Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Jak říct mamce, co mě baví Alík radí dětem

    Povolání

    Ahoj Alíku. Mám problém.Kamarádi,mamka,brácha,děda a celkově rodina se pořád ptá co chci dělat po Základce. A já vím co se mi líbí a bavý mě to a řeknu jim to. Ale to co mě doopravdi naplňuje není co říkám. To co mě nesplňuje jsou 3 věci zpěv,tanec a herectvý. Nedokážu dát jedno na první místo ale dokážu to každý odůvodnit. Tanec: Moc ráda tancuji a dělá mě to šťastnou jsem u toho uvolněná a příjdou si jak baletka a od první třídy do 6 jsem tancovala. Zpěv- už od 9 jsem mámce "zpívala" byla jsem malá a to nešlo ani brát vážně protože to bylo fakt votřesný. Ale až do teď se to ve mě nese a zpěv pořád miluju a už podle mě spívám docela hezky ale vlastně i kdyby ne tak mi to nevadí protože já spívám srdcem a když spívám umím ze sebe dostat bolest. Heretvý- jelikož se teď měním tak mám velmi silný city což znamená že se dokážu vzcítit do jakýkoliv osoby tím spůsobem že mě bolí až u srdce a brečím kolikrát víc než oni ale když je tam naopak něco příjemnýho nebo vzrušujícího tak to samozřejmě také cítím s dokážu se jen tak rozbrečet. Když dělám všechno 3 na jednou tak jsem v sedmím neby. Prosím pocte mi jak mám mamce naznačit že aby se snažila mi porozumět. Moje mamka vůbec netuší že se mi tohle děje a neví co se mi honí hlavou.

    holka, v lednu 14, 16. listopadu 2020

    Ahoj z Modré linky,

    v Tvém mailu popisuješ své tři vášně: zpěv, tanec a herectví. Ptáš se nás, jak mamce říct o tom, co Tě naplňuje a čemu by ses chtěla věnovat.
    Je krásné mít něco, co Tě tak baví. Rozumím, že bys ráda měla příležitost to rozvíjet. K tomu to ale potřebuje vědět někdo v Tvém okolí, aby ti pomohl vymyslet, jak by to šlo udělat.

    Z Tvého mailu čtu, že už se těm oblastem nějakým způsobem věnuješ, ale chtěla by ses jim věnovat víc. Věřím tomu, že pokud by Tě mamka viděla u zpěvu, tance, anebo hraní, tak z Tebe může cítit všechno to pozitivní prožívání, které popisuješ. Štěstí a naplněnost na nás často druzí lidi poznají. Moc oceňuji, že to chceš mamce říct, aby Tě mohla lépe pochopit a podpořit v tom, co máš ráda. Přijde mi dobré si najít ten správný čas a prostor pro povídání. Možná máte nějaké společné oblíbené místo, anebo budete mít delší čas pro sebe, kdy bys o tom mohla začít mluvit. Možná potom, co Tě uvidí tančit, nebo zpívat bude dobrý prostor o tom začít. Možná se Ti bude chtít o tom první mluvit s někým jiným, komu důvěřuješ, a pak až s mamkou. Možností je spousta.

    Je to vzácné, že cítíš velkou propojenost s něčím, co Tě naplňuje. Takové věci nás dělají do velké míry v životě šťastnými. Někdo v sobě jen těžko hledá, co ho baví. Chtěla bych Tě podpořit, aby ses nebála do toho jít a zkusit udělat druhý krok. První krok už jsi udělala, protože jsi nám napsala. Je fajn vědět, že třeba nepůjde všechno skloubit podle Tvých představ a může to taky trochu trvat, ale stojí za to to zkusit.

    Hezké podzimní dny přeje
    Modrá linka

    Na otázky odpovídají

    pracovníci Modré linky, psycholožky BáraV a Péťa, poradenské centrum Locika, MUDr. Jiří Staněk, MVDr. Přemysl Rabas, bojovníci proti kouření z projektu Nekuřátka, vědecký novinář Pragmatik a správci. Občas odpovídá i sám Alík.

    Dotazy mohou pokládat pouze děti mladší 15 let.

    Povolání

    Střední škola pro modeling

    Ahoj Alíku, měla bych takový dotaz, za rok vycházím ze základky a chci pracovat v modelingu, jenže vůbec nevím, na jakou střední školu bych měla jít. Předem děkuji.

    Gigi, 14 let, 9. července

    Ahoj,
    na to, aby byl člověk chodící stojan na oblečení, žádné vzdělání nejspíš nepotřebuje. Střední školu si zvol podle toho, co bys chtěla dělat, až ti kariéra v modelingu nevyjde.

    I kdyby se ti poštěstilo, že bys za deset let vládla molům (myšleno těm, po kterých se chodí při předvádění oblečení, ne těm, kterým oblečení chutná :-)), tak za dvacet let se ti může stát, že tě nahradí mladší konkurence nebo počítač (už i dneska umí generovat/retušovat fotky lidí velmi dobře). Jen velmi málo modelek vydrží u této profese do důchodu, takže se určitě vyplatí umět i něco dalšího.

    Alík

    Povolání

    Budoucnost a povolání

    Dobrý den poradno, mám „dotaz“ ohledně mé budoucnosti a povolání.

