Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Mráček
    Jsi tu poprvé?

    Jak najít kamarády Alíkova poradna

    Kamarádi

    Ahoj všichni
    Když jsem byla malá nikdo se se mnou nebavil a ostatní mě neměly rádi(i když jsem se snažila být milá a mezi ně zapadnout). Jediný můj přítel byla samota(když to tak řeknu). A tak jsem si na to zvykla. Jenže jsem teď nastoupila do skautského oddílu(to byl můj sen od malička) a všichni jsou tak kamarádští. Dokonce jsou tam i dva lidi kteří se se mnou snaží bavit. Ale jak jsem si jako malá zvykla na samotu tak se bojím lidem důvěřovat(z vlastní zkušenosti)a moc se nechci kamarádit.Samozřejmě se skautem přestat nechci. Co mám v této situaci udělat? Už jsem jim to zkoušela vysvětlit ale nejde to...
    Předem děkuji za odpověd

    Alko, 13 let, 19. listopadu

    Ahoj Alko,
    zamýšlíš se nad svou povahou, která je směrem ven k ostatním lidem dost uzavřená. Vysvětlit to ale umíš dobře, myslím, že v tomto problém nebude. Jsem moc ráda, že se Ti ve skautu líbí, můžeš tam hledat pro sebe nové cesty. Učit se lidem důvěřovat, otevřít se jim .. ve skautském oddíle jistě narazíš na plno lidí s podobnými zájmy, hezkými hodnotami, a je to dobrý zdroj pro nová přátelství.

    Není třeba tlačit na pilu, zkoušej postupovat malými krůčky, pomalu poznávat nové lidi ze skautu kolem sebe a podle toho se chovat. Ze dne na den se nezměníš a nikdo to po Tobě ani nechce. Zatím své skautské okolí pozoruj a poznávej a pak se podle svých zkušeností zkus zachovat. Doma o tom můžeš pouvažovat spolu s rodiči.

    Přejeme Ti radostné zážitky nejen v rámci skautu.
    Modrá linka

    Na otázky odpovídají

    pracovníci linky důvěry Modrá linka, psycholožka BáraV, MUDr. Jiří Staněk, bojovníci proti kouření z projektu Nekuřátka, český klub skeptiků Sisyfos a správci. Občas odpovídá i sám Alík.

    Dotazy mohou pokládat pouze čtenáři mladší 15 let.

    Kamarádi

    Problém s kamarádkou

    dobrý den mám problém s kamarádkou
    Měla jsem kamarádky asi tak 2 drželi jsme vždy partu ale pohádali jsme se jen kvůli vybírání táboru na léto, začala mi psát nadávky a moje 2. kamarádka to začala dělat taky. Každou noc jsem brečela. Po týdnu my napsala 2. kamarádka že ji ta 1. odstrčila kvůli jiné a ta 1. kamarádka mi zase napsala že ji ta 2. odstrčila a že se se mnou chce zase kamarádit jak 1. tak ta 2. nevím jestli jim mám zase věřit nebo jestli mám začít znovu svůj život (začít od 0) jednou jsem to skoušela ale můj výsledek byl hrozný. s kým se mám kamarádit ? mám jim ještě věřit ? nebo jestli na mě něco šijou? mám v tom už zmatek.
    Předem děkuji za odpověd.

    Eliška Rynešová 13 let, 19. listopadu

    Ahoj Eliško,

    co popisuješ, co se Ti děje s kamarádkami, je mezi holkami Tvého věku docela běžné, tak si nemyslím, že by na Tebe kamarádky “něco šily”. Neznám Tebe ani je, proto zvaž, tak, jak je znáš, jak to nejspíš může být. Můžeš si zkusit napsat výhody a nevýhody vašeho vztahu a popřemýšlet o nich. Ke svým úvahám můžeš přizvat i své rodiče, mají více zkušeností a budou nejspíš umět poradit.

