Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alík radí dětem

    Kamarádi

    Hezký den všem.
    Mám menší problém. Cítím se "větší" než ostatní kámošky ze třídy. Prostě mi kámošky připadají až moc jako "dečka" a já si s nimi vůbec nerozumim.
    Nevím jak se s tím vypořádat nemám ve třídě vůbec žádné kamarády.
    Děkuji moc za odpověď :3

    Holka, které ruplo v bedně., 29. dubna 2019

    Ahoj,

    někdy se stává, že někdo rychleji dospěje (tělesně, psychicky nebo oboje) a je trochu jiný, než jeho vrstevníci. To se zřejmě stalo i Tobě. Máš možnost se snažit přizpůsobit se kámoškám, do takové míry, jak Ti to bude příjemné, a snažit se hledat společnou řeč. Pokud se Ti do toho nechce, nebo to nejde, můžeš si hledat kamarády jinde a ve škole najít jinou zábavu či rozptýlení. Kamarády můžeš hledat mezi staršími (třeba i spolužáky), při různých zájmových aktivitách apod.

    Napadá mě také, že člověk nemusí mít kamarádů moc, že by ve třídě stačil třeba jen jeden člověk, se kterým bys měla něco společného. Můžeš to zkoušet, a brát to jako dobrodružství nebo výcvik sociálních dovedností :)

    Přejeme Ti, aby ses měla fajn.

    Modrá linka

    Na otázky odpovídají

    pracovníci Modré linky, psycholožky BáraV a Péťa, poradenské centrum Locika, MUDr. Jiří Staněk, MVDr. Přemysl Rabas, vědecký novinář Pragmatik, Škola Vitae, bojovníci proti kouření z projektu Nekuřátka a správci. Občas odpovídá i sám Alík.

    Dotazy mohou pokládat pouze děti mladší 15 let.

    Kamarádi

    Ahoj, potřebuji pomoc ohledně mých spolužáků. Chodím do osmé třídy a kluci ve třídě mě a mé kamarádky otravují. Jeden kluk je asi zamilovaný do mě, takže za mnou pořád dolízá a ptají se ještě s jeho kamarádem (který má rád mou kamarádky) na dost nepříjemné otázky. Je to hrozně otravné, ještě k tomu ho já moc v oblibě nemám.
    Ráda bych mu řekla ať mě nechá, ale já se prostě před klukama stydím mluvit... Jak mu mám říct, ať mě přestane otravovat a neptal se mě na vážně nepříjemné otázky?

    holka, 14 let, 24. září

    Ahoj,
    píšeš, že se stydíš mluvit před kluky, možná by mohla pomoci nějaká kamarádka, se kterou bys klukům zvládla říct, že je ti nepříjemné, jaké otázky ti kladou. Protože je třeba, aby o tom věděli, jinak těžko pochopí, že ti to vadí. Možná ti budou klást tyto otázky i po tom, co jim řekneš, že ti vadí. Pamatuj, že na ně nemusíš odpovídat. Je jen na tobě, co jim řekneš.
    Měj se krásně,
    Péťa

    Kamarádi

    Ahoj Alíku a spol.

    Už asi od května se mi líbí jeden kluk. Momentálně chodí do osmé třídy. Je o rok starší než já a chtěla bych se s ním bavit jako kamarádka. Abych vysvětlila situaci: Asi po týdnu, co jsem ho znala, tak jsem s ním jednou promluvila a to o tom, jak se jmenuje. Pár dní poté jsem mu dala dlouhý dopis. Už jsme se bavili a hráli spolu, ale potom jsem to zkazila tím, že jsem mu napsala, že se mi líbí. Celé prázdniny jsme nenavázali žádný kontakt. Až teprve minulý týden jsem s ním opět po dlouhé době hrála a mluvila, ale nikdy se nebavíme o moc osobních věcech. Ve škole se vídáme každý den, ale jen navazujeme oční kontakt, nic víc. Chtěla bych mu aspoň napsat a potom se třeba bavit i ve škole, ale mám nějaký blok. Prostě je to těžké. Možná je tohle zbytečný dotaz, ale jak se mám „přinutit“ nebo odvážit mu napsat nebo za ním dojít a bavit se? O jakých tématech bych s ním mohla mluvit? Protože mě už nic nenapadá. Mám hodně co říct, ale nemůžu, protože u něho nemám ještě pořádně dostatečnou důvěru. Aspoň bych se s ním chtěla kamarádit.

    Předem děkuji za odpověď $>

    holka, 12 let, 22. září

    Ahoj,
    je super, že jsi našla kluka, který se ti líbí a se kterým by ses chtěla bavit. Někdy může být těžké najít společné téma. Fajn může být bavit se o tom, co kterého z vás baví, jakým kroužkům se věnujete po škole, jakou hudbu posloucháte a tak podobně. Na to, abys mu napsala si dej čas, nechvátej, promysli si, co chceš napsat a uvidíš, co na to on. Může se stát, že neodepíše nebo nebude chtít jít ven, ale třeba také půjde. Připrav se na všechny varianty.
    Držím palce,
    Péťa

    Kamarádi

    Ahoj Alíku a spol. Chtěla bych Vás požádat radu, protože nevím, co a jak, tedy, k věci. Začnu stručným popisem mého problému, Minulé roky jsem měla nějaké problémy s mými dvěma kamarádkami, přišlo mi, že se společně baví lépe beze mě, jejich přátelství je větší a já jsem jako třetí kolo u vozu. Občas ten pocit byl menší, občas větší. Taky se často moje pocity a názory vůči mým kamarádkám mění. Tyto prázdniny jsem s jednou z nich (S) a ještě jinou kamarádkou (E) trávila dost času, a společně jsme se moc dobře bavily, když jsme však všechny čtyři spolu, je to jiné. Se S moc dobře nevycházím, jsme něco jako rivalové. Pak začala škola, a vše se vrátilo do starých kolejí. Ta třetí kamarádka, (V) se s námi o prázdninách nechtěla moc stýkat, ale důvody zmiňovat nechci, taky jsem se jí dlouhou dobu s jedním určitým problémem až mi to mě samotné nějaké způsobilo. Kvůli tomu jsem měla tušení, a naději v to, že mě třeba bude víc vážit za mou snahu jí pomoci, ale nic. Přitom S se to dozvěděla mnohem později a její snaha nějak pomoc byla minimální. V to ale přehlížela a stále přehlíží, což mi dost ublížilo. Teď tedy do přítomnosti, S a V se spolu baví a ignorují mě, přesto, co jsem pro V udělala. Nechci, aby to vyznělo nějak egoisticky ale čekala jsem aspoň kapku vděčnosti, ale nic. Snažila jsem se k nim do konverzace vloudit a povídat si společně, bohužel, bez úspěchu. Dokonce mi připadá, jako by to dělaly naschvál, jsem totiž hodně žárlivá, a ony to vědí. Když jsme s V samy tak si moc nemáme co říct, ale myslím, že to bude kvůli mně, myslím že se nechovám správně, ale nevím, co s tím, nebo jak to napravit. Ptám se tedy, co bych měla udělat pro to, abych naši partu dokázala sloučit a mohly jsme spolu vycházet a já se mohla normálně bavit s V sama, přestala být tak žárlivá a celkově se stala lepší kamarádkou.
    Předem děkuji za odpověď a přeji hezký den.

