Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Holení Alík radí dětem

    Moje tělo - holky

    Ahoj Alíku, mám problém, se kterým potřebuji pomoct: je mi 13 let a měla bych se oholit (podlaží, nohy, ruce a tam dole....). Už jsem se před tím holila, ale to jsem jen vzala žiletku a to je vše. Teď se mi ale udělali takové červené tečky po těle a hrozně to svědí a já nevím, co s tím. Myslela jsem, že bych měla použít nějakou pěnu nebo bych se nejdříve měla namidlit. Nevím, jak to mám říct mámě (ani jí to říkat nechci), ale potřebuji pomoct.
    S čím a jak bych se měla oholit?
    Děkuji.

    Holka, 13 let, 14. června 2020

    Ahoj,

    z Tvého dotazu mi není úplně jasné, jestli se červené tečky, o kterých píšeš, objevily po holení, anebo s ním vůbec nesouvisí. Po holení se někdy stává, že je pokožka červenější a tam, kde ses oholila, se udělají „pupínky“. Před holením je vhodné použít k tomu učenou pěnu anebo gel, dají se sehnat v drogerii nebo obvykle i v supermarketu. Existují také prostředky (krémy, oleje), které se nanášejí po holení, aby se pokožka zklidnila. Pokud se Ti po těle objevily červené tečky, které nesouvisí s holením a které hodně svědí, chtěla bych Tě podpořit, aby ses s tím mamce svěřila – můžete společně zajít k lékaři, který by Ti poradil, jak se takové vyrážky zbavit a předepsal by Ti např. nějaký speciální krém. Mamka bych Ti také mohla předat něco ze svých zkušeností s holením a poradit Ti různé triky.

    Zdraví

    Modrá linka

    Podpořte prosím Modrou linku!
    Pomohla již v této poradně tisícům dětí.

    Na otázky odpovídají

    pracovníci Modré linky, psycholožka BáraV, poradenské centrum Locika, MUDr. Jiří Staněk, MVDr. Přemysl Rabas, vědecký novinář Pragmatik, student práv Yaboiii, Škola Vitae, bojovníci proti kouření z projektu Nekuřátka a správci. Občas odpovídá i sám Alík.

    Dotazy mohou pokládat pouze děti mladší 15 let.

    Moje tělo - holky

    Tělesná výška a hmotnost

    Ahoj,
    Mám tu dva dotazy. První, jestli je moje váha a výška vpořádku. Je mi 11 let, vážím 47kg a měřím 155cm.

    A ten druhý, vypadám na 13. Řeklo mi to už asi 15 lidí. Asi to bude mojí postavou a částečně i chováním. Akorát mě na tom štve, že např.: Mluvím o nějaké věci s někým, ale on mi řekne třeba: „Je ti jedenáct, jsi ještě malá.“ (To opravdu záleží o čem se bavíme). Ale kdyby mi bylo 13, tak by mi to asi neřekl. Tak poraďte co s tím.

    Tento dotaz není moc "důležitý", takže můžete dát přednost důležitějším dotazům ;-)

    Přeji hezký den

    holka, 11 let, 12. srpna

    Ahoj holko,

    Tělesná výška je u Tebe sice mírně nadprůměrná, ale stále ještě normální. Hodnoty normální tělesné výšky u dívek ve věku 11 let se pohybují v rozmezí 135 až 161 cm, střední hodnota činí 148 cm. Za abnormálně vysokou lze tudíž považovat pouze takovou jedenáctiletou dívku, jejíž tělesná výška přesahuje 161 cm, což není Tvůj případ.
    Pokud jde o tělesnou hmotnost, ta je sice také mírně nadprůměrná, což však odpovídá mírně nadprůměrné výšce (normální hmotnost jedenáctiletých dívek se pohybuje v rozmezí 26,5 až 55 kg). Vzájemný poměr mezi tělesnou výškou a hmotností je u Tebe naprosto ideální.

    Mnozí dospívající lidé mají problém s tím, že vypadají buď mladší, nebo naopak starší, než ve skutečnosti jsou. Přitom je naprosto normální, že všichni dospívající téhož věku nevypadají úplně stejně (tj. nejsou stejně vysocí a nemají stejné proporce postavy). Většina lidí si vytváří jakous takous individuální představu o tom, jak „by mělo“ vypadat dítě toho či onoho věku (dospělí se většinou řídí podle svých vlastních dětí, protože jinak mají jen omezenou možnost srovnávání), avšak takovou individuální představu lze stěží přenášet na celou populaci dospívajících. Stručně řečeno, lidé se v odhadu skutečného věku té či oné dospívající dívky mohou mýlit.

    Mnohem větší problém spočívá v tom, když dospělí říkají dětem (či dospívajícím), že jsou „ještě moc malé“ na to, aby s nimi mohly o něčem mluvit. Říkají to většinou tehdy, když se o něčem zkrátka nechtějí bavit, nemají čas či náladu, případně neznají odpovědi na otázky, které jim dítě nebo dospívající klade. Ve skutečnosti totiž dítě není nikdy „moc malé“ na to, aby se s ním o určitém tématu nedalo mluvit, jde jen o to, jakou formou se má dospělý vyjadřovat a jaké výrazy má volit, aby jej dítě v tom či onom věku mohlo pochopit.
    Otázkou je, do jakého věku je dospívající člověk „moc malý“ na to, aby se s ním dalo o něčem hovořit. V podstatě to záleží jen na názoru dospělého člověka, který dítě či dospívajícího odbývá slovy „na to jsi moc malý/malá“. Ve skutečnosti se ale tak jako tak jedná o výmluvu. Pokud se dospělý, zejména pak rodič, o něčem nechce bavit, bude pro něj jeho dítě „moc malé“, i kdyby mu bylo třeba 18 let.

    Důležité je, aby podobné odbývání ze strany dospělých nenarušilo Tvoje kladné sebepojetí. Pokud si o Tobě nějaký člověk myslí, že jsi „moc malá“, je to jeho problém, nikoliv Tvůj. Ty sama přece víš, že už jsi velká dost. Ať si o Tobě říkají, co chtějí, Ty by ses neměla podobnými řečmi nechat zmanipulovat.

    Moje tělo - holky

    Tempo tělesného vývoje v pubertě, narušení vztahů

    Ahoj Alíku,
    mám dva dotazy.

    1. V naší třídě je 11 holek, všechny mají dobrá prsa a mají menstruaci, já jako jediná nemám ani jedno. Přijde mi to divné a stydím se za to. Je normální že nemám menstruaci ani prsa?
    2. Na kroužcích se semnou najednou přestali bavit lidi, kteří se mnou dřív kamarádili. Myslím si že mě pomlouvali že nemám prsa (i mladší holky než já už většinou prsa mají ). Jak zabránit posměškům a pomluvám?
    holka, 13 let, 10. srpna

    Ahoj holko,

    1) Především je důležité, aby ses nesrovnávala se spolužačkami nebo jinými dívkami Tvého věku, protože tělesné dospívání probíhá individuálním tempem. Někdo dospívá dříve a rychleji, někdo později a pomaleji, ale pokud se nejedná přímo o poruchu vývoje, není třeba se znepokojovat.
    Na jednu stranu je pochopitelné, že mezi dívkami, které mají vyvinutá, bujná ňadra, se můžeš cítit poněkud nesvá. Ale není žádná tvoje „chyba“ či nedostatek, že u nich už dochází k vývoji prsů, zatímco u tebe k němu teprve dojde. Skutečnost, že zatím nemáš tak velká prsa, z Tebe nedělá „horšího“ člověka, stejně jako ze spolužaček nedělají vyvinutá ňadra „lepší“ lidi.
    Pokud jde o nástup menarché (tj. první menstruace), normální věk se pohybuje v rozmezí 11 až 15 let. O poruchu by se jednalo v případě, že by se menarché nedostavila ani po dovršení věku 15 let.
    Zřejmě u Tebe puberta nastoupila o něco později, než u většiny ostatních dívek, avšak stále ještě se nejedná o opožděnou pubertu.

