Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Mráček
    Jsi tu poprvé?

    Jak říct mamce, co mě baví Alíkova poradna

    Povolání

    Ahoj Alíku. Mám problém.Kamarádi,mamka,brácha,děda a celkově rodina se pořád ptá co chci dělat po Základce. A já vím co se mi líbí a bavý mě to a řeknu jim to. Ale to co mě doopravdi naplňuje není co říkám. To co mě nesplňuje jsou 3 věci zpěv,tanec a herectvý. Nedokážu dát jedno na první místo ale dokážu to každý odůvodnit. Tanec: Moc ráda tancuji a dělá mě to šťastnou jsem u toho uvolněná a příjdou si jak baletka a od první třídy do 6 jsem tancovala. Zpěv- už od 9 jsem mámce "zpívala" byla jsem malá a to nešlo ani brát vážně protože to bylo fakt votřesný. Ale až do teď se to ve mě nese a zpěv pořád miluju a už podle mě spívám docela hezky ale vlastně i kdyby ne tak mi to nevadí protože já spívám srdcem a když spívám umím ze sebe dostat bolest. Heretvý- jelikož se teď měním tak mám velmi silný city což znamená že se dokážu vzcítit do jakýkoliv osoby tím spůsobem že mě bolí až u srdce a brečím kolikrát víc než oni ale když je tam naopak něco příjemnýho nebo vzrušujícího tak to samozřejmě také cítím s dokážu se jen tak rozbrečet. Když dělám všechno 3 na jednou tak jsem v sedmím neby. Prosím pocte mi jak mám mamce naznačit že aby se snažila mi porozumět. Moje mamka vůbec netuší že se mi tohle děje a neví co se mi honí hlavou.

    holka, v lednu 14, 16. listopadu

    Ahoj z Modré linky,

    v Tvém mailu popisuješ své tři vášně: zpěv, tanec a herectví. Ptáš se nás, jak mamce říct o tom, co Tě naplňuje a čemu by ses chtěla věnovat.
    Je krásné mít něco, co Tě tak baví. Rozumím, že bys ráda měla příležitost to rozvíjet. K tomu to ale potřebuje vědět někdo v Tvém okolí, aby ti pomohl vymyslet, jak by to šlo udělat.

    Z Tvého mailu čtu, že už se těm oblastem nějakým způsobem věnuješ, ale chtěla by ses jim věnovat víc. Věřím tomu, že pokud by Tě mamka viděla u zpěvu, tance, anebo hraní, tak z Tebe může cítit všechno to pozitivní prožívání, které popisuješ. Štěstí a naplněnost na nás často druzí lidi poznají. Moc oceňuji, že to chceš mamce říct, aby Tě mohla lépe pochopit a podpořit v tom, co máš ráda. Přijde mi dobré si najít ten správný čas a prostor pro povídání. Možná máte nějaké společné oblíbené místo, anebo budete mít delší čas pro sebe, kdy bys o tom mohla začít mluvit. Možná potom, co Tě uvidí tančit, nebo zpívat bude dobrý prostor o tom začít. Možná se Ti bude chtít o tom první mluvit s někým jiným, komu důvěřuješ, a pak až s mamkou. Možností je spousta.

    Je to vzácné, že cítíš velkou propojenost s něčím, co Tě naplňuje. Takové věci nás dělají do velké míry v životě šťastnými. Někdo v sobě jen těžko hledá, co ho baví. Chtěla bych Tě podpořit, aby ses nebála do toho jít a zkusit udělat druhý krok. První krok už jsi udělala, protože jsi nám napsala. Je fajn vědět, že třeba nepůjde všechno skloubit podle Tvých představ a může to taky trochu trvat, ale stojí za to to zkusit.

    Hezké podzimní dny přeje
    Modrá linka

    Na otázky odpovídají

    pracovníci linky důvěry Modrá linka, psycholožka BáraV, MUDr. Jiří Staněk, bojovníci proti kouření z projektu Nekuřátka, český klub skeptiků Sisyfos a správci. Občas odpovídá i sám Alík.

    Dotazy mohou pokládat pouze čtenáři mladší 15 let.

    Povolání

    Jak si vybrat správně povolání?

    Dobrý den.

    Jsem v devítce a vůbec nemám tušení, kam chci jít.

    Od  dětství jsme snila o profesi doktora, ale nedávno jsem si uvědomila, že to NEJSPÍŠ není pro mě. Sestřenice nedávno vystudovala medicínu a všechno si to představovala krásné (jako ve filmech o doktorech) a poté mi řekla, že realita je úplně jiná. A ješte nevím, zda tato práce je pro mě, jak bych zvládala krev atd., není mi nejpříjemnější na to se dívat (třeba v nějakým filmu někdo dělá operaci a já nechci vidět, jak toho operovaného doktoři ,,rozříznou",ale poté, když už ukazují ty orgány, tak to je pohodě - doufám, že jste pochopili). NA DRUHOU STRANU je to profese o které jsem vždy snilaa pamatuji si, jak jsem si VŽDYCKY hrála na doktorku.