    V květnu jsem úspěšně udělala přijímací zkoušky na osmileté gymnázium. Teď je mi 11 a takže tuhle školu skončím asi v 18. Až mi bude 15 chci si najít brigádu-práci. Mám už takovou představu, která může pro někoho být možná jen sci-fi ale mám velké sny a představy.
    Chtěla bych být učitelka spíš mladších dětí (1.stupeň) ale nechtěla bych učit na normální základní škole. To je „nuda„ v tom smyslu že máte přesné tabulky atd.

    Buď bych chtěla učit v alternativní škole (nevím jestli se to tak jmenuje) nebo bych chtěla školu vlastní (vlastně soukromou) a nebo učit (jako Mája- učitelka která nás doučovala na přijímačky).
    nejvíce se mi ale líbí 2. možnost (vlastní škola)...

    Učitelka v mateřské škole bych úplně být nechtěla ale chtěla bych hlídat malé (tak dvouleté) děti. Teď jsme byli na chalupě (celkem 6 rodin) a byli tam děti dvě 2leté, a pak 5 až 8leté děti. Já jsem tram byla nejstarší a děti jsem tam rodičům i hlídala. Strašně mě to bavilo. Hlavně ty malé. Hrála jsem si s nimi, dávala na ně pozor v bazénu, starala jsem se o ně. Bylo to jako v jiném světě-super.

    Myslíte že by jsem už v 15 mohla doučovat nebo hlídat malé děti jako brigádu?

    Jaké mám po gymnáziu další možnosti?

    A můžu po gymnáziu studovat další střední?

    Dál hraji na kytaru a spoustu dalších nástrojů, dobře zpívám, píši knihy, píšu dobré a chytlavé písničky už od 9 let.

    Chtěla bych kapelu nebo spíš sólovou hudební kariéru jak mám začít?

    holka, 11 let, 21. června

    Ahoj z Modré linky,

    blahopřejeme Ti k úspěšným přijímačkám. Je moc dobře, že se zajímáš o to, co jednou budeš dělat a dokonce už máš jasnou představu.

    Co se týká toho, co dál po škole, nejlépe Ti může poradit výchovná poradkyně (poradce) ve škole. Obecně Ti můžeme doporučit, jestliže chceš být učitelka, jít na pedagogickou fakultu. Jestliže se člověk rozhodne, že nechce jít na vysokou školu a uvědomí si, že se chce věnovat nějakému povolání, na které ho připraví nějaká střední škola, není nic špatného na tom, si ji vystudovat.

    Pokud jde o brigádu, domnívám se, že pokud se domluvíš třeba s nějakými sousedy, příbuznými nebo třeba známými rodičů, můžeš někomu hlídat děti, případně je doučovat i dříve.

    Jak začít hudební kariéru, s tím nemám žádné zkušenosti. Poradit se můžeš s paní učitelkou hudební výchovy, případně na nějaké umělecké škole. Také se můžeš inspirovat životopisy známých hudebníků. V dnešní době se také naskytují příležitosti prostřednictvím různých talentových soutěží.

    Přejeme Ti prima dny
    Modrá linka

    Povolání

    Chci se stát vojákem

    Dobrý den, chtěl bych zeptat na mé budoucí povolání, vždy jsem táhnul ke zbraním, tudíž jsem chtěl být policajt, protože mám prostě tendenci pomáhat lidem a být něco jako jejich ´´patron´´, no každopádně jsem se neučil dostatečně dobře na to abych se mohl stát policajtem (momentálně mám asi 3 nebo 4 čtyřky). Takže jsem myslel jaká profese by mě mohla bavit, no a vyzkoumal jsem vojáka, já vím je to rizikové povolání kdy mohu přijít i o život, ale mě se to povolání prostě líbí, a taky se mi líbí to že bych pomáhal státu a chránil ho. Každopádně když jsem to dnes pověděl mámě tak z toho nebyla moc nadšená, zakázala to... Tudíž jsem teď trošku v menším dilema, budu muset jít na učednický obor a nejlépe si udělat nástavbu na maturitu, momentálně chápu jakou chybu jsem udělal, že jsem přes koronavirus při online hodinách hrál hry nebo prostě dělal všechno možné jen ne poslouchal. Takže budu muset dost zabrat, vzdělání s výučním listem trvá 3 roky a nástavbové studium 2 roky, jak milé tedy dostuduji tak již budu plnoletý a budu moct rozhodovat sám za sebe (momentálně jsem v osmé třídě). Takže bych se tím vojákem nakonec stát mohl, ale opravdu si nedokáži představit jak by se na to máma tvářila... Každopádně já už jsem rozhodnutý a necítím žádný pocit, jak to jen říct, prostě mě nic nepřesvědčí o tom že bych se měl stát něčím jiným než vojákem.
    Děkuji, Jiří.

    Jiří, 14 let, 22. června

    Ahoj,
    je skvělé, že máš jasno o svém budoucím povolání a umíš zároveň i vysvětlit, proč bys ho chtěl dělat. Stejně tak je moc dobře, že si uvědomuješ chyby, které jsi při svém vzdělávání udělal a chceš je do budoucna napravit.
    Nejsem si však úplně jistá, na co přesně se ptáš. Pokud tě trápí to, jak máš mamince říct, že by si se za pět let chtěl stát vojákem, myslím, že není nezbytně nutné řešit to právě teď, když ještě žádné reálné kroky k dosažení svého cíle nepodnikáš. Pět let je dlouhá doba a jak správně píšeš, v devatenácti letech budeš už dospělý a budeš si moci o svém životě rozhodovat podle sebe. Navíc je klidně možné, že do té doby maminka na tvé rozhodnutí změní názor. Třeba když uvidí, že za svým cílem systematicky jdeš, poučil jsi se ze svých minulých chyb a opravdu ti na něm záleží, přestane jej brát jako rozmar a bude tě v něm podporovat. V současné době bych se proto, být tebou, soustředila především na to, abys při vzdělání neopakoval stejné chyby jako v minulosti a až se za pár let přiblíží doba, kdy bys měl mamince své rozhodnutí oznámit, možná už bude situace úplně jiná a nebudeš muset řešit její odmítnutí.
    Měj se hezky!
    Bára