    2) V období dospívání je celkem běžné, že stejně jako lidé mění své zájmy, mění i své kamarády. Spolužáci či kamarádi, kteří jim v dětství připadali zajímaví, je najednou přestávají zajímat a začnou se kamarádit s jinými lidmi. Nemusíš hledat chybu na své straně, protože všechny vztahy (včetně vztahů mezi spolužáky či obecně vzato vrstevníky) mohou být velmi proměnlivé.
    Pomluvám a posměškům lze zabránit dost těžko, protože vznikají a šíří se nezávisle na Tvojí vůli. V konkrétním uvedeném případě se jedná spíše o posměšky než o pomluvy, nicméně jejich účinek může být podobný. Vždy však jde o to, že osoba, která takový posměšek či pomluvu šíří, chce dosáhnout toho, aby pomlouvaný člověk trpěl, trápil se, případně rozčiloval a dával najevo, jak hluboce jej posměšek zasáhl. Stručně řečeno, účelem posměchu je druhého člověka ranit. Tomu se můžeš bránit tím, že se na podobné řeči podíváš s nadhledem. O lidech, kteří se Ti pošklebují kvůli prsům nebo čemukoliv jinému, si zkrátka pomyslíš, že jsou to zlomyslní a bezohlední posměváčci, kterým nezáleží na Tobě, a proto ani Tobě nemusí záležet na nich.
    Podle toho, co píšeš, předpokládám, že se Ti ostatní posmívají „za Tvými zády“, a že Ti zatím nikdo přímo neřekl, že „nemáš prsa“ a podobně. Kdyby se ale takový opovážlivec přece jen našel, neměla bys dávat najevo smutek ani vztek, nýbrž se jej klidným, neutrálním hlasem zeptat, jestli s tím má nějaký problém. Většina lidí na takovou otázku rozpačitě odpoví, že ne.
    Především však jde o to, abys názory či posměšky některých ostatních lidí nezačala přijímat za vlastní. Tedy aby ses nenechala přesvědčit o tom, že s Tebou opravdu něco není v pořádku. Důležité je, abys byla sama se sebou spokojená a respektovala tempo, jímž se Tvoje tělo vyvíjí. Že mají spolužačky větší prsa? To ale není žádná jejich zásluha, protože jejich tělo se zkrátka vyvíjí poněkud rychleji než Tvoje. Za pár měsíců, nejvýše za pár let, se většina podobných rozdílů srovná. Puberta není závod.

    Moje tělo - holky

    Nadměrné pocení, disproporce postavy

    dobrý den mám takové 2 problémy a chtela bych se jich zbavit.

    Prvni problem je podle me netradicni, nebo jeste jsem tady o nem necetla je to to že se mi hrozně potí ruce, ale tak ze kdyz s rukama nekam šahnu tak jde videt ze je to mokré. NIKDE jinde se nepotim tak moc než na rukou. Moje ruce se potí i když je zima. Jednou jsem mela kluka a ten se semnou chtel drzet za ruce ale ja proste nemuzu protoze vim ze za chvili budou nase ruce „slizke“ jen kvuli tem mím. Jde se toho nějak zbavit ? Nebo aspon aby to nebylo tak moc?

    a 2 je o mojim těle. Moje telo se mi celkem libi bricho je v pohode a stehna jsou sice obrovska ale jsou porad pekne. Jediny problem na mne je moje hruď s rameny moje hruď je hrozne velka ani nevim proc. Necvicim nic a moje ramena jsou také velká. A chtela bych aspon trochu zmensit hruď. Šlo by to nějak třeba cvicením?

    Předem děkuji za odpověď. :)

    teraa, 14 let, 5. srpna

    Ahoj Terao,

    1) Nadměrné pocení neboli hyperhidróza může mít různé příčiny, k nimž patří například hormonální nerovnováha, onemocnění žláz s vnitřní sekrecí, nízká hladina cukru v krvi (hypoglykémie), nedostatek vitaminu D, nadměrný stres a podobně. Při obtížích s nadměrným pocením rukou (přesněji řečeno dlaní) by bylo vhodné navštívit dermatologa (kožního lékaře). Pokud chceš tento problém řešit nějak „podomácku“, můžeš zkusit například pití šalvějového čaje, případně si v lékárně můžeš koupit některý ze speciálních pudrů, antiperspiračních ubrousků a podobných přípravků určených přímo na nadměrné pocení dlaní. Podobné výrobky však nejsou právě nejlevnější, cena jednoho balení se pohybuje v řádu několika set korun.
    Jinak je pochopitelné, že Tě nadměrné pocení rukou může omezovat v běžném životě, ale nemusí tomu tak být. Tak například jestliže Tě chlapec doopravdy miluje, bude Tě milovat pořád stejně, i kdybys měla ruce „slizké“ od potu. Navíc praktickým problémům s pocením rukou lze alespoň částečně čelit například tím, že s sebou budeš stále mít zásobu papírových ubrousků a podobně. Pokud však máš pocit, že Ti pocení rukou „přerůstá přes hlavu“, a že už ho nezvládáš, bylo by přece jen nejlepší navštívit ordinaci dermatologa, který na základě vyšetření doporučí konkrétní léčbu.

    2) Především je dobře, že se Ti Tvoje tělo líbí, a že jsi s ním víceméně spokojena, protože velkým problémem mnoha dospívajících lidí je právě to, že se ve svém těle necítí dobře, protože s jeho vzhledem nejsou spokojeni a chtěli by vypadat jinak (i když ve skutečnosti vůbec nevypadají špatně).
    Podstatné je, že právě procházíš obdobím, kdy tělesné proporce procházejí různými změnami, z nichž některé jsou pouze dočasné a jiné trvalejší. Příčiny případných disproporcí (nerovnoměrností) ve vývoji postavy mohou být buď vrozené, nebo spočívají v dočasné hormonální nerovnováze, která však v období dospívání není nijak neobvyklá. Tak například „obrovská stehna“ mohou souviset se zvýšeným ukládáním tuku na této části těla, což je naprosto normální fáze v procesu formování „typicky ženské“ postavy. Čtrnáctiletá dívka má obvykle silnější stehna, než například dívka desetiletá, protože dětsky úzká stehna by zkrátka „neunesla“ rozšiřující se pánev (což je další ze znaků typicky ženské postavy).
    Pokud jde o tvar hrudníku a ramen, je pravdou, že zde působí spíše vrozené dispozice než hormony. Někteří lidé mají hrudník širší, jiní užší, s čímž souvisí i šířka ramen. Roli mohou hrát i mírné odchylky v úhlu sklonu klíčních kostí a podobné individuální rysy postavy. Výhodou širšího hrudníku (a v návaznosti s tím i ramen) je, že takto vybaveným lidem se lépe dýchá, zatímco příliš úzký hrudník může vést až k obtížím s dýcháním (ostatně lidé, kteří po celé generace žijí v horách, kde je řidší vzduch s nižším obsahem kyslíku, mají obvykle širší a výrazněji klenutý hrudník, než obyvatelé nížin, kde vzduch obsahuje více kyslíku).
    Obávám se, že cvičení by Tvůj problém nevyřešilo, protože zvýšená fyzická zátěž by naopak spíše vedla k ještě většímu zmohutnění ramen a hrudníku. Pokud je rozšíření ramen a hrudníku dáno vývojem tvaru kostry, nelze pro jejich zúžení udělat téměř nic, leda snad zvolit takové oblečení, v němž nebudou ramena tolik nápadná (například trička, mikiny či bundy s širšími a volnějšími rukávy). Pokud jde o širší či výrazněji klenutý hrudník, tento „nedostatek“ (ve skutečnosti se vůbec nemusí jednat o nedostatek, ale spíše o výhodu – viz výše poznámka ohledně dýchání) může časem překrýt růst ňader, kdy přes výraznější prsa nebude široký hrudník tolik vidět.
    V každém případě je třeba počítat s tím, že tvar Tvojí postavy se ještě přinejmenším pár let bude vyvíjet, takže i kdybys nedělala vůbec nic, je docela dobře možné, že za pár let budou proporce Tvojí postavy vypadat docela jinak. Důležité je, abys měla ke svému tělu kladný vztah a věnovala pozornost spíše tomu, co se Ti na Tvém těle líbí, než tomu, co se Ti třeba tolik nelíbí. Jinak bys totiž na sobě brzy začala hledat jen samé nedostatky, což by mohlo Tvůj kladný vztah k vlastnímu tělu narušit.