    Potom mě napadla profese designer interiérů, protože ráda a docela dobře kreslím, ALE nemám úplně nejlíp rozvinutou fantazii (která je pro designera potřebná), proto se bojím, že to není pro mě. Ale fantazii se dá vždycky natrénovat, nebo snad ne? NA DRUHOU STRANU by se mi to líbilo, ALE už je stejně asi pozdě, PROTOŽE dnes je 12.11. a přihláška se podává do 30.11. (a musí se napsat email do školy cca 2 týdny před podáním přihlášky na ty školy, aby to tam.stihli vyplnit atd.) + v lednu se konájí talentové zkoušky, na které nejsem VŮBEC připravená, musela bych chodit na přípravné kurzy (už je pozdě nejspíš) a odevzdat 10-20 svých obrázků, které nemám (teda mám, ale nejsou to ty nejlíp propracované, které se tam odevzdávají, mám jen spíš takové náčrtky, dívala jsem se na stránky některých škol a ty požadují odevzdat mezi těmito 10-20 obrázky design interiérů atd. a to jsem nikdy nedělala). A některé školy zaměřené na tento obor ješte + chtějí různé referáty atd. na téma např. oblíbený designer ( o tom já nic nevím).

    A jako poslední jsem zvažovala něco jako obchodní akademie (SŠ). ALE nevím, zda je tato profese pro mě a JESTLI MĚ TO BUDE BAVIT.

    Nevím co dělat, jsem úplně ztracená, mluvila jsem o tom s rodiči, říkali, že takhle mi moc nemůžou poradit, a že si svoje profesi musím vybrat dle sebe, abych potom třeba nelitovala, pokud by mi ji vybrali oni.

    O gymnáziu nejspíš neuvažuji (pokud se ovšem nerozhodnu být doktor - trochu mě trápí hodně studia, ale to není hlavní, hlavní je, zda je to opravdu pro mě a není to jen ,,dětský sen" ), protože nechci ztrácet 4 roky a potom nebudu mít žádnou profesi a nebudu moc jít nikam do práce. Na designera už je nejšpís pozdě, a obchodka nevím.

    Přemýšlela jsem nad tím opravdu moc, a zatím jsem to vymyslela takhle:

    Teď bych šla na OA (nebo jinou SŠ už s určitým zaměřením) a pokud mě to nebude bavit, tak pak půjdu na jinou VŠ (třeba něco spojeného s designem).

    Teď mám pár otázek:

    1. Je nějaká VŠ (nejlíp státní v Praze) s oborem desig interiéru?

    2. Je možné během 4 let na SŠ/ gymplu přestoupit na jinou SŠ - na úplně jiný obor? Myslím tím, během těch 4 let studia.

    3. Musí se na profesi doktora nejprve vystudat gympl a poté samozřejmě lékařská fakulta? Nebo je možne jít třeba na SŠ - obchodní akademie a poté jako VŠ lékařská fakulta? To asi ne, protože gymnázium je základ pro doktora, tam ho připraví na lékařskou fakuktu..... nebo já opravdu nevím, proto se ptám vás.

    4. Když se dodává přihláška v 9. třídě na nějakou školu, kde se konají v lednu talentové zkoušky a nevezmou mě tam, tak jestli je potom možné se hlásit na „normální" SŠ nebo gymnázium v březnu..... nebo ne.

    Dotazy, které jsem vám položila jsem vyhledávala na internetu, ale přesnou odpověď jsem nenašla.

    A ještě:

    Jak si najít svojí vysněnou práci, jak pochopit, jaká profese je pro mě a buse mě to opravdu bavit??

    Doufám, že jsem to napsala srozumitelně, omlouvám se za tak VELKOU zprávu a předem děkuji za váš čas a odpověď.

    holka, 14 let, 12. listopadu

    Ahoj,

    moc se mně líbí, jak se zamýšlíš nad svou budoucností a jak plánuješ, co (ne)budeš dělat. Věřím, že to pro Tebe vůbec není jednoduché, navíc Ti rodiče nechali zcela volnou ruku, takže zodpovědnost je na Tobě. Máš nějaké konkrétní tipy, ale nejsi si jistá, zda to bude to pravé pro Tebe. Mohu Tě ujistit, že Tvá sestřenka má pravdu, že skutečnost, realita, se velmi často podstatně liší od snů a představ z dětství. Proto si myslím, že by ses mohla s podporou rodičů objednat v PPP-pedagogicko-psychologická poradně, kde s pomocí speciálních testů zmapují Tvé potřeby a představy a následně Ti budou moci doporučit, která z profesí by byla Tobě šitá, jak se říká, na míru. Myslím, že to stojí za to.

