Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Jsem znuděný Alík radí dětem

    Jiné téma

    Ahoj Alíku, v poslední době mám takové období že nevím co ve volném čase dělat jsem znuděný.
    Děkuji za odpověď Ondra

    kluk, 12 let, 17. září 2020

    Ahoj,
    je zcela normální, že se v životě střídají období, kdy je člověk nabitý energií, má chuť zkoušet nové věci a období, kdy se mu do ničeho nechce, je znuděný a nic ho nebaví. Zkus se nejprve zamyslet nad tím, jestli má tvůj aktuální stav nějakou příčinu (jestli se třeba necítíš unavený, nebo se ve tvém životě něco nezměnilo), kterou bys mohl ovlivnit. Zároveň se také zamysli nad tím, co se stalo s tvými dosavadními koníčky. Přestaly tě bavit? Změnilo se například nějak složení lidí, s nimiž jsi je provozoval? Máš pocit, že už se v jejich rámci nemůžeš nikam posunout? Když se zamyslíš nad tím, co k tvému současnému stavu vedlo, budeš moci lépe zvolit a najít si náhradní program a objevit třeba i nové koníčky. Na začátku školního roku se obvykle otevírá široká nabídka různých kroužků a volnočasových aktivit. Zkus si udělat průzkum toho, co všechno můžeš v okolí svého bydliště dělat a zamysli se nad tím, co by tě bavilo. Klidně si na toto téma popovídej se svými kamarády a třeba se některý z nich věnuje ve svém volnu nějaké aktivitě, která tě zaujme a budeš ho chtít napodobit. Věřím, že když budeš skutečně chtít, dokážeš najít koníčky, které tě budou bavit a skrze ně poznáš i nové kamarády.
    Přeji ti hodně štěstí!
    Bára

    Na otázky odpovídají

    pracovníci Modré linky, psycholožky BáraV a Péťa, poradenské centrum Locika, MUDr. Jiří Staněk, MVDr. Přemysl Rabas, bojovníci proti kouření z projektu Nekuřátka, vědecký novinář Pragmatik a správci. Občas odpovídá i sám Alík.

    Dotazy mohou pokládat pouze děti mladší 15 let.

    Jiné téma

    Chutná mi energetický nápoj

    Ahoj Alíku, chci se zeptat na jednu otázku. Nedávno jsem ochutnala energetický nápoj monster a abych pravdu řekla moc jsem si ho oblíbila. Bydlím na vesnici, takže ho moc často nemám šanci pít. Dnes jsem byla s kámoškama v kině a asi jsem to hodně přepískla, vypila jsem skoro dva. Nebylo mi pak moc dobře (zvýšený tep, klepání), teď už mi je fajn. Už nikdy ho nevypiju tolik. Moje otázka zní nevadilo by když bych si jednou týdně občas jenom srkla ani nevypila půlku? Nechci zdravotní potíže.

    Valentýna, 11 let, 27. července

    Ahoj Valentýno,

    umím si představit, že Ti energetický nápoj zachutnal. Avšak tyto nápoje nejsou zdravé ani pro dospělé, natož pro děti. Chtěla bys od nás schválení, že by nevadilo, kdyby sis přeci jen trošku dala. Valentýno, bohužel, Ti takové schválení dát nemůžeme. Nejsme ani odborníci, abychom dokázali posoudit, nakolik je pro Tebe pití takového nápoje škodlivé, a nejsme ani Tví rodiče, kteří jsou za Tebe zodpovědní. Spíše bychom Tě tedy chtěli podpořit, abys to probrala se svými rodiči a domluvila se na tom s nimi.

    Hezké léto Ti přeje
    Modrá linka

    Jiné téma

    Ahoj, ani bych nepsala kdyby se dnes ráno ve dvě hodiny nestala tragédie.
    Moje babička měla těžký a bolestný život. Zemřela by prý krátce po mém narození nebýt těžké léčby. Dostala umělý kolenní kloub a zhruba v roce 2018 i zlatého stafilokoka. S dědečkem se na konci roku 2019 přestěhovali do domova důchodců a všechno vypadalo že bude v pořádku...ale nebylo. Občas jezdila sanitka pro dědu, ale jednou přijela i pro babičku. Babička opět dostala zánět kolenního kloubu a na špinavé chirurgii po zákroku vypadala špatně. Minulé pondělí se její zdravotní stav zhoršil, skončila JIPce. To jak jsem jí viděla ve čtvrtek, dřív jsem se k ní nedostala, mě asi poznamená na celý život. Babička byla unavená ale dokázala trochu mluvit. Když jsem jí viděla bylo mi jasné že umírá. Postupem času mi to docházelo. V sobotu jsme za ní jeli, a to už dýchala nepravidelně, nemluvila jenom chrčela a pravděpodobně většinu naší návštěvy spala. V neděli za ní jel jenom taťka s mamkou. Říkal že dýchala pravidelněji ale že už měla kyslíkovou masku. Většinu toho všeho jsem se dozvěděla tím, že jsem stála u nich když se o tom bavily. Mamka dneska ráno mluvila po telefonu s taťkou a pak nám to řekla. Já jsem se rozbrečela jenom málo, později jsem brečela více, když jsem viděla že pláče moje sestra. Měla jsem pocit že jsem sobec, že nedokážu brečet když mi zemře příbuzný ale pak jsem se dozvěděla že můj mladší brácha to vzal v pohodě tak jsem se uklidnila. Je mi jasný že mám psychické problémy způsobené dávnou smrtí mého pradědy. V životě přicházím o někoho kdo mi toho tolik dal, kdo se mnou nikdy neztrácel trpělivost a vždy měl úsměv na tváři. S odchodem každého mého blízkého odchází i jedna část mě. Část která bez těchto lidí dál žít. Nemám chuť brečet, jen tiše sedět a koukat do neznáma a nahánět si slzy do očím tím, že si říkám, že jsem mohla babičce říkat jaké je to na gympl na kterém ona sama učila. Babička byla ta která mi dala kolo abych se na něm naučila jezdit, zajistila kroužek angličtiny ve školce, učila se se mnou do školy a líbily se jí moje pokroky. Když jsem dělala příjmačky na gympl ona byla ten motor který mě hnal vpřed. V mém srdci zůstalo prázdno, nevnímám svůj smutek ale strach. Strach o tátu který o někoho přišel, strach o dědu který bude v domově důchodců sám. Pořád sám. Babička pro mě toho udělala tolik a odchází. Stejně je těžké smířit se s tím že tam nahoře je jí líp.