    Věřím, že bez kamarádek by Ti bylo smutno, ale to, že ty dvě máš, vůbec neznamená, že by ses nemohla seznámit s někým dalším, kdo má podobné zájmy jako máš Ty. V období dospívání prochází každý z vás rychlými a velkými změnami, tak je možné, že si budeš rozumět s někým docela jiným než dosud.

    Přejeme Ti příjemné chvíle s kamarády.
    Modrá linka

    Kamarádi

    Cesta za kamarádem

    Ahoj mám dotaz :D
    Je mi 14 a mám kamaráda na internetu, kterého jsem poznala ve hře chatujeme si každý den, hrajeme spolu hry, voláme a tak dále prostě nejlepší kamarádi
    už ho znám 3 roky a věřím mu natolik, že by jsem ho chtěla potkat i v realitě, myslíš že by bylo možné, aby jsem sama jela z Prahy do Brna vlakem? :) zajímá mě jestli semnou nemusí jet někdo dospělí, jestli si sama můžu koupit jízdenku a vrátit se druhý den zpět do Prahy (tím myslím, že by jsem u něj jeden den přespala) není to nějak stanové zákonem, že se to smí až od 15?

    Klárka, 14 let, 15. listopadu

    Ahoj Klárko,

    ptáš se, jestli bys mohla jet sama z Prahy do Brna a zpět, s tím, že bys přespala u kamaráda, se kterým se potkáváš delší dobu na internetu.

    Možná to nebudeš slyšet ráda, ale k situaci, kterou popisuješ, se musí především vyjádřit Tví rodiče. Zákon stanovuje, že rodiče musí svým dětem zařídit dobré podmínky k životu s ohledem na jeho věk. Tvoji rodiče musí posoudit, jestli je pro Tebe bezpečné cestovat sama, přespávat mimo domov apod. Většina rodičů by v takové situaci chtěla vědět, kdo je Tvůj kamarád, mluvit s ním a jeho rodiči apod. Chtěla by vědět, zda Tě někdo vyzvedne na nádraží, kde budeš spát a další důležité věci.

    Zkus s rodiči promluvit - připravit si "scénář“, jak by Tvoje cesta za kamarádem vypadala, aby rodiče mohli být klidní. Je jenom na nich, jak se rozhodnou, zákon to pevně nestanovuje.

    Přejeme pěkné dny,

    Modrá linka

    Kamarádi

    Jak získat kamarádku

    Ahoj, chtěla jsem se tě zeptat co dělat když nemám kamarádku žádnou. Vyhodily mě že třídní zkupiny. Přála bych si alespoň 1 pravou kamarádku. A mám strach/ stydím se je oslovit. Tak nevím co mám dělat.

    holka, 12 let, 12. listopadu

    Ahoj,

    vůbec se Ti nedivím, že bys ráda měla kamarádku. Většina lidí potřebuje kolem sebe někoho blízkého, s kým může sdílet svůj život, bavit se, smát se i plakat. Kamarádů nemusí být moc, stačí třeba jeden (jak sama píšeš), záleží na upřímnosti a blízkosti přátelství.
    Mrzí mě, že Tě vyhodili z třídní skupiny, to je moc nepříjemné. Je dobře, že si umíš říct o pomoc a podělit se o to, co Tě trápí.

    Píšeš o tom, že se stydíš oslovit někoho, koho bys chtěla za kamaráda. Někdy je to opravdu těžké, člověk neví, jak na to, taky se někdy bojí toho, že bude odmítnut… Pokud je někdo, s kým bys ráda kamarádila, můžeš se s ním začít poznávat - v současné době asi online. Vyhledat ho na sociálních sítích, napsat mu, zeptat se, jak se má, poslat odkaz na písničku, youtubera, film… navrhnout, že byste zahráli nějakou onlinovku apod. Později si můžete třeba zavolat, online se sejít apod. Důležité je o druhého se zajímat, ptát se na jeho koníčky nebo zájmy.
    Později, až budou možné osobní kontakty, můžeš začít podobně a potom pokračovat osobně.

