příliš vyvinutými ňadry, takže například slavná americká herečka Marilyn Monroe, která byla v 60. letech považována za dokonalý vzor krásy, by dnes se svými vyvinutými ňadry a boky většině lidí nejspíš připadala „moc tlustá“. Jenže nikdo by si neměl nechat předepisovat, co je krásné a co ne. Samozřejmě, že pokud bys například trpěla těžkou obezitou, byl by to důvod k zamyšlení, zda by nebylo dobré změnit životní styl. Ale takovým problémem jistě netrpíš, jen Ti připadá, že máš „velká prsa“. Ale to, že máš vyvinutější prsy, přece ještě vůbec nemusí znamenat, že nejsi krásná. Ostatně nepochybuji o tom, že jednou najdeš chlapce, který Tvoji krásu ocení (a samozřejmě nejen krásu, ale i Tvoje kladné osobní vlastnosti, kterých máš jistě celou řadu).

Ahoj holko,

Vzhled prsů, který v dotazu popisuješ, je v určité fázi jejich vývoje naprosto normální. V prvním stádiu vývoje prsu vypadá hrudník dívky stejně, jako hrudník chlapce. ve druhém stádiu se zvětšují prsní bradavky, ale hrudník zůstává stále dětsky plochý. Ve třetím stádiu se začínají zvětšovat mléčné žlázy a kolem nich se začíná ukládat více tuku, přičemž prsy mají zahrocený tvar („do špičky“). Kromě toho se zvětšují i prsní dvorce (což jsou tmavší kroužky okolo bradavek) a dochází k jejich elevaci (neboli vyzdvižení). Ve čtvrtém stádiu se prsa dále zvětšují, přičemž prsní dvorce ještě výrazněji vystupují ze základního obrysu prsů (někdy je elevace dvorců tak výrazná, že připomínají jakési „kornoutky“). Teprve v posledním, pátém stádiu vývoje, se prsy zaoblují a prsní dvorce opět poklesnou na úroveň základního obrysu prsu. Jedná se již o „dospělé“ stádium vývoje prsu, přičemž jednotlivé dívky jej mohou dosahovat v různém věku (některé dívky např. již v patnácti letech, jiné třeba až v osmnácti nebo dokonce dvaceti letech).
Rovněž je normální, že se (i během jednoho dne či několika hodin) mění objem či tvrdost prsních bradavek, což souvisí se změnami svalového napětí, například v důsledku chladu, lehkého doteku a podobně.
Pokud jde o srovnání s ostatními dívkami, je možné, že u nich k vývoji prsů došlo dříve nebo rychleji, než u Tebe, avšak stejně tak dobře je možné, že jsi jim v minulosti nevěnovala tolik pozornosti, jako v současné době. Tvoje obavy jsou opravdu předčasné, jak sama píšeš. Kvůli tomu, zda se budeš líbit chlapcům, se nemusíš trápit, protože každému chlapci se může líbit něco jiného. Ale zkus si položit otázku: Chtěla bys, aby si tě nějaký chlapec oblíbil jenom proto, že bys měla velká prsa? O chlapce, který by celou Tvoji osobnost posuzoval pouze na základě tvaru či velikosti Tvých prsů, bys asi moc nestála.
Důležité je, abys dovedla přijímat všechny změny, k nimž na Tvém těle dochází, jako normální součást procesu tělesného dospívání. Někdy se třeba stane, že s něčím na svém těle budeš dočasně nespokojena, ale právě proto by ses neměla zaměřovat jenom na zdánlivé „nedostatky“, ale raději myslet spíše na to, co se Ti na Tvém těle líbí a s čím jsi spokojena.

Ahoj z Modré linky,

píšeš nám o více důvodech, proč je pro Tebe příjemné a pohodlné si neholit nohy a podpaží. S mamkou jste se kvůli tomu dostaly už ale víckrát do konfliktu, byla by ráda, kdyby ses holila, Tvůj táta má taky poznámky, ve kterých se staví proti. S holením celkově nemáš dobré zkušenosti, nevidíš v tom smysl a možné urážky od okolí si nebereš. Hledáš s rodiči společnou řeč, nechceš je urážet, ale moc si přeješ, aby Tě v tom pochopili a nechali Tě být sama sebou.

