Poradna: Alík radí dětem

Jiné téma

ahoj , chtěla bych se zeptat za jde aby dítě nad 15 let dostavalo od otce přídavky na svůj účet a ne na účet matky zda to je nějak u dělat ale ne dohodou mezi rozvedenymi rodiči . předem děkuji za odpoved

holka, 14 let, 7. června 2019

Ahoj,
nejsem sice právní poradna a nikdo z odborníků nemá právní vzdělání, ale hledala jsem odpověď na tvůj dotaz v právních poradnách a zjistila, že na tvůj účet mohou chodit alimenty teprve tehdy, až dosáhneš zletilosti. Pokud ale budeš ještě v tomto věku bydlet u maminky, jsi povinná tuto skutečnost uvést a podílet se z výživného částečně na úhradě výdajů na bydlení a domácnost. Výše příspěvku záleží na výši výživného a výši výdajů, měla by být předmětem dohody mezi tebou a maminkou.
Měj se hezky!
Bára

Na otázky odpovídají

pracovníci linky důvěry Modrá linka, Alíkova kamarádka BáraV, odborníci na boj proti kouření z projektu Nekuřátka a správci. Občas odpovídá i sám Alík.

Dotazy smí pokládat čtenáři mladší 15 let.

Jiné téma

Ahoj,
poprvé poletím do Španělska a mám strach, že to letadlo spadne.
Někde jsem četl, že to letadlo je velmi staré a zrezlé.

Kluk, 5. února

Ahoj,
především bych ráda zpochybnila tvrzení, že jsi někde mohl nalézt seriózní informaci o tom, že letadlo, kterým poletíš, je staré a zrezivělé. Kdyby se taková informace objevila v seriózním médiu, spustila by skutečný poplach a sérii kontrol. Nic takového se v posledních několika měsících (a troufám si říct, že i letech) nestalo. Pokud někdo něco podobného tvrdil v nějaké diskusi na internetu, rozhodně nejde o spolehlivou informaci.
Letadla prochází obrovským množstvím kontrol a testů před každým letem a buď ujištěn, že letadlo neschopné provozu by nikdy nemohlo vzlétnout. A podle statistik je letecká doprava mnohem bezpečnější než například jízda autem. Chápu, že se bojíš, protože je to pro tebe neznámý prožitek, ale ujišťuji tě, že skutečně není čeho. Jsem si jistá, že doletíte bez potíží a přeji ti, aby sis to ve Španělsku užil.
Měj se hezky!
Bára

Jiné téma

Ahoj Alíku a spol, ptřebovala bych poradit stín jak rychleji usnout. Jdu v 9 (večer)spát a ve 3 ráno_ jsem ještě vzhůru. Děkuji za odpověď a přeji hezký den

holka, 12 let, 4. února

Ahoj,
nejprve bych se na tvém místě zaměřila na to, jestli máš s usínáním problémy dlouhodobě, nebo se jedná o čerstvou záležitost. Pokud se totiž jedná o problém například posledních několika týdnů, bylo by namístě zapátrat po tom, co se ve tvém životě změnilo, že máš se spánkem potíže. Zda neřešíš nějaké problémy, nejsi ve stresu apod. Pokud se ti podaří objevit příčinu, budeš snáze ovlivňovat i následek.
Určitě ti také pomůže, pokud uděláš systémová opatření, která tvůj spánek zlepší. To znamená chodit spát stále ve stejnou dobu, minimálně hodinu před tím, než půjdeš do postele, už mít nastavený klidový režim (nedívat se na televizi, odložit mobil, nehrát počítačové hry), mobil, počítač, ani televize by neměly být ani v pokoji, ve kterém se spí. Dej si pouze lehkou večeři, aby se tvé tělo nezatěžovalo trávením a zkus na odpoledne zařadit i sportovní aktivitu, která tě unaví a „vyčistí“ ti hlavu.
Měj se hezky!
Bára

Jiné téma

Ahoj alíku, kamarád si na internetu dělal vtipy typu "vystřílím synagogu" (na soukromém chatu s osmy kamarády) a teď se to řeší na policii, tam řekl že šlo jen o vtip a teď půjdu já na výslech, taky jsem si dělal srandu z podobný věcí (mezi osmy kamarády na soukromém chatu), bojím se, může se mi něco stát?

kluk, 14 let, 29. ledna

Ahoj,

nejspíš dopadneš podobně jako Tvůj kamarád, s kterým jsi asi ve spojení. Předpokládám, že už jsi s ním mluvil a jsi o jeho návštěvě na policii podrobně informován. Já sama neumím odhadnout, co Tě na policii čeká, možná než dostaneš naši odpověď, budeš mít výslech dávno za sebou. Nevím, zda o těchto Tvých chatech s osmi kamarády ví rodiče, vědět by to měli, protože ze zákona za Tebe nesou právní zodpovědnost. Když se jim svěříš, mohli by Ti poradit, jak máš postupovat, navíc se Ti sdílením s blízkými uleví.