    Moje tělo - holky

    Růst ňader, menstruace, masturbace

    Ahoj Alíku máš nějaký tip jak udělat aby mi více rostla prsa ? Už mi začínají růst ale jde to nějak urychlit ? A ještě bych se chtěla zeptat jestli je normální že nemám menstruaci ale už asi 3 roky masturbuji ?

    holka, 12 let, 4. srpna

    Ahoj holko,

    1) Zvětšování ňader (prsů) je dáno hormonálními změnami v organismu, které nemůžeš nijak ovlivnit. Vývoj prsu začíná u většiny dívek ve věku 10 – 11 let, přičemž v prvním stádiu se vyvíjí tzv. poupětový prs. Vypadá tak, že samotné prsní bradavky se zvětšují, ale hrudník přitom zůstává stejně plochý, jako v dětství před pubertou. V dalších fázích vývoje dochází ke zvýšenému ukládání tuku na hrudníku, dále k růstu tzv. prsních dvorců (což jsou tmavě zbarvené „kroužky“ okolo prsních bradavek) a dále k tzv. elevaci prsních dvorců, tedy k jejich „nadzdvižení“. Tvar prsu se formuje přibližně do věku okolo 16 - 17 let, u některých dívek i déle.
    Pokud u Tebe probíhá vývoj prsů pomalejším tempem, než bys chtěla, nemusíš se kvůli tomu trápit. Tvoje hodnota jako člověka přece nespočívá v tom, jak velká máš zrovna prsa. Také se nemusíš obávat, že by ses kvůli tvaru či velikosti ňader nelíbila chlapcům, protože každému se může líbit něco jiného. Výhodou menších ňader je například to, že když se s chlapcem objímáš, můžeš se k němu těsněji přitulit (prsy nadměrné velikosti by mohly naopak působit jako jakási „bariéra“ mezi Tebou a chlapcem, s nímž se objímáš).
    Navíc je vzhledem k Tvému věku pravděpodobné, že vývoj prsů není zdaleka ukončen, takže můžeš očekávat jejich další růst, i když jej nemůžeš nijak urychlit. Kvůli srovnání s „více vybavenými“ kamarádkami či spolužačkami se také nemusíš znepokojovat, protože každý člověk se vyvíjí jiným tempem, má jiné vrozené předpoklady atd., ale to ještě neznamená, že někteří lidé jsou od přírody „lepší“ nebo „horší“, než ostatní.

    2) První menstruace neboli menarché se u dívek dostavuje nejčastěji ve věku 12 až 14 let. Prozatím se tedy nemusíš znepokojovat kvůli tomu, že jsi menstruaci dosud neměla. Když dívka ve věku 12 let ještě neměla menstruaci, je to stejně normální, jako kdyby ji už měla. Důvod ke znepokojení by nastal pouze v případě, že by se menarché (první menstruace) nedostavila ani po dovršení 15 let věku.
    Pokud jde o masturbaci, tu většina dětí začíná vykonávat již před pubertou (podle výzkumů Jamese Bancrofta z roku 2003 přibližně dvě třetiny dívek i chlapců začínají pravidelně masturbovat před nástupem pohlavního dospívání, ostatně citlivost pohlavních orgánů není nijak vázána na dosažení pohlavní zralosti). To, o čem se v závěru dotazu zmiňuješ, je tudíž naprosto normální.

    Moje tělo - holky

    Holení

    Zdravím všechny. Předem bych chtěla poprosit o rychlejší odpověď děkuji.
    Chtěla bych se zeptat jestli musím mít na holení kromě žiletky ještě něco.
    Popřípadě co všechno můžu holit žiletkou?
    Musím dávat pozor na znaménka při holení?
    Ještě bych asi pro jistotu poprosila kdyby jste mi mohli zrychleně popsat jak se holit normálně žiletkou. Nic o tom nevím a tak je pro mě celkem příjemnější se zeptat takto. Děkuji mnohokrát a omlouvám se za takový celkem hloupý dotaz.

    holka, 13 let, 3. srpna

    Ahoj holko,

    Pokud se chceš holit pomocí ručního holicího strojku se žiletkovou hlavicí, budeš potřebovat ještě pěnu nebo gel na holení. Pěna na holení slouží ke zvlhčení pokožky a ke snížení tření mezi hlavicí strojku (žiletkou) a povrchem těla při holení. Bez použití pěny hrozí zvýšené riziko poranění.

    Před prvním holením je třeba zkrátit chloupky nůžtičkami na přibližně půl centimetru, protože delší chlupy by ucpaly hlavici strojku. Při holení ochlupení je třeba postupovat velmi opatrně. Pokud máš na místech, která si chceš holit, nějaká mateřská znaménka, měla bys je při holení opatrně „objíždět“, aby nepřišla do kontaktu se žiletkou.

    Na části těla, kterou si holíš, by měl být povrch těla pokud možno napnutý. Pokožku si napneš pomocí volné ruky, tedy té, ve které nedržíš strojek. Uděláš to tak, že si na tělo položíš 2 – 3 prsty a kůži poněkud „odtáhneš“ ve směru holení. Kdyby hlavice strojku přejížděla po nerovné, „nahrnuté“ kůži, hrozilo by vyšší riziko poranění.

    Po oholení často dochází k zarůstání dorůstajících chloupků pod svrchní vrstvu pokožky, což se projevuje vznikem drobných červených pupínků. Vlastně se jedná o drobné zánětlivé reakce v místech zarůstání. Tomuto zarůstání a tvorbě pupínků lze zabránit ošetřením pokožky pleťovým krémem nebo panthenolovým krémem, a to nejprve hodinu po oholení, a poté jednou až dvakrát denně po dobu 2 – 3 dny (pouze při holení obličeje většinou žádný krém není nutný, protože pokožka obličeje je zpravidla dostatečně mastná „od přírody“, nicméně předpokládám, že jako dívka si budeš holit jiné části těla, než zrovna obličej).