Zkouším si představit, jaké to asi je, když Tě rodiče „nutí“ do něčeho, co Ty nechceš, co není po Tvém. Můžeš mít možná vztek, cítit lítost, neporozumění. Jedná se o Tvoje tělo a jen Ty taky postupně poznáváš, co mu je a není příjemné. Je mi líto, že nenacházíš u rodičů pochopení i přes snahy o vysvětlování. Říkám si, že Tví rodiče to možná vnímají jako společenskou normu, na kterou jsou zvyklí. Na druhou stranu se tyto věci stále vyvíjejí a s další generací se normy můžou různě posouvat, každá generace je trochu jinak vnímá. Tohle formování a změna norem se neděje jen tak, ale docela rozlehle v čase. Stejně tak si říkám, že může trvat delší dobu, než Tví rodiče přijmout to, že to máš jinak. Zní mi dobře, že o tom jsi s nimi ochotna mluvit a ráda bych Tě povzbudila, abys v tom pokračovala. I když se to nemusí zdát zatím s velkým efektem, pomalu se přeci jen něco může měnit. Říkám si, že možná Tví rodiče za tím mají starost o Tebe, nějaké strachy, o kterých by stálo za to se pobavit. Třeba bude možné to s nimi probrat, ujistit je v něčem z Tvé strany apod. To, že o tom tématu s nimi budeš ochotna i nadále komunikovat může přispět k lepšímu porozumění. Poznají v tom Tvou jistotu a třeba ji budou moct částečně získat taky. Možná máš nějakou blízkou kamarádku, která to má podobně. Můžeš s ní zkusit probrat, jak to doma řeší. Možná ji znají i vaši a uvidí, že nejsi jediná, která to tak má. Moc bych vám přála, ať si s rodiči i v těchto tématech nakonec porozumíte a ať Ty můžeš být dál sama sebou, jak si přeješ.

Držíme palce,
Modrá linka

Ahoj holko,

Výskyt rakoviny děložního hrdla (děložního čípku) sice nelze u dospívajících zcela vyloučit, nicméně by se jednalo velmi vzácný nález, neboť toto onemocnění převážně postihuje dospělé ženy. Navíc od infikování virem HPV trvá v průměru 10 až 15 let, než se nádor začne rozvíjet. I kdyby se dospívající dívka nakazila virem HPV, případné nádorové onemocnění by se u ní nejspíš projevilo až později v dospělosti.
Nicméně právě v období okolo třinácti let je nejvhodnější doba pro očkování proti HPV, neboť tělo dospívající dívky (ale i chlapce) díky tomu získá ochranu ještě před zahájením pohlavního života. Pokud tedy přemýšlíš o očkování, určitě bych Ti jej doporučoval, stejně jako ostatním dospívajícím dívkám i chlapcům.

Ahoj holko,

Objem a tvar prsů prochází během vývoje určitými změnami. Podle toho, co popisuješ, se jedná nejen o prsní bradavky, ale též o prsní dvorce, což jsou tmavší kroužky, které obklopují bradavky. A právě vývoj prsních dvorců může být příčinou Tvých obav, zda je vše v pořádku.
V určité fázi vývoje prsu totiž dochází k tzv. elevaci prsních dvorců. To znamená, že dvorce výrazně vystupují kupředu, takže skutečně mohou působit jako „nafouklé“. V další fázi vývoje však prsní dvorce opět poklesnou na úroveň základního obrysu prsu. Názornou ilustraci najdeš pod tímto odkazem.
S ostatními dívkami se nemusíš srovnávat, protože je možné, že vzhledem k individuálním tempu vývoje buď ještě nedosáhly stádia, v němž dochází k elevaci prsních dvorců, nebo už jej naopak mají za sebou. Každopádně se nejedná o žádnou vadu nebo poruchu, která by vyžadovala jakýkoliv vnější zásah.