    holka, 13 let, 10. září

    Milá pisatelko, 

    děkujeme za projevenou důvěru s jakou se obracíš na poradnu. Popisuješ, že tě mrzí, jak se k tobě chovají dvě tvé kamarádky, přijde ti, že tě přehlíží a cítíš se ve vaší partě na druhé koleji. O prázdninách si jedné z nich poskytla poměrně velkou kamarádkou pomoc ale tato kamarádka to nyní nijak neopětuje ve vašem vztahu. Naopak, i přesto se více přimkla k té druhé, která jí zase tak moc nepomohla. Popisuješ také to, že samostatně ani s jednou nevycházíš. S jednou jste rivalové a s druhou si nemáte moc co říci. Takže to vypadá, že ti je s nimi dobře pouze tehdy, když jste pohromadě celá parta.   Víš o sobě, že jsi žárlivá a ty dvě kamarádky to nejspíš vědí a naschvál tě z party vystrkují. A také se ptáš, co můžeš udělat pro to, aby ses mohla normálně bavit s tou jednou, i když jste spolu samy. Celé to vztahuješ na sebe, máš pocit, že nejsi dobrá kamarádka. Vnímám v tvém dotazu několik rovin a zkusila bych je rozlišit. Za prvé tu jsou tvé pocity z toho, jaká jsi či nejsi kamarádka, víš, že jsi žárlivá a také máš dojem, že když se budeš chovat jinak, tak se zlepší tvůj vztah s jednou z kamarádek. Chápu, že tě to trápí a přála by sis mít s touto holkou dobrý vztah, i když jste pouze vy dvě. Ale vztah je vždy něco, co vytvářejí osoby dvě. To, co ti mohu doporučit, co můžeš "dělat jinak" je být co nejvíc otevřená, spontánní, taková jaká jsi. Nehrát si na nic ani nehledat to, co bys měla udělat, aby se to líbilo tomu druhému. Stejně tak, když druhému příliš pomáháme a příliš řešíme jeho problémy, až je z toho špatně nám samotným, jak píšeš, tak to vzájemnému vztahu také moc nepřispívá. Vytváří to nerovnováhu a může to pak sklouznout k tomu, že tě ten druhý především využívá. Netrvej na tom za každou cenu, že se s tou holkou musíte spolu bavit. Řekni si, že tak prostě nebudete. Není potřeba si jí získávat pro to, aby se s tebou bavila. Říkej jen to, co opravdu chceš říci, co cítíš, že je pro tebe důležité. A ona buďto zareaguje nebo ne. Zkus se v tom víc uvolnit a brát to s nadhledem a určitě ne osobně. Psala jsi, že měla před časem velké problémy a z toho důvodu se na léto stáhla z vaší party. Třeba to v ní nějak i nadále přetrvává a ona je díky tomu víc uzavřená vůči tobě. Prostě tak, to ve vztazích funguje. Důležité je stále vnímat pevný bod sama v sobě, v tom co tě baví, zajímá, co máš ráda. A o tom komunikovat s druhými.  

    Pak tu vnímám to téma tvé rivality s tou druhou holkou a také tvou velkou žárlivost, jak píšeš. Tady bych vnímala, že budou kořeny nejspíš ve tvé vlastní rodině. A určitě bych ti doporučila tomu víc porozumět, za jakého důvodu jsi žárlivá, cítíš se být na druhé koleji, proč vnímáš rivalitu s jinou kamarádkou. Nejspíš za tímto tvým prožíváním bude stát nějaký tvůj sourozenecký vztah či tak podobně. Zkus si v tom uvědomit, že jde především o takový tvůj zorný úhel pohledu na svět, že je tu něco, na co jsi zvýšeně citlivá. A třeba si to ani přímo takto neuvědomuješ. Možná jsi jako malá zažila nějaké odstrčení na druhou kolej kvůli někomu v rodině a od té doby to máš uložené v paměti a hodně to očekáváš, že se to zase bude dít. Doporučila bych ti si o tom s někým dospělým promluvit. Nebo zkus vyhledat školního psychologa a popovídat si s ním o tom. Třeba ti to pomůže pochopit za jakého důvodu jsi zvýšeně žárlivá a citlivá na odmítání ze strany druhých.  Možná ti to pak dá takový větší nadhled a bude z tebe vyzařovat klid a uvolnění. A i to je základ k tomu, abys mohla být "dobrá kamarádka", jak píšeš. 

    A za třetí, zkus se zamyslet nad tím, zda-li to jsou opravdu osoby, se kterými ty sama se chceš bavit a mít s nimi nejlepší přátelské vztahy. Třeba i ty sama máš o nich své pochybnosti a zase tak dobré kamarádky to pro tebe nejsou. Jenom ses na ně z nějakého důvodu upnula. Když i v tom získáš větší klid a méně na tom budeš trvat, tak i to v tobě opět zvýší ten vnitřní klid, budeš více uvolněná  a třeba, naopak, to ty kamarádky k tobě přitáhne. 

    Prostě vnímej především sebe sama, své skutečné pocity, nastavení jaká jsi,  vnímej to, co se v tobě děje, jak se cítíš ve svém těle, co chceš a co nechceš. A zkus to přijmout takové jaké to je. Ten plný kontakt sama se sebou a dobrý vztah sama k sobě je základ k tomu, abys mohla mít dobrý, plný kontakt s druhými. 