Každopádně existují věci, z kterých by se vtipy dělat neměly, a styl "vystřílím synagogu" apod. k tomu druhu patří. Předpokládám, že v tomto směru budeš na policii podrobně poučen. Pokud člověk něco dělá, má si být vědom toho, co dělá, a jaké následky to může mít. K životu pak patří, za tyto následky nést zodpovědnost. Prostě nést zodpovědnost za to, co dělám.

Války, vystřílení kostelů, synagog, mešit, osočování určitých skupin lidí či etnik, patří k věcem, o kterých se nevyplácí vtipkovat, mnohé takové projevy patří k trestným činům, proto se o ně zajímá policie. Je to v pořádku, protože ve světě se, bohužel, dějí různé věci, o některých jsou dopředu informace na sociálních sítích a policie musí prověřit, o co jde a nakolik se zakládají na pravdě, to je její povinností v rámci bezpečnosti nás všech.

Modrá linka

Jiné téma

Ahoj Alíku a ostatní chtěla bych od vás prosim radu. Už od mala nosím ofinu no a teď přemýšlím že bych už ji nechtěla jenomže mi přijde že mám moc velké čelo, nemáte nějakou radu jak bych měla mít vlasy? Chodím na sport a nosím brýle. Předem děkuji ??

holka, 13 let, 29. ledna

Ahoj,
myslím, že ti samotné musí být jasné, že ti těžko kdokoli z nás může poradit s tím, jaký účes máš zvolit, když jsme tě nikdy v životě neviděli. Logicky ti v tomto ohledu může být mnohem prospěšnější maminka, kamarádka, nebo kadeřnice, kterých se zeptáš na názor a necháš si poradit.
Měj se hezky!
Bára

Jiné téma

Ahoj opět se svěřuji z neobvyklou věcí.. Podstatě každá holka v mém věku si šetří na oblečení, make up,.... Podle mě si šetří na hlouposti. Já si šetřím peníze na výbavičku pro miminko.. jsem divná a nechci mít dítě v 17 to ne, ale nejradši bych přeskočila čas aby mi bylo cca 22-25 a měla miminko. Přijde vám to normální?
Taky mě trápí že je mi 13 a nemám menstruaci co s tím? A ještě jedna věc každá holka má vystouplé bradavky a já ne.. co to znamena? Co stim mám dělat?

holka, 13 let, 27. ledna

Ahoj,
pokusím se odpovědět na tvé dotazy popořadě:
Především si myslím, že není vůbec nic divného na tom, že se těšíš až budeš mít miminko. Tím spíš, že si uvědomuješ, že by nebylo úplně šťastným řešením, kdybys otěhotněla před dosažením plnoletosti a díváš se na budoucnost zodpovědně, svědčí o tvé vyzrálosti.
Co se týká toho, že zatím nemáš menstruaci, ujišťuji tě, že se vůbec nemusíš znepokojovat. Odborníci uvádí, že nástup menstruace je běžný do šestnácti let a některé zdroje dokonce mluví o věku sedmnácti let. Až bude tvoje tělo připraveno, menstruaci dostaneš.
Ohledně dotazu na tvé bradavky samozřejmě mohu jen odhadovat, ale to, že nejsou vystouplé nad povrch dvorců, může být způsobeno takzvanými „vpáčenými bradavkami.“ Ty má celá řada žen a nejedná se o žádný zdravotní problém. Potíže s vpáčenými bradavkami mohou (ale nemusí) nastat při kojení, ale kdyby taková situace někdy nastala, prodávají se takzvané „kloboučky“, které problém účinně vyřeší, takže se nemusíš ničeho obávat.
Měj se hezky!
Bára

Jiné téma

Ahoj, mám jeden dotaz. Přijde mi to trapný, ale už mě to trápí. Já jsem od narození prostě hodná holka. Bezproblémová atd. Ale chci dostat výprask. Já vím, je to hrozně trapný ale trápí mě to. Vždycky jsem taková že ho strašně chci, ale nemám odvahu říct rodičům aby mi ho dali aniž bych nic neudělala. A nechci nic dělat aby se nemuseli zlobit. A vždy když brácha něco udělá a dostane, tak jsem ráda že ho nedostanu. Ale když je vše v pohodě tak si ho přeji. A taky to rovnou spojím ještě s podobným tématem. Asi před rokem jsem omylem rozbila maminy náhradní brýle. A pořád nemám odvahu jí to říct. Bojím se co se stane. Upadla jim nožička. Ale oni jsou stejně trochu rozbité. Ale stejně. Prosím pomoc děkuju

holka, 11 let, 26. ledna

Ahoj,

děkujeme za důvěru, se kterou ses nám svěřila. Píšeš o svých pocitech ohledně výprasku - na jedné straně ho někdy chceš dostat, na druhé straně se ho bojíš. Píšeš také o strachu říct mámě, že jsi jí omylem rozbila náhradní brýle, nevíš co by potom následovalo. Nepokládáš nám konkrétní otázku, proto Ti napíšu spíše několik svých postřehů k tomu, co jsi napsala.