Ahoj holko,

Předpokládám, že máš na mysli antikoncepci hormonální. Ta je sice většinou prezentována jako bezpečná a neškodná (většinou ji takto prezentují firmy, které ji vyrábějí), nicméně její užívání může být spojeno s řadou nežádoucích účinků. K nejčastějším z nich patří bolesti hlavy, nevolnost, změny nálad, změny chuťových preferencí (dívka má např. chuť na kyselé potraviny) a podobně. V podstatě se jedná o podobné projevy, které se u většiny žen vyskytují na počátku těhotenství. Při dlouhodobém užívání se někdy vyskytují otoky dolních končetin, u některých druhů hormonální antikoncepce i zvýšený růst ochlupení, vypadávání vlasů, pokles sexuální touhy či zvýšení výskytu infekčních onemocnění pohlavních orgánů.
Výše zmíněné nežádoucí účinky se vyskytují poměrně zřídka (různé odhady se od sebe mohou lišit i v řádu desítek procent, většinou se pohybují mezi 1 až 30 % uživatelek), přičemž někdy bývají pouze krátkodobé, než si žena či dívka na antikoncepci „zvykne“. Je však třeba si uvědomit, že princip hormonální antikoncepce spočívá v tom, že dochází k umělému narušení menstruačního cyklu. Z tohoto důvodu hormonální antikoncepce není vhodná pro dospívající dívky, u nichž ještě nedošlo k ustálení menstruačního cyklu. Někdy se hormonální antikoncepce dokonce nasazuje jako „léčba“ nepravidelného cyklu u dospívajících dívek, jenže tím, že se menstruační cyklus uměle naruší, se rozhodně nepřispěje k jeho přirozenému vyvinutí. Taková „léčba“ sice relativně snadno a pohodlně odstraňuje určité nepříjemné projevy nepravidelností menstruačního cyklu, avšak neřeší podstatu problému. Z tohoto důvodu bych užívání antikoncepce doporučoval až u dívek či žen, které již mají pravidelný cyklus (tj. každých 21 až 35 dní).
Kromě toho je třeba brát v úvahu i dopady hormonální antikoncepce na životní prostředí. I kdyby byla antikoncepce pro své uživatelky zcela neškodná, její odpadní produkty se (v moči žen, které antikoncepci užívají) dostávají do vodního koloběhu, přičemž v současné době neexistuje žádná čistička odpadních vod, která by dokázala „odfiltrovat“ ženské pohlavní hormony, které jsou v odpadních vodách obsaženy. Je velmi pravděpodobné, že odpadní látky z hormonální antikoncepce způsobují vymírání některých druhů mořských živočichů. Podle některých studií provedených ve Velké Británii dokonce může existovat souvislost mezi užíváním hormonální antikoncepce a zvýšeným výskytem vrozených vývojových vad pohlavních orgánů u chlapců. Nejde tedy pouze o neškodnost či škodlivost hormonální antikoncepce pro samotnou uživatelku, ale také o možné dopady synteticky vyráběných hormonů na životní prostředí a na kvalitu života lidí i živočichů obývajících naši planetu.

