Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Rodičům se nelíbí, jak se oblékám Alík radí dětem

    Rodiče

    Ahoj Alíku, Modrá linko, Báro a spol. Děkuji za zodpovězení minulých dotazů, hodně mi to pomohlo a moc si toho vážím.. Tento dotaz není nic ,,vážného“ o proti tomu, co se děje jiným lidem, co sem píší. Ale i tak bych se ráda zeptala na řešení. Zkrátka, rodiče mi nechtějí dovolit se oblékat, jak bych chtěla.. Pořád jim něco vadí. ,,Ta sukně je příliš krátká!“ ,,NE! Tu mikinu si brát nebudeš! Vypadáš jako bezdomovec!“ ,,Přestaň nosit černou, nejdeš na pohřeb“ ,,Fuj tolik barev. Chceš vypadat jak papoušek nebo co?“ ,,Na tenhle make-up si moc malá holčičko. Vypadáš jak levná štětka“ ,,Dej si alespoň řasenku, vypadáš jak kdyby jsi vyšla z rakve“. Vypadáš jak tohle, vypadáš jak tamto, vypadáš špatně. Už mě to přestává bavit. Pořád se jim jenom přispůsobuji.. Když jsem si naposledy vzala do školy tajně sukni, podkolenky a takové ,,rukavice“ které jsem si sama vyrobila, tak mě máma doslova ,,seřvala“ a můj táta jenom přidal ,,Kdybych věděl že máš takovou ohavnost na sobě, tak bych to z tebe serval!“. Zkoušela jsem to s nimi řešit ,,mírumilovně“.. Ale vždycky to skončí stejně. Já jsem ta špatná, která se neumí oblékat jako ,,normální holka“. Nechápu co si pod tím představují.. Všichni kolem mě si můžou nosit co chtějí, jenom já nic nesmím. Takže bych se ráda zeptala.. Jak mám přemluvit rodiče, aby mi dovolili nosit co se mi líbí?

    holka, 13 let, 7. ledna

    Ahoj z Modré linky,

    chápu, že Ti je nepříjemné, když se rodičům nelíbí, jak se oblékáš a stále Ti do toho mluví. Z Tvé zprávy čtu, že se Ti nedaří rodičům zavděčit, ať už se oblékneš jakkoli.
    Umím si představit si představit, že nemáte s rodiči stejný vkus, to je v pořádku. Zároveň však vnímám, že se cítíš velmi nesvobodně, když Ti rodiče zkritizují naprosto všechno. Nevím, jak rodiče přesvědčit, aby Ti dovolili nosit cokoli, co Ty chceš, některé Tvé variace pro ně mohou být možná opravdu příliš. I já však souhlasím s tím, že bys měla mít alespoň nějakou možnost rozhodování v tom, jak se chceš oblékat. Chci Tě tedy podpořit v tom, aby sis s rodiči třeba opakovaně zkoušela promluvit. Ne s cílem je přesvědčit, ale dát jim najevo, jak se cítíš, když Tě nenechají vůbec si rozhodovat. Promluvit si s nimi o tom, co konkrétně jim vadí a co konkrétně se jim líbí – a naslouchat jim. A stejně tak s nimi konkrétně mluvit o tom, co se Tobě líbí, co by sis přála a proč. Pokud máš dojem, že by to mohlo být nápomocné, můžeš rodičům ukázat i tuto naši komunikaci. Případně se můžeš obrátit na někoho dalšího z rodiny, kdo by Tě mohl v komunikaci s rodiči podpořit, aby Ti více naslouchali.

    Přejeme Ti více spokojenosti
    Modrá linka

    Na otázky odpovídají

    pracovníci linky důvěry Modrá linka, psycholožka BáraV, MUDr. Jiří Staněk, bojovníci proti kouření z projektu Nekuřátka, český klub skeptiků Sisyfos a správci. Občas odpovídá i sám Alík.

    Dotazy mohou pokládat pouze čtenáři mladší 15 let.

    Rodiče

    Mámin křik a myšlenky na smrt

    Ahoj Alíku a spol. Poslední dobou se bojím mojí mamky. Když na mně řve tak se třesu a potom brečím... Občas mám chuť se zabít, naštěstí se to nikdy nestalo. Nevím čím to je.
    Předem děkuju za odpověď.

    slečna, 10 let, 11. ledna

    Ahoj z Modré linky,

    umím si představit, že máš strach, když na Tebe mamka řve. Nikomu není příjemné, když na něj někdo křičí, zvlášť když je to mamka. Nevím, jaký má důvod a jaký máte vztah. Říkám si, jestli by třeba bylo možné si s mamkou popovídat, když je v klidu, dát jí najevo, že z ní máš strach, třeba jí i dát přečíst naši komunikaci. Možná vůbec netuší, jak se cítíš a na co myslíš.

    Pokud bys měla dojem, že o tom s mamkou mluvit nemůžeš, je důležité, abys na tyhle své pocity nebyla sama. Chci Tě tedy povzbudit, aby ses svěřila někomu dospělému, komu věříš. Taťkovi, babičce, dědovi, tetě, strejdovi či komukoli jinému z rodiny. Případně někomu ze školy či rodičům nějaké kamarádky. Případně můžeš využít služby Modré linky (www.modralinka.cz) nebo Linky bezpečí (www.linkabezpeci.cz).

    Možnost sdílení a podpora jiných lidí pomáhají vyrovnávat se s těžkostmi, s nepříjemnými pocity. A mohou pomoci i s myšlenkami na to, že máš chuť se někdy zabít. Takové myšlenky lidi někdy, když jim je těžko, napadají, to se stává. Sdílení těchto pocitů i myšlenek, může přinést úlevu. Zároveň Tě někdo blízký může podpořit i v situaci, kdy na Tebe mamka řve, může se Tě třeba i zastat a promluvit s ní o tom, jak vše prožíváš.