Myslím se, že je docela normální, když nás láká něco, co jsme ještě nezažili. A protože je to pro nás neznámé, zároveň se toho bojíme, protože nevíme, co máme čekat. Takto po e-mailu nedokážu říct, proč to takhle cítíš, ani Ti dát nějakou zaručenou radu co s tím. Píšeš, že si výprask přeješ, když je všechno v pohodě. Napadá mě proto, že jestli to nemůže souviset s přáním, aby se dělo něco zajímavého, vzrušujícího. Ale je to jen nápad. Říkám si, jestli sis o tom třeba zkusila promluvit s kamarádkami anebo spolužačkami, jestli něco podobného taky někdy neprožívaly.

Ohledně rozbitých brýlí - Tvoji mámu neznám, nedokážu tedy určit, jak bude reagovat, když jí o tom řekneš. Píšeš, že jsi brýle rozbila omylem. Když se za to mámě omluvíš a vysvětlíš jí, jak se to stalo, myslím si, že se za to na sebe nemusíš nijak zlobit. Neznám nikoho, komu by se někdy podobná nehoda nestala. Možná by se Ti i ulevilo, kdybys nemusela dál tohle tajemství skrývat.

Pokud bys to všechno chtěla probrat víc, můžeš se obrátit na náš chat anebo telefonickou linku, kontakty najdeš na našich webových stránkách www.modralinka.cz.

Zdraví

Modrá linka

Jiné téma

Ahoj Alíku a spol. Už asi měsíc jsem den co den smutný, ale nevím proč, někdy se fakt cítím že sem na tuto planetu nepatřím. Cítím se osamělý. Nevíte co s tím? Děkuji za odpověď.

kluk, 13 let, 23. ledna

Ahoj,

je mně líto, že jsi smutný a necítíš se dobře, dokonce jako bys byl z jiné planety. Ale snad Tě trošku uklidním, když Ti sdělím, že dospívání patří k nejnáročnějším obdobím života, nejspíš k tomu úplně nejtěžšímu, co některé mladé lidi potká. Během dospívání bouří hormony, čehož následkem mohou být právě takové stavy, jaké popisuješ ve svém dotazu. Tedy smutek, pocity osamělosti, nepatřičnosti, cizorodosti, také chaos a zmatek-stylu ani už nevím, čí vlastně jsem a kam patřím.

Pokud jsi schopen - navzdory těmto nenáladám - normálně fungovat, dá se říct, že je vše v mezích normy. Hodně pomáhá sdílení. Neměl bys se svými smutky být sám. Zkus se někomu svěřit. Rodičům, kamarádům, dědovi, strýci, trenérovi, někomu, kdo je Tobě blízký a komu věříš.

A své dny si zkus plánovat tak, aby v každém bylo něco, na co se můžeš těšit, co Tě baví. Sport, film, knížka, hudba, malování, procházky přírodou, plavání, běhání, kolo, lyže, to už záleží na Tobě. Rozhodně je důležité, pěstovat záliby a plně se jim věnovat. Pokud máš pocit, že Tě nic nebaví, i tak zkoušej různé aktivity, jakmile něco vytvoříš, budeš cítit zadostiučinění a určitou spokojenost. Budeš-li důsledný, uvidíš, že zcela jistě najdeš nějakou činnost, která Tě nakonec okouzlí. Možností je spousta, tak to zkus probrat se svými blízkými.

My Ti držíme pěsti.
Modrá linka

Jiné téma

Ahoj, mám takový zvláštní dotaz a to jak se píše tato věta: Kájy (žen. rod) výraz je vystrašený. Nebo Káji výraz je vystrašený. Hodně mě to zmátlo a nikde jsem to nenašel. Díky za odpověď

kluk, 13 let, 14. ledna

Ahoj,
patří tam měkké „i“. Jazyková příručka ÚJČ říká, že jde o podvzor „vikuňa“, tedy něco mezi ženou a růží. Psali bychom „vikuni výraz je vystrašený“ – proto „i“.

Jak taková vikuňa Kája vypadá, když zrovna není vystrašená?

Vikuňa v liberecké ZOO, © Jiří Sedláček

Je to druh lamy. ;-)

Alík

Jiné téma

Dobrý den chtěla bych se zeptat jestli netrápim nějakou poruchou osobnosti stala se totiž taková věc a takové pocity mívám často.
Byla jsem s kamarádem venku a všechno bylo v pohodě ale potom mě přivedl mezi svoje kámoše a hned jsem cítila že tam nechci byla to chyba ale šla jsem byla jsem tam asi 6 minut když jsem cítila že se za chvíli rozbrečím utekla jsem do večerky i když jsem si nic nechtěla koupit jen jsem potřebovala pryč během toho se mi začali třást ruce a hlas kamarád mi za chvíli volal co se děje tak jsem šla ke kostelu a ten jsem chytla hystericky brekot nevím co si o tom mám myslet a potom jsme šli s kámošem na hřbitov nu což myslím si že mám schizoidní poruchu osobnosti myslíte že je to možné?

holka, 14 let, 6. ledna

Ahoj z Modré linky,

píšeš nám, co se Ti přihodilo, když jsi byla s kamarádem venku a necítila ses dobře ve společnosti jeho kamarádů. Prožívala jsi docela silné pocity, třásla ses a brečela. Vede Tě to k otázce, jestli nemáš nějakou poruchu osobnosti.