Ahoj holko,

Růst prsů může probíhat různým tempem, což závisí zčásti na vrozených dispozicích (na „genetické výbavě“) a především na hormonálních změnách, jimiž tělo prochází v období dospívání. Vývoj dívčích ňader vždy začíná takzvaným stádiem poupětového prsu, kdy dojde ke zvětšení prsních bradavek, zatímco hrudník zůstává stále ještě „dětsky“ plochý. Teprve na dalších stupních vývoje prsu dochází ke zvětšování mléčné žlázy a ke zvýšenému ukládání tuku v oblasti hrudníku. Prsy se postupně nejen zvětšují, ale také se formuje jejich tvar (zpočátku mají prsy hrotitý tvar, teprve později se zaoblují).
O projev hormonální poruchy by se mohlo jednat v případě, že by se ani po několika letech od začátku puberty nedostavila první fáze vývoje prsu, tj. výše zmíněný poupětový prs. Naproti tomu pokud jsou prsy malé (nebo téměř žádné) v tom smyslu, že se na hrudníku neukládá přiměřené množství tuku, ale prsní bradavky se už zvětšily, mohlo by se jednat spíše o projev vrozených dispozic. Některé ženy mají i v dospělosti ňadra menších rozměrů, i když prsní bradavky a prsní žlázy jsou u nich víceméně vyvinuty. Máš-li pochybnosti o tom, zda se Tvoje prsa vyvíjejí normálně, doporučuji navštívit praktického lékaře, který může vystavit poukaz na vyšetření na endokrinologii.
Co se týče o ukládání tělesného tuku, to může být během puberty poněkud nerovnoměrné, což často souvisí s hormonální nerovnováhou, respektive s výkyvy hladiny pohlavních hormonů v krvi. Zatímco u některých dívek se větší množství tuku „ukládá“ na hýždích a na bocích, u jiných to může být na břiše. Jestliže máš celkově štíhlou postavu, tak by ani dodržování nějakých radikálních dietních opatření nemuselo vést k výraznému „zhubnutí“ určité části těla, konkrétně břicha. Některé dospívající dívky se snaží řešit problém vyklenutého „bříška“ nebo jiné části těla pomocí intenzivního cvičení či hladovění, ale ke svému zklamání zjišťují, že tuk se „odbourává“ na všech možných částech těla, jenom ne na té, kde by to „potřebovaly“. Konkrétní „rozložení“ tuku na různých částech těla totiž není dáno pouze celkovým poměrem mezi tělesnou výškou a tělesnou hmotností, ale také (a především) vrozenými předpoklady a hormonálními změnami během dospívání.
Pravdou je, že příliš rychlé a radikální hubnutí nelze v období dospívání doporučovat. Tělesné dospívání totiž představuje energeticky vysoce náročný proces, který se neobejde bez dostatečného energetického příjmu v podobě dostatečného množství energeticky hodnotné potravy (odtud pramení i často zmiňovaná pubertální „žravost“ – omlouvám se za drsnější výraz – projevující se u mnohých dospívajících tím, že dovedou zkonzumovat neuvěřitelné množství jídla, aniž by kvůli tomu nějak výrazně tloustli). Samozřejmě, že pokud tělo nedostává přiměřené množství potravy, některé procesy tvořící součást tělesného a pohlavního dospívání se mohou výrazně zpomalit. Například je prokázáno, že pokud u dospívající dívky poklesne poměr mezi tělesnou výškou a hmotností pod určitou „kritickou hranici“, může dojít k narušení menstruačního cyklu.
Když už bys chtěla hubnout, neměla by ses snažit zhubnout moc rychle. Přiměřený pokles tělesné hmotnosti při hubnutí u dospívajícího jedince činí nejvýše 1 až 3 kg týdně, kdežto rychlejší tempo hubnutí již ohrožuje jeho normální vývoj.

Ahoj holko,

1) Androgeny neboli mužské pohlavní hormony se tvoří nejen u chlapců, ale v menším množství také u dívek. Také dívčí tělo produkuje hormon dehydroepiandrosteron, který se tvoří v nadledvinách. Jeho množství je zpravidla o dvě třetiny nižší, než u chlapců, nicméně v období dospívání může docházet k výkyvům. Tyto výkyvy se mohou projevit například nadměrným růstem tělesného ochlupení a podobně. Nicméně nedovedu odhadnout, zda je u Tebe hladina androgenů ještě normální, nebo již abnormálně vysoká. K tomu by bylo zapotřebí provést laboratorní vyšetření krve za účelem stanovení hodnoty androgenů. Vyšetření lze provést na endokrinologickém pracovišti, poukaz na vyšetření vystaví praktický lékař pro děti a dorost.