    My nejsme vybaveni na to, řešit, jaké školy máš absolvovat pro ten který obor, od toho máte na školách výchovné poradce, kteří by vám v tomto směru měli být nápomocni. Na lékařskou fakultu je asi dobré absolvovat gymnázium nebo zdravotnickou školu, ale pokud složíš úspěšně přijímačky, určitě můžeš jít na lékařskou fakultu i z jiné střední školy, záleží na tom, jak budeš připravená. V tomhle ohledu pak může pomoci doučování nebo studium tomu vhodné literatury, třeba přímo knížek určených k přípravě na zkoušky.

    Přejeme Ti naplnění Tvých snů.
    Modrá linka

    Povolání

    Chtěla bych být herečkou

    Ahoj poradno. Mám dotaz ohledně toho co bych chtěla dělat v budoucnu. V budoucnu bych chtěla být divadelní herečkou. Všichni mi říkají, že se na hrečku hodím, ale nevím kde začít nebo jak se vyvíjet v tomto oboru. Vím, že je ještě trochu brzo, ale je to můj životní sen. Proto se tedy ptám: mám chodit do divadelního kroužku nebo mám to mám nechat být a počkat až budu moci jít na střední odbornou nebo vysokou? Předem děkuji.

    holka, 12 let, 11. listopadu

    Ahoj,
    je hezké, že přemýšlíš o tom, co bys chtěla v budoucnu dělat i o tom, jak by ses ke svému cíli mohla přiblížit. Myslím, že nápad navštěvovat divadelní kroužek je vynikající. Ve tvém věku je to určitě skvělá příležitost, jak se připravit na případné přijímací zkoušky, které bys v budoucnu na konzervatoř dělala. Držím ti palce v plnění tvého snu!
    Bára

    Povolání

    Povolání snů

    Ahoj,
    Hrozně moc bych si přála být herečkou na dramaťák už chodím 6 let. Za rok bych chtěla zkusit přímačky na konzervatoř. Vyhledávám u nás ve městě i nějaké ochotnické spolky a v jedné pohádce pro děti už jsem si zahrála. Teď někdy jsem měla jít na přednášku o tom jak se správně mluví (bohužel se to buď zruší nebo odloží). Hrozně moc mě baví hrát divadlo. Chtěla by jsem se věnovat spíš více filmu. Ale mám hrozný strach, nejsem průbojný typ, jsem tichá holka, které když někdo vynadá tak se rozbrečí. Lidi mi říkali že se na herectví nechodím povahou, ale když jsem na jevišti jsou mi ostatní jedno, cítím se tam hrozně příjemně to samé před kamerou(když si doma tocim videa pro sebe) . Baví mě všechno okolo divadla historie, teorie, praxe, prostě úplně všechno. Někdy jsem pevně rozhodnutá jít si zatím, ale nedávno jsem četla rozhovor s Lamborou (myslím že se tak jmenuje (Janek že Slunečné)) . A ten tam zmiňoval že hereckých škol je hodně a míst k herectví hrozně ubývá. Jak poslouchám své okolí tak znám minimálně 20 lidí co chtějí být hercem a jsou stejně stáří. Pak čtu tady na Alíkovy taky spoustu zpráv od takových lidí. A mám prostě hrozný strach že se neprosadím. Jsem hrozně nerozhodný člověk a nevím co bych si měla vybrat za jinou školu. Taky mě dost přitahuje politika, a docela chápu jak ostatní lidé myslí a na věci se koukám z různých úhlů pohledů, umím hodně logicky přemýšlet vždy v takovýchle soutěžích jsem jedna z nejlepších že třídy. Takže mě napadá jestli se nemám porozhlédnout po nějakém jiném povolání? Vždy jsem měla tu politiku spojenou s herectvím, protože bych si mohla získat aspoň nějakou malou popularitu a pak si hájit svůj názor na svět, pomáhat proti znečišťování přírody a oceánů, snažit se vymýšlet různé alternativy. Prostě je toho hodně co by jsem chtěla udělat, ale mám ze všeho hrozný strach. Hrozně se bojím neúspěchu, já to radši vzdám místo toho abych to zkusila a pak nebyla zklamaná. A to mě na mě hrozně štve. Navíc na herectví nejsem ani dostatečně hezká a hubená. Vím že je spoustu rolí, ale přesto. Neustále o sobě pochybuji, hrozně moc bych si přála mít vyšší sebevědomí, ale pak přijde někdo a jednou větou která vypadá úplně nevinně mi schodí mojí měsíční práci. Táta mě hodně podporuje v mém snů stát se herečkou, ale mamka chce abych si našla spíš normální práci. Omlouvám se že je toho tolik, ale já jsem to prostě potřebovala někomu napsat. Teď jak jsem to dopsala tak mi to hrozně pomohlo. Děkuju ❤️

    holka, 13 let, 9. října

    Ahoj,

    je dobře, že ses ze svých pocitů zkusila vypsat - máš pravdu, že někdy to dovede přinést alespoň trochu úlevy. Je taky prima, že jsi našla něco, co Tě tak moc baví. Chápu, že hodně přemýšlíš, jestli je to ten správný obor pro Tvoji povahu anebo jestli by ses dokázala v současné konkurenci prosadit. Takové pochybnosti jsou úplně normální. Nepokládáš nám konkrétní otázku, proto Ti spíše napíšu několik svých postřehů, co mě k tomu napadá.

