Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Potíže se spánkem Alíkova poradna

    Jiné téma

    ahoj alíku, už dlouho nemužu usnout a nemužu najít problém proč a čeho se tam tak moc bojím. spím na vysoké patrové postely a hned za sebou mám velké okno kde je tma která mě znepokojuje. Tmi se bát nemužu protože někdy chodím na střechu pozdě večer dívát se na měsíc. hlavně v pokoji furt slyším nějaké zvuky které tam ani nejsou ale prostě je slyším v hlavě vidím ruzné stíny ale to budou halucinace proto mě zajímá jak se mám pořádně vyspat a taky dobře usnout.Na internetu jsem odpověd nenašla už jsem vyskoušela snad všechno pokoj jsme přemalovali do uklidnujících barev piju před spaním bylinkový čaj před spaním moc nejím jen když usínám mám zapnutou televizi protože nesnáším ticho.Je tu ještě nějaká možnost jak bych mohla dobře usnout

    holka, 12 let, 27. srpna

    Ahoj,

    děkujeme Ti, že se nám s důvěrou svěřuješ s tím, co Tě trápí. Píšeš, že se Ti nedaří usnout a nedaří se Ti přijít na to, čím to je nebo čeho se tolik bojíš. Zkoušela jsi už spoustu věcí – bylinkový čaj, nejíš před spaním, pokoj jste přebarvili do uklidňujících barev. Ptáš se, jestli je ještě nějaká možnost, co s tím dělat, abys dobře usnula.

    Chci moc ocenit, že se takto aktivně snažíš dělat něco pro to, abys dobře usínala. Věřím, že to musí být hodně otravné, když se to stále nedaří a ani nerozumíš tomu, proč to nejde. Spánek je hodně složitý mechanismus a problémy s usínáním může způsobovat řada různých věcí. Můžeš dál zkoušet různé metody či rady, třeba něco zabere, nebo se též můžete s rodiči obrátit na odborníka – na lékaře a/nebo psychologa. Ti můžou blíže prozkoumat Tvůj konkrétní případ a třeba přijdou na to, proč se Ti nedaří usínat.

    Z toho, co můžeš ještě zkusit, mě napadá, že se někdy doporučuje sklenka teplého mléka, třeba i s medem a skořicí před spaním, nebo teplá sprcha či procházka venku. Sport může též pomoct, jelikož jako lidé většinou lépe usínáme, když je tělo příjemně unavené. Také je důležité, abys měla kvalitní postel s vhodnou matrací a čerstvý vzduch, takže pravidelně větrat.

    Také můžeš zkoušet různé techniky na uklidnění před spánkem. Místo televize si můžeš třeba zkusit pustit bílý šum či relaxační hudbu pro spánek. Také můžeš vyzkoušet meditace nebo relaxace, což jsou obě druhy cvičení, která pomáhají uklidnit mysl i tělo. (Bylo by fajn, kdyby meditace nebo relaxace dělal někdo ve Tvém okolí a mohl by Ti je vysvětlit a zkusit s Tebou, ale existuje i spousta jiných zdrojů, můžeš mrknout třeba na knížku Klidně a pozorně jako žabka od Eline Snelové).

    Přejeme Ti, ať spolu s rodiči najdeš cestu k dobrému a kvalitnímu spánku.

    Modrá linka

    Na otázky odpovídají

    pracovníci linky důvěry Modrá linka, psycholožka BáraV, MUDr. Jiří Staněk, bojovníci proti kouření z projektu Nekuřátka, český klub skeptiků Sisyfos a správci. Občas odpovídá i sám Alík.

    Dotazy mohou pokládat pouze čtenáři mladší 15 let.

    Jiné téma

    Prodají dítěti zapalovač?

    Ahoj poradno, chtěla bych se zeptat, jestli by mi v obchodě prodali zapalovač. Děkuji za odpověď a užijte si víkend.

    holka, 12 let, 23. října

    Ahoj,
    na podobné otázky neradi odpovídáme. Jednak odpověď neznáme, protože to může být individuální obchod od obchodu, jednak bývá u většiny věcí odpověď „Ano“ (zřejmě i u zapalovače), jednak je rychlejší zeptat se prodavačů než psychologů. Pokud nechceš fyzicky nikam jít, prodavači zvládají také odpovídat po e-mailech, případně mají e-shopy veřejně dostupné podmínky.

    Kdybys navštívila nějakou trafiku osobně, prodavač se může zamýšlet, k čemu zapalovač chceš. Když si představím situaci:
    – „Jeden zapalovač, prosím.“
    – „K čemu máš ten kanystr?“
    – „Ten jsem si koupila cestou do školy.“
    – „Ale ve škole teď přeci nikdo není.“
    – „Však proto tam jdu.“
    – „A co to škrundá v tom kanystru?“
    – „Hele, prodáte mi ten zapalovač, nebo ne?“
    – „Co s tím vším chceš ve škole dělat?“
    – „Ví bůh.“ *O

    Alík

    P. S.: Pro pořádek zmiňuji, že uvedený dialog je pokus o žert, nikoliv návod! O:-)

    Jiné téma

    Ahoj, dobrý den.
    Mám hned tři dotazy a tak je položím zároveň.