Z toho, co píšeš, vyplývá, že jsi vnímavá a citlivá, a že na Tebe některé situace mají docela velký vliv – ale nevyplývá z toho nic o poruše osobnosti. Někteří lidé to s pocity mají podobně jako Ty, a je to v pořádku. Mají život možná trochu náročnější tím, jak hodně všechno prožívají, ale také i hezčí, protože vnímají i to, co jiní ne. U Tebe se ještě povaha a prožívaní mohou měnit, určitá citová rozkolísanost může být způsobena tím, že dospíváš a všechno na Tebe působí silněji.

Všimla jsem si ještě jiné věci, že si sama umíš vnímat to, co na Tebe může mít nedobrý dopad - vyplatí se takové pocity respektovat a nedělat to, co pro Tebe není v pohodě. Je dobře, že máš takové „radary“.

Přejeme pěkné a klidné dny,

Modrá linka

Jiné téma

ahoj,
je normální, že se poslední dobou, neboli vtedy kdy začala zima se cítím, že život ubíhá strašně pomalu?
žiju úplně stějně jako předtím, tak mi to přijde divné..

holka, 1 let, 1. ledna

Ahoj,

chápu, že Ti připadá zvláštní, když čas jakoby najednou plynul jinak než dřív. Každý člověk to v tomto ohledu může mít trochu jinak a může se to také různě měnit. Obecně si říkám, že jeden z důvodů, proč Ti teď v zimě připadá, že vše ubíhá pomaleji, může být déle trvající tma. Kvůli tmě netrávíme tolik času venku a také se večer zdá být nekonečný, protože začíná vlastně už odpoledne. Z Tvé zprávy nevyčtu, jestli Ti ono pomalé tempo, které teď pozoruješ, vadí anebo ne. Můžeš to celé zkusit probrat s někým z rodiny nebo s kamarády - může být zajímavé získat jejich pohled na věc a zjistit, jestli to i ostatní lidé z Tvého okolí třeba nemají podobně.

Hezký začátek nového roku přeje

Modrá linka

Jiné téma

Ahojky! Mám problém s tim že nemám do ničeho motivaci . Vůbec nevím co s tím. Předem děkuji za radu

Holk, 5. ledna

Ahoj,
chápu, že stav, kdy se ti do ničeho nechce, je nepříjemný a otravný, ale bohužel jen na základě toho, že napíšeš, že se ti do ničeho nechce, lze jen velmi těžko radit. Existuje totiž nepřeberné množství faktorů, kterými tvá nechuť může být způsobena. Může to být naprosto přirozený jev, protože v životě každého člověka se střídají období, kdy je plný aktivity a kdy je naopak mnohem pasivnější. Ale samozřejmě stejně tak to může být způsobeno nějakými vnějšími jevy a v extrémním případě třeba i psychickým onemocněním, například depresí. K tomu, aby to například psycholog dokázal posoudit, by však potřeboval mnohem větší údajů.
Pro začátek určitě nic nezkazíš tím, když se soustředíš na zdravý životní styl (vyvážený jídelníček, dostatek pohybu a dostatek spánku), protože často může být nedostatek energie způsoben nastřádanou fyzickou únavou, či dlouhodobým stresem. Pokud by tvá apatie, únava a nedostatek energie dál přetrvávaly, z dlouhodobého hlediska bude možná potřeba návštěva odborníka.
Přeji ti hodně štěstí!
Bára

Jiné téma

Ahoj. Jsem u babičky doma v paneláku. Doma jsem si zapomněla nabíječku. Nevíte jak nabít telefon bez nabíječky?

holka, 11 let, 29. prosince 2019

Ahoj,
rozumím tomu správně, že se nás ptáš, jak nabít mobilní telefon bez nabíječky, jen s pomocí paneláku a babičky? Nic dalšího tam po ruce nemáš? :-D

Pokud má delší vlasy, tak třením babičky o panelák by mohla vzniknout statická elektřina 8-D, ale jak ji usměrnit, aby se pomocí ní nabila baterie telefonu, na to bohužel nemám dostatečné elektrotechnické znalosti. Žádný jednoduchý trik na to asi nebude.

Ale teď vážně: Dneska má většina mobilů skoro stejné konektory, tak zkus poprosit někoho, kdo má mobil, jestli by ti nepůjčil svojí nabíječku. ;-)

Alík

Jiné téma

Ahoj když jsem sem psala poprvé tak jsem říkala že mám problém se sexuální orientaci že spolužačka je lezba a báli mě já z toho mám divny pocit a že jsem důsledkem toho začala přemýšlet jestli jsem lezba nejsem nebo mě nepřitahuje nikdo atd..Myšlenky po nějaké době odešli a teď je to zase zpět a já nevím co mám dělat jsem z toho totálně zoufalá.Uz jsem se svěřila kamarádům,mamce to mi pomohlo ale teď je to zpátky. Chtěla bych se vás zeptat jestli nevíte jak se toho zbavit a jak dlouho může trvat než se ty myšlenky všechny usadí?A ještě jestli z vlastní zkušenosti víte zda to tak má většina dívek a chlapců v mém věku?Dekuji předem za odpověď a prosím o radu.Je mi 13let.