    Píšeš, že si nepřipadáš pro herectví dostatečně průbojná. Je pravda, že tahle vlastnost nám někdy může pomoci dosáhnout svých cílů a zařídit, aby si nás ostatní všimli. Není to ale všechno. Vybavuji si několik rozhovorů se slavnými herci, které jsem četla, a kde o sobě zmínili, že jsou třeba velcí tremisti anebo mají nízké sebevědomí. Z mého pohledu je k tomu, aby byl člověk úspěšný v dané profesi, potřeba kombinace několika věcí: talentu, pracovitosti, osobnostnich vlastnosti (to může být právě třeba prubojnost) a taky štěstí a správných příležitosti. Je úplně normální, že si ve svém věku sama sebou zatím nejsi tolik jistá. Větší jistota pravděpodobně přijde postupně, jak budeš dospívat a sbírat zkušenosti. Chtěla bych Tě podpořit v tom, aby ses kromě možného neúspěchu zkusila zaměřit spíš na to, v čem jsi dobrá, v čem se Ti daří. Zkus si sepsat seznam alespoň 10 takových věcí.

    Napadá mě taky, že i kdyby sis nakonec vybrala jinou kariéru, herectví se úplně vzdávat nemusíš. V ochotnických souborech často hrají lidé, kteří se jinak věnují jinému povolání. Doporučila bych ozvat se školní psycholožce, pokud ji na škole máte. Společně se můžete zaměřit na to, který obor by Ti mohl nejlépe sednout. S tím stejným by Ti mohli poradit také v pedagogicko-psychologické poradně ve Tvém okolí, kam je možné se objednat.

    Držíme palce,

    Modrá linka

    Povolání

    Chci být učitelkou

    Dobrý den,
    Píšu Vám, protože chci být učitelkou. To by samo o sobě nebyl problém, ale spolužáci se mi za to smějí. Dokonce i příbuzní se mi to snaží rozmluvit. Prý že mám na víc. Ale kvůli tomu se za to stydím. Nevím, co mám dělat. Mám strach, že mi to zase budou vymlouvat.
    Už předem děkuji za odpověď.

    holka, 11 let, 11. října

    Ahoj,
    to, že chceš být učitelkou, rozhodně není nic, kvůli čemu by se ti někdo měl posmívat, nebo ti to rozmlouvat. Naopak mi přijde úžasné, že už ve svém věku víš, čím bys chtěla být, vnímáš to jako poslání a jsi schopná si za svým snem jít. Dobrých učitelů je nedostatek a ještě víc než o povolání jde o krásné poslání. Je přece skvělé, že chceš učit děti a předávat jim vědomosti. Nechápu, proč by ti to měl někdo vymlouvat. Řekni svým příbuzným, že se jedná o tvé rozhodnutí a až přijde správný okamžik, budeš si o něm rozhodovat sama. Stejně tak ignoruj posměch svých spolužáků. Jen málokdo má v jedenácti letech jasný plán, co by chtěl dělat v dospělosti a znovu opakuji, že zaměstnání učitelky je něčím, co si zasluhuje úctu a nikoli posměch. Věřím, že za svým snem půjdeš a držím ti palce!
    Bára

    Povolání

    Ornitologie

    Dobrý den. Chtěla bych se s vámi poradit na téma povolání. Od malička chci být ornitholožka a kreslířka. Mám dobrou paměť,talent na starání se o ptáky ,talent na kreslení a zkoumání. Miluji ptáky . Fascinují mě a chci je chránit a pomáhat jim . Vím co je ornithologie. Opravte mě jestli se mílím ,ale odchytávání ptáků, kroužkování,měření , sledování rozšíření vzácných druhů a zkoumání je můj sen. Mohla bych taky kreslit jejich obrázky do encyklopedií a tak. Když jsem se ale snažila najít něco o ornithologii,nic pořádného jsem nenašla. Všude píší že je to spíš hobby. Dá se ornithologií živit rodina ? Samozřejmě počítám s tím že manžel bude taky pracovat... Co všechno ornithologie obnáší ? A co a kde vystudovat abych se stala ornitholožkou? Bydlím v ústeckém kraji,okres Louny . Já vím že se tím zabývám dost brzo,ale roky utíkají rychle.