    1. V poslední době (cca poslední půl rok) mám hrozný strach ze smrti. Že v noci někdo nebo něco přijde a něco mi udělá. Nebo například když se s někým loučím (a vím že ne naposledy), nějaký vnitřní hlas mi říká že by to setkání být naposledy mohlo. Občas mám takový strach, že se bojím usnout, ale zároveň, když jsem jako poslední vzhůru, taky se bojím. Přijde mi ale, že když to někomu řeknu, tak to neberou vážně. Jak se takovéhleho strachu zbavit?

    2. V poslední době se pořád hádám s rodiči. Přijde mi že se hádáme skoro každý druhý nebo třetí den. Přitom máme mezi sebou dobré vztahy. Hádky se většinou týkají maličkostí jako například zda jsem vyklidila myčku nebo jestli mám nepořádek v pokoji. Je mi to pak hrozně líto, protože díky tomu se pak občas rodiče neshodnou ani mezi sebou.
    Například taťka (jakožto cholerik) vidí že nemám úplně na 100 procent uklizený pokoj, a tak se naštve. Mamka se mě zastane, ale taky je na mě naštvaná. A tím že se mě zastane, se rozepřou názory i rodičů a pak spolu třeba do večera nemluvíme. já jsem pak schopná brečet v pokoji i 3 hodiny, protože za všechno mmůžu jenom já.
    Navíc když se zamyslím, vždycky ty hádky rozpoutám já. Co dělat abychom se nehádali a abych to „nerozpoutávala“?

    3. mám vnitřní pocit že musím být ve všem dokonlá. Vím že nemusím, ale vnitřní já to tak prostě chce. hrozně mě to štve, protože je to docela složité se s tím vyrovnávat.
    Například dneska, když jsem kreslila portrét na výtvarnou výchovu, mi to nešlo a v tu chvíli mi kamarádka poslala svůj obrázek (vždyky si to takhle posíláme) a mě to rozbrečelo, protože ona to měla dokonalé a krásné a já to měla ošklivé. A bylo mi hrozně líto, že já taky neumím takhle kreslit.
    Nebo na tělocviku. Kvůli kyčli, kterou mám „špatnou“ už od narození, nemůžu běhat. Například při míčových sportech nebo tak ano, ale napřílad dlouhý běh běhat nesmím. A když vidím ostatní jak běhají, hrozně mi vadí že to taky takhle neumím.
    Jak se zbavit „touhy po dokonalosti“? (snad chápete, je to docela špatně vysvětlené, ale nevím jak to vysvětlit lépe)

    Předem moc děkuji za odpověď♥

    holka, 13 let, 21. října

    Ahoj z Modré linky,

    1) Píšeš nám o tom, že Tě asi půl roku provází strach ze smrti, a ptáš se, jak se takového strachu zbavit. Věřím, je to pro Tebe náročné. Je dobře, že umíš svoje pocity popsat a říct si o pomoc.
    Ještě než odpovím na Tvou otázku, chci Ti napsat, že strach ze smrti je pro člověka přirozený. Jsi nyní ve věku, kdy si uvědomuješ lidskou smrtelnost. V mladším věku nikdo moc podobné otázky neřeší, ale jak člověk začne dospívat, otázky lidského života a smrti ho začínají napadat. Nebývá to příjemné, patří k tomu to, co píšeš - strach, uvědomování si konečnosti své i blízkých lidí… Někdy mohou být tyto pocity hodně silné. Věřím, že to tak je i u Tebe.
    Strach, o kterém píšeš, k Tvému věku tedy patří - ale nebude pořád takto silný. Můžeš si to takto říct, nemusíš s ním bojovat. Pokud by Tě stále zneklidňoval, můžeš v té chvíli zkusit různá dechová cvičení a cvičení na odvedení pozornosti, například z aplikace Nepanikař (tu si můžeš zdarma stáhnout z Google play). Také se můžeš pokusit strach nějak ztvárnit, třeba nakreslit, vymodelovat, a pak jej nějak „zneškodnit“ - přepracovat je na něco hezkého, nebo ho někam zavřít či zničit.
    Samozřejmě můžeš také vyhledat pomoc psychologa, například školního.

    2) Napsala jsi o tom, že ve vaší rodině dochází k hádkám, které Tě hodně mrzí, a myslíš si, že jsi to Ty, která je "rozpoutává". Ptáš, se, jak se méně hádat a jak nebýt tou, která stojí na začátku hádek.
    Pokud spolu lidé žijí a jsou si nablízku, k hádkám přirozeně dochází. Když je lidé chtějí omezit, je třeba, aby si vzájemně vycházeli vstříc, tolerovali se, přijímali svoje chyby a hlavně - dobře spolu komunikovali. To všechno se jednoduše napíše, ale je náročnější to žít ve všedním životě. Pokud se ale takto chovají všichni, hádek opravdu ubývá.
    Je samozřejmě dobré, aby každý začal pokud možno u sebe. Můžeš se o to pokusit. Někdy ale není možné všechno zvládnout - je normální dělat chyby, v něčem nebýt dokonalý apod. Tak je to možná i u Tebe. Je důležité komunikovat o tom, že Tě mrzí, že jsi byla předmětem nedorozumění, sdílet, že máš pocit, že "za všechno můžeš Ty". Pokud o svých pocitech budeš mluvit, uleví se Ti a také rodiče budou vědět, co se Ti honí hlavou.
    Chci Ti ještě napsat, že je jen na rodičích, jak se k sobě chovají, že i kdybys byla opravdu zdrojem hádek, je na nich - ne na Tobě, jak to ustojí. Nemusíš si tedy vyčítat, že dochází k rozepřím.