    Povolání

    Co studují politici

    Ahoj,

    1. Mám dotaz. Chodím do osmé třídy, brzy do deváté a ještě vůbec nevím, na kterou střední školu bych chtěl jít. Vůbec nevím, co chci v budoucnu dělat za práce. Myslím na takové větší povolání, například vlastnit nějaké své firmy, z kraje být třeba i trošičku menším politikem, abych taky mohl „kecat“ do té vlády O:-):-D atd. Jaká střední škola by pro mě byla nejvhodnější, podle toho, co jsem tu napsal? A ...
    2. Chci se zeptat, jen tak pro zvědavost, jestli třeba nějaký politik, nebo i premiér, nebo prezident může mít jen střední školu (nebo gymnázium), nebo musí mít povinně i vysokou školu? :->

    Díky za odpovědi předem...

    pankluk, 14 let, 25. května

    Ahoj, je skvělé, že se zajímáš, co dělat v životě a co k tomu studovat. A mám pro tebe dobrou zprávu: není žádná jedna škola nebo jeden obor, který je nutný nebo vyžadovaný pro kariéru v politice. Naopak, když se podíváš do poslanecké sněmovny nebo na místní a krajské úřady, najdeš tam zastupitele ze všech různých oborů a s různým vzděláním: právníci, lékaři, ekonomové nebo podnikatelé. A také herci, sportovci apod.
    Není žádná škola, kterou „musíš“ vystudovat na to, aby ses stal politikem. Takže skutečně může mít prezident jen střední školu, v podstatě klidně jen základní, když na to přijde.
    Praxe je ale taková, že politik usiluje o důvěru veřejnosti. A vysokoškolský titul je pro část veřejnosti zárukou, že má daný člověk (kterého osobně neznají) alespoň nějaké schopnosti. Takže titul není nutný, ale pomůže.
    Nezapomínejme na to, že vysoká škola není jen titul. Můžeš se na ní naučit důležité dovednosti, osvojit si práci s informacemi a najít úplně nové věci a učit se je od skutečných odborníků. Doporučoval bych tedy výběr školy spíše podle toho, co tě baví, než podle toho, že míříš do politiky.
    Je ale řada aktivit, do kterých se můžeš pustit už teď. Podívej se po nějaký debatních klubech nebo modelu Spojených národů, jsou to takové „hry na politiku“ a vyzkoušíš si, zda tě to baví. Můžeš také studovat politologii nebo veřejnou správu, ne že by ti to umožnilo vstup do politiky, ale mohlo by tě to zajímat.

    Povolání

    Vliv filmů a jejich natáčení

    Ahoj poradno mám pár otázek...

    1. Zajímá mě, jaký vliv mají pohádky na děti. Slyšela jsem že v jednom dětském seriálu zakázali scénu kde hlavní postavy kouřili, je pochopitelné že asi proto, aby děti nezačali kvůli tomu kouřit, ale... já si pamatuju že jsem se v dětství moc ráda koukala na seriál jen počkej zajíci, tam si ten vlk občas zapálil, ty scény jsem tam výdala často ale za celý život jsem neměla na cigaretu chuť, přitom jsem je měla blízko u sebe. Je zajímavé že v jedné pohádce pro děti tu scénu zakážou (přitom tam měla být jen jednou) ale zase jí v jiné pohádce nechájí přitom se tam oběví víckrát, jak to funguje?
    2. Můžu ve svém věku natočit film? Je mi konkrétně 15, ale tady mám 14 abych sem mohla psát dotazy, doufám že to nevadí, ale k věci. Chci být režisérka a už teď se mi v hlavě rodí desítky nápadů na filmy. Jeden bych už chtěla natočit.
    3. Mám ještě jeden dotaz k filmu. Kolik stojí to aby se můj film oběvil v kině a co musím udělat před tím než ho tam dám?

    Předem děkuji za odpovědi

    holka, 14 let, 30. května

    Ahoj, uvažuješ o tom, jak věci fungují, a kriticky se stavíš k neověřeným tvrzením. To je správný, vědecký přístup.

    Normy týkající se toho, co je v seriálech nebo filmech pro děti přípustné, se mění, stejně jako se mění vnímání společnosti (i co se týče nebezpečí cigaret). A tak zatímco ve starých filmech třeba ze 30. let jsou cigarety vnímány jako módní doplněk nebo zkrátka předmět denní potřeby, dnes je cigareta vnímána jako nezdravý zlozvyk, který způsobuje závislost. Od 50. let přibývá výzkumů, které nebezpečí cigaret potvrzují, dnes už nejsou vědci na pochybách o tom, že cigarety jsou nejen nezdravé pro plíce, ale i jinak nebezpečné.