    holka, 12 let, 21. srpna

    Ahoj,

    gratuluji Ti k Tvým zájmům. Je moc prima, že víš, čemu by ses ráda věnovala, co Tě baví, na co máš talent. To je vždy fajn, když si umíš, ať už sama nebo s pomocí a podporou svých blízkých, hledat svoji cestu.
    Líbí se mně také, že už sis sama hledala různé informace. Co se týká výběru povolání, můžeš to probrat kromě rodičů i s výchovným poradcem nebo školním psychologem ve škole, kteří by měli mít u sebe potřebné metodické materiály a měli by Tě umět nasměrovat na další možnosti škol ve Tvém okolí. Mohla by ses informovat o středních a vysokých školách s přírodovědným zaměřením. Na vysoké škole už by ses mohla soustředit konkrétněji na ptáky. Mohlo by být fajn seznámit se přímo s nějakým ornitologem ve Tvém okolí, který by Tvoje nadšení a elán do speciální práce sdílel a mohl Ti podrobněji vylíčit, co jeho práce obnáší. Existují také záchranné stanice např. při zoologických zahradách, které se starají o nemocné či poraněné ptáky, tam bys také mohla pracovat nebo třeba i časem brigádně vypomáhat. Nepochybuji o tom, že se v tomto oboru, budeš-li dobrá, můžeš uchytit i uživit. To ale můžeš i kreslířstvím, jsi-li v tom dobrá, popř. můžeš obě své záliby v budoucí profesi kombinovat.

    Přejeme Ti, ať v budoucnu děláš to, co máš ráda,
    Modrá linka

    Povolání

    Jak se stát psychologem

    Dobrý den omlouvám se že vás trápim tak trochu blbosti vím že mnozí mají větší problémy s potřebou je rychlé vyřešit. Proto jestli jsou důležitější problémy v řadě tak mě můžete odpovědět klidně i za měsíc.
    Mám problém že chci být psycholožka a chtěla bych se vzdělávat k psychologii už teď ale nejsou žádné dětské kroužky o psychologii ani gymnázia až mi bude 15 tak bych chtěla si hned začít vydělávat jezdit jako praktikant na letní tábory nebo pomáhat na kroužcích. Ne tolik kvůli penězům ale spíše ke komunikací z dětmi a řešení jejich konfliktu v případě vysvětlování atd. Vůbec netuším jak to má vypadat 🤔
    Jestli mám jít po 9. Nebo po 7. A kam? Nemám se s kým poradit protože ta paní jak má s tímhle pomáhat ve škole... Omlouvám se ale je trochu blázen. Prostě ona je docela hodná ale tímhle vecem moc nerozumí a když začal koronavir tak nám řekla že nejspíše pár miliard lidí umře protože planeta se potřebuje očistit od přelidnění atd. A máma s tátou ať si to hledám sama oni tomu nerozumí. Já bych chtěla být psycholog (metodika kterou nevím jak přeložit do češtiny já jsem totiž z Ruska a máma s tátou taky prostě ruský to celý zní: Психолог нейро-когнитигного развития для взрослых и детей) pro děti a dospělé. My tady chceme zůstat vše chci mít v Česku a češtině.

    A ještě jsem se chtěla zeptat u jednoho z dotazů jsem omilem klikla na 4 a mám věk 14 dá se to nějak změnit?

    holka, 12 let, 12. srpna

    Ahoj,

    je prima, že už máš představu o tom, čemu by ses jednou chtěla v práci věnovat. Přiznám se, že si nejsem jistá, jestli jsem všechno, co jsi napsala, pochopila správně - pokusím se odpovědět na Tvoje dotazy i tak.
    K profesi psychologa je nutné vystudovat vysokou školu (magisterský stupeň). Dobrou volbou, kam jít po 7. nebo 9. třídě, by bylo pravděpodobně gymnázium, které dokáže studenty poměrně dobře připravit na přijímací zkoušky na obor psychologie. Je ale možné se na obor psychologie dostat i z jiných středních škol. Máš pravdu, že kroužky a zájmové aktivity přímo o psychologii nejsou moc časté. Můžeš se ale už teď vzdělávat třeba pomocí různých dokumentů anebo knih - lze sehnat různé učebnice o psychologii. Určitě je také fajn jezdit na tábory jako praktikantka, získáš tím cenou praxi v komunikaci a řešení konfliktů, jak sama píšeš - to je něco, co se Ti později jako psycholožce bude určitě hodit.

    K Tvé otázce ohledně změny věku u jednoho z dotazů - přiznám se, že úplně přesně nevím, jak to má Alík nastavené, můžeš to zkusit u dotazu změnit sama, případně napsat dotaz do Technické poradny (tady na ni posílám odkaz: https://www.alik.cz/…cka).