    Vím, že je to bez kamarádů těžké, dokud nějaké nenajdeš, užívej si svůj čas, najdi si dobrou zábavu, něco tvoř, uč se novým dovednostem - možností je mnoho.

    Držíme palce,

    Modrá linka

    Kamarádi

    Nemám žádné kamarády

    Ahoj Alíku BároV Modrá linko atd... chci se zeptat, jak si nahradit společnost? Protože k nám měla přijít moje kamarádka ale můj rodič má teplotu a není mu nejlíp, k tomu už dlouho tu nemám žádnou jinou osobu než rodiče a bratra (občas babičku a dědu) ještě mám skupinu na messengeru ale problém je v tom že jsou starší než já a já se za svůj věk stydím. A k tomu mám jen jednu kamarádku takže.... Předem děkuji za odpověď

    holka, 9-12 let, 17. listopadu

    Ahoj,
    mrzí mě, že nemáš téměř žádné kamarády. Je pochopitelné, že žádná virtuální skupinka na sociálních sítích nemůže skutečnou lidskou společnost nahradit. Zkus se zamyslet nad tím, kteří lidé z tvého okolí jsou ti sympatičtí, blízcí, nebo s kterými se cítíš naladěná na stejnou vlnu. Ti by se mohli stát tvými kamarády. Buď aktivní, překonej ostych a začni si s nimi povídat, zeptej se jich, jestli by s tebou nechtěli něco podniknout, zajímej se o ně - ukaž zkrátka svůj zájem i to, že by ses s nimi chtěla kamarádit. Věřím, že časem se ti podaří svůj okruh kamarádů rozšířit a nebudeš se cítit tak osamělá.
    Držím ti palce!
    Bára

    Kamarádi

    Parta - znovu navázat kontakt

    Ahoj, omlouvám se že tenhle dotaz je trochu delší, ale potřebuju poradit s hodně specifickou věcí.
    Když mi bylo 5, nastěhovala jsem se tam, kde bydlím do teď. Začala jsem se bavit s jednou partou kluků. Po roce jsem si tu našla i kamarádku, která ale neměla ty kluky ráda a oni ji. Takže jsem vždycky musela být s nimi, nebo s ní.
    Všechno bylo v pořádku do té doby, než jsem byla v 5. třídě a začala jsem být trochu líná chodit s klukama ven (s tou kamarádkou jsme vždy byly doma). Oni se pro mě snažili chodit, Ale já jsem byla prostě líná. Takže pro mě chodit přestali, ale já jsem si nemyslela že by se to mohlo někdy stát. Takže jsem to nebrala nějak špatně, ale poslední 2 roky mi to intenzivně vadí, jelikož se ke mně ta kamarádka, chovala trochu hnusně (chtěla po mně peníze atd.). Takže se s ní dnes už tolik nebavím. Ona mě i trochu manipulovala abych nechodila s těma klukama ven.
    Ale ten problém je, že jednoho z těch kluků mám ráda už od 3. třídy a strašně mě mrzí, co jsem kdysi udělala. Chtěla bych se s ním začít znovu bavit a i s ostatníma, ale přijde mi to trochu trapný, přijít prostě po několika letech. Jediný co jsem jim schopna říct je "ahoj" když procházím kolem. Přijde mi že mám strašný strach z lidí, takže nevím co mám dělat.
    Takže moje otázka je: jak bych s nimi mohla navázat konverzaci?
    Jelikož mě to strašně mrzí a brečím kvůli tomu skoro každý den když jsou spolu venku.
    Děkuju za pomoc

    holka, 14 let, 6. listopadu

    Ahoj,

    chápu, že někdy není snadné po letech s někým znovu navázat kontakt. Od 5. třídy uplynula dlouhá doba, což vlastně může být i výhoda - už jste o něco starší a můžete v konverzaci začít znovu, najít si nová témata. Nevím, jestli chodíte třeba do stejné školy anebo jestli se navzájem sledujete na sociálních sítích. To někdy pomůže, začít se o něčem bavit - třeba o nějakém učiteli nebo o tom, co někdo z Vás nedávno sdílel. Stejně tak mi připadá v pořádku jim upřímně říct o tom, jak to teď máš - že Tě mrzí, že jsi s nimi před lety přestala chodit ven a že Ti to teď chybí. Fajn začátek konverzace může být třeba i to, nabídnout jim něco z víkendového pečení anebo někomu z nich popřát k narozeninám - i tím můžeš dát mile najevo svůj zájem vrátit se do party. Můžeš to celé taky probrat s někým blízkým, komu věříš, třeba i jeho něco napadne a bude Ti teď oporou, když jsi kvůli tomu smutná.