    3) Touha po dokonalosti se nazývá perfekcionalismus a je něčím, co trápí celou řadu lidí - třeba po celý život. Ty si to uvědomuješ už dnes a chceš s tím něco dělat, což je pro Tebe velká výhoda. Určitě to stojí za ocenění.
    Když je člověk závislý na dokonalosti, je to, jako by mu v hlavě stále znělo "musíš být dokonalá, musíš všechno dělat na 100 nebo 150 procent atd. Pomáhá si vědomě říkat "nemusíš být ve všem dokonalá", "můžeš udělat chybu", "můžeš být sama sebou, nemusíš být jako ostatní". Někdo řekl, že skutečná krása spočívá v určité nedokonalosti. Dokonalí lidé také nebývají nejoblíbenější, přitahuje spíše přirozenost. Klidně si udělej motivační „cedulku“ - kde si napíšeš větu, která Ti připomene, že nemusíš být perfektní a ve všem skvělá.
    Pokud by Tě perfekcionalismus dále trápil, můžeš s pomocí rodičů vyhledat psychologa, například školního.

    Držíme palce,
    Modrá linka

    Jiné téma

    Hraní rolí

    Ahoj Alíku aspol.
    Potřebovala bych poradit s jedním mým problémem který mě dost trápí už nějakou dobu. Budu se snažit to co nejvíce shrnout.
    Tedy už od nějaké druhé třídy ve škole jsem se chovala jinak než jaká jsem doopravdy byla. Myslím že to bylo kvůli pozornosti po které jsem toužila. Celkově kdekoliv a před kýmkoliv už automaticky hraju nějakou roli a taky si vzpomínám že jsem si před spaním ještě říkala jak se budu následující den ve škole chovat. Takhle jsem to dělala až do sedmé třídy (do teď) když mi došlo že to nejsem já že to prostě hraju a tak jsem se rozhodla že se pokusím chovat se podle sebe, bez přetvářky. Bohužel po pěti letech nepřetržitého „hraní rolí“ prostě už nevím kdo jsem tak hledám způsob, jak si vzpomenout nebo najít svou pravou osobnost.
    Neměli byste tedy nějakou radu jak si „vzpomenout“ či něco podobného, jelikož já už nechci hrát divadlo chci být sama sebou a být šťastná bez toho, abych se musela chovat jinak. Už jsem zkoušela si popovídat s několika kamarádkami ale ty mi bohužel nedokázali poradit. Za psychologem ale chodit nechci myslím že bych to dokázala nějakým způsobem i sama, takže Vás prosím kdyžtak tuto radu vynechte. Předem děkuji za jakýkoliv nápad jak můj problém vyřešit.

    Přeji Vám pěkné dny v této složité situaci .

    holka, 12 let, 17. října

    Ahoj,

    připadá mi moc fajn, že by ses chtěla dostat blíž ke svému skutečnému "já". Dovedu si představit, že být pořád v nějaké roli sice dočasně může získat pozornost, po které toužíme, musí to být ale taky docela vyčerpávající. Rozumím, že se pak může stát, že už ani nevíme, jaké chování je "maska" a jaké to naše opravdové.

    Možná to bude chvilku trvat, než se povede být úplně sama sebou, jak budeš postupně sbírat zkušenosti a ujasňovat si, kdo jsi. V dospívání je úplně normální a přirozené, že v tom nemáme jasno a zjišťujeme si to postupně. Můžeš začít tím, že se zaměříš na svoje silné stránky, to by Ti mohlo dodat větší jistotu. Zkus si sepsat seznam alespoň 10 věcí, ve kterých jsi dobrá, které se Ti daří. Můžeš si o tom třeba zkusit promluvit s někým, kdo Tě dobře zná (s rodiči, kamarády), třeba objevíš Tvoje silné stránky, které Tě dosud nenapadly. Všímej si taky věcí, které Tě baví dělat jen pro tu činnost samotnou, které Ti přinášejí radost (může to být nějaký sport, tanec, kreslení, pečení, čtení). To Ti o sobě taky může dost napovědět a postupně pomoci v tom, abys byla víc autentická. Být autentický znamená chovat se v souladu s tím, jací doopravdy jsme. Můžu Ti doporučit i jednu knížku, jmenuje se právě Autenticita (Jak být sám sebou a proč na tom záleží) od Stephena Josepha. Nejsem si jistá, jestli to ve Tvém věku pro Tebe nebude ještě moc těžké a dospělácké čtení, ale může se to hodit alespoň do budoucna.