    Tak ti držím palce ať najdeš brzy svou opravdovou cestu k sobě i k druhým,

    Poradce Centra Locika

    Kamarádi

    Ahoj poradno,

    psala jsem tu o mým kamarádovi, že jsem s ním byla venku, kde mě následně ignoroval a potom když jsme si psali mě urazil. Zjistila jsem, že ten kluk je s námi ve třídě. Nebyla jsem z toho nadšená vůbec. No, ale dnes ve škole si ten kluk sedl se mnou. Už nějak neřeším ignoraci venku a to co mi napsal, ale zase nejsem úplně ráda, že si sedl za mnou do lavice. Spíš jde o to, že mám strach. Mám strach z toho, že když nebudu vědět něco v nějakém předmětu bude se mi smát. Celkově mám takový strach z toho a nedá se toho zbavit. Bojím se že se třeba ztrapním a celý den mám strach pořád. Jakože s tím klukem není až tak špatný sedět. Je celkem v pohodě dá se s ním bavit, ale pořád mám někde uvnitř těla strach, který nejde dostat ven. Najednu stranu si říkám, že se třeba zbytečně bojím, ale cítím se před ním strašně v rozpacích. Předem děkuji za odpověď

    holka, 12 let, 1. září

    Milá pisatelko, 

    děkujeme za důvěru s jakou se opakovaně svěřuješ poradně. Píšeš o kamarádovi, který tě urazil, když jste si psali a pak zjistila, že tento kluk je s tebou ve třídě. A dokonce si sedl k tobě. Popisuješ svůj přetrvávající strach, který uvnitř sebe cítíš a nejde dostat ven. Máš strach, že nastane situace, kdy se ti ten kluk bude smát, když nebudeš něco vědět, máš strach z toho, že se před ním ztrapníš. Zároveň ale také popisuješ to, že s ním kontakt není tak špatný, že je to celkem v pohodě. Něco jste spolu prožili a on si přesto sedl blízko tebe. Takže na první pohled to vlastně nevypadá nijak špatně. Je možné, že ten strach, který v tobě stále přetrvává je opravdu nějak tvůj. A nejspíš je větší než by musel být. Napadá mě, že se na tom strachu podílí třeba i něco jiného, co jsi zažila. Často to pramení ze vztahů v rodině. V nás se tím vlivem vytvoří emoční nastavení, očekávání, takový jako "program".  A pak přijde nějaká situace, kterou později zažijeme a ona nám to připomene. Spustí se tím ten program a vyvolá emoce silnější, než skutečně odpovídá situaci. Je možné, že ti chování toho kluka k tobě vlastně připomíná nějaké odmítavé, ponižující, zesměšňující chování od někoho blízkého, koho máš. Zkus se nad tím zamyslet i takto. A třeba si o tom i s někým popovídat. Je možné, že se ti ten strach z toho, "že se ztrapníš" bude objevovat i v jiných situacích. Že jsi na to víc citlivá a rychle se díky nějakým vnějším událostem do toho strachu dostaneš, tzv. zapne se program. Je možné, že ten kluk byl pro tebe něčím důležitý a právě proto jeho chování k tobě má takový význam a vyvolává ti ty nepříjemné pocity strachu. Zkus se nad tím zamyslet a uvidíš na co přijdeš.

    S pozdravem, 

    Poradce Centra Locika

    Kamarádi

    ahoj, strašně se na mě podepsal tábor. byl tam jeden kluk a ten mi dokonce jednou pomohl první den když jsem nezvládla program a jednou když jsme hráli nějaké hry které jsem nechápala tak mi vysvětlil jak mám hrát. pak mě ale viděl v záchvatu (byla jsem strašně unavená a navím mám problémy s emocema) a začal mít blbý kecy na cokoliv co šlo. jednou když hráli přehazku (nemohla jsem hrát ale nevadilo mi to) tak mě zaujali mravenci. koukala jsem na ně s obličejem těsně u země. pak když dohráli tak u mě najednou všechny děti z tábora včetně toho kluka. ten kluk řekl s divným výrazem a divným hlasem: co dělá? už jsem to nevydžela a zařvala na něj: pozoruju mravence ty exote jeden! všichni se mi strašně vysmáli a tu větu používali celý tábor kdy to šlo. i 2 holky z pokoje se mi smály. pak to s tím blbcem pokračovalo. snažil se mě naštvat pokaždý co to šlo. nechápala jsem za co. za to že mám problémy? navíc tvrdil, že si neuvědomoval že mi něco dělá...
    taky jsem měla šílenou hrůzu z jednoho vedoucího. po tom, co jsem tam zkazila simulaci (byl to záchranářský tábor) jsem měla pocit, že před ním zkazím úplně všechno. samozřejmě jsem vždycky něco našla. za pár dní jsem se bála kolem něj vůbec projít. i přes to všechno tam chci jet znovu. program se mi (většinou) líbil. jak mám na to přestat myslet? furt se trápím hlavně kvůli tomu klukovi co mě urážel. je to už přes měsíc zpátky ale i tak jsem furt smutná. předem díky za odpověď

    holka, 11 let, 28. srpna

    Milá pisatelko, 

    obracíš se na poradnu s tím, že jsi na letním táboře prožila těžké chvíle, a to především kvůli jednomu klukovi. Ten kluk ti z počátku pomáhal a měl pro tebe pochopení. Pak tě ale viděl v záchvatu  a od té doby se ti začal smát a ponižovat tě. A nejspíš pak byl strůjcem toho, že se ti smály i ostatní děti. Moc tomu rozumím, jak těžké to pro tebe muselo být a že na to dosud myslíš. Nejspíš tě to hodně zasáhlo a možná i proto, že to z počátku byl někdo komu jsi důvěřovala a pak se jeho chování změnilo. Z toho, co píšeš vnímám, že se nejspíš potýkáš s nějakým psychickými problémy a učíš se s tím žít mezi dětmi kolem tebe. Je možné, že občas podobné situace zažíváš, kdy děti kolem nerozumí tvému chování a projevům a tak najdou tu, bohužel, nejjednodušší reakci a smějí se ti. Je to mezi vrstevníky hodně časté. A to nejenom kvůli psychickým problémům ale i kvůli mnoha jiným věcem. Myslím si, že každý zažívá něco, kvůli čemu má obavu, že se mu budou ostatní smát. Každý má nějakou svou slabost a nebo něco osobitého a může mít kvůli tomu strach z druhých. Zkus se teď zaměřit na osoby, kolem sebe, které pro tebe jsou dobré, příjemné, kterým důvěřuješ a máš v nich oporu. Vnímej lidi, kteří tě znají a vědí, s čím se potýkáš a přesto se k tobě chovají citlivě a s pochopením. Zkus záměrně se soustředit na ty dobré lidi kolem sebe. A víc si uvědomovat to, že ten kluk není všechno. Máš své zájmy, máš to, co tě baví a co máš ráda. Máš osoby, se kterými přátelíš. Prostě vnímej takové ty podpůrné a pevné body - zájmy, dobré vztahy, místa, která máš ráda, zvířata, přírodu a tak podobně. A zkus v tom prostě věřit sama sobě, svému nastavení, své povaze, ke které prostě patří i to, že máš určité obtíže. Ono má vše dvě strany mince, a to, co jsou na jednu stranu obtíže může mít, na druhou stranu, hodně dobrých stránek, třeba ve tvé citlivosti a vnímavosti, kterou nemají druzí. 