    Pro holení pomocí ručního strojku se žiletkovou hlavicí tedy budeš potřebovat strojek, pěnu nebo gel na holení a pro ošetření pokožky vhodný pleťový krém nebo panthenolovou mast. A pro první holení také nůžtičky, jaké se používají například na nehty, aby sis mohla chloupky zkrátit na takovou délku, která se dá oholit strojkem.

    Moje tělo - holky

    Posilovací cviky

    Můžou cvičení na břišní svaly a na hubnutí nejak ohrozit orgány uvnitř břicha? Nebo nějak růst prsou?

    holka, 13 let, 1. srpna

    Ahoj holko,

    Poškození vnitřních orgánů v důsledku provádění běžných posilovacích cviků na posílení břišního svalstva (k nimž patří např. sedy-lehy) nehrozí. Měla bys však vykonávat pouze cvičení vlastní váhou, nikoliv na různých cvičebních či posilovacích strojích. Zde totiž hrozí poškození kloubů (zejména jejich pouzder) v důsledku nadměrné zátěže.

    Ani růst ňader by neměl být vykonáváním cvičení nijak omezen. K jejich růstu dochází v důsledku hormonálních změn v organismu. Snad jen v případě extrémní fyzické zátěže by mohlo dojít ke zpomalení růstu (a to nejen prsou), avšak předpokládám, že necvičíš několik hodin denně, ani nezdviháš nadměrně těžká břemena.

    Moje tělo - holky

    Tělesná výška a hmotnost

    Ahoj Alíku a spol. Mám dotaz ohledně svého těla. Je mi 12 let, měřím 173cm a vážím cca 54kg. Je normální být v mém věku takhle vysoká??

    holka, 12 let, 27. července

    Ahoj holko,

    Uvedená tělesná výška již překračuje rozmezí, které se u dívek ve věku 12 let považuje za normální, a které činí 142 až 168 cm.
    Avšak ani abnormální hodnota tělesné výšky ještě nemusí být projevem poruchy růstu. Může se jednat o projev dědičných dispozic, zejména pokud i tělesná výška rodičů byla v období dospívání výrazně nadprůměrná. Možná by stálo za to se zeptat maminky, kolik měřila, když byla ve Tvém věku.
    Dále se může jednat o projev tzv. růstové akcelerace (urychleného růstu), která může mít různé příčiny. Ve většině případů je výrazně nadprůměrná výška u dospívajících pouze variantou vývoje, nikoli projevem poruchy.
    V každém případě by bylo dobré, kdyby rodiče (respektive jeden z rodičů, který Tě bude doprovázet) požádali na nejbližší preventivní prohlídce lékaře/lékařku o posouzení růstu podle růstových percentilových grafů, případně o poukaz na vyšetření na endokrinologii. Pouze endokrinologickým vyšetřením totiž lze vyloučit poruchu růstu.

    Moje tělo - holky

    Mám alergii?

    Ahoj, nevím jestli je to alergie na džusy ale včera když jsem ráno šla pro pomerančový džus tak mně nic nesvědělo ale najednou večer mně začalo svědět na ruce a pak po celém břichu. Dnes jsem vypila plný hrnek hruškového džusu a najednou mě začalo svědět úplně všude. Myslíte, že mám alergii na džusy? Děkuji za odpověď.

    PS: Včera ráno jsem jedla palačinky a večer jsem jedla rybu.
    Dnes jsem měla Chleba s máslem

    holka, 11 let, 19. července

    Ahoj,
    bohužel ti nikdo nedokáže spolehlivě stanovit diagnózu na dálku a online a pro to, abys měla jistotu bude potřeba absolvovat specializované vyšetření. Příznaky, které popisuješ, skutečně mohou patřit k alergii, ale stejně tak mohou mít řadu dalších vysvětlení. Doporučuji ti proto, abys pozorovala dál reakce tvého těla na různé potraviny - zejména tedy různé druhy ovoce. Pokud by výskyt nepříjemných příznaků dál pokračoval, popros rodiče, aby tě objednali na alergologii. Tam ti provedou adekvátní vyšetření a pak budeš mít jistotu, zda se opravdu jedná o alergii. V tom případě by ti lékař samozřejmě navrhl i léčebné možnosti.
    Měj se hezky!
    Bára

    Moje tělo - holky

    Preventivní prohlídka

    Ahoj Alíku a spol, chci se zeptat, co se dělá na třináctileté prohlídce?Budu se muset například svlékat(je mi to nepříjemné, ještě k tomu před doktorkou)?A budou se mě ptát na menstruaci (kterou zatím nemám)?Mám z té prohlídky obavy a vím,že u každého doktora je to jinak, ale tak zhruba co se tam asi tak dělá??
    A ještě mám jeden dotaz:Je „normální“ mít ve 12 letech 155cm a 53 kg?Připadá mi,že mám nadváhu, cvičím a snažím se jíst zdravě, nevíte co by mi ještě mohlo pomoct k hubnutí?
    Předem děkuju za odpověď

    holka, 12 let, 18. července

    Ahoj holko,

    Součástí preventivní prohlídky ve věku 13 let je podle vyhlášky č. 70/2012 Sb. rozhovor s rodičem dítěte zaměřený na doplnění údajů o zdravotním stavu dítěte, kontrola a doplnění chybějícího očkování, měření tělesné hmotnosti a výšky, posouzení naměřených údajů podle růstového grafu, kompletní vyšetření, vyšetření zraku a sluchu, vyšetření ústní dutiny, kontrola pohlavních znaků, měření krevního tlaku a pulsu, laboratorní vyšetření moči, celkové zhodnocení zdravotního stavu a vývoje a vyjádření k pracovnímu, případně studijnímu zaměření dítěte. U dívek se má pokládat dotaz na menstruaci.

    V podstatě by tedy prohlídka měla probíhat přibližně stejným způsobem, jako předchozí prohlídka ve věku 11 let. Na prohlídce ve věku 13 let je navíc ještě dotaz na menstruaci. Možná, že to je jeden z důvodů Tvých obav, nicméně tyto obavy lze překonat. Až se Tě bude lékařka ptát na menstruaci, jednoduše odpovíš „ano“ nebo „ne“ podle skutečnosti. Zatím se u Tebe menstruace sice nedostavila, ale není vyloučeno, že do doby, než půjdeš na nejbližší preventivní prohlídku, se ještě dostaví. První menstruace (neboli menarché) se u dívek dostavuje nejčastěji ve věku 12 až 14 let, za normální se považuje i širší rozmezí 11 až 15 let. Ať už tedy bude Tvoje odpověď na dotaz týkající se menstruace kladná nebo záporná, lékaře či lékařku zřejmě nepřekvapí. Mít nebo nemít ve třinácti letech menstruaci není žádný nedostatek ani přednost.
    Dotaz na menstruaci Ti může připadat moc osobní, ale lékař či lékařka se neptají ani ze zvědavosti, ani proto, aby Tě přivedli do rozpaků, ale proto, že tato informace je pro ně důležitá. Rozpaky můžeš překonat tím, že si při odpovídání budeš představovat, že odpovídáš na něco docela jiného. Prostě řekneš „ano“ nebo „ne“, jako kdyby se Tě doktorka ptala, jestli jste už ve škole probírali dělení desetinných čísel.

