Ahoj z Modré linky,

už dva roky jsi zamilovaná do svého kamaráda a nevíš, jak mu to říct. Chtěla bys od nás radu, jak se mu zalíbit a jak mu říct, že ho miluješ. Pozorně jsem si Tvé psaní přečetla a vnímám, jak silná je Tvá láska k němu, jak naléhavě bys mu o tom chtěla říct, současně máš pochybnosti, jestli nemá někoho jiného, protože se líbí i dalším holkám. Chápu Tvé obavy, které Tě brzdí od toho říct mu, co k němu cítíš. Oceňuji také, že si píšeš o radu, když nevíš, co dál.

Píšeš, že už to v sobě nedokážeš udržet. To mi připadá moc důležité a myslím, že právě tento pocit by mohl být ten signál, kterého se držet. Říkám si dva roky v sobě mít tak silné pocity, vídat se s ním a nic neříct, to musí být náročné. I to že nám teď píšeš možná znamená, že už bys to chtěla nějak „rozseknout“, vědět na čem jsi. Možná už se to v takové nejistotě opravdu nedá vydržet. Píšeš, že už spolu neděláte tolik věcí, jako dřív, napadá Tě, že Tě už možná nemá rád, možná už nemá smysl mu o tom říkat. Změna v jeho chování může mít hodně důvodů, může být zaneprázdněný, nebo řešit něco, o čem nevíš, nemusí se to týkat Tebe. Jak by ses cítila, kdybys to teď vzdala a nic mu neřekla? Říkám si, že ten pocit, že se to už nedá vydržet, by asi nezmizel.

Proto bych Tě chtěla moc podpořit v tom, abys mu řekla o svých pocitech co nejupřímněji. Ptáš se nás jak. Není na to jasný návod, je důležité, abys byla sama sebou. To je i odpověď na to, jak se mu více zalíbit. Myslím, že není dobré snažit se vypadat lepší nebo se nějak přetvařovat. Říkám si, ten kamarád Tě už asi velmi dobře zná, trávíte spolu hodně času. Zasloužíš si kluka, který Tě bude mít rád pro to, jaká jsi přirozeně. Můžeš mu to zkusit říct podobě, jako jsi to napsala nám. Záleží na Tobě, jestli mu to chceš říct osobně nebo spíše napsat, obojí má svá pro a proti, každému vyhovuje něco jiného. Je dobré mluvit o tom, co cítíš Ty, jak Ti třeba je, když s ním jsi, co se Ti na něm líbí. Uvidíš, jak zareaguje a věřím, že podle toho poznáš, jak to má. Společně pak můžete mluvit o tom, co dál s Vaším vztahem. Kdybys dál nevěděla, jak na to, může pomoci i promluvit si s někým dalším, kdo třeba něco podobného už řešil - kamarádka, sourozenec, rodiče nebo kdokoliv, komu věříš.

Držíme Ti palce a přejeme hezké jarní dny.
Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

všímáš si u svého nejlepšího kamaráda různých změn v chování k Tobě a vnímáš, že se možná Tvé city k němu mění. Je pochopitelné, že si kladeš otázku, jestli je mezi Vámi pouze přátelství anebo by to mohlo být i něco víc. Nedokážu posoudit, jak to má Tvůj kamarád, to ví pouze on sám. Z toho, co píšeš to skutečně zní, že i Ty jemu by ses mohla líbit. Psala jsi, že se Tě více dotýká, zčervená při otázce, jestli se mu někdo líbí. Připadá mi důležité, jak to Ty sama cítíš. Něco Ti říká, že už mezi Vámi není jen přátelství. Jak sama píšeš, jedna věc je, co kamarád říká a jak se chová. Řeč těla skutečně někdy napoví mnohem víc, než slova. Říkám si, že je možné, že to cítí nějak podobně jako Ty. Možná má také obavu, aby nepokazil Vaše přátelství, tak své city skrývá. To nejde zjistit nijak jinak, než že s ním o tom budeš mluvit.