    Tak ti držím palce, ať se ti podaří brzy najít cestu ven z toho prázdninového trápení,

    Poradce Centra Locika

    Kamarádi

    Ahoj.
    Mám takovou partu kamarádu se kterýma jsem se scházel celkem často ale poslední měsíc se začali scházet beze mne a já vůbec nevím proč když někomu z nich napíšu jestli by nešel ven tak většinou už někde s tou partou jsou a řekne ať přijedu a přidám se k nim ale kdybych nenapsal tak si to spolu budou užívat dále beze mne neudělal jsem nikomu z nich nic špatného a když se s nimi setkám normálně se se mnou baví.Co je špatně a co bych měl dělat?

    kluk, 27. srpna

    Ahoj,
    mrzí mě, že máš pocit, že na tebe kamarádi zapomínají při plánování akcí. Zároveň to ale nevypadá, že by tě od sebe schválně odstrkovali. Baví se s tebou a pozvou tě ven, když se jim ozveš. Možná by bylo fajn promluvit si s někým z party, komu věříš a říct mu, že bys byl rád, kdyby se ti ozývali už předem, že s nimi rád trávíš čas a chtěl by ses víc zapojovat.
    Držím palce,
    Péťa

    Kamarádi

    Ahoj Alíku a všichni ostatní.
    V září půjdu na SŠ a bojím se, že si nenajdu žádné kamarády. Když jsem chodila na ZŠ, taky jsem žádné neměla. Připadám si tak odlišná od ostatních. Na ZŠ chodili všichni v značkovém oblečení. Všichni navonění různými voňavkami, holky byli namalovaný, a já... Rodiče nemají moc peněz. Nosila jsem oblečení po kamarádce z vesnice. Táta bydlí taky na vesnici. Každý víkend a prázdniny jsem u něj, ale do školy jsem chodila u mámy ve městě. Ta kamarádka z vesnice je vlastně moje jediná opravdová kamarádka. Na SŠ se mnou jde jedna holka ze ZŠ. Snažila jsem se jí napsat, jestli by jsme nemohli zapomenout na to co bylo na ZŠ a tak, a ona... Přečetla si zprávu a se všema u holkama ze ZŠ že mě mají jen srandu. Celých 9 let mě jen pomlouvali. Asi taky kvůli mým zádům. Asi v 11 letech se mi začali hrbit záda. Připadala jsem si odstrčená a tak. Dřív jsem byla hodně komunikativní, takový extrovert, ale ve škole se že mě stal introvert. Všichni mě pomlouvali. Byla jsem z toho fakt smutná. Bojím se čo bude na SŠ. Co když o mě ta holka bude vykládat jaká jsem byla na ZŠ. Že jsem chodila oblečená jak nějaká vesničanka. Já jsem hrdá na to že jsem z vesnice. Nenosím tak špatné oblečení. Jen není značkové. Teď, když se snažím si najít nové kamarády, vždycky to nevyjde. Mám hrbatá záda, a to asi všem vadí. Moje kamarádka z vesnice mě bere takovou jaká jsem. Snažím se chodit rovně, ale když na to zrovna nemyslím, tak mám křivě záda a předkloněnou hlavu. Chodím ke cvičitelce, která mi ukazuje cviky na rovnání zad. Prosím poraďte jak se skamarádit. Četla jsem různé návody na internetu, ale všechno je na nic. Nechci další 4 roky sedět ve škole někde sama v lavici bez kamarádů. Budu na intru, a jestli si nenajdu kamarádky, tak vážně nevím co budu dělat. Prosím moc o radu jak se skamarádit. Na škole budou taky samé takové ty holky... namalovaný, nalepený řasy, značkové oblečení a tak. Je to škola se zaměřením na oděvy, šití- což mě strašně baví, no prostě je to něco jako návrhářka. Je to uprostřed velkého města. Jsou tam samí odlišní lidé. Nevím jak mezi ně zapadnout.

    Holka, 19. srpna

    Ahoj,
    přechod ze základky na střední školu je často krok do neznáma. Člověk neví, co čekat, nezná většinu svých budoucích spolužáků, přichází do nového kolektivu. V tom se skrývají nevýhody, ale i výhody. Výhodou může být třeba to, že se seznámíš s novými lidmi a to jak ve škole, tak na intru. Je dost možné, že poznáš někoho s kým budeš mít společná témata k rozhovoru, společné zájmy a způsob života. Zkus se na novou školu podívat jako na příležitost. Se značkovým oblečením, šminkami a voňavkami ti asi nepomůžu, ale jsem si jistá, že všichni tvoji spolužáci nebudou takoví, není nutné se přizpůsobovat. Posměváčci se najdou všude a když chtějí, tak si vždycky najdou důvod, proč se druhému smát… ne se všemi se dá přátelit. Věnuj čas a energii lidem, se kterými je ti dobře.
    Měj se na nové škole fajn!
    Péťa

    Kamarádi

    Ahoj poradno,
    poslední dobou mě trápí jedna věc. Mám jedinou kamarádku a vždycky jsem si s ní vystačila. Poslední dobou se náš vztah začal hodně měnit. Kamarádka si našla jiné kamarády a naše zájmy se začínají lišit. Bavíme se vlastně jen ve škole, ale to jen kvůli tomu, že ani jedna se spolužáky nevycházíme. Už mě naše přátelství unavuje, nemáme si co říct a kamarádka o mě nemá zájem. Ráda bych si proto našla k sobě také nějakého kamaráda/kamarádku se kterým bych mohla všechno sdílet. Jenže mám problém. Neumím se s lidmi seznamovat a ve společnosti často trpím úzkostmi. Doufat, že za mnou někdo přijde a začne se se mnou jen tak bavit mi přijde absurdní. Hodně jsem tedy nad tím přemýšlela a napadlo mě, že bych se mohla spřátelit s naší novou spolužačkou. Jenže díky svým problémům s komunikací nevím jak s ní navázat konverzaci díky které bychom se mohly sblížit. Proto se tedy ptám, jak bych mohla navázat konverzaci? Je mi jasné že je těžké na tohle odpovědět přes dálku, ale už nevím kam se obrátit. Děkuju předem za odpověď.