    Kdo rozhoduje o tom, co může ve filmu být? V Americe je to asociace MPA, která na základě obsahu dává filmům hodnocení od „všem přístupno“ přes „s doprovodem rodičů“, „nevhodné pro děti do 13 let“ nebo „nevhodné pro děti do 18 let“ (a několik dalších). Ale i producenti filmu nebo seriálu se sami, dobrovolně, mohou rozhodnout, že některé scény nezařadí nebo vůbec nenatočí. Reagují na poptávku ve společnosti. Producenti chtějí na filmu vydělat, a pokud by hrozilo, že jejich film se v některých zemích kvůli nějaké scéně nedostane do kin, mají důvod tuto scénu vyškrtnout. Jiní naopak mohou provokativní scénu schválně zařadit, protože doufají, že to přiláká větší pozornost.

    Ptáš se také, zda můžeš natočit film. Ještě před patnácti lety bych ti napsal, že je to dost těžké a drahé. To už ale neplatí. Pokud máš telefon a počítač, můžeš sama nebo s kamarády natočit film na velmi dobré úrovni. Stačí k tomu chytrý telefon schopný natáčet videa, nějaký stativ na telefon (aby se ti to lépe drželo), scénář nebo nápad, počítač na sestříhání. Určitě začni něčím menším a postupně se naučíš stříhat videoklipy a můžeš postupovat ke složitějším úkolům.

    Přímo na YouTube najdeš velké množství návodů (i oficiálních). K editaci videa můžeš zkusit s nějakým programem, který už máš na počítači, třeba Windows Movie Maker, a časem přejít k něčemu pokročilejšímu (DaVinci Resolve Free Editor je zdarma, ale dost složitý, Adobe Premiere Elements stojí pár tisíc a umí opravdu dost věcí).

    Na YouTube (nebo jiném serveru) můžeš své dílo vystavit zdarma (prober to s rodiči nebo zákonnými zástupci, přeci jen jsou věci, které by děti neměly na internet dávat) a takto si dobře natrénuješ, jak se videa tvoří.

    Co se týče uvedení filmu do kin, vůbec bych se tím být tebou nezatěžoval. Do kin jdou filmy velkých producentů, náklady spojené s distribucí jsou obrovské, týká se to opravdu jen relativně velkých projektů. Dobrá zpráva ale je, že kino k distribuci vůbec nepotřebuješ. Svá videa můžeš šířit na webu, kde je ostatně větší publikum. Hodně štěstí a těším se, až od tebe uvidím nějaký film (samozřejmě nebudu vědět, že je to tvůj film, vždyť tvůj dotaz je anonymní, ale až za pět let budu číst o 19leté režisérce, která uvádí na webu svůj první celovečerní dokument, budu předpokládat, že jsi to ty).

    Povolání

    Chci být psycholožka

    Ahoj poradno,
    od března 2020 jsem přemýšlela, co by jsem chtěla dělat za povolání a napadlo mě, že bych chtěla být psycholožkou. Jenže strašně moc lidí mi řekne, že se to nehodím nebo že jsem blbá. Prostě mě tyto věci strašně štvou, protože si myslím, že jsem rozhodnutá o tom co chci dělat. A navíc si to přeji rok. Takže si myslím že to je celkem dlouhá doba. Taky si myslím, že si v situacích nějakých umím poradit. Nebo se bránit. Ano, dokážu o sobě někdy říci, že jsem arogantní, ale myslím, že jsme lidi a nemůžeme být dokonalí. Tyhle věci mě celkem iritující protože sestra mi řekne, že neumím psychologii. Přitom si myslím že v mém věku nemůže mít člověk znalosti jako psycholog, ale nějak mě tyto věci štvou. Samodrejmě nenechám se od toho odradit. Jinak problém ve mně je, že v nějakých situacích si neumím poradit. A někdy mi je trapné říct si o radu, protože si chci poradit sama, ale nejde to. A někdy se za to stydím, že si nedokážu s danou situací poradit sam a musím si říct o pomoc.

    holka, 12 let, 21. dubna

    Ahoj,

    píšeš o tom, že si už rok přeješ být psycholožkou. Někteří lidé Tě od toho odrazují, mluví o tom, že se na to nehodíš, nebo že "neumíš psychologii" a podobně.
    Líbí se mi, že víš, co chceš dělat - pokud si za svým snem půjdeš, můžeš k němu dojít. Taky chci ocenit, že se nechceš nechat odradit. V tom Tě chci opravdu povzbudit.
    Pokud se chceš stát psycholožkou, čekají Tě roky studií a docela dlouhá cesta - máš pravdu, že člověk nemůže být psychologem hned a "umět psychologii", když se ji ještě neučil. To všechno má svůj čas a vývoj.
    Být psychologem také neznamená jenom něco se naučit, ale taky si uvědomovat sama sebe a to, co se se mnou děje. Když si čtu to, co jsi napsala, říkám si, že Ti to docela jde už teď. Uvědomuješ si, jak se odborně říká, svoje silné i slabé stránky, a to je moc dobře.
    Ještě k tomu, co píšeš - člověk si vůbec nemusí poradit sám, vlastně to ani nejde. Je v pořádku si říct o pomoc, ale zároveň to není snadné. Když jsi se zeptala Alíka, zvládla jsi to, a to je moc dobře :)