Oceňuji, že už jsi přemýšlela o tom, říct mu, nebo naznačit, že se Ti líbí. Chápu, že máš obavu, nechceš zničit Vaše přátelství. Myslím, že s takovým strachem se potká skoro každý, kdo se zamiluje do kamaráda/kamarádky. Přemýšlím o tom, jestli kdyby ses mu svěřila a on to takhle necítil, by to skutečně znamenalo zničené přátelství? Ne vždy to musí být tak, že nemůžete být dál kamarádi. Můžeš zkusit popřemýšlet o tom, co by Ti pomohlo získat odvahu svěřit se mu. Někdy pomůže i říct si, jak dlouho vlastně je pro Tebe ještě možné v takové nejistotě být a vídat se s ním. Je možné, že dříve nebo později to jeden z Vás nevydrží a zeptá se na to. Věřím, že tu změnu ve vztahu cítíte oba. Pokud se kamarádovi svěříš, budete na ten rozhovor dva, on bude nějak reagovat a společně můžete vymyslet, co s tím dál. Také by Ti pomohlo pomoci svěřit se někomu a nebýt na to sama. Kamarádce, rodičům, sourozenci nebo komukoliv, komu věříš.

Držíme Ti palce,
Modrá linka

Ahoj Dominiku,

všiml sis u sebe, že máš strach dívat se ve škole do zrcadla, doma Ti to problém nedělá, rád by ses toho zbavil. Je dobře, že si všímáš takových věcí a oceňuji, že se snažíš hledat způsob, jak by ses mohl zbavit něčeho, co Ti nevyhovuje.

Jestli jsem Tě správně pochopila, pak možná nejsi příliš spokojený se svým vzhledem a není Ti příjemné připomínat si, jak Tě vidí jiní lidé. To by s Tvým strachem ze zrcadel mohlo souviset. Myslím si, že to je přirozené - každý dospívající postupně objevuje věci, které má na sobě a na svém vzhledu rád a které ne, a různými zkušenostmi si buduje vlastní sebevědomí. Ráda bych Tě podpořila v tom k sobě být laskavý a myslet na to, že podobné pochybnosti o vlastním vzhledu bohužel k dospívání patří. Věřím tomu, že i Ty budeš postupně nacházet více věcí, které se Ti na vlastním vzhledu líbí. V takovém případě si myslím, že by zrcadla mohla přestat být problém.

Člověk opravdu může vypadat v každém zrcadle skutečně trochu jinak, už jen kvůli odlišnému osvětlení. A protože u strachů a fóbií někdy pomáhá to, když se jim zkusíme postavit čelem, můžeš třeba zkoušet se naopak do zrcadel na různých místech koukat a zvyknout si, jak v nich vypadáš, tak jako jsi zvyklý na svůj odraz v zrcadlech u sebe doma. Nedokážu však takhle na dálku posoudit, co se za Tvým strachem skrývá, a co přesně bys s ním mohl dělat. Lidé mohou mít strach z různých věcí, a obvykle je cesta ke zbavení se strachu pro každého trochu jiná, protože každý z nás jsme jiný a máme jiné prožívání. Chci Tě tedy podpořit, abys na to nezůstával sám a zkusil se svěřit někomu ve svém okolí. Máš vedle sebe někoho, komu věříš? Třeba rodiče, sourozence, kamaráda anebo někoho jiného dospělého, třeba někoho dalšího z rodiny? Sdílení samo o sobě dokáže hodně ulevit.

Obrátit se můžeš i na Modrou linku, lépe však na telefonu nebo chatu, kde můžeme jít více do hloubky a vzájemně se doptávat (www.modralinka.cz). Možná máte také ve škole školní psycholožku/psychologa? I to je někdo, komu se můžeš svěřit a kdo Ti může pomoci vyznat se v Tvém strachu.

Přejeme Ti hezké jarní dny.
Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

je dobře, že pro sebe hledáš podporu ve chvíli, kdy máš strach a nevíš, co se děje. Popisuješ chování rodičů, které je pro Tebe matoucí, říkají, že pojedete k babičce, ale nikdy tam nejedete. Znejišťují Tě i nákupy oblečení, které jindy nekupujete. Úplně chápu, že jsi z toho zmatená. Bohužel Ti nedokážu odpovědět na to, proč k babičce nejedete, ani co se přesně děje, to ví nejlépe Tví rodiče. Ale přemýšlím o tom, jestli je možné, abys s rodiči mluvila o tom, jak se cítíš a zeptala se jich, co se děje. Klidně jim to můžeš říct podobně jako jsi to napsala nám. Říkám si, že může být hodně důvodů, proč je to teď doma takové zvláštní. Třeba mají rodiče nějaké starosti a neuvědomili si, jak Ti je a že by Ti měli říct více, anebo Tě chtějí ušetřit starostí - někdy takhle dospělí chtějí své děti chránit.