    Pěkné léto,

    Modrá linka

    Povolání

    Chci pracovat na lince důvěry

    Ahoj, (tento dotaz je adresovaný především pracovníkům Modré linky, kteří odpovídali na muj předchozí dotaz)
    V minulém dotazu jste mi moc pomohli a toho si velmi cením. S 'rodiči' jsme si promluvili, i kdyz to nešlo bez uštěpačných poznámek mého otčíma, ale spor se vyřešil. A to díky vám! Moooc vám děkuji💜
    Takhle jsem nad tím přemýšlela a vypřemýšlela jsem, že by bylo dobré být taky jednou z těch lidí, kteří na lince důvěry pomáhají dětem a jejich problémy.
    Vím, že je brzy na to, abych si vybírala povolání, ale přesto se ptám, jake vlastnosti potřebuje psycholog?
    Ráda bych do předu věděla, jestli na to mám.
    Ještě jednou moc děkuji,
    M.

    Ahoj,
    děkujeme za ocenění, jsme rádi, že naše rady pomohly a že se spor, o kterém jsi psala, vyřešil. Je to i dobrá práce od Tebe, určitě to stálo odvahu začít věci doma řešit. Je od Tebe hezké, že chceš v budoucnu pomáhat dětem s jejich problémy na lince důvěry. Je k tomu zapotřebí vystudovat vysokou školu se zaměřením na psychologii nebo sociální práci a poté absolvovat výcvik v Krizové intervenci – po telefonu, e-mailu, chatu, případně i tváří v tvář.

    Z toho vyplývá, že člověk by měl mít především touhu vzdělávat se, pracovat na sobě, být vytrvalý a zároveň trpělivý. Očekává se také velká míra empatie – snažit se pochopit, jak se cítí druhý člověk, akceptace – brát lidi takoví, jací jsou a neodsuzovat je. Je toho ještě více, ale jsou to vlastnosti, které nemusíš mít všechny už teď, vše se dá trénovat a měnit u sebe tím, jak Tě to téma zajímá a chceš v něm být dobrá, a to se dá pomocí vzdělání a výcviků.

    Přejeme, aby Ti hezké léto.
    Modrá linka

    Povolání

    Chci být autobusák

    Ahoj,
    Mám takový dotaz.
    Hrozně rád mám rád autobusy. Vždy musím být ve předu a sledovat cestu, rád bych byl řidičem autobusu v dospělosti, ale chci být i něco lepšího...
    Napadlo mě, že bych mohl mít nějaké povolání jiné a autobus řídit třeba jen na kratší směny nebo až budu starší (+55 let třeba)
    Myslíte, že je to možné?
    Vím, že je to blbost na co se ptám, ale nevím si rady...

    Autobusák 12 let, 15. června

    Ahoj,
    předně bych ráda zdůraznila, že tvůj dotaz rozhodně není blbost, jak píšeš. Je skvělé, že máš nějaký dlouhodobý zájem, který tě bude nejspíš i do budoucna formovat a pomůže tě nasměrovat k zaměstnání, které tě bude bavit. To je obrovské štěstí!
    Při své odpovědi si dovolím inspirovat se svým bratrancem, který řešil úplně stejný problém jako ty - jen s vlaky. Od dětství je miloval, toužil se stát strojvůdcem, nebo alespoň zůstat kolem vlaků. Nakonec vystudoval dopravní techniku a zároveň si udělal výcvikový kurz na strojvedoucího. Kombinuje práci konstruktéra kolejových vozidel a strojvedoucího a je absolutně šťastný, protože dělá to, co celý život chtěl.
    Určitě je proto možné, aby ses vydal směrem, který ti umožní zůstat v autobusovém prostředí a třeba ho budeš moci kombinovat i s řízením autobusu. Říká se, že kde je vůle, je i cesta - a já nepochybuji o tom, že když víš, co chceš a umíš za tím jít, určitě se ti to podaří!
    Přeji ti hodně štěstí!
    Bára

    Povolání

    Práce s dětmi

    Zdravím,
    příští rok si mám vybírat školu, ale stále si nejsem jistá. Vím, že bych chtěla pracovat s dětmi, jen si nemůžu vybrat povolání, u kterého bych to uplatnila, a které by mě bavilo. Bylo by lepší, kdybych šla na střední pedagogickou, abych se naučila pracovat s dětmi, nebo jít na gymnázium, abych měla větší přehled, popřípadě kdybych si rozmyslela, co budu dělat dál?