    Držíme palce,

    Modrá linka

    Kamarádi

    Spolužačky se mi smějí

    Dobrý den
    Moje spolužačky se mi začali smát protože ještě nemám menstruaci, kluka a že jsem hrozně hubená(a z části je to pravda vážím 35kg a je mi 13 let) takhle jsem ztratila i moji jedinou kamarádku. Co bych s tím mohla dělat?

    děkuji za odpověd

    holka, 13 let, 3. listopadu

    Ahoj,

    mrzí mě, že se Ti spolužačky začaly smát - takové chování není v pořádku. Píšeš, že je Ti 13 let, je normální nemít kluka, není kam spěchat. Vyplatí se počkat na kluka, se kterým si budeš dobře rozumět a bude Ti s ním dobře. Ohledně váhy by mohlo pomoci probrat to s rodiči a dětským lékařem, zjistit, co se děje, že jsi tak hubená a začít to řešit tak, aby Tě to nějak neohrozilo na zdravém vývoji, nástupu menstruace apod. Opravdoví kamarádi by Tě naopak měli podpořit. Říkám si, jestli kolem sebe máš někoho, komu by ses mohla svěřit s tím, co teď prožíváš - třeba rodičům anebo někomu dalšímu z rodiny. Stejně tak bys o tom mohla říct také školní psycholožce, pokud ji na škole máte a je možné se s ní teď během karantény spojit. Můžeme to také podrobněji probrat na Modré lince - na chatu, telefonu, Skypu. Kontakty a provozní dobu najdeš na našich webových stránkách www.modralinka.cz.

    Zdraví

    Modrá linka

    Kamarádi

    Chci se vidět příbuznou, máma nechce

    Ahoj Alíku,
    chtěla bych se někdy znova vydět s jednou příbuznou Páťou..
    když jsme byli menší jednou jsme se viděli, ale její děda se ošklivě choval k mojí mámě a teď už se nevídáme ....
    A já bych to ráda změnila, ale mámě se o tom moc nechce mluvit a z vyprávění to chápu také, ale chtěla bych se ještě někdy s Páťou vidět.
    Prosím poradíš mi?
    Díky

    holka, 3. listopadu

    Ahoj,

    nedivím se, že se chceš vidět se svou příbuznou, blízké vztahy jsou moc důležité a obohacují náš život. Můžeš to mámě zkusit tak upřímně říct, jako jsi to napsala nám. Pokud to pro Tebe bude jednodušší, můžeš jí to také napsat (do zprávy, do dopisu, namluvit vzkaz). Můžeš mámě říct, že chápeš a respektuješ její důvody, ale že bys Páťu ráda viděla.
    Mámě můžeš navrhnout, že Pátě třeba napíšeš nebo zavoláš. Kdybys byla v kontaktu Ty s Páťou, a ne celé vaše rodiny, možná by to pro mámu bylo jednodušší.

    Držíme palce,

    Modrá linka

    Kamarádi

    Pocity odstrčení

    Ahoj Alíku a spol.
    Mám takový problém. Chodím často ven s jednou mojí kamarádkou. Hodně si rozumíme. Vždycky je sranda, ale pak nás (teda hlavně ji) začnou otravovat kluci (nemyslím nějak úchylně, ale prostě se s námi začnou bavit i když jim do toho nic není) . Mě to nějak nevadí jsem zvyklá když nám to vadí odejdem. Občas je to i zábava, ale můj hlavní problém je že s tou mojí kamarádkou se baví ohodně víc než se mnou (já jí to přeju), ale ty kluci mi jí vždycky "přeberou" a já se cítím hrozně trapně nezajímavě a hlavně odstrčeně. Jednou jsme byly na hřisti a nějaký malí cizí kluk na mě zařval že jsem hnusnější než ona.
    Vím že v týhle situaci není nějaký řešení, ale aspoň jak se zbavit toho pocitu nebo jak líp zapadnout.