    Přejme Ti, aby ses mohla cítit lépe.
    Modrá linka

    Rodiče

    Chci s tátou odejít

    Ahoj, Alíku a spol.
    Mám takový dotaz co mě fakt hodně trápí..(zkusím to nějak zformulovat aby se to dalo pochopit).
    Prostě moji rodiče se znali asi měsíc než mě počali, moje matka má dvě dcery z předchozího vztahu (adoptované). A vlastně ta jedna za to celé může. Já byla od mala víc fixovaná na tátu. A vlasně pak sestra začala tloustnou (teď má cca. 160kg). Moje matka jí vždycky upřednostňovala. Z celýho srdce svojí setru nenávidím. Já jsem u matky vždycky ta špatná co chudince Dadunce ubližuje a vždycky si začne. Ale v 99% případech si začne ona a pak se rozbrečí klidně že jsem na ní hnusná nebo ji urážím, ale začne si vždycky jen když ji matka nevidí, pak mi moje vlastní máma nevěří a jsem vždycky já ten spratek. Je jí už 23 nemá svůj osobní život a chová se jako by jí bylo 9. A teď to začíná... moje matka mi pořád vyčítá jak s ničím nepomůžu a jsem zalezlá ve svém pokoji. Jediný důvod je ten že odmítám mít s ní neustále konflikty. Prostě moje máti je strašná manipulátorka.
    A vlastně už asi dva roky se snažím aby od nás táta odešel, protože kvůli tomu že, tu zůstal si zničil všechno, celou karieru atd.
    Nejvíc smutný na tom je že mi i řekl, že kdyby mu matka neřekla že je těhotná tak by odešel. Vlastně já chci odsud pryč. Neměla jsem odvahu to tátovi říct tak narovinu ale chci aby jsme odešli jenom my dva.
    Nevíte nějaký způsob jak to tátovi říct nebo naznačit? (vím zní to strašně ale kdyby jste věděli v jakým stresu, neustálím konfliktu a dusnu žiju tak by jste se nedivili).
    On i táta řekl že počká až mi bude 18 tak když ho moje máti naštve tak klidně odejde. Já prostě chci odsud pryč, pryč od těch lidí, vzpomínek a všeho a hlavně mojí sestry a matky.
    Nevíte nějaký způsob jak to tátovi říct? (je teď v lázních po operaci).

    anonimkaaaaaa, 2. ledna

    Ahoj,

    chápu, že to pro Tebe není vůbec jednoduché, když je doma takové dusno a stres, co popisuješ. Dovedu si představit, že přemýšlíš, co by se dalo dělat, aby se to nějak změnilo.
    Z toho, co píšeš, vnímám, že jste se na tohle téma už nějakým způsobem s tátou bavili (píšeš, že Ti řekl, že až Ti bude 18, klidně odejde, pokud ho máma naštve). Proto mi připadá v pořádku, když mu upřímně povíš o tom, jak to máš – jak se doma cítíš a co by sis přála. Tvého tátu neznám, proto nedokážu odhadnout, jak bude reagovat, ani jestli by si sám odejít přál anebo ne. Můžete spolu ale zkusit společně vymyslet, co by se dalo dělat, aby ses v celé té situaci cítila alespoň o trošku líp.

    Píšeš, že už se nějakou dobu snažíš, aby od Vás táta odešel. Vnímám z toho, jak moc Ti asi na tátovi záleží a snažíš se, aby se mohl mít co nejlíp. To je hezké. Zároveň bych Ti ale přála, abys tuhle snahu mohla trochu „pustit“ – táta je dospělý člověk, který je sám zodpovědný za svoje rozhodnutí. Není to odpovědnost, která by měla ležet na Tobě, na jeho dítěti. Chápu, že Ti připadá smutné, když Ti táta pověděl, že kdyby mu matka neřekla o těhotenství, odešel by. Zároveň to není Tvoje vina, že se tak rozhodl. Pokud máš strach, jak mu o tom vše povědět – někdy třeba pomůže sepsat to do dopisu, podobně, jako jsi to popsala nám.

    Přejeme, ať se Ti daří,

    Modrá linka

    Rodiče

    Silvestr s kamarádkou

    Chci být na Silvestra s kámoškou ale nevím jeslti mi to mamka dovolí protože si myslí že budeme pít ale není to pravda... Jak se mám mamky zeptat aby mi to dovolilaa?

    Prosím co nejrychleji

    holka, 13 let, 20. prosince 2020

    Ahoj,

    chápu, že si přeješ být na Silvestra s kámoškou. Zároveň si umím představit, že kolem toho mamka může mít různé obavy - stejně jako je má spousta jiných rodičů, jejichž děti začínají dospívat. Myslím si, že se na to můžeš mamky zeptat přímo, popsat jí, kde a s kým byste s kamarádkou byly, a zkusit se domluvit na konkrétních pravidlech. Třeba, jak často by ses jí za Silvestra ozvala, v kolik a jak se dostaneš domů, případně jí dát telefon na rodiče kamarádky.

    Pěkný konec roku přeje

    Modrá linka

    Rodiče

    Je toho hodně, a to i ve snech ...

    Ahoj, mám opět další problém..