Pokud bys o tom s rodiči z nějakého důvodu mluvit nemohla, možná je ještě někdo další, komu věříš a s kým to můžeš sdílet? Třeba starší sourozenec, někdo jiný dospělý příbuzný anebo třeba i oblíbená paní učitelka? Věřím, že se brzy dozvíš, co se děje. Kdyby Tě to i dále trápilo anebo by ses dozvěděla něco, co Tě rozruší, můžeš se znovu obrátit i na nás, lépe však na telefonu nebo chatu, kde se můžeme vzájemně doptávat a jít více do hloubky (www.modralinka.cz).

Držíme Ti palce,
Modrá linka

Ahoj,
je mi líto, že tě škola nebaví a máš k ní tak negativní vztah. V první řadě by asi bylo dobré zamyslet se nad tím, čím je to způsobeno. Chápu, že v některých předmětech ti nemusí vyhovovat učitel nebo styl výuky, ale pokud ti nevyhovuje většina předmětů, možná bude problém někde jinde. Někdy například škola děti nebaví, když je pro ně příliš namáhavá nebo probíranému učivu nerozumí (což tedy zřejmě nebude tvůj případ), ale stejně tak se ve škole často nudí i děti, které jsou nadprůměrně nadané a inteligentní. Zkus se zamyslet nad tím, jestli tě školní hodiny nudily vždy, nebo kdy například nastal ten zlom a čím mohl být způsobený.
Co se týká nevyhovujícího stylu výuky paní učitelky, o které se zmiňuješ, můžeš na toto téma například rozpoutat ve třídě diskusi a zeptat se, jak to vnímají ostatní spolužáci. Pokud vás s tímto názorem bude většina, můžete jej paní učitelce tlumočit a domluvit se na jiném stylu výuky, který by vám lépe vyhovoval.
Držím ti palce!
Bára

Ahoj z poradny Sbarouven,

děkuju ti za tvoji odvahu napsat a svěřit se s tím, co tě trápí. Říkám si, že to musí být docela těžké, když tě kamarádka přitahuje i jiným způsobem a zároveň s tebou řeší, že se jí líbí jeden kluk. Rozumím tomu, že přemýšlíš, co dělat a máš strach z toho, že se naštve. Myslím, že je tvoje obava zcela přirozená a já bych měl také takovou obavu. Opravdu ti totiž nikdo nezaručí, jaká opravdová reakce bude. Čtu ale, že jste kamarádky a asi to znamená, že spolu máte blízký vztah. To může být dobrým základem k tomu, aby si v povídání s ní třeba zjistila, jaký má vztah ona k tobě. Neznamená to, že se hned musíš přímo zeptat, zda se jí líbíš. Můžeš zkusit nějakou oklikou nebo obecnými tématy zaměřenými na to, když se někomu líbí stejné pohlaví. Vlastně se tím snažím říct, trochu si zmapovat terén a zjistit, jaké názory vůbec kamarádka má.
I když to může být těžké, je třeba také počítat s variantou, že se kamarádce líbí kluci a znamená to, že nikdy tvoji přitažlivost nemusí opětovat. To neznamená, že byste nemohli zůstat kamarádky. Stane se totiž a je to zcela normální, že se nám může líbit i někdo blízký. Je potom na nás se rozhodnout, jestli je pro nás tak důležitý, že dokážeme zkousnout, že s ním budeme mít kamarádský vztah. I kamarádský vztah je totiž blízký. Bylo by ode mě nefér ti napsat, jak to určitě dobře dopadne, i když bych ti to moc přál. Také si říkám, jestli se chceš s kamarádkou vůbec o tom, jak sbalit kluka bavit. Pokud by ti to bylo nepříjemné, máš určitě právo to odmítnout a nebavit se o tom. Pokud by si chtěla o tom, co se mezi tebou a kamarádkou děje, můžeš využít třeba Linku bezpečí nebo její chat - www-linkabezpeci.cz. Linka je anonymní a zdarma. Pracují tu lidé, kteří s tebou budou rádi mluvit o tom, co se děje a pokusí se ti pomoct vymyslet nějaké další kroky.