    holka, 13 let, 7. června

    Ahoj,

    chápu, že stejně jako spousta Tvých vrstevníků váháš, jakou střední školu si vybrat. Je moc fajn, že už máš nějakou představu, o čem by Tvoje budoucí povolání mělo být - že bys chtěla pracovat s dětmi. Ano, v takovém případě se nabízí střední pedagogická, po které můžeš jít pracovat např. jako vychovatelka do školky nebo do školní družiny, aniž bys musela mít vysokoškolský titul. Pokud někdo jde na gymnázium, obvykle se předpokládá, že bude ve studiu pokračovat na vysoké škole. Možnosti uplatnění hned po maturitě jsou tedy o něco menší, než v případě střední pedagogické, kde je výuka úžeji zaměřená a obsahuje více praxe. Kdybys chtěla pracovat jako učitelka, školní asistentka nebo třeba jako dětská či školní psycholožka, je potřeba vystudovat vysokou školu (pedagogiku nebo psychologii). Jak píšeš, výhoda gymnázia je širší zaměření, což se může hodit v případě, že bys svoje rozhodnutí v příštích letech změnila. V některých případech může být výhoda gymnázia také v tom, že nastavení studia lépe odpovídá soustavné přípravě na přijímací zkoušky na vysokou školu (tam, kde zkoušky zahrnují test všeobecných znalostí nebo obecných studijních předpokladů). To ale nemusí platit vždy, záleží především na Tvé vlastní motivaci. Výběr střední školy bys mohla podrobněji probrat se školní psycholožkou, pokud ji na škole máte, anebo v pedagogicko-psychologické poradně, kde se také zabývají tématem výběru povolání, mohla bys tam získat užitečné rady. Stejně tak se můžeš doptat učitelů a dalších pracovníků ve Vaší škole (asistentů, výchovných poradců apod.), jak vnímají výhody a nevýhody svého povolání, i to by Ti mohlo pomoci, udělat si představu o tom, co bys chtěla dělat.

    Přejeme Ti šťastnu volbu,

    Modrá linka

    Povolání

    Ahoj Alíku.
    Chodím do osmé třídy ZŠ. Chtěla bych jít na obor kuchařka-servírka ale problém je že nejím všechno jídlo a neumím moc anglicky a jsem tichá a to myslím doslova. Chci tam jit ale taťka říká že musím jíst vše a teta zase že na tomhle oboru jsou i vegetariáni ještě k tomu jsem dislektik(omlouvám se ale nevím jak se to píše) prostě se bojím že mi to bude dělat velký problém.

    holka, 15 let, 12. dubna

    Dobrý den,

    všem našim klientům nad 15 let na tomto serveru vykáme, budu Vám tedy také vykat.

    Obor servírka - kuchařka má budoucnost, tuto profesi bude potřeba neustále. Nedomnívám se, že by to, že jste tichá, dyslektička, nejíte všechno jídlo a neovládáte angličtinu, mělo v kuchyních a restauracích nějak vadit. Ovládat v současném světě angličtinu jako tzv. světový jazyk je výtečné v každém oboru bez rozlišení, a také na cestách. Proto se domnívám, že "pilovat" svoji angličtinu můžete, třeba i docházet k domácímu učiteli nebo samostudiem, to záleží na Vaší povaze i možnostech.

    V ostatních, Vámi uvedených vlastnostech, nevidím potíž. Myslím, že snad ani neexistuje člověk, který by jedl vše, každý si rád vybírá. Pokud nebude jíst vše, to nebrání servírce v ničem, u kuchařky jde zřejmě o potřebu vše, co uvaří i ochutnat, protože jak jinak by bylo možné jídlo správně dochutit?

    Myslím, že Vaším největším problémem je strach, Vaše obava, že byste mohla neobstát. Zde máte prostor pro práci se svým sebevědomím, sebedůvěrou, pracovat na sobě. Optimisté jsou v životě úspěšnější, viz např. zajímavá odborná publikace Martina Seligmana o možnosti změnit svůj pohled na svět, stanu-li se optimistou, kniha obsahuje i návody a úkoly (Naučený optimismus). Jinak je možné také obrátit se na psychologa, školního nebo v Pedagogicko-psychologické poradně. Poradit se kromě s rodiči a blízkými je možné také s třídní učitelkou/učitelem, nebo výchovnou poradkyní/poradcem, přípravu studentů na nastávající profesi mají v náplni své práce.

    Přejeme úspěšný výběr školy a kvalifikace.
    Modrá linka

    Povolání

    Ahoj, již dlouho mám takový zádrhel... Začal jsem přemýšlet o svém budoucím povoláním. Po řadě pro a proti vyhrál učitel a pilot. Což jsou rozdílná povolání. Bavilo by mě učit.... Práce s dětmi. Ale zase pilot je mé vysněné povolání, zajímám se o letectví, umím mezinárodní leteckou abecedu, základní anglické výrazy, mám 3hodiny naletane na simulátoru a asi 59 hodin na leteckém simulátoru v mobilu. Pilot dopravního letadla. Ale bojím se že bych to nezvládl... Ve škole mám sice teď 1 ale to se může kdykoliv změnit... Nevíte jaké je potřebné vzdělání u učitele a potřebné vzdělání pilota dopravního letadla? Děkuji za odpověď.
    P.S. Nikde to nemohu najít jestli potřebuji základní střední i vysoké vzdělání... ??