    nešťastná holka, 11 let, 26. července

    Ahoj,
    je mi moc líto, co se stalo babičce. Vidím, že jsi ji měla hodně ráda a máte spoustu společných zážitků. Se smrtí se během života setká každý člověk, většina z nás i několikrát. Pokud zemřou lidé, které milujeme, kteří jsou nám blízcí, je to velmi bolestné. I proto se dělají smuteční obřady, abychom všichni měli možnost rozloučit se s člověkem, který nás nadobro opustil.
    Náš život je smrtí blízkého člověka poznamenán, učíme se žít bez něj. I když je to ze začátku velmi náročné, postupem času se se ztrátou smiřujeme. Stejně tak to budou mít i táta a děda. Teď nezbývá než si být vzájemnou oporou, sdílet svůj smutek a vzájemně si pomoci tyto intenzivní pocity zvládnout. A také vzpomínat na to, co vám babička dala, vzpomínat na historky, které jste spolu mohli prožít.
    Budu na vás myslet,
    Péťa

    Jiné téma

    Dobrý den, prosím o radu.
    Mám postel u okna naproti hospody u fotbalového hřiště a často tam ty opilc... ehm lidé křičí a já nemohu spát, mám úplně zvrácený spaní jelikož v noci nespím a přes den poté jsem unaven.
    Rodiče s tím nic nedělají i když jsem jim to říkal a neni to poprvé, už to i několikrát řešila policie a nepomohlo to. (je to v době nočního klidu!)
    A do jineho pokoje jít spát nemohu protože máme malý byt a je nás tu celkem dost.
    Mohl bych na ně zavolat policii že ruší noční klid bez toho abych se jim představoval a obešli by se to i bez rodičů? (jen bych je přesně nasměroval kam mají jet a oni by si to vyřešili že bych tam u toho nebusel být?)
    Nebo existuje i jiná cesta?
    Hodně lidí si na tohle hodně stěžuje ale nikam se to ne posouvá porad tam dělají hluk a křičí tam.
    Už tam byli i nějací sparťani a pouštěli tam dymovnice no hrůza.
    Je to skoro každý den.
    Předem moc děkuji za radu a omlouvám se že je to pokaždé tak dlouhé ale já neumím vysvětlovat kratce🙂
    Přeji hezký den

    kluk, 14 let, 27. července

    Ahoj,
    noční klid je přesně od toho, aby lidé mohli v klidu spát. Policie má povinnost řešit, pokud je noční klid porušován. Na policii určitě můžeš zavolat, pokud vím, tak se představovat nemusíš (můžeš odmítnout sdělit jim své jméno) a rozhodně nemusíš být u toho, až to policie bude řešit.
    Psal jsi, že se nemůžeš přesunout do jiné místnosti. Hluk můžeš omezit např. závěsy ze silné látky nebo třeba špunty do uší. Zkus probrat s rodiči, jestli by šlo nějakou takovou variantu vymyslet.
    Držím palce, ať se to vyřeší!
    Péťa

    Jiné téma

    Proč jsou domy drahé?