    Další příčinou Tvých obav z prohlídky je svlékání před doktorkou. Některým dospívajícím lidem je nepříjemné, mají-li se svlékat, dokonce i před lékařkou nebo lékařem, tedy osobami, které velmi dobře vědí, jak vypadá lidské tělo. Nejčastější příčinou nepříjemných pocitů či přehnaného ostychu je to, že dospívající lidé hodnotí svůj tělesný vzhled příliš kriticky. Domnívají se, že jejich tělo nevypadá tak dokonale, jak by podle jejich představ vypadat mělo. Důležité je, abys na sobě nehledala samé nedostatky. Nejsi povinna vypadat jako modelka nebo jako herečka z amerického seriálu pro dospívající mládež, nebo dokonce jako panenka Barbie. Přesněji řečeno, nejedná se o žádnou Tvoji chybu či nedostatek, pokud tak nevypadáš. Jestli se někomu z ostatních nelíbí Tvoje postava, je to jeho problém.

    Pokud jde o tělesnou výšku 155 cm, ta je naprosto normální (za normální se u dívek ve věku 12 let považuje rozmezí tělesné výšky 142 – 168 cm, a tudíž střední hodnota činí právě 155 cm). Tělesná hmotnost 53 kg je mírně nadprůměrná, ale stále ještě normální. Index tělesné hmotnosti u Tebe činí 22, což je pouze mírná nadváha (optimální hodnoty indexu tělesné hmotnosti u dívek ve věku 12 let se pohybují v rozmezí 17 až 20,5). Nejedná se o obezitu. Vyšší tělesná hmotnost může být způsobena různými faktory, mimo jiné i hormonálními změnami v pubertě. To může souviset i se zvýšeným ukládáním tuku na některých částech těla.

    Pokud chceš zhubnout, doporučuji kombinovat změnu stravovacích návyků s přiměřenými pohybovými aktivitami. „Jíst zdravě“ znamená především jíst pravidelně, přičemž denní příjem potravin by měl být rozdělen minimálně do pěti jídel. Vyhýbat by ses měla především světlému („bílému“) pečivu, které lze nahradit tmavým. Důležité je rovněž dodržování pitného režimu. Přijmout bys měla denně 40 – 80 mililitrů tekutin na 1 kg tělesné hmotnosti, což při hmotnosti 53 kg vychází na 2,12 až 4,24 litru za den (v létě se drž raději té horní hranice).

    Cvičení není špatné, ale doporučoval bych provádět spíše protahovací cviky v rámci přípravy na komplexnější pohybové aktivity, nežli cviky posilovací, které představují vysokou zátěž pro opěrnou soustavu dospívajícího jedince. Z komplexních pohybových aktivit lze doporučit například jízdu na kole (koloběžce, kolečkových bruslích…) a především plavání. To je spojeno s poměrně vysokým výdejem energie, navíc oproti běhu má tu výhodu, že nepředstavuje tak vysokou zátěž pro klouby dospívajícího jedince (zatímco při běhu jsou klouby vystavovány otřesům při každém došlápnutí na tvrdý povrch, při plavání k žádným otřesům nedochází).
    Pokud už chceš běhat, zvol raději méně tvrdý povrch (například štěrk, písek nebo antuku, což je cihlová drť používaná na běžeckých dráhách, zcela ideální je pak běžecká dráha s polyuretanovým povrchem, která je dnes již běžnou součástí sportovišť). Naopak zcela nevhodné je běhat po betonové dlažbě. Na ní jsou otřesy obzvláště silné, což při každodenním běhání po dlažbě může za několik let vést k trvalému poškození kloubů (nepřestává mne udivovat, že tolik lidí každodenně běhá po chodnících z betonové zámkové dlažby, ani si na to nevezmou vhodnou běžeckou obuv, a ještě si myslí, že dělají kdo ví co pro své zdraví – ve skutečnosti si jen ničí klouby).

    Závěrem je třeba upozornit, že hubnutí by nemělo probíhat překotně. Organismus dospívajícího člověka zvládne bez újmy na zdraví nejvýše 1 až 2 kg úbytku tělesné hmotnosti týdně (u dívek bych doporučoval držet se spíše dolní hranice, protože jejich tělo potřebuje rezervu pro budování tukové tkáně na určitých tělesných partiích, které zde zřejmě nemusím jmenovat). Rychlejší úbytek tělesné hmotnosti může vyvolat zdravotní komplikace.

    Moje tělo - holky

    Menstruace, obtíže s pletí, stud

    Ahoj, mám 3 dotazy :

    1. 22.5. 2022 jsem měla menstruaci a nevadí, že jsem jí 2 měsíce nedostala?

    2. Je mi 11 a vadí mi pupínky na čele. Pořád si to musím mačkat. Vypadám kvůli tomu hrozně. Co mám dělat? Chci se jich zbavit ale nevím jak. Poraďte mi prosím.

    3. Jsem introvert a jsem stydlivá. Když se na mě někdo ve škole podívá tak se zastydím. A také se stydím si s někým ve škole popovídat. Jak se mám přestat stydět? Já se stydím kvůli všemu třeba když něco napíšu co nemám nebo tak, tak se zastydím. Anebo když udělám nějakou chybu tak se také zastydím. Co mám dělat?

    Děkuji za odpověď, přeji vám krásný den. :)

    holka, 11 let, 17. července

    Ahoj holko,

    1) Nevadí, protože během prvních dvou let od první menstruace je až 50% cyklů anovulačních. To znamená, že během poloviny cyklů nedochází ani k uvolnění vajíčka, ani k menstruačnímu krvácení. Zcela přesně to znamená, že menstruace sice proběhne, ale jaksi „naprázdno“, tedy bez krvácení.

    2) Pupínky na čele vznikají v důsledku hormonálních změn, k nimž dochází v období dospívání. Jedním z důsledků nárůstu hladiny pohlavních hormonů v krvi je i to, že pleť se stává mastnější, což způsobuje, že se kožní póry častěji ucpávají. Pupínky (odborně zvané acne vulgaris neboli akné) jsou vlastně drobné zánětlivé reakce v místě, kde došlo k ucpání kožního póru.
    Aby se pupínky netvořili, někdy stačí pokožku uměle „vysušovat“, a sice tak, že se jednou denně omyje obličej pomocí mýdla. Pokud se pupínky vyskytují ve velkém množství (tj. více než 20 kusů najednou), doporučoval bych navštívit kožního lékaře (dermatologa). Pro léčbu těžších forem akné se využívají například léky ze skupiny retinoidů, které se však vydávají pouze na lékařský předpis.