    Strašně se hádám s mamkou. Mám zakázaný snad všechno co jde, nesmím ven (momentálně mám zaracha do konce roku), nesmim se koukat na telku (jen když je doma ségra, protože ona má zrovna puštěnou nějakou pohádku, a ikdyz na ni ani nekouká, prostě to nesmím přepnout na něco co chci já), nesmím být na počítači (to není uplne důležitý, ale i strašně mě to štve) a ještě hooodne věcí. Máma sice říká, že za to můžu sama, což je pravda, protože se nechovam úplně jak by si přála, ale až se ona začne chovat normálně ke mě, já se začnu normálně chovat k ni. Hádáme se hlavně kvuli segre. Občas se stane že ráno jen přijdu do obýváku, řeknu ,,Ahoj" a máma hned naštvaně odpoví ,, Čau" jak kdybych něco provedla. Taky mě strašně štve to, že se mi ani máma, ani táta vůbec nevěnujou. Občas máma si se mnou večer sedne, a hrajem třeba nějaky hry nebo tak něco, ale málokdy. Prostě máma má pomalu problém s tím, že vůbec žiju. Sice říká že mě má ráda, je to na ní i vidět, ale ty zákazy a tak fakt přehání.
    Strašně mě to mrzí že se tak máma chová.
    Mam problémy i s kamarádama. Mam kamaráda (budeme mu říkat Bagr), a on má kamarádku(budeme jí říkat Zuzka) a ta si z něj furt dělá nehezky srandy. Dokonce nedávno, asi před týdnem, zuzka dovolila holkám, aby ho skopaly. Ale ona se vymluvila že prej Bagr ty holky tahal za vlasy (nebo to řekly ty holky, a Zuzka říká že prej stojí při Bagrovi), ale kecá. Mě je Bagra strašně líto, už jsem mu jednou pomohla se Zuzkou, poradne jsem ji seřvala, ale ona koukám furt pokračuje.
    Tohle všechno má ale jeden výsledek. Mám kvůli tomu sebevražedny myšlenky.
    Jediný, kdo mám pocit že me chápe, pomáhá mi, a je schopný me poslouchat je moje Ibff. Ona je prostě jediná, který se nebojím všechno říct.
    Párkrát se mi i zdálo, že skáču pod vlak např. že jsem byla doma, pohodka, a pohádala sem se s mámou, a pak mě někdo pozval na nějakou parbu, a on v tom snu bydlel v baráku který byl nad kolejema, a měl tam balkon, a z něj bylo vidět na ty koleje, a já sem si tam s kamarádkou sedla, a on tam jel vlak, a v tom snu jsem si představovala že stojím předtím vlakem a čekám až mě srazí..pak jsem to šla udělat (jako v tom snu) ale vzbudila sem se, přesně v tom okamžiku kdy sem si stoupla na ty koleje.
    Prosím neříkejte že bych to měla říct někomu jinému, chci si to vyřešit nějak sama. Opravdu vás moc prosím.

    Předem díky, a omlouvám se že je to tak dlouhý.

    holka 12 let, 18. prosince 2020

    Ahoj,

    vnímám, že je toho teď hodně, co Tě trápí. Píšeš o tom, jak to máš s mamkou - často se teď hádáte, navíc se Ti mamka s tátou nevěnují tak, jak bys potřebovala. Trápí Tě taky, jak se ostatní chovají k Tvému kamarádovi - Bagrovi. Chápu, že Ti z toho všeho není vůbec dobře. Dovedu si představit, že když člověk prožívá hodně nepříjemných pocitů, a neví si rady, může mít někdy i myšlenky na sebevraždu.

    Mrzí mě, že teď s mamkou máte náročné období. Tvoji mamku neznám, proto takhle na dálku nedokážu říct, proč se chová tak, jak popisuješ. Taky nevím přesněji, o čem Vaše hádky jsou – píšeš, že hlavně kvůli ségře. Připadá mi v pořádku, když s ní mluvíš o tom, co Tě na jejím chování trápí a co bys od ní potřebovala – třeba to, aby Ti s tátou věnovali víc času. Říkám si, jestli by třeba šlo vybrat si teď přes prázdniny nějakou klidnou chvíli, kdy budete mít obě o něco lepší náladu, a zkusit vymyslet třeba jednu věc, kterou byste pro sebe navzájem mohly udělat, z čeho byste mohly mít alespoň trošku radost.

    Co se týče Tvého kamaráda, chápu, že o něj máš starost a obdivuji, jak se mu snažíš pomoci. Je moc fajn, že má Bagr někoho takového, jako jsi Ty, kdo je tu pro něj a brání ho.
    Zároveň je prima, že máš takovou nejlepší kamarádku, které se můžeš svěřit úplně se vším. Věřím, že Ti to může přinést úlevu. Někdy i mít takového jednoho člověka kolem sebe nám může pomoci překonat období, které je hodně těžké.

    Pokud Tě někdy napadají myšlenky na smrt, může se stát, že se to přenáší i do toho, co se Ti v noci zdá. Věřím, že takové sny dovedou být hodně děsivé. Moc bych Ti přála, abys teď pro sebe měla podporu, kterou si zasloužíš. Píšeš, že nechceš, abychom Ti doporučili říkat o tom, jak Ti je, někomu dalšímu. To respektuji. Zároveň mám jen potřebu dodat, že kdybys chtěla, můžeme to celé podrobněji probrat u nás na Modré lince – na chatu, telefonu, Skypu anebo WhatsAppu. Kontakty a provozní dobu najdeš na našich webových stránkách www.modralinka.cz. Můžeš se zkusit zamyslet nad tím, jak Ti bylo, když jsi sepsala všechno, co Tě trápí – někomu to může přinést úlevu. Tu může přinést právě třeba i chat. Můžes si také stáhnou z Google Play aplikaci Nepanikař, kde najdeš užitečné tipy, co dělat, když se s člověkem něco děje.