    holka, 12 let, 18. srpna

    Ahoj,
    některá kamarádství trvají celý život, jiná časem skončí. Mrzí mě, že už si s kamarádkou nerozumíte tak, jako dřív a zároveň mi přijde skvělé, že se chceš obklopit lidmi, se kterými si budeš lépe rozumět. Spřátelit se s novými lidmi nemusí být těžké, dobře to jde třeba přes společné zájmy nebo koníčky. Zkus zjistit, kdo se baví podobně jako ty a pak se s ním můžeš dát do řeči a uvidíš, jestli si spolu sednete. Můžete se třeba domluvit, že společně něco podniknete, třeba si zajdete na koupaliště nebo na zmrzku.
    Držím palce, ať se ti seznamování daří, měj se krásně,
    Péťa

    Kamarádi

    Ahoj poradno, chtěla bych slyšet váš názor. S mojí babičkou to nemám lehké. Teď si např. Šetím na korálovku a babička mi říká: když já nevim, had ten je hnusnej a slizkej, MĚ SE NELÍBÍ. Ok chápu že se jí had nemusí líbit ale já ho chci koupit sobě né jí.:-c Taky když jsem u ní tak je to peklo. Vždy se se mnou pohádá a já nevím proč;-( a teď mě babi nutí ať jedu kní, ale já tam nechci. Asi si říkáte proč tam nemám kamarády, se kterými bych tam trávila čas. Já je tam mám. Dřív jsme byli pořád venku ale teď pořád hrajou hry. Oba kluci maj bazén ale jeden je vždy špinavej a druhej nádhernej. Potíž je taková že když jsme se koupali všichni tři v bazéně jednoho z kluků (v tom čistčím) tak oni kolem bazénu mají nalepené kamínky a v bazéně slanou vodu. Oni se na mě domluvili a stahovali mě pod vodu. Párkrát jsem to nečekala a nějak jsem nestihla zavřít oči. Jeho rodiče nebyli doma takže problém. Držela jsem se břehu a chtěli mě stáhnout. Já jsem tenkrát kvůli tomu měla rozdrápaný ruce. Dělali schvál vlny a když jsem se potopila a potom vynořila a snažila se nadechnout začali to dělat obzvlášť. Jednou když se mě snažili ZASE stáhnout pod vodu jednoho jsem sundala druhýho kopla. Nejspíš to nečekal a začal se vymlouvat. Já jsem tenkrát utekla s pláčem pryč. A teď asi chápete proč tam nechci jezdit. A proto bych chtěla znát váš názor. Předem děkuji za odpověď a Ahoj

    holka, 10 let, 5. srpna

    Milá pisatelko, 

    Svěřuješ se poradně s tím, co se ti děje u babičky a že to pak vede k tomu, že tam nechceš jezdit. Babička tě k tomu dokonce nutí, abys tam jezdila ale ty nechceš. Ptáš se na náš názor. Podle toho, co píšeš, je to dost pochopitelné, že tam jezdit nechceš. Je vidět, že si tam s nikým příliš dobře nerozumíš, necítíš se tam dobře. Babička se s tebou hádá, je kritická vůči tomu, co je důležité pro tebe. Kamarádi, které jsi tam měla, tak buďto hrají hry nebo se k tobě nechovají dobře u bazénu. Děti často, když nemají dozor rodičů, jsou na prázdninách a podobně, se mohou chovat k sobě navzájem hůř, protože si dovolí to, co by si normálně nedovolily. A opravdu to může vytvářet situace, které jsou těžké a nepříjemné a prázdniny pak nejsou žádnou prázdniny. Napadá mě, že nejspíš o tom, jak se u babičky máš nikdo moc neví. A tak bych ti doporučila o tom s někým promluvit. Třeba to říci rodičům. Zkus jim otevřeně říci, jak se tam cítíš, že ti vadí chování kamarádů k tobě ale i ty hádky s babičkou. Řekni jim otevřeně o tom, že tam nechceš jezdit. Je to úplně pochopitelné, že ti v tom není dobře. Tak se zkus v tom postavit za sebe a rodičům či přímo té babičce to říci. Třeba pak rodiče s babičkou promluví nebo najdou jiný způsob jak ti to u babičky ulehčit nebo jak bys měla trávit volný čas o prázdninách. Prázdniny u babičky by měly být pro tebe odpočinek a uvolnění od všednodenních povinností. Je škoda, jestli tam jezdíš se strachem "co zase bude". Také by nás zajímalo, jestli tam třeba máš k sobě nějaké bratrance či sestřenice nebo tam jezdí s tebou tví sourozenci. I oni mohou být případně spojenci a je možné o tom s nimi mluvit a najít v nich určitou podporu. Rozhodně by bylo fajn, abys to mohla někomu svěřit a nebyla na to tam u babičky sama. 

    Tak ti moc držím palce, aby se ti to u babičky zlepšilo,

    S pozdravem, Poradce Centra Locika

    Kamarádi

    Když se kazí kamarádství

    Ahoj,
    Poslední dobou mě trápí situace mezi mnou a mým nejlepším kamarádem. Bavíme se už skoro rok a víme o sobě že jsme do sebe byli kdysi zamilovaní. O online výuce jsme byli skoro nerozdělitelní. Jakmile skončila poslední hodina a byli jsme po obědě, okamžitě jsme si domluvili sraz co nejbližšího času, ale jakmile začala prezenční výuka přišly změny a my je neustáli. Je o tři ročníky níž, ale je vyšší a mentální věk máme stejný. Ovšem jeho spolužáci se mu začali smát že jeho nejlepší kamarádka je holka, a že spolu chodíme. Začal si udržovat čím dál větší odstup a přišly první hádky. O prázdninách se to mohlo dát dohromady, kdyby neměl bratrance na stejné úrovni názorů jako spolužáci. Skončilo to když jsem mu napsala co si o dané situaci upřímně myslím, nabídla jsem řešení a dodala že za ty problémy můžeme oba. Napsal jen „Z mé strany prozatím blok“. Trápí mě to že se stal více namyšleným a myslí si že za ním budu běhat jako pejsek, ale co mohu udělat aby se problémy mohli vyřešit i přes to jak se změnil? :(

    holka, 13 let, 8. srpna

    Ahoj z Modré linky,

    píšeš nám o vývoji Tvého kamarádství s klukem ze školy, bavíte se už skoro rok, kdysi jste do sebe byli i zamilovaní. Během online výuky jste byli často v kontaktu, když jste se vrátili do školy, začalo se to kazit. Jeho spolužáci se mu začali smát, že spolu chodíte a on si udržoval odstup, začali jste se hádat, pozoruješ i to, jak se změnil. Ptáš se nás, co dělat, aby se řešení problémů posunulo.