2) Součástí preventivní gynekologické prohlídky ve věku 15 let je založení zdravotnické dokumentace (tedy vyplnění karty pacienta), rozhovor s lékařem (pravděpodobněji však s lékařkou) týkající se prodělaných onemocnění a případných zdravotních rizik, dále prohlídka kůže a vyšetření mízních uzlin v oblasti pohlavních orgánů a samovyšetření prsů z důvodu prevence rakoviny. Rozhodně se nemusíš obávat, že by součástí preventivní gynekologické prohlídky byla nějaká podrobnější kontrola vnitřních pohlavních orgánů, jinak řečeno, při této prohlídce rozhodně nehrozí, že by Ti lékařka zaváděla do pochvy nějaké nástroje nebo přístroje. Taková vyšetření se provádějí pouze u žen, které již měly pohlavní styk, nikoli u mladých dospívajících dívek.

Ahoj Veroniko,

1) Drobné hrbolky na prsních dvorcích jsou tzv. glandulae areolares. Jedná se o malé žlázky, jejichž účelem je chránit prsní dvorce a bradavky před vysoušením. Tyto drobné hrbolky nejvíce vystupují ve studeném prostředí, například při sprchování studenou vodou, když vlivem chladu dochází ke stažení svalových vláken v okolních tkáních. K „vyhlazení“ těchto hrbolků dochází buď při pohlavním vzrušení, kdy se mírně zvětšuje objem prsních dvorců (hovorově řečeno, prsní dvorce se „nalévají“), nebo právě ráno po probuzení, kdy je hladina pohlavních hormonů v krvi vyšší, než během dalších částí dne. Když se objem prsních dvorců sníží, jejich povrch přestává být hladký a opět z něj vystupují zmíněné hrbolky. Proto je naprosto normální, že při masturbaci nebo ráno po probuzení jsou prsní dvorce hladké.

2) Na lidském těle je řada míst, jejichž mechanická stimulace neboli podráždění dotekem může vyvolat více či méně složité reflexy, které mohou být provázeny buď nepříjemnými, nebo naopak velmi příjemnými pocity. Takové citlivé oblasti se mohou nacházet na různých částech těla, většinou buď na šíji (tedy „vzadu na krku“), na zápěstí, na vnitřní straně předloktí, na vnitřních stranách stehen a na lýtkách. Zmíněné reflexy si však většina lidí nedokáže vyvolat sama (jinak řečeno, většinou se dostaví jen tehdy, když se člověka dotkne někdo druhý, případně člověk o něco zavadí nebo se někde o něco otře). Když už si některý z takových reflexů dovedeš spustit sama, většinou se jedná o místa, na která nevidíš. Kdybys na tato místa těla totiž viděla, přesněji řečeno by ses na ně při dotýkání dívala, Tvůj mozek už by se automaticky připravil na to, že bude následovat nějaké podráždění nervových zakončení na povrchu těla.
Na mechanickou stimulaci různých nervových zakončení může mozek reagovat různě. Jedním z příkladů je lechtání v podpaží nebo po stranách hrudníku, při kterém se reflektivně „spouští“ smích. Dotýkání na zadní straně krku (či na vnitřní straně předloktí a podobně) však mívá jiný účinek. Někteří lidé jej popisují tak, že se cítí, jako když jim „celým tělem projede proud“. Tento pocit však většinou bývá popisován jako příjemný.