    Přejeme co nejhezčí jaro.
    Modrá linka

    Povolání

    Kam dál - Pedagogická škola

    Ahoj, dost často teď přemýšlím nad výběrem střední, vím že mám ještě čas (jsem v 7. třídě), ale mé kamarádky už ví...
    Napadla mě pedagogická, ale problém je, že berou do blízké pedagogické školy jen 60 dětí a nevim jestli bych ty zkoušky zvládla. Taky nesnesu pohled na krev. Co když se nějakému dítěti něco stane? Vážně nevím, ale učitelka by mě asi bavila.
    Taky mě napadlo že bych chtěla být nějaká návrhářka bytů, nebo zahrad, ale neumím moc dobře malovat;-D
    Pomůžete mi prosím? Děkuji

    holka, 13 let, 16. dubna

    Ahoj,

    chápu, že přemýšlíš nad tím, kam se po základní škole dál vydat a čemu by ses chtěla jednou v práci věnovat. Souhlasím, že máš zatím ještě čas, ale je moc fajn, dopředu si zjišťovat víc informací o tom, jak to na školách, které zvažuješ, chodí. Až to zase bude možné, můžeš se jít podívat na den otevřených dveří, které většina středních škol pravidelně pořádá. Nedokážu říct, jaká je šance dostat se na pedagogickou školu, o které píšeš. Zároveň si říkám, že máš dost času si zjistit, co všechno zahrnují přijímací zkoušky, a připravit se na ně. Ohledně pohledu na krev - je pravda, že se může stát, že se některé z dětí nějak zraní. Nemyslím si ale, že by to mělo nějak zásadně vadit, když nesnášíš dobře pohled na krev. Setkat se s nějakým zraněním můžeš kdekoliv. Něco jiného by to samozřejmě bylo v případě, kdybys chtěla být zdravotní sestra anebo lékařka. Co se týče návrhářky bytů anebo zahrad - řekla bych, že v současné době se toho už hodně dělá v grafických programech na počítači a malování už není tolik potřeba. Lépe by Ti to ale dokázal popsat někdo, kdo se takovému povolání věnuje. Můžeš s pomocí rodičů zkusit někoho takového najít a zeptat se ho. U povolání, která mají něco společného s architekturou, je důležité dobře umět pracovat s prostorem, s tvary a vzdálenostmi. Ohledně střední školy se můžeš zajít poradit se školní psycholožkou, pokud ji na škole máte. Stejně tak se můžeš vydat do pedagogicko-psychologické poradny, kde jsou taky zvyklí pomáhat studentům při volbě povolání.

    Držíme palce, ať pro sebe najdeš to, co Tě bude bavit,

    Modrá linka

    Povolání

    Policejní škola

    Ahoj všem z Alíka, už od 6 let mě životem doprovází zbraně např. -(střelecké tábory apod.), myslím že jsem v tom hodně dobrá většinou trefím střed a i vyhraji nad nějakými kluky z tábora:-D, ráda bych v budoucnu studovala kriminalistiku ale nevím jestli bych se na tu školu odvážila jít protože my zase otevřené rány v těle. Moc ráda bych řešila vraždy a tak podobně ale opravdu nevím jestli by mě tam přijely z důvodu že jsem holka. Ptám se vás tedy jestli je možné že by se holka jako já mohla dostat na policejní školu. Předem děkuji za odpověď @)->- hlavně je to můj sen pracovat se zbraněmi 😅

    holka, 12 let, 23. března

    Ahoj,
    zdravíme Tě z Modré linky.
    Píšeš o tom, že bys ráda studovala kriminalistiku. Kriminalistické a policejní obory je možné studovat jak na střední, tak vyšší i vysoké škole, a to, že jsi holka by nemělo vadit. Pokud by Tě zajímaly střední školy, můžeš se podívat tady: https://www.katalog-skol.cz/dle-vykonu/stredni-policejni-skoly. Píšeš také něco otevřených ranách, úplně nevím, jak tomu rozumět - dobrý zdravotní stav bývá pro přijetí na tyto obory nezbytný.
    Blahopřeju k tomu, že jsi dobrá ve střelbě, můžeš se jí věnovat i dále jako sportu, a co se týká zájmu o zbraně, můžeš (mimo práce u policie) pracovat třeba na střelnici, v obchodě se zbraněmi, vést střelecké kroužky či tábory apod. I tak můžeš uplatnit svůj talent.

    Pěkné dny,
    Modrá linka

    Povolání

    Kriminální policie

    Dobrý den, já bych se Vás chtěla na něco zeptat. Už od mala chci být kriminální policie, ale nevím na jakou mám jít školu. Chtěla bych se Vás tedy zeptat jestli víte odpověď na tuto otázku případně do kolikati let se studuje? Předem děkuji za odpověď.8-D

    holka, 11 let, 21. února

    Ahoj,

    je prima, že máš představu, co bys jednou chtěla dělat – sen, za kterým si můžeš jít. Existuje docela hodně policejních škol, kde bys mohla vystudovat to, co si přeješ. Na výběr budeš mít jak střední policejní školy s různými obory, tak i vyšší odborné anebo přímo vysoké školy. Střední školy se obvykle končí v 19 až 20 letech, vysoké školy se poté studují další 3 anebo 5 let. Zatím máš na rozhodnutí dost času, můžeš si zatím zjišťovat, která ze škol by se Ti nejvíc líbila. Často se pořádají dny otevřených dveří, kam se zájemci o studium můžou přijít podívat a zeptat se studentů i učitelů na vše, co je zajímá.