    Ahoj poradno, mám tu věc na kterou dlouhou dobu nedokážu najít odpověď a to je ta, proč jsou domy tak drahý? Všechny ceny domů co jsem zatím vyděla měla nejmíň 6místné číslo a to je hodně. Vždyť si na ten dům nemůže průměrný člověk v životě našetřit, maximálně kdyby si půjčil v bance nebo vyhrál ve sportce. Ale vyhrát ve sportce je šance 1 ku 1000 a když si půjčí v bance tak musí zase vracet tolik kolik si půjčil, v tom případě si ani půjčovat nemusel kdyby vrátil celou částku. Jednou v mém dětství kdy mi byly 2 se rodiče rozhodli jeden dům koupit, ale stále kolem několika miliónů takže jsme tam bydleli asi 2 roky a pak to rodiče přestalo bavit doplácet, dům prodali, peníze vrátili a vzali jsme si dům po babičce. ten dům musel být hódně drahý, pamatuju si že tam byla oddělená garáž, obří zahrada, stodola, špajz a v zádu takový sad. Kdyby jsme tam bydleli dodnes, mohli jsme mít psa, kočku, možná i drůbež ale blbí peníze to vše zadrhli. Teď musím bydlet na místě kde ani nemůžu mluvit vyšším hlasem protože tu neustále chodí turisti.
    Předem díky za odpověď

    holka, 14 let, 23. července

    Ahoj, tvůj dotaz se týká více věcí, ale začneme tou cenou. Ptáš se, proč jsou domy drahé, ale podívejme se napřed, co je to cena. Tedy, proč věci stojí tolik, kolik stojí, a ne více nebo méně.

    Lidé říkají, že ekonomika je věda o penězích, ale přesnější by bylo říci, že je to věda o nedostatku a o tom, jak se lidé s nedostatkem vypořádávají.

    Řekněme, že umím dělat skvělé koláče. Nakoupím ingredience za 100 Kč a umím z nich udělat dvacet koláčů. Jeden koláč mne tedy vyšel na pět korun plus práce. Zdálo by se tedy, že koláč stojí pět korun. Ale to je jen jeden (a ne moc praktický) způsob, jak spočítat cenu koláče. Mnohem lepší je podívat se, za kolik korun je můj koláč ochoten někdo koupit. Pokud jsou lidé ochotni za moje koláče dát dvacet korun za kus, proč bych je neprodával za vyšší cenu?

    V ekonomii se tomu říká „setkání nabídky a poptávky“. Kupující něco chtějí (poptávají) a prodávající něco nabízí. Kdybych byl jediný prodejce koláčů ve městě, mohl bych si říct vysokou cenu za jeden koláč, třeba padesát korun za koláč. Časem by se ale našel někdo další, kdo by koláče začal vyrábět ve stejném městě, nabídl by je za nižší cenu a já bych se musel přizpůsobit, jinak bych přišel o zákazníky. Ale nebudu cenu snižovat víc, než musím.

    Tak, od koláčů k domům. Domy stojí, kolik stojí, protože je jich málo. Tak jednoduché to je. Domy jsou nedostatkové zboží. Dlouho trvá dům postavit a většina již postavených domů je obsazených. Zároveň je hodně lidí, kteří by v domě chtěli žít, a tak jsou za to ochotni zaplatit. Cena domu se tedy skoro vůbec neodvíjí od materiálu, práce a takových věcí (i když ty hrají roli). Hlavní je ten nedostatek.

    Bohužel to také znamená, že ne všichni si mohou koupit dům (to je definice nedostatku, není dostatek pro všechny). Kdo je za dům ochoten nabídnout více peněz, má větší výběr.

    Dům naštěstí není jediný způsob, jak bydlet. Bydlení v bytě je často levnější, a ještě levnější je sdílení bytu nebo domu s více lidmi. Je to rozdělení nákladů mezi více lidí.

    Další důvod vysokých cen je lokalita. Domy v Praze jsou mnohem dražší, než domy v obci Zdounky u Kroměříže. Je to proto, že více lidí chce žít v Praze, třeba kvůli práci, službám, příležitostem.

    Jiným důvodem vysokých cen domů je složitý postup jejich stavby. Poptávka po domech je velká, a tak je zde velká motivace pro stavební firmy, aby stavěli nové domy. Stejně jako vysoká cena mých koláčů přilákala pekaře z jiných měst, aby začali nabízet levnější koláče a přebrali mi zákazníky.

    Jenže přistěhovat se do města a začít péct koláče je otázkou měsíců. Postavit nový dům je otázkou mnoha let. A stavební řízení může celý proces ještě prodražit a prodloužit.

    Ještě se chci vrátit k té sportce/loterii. Někteří lidé si myslí, že vsázení je příležitost vydělat velké peníze. Matematicky to ale není dobrý nápad. Loterie na losech vždycky vydělá, a to znamená, že sázející musí prodělat. Šance je mnohem menší, než jedna ku tisíci, spíše jedna k milionu. Spoření peněz je pomalé, ale rozhodně je to lepší nápad, než utrácení za losy, které nabízejí vidinu zisku, ale ve skutečnosti člověku jen systematicky berou peníze.