    Držíme palce,

    Modrá linka

    Jiné téma

    Aplikace nainstalovaná bez mého souhlasu

    Dobrý den,
    táta mi na mobil nainstaloval aplikaci která dohlíží na to jaké mám nainstalované aplikace sleduje mojí historii na internetu atd. Asi nemám nic co bych chtěl tajit, pořád mám ale ten pocit jak mi leze do soukromí. Aplikaci táta nainstaloval mě a mé sestře, je to ale kvůli sestře. Ta si stahovala aplikaci nevhodnou na její věk, se mnou neměl táta jediný problém. Prošel jsem si pravidla té aplikace a zjistil jsem, že mi jí táta nemůže nainstalovat bez mého souhlasu. Chtěl jsem to s ním vyřešit, táta ale využil toho, že je to prostě můj táta a já s aplikací nemůžu nic dělat. Napadlo mě řešit to s učitelem, nejdřív bych to ale chtěl probrat s vámi. Předem děkuji za odpověď.

    kluk, 13 let, 16. října

    Ahoj,
    chápu, že je ti nainstalování aplikace nepříjemné a můžeš mít pocit, že je omezující, nebo kvůli ní ztrácíš soukromí. Zkus se ale na situaci podívat i z pohledu tvých rodičů - jednak za vás mají zodpovědnost, ale co je mnohem důležitější je, že vás chtějí uchránit před nebezpečím. Váš tatínek určitě nenaistaloval aplikaci proto, aby vás mohl špehovat, ale proto, aby se vám vyhnula nebezpečí, která na internetu číhají. Nejsem sice právník, ale velmi pochybuji, že by na instalaci aplikace neměl tatínek právo, protože on je tvým zákonným zástupcem, má za tebe zodpovědnost a evidentně instalací aplikace nijak neporušuje zákon. S učitelem to samozřejmě probrat můžeš, ale soukromě si myslím, že ti v této záležitosti nijak nepomůže, protože skutečně nemůže nařídit tvému tatínkovi, aby aplikaci z tvého telefonu odinstaloval.
    Místo toho bych si, na tvém místě, zkusila promluvit s tatínkem sama. Už v předchozím dotazu ti kolegyně z Modré linky radila, že by ses měl pokusit zlepšit komunikaci a ním - a já se k ní připojuji. Místo toho, abys přemýšlel, jestli jednání tvého táty není náhodou nezákonné, zkus se zamyslet nad tím, jak byste si spolu o tom mohli popovídat. Zkus mu klidně vysvětlit tvůj postoj a navrhnout řešení. Vysvětli mu, že máš z aplikace špatný pocit, že se bojíš ztráty soukromí a že bys byl rád, kdyby ti více důvěřoval. Můžete se například domluvit, že aplikaci na pár týdnů odinstalujete a ty nabídneš tátovi, aby pravidelně kontrolovat, že skutečně nenavštěvuješ žádné problematické stránky. Po čase třeba sám uzná, že si důvěru zasloužíš a už nebude trvat na opětovném nainstalování aplikace.
    Měj se hezky!
    Bára

    Jiné téma

    Různé potíže: kamarádky, poprsí a strie

    Ahoj poradno, chtěla bych se zeptat na pár otázek :)

    1. je mi 12 let a na svůj věk mám podle mě až moc velké poprsí. Snažila jsem se vyhledat odpovědi na internetu ale nenašla jsem to, co jsem hledala. Chtěla bych se zeptat, jestli existuje nějaký způsob zmenšení prsou. Mohla bych mít nějakou dietu abych zhubla, nebo existuje nějaký typ jídla který prospívá růstu prsou a já bych se mu mohla snažit vyhnout ale také bych přivítala nějaké cviky na zpevnění a zhubnutí prsou.

    2. jako druhé tu mám společenský problém. mám dvě kamarádky dejme tomu, že Z a N ( nechci zde uvádět jejich jména) Obě se mě zeptali, jestli bych u nich nechtěla o víkendu spát a já jsme chtěla spat u obou ale jelikož to bylo v ten samý den nevěděla jsem koho di mám vybrat, protože mám ráda obě ( ani jedna nevěděla že ta druhá chce až u ní spím taky...zkrátka nevěděli že se mě zeptali obě). Jako první se mě zeptala Z a já jsem souhlasila a už jsem se s ní domluvila. Za chvili se mě ale zeptala i N a já mám takový problém, že neumím říkat NE a místo toho abych ji řekla že mám už jine plány, tak jsem ji hloupě řekla že se zeptám rodičů ( bála jsem se totiž že se naštve) potom jsem kamarádce N napsala že mi to rodiče nedovolili atd. jsem se snažila z toho nějak vymluvit. potom až se mi to podařilo tak jsmem posalala hlasovku zprávu kamarádce Z ale říkala jsem tam dost nevhodné věci ( ani nevím proč, měla jsme zrovna špatnou náladu a nepřemýšlella jsem nad tím co říkám) a řekla jsme tam něco ve smyslu že jsme se už konečně vymluvila z tě přespávacky u N a že jsem za to rada a plno věcí kterých teď moc lituji. Zprávu jsem ale omylem poslala kamarádce N misto Z. Ona se na mě samozřejmě naštvala protože jsme ji tambtakbtrochu pomlouvala ale jak jsme to nemyslela vážně ale to ona vědět bohužel nemohla. Napsala jsem ji dlouhou zprávu a všechno jí tam vysvětlila a mockrát se jí onluvila ale ani to nepomohlo protože to ode mě bylo opravdu škaredé ale zároveň kamarádka N se naštve kvůli každé prkotině a neváží si toho, když je k ní někdo upřímný a říká jí pravdu a nebo se jí omlouvá, takže zpráva moc nezabrala. Ale mě teď nezbývá nic jiného než se snažit aby mi opustila ale bojím se že to neudělá. A tak bych poprosila nějaké rady jak se s tím vyrovnat a nebo jak se snažit jí přinutit aby mi ospustila a pochopila že me to mrzí...hlavní problém je v tom že ona mě neposlouchá, ignoruje moje zprávy a když se jí chci omlivit nebo pro ní něco udělat, tak neprojeví žádný zájem jako bych pro ní neexistovala :(

    3. přes karantenu jsem docela ztlousta a na stehnech se mi obevili strie ( potrhana kůže) a chtěla bych se zeptat, zda se jich dá zbavit nějakou domácí metodou.