holka, 13 let, 13. prosince 2019

Ahoj z Modré linky,

chápu, že si potřebuješ ujasňovat otázky ohledně sebe sama a své identity. Jak jsme Ti již psali, je přirozené se v dospívání zajímat o svou sexuální orientaci, i mít pochybnosti a nejistoty. Na otázku, kdy se Tvé myšlenky usadí, Ti odpovědět nedokážeme, je totiž důležité, jak s nimi člověk zachází. To, zda je člověk homosexuálně či heterosexuálně orientovaný, vymyslet nejde. Můžeš si jen všímat toho, co cítíš, jak to cítíš - a přijímat to tak, jak to je. Zkrátka je důležité žít svůj život, vyvíjet se a rozvíjet se. Nechat vše plynout. S myšlenkami, které nás obtěžují, jsou neužitečné nebo nepříjemné se zachází tak, že se člověk učí soustředit na cokoli jiného. Na vše, co dělá a zažívá - na své zájmy i povinnosti, lidi kolem sebe. A když přijdou myšlenky, které nechce, jen si je uvědomí a znovu přesune svou pozornost k něčemu jinému. A také je potřeba si uvědomit, že na myšlenkách samotných není nic špatného. Pokud jim nepřikládáme význam, nerozvíjíme je, samy odejdou. Pokud s nimi bojujeme nebo je rozvíjíme, dáváme jim energii. Jestliže bys i nadále své myšlenky nedokázala zvládat, je třeba o tom, co Tě trápí, mluvit se svými blízkými, kterým věříš, moct vše s někým sdílet. Také by ses případně mohla obrátit na školní psycholožku, pokud ji ve škole máte a učit se s její pomocí relaxovat a se svými myšlenkami pracovat.

Přejeme Ti bezstarostné svátky.
Modrá linka

Jiné téma

Zdravím celou poradnu.
Tenhle dotaz je vážně zvláštní, ale potřebuji poradit. Nedávno se u mě začaly projevovat silné záchvaty smíchu z každého druhého slova. Dnes jsme jeli se školou do aquaparku a někdo tam řekl „Nezbednice jedna.“ Smála jsem se až dokonce cesty. Nevíte, jak se toho zbavit? Dost mě to štve a brání mi to v normálním fungování. Stává se mi to i ve škole, často kvůli tomu chodím za dveře. Učitelé, rodiče i já sama jsme z toho zoufalí.
Děkuji za odpověď.

holka, 13 let, 12. prosince 2019

Ahoj z Modré linky,

chápu, že záchvaty smíchu mohou někdy i komplikovat život, obzvláště ten školní. V takzvané pubertě, neboli období dospívání, dochází mnohdy k bouřlivému vývoji fyzickému i psychickému, tedy též emočnímu. Může se to projevovat právě i záchvaty smíchu, jindy třeba zvýšenou plačtivostí, naštvaností a podobně. Je potřeba se se svými pocity učit sžívat a zacházet s nimi. Zpočátku nelze nic jiného, než záchvaty smíchu prostě přežít a zkoušet se nesmát úplně všemu - to však jde jen špatně ovlivnit. Můžeš ale dodatečně mluvit s lidmi kolem sebe, kterým by Tvé záchvaty smíchu mohly vadit nebo je rozčilovat. Upřímně jim říct, že chápeš, že to někdy může být moc, ale že to neděláš schválně, nemyslíš ve zlém, ale že prostě své záchvaty smíchu nedokážeš ovládnout. Jak jsem psala, s emocemi se můžeme pouze učit zacházet, jsou však součástí našeho života a vždy budeme něco prožívat a pociťovat.

Přejeme klidné, i veselé svátky.
Modrá linka

Jiné téma

Ahoj, už delší dobu jsem nepsala, protože jsem se dostala ze všeho, co mě trápilo. Byla jsem se sebou spokojená, s mamkou to bylo v pohodě a tak.. Teď se ale dost bojím, že se vrátí zpátky ty špatný nálady a tak.. taky jsem teď začala mít problémy s jídlem. Za rok jsem hodně přibrala. Jde to už i docela vidět. Já sama se nedokážu dokopat k tomu, abych se sebou něco dělala a každé jídlo si hrozně vyčítám, ale nejde mi nejíst, nebo jíst míň. Hrozně se bojím, že budu mít nebo mám bulimii, protože to asi anorexie být nemůže, když nemůžu přestat jíst, to jsem zkoušela několikrát.
Taky jsem se chtěla zeptat, až sem nebudu moct psát dotazy, tak kam je můžu psát?