    3) Přehnaný stud mnohdy vyplývá z toho, že na sebe člověk klade příliš vysoké nároky a je vůči sobě příliš kritický. Především je tedy důležité, aby sis uvědomila, že nejsi povinna být vždy a ve všem naprosto dokonalá. Bojíš se, že uděláš chybu? Ale chyba není konec světa. Chyba je vlastně jakási informace pro nás, abychom věděli, co máme nebo můžeme příště udělat lépe. Když se Ti někdo směje kvůli tomu, že jsi udělala chybu, hlupák je on, ne Ty. Neboj se chyb, protože kdyby lidstvo v minulosti nedělalo chyby, z nichž se poučilo, nebyli bychom dnes tam, kde jsme. Chybami se člověk učí.
    Stydět by ses neměla ani kvůli vzhledu. Nikdo není povinen vypadat jako herec nebo herečka z amerického seriálu pro mládež. Tam všichni vypadají dokonale, jenže ta jejich dokonalost je uměle vyrobená (vizážisté a maskéři mají s těmito herci a herečkami mnohem víc práce, než by se na první pohled mohlo zdát) a v každodenním životě ani oni nevypadají tak dokonale, jako před kamerou.
    Ze všeho nejdůležitější je, abys na sebe pohlížela trochu vlídněji, snažila se všímat si spíš toho, co se Ti na Tobě líbí, než toho, s čím nejsi na 100 procent spokojena. Jistě máš celou řadu kladných vlastností a jiných předností, ať už jde o dovednosti nebo o vzhled. Pro začátek si třeba můžeš napsat jakýsi seznam svých kladných vlastností, předností a schopností. Seznam může mít tři sloupečky nadepsané „Jsem…“, „Mám…“ a „Umím…“. Ale nepiš do něj žádné nedostatky, piš jen to hezké, co se Ti na Tobě líbí.
    Jistě je důležité umět občas sama sebe kritizovat, ale nemělo by se to přehánět, protože když na sobě člověk stále hledá jen samé nedostatky, může si úplně zbytečně (a mylně) připadat „nedokonalý“, což je první a hlavní příčina studu před ostatními.

    Moje tělo - holky

    Ahoj ráda bych se zeptala na jednu otázku pro Alíka, holky ve škole se mi posmívají za to že jsem tlustá, prosím nevíte co dělat? Prosím ale zase nechci ať z toho ty holky nemají problém🥺;-(

    holka, 9 let, 2. července

    Milá dívko,

    děkujeme za důvěru. Svěřuješ se poradně s tím, že se ti holky posmívají kvůli tomu, že jsi tlustá. Rozumím tomu, že to není vůbec příjemné a přála by sis aby to holky nedělaly. Ale pokud ti to je nepříjemné, tak bude dobře se ozvat a požádat je ať to nedělají, že ti to není příjemné. Každý je nějaký a každý se s něčím potýká. I ony mají určitě své chyby. Tak se neboj se ozvat. A druhá možnost je ta, že si toho zkusíš nevšímat. Nebrat to tolik osobně. Určitě tu jsou i osoby, kterým to je jedno, jestli jsi nebo nejsi tlustá a přijímají tě takovou jaká jsi. Tak si o tom zkus popovídat s nimi a i to ti dá víc odstup od toho, jak se k tobě chovají některé holky. Držím ti palce. Poradce Centra Locika

    Moje tělo - holky

    Chci copánky

    Ahoj Aliku a kamarádi, už hodné dlouhou dobu si přeju mít rasta copánky.. už dvakrát jsem zkoušela přemluvit mámu, jestli bych je mohla mít, že bych si je klidně i sama zaplatila (stačili by mi totiž jen dva) ale ani to nepomohlo.. už nevím, jak je přemluvit, protože si je opravdu hodně přeju... děkuji..

    holka, 13 let, 8. července

    Ahoj z Modré linky,

    chápu, že chceš mít copánky. Není však žádný návod, jak někoho přemluvit. Zvláště, když ani nevíme, z jakého důvodu mamka nechce. Můžeš mamce upřímně říct o svém přání, o tom, jak moc si to přeješ. Můžeš se také mamky více doptat, z jakého důvodu s copánky nesouhlasí. Také si to můžeš přát jako dárek třeba k narozeninám či k Vánocům. Nebo můžeš zkusit o svém přání říct ještě někomu dalšímu z rodiny a požádat, jestli by Tě podpořil a u mamky se přimluvil.

    Přejeme Ti, aby se Ti přání splnilo
    Modrá linka

    Moje tělo - holky

    Disproporce postavy

    Zdravim! Vcera jsem sem psala o mem problemu s uplne obrovskym brichem, i pres to ze mam normalni vahu,zadne dedicne faktory, a mam to od mala. Bricho jsem si naposledy premerovala cca pred dvema mesici - tak jsem si ho dnes premerila - 74cm. Jak uz jsem zminovala - jim zdrave a pravidelne, a cvicim dvakrat denne - to břicho ale stale zustava cele velke, dokonce i kdyz ho zatahnu, je porad trochu videt, a obzvlast podbrisek mi prijde dost tlusty. Neni nafoukle, nebo tak neco - je jen ze předu hrozne obrovské, ani neni tolik kulate, proste je jen dopredu vypoukle- Už si nevim rady.

    holka, 12-15 let, 1. července

    Ahoj holko,

    Pojďme se na Tvůj problém s břichem podívat nejprve ze zdravotního hlediska. Jeho posouzení využijeme údaje z Tvého předchozího dotazu z 30. června. Důležitý je údaj o tělesné výšce, protože u dívek (na rozdíl od chlapců) se údaje o obvodu břicha neposuzují ve vztahu k dosaženému věku, nýbrž k tělesné výšce. Důvodem je specifický způsob ukládání tukové tkáně v období dospívání, který je u dívek mnohem více vázán na hormonální změny, než je tomu u chlapců.
    Jestliže Tvoje tělesná výška v současné době činí 152 cm, tak by se obvod břicha měl pohybovat v rozmezí 56 až 82 cm, což jsou krajní hodnoty, které se ještě považují za normální. Pokud u Tebe obvod břicha činí 74 cm, znamená to, že se stále ještě pohybuje v rozmezí hodnot, které jsou pro dívky Tvojí tělesné výšky považovány za normální, i když se blíží spíše horní než dolní hranici toho, co je ještě normální.
    Pokud jde o porovnání s ostatními dívkami se stejnou tělesnou výškou, jakou máš Ty (zdůrazňuji – se stejnou výškou, nikoliv stejného věku, což může být rozdíl), nacházíš se na 90. percentilu. To znamená, že 90% ostatních dívek, které měří 152 cm, má menší obvod břicha než Ty, zatímco 10% jej má větší.

    Otázkou zůstává, jak problém s větším břichem řešit. Samozřejmě se ještě můžeš pokusit zhubnout, avšak je velmi pravděpodobné, že k odbourávání tuku dojde na jiných částech těla, než na břiše (jak jsi dříve uvedla, „zbytek mého těla je dost hubený“ – což by mohl být právě důsledek předchozích snah o zhubnutí). I když se totiž omezí příjem potravy či zvýší výdej energie, tělo si zkrátka nenechá diktovat, která jeho část má zhubnout, nýbrž hubne podle „vlastního plánu“. A je téměř pravidlem, že ty části těla, na nichž by dospívající člověk potřeboval nejvíce zhubnout, přicházejí na řadu až úplně naposled.

    Jak jsem již naznačil, přednostní ukládání tuku na určitých částech těla je vázán na hormonální změny, k nimž v těle dochází. Z tohoto důvodu není zcela obvyklé, že jsi stejným problémem trpěla už v dětství před pubertou (neboli „odmala“). Během dospívání by u tebe mělo docházet ke zvýšenému ukládání tuku v oblasti hýždí a boků, čímž se vytváří charakteristický „ženský“ tvar těla. Ale je možné, že jak se neustále snažíš zhubnout, Tvoje tělo nemá dost tuku na hýždě a na boky, protože si jej „šetří“ na břicho, kde ho přitom mít nechceš. Pokud jde o podbřišek, který je „obzvlášť tlustý“, zde bych přece jen spatřoval vliv hormonálních změn v pubertě. Kromě toho je třeba počítat i s určitou změnou tvaru té části dívčího těla, která se nazývá hrma neboli „Venušin pahorek“, což je tuková vyvýšenina nad stydkou kostí (zatímco v dětství před pubertou vystupuje hrma výrazně dopředu, během puberty dochází k jejímu zaoblení a roztažení do šířky).