    Ať se daří,

    Modrá linka

    Povolání

    Výběr střední školy

    Vyběr střední školy

    Dobrý den, asi to řeším trochu brzo ale...je mi 13 let a chodím do sedmé třídy. Nedávno jsem se s rodici bavil kam bych chtěl jít na sš a co bych chtěl dělat až budu dospělý. Vím že se hlasí na dvě sš ale ja si zatím vybral jen jednu, a to konkrétně střední odborné učiliště Škoda v mladé boleslavi. Strašně moc bych tam chtěl chodit ale rodiče mi řekli že to určitě ne protože to je sš s výučním listem. A proto bych se chtěl zeptat jestli já mám nějaké právo si tu sš vybrat sám i když se to rodičům nelíbí, samozřejmě chápu že rodiče to platí atd. ale je přeci na mě kam půjdu když to budu studovat já. No prostě dotaz teď zkusím shrnout: Mám nějaké právo při výběru sš nebo je to čistě na rodičích kam mě pustí a kam ne?

    kluk, 13 let, 12. ledna

    Ahoj,

    je moc dobře, že se včas zajímáš o to, kam bys rád šel studovat, a co bys jednou chtěl dělat. Je v pořádku hledat, co Tě baví, zároveň se i poradit s rodiči i dalšími dospělými. Volba školy a s tím související volba povolání je otázkou dohody v rodině, společných konzultací i se školou. Vzhledem k tomu, že ještě zbývá nějaký čas, můžeš ještě vyčkat a mezi tím si k tomu zjistit další informace. Můžeš se poradit se svými učiteli/učitelkami, výchovným poradcem/poradkyní, ev. školním psychologem, kteří Tě učí a tedy také můžou tušit, jaký máš talent a jaké zaměstnání by Ti mohlo sedět. Také se můžeš spolu s rodiči objednat do PPP (pedagogicko-psychologické poradny), kde absolvuješ vyšetření a testy, které ukáží, jaká profese by seděla právě Tobě. Testy můžou pomoci nerozhodným žákům a studentům, popř. také těm, kdo mají jiný názor než jejich rodiče, může vám tak poradit i psycholog v této poradně. Může pomoci také zjistit si informace o odborném učilišti Škoda (účastnit se Dnů otevřených dveří, promluvit s tamními učiteli nebo žáky, popř. s někým, kdo tuto školu absolvoval). Pokud by Tvůj otevřený zájem rodiče nepřesvědčil, můžeš požádat někoho dalšího v rodině či mimo ni (děda, strýc, soused, učitel, psycholog), někoho, koho rodiče znají, aby Tě u nich podpořil a také s nimi o tom může promluvit.

    Přejeme Ti, aby výběr školy dopadl podle Tvých představ.
    Modrá linka

    Povolání

    Profesionální hráč videoher

    Ahojky poradno,
    mám dotaz do budoucna. Myslíte, že bych mohl být profesionálním hráčem video her? Podle mě mám potenciál, ale klasicky rodičům se to moc nelíbí. Ale podle mě, kdybych se fakt snažil a trénoval, tak bych mohl být klidně i top 100 nejlepších hráčů v ČR. Vím že nemůžete moc prozkoumat moje dovednosti, ale podle mě mi to fakt jde. Jenom potřebuji vědět, jestli se tím mám zabývat. Říká se, že když tě něco baví, tak v tom máš pokračovat nebo tak nějak to je.

    Předem díky za odpověď.

    kluk, 13 let, 13. ledna

    Zdravím tě,
    opravdu je skvělé, že přemýšlíš, čím se budeš živit v dospělosti. Hraní her je především zábava určená k odreagování. Asi se dá přivydělat i hraním her, ale že by tě tato činnost uživila po celý život, to si opravdu nemyslím.
    Na prvním místě měj vzdělání. Až budeš mít vystudovaný nějaký obor (učební obor, střední školu, vysokou školu), pak můžeš zkusit ty hry. Daleko výnosnější je vytváření her.
    Přeji ti hodně úspěchů při studiu.

    Povolání

    Jak si vybrat správně povolání?

    Dobrý den.

    Jsem v devítce a vůbec nemám tušení, kam chci jít.

    Od  dětství jsme snila o profesi doktora, ale nedávno jsem si uvědomila, že to NEJSPÍŠ není pro mě. Sestřenice nedávno vystudovala medicínu a všechno si to představovala krásné (jako ve filmech o doktorech) a poté mi řekla, že realita je úplně jiná. A ješte nevím, zda tato práce je pro mě, jak bych zvládala krev atd., není mi nejpříjemnější na to se dívat (třeba v nějakým filmu někdo dělá operaci a já nechci vidět, jak toho operovaného doktoři ,,rozříznou",ale poté, když už ukazují ty orgány, tak to je pohodě - doufám, že jste pochopili). NA DRUHOU STRANU je to profese o které jsem vždy snilaa pamatuji si, jak jsem si VŽDYCKY hrála na doktorku.

    Potom mě napadla profese designer interiérů, protože ráda a docela dobře kreslím, ALE nemám úplně nejlíp rozvinutou fantazii (která je pro designera potřebná), proto se bojím, že to není pro mě. Ale fantazii se dá vždycky natrénovat, nebo snad ne? NA DRUHOU STRANU by se mi to líbilo, ALE už je stejně asi pozdě, PROTOŽE dnes je 12.11. a přihláška se podává do 30.11. (a musí se napsat email do školy cca 2 týdny před podáním přihlášky na ty školy, aby to tam.stihli vyplnit atd.) + v lednu se konájí talentové zkoušky, na které nejsem VŮBEC připravená, musela bych chodit na přípravné kurzy (už je pozdě nejspíš) a odevzdat 10-20 svých obrázků, které nemám (teda mám, ale nejsou to ty nejlíp propracované, které se tam odevzdávají, mám jen spíš takové náčrtky, dívala jsem se na stránky některých škol a ty požadují odevzdat mezi těmito 10-20 obrázky design interiérů atd. a to jsem nikdy nedělala). A některé školy zaměřené na tento obor ješte + chtějí různé referáty atd. na téma např. oblíbený designer ( o tom já nic nevím).