holka, 15 let, 18. prosince 2019

Ahoj,
je skvělé, že se všechny tvé problémy vyřešily a máš dobré období. Nemá cenu se trápit předem tím, že se v budoucnu může něco pokazit, pokud aktuálně žádné problémy neřešíš. Je samozřejmé, že vždy se může něco pokazit, ale pokud by člověk takto uvažoval, nemohl by si užívat žádného dne z obav před budoucností. Užívej si naplno dny, které jsou v pohodě a netrap se zbytečnými obavami.
Co se týká tvého vztahu k jídlu, na dálku a online není možné stanovit diagnózu, ale troufla bych si odhadnout, že ve tvém případě se nebude nejspíš jednat o anorexii, ani bulimii, ale je možné, že tvá zvýšená chuť k jídlu souvisí s tvou psychickou nepohodou, kterou jsi procházela. Často lidé „zajídají“ své špatné pocity jídlem a je možné, že je to i tvůj případ. Pro začátek můžeš udělat drobné úpravy životního stylu, které nastartují zdravější vztah k jídlu. Zbav se všech kaloricky prázdných potravin. Domluv se například s maminkou, že bude místo sladkostí kupovat ovoce a oříšky a sladké nápoje nebude kupovat vůbec. Místo toho, abys jezdila výtahem, choď po schodech, vystup o jednu zastávku dříve a jdi pěšky... Možností, jak udělat drobné změny v životním stylu, které tě namotivují k dalším zdravějším změnám, je bezpočet. Stačí, když ty sama budeš chtít. Věřím, že když uvidíš na svém těle změny a budeš se ve svém těle cítit lépe, získáš tak další motivaci.
Co se týká možnosti ohledně dotazů, až budeš na tuto poradnu příliš „stará“, můžeš se například obrátit na Modrou linku (modralinka.cz), nebo na další internetové poradny určené pro starší děti.
Měj se hezky!
Bára

Jiné téma

Ahoj,
já vím, že už budu na tuhle poradnu za chvíli moc stará a můj dotaz asi není nijak akutní. Ale poslední dobou se ve svém okolí skoro pořád setkávám s iracionálním myšlením, vírou v nadpřirozeno a podobné nesmysly. Jedna moje kamarádka utrácí peníze za homeopatika, bojí se Ibalginu prostě proto, že je růžový, a nemyje si vlasy, „když je vodní znamení“. Další je přesvědčená, že jí jedna vánoční písnička vyvolává vzpomínku na minulý život, a hledá si články o démonech a hypnóze. A velká část mojí rodiny věří v Boha a popírá evoluci.

Asi stojí za to zmínit, že jsem na gymnáziu. Přestože by školy měly vést žáky k logickému uvažování, na zeměpis máme učitelku, která se ve volném čase zabývá čištěním bytů od zlých duchů. A obě uvedené kamarádky jsou moje spolužačky. Mám je moc ráda, ale přála bych si, aby vytáhly hlavu z písku a začaly si trochu všímat, jak věci doopravdy fungují. Je to jako házet hrách na stěnu. Všechny pokusy o (slušnou) debatu končí defensivním „věř si, čemu chceš, ty mě nepřesvědčíš, já tebe taky ne“.

Lidi jsou vážně strašně citliví na svoje názory, i když nejsou vůbec nijak podložené. Ta spolužačka třeba četla v knížce o homeopatii nějaký příběh o paní, která se vyhnula operaci kyčelního kloubu, a teď to používá jako argument. (A že jí osobně to pomáhá, což je samozřejmě taky skvělý argument.) Když jí řeknu jakýkoliv fakt, smete ho ze stolu. Neví, jak a proč by to mělo fungovat, nezjistila si o tom nic, vůbec jí nepřijde divné, jak jsou homeopatika drahá a že za ně brojí hlavně ti, kteří na nich vydělávají. (Takhle to zní, že na ni nějak útočím, ale ne, snažím se být v klidu a neurazit ji. Problém je, že nemyslí logicky v ničem, takže konkrétní fakta stejně k ničemu nejsou.)

A mě to děsí. Lidi se nechají tak snadno zmanipulovat a nejsou vůbec skeptičtí.
Vím, že je nemůžu k ničemu nutit, ale prostě mě to frustruje. Jasně, asi to budu muset buď přijmout, nebo se bavit s jinými lidmi.

holka, 15 let, 4. prosince 2019

Ahoj,
z tvé otázky vyzařuje negativní aura, už sis letos demagnetizovala svůj měsíční kámen? :-D

Soucítím s tvojí frustrací. Ani nevíš jak! Je trpkým údělem nás skeptiků, že můžeme žasnout jen nad skutečnými krásami reálného světa a nikdy nepodlehneme slastem blažené nevědomosti a příslibům nadpřirozených zázraků. Ačkoliv, to slovo nikdy zní možná až příliš kategoricky a sebevědomě a na první pohled i maličko fanaticky, ne? Proč jsme si vlastně tak moc jistí, že tvá učitelka zeměpisu neodklízí doopravdy zlé duchy? Teď nechci říct, že bychom měli víc pochybovat, jen mi přijde zajímavé prozkoumat povahu našeho přesvědčení. Když ti kamarádka odsekne, že se stejně navzájem nemůžete o ničem přesvědčit… proč má pravdu? Vysvětlení typu „já jsem ta chytrá a ona moc ne“ může být pravdivé, ale nejspíš až příliš zjednodušující…