Držím moc palce
Poradna Sbarvouven.cz

Ahoj z poradny Sbarvouven.cz,

moc ti děkuji za tvůj dotaz i za popis toho, jak celou situaci prožíváš a jaké myšlenky tě napadají. Rozumím tomu, že tě to trápí a určitě nejde o žádnou jednoduchou věc. Chtěl bych tě hodně podpořit v tom, že na sebe nemusíš spěchat. Je možné, že si ještě na cestě k nějakému uvědomění a je také možné, že tím uvědoměním bude, že se nechceš přesně identifikovat. Variabilita a nejednoznačnost totiž může být také v pořádku. Důležité je, aby výsledkem bylo to, co sám/sama chceš a bude to odpovídat tvým představám a přáním.
Je důležité myslet na sebe a dělat to, co ti přijde pro sebe důležité. Dělat věci a nosit oblečení, ve kterém se cítíš bezpečně a pohodlně. Je to totiž o tobě a o tvém právu, cítit se dobře. Moc bych ti přál, aby byl v okolí někdo, s kým můžeš o těchto věcech mluvit a třeba se mu i svěřit, co prožíváš. Někdy to nemusí být jednoduché. Napadá mě proto, že pokud by byla taková chuť s někým o tomto tématu mluvit, svěřit se s pocity a hledat nějaké možnosti, co dál, můžeš se klidně obrátit na naši poradnu Sbarvouven.cz. Pracují zde lidé, kteří mají mnoho různých životních příběhů. Na hlavní stránce najdeš jejich popis a můžeš si vybrat, zda by nebyl někdo, s kým by bylo fajn si psát. Naše poradna je anonymní a zdarma. Nemusíš říkat nic, co nechceš.
Rozumím tomu, že by bylo nejlepší mít jasno. Je možné, že to v tuhle chvíli ještě nejde a si jen na cestě, ve které se budeš chvíli hledat a přicházet na to, co je bezpečné a pro tebe osobně důležité. Pokud ti dělá dobře nosit sportovní podprsenky, dělej to. Pokud je pro tebe důležité vzít si sukni nebo kalhoty, rozhodni se podle sebe. Nezapomeň, že nikdo nemusí být na své trápení sám. Držím moc palce.

poradna Sbarouven.cz

Milá dívko,

svěřuješ se poradně s tím, že tě moc mrzí ztráta přátelství s jednou holkou. To, co popisuješ je opravdu moc zvláštní způsob, jak se k tobě zachovala. A její chování k tobě není dobré. Je pochopitelné, že tě to moc mrzí, pokud jste byly tak dlouho kamarádky. Myslím si, že kdyby ti to alespoň vysvětlila, co jí najednou vadí, že se takto změnila, že by se ti určitě v tom ulevilo. Nejspíš je toho víc, co tě nyní trápí a s čím potřebuješ pomoci. Proto tě objednali k tomu psychiatrovi. Bylo by moc dobře, abys o tom, co se děje, co prožíváš, jak se cítíš s někým mluvila. Chápu ale, že nemusíš cítit důvěru v tomto k lékaři, kterého neznáš a tak se ti nechce o sobě mluvit. Pokud bys chtěla můžeš využít jako první krok anonymní chat, který je určený pro děti, které prožívají něco těžkého. Zde najdeš dětské poradce, kteří o tom s tebou podrobně pohovoří a třeba ti i poradí nějaké praktické kroky co dělat, abys našla úlevu. Je dobré na to nebýt sama. Můžeš využít třeba i ten náš, najdeš ho na www.detstvibeznasili.cz. Mohou se na nás obracet děti s jakýmikoliv problémy. Nemusíš sdělovat nikomu své jméno nebo školu, kam chodíš. Tak se neboj říci si o podporu a nebuď na to vše sama.
Tak ti držím palce. Poradce Centra Locika