3) Při pohlavním vyvrcholení neboli orgasmu dochází k prudkému a silnému stažení svalstva v oblasti malé pánve (což je ta část pánve, v níž jsou uloženy pohlavní orgány). Toto stažení svalstva může nastat i v několika po sobě jsoucích vlnách (většinou dvou až třech), přičemž je doprovázeno velmi intenzivními příjemnými pocity. U některých lidí jsou pocity při vyvrcholení natolik silné a intenzivní, že by za jiných okolností mohly být vnímány jako nepříjemné, při pohlavním vyvrcholení však takto vnímány nejsou. Důvodem je, že orgasmus je provázen zvýšeným vyplavováním hormonů serotoninu, dopaminu a endorfinu, které jsou hovorově označovány též jako „hormony štěstí“. Na lidskou psychiku účinkují tak, že při jejich zvýšeném vyplavení se dostavuje pocit radosti a uspokojení. Přitom celý proces většinou trvá jen několik vteřin. Po odeznění orgasmu se naopak vyplavuje větší množství hormonu prolaktinu, který navozuje uklidnění, uvolnění a většinou i mírnou únavu (ten bývá mnohem delší, než samotný orgasmus, většinou trvá několik minut, někdy dokonce až několik desítek minut). Orgasmus tedy poznáš podle toho, že nejprve se dostaví krátký, ale velmi silný příjemný pocit, po kterém hned následuje déle trvající pocit uvolnění a „příjemné únavy“.

Ahoj holko,

Gynekologická preventivní prohlídka se provádí v patnácti letech věku a dále vždy po roce. Na jednu stranu je pochopitelné, že při pomyšlení na první gynekologickou prohlídku cítíš určité obavy, protože většina lidí má strach z něčeho nového a dosud nepoznaného. Mohu Tě však ujistit, že v rámci preventivní gynekologické prohlídky se neprovádí nic, co by dívku bolelo. Snad Tě trochu uklidní, když budeš vědět, co je součástí takové prohlídky.
Podle vyhlášky č. 70/2012 Sb. (o preventivních prohlídkách) se na první gynekologické prohlídce dělají následující věci:

• založení zdravotnické dokumentace – to znamená, že lékař (nebo spíše lékařka) Ti vyplní kartu, na které jsou Tvoje základní údaje (podobnou katu máš například u zubního lékaře)
• rodinná a osobní anamnéza – za tímto slovním spojením se skrývá rozhovor s lékařkou zaměřený na to, jaké nemoci jsi v životě prodělala, případně zda se v rodině (u rodičů nebo sourozenců) vyskytují nějaká závažná onemocnění
• prohlídka kůže a vyšetření mízních uzlin v oblasti pohlavních orgánů – tato část prohlídky může u dívky vzbuzovat největší obavy, ve skutečnosti však jde pouze o to, že lékař(-ka) zkontroluje pohlavní orgány pohledem a poté se dotekem přesvědčí, zda mízní uzliny v oblasti třísel (tj. ve slabinách) nejsou zvětšené
• při první prohlídce by také lékař(-ka) měl(-a) dívku poučit o tom, jak se provádí samovyšetření prsů z důvodu prevence rakoviny (jinak je o samovyšetření k dispozici celá řada různých návodů a letáků, například na stránkách mammahelp pod tímto odkazem)

Pro úplnost ještě dodávám, co se na první preventivní gynekologické prohlídce nedělá. Především se nemusíš obávat, že by lékař(-ka) zaváděl(-a) jakékoliv nástroje do pochvy. Taková vyšetření se provádí pouze u dospělých žen, případně starších dívek, které už měly pohlavní styk. Dále se u dívek, které dosud neměly pohlavní styk, neprovádí žádné odběry materiálu z pochvy, respektive z děložního čípku. Při preventivních prohlídkách lékař(-ka) respektuje dívčino „panenství“ a nedělá nic, čím by jej mohl(-a) porušit. Určitě se tedy nemusíš obávat, že součástí prohlídky bude nějaké bolestivé vyšetření, při němž by se nějaký přístroj či nástroj zaváděl do těla.

V souvislosti s gynekologickou preventivní prohlídkou tak největším problémem může být určitý stud či rozpaky, když se pacientka má svléknout. Je pochopitelné, že většina dívek není nadšena z představy, že někdo cizí uvidí jejich pohlavní orgány. Zde je však třeba brát v úvahu, že lékař pohlíží na lidské tělo poněkud jinak, než naprostá většina ostatních lidí. Když lékař prohlíží pohlavní orgány pacienta, respektive pacientky, je to totéž, jako když se hvězdář dívá na noční oblohu. Navíc většinu lékařů v oboru gynekologie (více než 80%) dnes již tvoří ženy. Chlapci jsou na tom ve srovnání s dívkami mnohem hůř, protože jejich pohlavní orgány vyšetřuje zpravidla jen praktický lékař pro děti a dorost, což je specializace, v níž je lékař-muž naprostou výjimkou.