    Přejeme TI hodně síly, aby TI bylo alespoň o trošku líp,

    Modrá linka

    Rodiče

    Chci si změnit příjmení

    Ahoj všichni.
    Jde o tohle: Naši jsou rozvedení už od mojeho narození a s tátou nemám dobrý vztah. Nikdy se o mě nestaral a navštívil mě třeba jednou za tři roky. Předloni ho zavřeli do vězení a odtamtud mi začal psát jak ho to strašně mrzí a chtěl by to napravit. Sotva jsem mu ale uvěřila a začala si dělat naděje, pustili ho a on už se neozval. Ani mi neřekl že ho pustili a já jsem mu ještě měsíc psala dopisy. Před měsícem jsem měla narozky a on si ani nevzpomněl, takže když jsem mu psala k svátku tak jsem si trochu rýpla že já jsem si vzpomněla, a on mi odepsal “šmaria tak nebuď histerická.“ A to už na mě bylo dost. Celý život jsem se já snažila aby jsem ho mohla vídat, to já jsem vždycky říkala mamce ať mu napíše. Takže jsem si řekla že prostě končím, už se mu neozvu. No ale já mám pořád jeho příjmení, které mi ho neustále připomíná. Chci si ho změnit, ale k tomu potřebuju jeho souhlas. Tak jsem mu napsala že bych to potřebovala a on mi asi hodinu psal o tom co to jméno znamená a jak je důležité a je na něj hrdý. On možná. Nakonec po asi hodině a půl jsme došli k tomu, že by mi to dovolil, ale chce se se mnou vidět aby si o tom se mnou promluvil. Myslím že to znamená hodinovou přednášku, kterou když vydržím budu se s ním moct už konečně rozloučit. Ale připadám si teď trochu jako mrcha že jsem mu napsala jen když jsem něco potřebovala a že se s ním uvidím jak chce on taky jen abych se ho mohla vlastně zbavit. Jsem teď strašně zmatená ve svých pocitech a najednou se mi do té změny jména zas tolik nechce. Ale jeho jméno mít vůbec nechci. Poraďte, co si o tom myslíte vy?

    holka, 14 let, 15. prosince 2020

    Ahoj,

    vůbec se nedivím, že se cítíš zmatená v pocitech, v takové situaci, kterou popisuješ, je to naprosto pochopitelné. Nemusíš si připadat jako mrcha, nic špatného jsi neprovedla! Naopak, byl to otec, který se o Tebe dlouhodobě nezajímal. Pokud si nejsi jistá, zda chceš nosit jeho jméno (můžeš si zkusit napsat plusy a minusy této situace), myslím, že můžeš dotáhnout celou tu situaci až do konce, sejít se s otcem, vyslechnout jeho názory a podle toho se rozhodnout. Máš na to právo, po tom všem, co jsi zažila.
    Neměla bys ale na to vše být sama. Nestačí naše poradna, potřebuješ někoho blízkého, komu věříš, abys mohla sdílet. Mohla by to být třeba máma? Nebo teta, babička, oblíbená učitelka, vedoucí kroužku, školní psycholog/psycholožka? Víc hlav víc ví, dospělí lidé mají už jakési životní zkušenosti, jde o to, abys na tu nesnadnou situaci nebyla sama.

    Přejeme Ti najít ten správný klíč k Tvé situaci.
    Modrá linka

    Rodiče

    Je toho moc

    Ahoj! Už delší dobou se potýkám s problémem že mám záchvaty agrese,tiky, a taky panické záchvaty. Ve škole toho máme strašně moc a moje mamka mě ještě k tomu nutí hrát na flétnu, klavír a ještě k tomu musím chodit tancovat. Je toho na mně fakt moc. Nevím co mám dělat, už jsem opravdu zoufalá. S rodiči to probírat nechci, oba si myslí že jenom předstírám aby jsem byla zajímavá. Je to opravdu složité. Předem děkuji za odpověď 😅

    holka, 12 let, 14. prosince 2020

    Ahoj z Modré linky,

    z Tvé zprávy čtu, že je toho na Tebe asi opravdu hodně, když se ten stres projevuje i ve formě tiků a záchvatů agrese. A i když to rodičům říkat nechceš, já bych Tě v tom i přesto ráda povzbudila. Na koho jiného by ses měla obrátit, než na své rodiče. Je důležité s nimi mluvit o tom, jak se cítíš, jak co prožíváš, co potřebuješ a co Ti nedělá dobře. Rodiče jsou za Tebe zodpovědní, a aby Tě mohli podporovat a vést k tomu, co je pro Tebe dobré, potřebují vědět, co se s Tebou děje. Pokud máš obavy, že Tě nebudou brát vážně, můžeš jim ukázat tuto naši komunikaci, aby viděli, že Tě to skutečně trápí.