Milá dívko,

děkujeme za dotaz. Popisuješ poradně co v tobě vyvolává, když se setkáš s případem, kdy někdo ubližuje dětem. Píšeš o velké lítosti, úzkosti, kterou to v tobě vzbuzuje. Máš strach o svou rodinu, přestože tu není důvod a nic se neděje. Je tedy patrné, že máš ten strach uložený v sobě, že si neseš velkou úzkost a lítost. A to se probouzí vždy když se setkáš se situací, kdy se ubližuje dětem a úplně tě to tzv. zaplaví. Ptáš se jak na to zapomenout. Možná tu je ve tvé minulosti nějaký důvod, proč se v tobě takto silný strach, lítost a další pocity uložily, možná nějaká tvoje silná zkušenost. Na tu si nemusíš vědomě pamatovat ale podvědomě ano a tvoje nervová soustava má takovou vzpomínku uloženou. To tvoří „ program ve tvém podvědomí“, který se spouští vždy, když ti to nějaký podnět připomene. Zapomenout se na to nedá. Ale léčba spočívá v terapii, která ti pomůže přijít na to, co tento „emoční program“ vytvořilo a uvolnit ho, uvolnit napětí, které vytváří a tzv. „přepsat ho“. K tomu ale je potřeba nejdříve to, abys mu porozuměla a nahlédla s většího odstupu. Bylo by fajn, kdyby sis k tomu našla vhodného dětského psychologa, terapeuta. Třeba se zeptej ve škole, vašeho školního psychologa jestli by ti s tím pomohl. Je dobré své zkušenosti, pocity, myšlenky s někým dalším sdílet, nebýt na to sama. Držím ti palce. Poradce Centra Locika

Na tvůj druhý dotaz, „co znamená cgs“ v minecraftu ti bohužel nedokážu odpovědět. Obrať se s ním nejlépe na někoho se svých spolužáků, komu důvěřuješ a prostě se ho zeptej, co to znamená, proč to tam píše. Není to ostuda se zeptat.

Milá dívko,

děkujeme za důvěru, svěřuješ se poradně s tím, že nenávidíš svůj vzhled a celkově nejspíš i sama sebe. Ptáš, zda-li by se s tím vztahem sama k sobě dalo něco dělat. Je moc dobře, že to popisuješ jako nenávist sama k sobě. Protože to jak vypadáš mohou různí lidé hodnotit jinak a to jak jo vnímáš ty sama a co to v tobě vyvolává je druhá stránka věci. A často druzí lidé na tebe nemusí mít podobně negativní názor jako máš ty sama. Třeba máš zase jiné přednosti, pěkné oči, pěkné vlasy atd. Z toho, co píšeš, je patrné, že je něco v nepořádku především se vztahem k sobě. Rozumím tomu, že ti mohou pupínky, silné ochlupení nebo nadváha vadit. Ale jak už jsem psala, to není vše, co jsi ty. A jde o to, jaké vlastnosti u sebe vnímáš a jak je hodnotíš. Je potřeba aby ses naučila na sobě najít to, co je pozitivní, s čím jsi spokojená, vnímala sebe z té dobré stránky. Určitě je něco co ti jde, co děláš ráda, co umíš. Určitě je něco, čemu se ráda věnuješ, máš nějaké zájmy, koníčky. Určitě máš i vlastnosti, které mají druzí na tobě rádi a které máš ráda i ty sama. Zkus se nad tím zamyslet. A uvědomit si to, co je na tobě dobré a pěkné. A určitě uvidíš i to, že jsi v mnoha stránkách podobná ostatním. A také to, že i druzí mají své neduhy a problémy. A každý něco má. Určitě bych ti ale doporučila si o tom, co tě trápí víc promluvit, nejlépe s nějakým odborníkem. Pomohl by ti porozumět tomu, kde se v tobě vzala ta nenávist k sobě, proč máš takto negativní vztah k sobě samé a mohli by jste spolu přijít na to, jaké kroky udělat, aby se tvůj postoj k sobě samé v tomto posunul. Zkus se proto poradit třeba se školním psychologem či poradcem. Pokud o tom, co tě trápí chceš nejdříve mluvit anonymně, tak můžeš využít chat, určený pro děti, které něco trápí. Najdeš ho i u nás, na stránkách Centra Locika. www.detstvibeznasili.cz. Na chat se mohou obracet děti s čímkoliv, co je trápí. Určitě bude dobře, když se s tím někomu svěříš a budeš své pocity sdílet. Nezůstávej na to sama a zkus si pro sebe najít pomoc. Určitě si jí zasloužíš. Potřebuješ někoho, kdo ti pomůže najít to skvělé v tobě samé a uvěřit sama v sebe.
Držím ti palce, Poradce Centra Locika.