Ahoj holko,

Růst a vývoj ňader probíhá v několika stádiích (vývojových stupních), přičemž v každém z nich se mohou projevovat větší či menší stranové nerovnoměrnosti neboli asymetrie. Za normální se považuje takový rozdíl ve velikosti či objemu levého a pravého prsu, který nepřekračuje 20 až 25%. Příčinou asymetrie může být například dřívější nebo rychlejší vývoj jedné ze dvou prsních žláz, případně nerovnoměrné ukládání tuku v oblasti hrudníku. Další možnou příčinou je ochablost svalů jedné horní končetiny či jedné poloviny hrudníku, v jejímž důsledku jeden z prsů postrádá potřebnou svalovou oporu.

O projev poruchy by se jednalo v případě, že by rozměry jednoho ňadra byly více než o jednu pětinu až čtvrtinu větší, než rozměry druhého. V takovém případě by bylo vhodné provést vyšetření na endokrinologii, případně jiném specializovaném pracovišti (poukaz na vyšetření vydá praktický lékař pro děti a dorost).

Při běžném pohledu je jistě poněkud obtížné odhadnout, zda rozdíl ve velikosti prsů dosahuje zmíněných 20 až 25%, nebo nikoliv. Navíc i když se nejedná přímo o projev nějaké poruchy, i menší rozdíl ve velikosti ňader může pro dospívající dívku představovat velký problém spojený s obavami a trápením. Takový problém je sice spíše estetický (či kosmetický) než zdravotní, ale to neznamená, že není závažný, protože nespokojenost s vlastní postavou může narušovat dívčino psychické zdraví a duševní pohodu (obzvláště pak v případech, kdy se různé „nedokonalosti“ postavy stávají terčem nejapných poznámek ze strany vrstevníků).

Nemohu Ti poradit žádný způsob, jak bys „podomácku“ dosáhla vyrovnání rozdílu ve velikosti ňader. U naprosté většiny dospívajících dívek se zmíněný rozdíl vyrovnává spontánně, tedy i bez jakéhokoliv vnějšího zasahování, a to nejpozději do konce puberty. Ani u dospělých žen nejsou ňadra na 100% symetrická, nicméně rozdíly v objemu levého a pravého prsu se pohybují zpravidla nanejvýš v řádu jednotlivých procent. Nějaké umělé zvětšování jednoho z prsů (například pomocí implantátu) by připadalo v úvahu až v dospělosti, kdy už by bylo jisté, že asymetrie je trvalá. Během puberty však podobné zákroky nejsou namístě, protože vývoj prsů ještě není ukončen, a tak by se mohlo stát, že kdyby si dívka nechala jeden prs zvětšit, měla by za pár měsíců nebo let opačný problém – zvětšený prs by byl výrazně větší, než druhý (nezvětšený).

Pokud se kvůli výrazně nestejné velikosti prsů trápíš, případně Ti vadí, jak se na Tebe někteří lidé z Tvého okolí dívají, můžeš se pokusit tento estetický problém řešit pomocí vhodné vycpávky do podprsenky. Tyto doplňky se prodávají v páru, tedy po dvou, Ty však pochopitelně použiješ pouze jednu. Možná bude nutné vycpávku zmenšit zastřihnutím, aby takto „vylepšený“ prs nebyl naopak větší, než ten druhý bez vycpávky. Z pochopitelných důvodů je třeba vycpávku v podprsence důkladně zafixovat, například pomocí několika drobných stehů, protože případné uvolnění a vypadnutí vycpávky by na veřejnosti působilo mnohem nápadněji, než samotná nerovnoměrnost v objemu prsů.