    Předem děkuji za odpovědi.

    holka, 12 let, 12. října

    Ahoj z Modré linky,

    pokud jde o Tvé poprsí, umím si představit, že je to pro Tebe citlivé téma. Neznám Tě, nemohu tedy soudit, zda jsou Tvá prsa opravdu velká, nebo jen potřebuješ čas, aby ses se svou probouzející se ženskostí vyrovnala. Ze zkušenosti vím, že dívky (a mnohdy i dospělé ženy) své tělo vnímají zkresleně, a kdyby měly možnost slyšet názory ostatních, byly by překvapené, jak je ostatní vnímají. Možná by tedy bylo fajn se se svými pocity svěřit třeba mámě nebo jiné ženě ve svém okolí, které důvěřuješ. Možnost sdílet své pocity, klást otázky, dozvídat se zkušenosti jiných, je velmi cenná. Navíc spolu můžete hledat odpovědi i na internetu. Recepty na zmenšení prsou neznám – a nevím, zda nějaké na internetu jsou, avšak cviků na prsa bys tam měla najít spoustu.

    Co se týče kamarádky, opravdu se Ti to docela zamotalo. Je přirozené, že kamarádku nechceš ztratit. Ale donutit někoho, aby Ti odpustil, aby Tě chápal, prostě nejde. Jestliže k tomu Tvoje kamarádka někdy dozraje, bude to fajn. Pokud zatím ale není připravená Ti odpustit, nebo Tě pochopit, má na to právo. Vlastně jsi jí docela ublížila, můžeš si zkusit představit, že bys byla Ty na jejím místě – a ona Tě v chatu s kamarádkou pomlouvala a prozradila, že Ti lhala do očí. Věřím, že je Ti to líto, nelze ale nic jiného, než dát kamarádce najevo, že Tě to mrzí, a dát jí prostor, aby se se vším vyrovnala. Co ale můžeš, je se z celé situace poučit. Vlastně je docela užitečné, že se z toho, co se stalo, necítíš dobře. Dává Ti to šanci, že v podobné situaci už neuděláš stejnou chybu.

    A k Tvé poslední otázce, bohužel, musím opět napsat, že žádnou domácí metodu, jak se zbavit strií, neznám. Můžeš se za pomocí někoho z rodičů obrátit na svou obvodní lékařku, či na kožní. Nebo by mohla poradit nějaká kosmetička. A také opět můžeš s pomocí někoho, kdo to lépe umí, hledat na internetu. Strie jsou nicméně úplně běžnou součástí lidského těla, mají je ženy i muži.

    Přejeme Ti barevný podzim,
    Modrá linka

    Jiné téma

    Sebevědomí a váha

    Ahoj poradno a všichni poradci,
    mám dva dotazy. Ty dotazy spolu nesouvisí, ale rozhodnul jsem se napsat sem oba.

    1. Dotaz:
    Mám takový problém. Všichni kamarádi v okolí a téměř všichni se kterými se bavím ten problém nemají a proto píšu tady. Možná se mi to jen zdá, ale asi mi chybí sebevědomí. Vysoké sebevědomí beru jako jednu z nejhorších vlastností a proto se mu možná vyhýbám. Nikdy si nevěřím, vždycky mám to tušení, že se mi to nepovede, že prohraju, že se něco špatného přihodí apod. V takové chvíli, když mám „špatnou“ náladu se se mnou nedá mluvit. Jsem rozpačitý, otrávený a znuděný. Většinou se mi někdo snaží pomoct, ale já toho člověka jenom odbiju a nevážím si jeho snahy o pomoc. Nevím, co s tím mám dělat. Bojím se, že když budu vůči sobě méně přísný, budu egoista a nikdo mě nebude mít rád. Připadám si uvnitř jako ten, který nic nedokáže a skončí na ulici. Mám to tak od doby, co jsem začal aspoň trochu chápat svět. A už mi to trošku vadí, co můžu udělat aby to tak nebylo? Už si toho všimli i rodiče.

    2. Dotaz:
    Druhý dotaz je ohledně mé váhy - měřím 163, je mi 12 a vážím 51. Mám pocit, že je to moc.

    Díky moc za odpověď, Danny.

    Danny, 12 roků, 12. října

    Ahoj Danny,

    Pokud jde o Tvé sebevědomí, to je téma, které nejde řešit snadno takto přes internet. Je třeba najít důvod, proč máš nízké sebevědomí a hledat pro sebe podporu právě v těch oblastech. Z toho, co píšeš, je asi na místě, aby sis pro sebe hledal míru zdravého sebevědomí. Strach z toho, abys nebyl namyšlený, by rozhodně neměl vést k tomu, abys ho naopak měl nedostatek. Píšeš, že si toho všimli i rodiče. Ráda bych Tě tedy povzbudila k tomu, aby ses jim svěřil, aby sis s nimi povídal o tom, jak oni vnímají zdravé sebevědomí, o tom, co pro sebe může člověk dělat, aby se cítil dobře, aby si důvěřoval dostatečně a zároveň nebyl sebestředný. Na tom, když si člověk věří, když dělá věci, které ho těší a naslouchá sám sobě, svým pocitům, není nic špatného. Je totiž rozdíl mezi sebevědomím a bezohledností.