    Děkuju předem a přeji hezký podzim.

    Holka13, 31. října

    Ahoj,

    chápu, že přemýšlíš nad tím, jak ze zbavit pocitů, o kterých píšeš - vnímáš, že se kluci věnují víc Tvé kamarádce a připadáš si odstrčeně. Řekla bych, že podobné pocity během dospívání někdy prožívá spousta dívek. Často nedokážeme ovlivnit to, jak se k nám druzí lidé chovají a co nám řeknou - a není to naše vina ani důvod, proč bychom se kvůli tomu měli cítit trapně anebo méněcenně. Zároveň si umím představit, že Ti v podobných situacích není dobře a přemýšlíš, co by se s tím dalo dělat. Většinou moc nefunguje, když si řekneme, že se od teď budeme chovat nějak jinak, když třeba začneme někoho napodobovat. Působí to pak nepřirozeně. Jako fajn způsob, jak se zbavit pocitu nezajímavosti a "odstrčení" mi připadá zkusit se víc zaměřovat na Tvé silné stránky - na to, v čem jsi dobrá, co je na Tobě hezkého. Můžeš si postupně sepsat seznam, kde bude alespoň 10 věcí, co se Ti na sobě líbí - jednak na vzhledu, jednak i to, co umíš, jaké jsou Tvoje dobré vlastnosti. Můžeš o něco podobného poprosit třeba i rodiče nebo někoho z kamarádů - třeba se o sobě tak dozvíš něco pěkného, co sis ani neuvědomovala. To Ti potom může dodat sebejistotu, když budete s klukama venku anebo v podobných situacích.

    Držíme palce,

    Modrá linka

    Kamarádi

    Spolužáci se mi smějí kvůli kamarádovi

    Dobrý den, Já mám takový problém: u nás ve škole je jeden fajn kluk a Já si s ním ráda povídám. Jednou jsem řekla, že je fajn a od té doby se mi všichni smějou a říkají:,, Aneta miluje Matěje“ a třeba čekáme na oběd a přijde někdo od nás z holek a začne se mi smát. Co s tím mám dělat? Snažím se to ignorovat, ale oni se smějou furt!

    Aneta, 11 let, 27. října

    Ahoj,
    je mi moc líto, že se ti spolužáci smějí. Bohužel situace, kterou popisuješ, je mezi dětmi poměrně běžná. Děti (a ostatně všichni lidé) umí být hodně zlomyslné a když vidí, že se se svým vtípkem trefily do citlivého místa, opakují ho neustále. Obávám se ale, že se nedá poradit nic jiného, než že musíš vydržet a snažit se nedat najevo, že se tě jejich poznámky dotýkají. Časem je to skutečně přestane bavit a najdou si jiný cíl. Anebo naopak můžeš zvolit opačnou strategii a když ti někdo řekne, že Matěje miluješ, zkrátka řekneš: „Je to tak. Matěj je mi sympatický.“ Prostě jim tím „vyrazíš zbraň z ruky.“ Na tom, že je ti s někým dobře, že je ti sympatický, nebo že se ti líbí, není přece nic špatného. Není to nic, za co by ses měla stydět. Ale jak už jsem napsala, naprosto chápu, že ti posměšky spolužáků nejsou příjemné. Zkus to vydržet a jsem si jistá, že za čas to bude lepší.
    Měj se hezky!
    Bára