    Přejeme Ti klidný advent
    Modrá linka

    Rodiče

    Konflikty s rodiči + myšlenky na sebevraždu

    Ahoj všichni, poslední dobou mám velký problém s rodiči, především s mámou. Potřebovala bych vědět jestli je jejich chování vůči mě normální, protože si často pokládám otázku, jestli dělám chyby já nebo oni. Na začátku bych chtěla říct, že můj vztah s matkou nebyl nikdy růžový, už od dětství na mě byla nepříjemná, neustále na mě řvala, vylívala si na mě hněv a její problémy, a pak jsem ji ještě utěšovala. Jenže poslední dobou se to stupňuje. Nemám s ní téměř žádný vztah, nikdy jsme neprobírali první lásky a podobně. Nechci chodit domů.. už jen z pomyšlení na to, že bude doma, se mi zvedá žaludek. Každý den poslouchám, jak zavolají na sociálku a půjdu do děcáku, že jsem k ničemu, a že jim přidělávám jen problémy. Jen co přijdu domů ze školy, tak mě vyčítají, co všechno jsem udělala špatně, co jsem neudělala. Taky na mě řvou kvůli úplným maličkostem - například, že jsem zavřela dveře moc hlasitě, vyndala šňůru od vysavače ze zásuvky moc rychle apod. Je toho mnohem víc, ale vše sem vypisovat nebudu. Často mám sebevražedné myšlenky, když jsem ve škole, tak na to "zapomenu", ale jakmile přijdu domů, tak to na mě vše dolehne. Opravdu nevím jak dál, jediné co mě drží od sebevraždy je má nejlepší kamarádka, protože vím, že bych ji tím hodně ublížila.

    holka, 13 let, 11. prosince 2020

    Ahoj,

    svěřila ses nám s konflikty s rodiči, především mámou. Přemýšlíš nad tím, v kom je chyba. Situace už je tak vyhrocená, že se domů vracíš vysloveně nerada a někdy Tě napadají myšlenky na sebevraždu.
    Je dobře, že pro sebe hledáš podporu. V dospívání jsou různé rozmíšky mezi rodiči a dětmi časté. Každý je někdy naštvaný a všichni v rodině by měli mít právo takoví někdy být, ale taky je v rodině určitý závazek pak se s ostatními zase usmířit, omluvit se apod. Pracovat na sobě tak, aby bylo společné soužití uspokojující pro všechny. Ty však pociťuješ tlak ve vztahu s mámou delší čas - máš pocit, že Tě používá jako hromosvod pro svůj vztek a další nepříjemné emoce. Taky Ti chybí projevy lásky nebo ocenění. Nepíšeš nic moc o tom, jaký je táta. Z Tvých řádků pouze odhaduji, že se nepokouší o zlepšení situace. To mi nepřipadá v pořádku, protože rodiče by měli zajišťovat dobré podmínky pro zdraví svých dětí - tělesné i duševní. Přemýšlím nad tím, jestli by ses nemohla se svými starostmi svěřit někomu dalšímu z rodiny (babičce, tetě,...), na koho rodiče dají a kdo by Tě mohl podpořit. Pokud Ti rodiče vyhrožují dětským domovem, mohu Tě ujistit, že to není tak jednoduché, jak to vypadá. Situaci u vás v rodině by musela zhodnotit sociální pracovnice, která má na starost hájit zájmy dětí (nikoli rodičů) a posléze soud, který by rozhodoval, kdo a jak o Tebe bude nadále pečovat. Často náhradní pečující osobou je právě někdo z širší rodiny a děti do žádného ústavního zařízení nejdou. Na orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) se můžeš obrátit i sama, s pomocí někoho dospělého nebo i bez něj, třeba přes tyto stránky: http://www.ospod.cz/volna-sekce-1/kontaktujte-vas-ospod/. Důležité je uvést místo trvalého bydliště.
    Je moc fajn, že máš kamarádku, která Tě drží nad vodou. Sdílení velmi ulevuje. Možná bys mohla zkusit i školního psychologa, jestli ho ve škole máte. Pokud se nám ozveš na Modrou linku, rádi s Tebou vše probereme důkladně, všechny kontakty najdeš na www.modralinka.cz. Někdy může být starostí a pochybností prostě moc a útěk z domu nebo dokonce smrt může vypadat jako východisko. Můžeš mi však věřit, že každá situace může mít i dobré řešení a naději do budoucna, zvlášť, když ani není člověk sám. Kdyby Tě podobné myšlenky obtěžovaly opravdu hodně, neváhej volat nonstop a zdarma Linku bezpečí 116 111 nebo i 112. Čísla je dobré mít v telefonu uložená stále.

    Odvahu říct si o podporu a pomoc Ti přeje
    Modrá linka

    Rodiče

    Hádky s mamčiným přítelem

    Dobrý den. Je mi 14
    Mám trochu problém s maminčiným přítelem. Dřív jsme si rozuměli, ale už cca rok se nesneseme a je to horší a horší. Říká, že si mám sbalit kufr a vypadnout... moc už to psychicky nezvládám se s nim furt jen dohadovat.. mamka ho má ráda a nechce o něj přijít takže se mě samozřejmě nezastane. jenže k tátovi já nemohu a nevím kam bych šla. Chci se jen zeptat jestli má právo mě vyhodit když jsem ještě nezletilá

    holka, 14 let, 13. listopadu 2020

    Ahoj,

    mrzí mě, že si poslední rok nerozumíte s maminčiným přítelem, věřím, že to pro Tebe musí být stresující. Ptáš se, jestli Tě může vyhodit z domu, když jsi nezletilá - na to ze zákona právo nemá. Nepřipadá mi ani v pořádku, že Ti to takto říká, ať si sbalíš kufr a vypadneš. Nevím přesně, o čem jsou Vaše hádky, každopádně máš právo na to, aby ses doma cítila dobře. Píšeš, že mamka se Tě nezastane, protože má svého přítele ráda - připadá mi důležité, aby mamka věděla, jaké to pro Tebe teď je, co prožíváš, jak se kolem hádek cítíš. V podobných situacích často dokáže pomoci třeba rodinná poradna, kde byste mohli mluvit o tom, co se doma teď děje, postupně hledat řešení. Pokud bys to celé chtěla probrat více do hloubky, můžeš se nám ozvat na Modrou linku - na chatu, telefonu, Skypu. Kontakty a provozní dobu najdeš na našich webových stránkách www.modralinka.cz.