    Chtěla bych ocenit, jak sis do teď dokázala se situací poradit – napsala jsi mu, co si o tom všem myslíš a nabídla jsi řešení. Mrzí mě, že jsi dostala odpověď, která mohla zabolet. Rozumím, že Tě trápí, že se stal tak jiným, než jsi ho znala. Nevíme, co všechno hrálo roli v tom, že zaujal najednou tak jiný postoj k vašemu kamarádství, ale zní to jako velká změna. A na ty se často těžko zvyká, když se dějí proti naší vůli. Trápí Tě jeho namyšlenost, přijde Ti, že si myslí, že se mu budeš vnucovat. Přijde mi důležité si říct sama pro sebe, kolik jsi ochotna dát ještě sil do vašeho kamarádství, co ještě zkusit a jak najít svou míru, aby Tě to pak nevyčerpávalo. Z toho, co píšeš, mi zní, že jsi udělala už dost věcí, aby se věci mohly urovnat. Snahu by měl projevit i ten druhý, aby se věci začaly hýbat. Zní to asi náročně, ale možná on sám potřebuje čas pro sebe, aby si věci mohl vyjasnit, i když by sis zasloužila, aby Ti to sdělil citlivěji. Přála bych Ti, abys teď našla čas i sama na sebe, aby sis od toho všeho odpočinula, třeba získala odstup. Možná máš koníčky, kterým ses dlouho nevěnovala, anebo kamarády, které jsi dlouho nepotkala a teď bys na setkání měla čas i chuť. Neshody a hádky s kamarády bývají náročné, ale ke kamarádství taky někdy patří, abyste mohli poznat, zda vám stojí za to se spolu kamarádit dál. Může být úlevné svěřit se s tím vším, co Tě teď trápí i svým jiným bližším kamarádům, třeba Ti řeknou slova, která Tě povzbudí. Jsme tu pro Tebe na chatu i telefonu na Modré lince (https://www.modralinka.cz/), anebo non-stop na Lince bezpečí (https://www.linkabezpeci.cz/).

    Přejeme hezčí dny podle Tvých představ
    Modrá linka

    Kamarádi

    Ahoj,

    asi před měsícem a půl jsem psala jak jsem se seznámila s jedním klukem. Prostě jsme si psali, posílali hlasový zprávy a šli i ven.
    První co mě venku zarazilo byla ignorace. On vzal ven jeho dva kamarády a jednu holku. Od života jsem měla problém bavit se se staršimi kluky. Nevím proč, ale když je nějaký kluk straší neumím se sním bavit. Takže, když jsme byli venku totálně mě ignorovali. V jednu chvíli jsem už nevěděla co dělat, protože nebylo se o čem bavit. No, jako první co, tak jsme šli všichni někam do opuštěné ulice, kde oni si dali kýbl. Ahh, úplně to neznám, ale člověk má to rychlejší účinky na zhulení. Já to teda nezkoušela, protože tohle není moje úroveň..
    Potom tam teda dorazila jejich kamarádka a s tou jsem se seznámila rychle. Dokonce jsme si i skvěle rozumněly. Nebýt ní byla bych venku totálně v háji, ale potom jsme se začali všichni bavit. Nevím jak ale bylo to fajn..

    Co mě ale trápí. Od té doby co se s tím klukem znám myslím na něho každý den. Opravdu každý den, co se s ním znám, tak nebyl den kdy jsem na něj nemyslela. Ale jeden den jsme si psali a urazil mě.. Možná, že většina lidí by to jako urážku nebralo, ale na 90% bude u nás ve třídě. Což doufám že ne (vysvětlím později proč).
    No, a on napsal, že by nevěděl s kým by se u nás ve třídě bavil, tam jsem napsala 'budeš tam mít mě" a on mi napsal "s tebou se blbě povídá dobře se s tebou píše ale když jsme byli venku uhh". Mě to urazilo, protože on mě vzal ven. Počítala jsem, že on začne konverzaci.

    Ale taky mi psal něco o škole. Třeba že když se hadá s holkama vždycky je rozbrečel, nebo že jedna holka se kvůli němu bála chodit do školy. Jako já nevím. V tu chvíli jsem si představila, že když se sním budu bavit ve škole a pohadame se, co když do mě tak pojede, že ho budu bát? Nebo že mě rozbrečí. Jsem spíš citlivá a tak jsem dřív chtěla, aby šel k nám do třídy, tak teď se modlím, aby tam našel. Spíš ho tam nechci, protože asi s lidmi jako je on si nechci zahrávat. Teď ale mě zajímá jedna věc. Jak se s ním mám přestat bavit, protože asi mi kamarádství s ním nevyhovuje. Přijde mi strašně hloupé jen tak se s ním přestat bavit. A prostě neodepisovat mu..