    Kamarádi

    Už se se mnou nechce kamarádit

    Ahoj, mám celkem dost velký problém. Asi před třemi roky jsem se v Řecku seznámila s jedním klukem. Vždycky jsme se na dálku bavili a hráli hry. Byl to můj snad nejlepší kamarád. Ale asi předevčírem jsme se trochu pohádali a on utnul naše přátelství tak, že se se mnou přestal bavit. Já ho mám strašně ráda i přesto že jsme se vždycky museli bavit Anglicky. Co mám dělat aby se se mnou začal zase bavit? Předem děkuji za odpověď

    holka, 11 let, 18. října

    Ahoj,
    úplně chápu, že ti je situace, která nastala, nepříjemná a trápí tě. Konflikty a hádky s kamarády jsou vždycky stresující a člověka mrzí. Myslím si ale, že jedna malá hádka nemůže znamenat konec vašeho dlouholetého kamarádství. Neshody a nedorozumění k lidským vztahům patří a přátelé jsou právě proto přátelé, aby je uměli překonávat a odpouštět. Proto navrhuji, abys svému kamarádovi napsala úplně to samé jako mě. Že ti na jeho přátelství záleží, že ti chybí a že ho máš moc ráda. Věřím, že tvoje vstřícné gesto ocení, dokážete si svoje nedorozumění vyříkat a budete dál dobrými kamarády.
    Měj se hezky!
    Bára

    Kamarádi

    Kamarádka má problémy

    Dobrý den, potřebovala bych poradit. Přes internet jsem našla úžasnou kamarádku, které si moc vážím, avšak zažívá veliké problémy, já však nevím, jak jí efektivně podpořit. Její bratr ji mlátí a také psychicky jí mnohdy dělá zle. Její máma ale nechce, aby se někam přestěhovala, ovšem mně se to zdá jako nejlepší řešení. Nyní chodí ve škole i na praxe, avšak tam ji zaměstnankyně, které ji zde mají zaučovat, neskutečně trápí, i když se hrozně snaží. Je to strašně statečné děvče. Vím, že bydlí na druhém konci republiky, avšak i přesto bych jí chtěla nějak pomoci.. Děkuji Vám za veškeré rady

    holka, 17. října

    Ahoj,
    je skvělé, že se tak zajímáš o svou kamarádku a její problémy a chceš jí pomoci. Myslím, že už jí pomáhá jen tvoje empatie a to, že se může někomu svěřit. Je vždycky úlevné, když člověk ví, že má někoho, kdo stojí na jeho straně a s kým může sdílet své trápení. Problémy, o kterých píšeš, že tvou kamarádku trápí, bohužel na dálku můžeš vyřešit jen těžko, ale určitě by bylo dobré, kdyby navštívila psychologa, který ji s nimi pomůže. Zkus si s ní o tom promluvit a přesvědčit ji, aby vyhledala pomoc odborníka. Problémy, s nimiž se potýká, pro ni musí být vyčerpávající a velmi náročné. Psycholog by jí s nimi mohl pomoci, mohl by jí nasměrovat k jejich řešení a určitě by to prospělo i její psychice.
    Věřím, že se její situace postupem času zlepší a že ti bude za tvou podporu a empatii vděčná!
    Měj se hezky!
    Bára

    Kamarádi

    Ne-přátelé v oddíle

    Ahojky
    Mám problém : dřív jsem chodila do školy do města A a měla jsem tak kámoše ale i nepřátele, teď jsem na gymplu ve městě B, je to tam lepsi ale pořád chodím do města A na turisťák. No a můj problém je že to jsou dva lidi ze školy A kde už nejsem,kteří jsou mi nepřátele, jeden kluk co má na mě furt kecy a tak a už se mi do turisťáku nechce chodit i když tam jsou i kamarádi z té staré ... ale zároveň to nikomu nechci říkat :/ omlouvám se za chyby