    Jiné téma

    U dědy a babi mi nejde požádat o běžné věci

    Ahoj. Mám takový problém. Pojedu k babičce a dědovi, ale mám problém si jim o cokoli říct. Klidně i že mám žízeň a co je k pití. Nevite, jak tento problém trochu vyřešit?

    holka, 12 let, 11. července

    Ahoj,
    moc Ti přejeme prázdniny u babičky a dědy. Byla by škoda si je pokazit tím, že si nedokážeš říct o to, co potřebuješ. Je moc dobře, že přemýšlíš, tak to vyřešit. Zkusíme Ti něco navrhnout.
    To první, co mě napadá, je, babičce a dědovi se svěřit, že tento problém máš, že se stydíš, zdráháš se… je o něco požádat. Můžeš je také poprosit, jestli by Ti v tom mohli trochu pomoct. Možná otázkami, jestli máš všechno, co potřebuješ, možná tím, že když začneš větu třeba "víš, babi…“ nebo "víš, dědo…“, budou vědět, že teď je ta chvíle, kdy Ti mohou svým chováním vyjít vstříc. Možná si říkáš, že i to je pro Tebe příliš náročné. Dá se to i napsat dopisem, nebo smskou.
    To další, co bys mohla udělat, je, že se svěříš někomu z rodičů a oni pak pomůžou s babičkou a dědou vykomunikovat, jak by se tento problém dal řešit. Můžete všechno společně probrat, Ty na to nebudeš sama a možná to pro Tebe bude příjemnější.
    Taky si to můžeš zkusit nanečisto: představit si babičku a dědu a zkusit si nahlas o něco říct, třeba: "Babi, nechci otravovat, ale mohla bych si prosím vzít něco na pití? Co tu máme prosím?" Když to budeš mít "nacvičené", tak Ti potom třeba lépe půjde.
    Přejeme Ti, aby sis prázdniny hezky užila.
    Modrá linka

    Jiné téma

    Přehlížejí mě kvůli miminku

    Ahoj všichni,omlouvám se za to že zas píšu,ale už mě to docela dost otravuje a nevím jak to mám vyřešit.Abych začala,mojí sestře se před rokem narodilo miminko,ale pořád je z něj nadšená tolik,jakoby se právě narodil.Vždycky,když jsou u nás tak všichni hned to jejich "Daneček má botičky" a tak podobně,všichni mě přehlížejí a už mě to štve,prosím poraďte mi co mám dělat abych jim to nějak taktně naznačila?

    Dík za odpověď
    S pozdravem zoufalá holka kterou už štve jak ji všichni přehlížejí

    holka, věk je velmi přísně tajný, 12. července

    Ahoj,
    dle tvých předchozích dotazů vidím, že téma toho, abys měla dostatek pozornosti a byla jsi populární, je pro tebe velmi důležité. To samozřejmě chápu, protože každý člověk je rád středem pozornosti a je rád, pokud se mu ostatní věnují a třeba ho i opečovávají.
    Stejně tak je ale úplně normální, že většinu pozornosti na sebe přitahují miminka a malé děti. Je to způsobeno souhrou hned několika faktorů - jednak mají všichni živočichové (a tedy i lidé) geneticky a evolučně zakódováno, že chrání svá mláďata a věnují jim extrémně mnoho pozornosti, jednak jsou malé děti roztomilé, je na nich vidět rychlý pokrok ve vývoji a rodiče (i prarodiče) v nich vidí pokračování sebe samých.
    Předpokládám, že víš, že to, že se při návštěvě většina pozornosti upírá na tvého malého synovce, neznamená, že by tě tví rodiče neměli rádi. Ale jednoduše je pro ně návštěva jejich malého vnoučka rozptýlením a radostí. Sice nechceš uvádět svůj věk, ale soudím, že už budeš nejspíš dospívající slečnou a měla bys být proto schopná pohlížet na celou situaci trochu s nadhledem.
    Píšeš, že je tvá sestra ze svého syna nadšená pořád stejně, jako by se právě narodil. A to je samozřejmě v pořádku, protože nelze čekat, že rodiče budou ze svého dítěte nadšení například jen tři měsíce a potom začne jejich nadšení opadat. Respektuj, že má na své nadšení právo (až budeš mít jednou své vlastní děti, budeš na tom úplně stejně) a stejně tak respektuj právo na to, aby byli nadšení tví rodiče. Můžeš si s nimi promluvit o svém pocitu, že tě přehlížejí, ale dost těžko po nich ůžeš vyžadovat, aby nebyli ze svého vnoučka nadšení.
    Měj se hezky!
    Bára

    Jiné téma

    Manželství po změně pohlaví

    Ahoj všichni, mám otázku, chtěl bych se zeptat, jak je to se svatbami a adopcí u homusexuálních párů, vím, že u nás není legální, aby se vzali nebo měli děti, ale co když se stane, že se vezmou a poté si jeden z nich uvědomí, že se cítí jako opačné pohlaví a nechá se přeoperovat a oni spolu zůstanou, tudíž to bude homosexuální pár... Co se pak udělá?? Jejich manželsví se zruší nebo prostě zmizí nebo jak??
    Jakože u manželství to prostě chápu, je to „jen papír“ co říká, že jste spolu, takže se toho zas tak moc nezmění, když se to třeba přemění na registrované partnerství ale co u dítěte?? Když si jako heterosexuální pár adoptujete dítě a pak se jeden přeoperuje, můžou vám ho prostě sebrat?? Nebo co se stane?? Vždyť to dítě už je na ně zvyklý... A mě prostě strasně zajímá, jak by se to řešilo.

    kluk, 14 let, 8. července

    Podle vyjádření Ministerstva vnitra (2014, PDF) manželství nebo registrované partnerství zaniká dnem, kdy dojde ke změně pohlaví. Pokud ke změně došlo v Česku, tak by mělo dojít k rozvodu a k „uspořádání poměru k případným dětem“ před provedením operace.