    Nepomáhá-li hubnutí, můžeš se alespoň pokusit dosáhnout vizuálního (neboli „optického“) zeštíhlení břicha. Například vhodným výběrem oblečení. Břicho bude méně nápadné v jednobarevném oblečení tmavé barvy, tedy například v černém tričku. Pro pobyt u vody bych z tohoto hlediska doporučoval jednodílné plavky (tj. „vcelku“) v černé nebo tmavě modré barvě. Rozhodně by ses měla vyhýbat jakémukoliv oblečení s vodorovnými pruhy.

    Zřejmě největším rizikem, které je s Tvým problémem spojeno, je riziko narušení psychické pohody z důvodu nespokojenosti se vzhledem vlastní postavy. To by nakonec mohl být - i ze zdravotního hlediska - větší problém, než samotný obvod břicha v centimetrech. Pokud se totiž člověk neustále něčím trápí, jeho zdraví tím může utrpět.

    Možná, že vzhledu svojí postavy přikládáš až příliš velký význam. Mnoho dospívajících se trápí kvůli tomu, že jejich tělo nevypadá tak, jak by si přáli, což může být problém zvláště v případech, kdy je dospívající člověk navíc ještě vystavován nevhodným poznámkám okolí. Důležité však je, že jako jedinečná lidská bytost máš svoji hodnotu bez ohledu na to, jak vypadá ta či ona část Tvého těla. Možná Ti připadá, že dívky s menším břichem mají snadnější život, ale kdo ví, jaké jiné problémy musí tyto dívky ve svých životech řešit. Nakonec je otázkou, zda by se vůbec v Tvém životě něco změnilo, kdybys měla obvod břicha o 5, 10 nebo 15 centimetrů menší.
    Tím nechci Tvůj problém zlehčovat, protože je mi jasné, jak moc je pro Tebe velikost břicha důležitá. Možná bys ale měla věnovat více pozornosti nějakým jiným záležitostem, abys nemusela myslet stále jen na břicho a na nic jiného. Zkrátka jde o to, aby Tě problém s břichem nepohltil natolik, že už bys na nic jiného nemyslela.

    Moje tělo - holky

    Holení ochlupení

    Ahoj, ják si oholit tam dole (víte kde)? Bojím se abych jsem se nezranila.. Vadí mi ty chloupky tam dole, takže nevím jak to mám dělat. Bojím nebo stydím se to říct mamce... Takže otázka zní: jak se bezpečně oholit tam dole?
    Díky

    holka, 24. června

    Ahoj holko,

    Jestliže Ti volně rostoucí chloupky z nějakých důvodů vadí, nebo se Ti prostě jen nelíbí, můžeš si je samozřejmě nějakým způsobem upravovat.
    Některým dívkám vadí chlupy proto, že například „koukají“ z plavek, což může být problém právě v současném ročním období. Jiným dívkám nezáleží ani tak na tom, jak s chlupy vypadají, ale spíše jim vadí nepříjemné pocity, které mohou být spojeny například s pocitem „tahání“ v případě, že se konec jednoho nebo více chloupků třeba zachytí pod gumové lemování nohaviček u spodního prádla. Konečně zde mohou být i důvody psychologické, například pocit, že ochlupení představuje něco příliš „živočišného“, případně něco, co patří spíše k chlapcům než k dívkám (podobně jako třeba vousy).

    Jestliže Ti chlupy vadí „jen“ kvůli plavkám, a přitom se bojíš, že by sis při holení způsobila poranění, tak by Ti možná místo holení mohlo stačit zastřihávání chlupů, k čemuž lze použít buď speciálně k tomu určený elektrický strojek (zastřihávač neboli trimmer), případně nůžky, pokud možno s ne moc ostrými konci, aby se snížilo riziko poranění při zastřihávání.
    Pokud si chceš chlupy přímo holit, pak máš na výběr ze dvou základních možností – buď tzv. „suché holení“ pomocí elektrického holicího strojku či depilátoru, nebo tzv. „mokré holení“ pomocí klasického ručního holicího strojku a pěny či gelu na holení.

    První možnost je technicky jednodušší a také bezpečnější z hlediska rizika poranění, avšak pořízení elektrického holicího strojku či depilátoru je pochopitelně spojeno s vyššími peněžními náklady. To ale platí jen pro začátek. Jistě je dražší pořídit si elektrický strojek přinejmenším za několik set korun (ty kvalitnější stojí až několik tisíc), než například jednorázové holítko se žiletkovým břitem, které se dá pořídit třeba jen za 30 – 40 korun, jenže když si spočítáš, kolikrát se budeš holit za měsíc, za rok nebo i za více let, nakonec Ti vyjde, že elektrický strojek je vlastně levnější.
    Dejme tomu, že by stál 1 200,- Kč (a za takovou cenu už lze pořídit kvalitní značkový dámský depilátor typu „Lady Shaver“, který Ti může vydržet přinejmenším několik let. Například při používání dvakrát týdně po dobu čtyř let by Ti náklady na holení vyšly v přepočtu na necelé 3,- Kč za jedno oholení (4 × 52 týdnů = 208 týdnů, při holení dvakrát týdně to máme 2 × 208 = 416, tj. v přepočtu na cenu strojku 1 200 : 416 = 2,88), když nepočítám cenu elektřiny, kterou ale neplatíš Ty, nýbrž rodiče. Ve srovnání s tím bys za stejnou dobu utratila za jednorázová holítka, které se i ve výhodném balení po více kusech dají pořídit v nejlepším případě za cenu okolo 7 – 8 Kč za kus zaplatila okolo 3 000,- Kč, a to ještě nepočítám cenu holicí pěny či gelu na holení.
    Jednorázové holítko bys sice mohla použít vícekrát, což však rozhodně nedoporučuji, zvlášť když se jedná o holení tak citlivé části těla, jakou jsou pohlavní orgány či jejich bezprostřední okolí (i když někteří lidé používají jednorázové strojky třeba dvakrát, třikrát nebo čtyřikrát, vždy je třeba počítat s tím, že s každým opakovaným použitím roste riziko poranění, protože čím více je břit otupený, tím víc musí ruka na strojek tlačit). A snažit se „ušetřit“ tím, že nebudeš používat pěnu na holení (což někteří dospívající bohužel také často dělají), by mohlo být vyloženě nebezpečné, protože bez pěny nebo gelu vzniká mezi kůží a hlavicí strojku nadměrné tření, při němž je riziko poranění pokožky (nemusí se jednat přímo o pořezání, ale třeba „jen“ o odření, jehož hojení se však může zkomplikovat případnou infekcí) několikanásobně vyšší, než při použití pěny nebo gelu.

    Pro většinu dospívajících může být problémem spíše to, že částku na nákup elektrického strojku je třeba si opatřit najednou, kdežto za holítka mohou „utrácet“ postupně. A protože se o holení stydíš mluvit s maminkou, nejspíš by pro Tebe bylo velmi těžké ji poprosit o jakýkoliv příspěvek na nákup strojku či depilátoru.
    Pokud by ses rozhodla, že zkusíš stud překonat, mohu Ti dát dvě rady:

    1. Zkus maminku přesvědčit srovnáním cen depilátoru a jednorázových holítek (viz výpočet výše),
    2. Než si řekneš o peníze, zkus si nejprve našetřit alespoň část peněz (třeba 200, 300 nebo 400 Kč, podle toho, jaké máš možnosti) a řekni si jen o příspěvek, ne o celou částku. Většina rodičů dovede ocenit, že dítě od nich požaduje jenom tolik peněz, kolik mu na nákup nějaké věci chybí, a ne hned celou částku.