    Zdraví

    Modrá linka

    Rodiče

    Jak zlepšit vztah s mámou

    Ahoj,
    mám rozvedené rodiče, ale trvale bydlím u mámy i se svojí sestrou. K tátovi chodím jednou za 14 dní na víkend. Naši nejsou spolu od mých tří let a mám pocit, že jsem se s tím pořád nevyrovnala. Když jsem u táty, tak si to opravdu užívám a mám ho fakt ráda a stejně tak i mamku.

    Problém je ale v tom že mamka na tátu pořád nadává. Kvůli tomu se i často hádáme. Teď to bylo například, kvůli dárku k Vánocům. Táta mi řekl, že nás chtěl vzít do Legolandu, ale prozatím to není kvůli současné situaci možné. Proto mi řekl, že nás tam vezme, až se situace uklidní. Když jsem to poprvé řekla mamce, tak s tím byla v pohodě, ale potom když se mě zeptala na detaily, tak to byl průšvih. Já jsem jí řekla, že to bude místo dárku k Vánocům a ona na mě začala řvát, že z ní a ostatních členů rodiny můžu vytahovat peníze, ale že z táty je nevytáhnu. A podobné situace se opakují alespoň jednou za týden.

    Já bych opravdu moc chtěla, abych s mámou měla dobrý vztah, ale ona po každé hádce nezapomene dodat, že mě nemůže ani vidět a že jsem jako fotr. Mě to mrzí a pak celý večer strávím v posteli ubrečená a přemítající nad tím, co dělám špatně. Nejhorší na tom je, že to nemohu ani probrat se ségrou, protože ve všem kolem táty je s mamkou za jedno.

    Už bych to opravdu chtěla vyřešit, ale nevím jak.

    holka, 14 let, 10. listopadu 2020

    Ahoj z Modré linky,

    díky za důvěru, se kterou nám píšeš o své situaci doma. Vaši jsou rozvedení, bydlíš u mamky a k tátovi chodíváš na víkend jednou za 14 dnů. S tátou máte fajn vztah a máš ho ráda stejně jako mamku, se kterou se ale častěji hádáte. Chtěla bys vztah s mamkou zlepšit, ale nevíš, jak na to.

    Je mi líto, že vztah s mamkou není takový, jaký by sis představovala. Z Tvého mailu mi přijde, že se snažíš, ale ne vždycky Tě mamka dobře slyší a porozumí Ti. Zasloužila by sis větší pochopení. Někdy opravdu trvá, než se situace v rodině uklidní. Je potřeba vědět, že ty neděláš nic špatně, když je mamka naštvaná na tátu. Pravděpodobně i pro Tvou mamku je ta situace stále těžká. Rozvod je náročná událost, která ovlivňuje všechny členy rodiny. Přijde mi moc fajn, že máš s tátou dobrý vztah a s mamkou míváš taky chvíle, kdy se nehádáte. Možná v těch příjemnějších chvílích by byla dobrá příležitost začít mluvit o tom, co Tě trápí, že bys to chtěla jinak, ale nevíš, jak to udělat. Možná bude mít mamka větší prostor si uvědomit, že je to pro Tebe těžké. Na zlepšení vztahu a zmenšení hádek musí být vždycky dva, nejenom jeden. Kdybys nevěděla, jak začít, můžeš jí klidně dát přečíst psaní, které si tady vyměňujeme. Svěřit se můžeš i někomu jinému blízkému z Tvé rodiny anebo z kamarádů, kteří Ti můžou pomoct celou věc mámě říct. Zasloužíš si klidnější čas se svou mamkou i sestrou.

    Zvládat změnu během a po rozvodu pomáhá rodinám i pár organizací, kde působí odborníci – psychologové. Můžete spolu zavolat na Modrou linku (na telefon 608 902 410), kde vám na telefonu poradí, kam se můžete obrátit dál.

    Klidnější dny přeje
    Modrá linka

    Rodiče

    Mamka na mě jen řve a vyčítá, nemám žádnou podporu

    Dobrý den,
    Moje matka na mě pořád ječí. Říká jak je moje vina, že jsou rodiče (ona a táta) na rozvod, jak skončím sama a nemilovaná... a poté je na mě naštvaná několik dní. Pak přijde a řekne mi, že mi odpouští. Přitom jsem nic neprovedla. Z toho co říká mám strach. Snažím se aby mě ostatní měli rádi, abych neskončila sama. Někdy se i stane, že začnu mít pocit, jako bych nemohla dýchat a mé srdce někdo mačkal. Strašně to bolí. Když mamka prochází kolem začne se mi třást celé tělo. Jindy zase zvracim a to ikdyz jsem nic nejedla. Matka si také ráda hraje na tu chudinku k politování. Jak až dospějeme uteceme a ona zůstane sama, jak je jen naše služka. Nikdy nevidí jak jí pomáhám a co pr ni dělám. Nemám to komu říct. Taťka je stále někde pryč, sourozenci mě ani nevyslechnou a přátele moc nemám. Prosím pomozte