    Jiné téma

    Záměna senzorických vjemů

    Zdravím, rad bych se zeptal proč nějaké velmi horké věci nám mohou připadat studene.

    Predem děkuji za odpověď.

    Anonym, 8. července

    Stává se to třeba v sauně nebo ve sprše. Lidské tělo vnímá teplotu pomocí tzv. termoreceptorů, které máme pod kůží. Nejsou citlivé jen na teplotu, ale především na její náhlou změnu. Receptor studené a teplé teploty jsou oddělené. Ale když se dotkneme něčeho horkého, může někdy zareagovat i receptor studených vjemů.
    Říká se tomu „paradoxní chlad“, paradoxní proto, že ve skutečnosti je to úplně naopak.
    Vědci se neshodnou na jednom vysvětlení, ale zřejmě jde o reakci na situaci, kdy hrozí tělu nějaká újma (třeba opaření) a tělo se tak snaží reagovat všemi způsoby a posílá bolestivé signály o nebezpečí, jak jen může.

    Jiné téma

    Učení a patnáctiletá prohlídka

    Ahoj Alíku,
    Promiň že zase píšu. Nemám se komu svěřit.
    Za pár dnů mi bude 15 let. A mám pár dotazů:

    1) přesně za týden jdu na preventivní patnáctiletou prohlídku k doktorovi. A strašně se stydím, jelikož mám doktora a ne doktorku. Bojím se, že si budu muset sundat i spodní prádlo. Je mi to trapné, chci se zeptat, co se na patnáctileté prohlídce dělá?

    2) po letních prázdninách jdu do deváté třídy ZŠ. A budou mě čekat přijímačky na SŠ. Mám se už na ně začít připravovat teď, nebo až v té devítce? Teď o prázdninách, se každý den učím, aspoň půl hodiny denně. Hlavně si opakuji matiku a čemu nerozumím, se koukám na videa na you tube, aby jsem to pochopila. Chci v devítce zabrat a připravovat se efektivně na ty přijímačky. Myslíte že tímhle stylem mám nějakou šanci se dostat na střední? Moc mi na tom záleží.

    3) hrozně mě baví cizí jazyky. Teď se učím anglicky, moc chci umět spoň mluvit plynně anglicky. Vedu si vlastní slovník, učím se nová slovíčka i o prázdninách. Pořád si stahuju do mobilu různě aplikace na učení jazyků. Stalo se to už i mojí závislostí.
    Až budu v druháku na střední, chci na rok přerušit studium v ČR a odletět studovat do Ameriky. Proto je pro mě moc důležitý moje přijetí. Čtu anglický knihy, koukám se na anglický filmy, atd.. Jak dlouho trvá, než se naučím anglicky?

    4) našla jsem si na internetu příměstský tábor zdarma na přípravu přijímaček na SŠ. Řekla jsem to rodičům a oni na to nic neřekli. Je ten tábor v Praze a mi nebydlíme v Praze. Na doučování nemají rodiče peníze. Myslíte že by jsem mohla chodit v patnácti letech na brigády? Měla jsem na vysvědčení jednu trojku a to s fyziky. Vemou mě vůbec s jednou trojkou na střední. Fyzikářka totiž neumí vůbec učit. Pořád si vyčítám, že mám trojku, tak moje poslední otázka zní, jaké jsou podmínky pro přijetí na SŠ?

    PS, omlouvám se, že je to tak dlouhý.

    holka, 14 let, 6. července

    Ahoj z Modré linky,

    děkujeme, že se obracíš na Alíkovu poradnu a Tvoje dotazy odpovíme jeden po druhém.