    Konečně zbývá možnost holení pomocí ručního („ne-elektrického“) strojku a pěny na holení. Na pěně nešetři a kup si nějakou, která je určena pro citlivou pokožku („sensitive skin“), protože u naprosté většiny dospívajících (a nakonec i dospělých) je pokožka na pohlavních orgánech a v jejich nejbližším okolí opravdu hodně „sensitive“. Jedno balení takovéto pěny na holení ve spreji stojí nejčastěji okolo 80 – 100 Kč (přesněji řečeno je to většinou spíše cena s devítkou na konci – 69, 79, 89 a podobně).

    Nyní pár slov k technice holení. Předtím, než si budeš chlupy holit vůbec poprvé (nebo když si je někdy později budeš holit po delším časovém odstupu, kdy už budou moc dlouhé), by sis je měla nejprve opatrně zkrátit (zastřihnout) nůžtičkami. Důvod je ten, že chlupy delší než 0,5 až 1 cm by okamžitě ucpaly hlavici holicího strojku tak, že by se nedaly jednoduše „vypláchnout“, přičemž pokusy o jejich vytažení z prostoru mezi jednotlivými žiletkovými pásy by nejspíš vedly k poranění prstů.
    Před holením se raději vykoupej, protože čerstvě vykoupaná pokožka bude pružnější a vláčnější, což sníží riziko poranění. Poté nanes dostatečné množství holicí pěny („dostatečné“ je takové množství, které souvisle pokryje celou plochu té části těla, kterou si chceš holit).
    Pro holení ochlupení na pohlavních orgánech či v jejich nejbližším okolí je dále velmi důležité, aby pokožka na místech, kde se holíš, byla pokud možno co nejvíce napnutá či „natažená“. Proto je třeba zvolit vhodnou tělesnou polohu. Pohlavní orgány by při ní měly být dobře přístupné, čehož lze dosáhnout například tím, že jednou nohou budeš stát na podlaze v koupelně, zatímco druhou pokrčíš a stoupneš si s ní na okraj vany (při holení si nohy „vystřídáš“ podle toho, kterou stranu klína si zrovna budeš holit). Jinak lze použít i polohu v podřepu, která má ovšem tu nevýhodu, že pořádně nevidíš, kde se holíš, což zvyšuje riziko poranění. Některé dívky se holí v podřepu a přitom si na podlahu v koupelně položí zrcátko, s jehož pomocí si postup holení kontrolují, jenže problém může spočívat v tom, že alespoň zpočátku může být dívka při pohledu do zrcátka poněkud dezorientovaná, protože zrcadlo má tu vlastnost, že všechno ukazuje obráceně, a může trvat delší dobu, než si na to dívka zvykne (ostatně podobný problém mohou mít ze začátku i někteří chlapci při holení vousů v obličeji). Možná, že Ti bude nějakou dobu trvat, než sama objevíš takovou polohu, která Ti pro holení bude nejlépe vyhovovat. Každý má trochu jiné tělo a záleží například i na tom, nakolik pružné máš vazy v takzvaném pletenci dolní končetiny.

    Poslední věc, na kterou bych chtěl upozornit, je ošetření pokožky po holení. Bohužel, většina dospívajících, kteří si holí chlupy, si pokožku po oholení ničím neošetřuje, což pak vede k zarůstání dorůstajících chloupků pod spodní vrstvu pokožky a k následné tvorbě červených pupínků, což jsou ve skutečnosti drobné lokální zánětlivé reakce v místech, kde chloupky zarůstají. Aby k tomu nedocházelo, doporučuje se nejprve hodinu po oholení a poté jednou až dvakrát denně po dobu dvou až tří dnů na oholená místa nanést buď panthenolovou mast, nebo alespoň pleťový krém pro citlivou pleť. Toto „krémování“ pokožky snižuje riziko zarůstání chloupků a tvorby červených pupínků až o 99%.

    Závěrem dodávám, že pokud se bojíš, že se holicím strojkem se žiletkovou hlavicí pořežeš, tak ho raději ani neber do ruky. Holení totiž vyžaduje pevnou ruku, a kdyby se Ti strojek v ruce třásl, riziko poranění by se několikanásobně zvýšilo. Také proto je vhodnější se před holením vykoupat, aby se tělo uvolnilo a ruka držící strojek byla klidnější. A samozřejmě, umýt se je třeba nejen před holením, ale také po holení. To znamená důkladně opláchnout veškeré zbytky pěny na holení i drobné částečky oholených chlupů, které mohou ulpívat na pokožce.

    Moje tělo - holky

    Dobrý den. Potrebujem poradiť. Som zdravotne znevýhodnená, a spolužiačky sa mi kvôli tomu smejú. Čo mám robiť? Keď som to povedala okoliu tak sa iba zasmiali a povedaly“ Nerieš to „. Čo ďalej?

    holka, 13 let, 13. června

    Milá dívko, 

    rozumím tomu, že tě chování tvých spolužaček vůči tobě trápí, rozhodně to není dobře, že se ti smějí kvůli tvému zdravotnímu znevýhodnění. Tvé okolí, kterému ses svěřila,  ti poradilo pouze to, abys to nuřešila. Potřebovala by jsi v tom nyní dospělou osobu, o kterou se budeš moct opřít, která tě v tom podpoří a vůči které budeš mít důvěru. Je možné, že si na své zdravotní znevýhodnění musíš sama nejdříve zvyknout a naučit se s tím žít. Vím, že to není vůbec snadné. A určitě by to chtělo o tom hodně mluvit s osobou, či osobami, které tomu, co se ti děje rozumí. Doporučila bych ti o tom promluvit se svou třídní učitelkou, případně školním psychologem. Můžeš také napsat na nějaký chat pro děti. A podrobně si o tom všem popovídat s někým z konzultantů. Určitě by jsi dostala i konkrétní rady, co máš dělat, co by ti mohlo ve tvé situaci ulevit. Už samotná možnost své trápení s někým sdílet, kdo tě pochopí může přinést úlevu a trochu víc klidu.  A když pak spolužačky uvidí, že ty sama jsi v klidu, a se svým zdravotním znevýhodněním vyrovnaná, tak tě budou takto brát takovou jaká jsi. Možná ta rada tvého okolí „neřeš to“ mohla znamenat i to, aby jsi zkusila brát sama sebe v klidu, není to žádný problém, vše je v pořádku a normální, jako u ostatních. Zkus najít cestu k přijetí sebe sama i se svým znevýhodněním a ono se to bude odrážet i na tom, jak se k tobě chovají spolužáci. Určitě tvé zdravotní znevýhodnění přináší nějaké tvé výhody, třeba v povaze, citlivosti, v nějakých schopnostech, které zase nemají ti ostatní. Je potřeba to brát ne jako tzv. „znevýhodnění“ ale jako tvou zvláštnost, která tě dělá specifickou. A tvůj úkol je sebepoznání, objevit sebe sama ve všech možnostech, které ti to dává. Pokud bys potřebovala o tom napsat víc, můžeš třeba využít náš chat, najdeš ho na www.detstvibeznasili.cz.  Tak ti moc držím palce. Poradce Centra Locika.