    Ahoj z Modré linky,

    je mi líto, že se doma necítíš dobře a nemáš s matkou hezký vztah. Tak by se lidé doma cítit neměli. Také mě mrzí, že máš pocit, že se nemáš komu svěřit. Být na vše sama opravdu není dobré.
    A proto Tě chci podpořit, abys nezůstávala se svými pocity sama. I když máš možná dojem, že to mamka neslyší, máš právo dávat najevo, jak se cítíš, když na Tebe křičí, když Ti vyčítá. Chci Tě povzbudit, abys to nevzdávala, abys hledala oporu mezi svými blízkými. Zkus se i přesto, že je taťka často pryč, na něj opakovaně obracet s tím, jak se cítíš. Můžeš mu i ukázat naši komunikaci, pokud by to pro Tebe bylo snazší. Nevím, kolik je sourozencům, ale jestliže jsou starší a mohou Tě podpořit, nevzdávej to ani s nimi. A hledej i v širší rodině, neváhej se obrátit na prarodiče, na tetu, strejdu. Jestliže se by se Ti nedařilo nacházet podporu u svých blízkých, můžeš se svěřit i někomu ze školy, komu věříš, třeba školní psycholožce, pokud ji ve škole máte, nebo oblíbené paní učitelce. Obrátit se můžeš i přímo na nás na Modré lince, nejlépe telefonicky či na chatu (v e-mailu nelze vést dialog), kontakty najdeš na www.modralinka.cz. Můžeme Ti nabídnout podporu, možnost sdílení a také můžeme společně hledat další možnosti, na které jsi třeba zatím sama nepřišla.

    Přejeme Ti bezstarostný podzim
    Modrá linka

    Rodiče

    Nemám soukromí

    Ahoj Alíku mám problém soukromým. Moje mamka je nervák a stará se o to co nemá. V pokoji se zamknout nemůžu protože mám zámek zaseklí a kdybych to udělala tak mi vynadá a strašně se naštve a nejspíš mi dá facku protože pro ní jsem moc malá a několikrát denně mi opakuje že mi je teprve 13 a dneska když jsem balila jeden dárek tak tam vletěla to dělá vždycky protože má ráda když všechno rychle odbíhá. Já jsem teda hned vystřelila ke dveřím a snažila za ní víc za vřít aby nic neviděla ale ona po vě zase vyjela že mi je teprve 13 a že se tam určitě dívám na nějaký vulgární nebo nevhodný věci přitom já jsem jen koukala na pohádku. Tohle dělá furt a o tom že se ke mně chová jak k miminu a pořád mám za ní lézt že se chce pomazlit a že chce pusu o tom ani nemluvím protože v jejích očích jsem pořád malinká holčička🤷🤦

    holka, 13 let, 23. října 2020

    Ahoj z Modré linky,

    umím si představit, že chceš mít své soukromí. To je u dospívající dívky naprosto přirozená potřeba. Umím si i představit, že Tvoje mamka má o Tebe starost a má potřebu o Tobě něco vědět. Je však možné společně hledat možnosti, jak skloubit obojí. Například se můžete s mamkou domluvit, že ona na Tebe zaklepe a nevtrhne hned a Ty jí dáš možnost, aby se Ti podívala do počítače, do historie, aby viděla, žes nedělala nic špatného. Důvěru v mamce můžeš probudit také tím, že s ní budeš upřímně mluvit o tom, co prožíváš, co děláš - samozřejmě v míře, která bude pro Vás obě přijatelná a uspokojivá. Zkus si tedy s mamkou někdy v nějaké klidné chvilce popovídat. Dát jí najevo, že ji chápeš, zároveň jí ale také dát najevo svou potřebu soukromí. Můžeš jí i vysvětlit své důvody. Například to, že Když Ti vpadne do pokoje ve chvíli, kdy balíš dárek, všechno tím zkazí, je dobře pochopitelné. Jestliže je těžké mamku přesvědčit k tomu, aby Ti naslouchala, zkus požádat někoho dalšího v rodině, kdo Tě dokáže pochopit a podpořit Tě. Případně jí můžeš ukázat i naši komunikaci.

    Přejeme Ti prima podzim
    Modrá linka

    Rodiče

    Zlá matka

    Ahojte , nevim co mám dělat . Mám zlou matku pořad mě provokuje a já už se prostě nestíhám hlídat . Pořad žaluje tatínkovi a říká o mě i věci , který nejsou pravda . Prosím pomozte mi a co nejdříve prosím

    Ahoj,

    mrzí mě, že to máte s mamkou takhle - věřím, že Tě trápí, když Tě matka provokuje a říká o Tobě věci, které nejsou pravda. Z Tvé zprávy nemám moc informací o tom, co se přesně děje, nejsem si ani jistá, co myslíš tím, že už se "nestíháš hlídat". Je důležité, abys na to teď nebyla sama a mohla s někým mluvit o tom, jak Tě matčino chování k Tobě trápí. Nevím, jestli o tom jde mluvit třeba s taťkou anebo s někým dalším z rodiny (třeba s tetou anebo babičkou). Můžeme to všechno taky probrat podrobněji na Modré lince - na chatu, telefonu, Skypu anebo WhatsAppu. Kontakty a provozní dobu najdeš na našich webových stránkách www.modralinka.cz.

    Zdraví

    Modrá linka

    Rodiče

    Vztah s mamkou - křičí na mě

    Ahoj poradno,
    S mojí mamkou nemáme moc dobré vztahy, ikdyž tento týden to tak nevypadalo až na dnešek. Celých 6 dní to bylo celkem v pohodě, ale dneska na mě mamka zase začala křičet. Šla ke mě do pokoje věšet ponožky(nevím proč je nepověsí někam jinam). Netvrdím, že mám v pokoji pořádek, ale zas tak velký bordel tam nebyl. Mám v pokoji takový sedák který jsem si dala blíž ke stolu a na něj učebnice abych je měla po ruce celou dobu jí to nevadilo až teď. Začala na mě křičet, že mám všude bordel a ani mě nenechala dodělat test z dějepisu. Šla jsem radši pryč. Takhle to chodí pořád. Já o sobě vím, že nejsem dokonalá že nemá všude úplný pořádek, ale nepochopím nikdy proč mi to nemůže říct v klidu, normálně. Pořád po mě něco chce. Učesat jí vlasy podrbat na zádech vymačkat beďary zajít nakoupit, namlít jí kafe atd. A za to všechno na mě akorát řve, vyhrožuje mi, naráží na to že jsem chodila s klukem a na to že se maluju a vůbec si neuvědomuje že mě dostala do deprese a že bych se nejraději zabila.Já vím že je to pro moje dobro ale nemusí to dělat tímto stylem. Občas už s toho všeho dostávám záchvaty smíchu, křeče a nebo se mi najednou špatně dýchá.