    1. dotaz:
    Prohlídka v patnácti letech by měla být komplexní a zaměřit se na celé tělo i smysly. Kromě jiného Tě lékař/ka prohlédne, zda jsi celkově v pořádku, změří, zváží, poslechne srdce, změří tlak, vyšetří moč, prohmatá břicho apod. Zjišťuje i různé údaje, například, zda menstruace probíhá normálně, zda sportuješ apod.
    Někdy prohlídka probíhá ve spodním prádle, jindy je třeba se svléknout, každý/každá lékař/ka to dělá trochu jinak. Rozumím tomu, že se člověk cítí poněkud trapně, ale pro lékaře je to zcela běžné, měli by umět zacházet právě i s těmito pocity.
    2. dotaz
    Ptáš se, jestli máš šanci dostat se na střední, když se nyní intenzivně připravuješ.
    To, co popisuješ, vypadá opravdu jako velmi odpovědná příprava, je vidět, že o přijetí na střední školu opravdu stojíš a jsi pro to ochotna něco udělat. S takovým přístupem se šance "dostat se" na střední školu opravdu zvyšují.
    Nyní o prázdninách bych spíše doporučovala si odpočinout, věnovat se jiným činnostem, než ve školním roce, a začít se připravovat později. Je dobré si dopřát čas na regeneraci a s novými silami se na podzim do přípravy pustit. Je dobře, že máš plán, jak přípravu uskutečnit, můžeš vymyslet i něco jiného, třeba se učit spolu s někým ze spolužáků, požádat o doučování někoho z učitelů apod.
    3. dotaz
    Ptáš se, jak dlouho trvá, než se člověk naučí anglicky. Na to není lehká odpověď. Záleží na osobnostní výbavě k osvojení si cizího jazyka - vštípivosti, paměti, hudebním sluchu (schopnosti osvojit si přízvuk, melodii jazyka atd.) a podobně. Dále záleží na intenzitě a stylu učení, učební metodě i dalších faktorech. Možná, že více Ti napoví tento odkaz: https://anglictinain.cz/jak-se-ucit/za-jak-dlouho-budete-mluvit-plynule-anglicky/.
    Určitě je moc dobře, že se cizímu jazyku věnuješ, prázdniny jsou k této činnosti dobrá doba, ale mělo by to být spíše praktické a zábavné, Jak jsem už psala, mozek by měl mít čas regenerovat a odpočinout si.
    4. dotaz
    Ve čtvrtém dotazu máš více otázek, budu se jim postupně věnovat.
    Na brigádu je možné jít od 15 let, a to po ukončení povinné školní docházky. Chci moc ocenit, že si chceš vydělat na příměstský tábor, zatím ale zaměstnaná být nemůžeš. Možná by sis mohla najít neformální brigádu u někoho známého - pomoc se zahradou, úklidem, venčení psa apod. Zkus se ale rodičů i přímo zeptat, jak to vidí, a jestli je něco napadá.
    Ptáš se také, zda se můžeš s jednou trojkou dostat na střední školu. Záleží, jaká je to škola, a kdo se na ni bude hlásit, ale dle mého by to nemuselo vadit. Zkus si najít webové stránky přímo té školy, na kterou by ses chtěla hlásit, možná tam najdeš více informací. Na webových stránkách škol jsou také podmínky pro přijetí ke studiu, u každé školy jsou trochu jiné.

    Vnímám, že máš moc krásných snů, a umíš si za nimi jít. Opravdu si toho cením a držím palce, aby se Tvé sny začaly plnit.

    Přejeme pěkné léto,

    Modrá linka

    Jiné téma

    Při plavání nemohu dýchat

    Dobrý den
    Mám malý problémek: takže já hrozně ráda plavu potápím se a takové kravinky ,ale mám problém že když jsem třeba 15min. ve vodě třeba jen tak plavu tak pak nemůžu dýchat prostě se nemůžu nadechnou mám normálně hlavu nad vodou tak vůbec nechápu proč se mi to děje he pravda ,že chodím na kardiologii ale ta doktorka řekla že se nemůžu potápět s kyslíkem (myslim hluboko kde už člověk potřebuje tu kyslikovou bombu nebo jak se to jmenuje) a jinak nemam žadný jiný problém nebo spíš omezení.
    Moje otázka tedy zní: Nevíte čím to může být nebo co by se s tím dalo dělat ?
    Děkuji za každou odpověď a přeji Vám krásný zbytek dne ♡

    holka, 12 let °•°, 2. července

    Ahoj,
    řekla bych, že problém bude ve špatné technice plavání, respektive dýchání při plavání. Ačkoli si to jen málokdo uvědomuje, techniku plavání je potřeba se nejprve naučit a jen málokdo umí plavat správně. V první řadě bych ti proto doporučovala zapracovat na zlepšení tvé plavecké techniky. Dobře popsaná je technika plaveckého dýchání například tady: https://www.fsps.muni.cz/inovace-SEBS-ASEBS/elearning/didaktika-plavani/plavani/dychani. Zkus tedy zlepšit své dýchání při plavání a věřím, že tvé problémy zmizí.
    Měj se hezky!
    Bára

    Jiné téma

    Prasklý displej

    Ahoj, mám opět otázku. Minulí týden mi spadl mobil a prasknul mi displej a už jakoby nešel spojit se zbytkem telefonu ( displej nešel zpátky k „tělu“ mobilu) a trochu se sekal ale jinak v pohodě. Dneska jsem si ho položila na stůl a šla pryč, když jsem se vrátila tak tam byli vylité barvy , možná jsem na něho omylem položila loket a on se zmáčkul já opravdu nevím. Rodiče už to ví a vzali to v pohodě jenom mě štve věc, že táta mi nechce koupit nový mobil ale jenom nový displej. Já vím že nový mobil není levná záležitost , ale mít mobil po svém sourozenci který je starý 6 let(ten mobil) a vím že se stejně hnedka rozletí znova i když sním nehážu , fakt není dobrý. Vím že bych si mobil mohla koupit i sama ale já jen tak nikde nesplaším 5000KČ. Jsou asi i levnější mobily ale i tak je to dost naprd . Mám iphone 6 který už si zažil sví . Jiný dítě by šlo po iphonu hned ale já ho prostě nechci. Jo iphone je dobrej mobil ale jednou vám spadne a už je nepoužitelný. No ale o co mi opravdu jde. Jak jsem říkala že se mi vylili barvy do mobilu, tak mi ani nejde o ten mobil ale o to všechno co vněm bylo. Mám tam různé fotky které pro mě hrozně znamenají a jejich ztráta je jako bych ztratila někoho blízkého ( ano až tak moc pro mě znamenají, páč jsou s mýma kamarádkama) a mám tam i různé hesla které potřebuju. Ne nemám je zálohované(dneska jsem to chtěla udělat;-( ) ano ty fotky si můžeme udělat znova ale i prostě tak;-( . Nevíte jestli to nejde nějak udělat abych ty fotky mohla vrátit zpátky i s heslama ?;-(;-(