    kluk, 13 let, 1. dubna

    Ahoj,

    je prima, že už přemýšlíš, jakému povolání by ses chtěl jednou věnovat a máš představu, co by Tě bavilo. Chápu, že rozhodování nebývá lehké. Výhoda je, že máš ještě dost času na to, aby sis všechno v klidu promyslel. Jak budeš postupně sbírat zkušenosti a zjišťovat si informace o těchto dvou povoláních, získáš lepší přehled o tom, které by Ti mohlo lépe sedět. Můžeš kontaktovat některé učitele i piloty a zeptat zeptat se jich na to, co Tě zajímá. Je dobré ptát se na výhody i nevýhody povolání učitele a pilota a potom zvážit, co by pro Tebe bylo přijatelnější. Říkám si, že je případně možné obě tato povolání propojit - jistě jsou učitelé, kteří se ve volném čase věnují létání. I to je možné zvážit.
    Co se týče požadovaného vzdělání: učitelé potřebují mít dokončené vysokoškolské vzdělání (magisterský stupeň). Piloti nemusí mít vysokou školu, stačí maturita. Musí ale projít náročným pilotním výcvikem, který je poměrně finančně nákladný, jejich plat je ale poté zase vyšší než učitelský.

    Přeji hodně zábavy a poznání při hledání svého uplatnění,

    Modrá linka

    Povolání

    Dobrý den, ráda bych se zeptala jak se dostat k dabingu, ráda bych byla dabérkou ale nevím jak se k tomu mám dostat. Poradíte mi prosím ?
    S pozdravem Viktorína

    holka, 1? let, 3. dubna

    Ahoj,
    pátrala jsem na internetu a ve všech možných diskusích a zjistila jsem, že dostat se k dabingu chce poměrně velké štěstí. Režiséři si většinou vybírají mezi studenty konzervatoří nebo velkých pěveckých sborů, případně divadelních spolků. Existuje sice databáze hlasů (www.databaze-hlasu.cz), kam můžeš nahrát svůj hlas, ale je potřeba počítat s tím, že konkurence je tam obrovská a pravděpodobnost, že si někdo vybere tvůj hlas mezi deseti tisíci dalších, je poměrně malá. I když samozřejmě existuje.
    Asi není potřeba zdůrazňovat, že pro dabing je potřeba mít perfektní výslovnost, ale i dramatický talent.
    Přeji ti hodně štěstí!
    Bára

    Povolání

    Dobrý den, potřebuju poradit s tím že bych se opravdu chtěla dostat na nějaký psychologické (psycholog )povolání. Proto bych se potřebovala dostat na nějaký psychologický gymnázium protože to musí být v Praze a taky zadarmo. Nevím jak na to musím si za rok vybrat hlavně že nechci rodičům plácat peníze na a vůbec nevím jestli by souhlasili s placenou školou a placená je jediný co jsem našla nevím jak bych se dostala na vysokou školu bez slušného Gymnázia ve stejném odboru.

    holka, 14 let, 23. března

    Ahoj z Modré linky

    je moc fajn, že máš jasnou představu o tom, co bys chtěla v životě dělat. Po pravdě řečeno netuším, o jakém psychologickém gymnáziu mluvíš. Gymnázia jsou převážně všeobecná, případně se profilují jako matematická či jazyková. Na obor psychologie se nejčastěji hlásí právě studenti gymnázií (potom může být výhodnější buď všeobecné nebo jazykové, ale to již není důležité). Případně studenti ze střední zdravotní či pedagogické školy. Více Ti může poradit výchovná poradkyně (výchovný poradce) ve škole.

    Přejeme Ti, aby se Ti sen o tom, že budeš psycholožka, splnil.
    Modrá linka

    Povolání

    Potřebuji poradit. Jsem v tercii (8. třídě) na 8 letém gymnáziu. Ani z 1% nevím co v budoucnu chci studovat. Popřípadě kam jít na vysokou, jestli zůstat na gymnáziu nebo jít na nějakou střední.

    kluk, 13 let, 29. února


    Ahoj,

    chápu, že hodně přemýšlíš, co bys chtěl v budoucnu studovat, čím se zabývat. Myslím si, že v Tvém věku je to úplně normální, spousta kluků i holek to má podobně jako Ty. Nějaký čas na rozhodnutí ještě máš, můžeš ho tedy využít k tomu, aby sis sbíral informace o různých možnostech. Můžeš se zajít podívat na dny otevřených dveří ve středních školách, které by Tě zajímaly. Můžeš taky oslovit některé studenty z těchto škol a zeptat se jich na to, co Tě zajímá. Můžeš se taky zamyslet nad tím, které předměty Tě baví víc než jiné a konzultovat s učiteli, jaké uplatnění se s nimi může pojit. Gymnázium obvykle poskytuje obecnější a hlavně teoretické vzdělání, většinou se předpokládá, že na něj studenti navážou právě vysokou školou. Naproti tomu střední školy bývají více zaměřené na konkrétní oblast, ve které mají studenti možnost získat nějakou praxi. Ohledně volby dalšího vzdělání můžeš kontaktovat školního psychologa, pokud ho na škole máte anebo pedagogicko-psychologickou poradnu.

    Hodně štěstí při hledání dalšího uplatnění přeje,

    Modrá linka