    holka, 12 let, 10. října

    Ahoj z Modré linky,

    umím si představit, že je Ti nepříjemné, že na Tebe má kluk v turisťáku blbé kecy. Zároveň mi přijde škoda přestat tam chodit kvůli klukům, se kterými si nesednete, pokud Tě aktivity baví, a zvláště, když tam máš kamarády ze staré školy, které možná už ani jinde nevídáš. Rozhodnout si to musíš však Ty, podle toho, jak to cítíš. Psalas, že to nechceš nikomu říkat. Je ale zbytečné být na to sama, víc to potom bolí. Takže proto bych Tě ráda podpořila, abys s tím, co prožíváš, sama nezůstávala. Můžeš se svěřit třeba rodičům nebo někomu jinému z rodiny, někomu ze školy, komu věříš, či někomu přímo v turisťáku, kdo by dokonce měl vědět, co se tam děje, neboť nese zodpovědnost za to, jak ty schůzky probíhají.

    Přejeme Ti klidný podzim,
    Modrá linka

    Kamarádi

    Vztah s kamarádkou

    Mám jednu kamarádku, začala jsem se s ni bavit skoro dva roky zpět a v době kdy jsme se začaly bavit tak jsem dost kašlala na ostatní kamarádky a byla hlavně s ní, asi dost i pro to, že bydlí jako jedna z mála blízko. Vždycky o mně mluvila jako o svojí nejlepší kamarádce, dala mi k Vánocům i knížku pro nejlepší kamarádky, byla u nás skoro každý týden a často úplně celý víkend, dokonce s námi i jela na hory, kam jezdíme jako rodina. Ze začátku to bylo fajn, protože mi přišlo, že mám konečně někoho s kým jsem si opravdu blízká. Jenže často mě to i stresovalo, to jak často u nás je, to jak dlouhu tu zůstává, to, že chce abych jí všechno říkala. Měla jsem někdy i pocit, že na mě vysypala všechny svoje problémy a když jsem nevěděla co na to říct, tak se naštvala. Hodně si taky povídala s mojí mamkou, což já moc ráda nemám, mojí mamce radši všechno řeknu sama, než aby jí to vykládaly moje kamarádky. Mám s ní i spoustu skvělých zážitků, ale z nějakého důvodu mi prostě vůbec neutkvěly v hlavě a vzpomínám jen na ty špatné. Na začátku letních prázdnin mi už přišlo, že toho je na mě prostě moc. Nejlepší kamarádky mi znělo jakoby se povyšovala nad ostatní moje kamarádky, sypala mi na hlavu spoustu problému se kterými jsem jí nemohla pomoct, přišla jsem si jako v kleci, protože bývala naštvaná když jsem šla někam jinam, než někam s ní a tak jsem to utnula. Napsala jí, že mám pocit, že si už nerozumíme a přerušila s ní kontakt. Ze začátku jsem se cítila opravdu skvěle, pořád jsem si říkala, že jsem konečně šťastná, ale zároveň jsem se hrozně bála, že jí potkám a vadilo mi vidět, že si třeba píše s nějakými mými jinými kamarádkami apod.. Když mela v září narozeniny tak jsem jí zavolala a omluvila se, že jsem to takhle utla a pár dní potom jsme se sešly. Ona opět použila to, že jsem její nejlepší kamarádka a mně to hrozně dává pocit, že to bude jako dřív. Vím, že jsem si s ní i spoustu chvil užívala, ale v hlavě mi prostě zůstalo jen to, jak jsem měla v její přítomnosti často úzkosti a podobně a hned jsem toho začala zase trochu litovat. Opravdu nevím co mám teď dělat, vím že nechci abych si zase přišla jako v kleci a prostě to tak nenechám kdyby se k tomu schylovalo, taky vím, že jakmile mi jen jednou trošičku ublíží, tak to končím úplně. Chci se s ní na jednu stranu bavit, ale na druhou, a ta možná převažuje, nechci, ale nepřijde mi správný abych to zase ukončila, přijde mi to vůči ní hrozně zlý a přerušit kontakt, pak se zas začít bavit a pak ho zas přerušit, mi prostě nepřijde jako dobrá možnost. Prosím vás proto o radu, měla bych se pokusit to zase utnout, nebo počkat jak se to bude vyvíjet a kdybych cítila že to není vůbec dobrý tak to ukončit, nebo cokoli jiného co by se dalo. Moc vás prosím abyste mi poradili. Předem děkuju za odpověď