Milá dívko,

děkujeme za tvůj dotaz. Svěřuješ se poradně s tím, že rodiče se hodně hádají a uvažují o tom, že se rozvedou. Píšeš, že táta by si vás nejspíš po rozvodu vzal k sobě, což by vám s bratrem nevadilo. A dále píšeš o tom, že máma křičí i na vás, přestože jste jí nic neudělali. Rozumím tomu, že musí jít o moc nepříjemnou situaci a že stálé a velké hádky rodičů nejsou v pořádku pro děti. Ráda bys našla klid a nejspíš raději žila s otcem a bratrem, mimo kontakt s mámou , která na vás hodně křičí. Abych ti k tomu mohla napsat nějakou odpověď, potřebovala bych vědět, jaký je tvůj dotaz. Situace, která je doma není v žádném případě ani vina ani zodpovědnost dětí. A rodiče si to musí vyřešit nejdříve mezi sebou. Není dobré, pokud svůj spor přenáší na vás a třeba se vás dokonce ptají „ s kým chcete být“. Vytváří to zbytečně velký tlak, se kterým si děti neumí poradit. Pokud situace doma skutečně spěje k rozvodu rodičů, máte právo na to, vědět, co se mezi rodiči děje a rodiče by vám o tom měli říci. Můžete se zeptat a požádat je o to, aby vám k tomu, co se děje něco řekli, vysvětlili, proč se tolik hádají a zda-li opravdu směřují k rozvodu, když se o něm doma mluví. To jsou ale informace, které potřebujete vědět, aby jste se v tom, co se doma děje trochu víc vyznali. Rodiče ale nemohou chtít aby jste se postavili na jednu či druhou stranu, řešili s nimi kdo jaký je a kdo se jak vůči tomu druhému chová. V tom je můžete požádat, ať vás do svého sporu nezatahují. Potřebujete vědět, co a jak bude dál. Děti potřebují v rodině pocit bezpečí a klidu. A rodiče by na to měli brát ohled, přestože mohou mít mezi sebou partnerské spory. Spory mezi dospělými mohou být a často vznikají. Důležité ale je aby i tak se vůči vám dětem chovali dobře a měli jste spolu i přesto pěkné vztahy. Pokud by sis o té situaci doma potřebovala s někým promluvit víc a podrobně, můžeš se klidně obrátit na náš chat, ten je anonymní a mohou se na něj obracet děti s čímkoliv, co potřebují. Najdeš ho na www.detstvibeznasili.cz. Je to chat Centra Locika. Tak se neboj když tak ozvat. Určitě tu s tebou o tom někdo rád promluví.
Držím ti palce. Poradce Centra Locika

Milá dívko,

děkujeme za důvěru, svěřuješ se poradně s tím, že ti vadí chování spolužáka. Ten má potřebu vás všechny ponižovat a nepřiměřeně vytahovat své schopnosti, které doopravdy nemá. Rozumím tomu, že ti takové chování vadí a nemůžeš ho už ani vystát, jak píšeš. Ptáš se na to, co mu máš na to jeho chování říci. Nejlepší způsob jak na to reagovat je nereagovat vůbec. Zkus dělat, že sis toho nevšimla, ignorovat ho neodpovídat. A vůbec ne s ním soutěžit „jeho způsobem“, tedy dokazovat kdo skutečně lepší je a kdo není, nebo kdo co umí. Právě o to mu jde, o ten spor a to aby vzbuzoval vaše reakce. Můžeš si sama pro sebe říci, že na jeho hodnocení ti nezáleží, protože ty sama nejlépe víš, jak to je a kdo v čem skutečně dobrý je a není. A prostě mu nedávat svou pozornost, pokud se chová tímto způsobem. Samozřejmě můžeš mu to pak někde v soukromí říci, že se chová nepřiměřeně a že tím svým chováním všechny kolem naštve. Ale je možné, že on to nepřijme a neuzná. Zkus se nad to povznést a nenechat se jeho chováním ovlivňovat. Uvidíš, že i on, když neucítí, že dostává „odměnu“ ve formě vaší pozornosti, sporu, provokace atd., tak nebude mít motivaci ve svém chování pokračovat.
Držím vám palce, Poradce Centra Locika.