    holka, 12 let, 8. srpna

    Milá pisatelko, 

    svěřuješ se poradně s tím, že jsi kamarádila s jedním klukem a pak tě velmi nemile překvapilo jeho skutečné chování. Píšeš o jeho ignoraci a chování vůči dívkám, které se dá vnímat jako poměrně nadřazené, ponižující. Původně sis ho přála ve své třídě ale nyní se této možnosti spíš bojíš. Máš strach z toho, že by i tebe mohlo jeho chování vůči tobě rozbrečet, ubližovat ti. Chtěla bys raději kontakt s ním zastavit a přestat si s ním i psát nejenom se setkávat. Je moc dobře, že jsi to sepsala a sdílíš zde v poradně, děkujeme za důvěru. Napadá mě k tomu jako první to, že bych to prostě zkusila - přestala mu psát.   Věřím ti, že tě urazil a možná podvědomě čekáš na nějakou jeho omluvu či to, že si to uvědomí. Máš strach, že je to hloupé, když jen tak přestaneš psát. Ale polož si otázku. Jeho chování vůči tobě není hloupé? Prostě ti to tak nevyhovuje, zklamalo tě jeho chování a nechceš s ním dál kamarádství udržovat. Máš na to úplně své právo a z toho, co zde píšeš je to pochopitelné. Třeba to posílí tvou sebejistotu vůči němu. Máš právo na svůj vlastní postoj a právo říci "ne, takto to já nechci".  A sama pro sebe si můžeš říci, že ti za to prostě nestojí aby jsi mu i nadále psala. Doporučila bych ti se na to podívat víc z odstupu a zamyslet se nad tím jaký smysl to tedy má, abys si s ním i nadále psala. Tak se zkus zaměřit raději na jiné osoby, na ty, kterým důvěřuješ a které za tvou energii a čas psát ti stojí. Věřím tomu, že když se o tom pobavíš s nějakou svou dobrou kamarádkou, že tě bude nejspíš povzbuzovat k podobnému kroku. A jestli ti je to blbý jen tak najednou přestat psát, tak mu to můžeš zkusit sdělit. Zkus mu prostě napsat, "hele, tohle se mi nelíbilo, tak si teď dám trochu pauzu v psaní" či něco podobného. Máš na to úplně právo, věř sama sobě.

    Držím ti palce, 

    Poradce Centra Locika

    Kamarádi

    Kamarádi si dělají srandu, že jsme byla psychicky na dně a posmívají se mi;-(

    Milá pisatelko, 

    tvůj dotaz je velice stručný ale vnímám, že se za ním skrývá něco velmi závažného a bolavého. Je dobře, že se svěřuješ poradně, nejspíš to pro tebe je hodně obtížné. Prošla sis nejspíš nějakým moc těžkým obdobím, možná ještě něco z toho v tobě přetrvává. Chování tvých kamarádů, kteří si kvůli tomu dělají z tebe srandu vůbec není dobré. Lidi jsou bohužel na sebe ale často takto necitliví až zlí. Zkus si to nebrat osobně. Každý, kdo se nějak vymyká z toho, na co jsme běžně zvyklí, kdo je nějak jiný vzbuzuje pozornost. A tady se možná odráží nějaký vlastní problém těch kamarádů. Možná si právě i oni tímto způsobem tzv. řeší svou osobní nejistotu nebo strach, který v sobě skrývají. Zaměř se na osoby, které tu jsou pro tebe nyní podpůrné. Na osoby, kde cítíš, že je pochopení a přijetí. Těm věnuj pozornost a vyhledávej jejich blízkost. A také zkus vnímat jak ti v současné době skutečně je, ohledně toho, co popisuješ, že jsi byla psychicky na dně. Je vše už vyřešené, nebo něco z toho ještě přetrvává, nepotřebuješ třeba ještě i podporu zde? Třeba tě to dělá nějak hodně citlivou a zranitelnou a ti kamarádi to z tebe cítí a dorážejí. Ale tím jejich chování k tobě neomlouvám. Nemělo by to tak vůbec být.  Doporučuji ti, pokud stále cítíš u sebe tlak těchto psychických problémů, které tě dovedly na dno, tak raději vyhledej odbornou pomoc, třeba školního psychologa. Můžeš o tom také víc napsat, buďto do poradny nebo anonymně na náš chat: www.detstvibeznasili.cz, je určený dětem, které procházejí něčím těžkým. Funguje také další chat u Dětského krizového centra, na www.dkc.cz.  A chování kamarádů zkus nebrat tak vážně, víc být nad tím. Ono je to přejde. Zaměř se na to, jak je tobě a pokud cítíš, že ti je lépe, že jsi překonala těžké období, tak se tím už nenechávej táhnout zpět dolů. Důvěřuj víc sama sobě. 

    Držím ti palce, ať se tvá situace brzy zlepší, 

    s pozdravem, 

    Poradce Centra Locika

    Kamarádi

    Ahoj poradno chci Vám napsat, co se mi stalo. Nevím, co mám dělat každý den jsem si psal s kámošem nejlepším přes net. Mněl jsem jediného nejlepšího kámoše takhle jsem o něj přišel. Začalo to tak, že jsem jednou s ním hrál a řekl mně, ať mu zavolám, tak jsem mu zavolal a ozval se hacker. Hned mě bušilo srdce a rychle jsem to típl. Potom mě hackl, kde jsme si psaly. Nemám na něho kontakt jak mu napsat. Jedině přes jeho restauraci a tam zase jeho rodiče nesmí vědět, že se s ním bavím. Mohu se zeptat, co pro to udělat, aby jsme se zase bavily, nechci, aby zase tam byl hacker. Chci se s ním zase bavit a psát sociální sítě má a byl tam aktivní před rokem.

    kluk, 12 let, 25. července

    Hezký den,
    děkuji za dotaz, s jehož důvěrou se svěřuješ naší poradně.
    Píšeš, že vnímáš, že si přišel o nejlepšího kámoše, se kterým sis každý den psal.
    Nejprve se zeptám, byl to kamarád pouze v on-line světě nebo jste se vídali i osobně? Pakliže se znáte z osobního světa, zkus zapřemýšlet, kde se vídáte a můžete se tam potkat i v budoucnosti. Znáte se ze školy, ze zájmového kroužku?
    Zkus mu napsat na ty sociální sítě, i když píšeš, že tam moc nechodí. Možná bude čekat od tebe zprávy, tak se kvůli tomu třeba přihlásí. A nemáš na něj třeba i osobní e-mail? Nevím, z jakého důvodu rodiče nesmí vědět, že se s ním bavíš, a jak moc je to vážné. Tady si moc netroufám z nedostatku informací radit.
    Také mě napadá, že jestliže jste nejlepší kamarádi, zvyklí denně komunikovat, kamarádovi vaše konverzace pak mohou chybět, a je možné, že se ti třeba ozve sám.
    Snad ti odpověď aspoň trochu pomohla.
    Moc ti přeju, aby se vše vyjasnilo a věděl jsi, na čem jsi.
    S přátelským pozdravem
    Poradce Centra Locika

    Kamarádi

    Ahoj Alíku a spol,
    1) Menstruaci jsem dostala na konci minulého roku. Tento týden jsem ji měla dostat ale nedostala. Říkala sem si že je to divné ale nějak sem to neřešila. Asi před včerejškem sem si všimla že mám na kalhotkách takovou hodně světle hnědou skvrnu (viděla jsem to i ostatní dny ale neřešila sem to). Napadlo mě že by sem mohla mít hodně slabou menstruaci. Tak sem se chtěla zeptat jestli můžu mít jednou menstruaci slabou a příště zase silnou?