    holka, 15 let, 5. října

    Dobrý den z Modré linky,

    umím si představit, že se s kamarádkou chcete i nechcete kamarádit. Protože jsou situace, kdy Vám s ní je hezky, a jiné situace, kdy být s ní, je pro Vás zatěžující. Napadá mě však, že to nemusí být „buď a nebo“ – tedy buď se s kamarádkou vídat neustále anebo s ní přerušit veškeré kontakty. Řešením může být otevřená komunikace s kamarádkou. Mluvit s ní o všem, co je pro Vás fajn, ale také o tom, co se Vám nelíbí. Dávat jasně najevo, co byste v rámci Vašeho přátelství chtěla a co už ne. Důležité je také kamarádku vyslechnout, dozvědět se od ní, co ona chce a nechce. A společně můžete hledat možnost, jak Vaše přátelství zachovat tak, aby Vám to vyhovovalo oběma.

    Hezký podzim Vám přeje
    Modrá linka

    Kamarádi

    Vztahy s kamarády

    Ahoj Alíku a spol.

    Nebude to přímo dotaz, jen potřebuju své pocity někomu sdělit, protože už to dál v sobě dusit nedokážu.

    Začalo mi to docházet už první týden ve škole. Mé dvě jediné kamarádky ve škole chodí na společný kroužek a nebaví se o ničem jiném. Často vůbec nemám ponětí, o co jde a také mě často do konverzace ani nezvou. Nemám jim to za zlé, ale je mi to strašně líto. Něco se stane a já nevím, o co jde. Mají přede mnou tajemství a mě to ničí. Pak je tady taky jeden kluk, kterého mám ráda, ale on si nejspíš myslí opak, protože jsem mu minulý rok řekla, že jeho city ke mně neopětuji. Mám však podezření, že má crush na jednu z těch kamarádek. Mám k tomu své důvody, ale nechci dělat unáhlené závěry. On však neví, že ta kamarádka má kluka z toho kroužku a já jsem vlastně jediná, které to ze třídy řekli. (Za to jsem strašně ráda.) Nechci mu to říkat, ale zároveň je mi z toho smutno. Pokaždé, když si však řeknu, že má někoho rád, zvedne mi to náladu a jsem ráda za něj. Nepopírám, že ho nemám moc ráda, ale hlavní pro mě je, aby byl šťastný.

    Děkuju za přečtení mých zmatených pocitů.♥️

    holka, 13 let, 1. října

    Ahoj,

    je moc fajn, že ses rozhodla v sobě svoje pocit nedusit a svěřit se. Píšeš o kamarádkách, které se skoro pořád baví o kroužku, kam společně chodí. Píšeš taky o klukovi, který se Ti líbí - myslíš si, že jemu se líbí jedna z Tvých kamarádek. Obojí je Ti líto a máš kolem toho různé pocity, které Ti připadají zmatené. Nepokládáš nám konkrétní otázku, proto Ti napíšu spíše pár svých postřehů k tomu, co jsi napsala.
    Co se týče kamarádek - chápu, že se necítíš dobře, když se před Tebou neustále baví a o něčem, čehož nejsi součástí. Většina lidí by se v takové situaci cítila podobně "odstrčená". Říkám si, jestli by šlo kamarádkám upřímně povědět o tom, jak se kolem jejich chování cítíš. Podobně, jako jsi to popsala nám. Můžeš se s nimi zkusit domluvit, jak to vymyslet, aby i Ty ses cítila dobře, když společně trávíte čas. Ohledně onoho kluka, který se Ti líbí - píšeš, že minulý rok, jsi mu řekla, že jeho city neopětuješ. Říkám si proto, jestli by nestálo za to si o tom, jak to teď máš, upřímně promluvit (nebo napsat) i s ním. Vlastně mě nenapadá jiný způsob, jak zjistit něco víc o skutečných pocitech toho druhého.

    Držíme palce,

    Modrá linka