    Co se týká Tvé váhy, Tvé BMI (orientační výpočet podle výšky a váhy) je v normě. Obecně dle tabulek tedy s Tvou váhou není nic v nepořádku.

    Hezký podzim Ti přeje
    Modrá linka

    Jiné téma

    Chci být modelka

    Ahoj Alíku a spol.
    Většina lidí v mém okolí mi říká, že na fotkách vypadám hezky, a že bych mohla dělat modelku. Já si to osobně myslím taky (nemyslete si, že mám nějak vysoké ego, ale většina fotek vypadá nádherně). Potřebovala bych si i přivydělat. Ale nechci být modelkou (Chci být farmaceutkou, ale to je vedlejší. Navíc nejsem úplně nejhubenější.). Nevíte jestli by šlo třeba nasadit mě do nějaké reklamy třeba na oblečení, ale nevěnovala bych se tomu do budoucna? Moje mamka s tím souhlasí, klidně by mě vzala třeba o víkendu do Prahy. Ale nenašly jsme žádné agentury, které by jednoho člověka potřebovaly jenom jednou, nebo třeba dvakrát. Nevíte, jak by to šlo zařídit?

    holka, 12 let, 12. října

    Ahoj,
    nejsem žádným odborníkem na modeling, ale z toho, co vím, mají agentury v nabídce modelky, které si poté firmy mohou najmout na focení nebo předvádění. Nemyslím si, že by bylo běžnou praxí, že by se někdo „z ulice“ najal pouze na nafocení jedné kampaně. Určitě existují případy, kdy je nějaká dívka natolik krásná, že si jí na ulici všimne agent, který pro agentury pracuje, a osloví ji. Ale i v takovém případě si myslím, že je nutné, aby dívka nafotila svůj „book“, tedy sérii fotek, na základě kterých ji agentura nabízí. Zřejmě by bylo možné, že bys dostala jednu zakázku a poté jsi odmítla v modelignu pokračovat, ale upřímně řečeno mi to nepřipadá příliš efektivní. Nevím, jaký by mělo smysl, zaregistrovat se u agentury, nafotit propagační fotky a poté oznámit, že se modelingu nechceš věnovat. Ale na takto konkrétní otázky by ti určitě odpověděli v kterékoli modelingové agentuře. Můžeš jim poslat své fotky a zeptat se na to, co tě zajímá.
    Měj se hezky!
    Bára

    Jiné téma

    Ukradený mobil

    Ahoj Alíku, možná vím že mi s tím nepomůžete ale zkusit to můžu. Dnes mi někdo ukradl mobil vlastně...začnu takhle jsem v takovým centru protože moji mamku srazilo auto no a jak tady teda jsem tak tu jsou 4 cikani kluci, ja proti nim nic nemam ale mám podezdření že my ho ukradli protože jsem ho měla v pokoji na stole a už tam nebyl (docela často mi lezou do pokoje) no a já v tom mobilu mam zpravy kontakty a mám strach že budou někomu volat psat atd... hodně se bojim prošla jsem celej pokoj a NIC. můžete mi prosím poradit co mám dělat?? děkuji

    holka, 12 let, 11. října

    Ahoj,

    mrzí mě, že máš za sebou takhle nepříjemné zážitky. V době, kdy k Tobě dorazí naše odpověď, už možná budeš vědět, jak to s mobilem bylo, anebo už jsi to začala nějak řešit. Je důležité, aby o tom věděl někdo dospělý, komu věříš. Neboj se to říct dospělým lidem v tom centru, kde teď jsi, tam by se teď o Tebe měli postarat a zajistit Ti klid a bezpečí. Můžete se s tím společně obrátit na policii - stejně tak se tam můžeš ozvat i Ty sama. Nevím přesně, jak to teď máš, ale z toho, co píšeš, si říkám, že to teď pro Tebe musí být asi hodně náročné, Tvoji mamku srazilo auto, píšeš, že jsi mimo domov. Kdybys to chtěla celé víc probrat, můžeš se nám ozvat na Modrou linku - na chatu, telefonu, Skypu anebo WhatsAppu. Kontakty najdeš na našich webových stránkách www.modralinka.cz.

    Držíma palce,
    Modrá linka

    Jiné téma

    Jak probíhá třináctiletá prohlídka?