    holka, 12 let, 18. října 2020

    Ahoj,

    píšeš nám o tom, jak to máš s mamkou. Stává se, že na Tebe kvůli různým věcem začne křičet. Vnímáš si taky, že je toho hodně, co po Tobě mamka vyžaduje. Nepokládáš nám konkrétní otázku, proto napíšu spíše pár postřehů k tomu, co jsi napsala. Věřím, že Tě mamčino chování stresuje a že Ti v tom, jak to teď mezi Vámi je, není dobře. Nejsem si jistá, jestli se to tak děje dlouhodobě anebo spíš poslední dobou - jestli je to třeba spojené s něčím, co teď mamka prožívá. Nevím taky, jestli jsou i chvíle, kdy Ti s mamkou fajn - píšeš, že posledních 6 dnů bylo celkem v pohodě.

    Co se týče úklidu, věřím, že někdy se může lišit, to jak vnímáme, co je ještě pořádek a co už je "bordel" my, a jak to vnímají rodiče. Řekla bych, že hádky na tohle téma bývají v rodinách docela časté. Zároveň z Tvé zprávy vnímám, že pořádek není jediné téma, kolem kterého se točí Vaše konflikty. Píšeš, že Tě mamka dostala do deprese. Přemýšlím, jaké konkrétní pocity teď zažíváš - jestli je to vztek, lítost, možná beznaděj...

    Říkám si, jestli by šlo mamce říct o tom, co pro Tebe její chování znamená a co kvůli němu prožíváš. Máš právo, cítit se doma dobře. Píšeš, že by ses "nejraději zabila", to mi zní vážně. Připadá mi důležité, abys kolem sebe měla někoho, kdo je Ti blízký, komu věříš a komu by ses mohla svěřit s tím, co Tě trápí. Může to být třeba někdo další z rodiny (babička, teta...), kamarádka anebo například školní psycholog, pokud ho na škole máte. Je zvyklý zabývat se tím, když někoho z žáků trápí něco doma. Klidně můžeme vše podrobněji probrat také u nás na Modré lince - na chatu, telefonu, Skypu anebo WhatsAppu. Kontakty a provozní dobu najdeš na našich webových stránkách www.modralinka.cz. Nonstop a zdarma funguje Linka bezpečí - 116 111.

    Přeji hodně síly,

    Modrá linka

    Rodiče

    Konflikty s mamkou

    ahoj aliku, musim se ti s necim sverit.
    posledni dobou se hrozne hadam s mamkou a vsechno je to moje vina. casto zapominam neco udelat ale mamka mi neveri, ze jsem to zapomnela a rika mi, jak jsem k nicemu, ze jsem lina atp. ja to chapu, ale hrozne mi vadi, ze na ty prace zapominam. dneska jsme se s mamkou hrozne pohadaly. preju si totiz k vanocum novy mobil a dneska jsem zapomnela umyt dvere, protoze jsem mela tezky den ve skole a chtela jsem si odpocinout. mamce jsem potom zalhala a rekla ze jsem to umyla, ale ona to samosebou prokoukla a zacla na me hrozne kricet ze uz me ma plny zuby a ze me uz nechce videt a ze jsem rozmazleny spratek ktery ji vyuziva jenom jako bankomat. snazila jsem se ji vysvetlit, ze ten mobil nepotrebuju a ze mi nic k vanocum davat nemusi ale ono ji to jsste vic nastvalo a kdyz jsem se snazila ty dvere umyt, tak ji to zase vadilo, pry na to neni videt. ale ted za ni nemuzu ani jit, protoze je na me hrozne nastvana a nevim co mam delat. a tohle se mi deje kazdy den a nekdy to neni ani mnou- nekdy ma mamka jen blbou naladu a po prichodu z prace na me jentak rve. co mam delat aby se vztah mezi mnou a mamkou alespon trochu uklidnil? diky predem za odpoved

    holka, 12 let, 8. října 2020

    Ahoj,
    to je dobře, že ses přišla svěřit s tím, co Tě trápí. Konflikty a různé spory a hádky s rodiči bývají v Tvém věku časté, to ale neznamená, že Tě nezraňují. Obvykle si nejvíce ubližují právě blízcí lidé.
    Je pěkné, že přemýšlíš o tom, jak váš vzájemný vztah s mamkou uvést do pořádku, nevím, zda to ví i mamka. Zkus se mamce občas omluvit, říct, že Tě to mrzí, že si přeješ s mamkou vycházet po dobrém. Také si můžete zkusit spolu doma v klidu, (nebo ještě lépe někde v čajovně či cukrárně) sednout a dohodnout si společná pravidla, kterými byste se obě řídily. Aby to v rodině dobře šlapalo, byla funkční s omezeným počtem sporů a konfliktů, tomu dopomáhá dobře vedená společná komunikace. Je důležité umět si říct, jak se doma cítíme, co nám doma (ne)vadí, co jak dělat a co udělat lépe.

    Přejeme Ti, ať se atmosféra u vás doma vyjasní a pročistí.
    Modrá linka