Hlavní předností logického myšlení podle mého názoru je, že umožňuje stavět poměrně odolné složitější úvahy, ze kterých mnohdy vyplývá nějaký praktický užitek. Poznatky do sebe elegantně zapadají jako ozubená kolečka v hodinovém strojku. Je jasné, že nějaké kolečko nemá dokonale vybroušené zuby a že neznáme všechna kolečka, ale máme tušení, jak to celé funguje, a umíme díky tomu létat do vesmíru a měřitelně zachraňovat životy. Spekulace z říše nadpřirozena obvykle podobnou eleganci postrádají, jsou jako kus voňavé žvýkačky, kterým někdo zkusil hodinový strojek opravit. Začínají i končí u nějakého pohádkového tvrzení, které nejen, že není podložené, ale mělo by mít mnohem širší praktické důsledky, kdyby bylo skutečné. Není občas zajímavé nad těmi důsledky přemýšlet? (O=)

Uvažuješ-li o světě racionálně, můžeš brát odlišná přesvědčení jako zajímavá myšlenková cvičení. Jde třeba vyrobit homeopatický jed? Pokud si podle pseudovědecké teorie voda pamatuje léčivou složku, měla by si pamatovat i jedovatou. Jsou ve věznicích výrazněji zastoupená některá znamení zvěrokruhu? Na extrémním chování by měl být vliv horoskopů více patrný. Pokud učitelka zeměpisu vyžene zlého ducha z bytu, kam se poděl? Nepropadl jen podlahou do nižšího patra? Pokud si lze vzpomenout na minulý život, jde touto cestou odkrýt nějaké historické tajemství? Třeba kód k trezoru? Půlka všech lidí, co kdy žili, zemřela na malárii, takže by si na své předchozí životy mělo vzpomenout hodně lidí spíš při zvracení a pocitech slabosti než při vánoční písničce. :-c

Myslím, že u iracionálních teorií není nutné požadovat důkazy, stačí hledat jakákoliv vysvětlení a funkční pravidla. Tedy vzít si na ně spíš vědeckou metodu, nikoliv soudní žalobu. Pokud spor nevypadá jako hádka, ale jako pátrání po pravdě, lidi jsou na své názory méně citliví… ;-)

Pokud tě divně uvažující lidé nijak neohrožují, není nutné vůči nim pociťovat jakoukoliv formu nepřátelství. Můžeš jim trpělivě a zvědavě naslouchat, aniž bys jakkoliv ohrozila svoji pozici. Píšeš, že se snažíš být v klidu… zkus být v klidu ještě víc! B-)

Třeba mě, když osloví svědkové Jehovovi a chtějí mi vyprávět o stvoření nebo konci světa, tak (pokud mám čas) si je klidně poslechnu a zamyslím se nad tím, co říkají. Šance, že by mě zlákali, je prakticky nulová. Ale zkusit to klidně můžou. Já jim můžu také nabídnout pár otázek, o kterých třeba ještě nepřemýšleli a které jejich přesvědčení můžou nahlodat… a nebo nemusí… ale je to zajímavá zkušenost.

Přeji hodně optimismu a trpělivosti. O:-)

Alík

Jiné téma

Ahoj, omlouvám se ale asi je to zbytečný dotaz, ale nikde jsem to nenašel. Jaký je oficiální jazyk v Černé Hoře, pravděpodobně tam pojedu o prázdninách a zajímalo by mě jestli tam můžu využít moje "chorvatské schopnosti"?

kluk, 13 let, 10. prosince 2019

Ahoj,
úředním jazykem Černé hory je černohorština. I když neznám ani chorvatštinu, ani černohorštinu, vzhledem k tomu, že podle lingvistů jde o variantu srbochorvatského jazyka, dovolila bych si předpokládat, že oba jazyky se budou značně podobné. Tudíž tipuji, že své znalosti srbochorvatštiny zcela určitě využiješ.
Měj se hezky!
Bára

Jiné téma

Dobrý den, je to takový hloupý dotaz, ale ještě než pojedu do města... Hledala jsem to na internetu, ale nikde nebyla přesnější odpověď. Mám dvě 50€ bankovky, jedna z roku 2017 a druhá 2002 a vypadá jinak. Platí i ta stará? Když půjdu do směnárny, tak mi ji smění? Omlouvám se za mrhání času, ale když budete mít chvilku, prosím odpovězte. Děkuju a Veselé Vánoce přeji všem, co si toto čtou.

Ahoj,
ano, měla by být platná i ta stará – ta bývá označovaná jako ES1. Nová série (od roku 2013) je nazývaná ES2, nebo někdy také Europa.

Zkusil jsem hledat na anglicky psaných stránkách (třeba na anglické Wikipedii) a nenašel jsem žádnou informaci o tom, že by ES1 někdy platit přestala. Na některých webech cestovních kanceláří se výslovně píše, že stále platí, ale třeba v Norsku (které není v EU) ji prý někteří prodejci nechtějí přijímat.

Nenapsala jsi, do jakého města pojedeš. Tak si vyber raději nějaké české než norské. ;-)

Za jednu 50€ bankovku bys měla dostat zhruba 1275 korun českých.