    Ahoj, mám dotaz. Co přesně se dělá na 13 leté prohlídce? Nemusím se snad svlékat do naha nebo ano? Prosím řekněte mi jak to probíhá

    holka, 13 let, 10. října

    Ahoj,
    většinou se na třináctiletou prohlídku nosí ranní moč, která se vyšetří. Pediatr tě změří, zváží, vyzkouší tvůj zrak a sluch. Zkontroluje pohybové ústrojí i držení těla. Poslechne si srdce, podívá se ti do krku. Většinou se pohlavní orgány nezkoumají, takže si myslím, že ti dovolí, aby sis spodní prádlo nechala - ale záleží na konkrétním pediatrovi. Každopádně se nemusíš bát, protože na preventivní prohlídce se nedějí žádné dramatické věci. Spíš jde o kontrolu, že se vyvíjíš správně a nemáš žádné zdravotní problémy.
    Měj se hezky!
    Bára

    Jiné téma

    Chtěla bych být víc jako kluk

    AhijAlíku a spol. Chtěla bych se zeptat jak být víc jako kluk, jak si najít klučičí kamarády... Jakože nejsem zrovna typ co si extra rozumí s většinou holek. A zkrátka už se nechci oblíká a chovat jako ta,, typická holka,,... Máte nějakou radu jak taková být, co bych mohla změnit přp. nějaký ten web??
    Předem díky za odpověď

    holka, 12 let, 10. října

    Ahoj,
    popravdě moc nevím, co ti odpovědět, respektive co čekáš za radu. Jestliže se chceš oblékat v chlapeckém stylu, přizpůsobit tomu i své chování a kamarádit se spíše s kluky, nevidím v tom problém a nevím, proč bys to tak nemohla udělat. Každý se může oblékat a chovat (samozřejmě za předpokladu, že tím neomezuje, nebo neubližuje nikomu jinému), jak se mu líbí. Jestliže ti více vyhovuje oblečení v chlapeckém stylu, zkrátka si ho kup a nos ho. Jestliže si víc rozumíš s kluky než s holkami, zkrátka s nimi kamaraď. Jde jen o tvé rozhodnutí.
    Měj se hezky!
    Bára

    Jiné téma

    Rána od blesku

    Dobrý den, můžu se zeptat-včera mě bouchnul proud 315 V v kondenzátoru blesku ve fotoaparátu. Nevím zda je tam střídavý nebo stejnosměrný. Děkuji za odpověď.

    kluk, 13 let, 8. října

    Ahoj,
    to musela být dost nepříjemná šlupka! Je to stejnosměrný proud, nebo přesněji řečeno šlo o náboj na kondenzátoru, který se průchodem přes svod vybíjí, takže hodnota napětí není stabilní. Síla náboje je součin napětí a kapacity kondenzátoru. Bezpečná hodnota stejnosměrného napětí je v normálních podmínkách 120 voltů.

    Kondenzátor v blesku má sílu zabít. 8=
    Záleží ale na tom, jakými částmi těla náboj prošel a jak vlhkou jsi měl pokožku. V některých vzácnějších případech se úraz elektrickým proudem nemusí projevit hned, proto bys měl pro jistotu vyhledat lékaře. Nebo alespoň důsledněji pozorovat, společně s rodiči nebo kamarády, jestli jsi v pořádku.

    Alík

    Jiné téma

    Výbuchy smíchu a zpěvu

    ahoj alíku, někdy když přijdu ze školy tak se začnu smát motá se mi hlava nemužu udržet rovnováhu ležím na zemi a směju se.Mamka řika že to vipadá jako kdybych něco pila nebo kouřila někdy si i zpívám divné a znepokojivé piísničky ja vím je to fakt divní ale nevím za kým třeba zajít aby mi pomohl předem děkuji.

    nobodylovesme, 23. září

    Ahoj z Modré linky,

    píšeš o tom, že máš někdy stavy, kdy se směješ, nemůžeš udržet rovnováhu a motá se Ti hlava. Taky si někdy zpíváš divné a znepokojivé písničky. Ráda bys věděla, kam se obrátit o pomoc.

    Pokud máš častěji stavy, které popisuješ, tedy se Ti děje to, že se směješ, až ztratíš rovnováhu a motá se Ti hlava, můžete s mamkou či s rodiči zajít k praktickému lékaři a popsat mu, co se děje. Pokud bude třeba, může Tě poslat na další vyšetření - například neurologické nebo psychologické. Je dobře, že to probíráte s mamkou, můžete to spolu znovu probrat a domluvit se, co dál.

    Tvoje chování ale nemusí nutně znamenat, že je s Tebou něco špatně. Lidé totiž mívají různé stavy, kdy se chovají jinak než ostatní, a může to být v pořádku. Záchvaty smíchu k tomu patří. Zvláště dospívající, kteří hledají sami sebe a jejich nálada se může hodně měnit (od smutku až po velké veselí), se mohou chovat občas tak, že by to mohlo být vnímáno jako "divné". Stavy, které popisuješ, mohou tedy být v pořádku, pokud Ti není vyloženě špatně a pokud brzy přecházejí. Jestli ale Ty sama vnímáš, že potřebuješ pomoc, za pomoci rodičů se ji určitě neboj vyhledat.

    Přejeme, aby ses měla co nejlépe,

    Modrá linka

    Jiné téma

    Kdo jsem?