    klárka 12 let, 28. června

    Ahoj, jak správně říkáš, nejlepší je věci zálohovat, ale to je taková „knížecí rada“. Všichni víme, že zálohování je důležité, ale skutečně to zjistíme, až když je pozdě.
    V tvém případě ale nemusí být pozdě. Chyba displeje nemusí mít nic společného s chybou datového úložiště, jsou to úplně odlišné systémy. Je to jako kdyby se ti porouchala televize, je to jen zobrazovač, tvoje data jsou jinde (konkrétně na flash modulu).
    Pokud ti jde o zachování dat, pomůže servis, ve kterém ti vymění displej. Zdůrazni, že nechceš přijít o data na mobilu. Aby tedy nedělali žádný reset do továrního nastavení. Pokud půjde všechno dobře, měla bys mít nový displej. Stát to může kolem 1000 až 1500 Kč za výměnu předního panelu. Možná budou poškozené i další věci, to by ti v servisu řekli. Každopádně musíš zdůraznit, že nechceš, aby smazali data.

    Jiné téma

    Zrušit oznámení

    Ahoj, mám problém, takže hned jdu na něj: na internetu jsem omylem klikla na to že chci zasílat oznámení od nějakého webu. No a já se bojím, že to pomně bude chtít peníze. Jde to nějak zrušit?

    holka, 10 let, 28. června

    Ahoj, málem jsem napsal, aby ses nebála... jenže ono je na internetu v pořádku mít trochu obavy. Nebo řekněme alespoň zdravou míru skepse. Pokud někdo nabízí něco zadarmo, je dobré vědět, z čeho to platí (z reklam, z předplatného, ze sběru dat apod.)
    V tvém případě odhaduji, že jsi přišla na nějaký web a ten ti nahoře ukázal dialog „Chcete dostávat notifikace od tohoto webu: ano/ne“. A ty jsi dala ano.
    V takovém případě se vůbec nic neděje, tento souhlas můžeš kdykoli odvolat. V prohlížeči Chrome půjdeš na ten web a pak klikneš na ten zámeček/ikonku vlevo od té adresy. Budou tam nastavení stránky a můžeš odstranit povolení notifikací/upozornění.
    Kdykoli bys měla pocit, že na internetu něco není v pořádku, dej to vědět dospělému. Ne že by dospělí vždy věděli, co a jak, ale budou to aspoň řešit a nebudeš na to sama.

    Jiné téma

    Ahoj,

    tento týden ve středu jsem se seznámila s jedním klukem ze 7. třídy. Znám ho přes rok předtím jsme si trochu psali, ale ve středu jsme si dost psali. Potom ještě ve čtvrtek. Tu dobu co jsme si psali jsme se dost seznámili a řekl abych s ním šla ven. Jenže on nepatří zrovna mezi lidi co by byli nějakým způsobem nejvíc vychovani. Ty konverzace jsou soukromé a mám strach to sem vytahovat. Jenže dost toho o něm vím ze sociálních sítích. A od té doby co se s ním bavím, tak jsem přestala jíst. Jsme domluveni, že půjdeme ven. Termín ještě nevíme, ale od té doby jsem přestala jíst. Je mi duševně strašně zle. Nemám chuť k jídlu a chce se mi zvracet i když se najím a i když se nenajim. Nevím jak to mám řešit, protože jsem z něho ve stresu. On sám mi nic neudělal. Je to vpoho kluk, ale ty konverzace sem nechci vytahovat. Jen nevím jak si mám pomoci, protože nejím a je mi zle každou vteřinu. Mamce to nechci říkat. S tím klukem jsem se dost chtěla bavit před rokem a pořád chci, ale asi mi líbilo o tom snít než to mít. Já prostě chci jen pomoc, protože celý ty dny se nesoustředím na nic jiného než na to jak je mi zle. S tím klukem bych se mohla přestat bavit, ale on bude opakovat ročník a je možné, že bude s námi ve třídě. Předem děkuji za odpověď.

    holka, 12 let, 26. června

    Ahoj,
    na začátku bych ti chtěla říct, že vždycky můžeš říct NE a zrušit třeba už i domluvenou schůzku (nebo odejít z již probíhající schůzky), ve chvíli, kdy se necítíš příjemně. Stejně tak máš právo o věcech snít, ale nechtít je realizovat. Pokud jsi z toho kluka tak nervózní, že z toho nejíš, je to poměrně závažné. Píšeš, že mamce o tom říct nechceš. Našel by se někdo, komu by ses s tím mohla svěřit? Jednou z možností je zavolat zdarma na Linku bezpečí (116 111), tam se můžeš svěřit odborníkům se vším, co tě trápí. Do ničeho se nenuť a pokud ti bavení se s ním přináší tolik nepříjemných pocitů, zkus kontakt s ním na nějakou dobu omezit. Uvidíš, jak ti bude.
    Držím palce, abys to dobře zvládla,
    Péťa

    Jiné téma

    Hrozby na internetu

    Ahoj Alíku a spol.
    Dnes jsem byla na internetu a omylem jsem klikla na nějaký odkaz a potom mi ten odkaz posílal např.zadejte své telefonní číslo do dvou minut. Ukázala jsem to mamce a to vyřešila. Ale já mám furt strach.(jenom si mamka není jistá). Bojím se že se to nestačilo a že nějakej virus napadne můj mobil.