Ahoj kluku,

Penis si můžeš mýt každý den. Pod předkožkou se také myj, ale jen tak daleko, jak můžeš předkožku přetáhnout. Zmíněná „věc, kterou jde sundat“, je pravděpodobně tzv. smegma, což je hmota, která vzniká odlučováním svrchní vrstvy epitelu (= povrchové tkáně) na povrchu žaludu a na vnitřním listu předkožky. Tvorba smegmatu signalizuje, že u Tebe již došlo k „odlepení“ vnitřního listu předkožky od žaludu, případně k němu právě dochází. Jedná se tudíž o normální jev, který Tě nemusí znepokojovat. Smegma lze jednoduše smýt při koupání nebo sprchování.

Pokud jde o bílé „puntíky“ na kožním pokryvu penisu, zřejmě se jedná o zvětšené mazové žlázky. Jejich zvětšení souvisí s tím, že v období dospívání, jímž právě procházíš, nastává zvýšená tvorba kožního mazu (proto je pokožka dospívajícího člověka zpravidla mastnější, než pokožka dítěte, zejména v obličeji, na ramenou, na trupu a v okolí pohlavních orgánů).

Ahoj,
těší nás, že ti odpověď od Modré linky pomohla.

Ano, zařazení odpovědi určuje odborník, který na dotaz odpovídá (tedy třeba psycholog z Modré linky). V tuto chvíli máme přes podtéma vyřešené i určování toho, kdo má nezodpovězený dotaz na starost. Takže ta kolonka v době vytvoření je chvíli volná, pak se u nás promění třeba na „pro Modrou linku“ a později ji Modrá linka změní například na „strach“.

Pokud je mi známo, vývojáři webu mají v plánu přiřazení odpovídajícího časem od témat oddělit, pak tedy nejspíš bude umožněné, aby téma dotazu předvybral přímo sám tazatel.
Ale v tuto chvíli těžko odhadovat, kdy plánované vylepšení vznikne.

Alík

Ahoj,
děkuji za důvěru, se kterou se na nás obracíš. Někteří mladí lidé ve Tvém věku zažívají podobné chvíle. Píšeš o sexualitě a přitažlivosti ke kamarádce. Ptáš se, že nevíš, jak to kamarádce říct. Píšeš ale také o strachu z nepřijetí rodinou, spolužáky.
Pro mě je důležité Ti napsat, že si dovedu představit, jak pro Tebe může být to vše náročné. Dokonce zmiňuješ, že bys raději nežila. Pokud máš myšlenky na ukončení života, je nutné říct si o pomoc. Zasloužíš si podporu a prostor pro svěření se se svou situací. Doporučuji Ti obrátit se na krizovou službu Linky bezpečí 116 111, kde jsou non-stop a služba je anonymní, bezplatná, také můžeš využít chat. Na LB se Ti dostane prostor, kde se můžeš svěřit a vše probrat. Pokus se pro sebe vyhledat podporu někoho blízkého nebo odborníka (např.: školního psychologa).
Ač se Ti může zdát Tvá situace nyní neúnosná, vždy existují nějaké možnosti, jak situaci zvládnout. To vše můžeš také probrat v poradně Sbarvouven.cz. Zasloužíš si podporu a prostor pro sdílení. Pokud tomu dobře rozumím, doufáš, že se Tvá sexuální orientace, se kterou se rodíme a nevybíráme si ji, změní. Pokud ještě váháš, tak je dobré naslouchat sobě a neuspěchat svá rozhodnutí.
Pokud se rozhodneš zveřejnit svou orientaci, je dobré se na coming out připravit a promyslet ho. Nemusíš na to být sama. V poradně naši mentoři často provází klienty náročným obdobím coming outu, sami ho prožili. Jestli se chceš svěřit kamarádce se svými city, nejdříve bych doporučovala zjistit, jak to má ona. Zkusit se pobavit na téma vztahů. Zjistíš, jak by mohla reagovat. Pak se podle toho dál rozhodneš. Stejně tak je dobré přichystat si prostor i v rodině, ve třídě. Zjistit si, kdo by Ti mohl být oporou. Můžeš se setkat s nepochopením, ale také s porozuměním a respektem.

Jsme tu pro Tebe.
Poradna Sbarvouven.cz