    2) Vím že teď je na to už pozdě ale snad to nevadí.
    Zítra jedu na tábor na který se moc těším. Ovšem se trochu bojím co se tam bude odehrávat. Ne že by nás tam mučily ale po zkušenosti z tábora na který sem jela v červnu mě děsí. Na tom minulém táboře se nám ztrácely a rozbíjely různé věci (např. kamarádce se tam rozbil sám od sebe mobil který ležel na posteli a pak se objevil v mokrém batohu protože tam omylem vyléla pití) . Teď na ten tábor na který pojedu je úžasný (jídlo, ubytování, prostě celý resort) ale bojím se toho že tam zase budou ti "duchové". Sice tam jedu s mojí nej kamarádkou ale i tak se bojím. Proto se ptám jak na to rychle zapomenout a nemít představy že se tam něco takového bude odehrávat?.

    3) Moje spolužačka zná moji nejlepší kamarádku kterou sem zmiňovala v minulém dotazu. N(budeme tak říkat té spolužačce) začala G(a tak budeme říkat té nej kámošce) hodně pomlouvat a nadávat do ní že je tohle a tohle že je úplně.... Mě to hodně vadí proto se G zastávám. V tom by nebyl problém ale když třeba napíšu na skupinu byla u nás G tak N jí to hned pošle a G mě sprdne že proč to tam píšu (samozřejmě lehce mi to napíše ne nějaká hrubě). Mě vlastně vadí to že N všechno řekne G, která mě potom sprdne. Dotaz tedy zní jak říct N ať furt něco co já napíšu o G (něco hezkého samozřejmě) ať jí vše neposílá. Už sem jí to říkala asi tak 100x ale ona furt to bude posílat a posílat.

    Předem děkuji za odpovědi a přeji hezký den.>X<-
    A omlouvám se že je ten dotaz tak dlouhý (8:o)

    Terez, 11 let, 6. srpna

    Ahoj,

    1. Je to přesně tak, jak říkáš, síla menstruace může být různá. Někdy silná, někdy velmi slabá. Pokud by se ti kolem menstruace nezdálo něco v pořádku, poraď se s rodiči a zvažte možnost navštívit gynekologa (lékaře, který se věnuje ženským pohlavním orgánům).
    2. Věci se někdy ztrácejí a rozbíjejí. To, že se to dělo na minulém táboře neznamená, že se to bude dít i na tomto. Ničeho se neboj. Tyto „duchařiny“ často mají na svědomí lidé, kteří si chtějí udělat legraci nebo prostě zapomenou, kam dali telefon. Kdybys měla strach, popovídej si o tom s kamarádkou nebo vedoucími. Teď si s kamarádkou zkuste naplánovat, co si s sebou sbalíte a povězte si, na co se těšíte, ať se na tábor dobře naladíš. Moc si tábor užij! :)
    3. Taky úplně nechápu, proč jí musí vše posílat… Možná zkus o G nepsat do konverzací. Pak nebude N moct nic přeposílat dál…

    Měj krásný zbytek prázdnin!
    Péťa

    Kamarádi

    Jak na kamarádství?

    ;-DDobrý den mám dotaz teda něco na ten způsob. Moje kamarádka se už dlouho kamarádi s jednou holkou přes internet a když je vidím spolu, strašně se mi líbí jejich vztah, ne že bych na ni zářila spíš toužím najít někoho stejného, teda vím že nikdo stejný není, každý jsme jini, ale spíš zažít něco podobného, jednu úžasnou holku jsem našla a mám ji moc ráda, jenomže mám pocit že jsem někdy moc taková hrrr do toho přátelství, jenomže ja pokud s někým kamarádům tak si přeju aby to přátelství bylo silné a trvalo na věky . Nevím si s tím řady chci vypěstovat něco jako má moje kamarádka ale zároveň nechci aby se ta moje cítila nějak blbě. Poradíš mi ?

    Majda 13 let, 5. srpna

    Ahoj z Modré linky,

    díky za důvěru, se kterou se nám svěřuješ o kamarádství. Tvoje kamarádka si dobře rozumí s jednou holkou přes internet a Ty toužíš najít někoho podobného, s kým by sis taky tak dobře sedla a vaše přátelství by bylo silné. Dokonce sis jednu kamarádku už našla, ale nechceš na ni moc naléhat. Ptáš se nás, jak si vytvořit podobné kamarádství, jako má Tvá kamarádka, ale zároveň ji nezranit.

    Nerozumím úplně dobře, jestli se jedná o kamarádství jen přes internet, anebo se vídáte i naživo. Zkusím odpovědět proto obecněji. Chápu, že bys ráda zažívala hluboké kamarádství/přátelství, to je přirozená potřeba většiny lidí. Říkám si, že je v pořádku, jít s chutí a energií do něčeho, na čem Ti záleží. Kamarádka tak může možná pocítit, že je pro Tebe opravdu důležitá. Říkám si, že pokud to druhému člověku až vadí, začne se sám od sebe stahovat, stranit se. Proto můžeš většinou z reakcí druhého poznat, co je pro něj ještě příjemné, co je na něj už příliš, a zařídit se podle toho. Je taky běžné se blíž kamarádit s více lidmi, aniž by to druzí kamarádi brali nějak špatně. Máte některé kamarády třeba společné a některé ne a neměl by to být důvod k nedorozumění. Ve chvíli, kdy Ti přijde, že kamarádka má s Tvou novou kamarádkou nějaký problém, můžeš se jí na to zeptat, promluvit si s ní o tom, můžeš je seznámit. Je fajn taky nezapomínat kamarádský vztah udržovat třeba tím, že spolu zajdete ven, na nákupy, napíšete si aj. Kamarádství se tvoří v průběhu času, vyplyne ze společných zážitků, společného povídání, a to dlouhodobé většinou nefunguje hned ze dne na den, protože potřebuje čas, aby rozkvetlo. Pro bližší podporu jsme tu pro Tebe na Modré lince, anebo non-stop na Lince bezpečí, můžeš se ozvat.

    Je moc hezké a obohacující mít kolem sebe blízké lidi. Přejeme Ti, ať jde všechno podle Tvých představ.

    Modrá linka