    Otázka tedy zní jak se mám přestat bát ? A může se mi něco stát?

    Děkuji za odpověď

    holka, 10 let, 23. června

    Ahoj, je správné, že se zajímáš o to, jak věci fungují. Na internetu se určitě vyplatí velká opatrnost. Představ si to jako ulici, na které jsou VŠECHNY krámky světa. Jasně, některé krámky jsou důvěryhodné, ale některé naopak podvodné nebo nebezpečné. Problém je, že z venku se snaží všechny tvářit důvěryhodně. Proto se vyplatí nechodit dovnitř každého krámku, ale jen do těch, které máme ověřené.
    V praxi to na internetu znamená, že by ses měla držet webových stránek, které jsi s rodiči probrala a které znáš.
    Správně jsi zareagovala ve chvíli, kdy se dělo něco neočekávaného: šla jsi za rodičem a vyřešili jste to. To je i návod do budoucna.
    Co se týče viru, tak je velmi nepravděpodobné, že by tvůj telefon chytil „virus“ jen návštěvou webové stránky. Spíš bys musela něco stáhnout nebo nainstalovat. Ale pokud chceš mít jistotu, popros někoho, kdo tomu rozumí a komu věříš, aby: provedl zálohu tvých dokumentů a fotek, restartoval telefon do továrního nastavení. Pak bys měla vědět, že je vše v pořádku.

    Jiné téma

    Závislost na PC hrách

    Ahoj Alíku a ostatní,
    Mám jeden již dlouho trvající problém. A to je závislost na PC hrách. Vždycky nad hraním strávím (či ztrávím, zapomněl jsem jak se to píše) tak tři hodiny. Na druhou stranu cítím, jak všechno kolem mě stárne, i já sám. A já, místo abych si užil posledních pár let dětství, sedím u PC. Hrůza. Ta moje závislost je mé temné já, které se mě snaží přesvědčit, abych se na vše vykašlal a šel hrát Minecraft. Bohužel, jen párkrát se mi podařilo ho podařilo odstrčit a věnovat se něčemu jinému. Nemohl by mi někdo poradit, jak své temné já přemoci a věnovat se něčemu jinému?

    Druhý problém je skoro stejný, akorát se týká spolužáků (konkrétně kluků, holky mají jakýsi dar, že si dokážou najít jinou zábavu) Ti jsou na tom podstatně hůř než já. Jde o to, že všechny přestávky (i některé hodiny) ve škole hrají na mobilu, místo toho aby si povídali, zlobili...prostě dělali něco „normálního“. Co všechno už jsem na ně vyzkoušel - snažil jsem se s nimi bavit o různých věcech - sice jakž takž odpovídali, ale stále čuměli do mobilu. Děs. Neporadili by jste mi nějaký způsob, jak je od toho mobilu nějak odtrhnout?

    Tento dotaz není potřeba zodpovědět hned - dejte radši přednost někomu, kdo to má hodně těžký a nezpůsobuje si to sám.

    Konec převelice dlouhého románu...:-)

    Předem děkuji za odpověď

    Tajemný duch

    kluk 12 let - tajemný duch, 14. června

    Ahoj z Modré linky,

    je moc fajn, že sis uvědomil, že přehnané hraní her pro Tebe není dobré. To je důležitý první krok. Ten další je Tvé pevné rozhodnutí, že to opravdu chceš změnit. A jak si v tom můžeš pomoct? Co nejvíce si zkomplikovat přístup k hrám. Můžeš si je z mobilu odinstalovat, abys k nim neměl tak snadný přístup. Můžeš se domluvit s rodiči, aby Tě občas zkontrolovali, jestli nehraješ. Také je možnost nastavit si na mobilu omezený čas, který na těch hrách strávíš. A to nejdůležitější je – nahradit hraní jinou aktivitou. To znamená plnit si své povinnosti, najít si jiné koníčky a činnosti, které Tě budou bavit a naplňovat.

    Co se týká spolužáků, to je těžší. Jestliže spolužáci sami nebudou chtít, donutit je nemůžeš. Můžeš s nimi mluvit o tom, jak to vnímáš Ty, sdílet s nimi, jak se snažíš ke hrám přistupovat Ty, ukázat jim, že jsou i jiné věci, které mohou dělat, prostě jít jim příkladem. Ve škole si můžeš místo hraní číst knížku, bavit se se spolužačkami, přinést třeba nějakou deskovou hru a tak podobně.

    Přejeme Ti dny plné jiné zábavy
    Modrá linka