    Dobrý den Alíku,

    Poslední dobou mám problémy s tím poznat, kdo jsem. Už s tím mám problémy delší dobu, ale neměla jsem odvahu jsem zaslat zprávu…
    Nepoznávám se, moje rozhodnutí není, takové jaké by to rozhodlo mé pravé já. Ze třídou jsem přešla na jinou školu na druhý stupeň 6. Třída první pololetí bylo skvělé, ale pak se vše zvrtlo a já se ztratila sama sebe bojím se sama sebe čím dál víc. Bojím se, co rozhodnu příště je to děsivé…
    Mám noci s jedním opakujícím se snem každý den..
    Máš ponětí co se semnou děje??

    holka 12 let, 21. září

    Ahoj z Modré linky,

    ptáš se nás, co se s Tebou děje. Takto po internetu Ti na takovou otázku odpovědět nemůžeme. Velmi obecně pocit, že se nepoznávají nebo mění, lidé v období dospívání mít mohou, neboť procházejí velmi bouřlivým vývojem fyzickým i psychickým. To důležité je naslouchat sama sobě, vnímat své pocity a myšlenky, všímat si svých potřeb a přání a učit se s nimi zacházet. Pokud jde o rozhodnutí, jestliže s nimi nejsi spokojená, dej si na ně více času, zvaž dopředu důsledky, které s sebou Tvé rozhodnutí přinese a všimni si, zda jsi s takovými důsledky spokojená nebo nejsi - to je to, co Ti může v rozhodování pomoci. Tolik obecně.
    Konkrétně Ti odpovědět nemůžeme, protože Tě více neznáme. Pokud se však cítíš hodně nejistá, je dobré se svěřit někomu dospělému, komu důvěřuješ, s kým můžeš své pocity alespoň sdílet, abys na vše nebyla sama. Možná něco podobného prožívají i Tvé kamarádky, spolužáci. V případě, že máte ve škole školní psycholožku, ráda bych Tě podpořila, aby ses neváhala na ni obrátit. Ona Tě vyslechne a můžeš s ní probrat vše, co Tě trápí. A společně můžete hledat konkrétní možnosti, co pro sebe můžeš udělat, aby se Ti dařilo lépe. Můžeš také přijít své trápení více probrat na náš chat nebo po telefonu, kontakty najdeš na www.modralinka.cz

    Klidný podzim Ti přeje
    Modrá linka

    Jiné téma

    Pálení listí

    Kéž by by v našem republice nepálili listy a trávu páli od jara do zimy poradte nevím jak co s tím udělat aby nepálili vůbec se nedá větrat ani dýchat v bytě nedá se chodit ani ven.Je to hrozné a škodí to zdraví Pálí se každý den a to několik ohnisek naráz.Takové léto je na nic.Nevím proč ti lidi pálí vždyt to je možné dat na zahradu do kompostu a do jara to pohnije mi taky nic nepálíme.Nevím proč ti lidi sami sobě škodí a ničí přírodu tím že je to zakuřené celé okolí proč vláda neudělá zákon proti pálení vždyt kvůli tomu i často požáry.Děkuji za komentář.

    holka, neřeknu let, 19. září

    Ahoj,
    z tvého dopisu cítím, že jsi hodně rozčilená a je to pro tebe hodně důležité téma. Musím popravdě říci, že já osobně jsem nikdy toto téma jako palčivé nepociťovala a už si ani nepamatuji, kdy jsem viděla někoho pálit listí. Nevím, kde bydlíš a jestli je tam situace opravdu tak dramatická, že se kvůli pálení listí nedá chodit ven. Pokud tomu tak je, určitě to nevadí jen tobě, ale musí to tak cítit i dospělí, kteří mohou zakročit - i kdyby například jen tím, že iniciují vznik petice, nebo podniknou nějaké další kroky.
    Obávám se, že nic jiného proti tomu dělat nemůžeš. Je samozřejmě smutné, že lidé ničí přírodu - a ačkoli samozřejmě problém pálení listí nechci snižovat, přírodu lidé ničí v mnohem větší míře a mnohem zásadnější způsobem. Myslím, že jedinou možností, jak současný stav zlepšit je, aby každý člověk začal sám od sebe, zamyslel se nad svým chováním a jednal tak, aby přírodu poškozoval co nejméně a naopak ji chránil.
    Měj se hezky!
    Bára

    Jiné téma

    Jsem znuděný

    Ahoj Alíku, v poslední době mám takové období že nevím co ve volném čase dělat jsem znuděný.
    Děkuji za odpověď Ondra

    kluk, 12 let, 17. září

    Ahoj,
    je zcela normální, že se v životě střídají období, kdy je člověk nabitý energií, má chuť zkoušet nové věci a období, kdy se mu do ničeho nechce, je znuděný a nic ho nebaví. Zkus se nejprve zamyslet nad tím, jestli má tvůj aktuální stav nějakou příčinu (jestli se třeba necítíš unavený, nebo se ve tvém životě něco nezměnilo), kterou bys mohl ovlivnit. Zároveň se také zamysli nad tím, co se stalo s tvými dosavadními koníčky. Přestaly tě bavit? Změnilo se například nějak složení lidí, s nimiž jsi je provozoval? Máš pocit, že už se v jejich rámci nemůžeš nikam posunout? Když se zamyslíš nad tím, co k tvému současnému stavu vedlo, budeš moci lépe zvolit a najít si náhradní program a objevit třeba i nové koníčky. Na začátku školního roku se obvykle otevírá široká nabídka různých kroužků a volnočasových aktivit. Zkus si udělat průzkum toho, co všechno můžeš v okolí svého bydliště dělat a zamysli se nad tím, co by tě bavilo. Klidně si na toto téma popovídej se svými kamarády a třeba se některý z nich věnuje ve svém volnu nějaké aktivitě, která tě zaujme a budeš ho chtít napodobit. Věřím, že když budeš skutečně chtít, dokážeš najít koníčky, které tě budou bavit a skrze ně poznáš i nové kamarády.
    Přeji ti hodně štěstí!
    Bára