Alík

Jiné téma

Zdravím!
Potřubuju s jednou věcí pomoc. Sice je to už dávno, ale v minulosti se mi ostatní často smáli za příjmení a od té doby mi dělá problém svoje příjmení někomu říkat.
Od té doby je mi to velmi nepříjemné. Chtěl bych tedy radu, co mám udělat, abych se nemusel stydět říct svoje příjmění?

Děkuji

Kluk, 14 let, 3. prosince 2019

Ahoj,
je jasné a zcela pochopitelné, že když máš špatnou zkušenost se svým příjmením, je ti nepříjemné se například představovat. Řekla bych, že musíš nad celou záležitostí získat nadhled. Uvědomit si, že tvé příjmení je součástí tvého života stejně jako třeba tvá barva očí, nebo jméno. Nic o tobě nevypovídá, protože jsi si ho nevybral a každý vyzrálý člověk to chápe. Nikdo tě přece nemůže soudit, nebo se ti posmívat na základě příjmení. A pokud to někdo i přesto dělá, vypovídá to spíš o jeho nezralosti než o čemkoli jiném. Ačkoli je ti to logicky nepříjemné, pokus se nad to povznést a pokud se ti někdo začne posmívat, klidně mu říct, že podobné chování je ubohé a typické pro malé, nevyzrálé děti. Zkus se dívat na své příjmení jako na svou součást, na kterou bys měl být hrdý místo toho, aby ses za ní styděl. Ať už zní tvé příjmení jakkoli, zcela jistě je za ním bohatý rodokmen a rod, v němž byla i spousta zajímavých osobností - a vaše příjmení k nim zkrátka patří.
Měj se hezky!
Bára

Jiné téma

Ahoj Alíku a spol.
Mám delší dobou takový problém, který se každým rokem jen a pouze zhoršuje. Na své dětství si nemůžu stěžovat, protože bylo skvělé. To se zhoršilo před pár lety, když jsem nastoupil na 2. stupeň. Začal jsem celý svět cítit trochu jinak a samozřejmě i emoce se mi změnili. To, že jsem se změnil mi až tak nevadí, pokud bych se nerozbrečel kvůli každé kravině. Ano jsem kluk a brečím, co je na tom divného že? Každý brečí. Bohužel málokdo na veřejnosti rozbrečí každá kravina. Nesnaším se za to. Už rok hledám nějaký způsob jak své emoce zadržet, ale nejde to. Denně brečím min. 3x a vždy jde o nějakou kravinu. Například dneska na matematice jsem se přede všemi rozbrečel, protože mi nešla narýsovat tečna kružnice. Blbost.
Když jsem tady v poradně hledal podobné problémy, tazatelem většinou byla holka, žádný kluk. Proč zrovna já? Snažím se hledat každou příčinu proč mě každá blbost dokáže rozbrečet. Nepíšu zde do poradny jen kvůli tomu, že potřebuji utišit. Od toho mám přece přátele, kteří jak se divím mě neshazují a podporují v tom jaký jsem. Jsem zde, protože potřebuji se téhle těžké železné kouli zbavit. Příští rok budu už zasílat přihlášky na střední školu a bojím se, že na střední to bude 2x horší.
Moc vás prosím chtěl bych tenhle problém vyřešit. Útěchy proč jsem zrovna takovej mi určitě nepomůžou a jsem si 100% s tím jistej. Chci být jako dříve. Radovat se a přinášet všem radost a smích.
Předem dík za odpověď. :)
PS: Při psaní tohoto dotazu jsem se 4x rozbrečel.

kluk, 14 let, 2. prosince 2019

Ahoj z Modré linky,

svěřuješ se, že Tě obtěžuje to, že se často rozpláčeš, jsi asi dost citlivý. Dokážu si představit, že je Ti to nepříjemné. Příčiny takto přes internet bohužel odhalit nedokážu. Je možné, že jsou věci, které Tě trápí a kdyby ses s nimi vyrovnal, mohlo by se to zmírnit. Možná jsi ale takový od přírody a bude potřeba se s tím smířit a svou citlivost přijmout. Nepřehlédla jsem, že píšeš, že tohle slyšet nechceš. Někdy nám život bohužel nadělí to, co nechceme - ať už je to výška či tvar postavy, nebo dokonce nějaký handicap, postižení. V každém případě si pro sebe můžeš najít podporu a obrátit se na psychologa či psycholožku - možná ho najdeš i přímo na Tvojí škole. Psycholog Ti může pomoci se se svou citlivostí vyrovnat, učit se s ní zacházet. Je možné, že pomocí například relaxačních metod nebo odhalením oněch příčin, se Vám podaří Tvoji citlivost zmírnit. Ty sám si prozatím můžeš, třeba i s pomocí rodičů či kamarádů vymyslet nějaký odlehčující komentář k tomu, když se rozpláčeš. Například: "to mi teda zahrálo na city" a podobně. Takové věci Ti můžou pomoci ustát situaci, ve které Ti není příjemně.

Přejeme Ti klidný advent.
Modrá linka