    A jako poslední jsem zvažovala něco jako obchodní akademie (SŠ). ALE nevím, zda je tato profese pro mě a JESTLI MĚ TO BUDE BAVIT.

    Nevím co dělat, jsem úplně ztracená, mluvila jsem o tom s rodiči, říkali, že takhle mi moc nemůžou poradit, a že si svoje profesi musím vybrat dle sebe, abych potom třeba nelitovala, pokud by mi ji vybrali oni.

    O gymnáziu nejspíš neuvažuji (pokud se ovšem nerozhodnu být doktor - trochu mě trápí hodně studia, ale to není hlavní, hlavní je, zda je to opravdu pro mě a není to jen ,,dětský sen" ), protože nechci ztrácet 4 roky a potom nebudu mít žádnou profesi a nebudu moc jít nikam do práce. Na designera už je nejšpís pozdě, a obchodka nevím.

    Přemýšlela jsem nad tím opravdu moc, a zatím jsem to vymyslela takhle:

    Teď bych šla na OA (nebo jinou SŠ už s určitým zaměřením) a pokud mě to nebude bavit, tak pak půjdu na jinou VŠ (třeba něco spojeného s designem).

    Teď mám pár otázek:

    1. Je nějaká VŠ (nejlíp státní v Praze) s oborem desig interiéru?

    2. Je možné během 4 let na SŠ/ gymplu přestoupit na jinou SŠ - na úplně jiný obor? Myslím tím, během těch 4 let studia.

    3. Musí se na profesi doktora nejprve vystudat gympl a poté samozřejmě lékařská fakulta? Nebo je možne jít třeba na SŠ - obchodní akademie a poté jako VŠ lékařská fakulta? To asi ne, protože gymnázium je základ pro doktora, tam ho připraví na lékařskou fakuktu..... nebo já opravdu nevím, proto se ptám vás.

    4. Když se dodává přihláška v 9. třídě na nějakou školu, kde se konají v lednu talentové zkoušky a nevezmou mě tam, tak jestli je potom možné se hlásit na „normální" SŠ nebo gymnázium v březnu..... nebo ne.

    Dotazy, které jsem vám položila jsem vyhledávala na internetu, ale přesnou odpověď jsem nenašla.

    A ještě:

    Jak si najít svojí vysněnou práci, jak pochopit, jaká profese je pro mě a buse mě to opravdu bavit??

    Doufám, že jsem to napsala srozumitelně, omlouvám se za tak VELKOU zprávu a předem děkuji za váš čas a odpověď.

    holka, 14 let, 12. listopadu 2020

    Ahoj,

    moc se mně líbí, jak se zamýšlíš nad svou budoucností a jak plánuješ, co (ne)budeš dělat. Věřím, že to pro Tebe vůbec není jednoduché, navíc Ti rodiče nechali zcela volnou ruku, takže zodpovědnost je na Tobě. Máš nějaké konkrétní tipy, ale nejsi si jistá, zda to bude to pravé pro Tebe. Mohu Tě ujistit, že Tvá sestřenka má pravdu, že skutečnost, realita, se velmi často podstatně liší od snů a představ z dětství. Proto si myslím, že by ses mohla s podporou rodičů objednat v PPP-pedagogicko-psychologická poradně, kde s pomocí speciálních testů zmapují Tvé potřeby a představy a následně Ti budou moci doporučit, která z profesí by byla Tobě šitá, jak se říká, na míru. Myslím, že to stojí za to.

    My nejsme vybaveni na to, řešit, jaké školy máš absolvovat pro ten který obor, od toho máte na školách výchovné poradce, kteří by vám v tomto směru měli být nápomocni. Na lékařskou fakultu je asi dobré absolvovat gymnázium nebo zdravotnickou školu, ale pokud složíš úspěšně přijímačky, určitě můžeš jít na lékařskou fakultu i z jiné střední školy, záleží na tom, jak budeš připravená. V tomhle ohledu pak může pomoci doučování nebo studium tomu vhodné literatury, třeba přímo knížek určených k přípravě na zkoušky.

    Přejeme Ti naplnění Tvých snů.
    Modrá linka

    Povolání

    Chtěla bych být herečkou

    Ahoj poradno. Mám dotaz ohledně toho co bych chtěla dělat v budoucnu. V budoucnu bych chtěla být divadelní herečkou. Všichni mi říkají, že se na hrečku hodím, ale nevím kde začít nebo jak se vyvíjet v tomto oboru. Vím, že je ještě trochu brzo, ale je to můj životní sen. Proto se tedy ptám: mám chodit do divadelního kroužku nebo mám to mám nechat být a počkat až budu moci jít na střední odbornou nebo vysokou? Předem děkuji.

    holka, 12 let, 11. listopadu 2020

    Ahoj,
    je hezké, že přemýšlíš o tom, co bys chtěla v budoucnu dělat i o tom, jak by ses ke svému cíli mohla přiblížit. Myslím, že nápad navštěvovat divadelní kroužek je vynikající. Ve tvém věku je to určitě skvělá příležitost, jak se připravit na případné přijímací zkoušky, které bys v budoucnu na konzervatoř dělala. Držím ti palce v plnění tvého snu!
    Bára

    Povolání

    Povolání snů

    Ahoj,
    Hrozně moc bych si přála být herečkou na dramaťák už chodím 6 let. Za rok bych chtěla zkusit přímačky na konzervatoř. Vyhledávám u nás ve městě i nějaké ochotnické spolky a v jedné pohádce pro děti už jsem si zahrála. Teď někdy jsem měla jít na přednášku o tom jak se správně mluví (bohužel se to buď zruší nebo odloží). Hrozně moc mě baví hrát divadlo. Chtěla by jsem se věnovat spíš více filmu. Ale mám hrozný strach, nejsem průbojný typ, jsem tichá holka, které když někdo vynadá tak se rozbrečí. Lidi mi říkali že se na herectví nechodím povahou, ale když jsem na jevišti jsou mi ostatní jedno, cítím se tam hrozně příjemně to samé před kamerou(když si doma tocim videa pro sebe) . Baví mě všechno okolo divadla historie, teorie, praxe, prostě úplně všechno. Někdy jsem pevně rozhodnutá jít si zatím, ale nedávno jsem četla rozhovor s Lamborou (myslím že se tak jmenuje (Janek že Slunečné)) . A ten tam zmiňoval že hereckých škol je hodně a míst k herectví hrozně ubývá. Jak poslouchám své okolí tak znám minimálně 20 lidí co chtějí být hercem a jsou stejně stáří. Pak čtu tady na Alíkovy taky spoustu zpráv od takových lidí. A mám prostě hrozný strach že se neprosadím. Jsem hrozně nerozhodný člověk a nevím co bych si měla vybrat za jinou školu. Taky mě dost přitahuje politika, a docela chápu jak ostatní lidé myslí a na věci se koukám z různých úhlů pohledů, umím hodně logicky přemýšlet vždy v takovýchle soutěžích jsem jedna z nejlepších že třídy. Takže mě napadá jestli se nemám porozhlédnout po nějakém jiném povolání? Vždy jsem měla tu politiku spojenou s herectvím, protože bych si mohla získat aspoň nějakou malou popularitu a pak si hájit svůj názor na svět, pomáhat proti znečišťování přírody a oceánů, snažit se vymýšlet různé alternativy. Prostě je toho hodně co by jsem chtěla udělat, ale mám ze všeho hrozný strach. Hrozně se bojím neúspěchu, já to radši vzdám místo toho abych to zkusila a pak nebyla zklamaná. A to mě na mě hrozně štve. Navíc na herectví nejsem ani dostatečně hezká a hubená. Vím že je spoustu rolí, ale přesto. Neustále o sobě pochybuji, hrozně moc bych si přála mít vyšší sebevědomí, ale pak přijde někdo a jednou větou která vypadá úplně nevinně mi schodí mojí měsíční práci. Táta mě hodně podporuje v mém snů stát se herečkou, ale mamka chce abych si našla spíš normální práci. Omlouvám se že je toho tolik, ale já jsem to prostě potřebovala někomu napsat. Teď jak jsem to dopsala tak mi to hrozně pomohlo. Děkuju ❤️

    holka, 13 let, 9. října 2020

    Ahoj,

    je dobře, že ses ze svých pocitů zkusila vypsat - máš pravdu, že někdy to dovede přinést alespoň trochu úlevy. Je taky prima, že jsi našla něco, co Tě tak moc baví. Chápu, že hodně přemýšlíš, jestli je to ten správný obor pro Tvoji povahu anebo jestli by ses dokázala v současné konkurenci prosadit. Takové pochybnosti jsou úplně normální. Nepokládáš nám konkrétní otázku, proto Ti spíše napíšu několik svých postřehů, co mě k tomu napadá.

    Píšeš, že si nepřipadáš pro herectví dostatečně průbojná. Je pravda, že tahle vlastnost nám někdy může pomoci dosáhnout svých cílů a zařídit, aby si nás ostatní všimli. Není to ale všechno. Vybavuji si několik rozhovorů se slavnými herci, které jsem četla, a kde o sobě zmínili, že jsou třeba velcí tremisti anebo mají nízké sebevědomí. Z mého pohledu je k tomu, aby byl člověk úspěšný v dané profesi, potřeba kombinace několika věcí: talentu, pracovitosti, osobnostnich vlastnosti (to může být právě třeba prubojnost) a taky štěstí a správných příležitosti. Je úplně normální, že si ve svém věku sama sebou zatím nejsi tolik jistá. Větší jistota pravděpodobně přijde postupně, jak budeš dospívat a sbírat zkušenosti. Chtěla bych Tě podpořit v tom, aby ses kromě možného neúspěchu zkusila zaměřit spíš na to, v čem jsi dobrá, v čem se Ti daří. Zkus si sepsat seznam alespoň 10 takových věcí.

    Napadá mě taky, že i kdyby sis nakonec vybrala jinou kariéru, herectví se úplně vzdávat nemusíš. V ochotnických souborech často hrají lidé, kteří se jinak věnují jinému povolání. Doporučila bych ozvat se školní psycholožce, pokud ji na škole máte. Společně se můžete zaměřit na to, který obor by Ti mohl nejlépe sednout. S tím stejným by Ti mohli poradit také v pedagogicko-psychologické poradně ve Tvém okolí, kam je možné se objednat.

    Držíme palce,

    Modrá linka