Ahoj kluku,

Pro začátek je dobré už to, že si svůj problém uvědomuješ. Tím problémem mám na mysli nejen obezitu, ale i nedostatek motivace. K tomu, aby člověk vůbec začal něco dělat, totiž potřebuje nějakou pohnutku (cizím slovem „motiv“), přesněji nějaké pohnutky („motivy“). A právě tím můžeš začít. Aby sis ujasnil, proč potřebuješ zhubnout, vezmi si list papíru a napiš si všechny důvody, které Tě napadnou. Důvody to mohou být různé a můžeš je formulovat negativně (například: „Nechci, aby se mi lidé smáli“ nebo „Nechci mít ve třiceti letech infarkt“), ale raději pozitivně (například „Chci být dlouho zdravý“ nebo „Chci vypadat hezky“). Když si svoje důvody k zahájení hubnutí napíšeš, můžeš o nich lépe uvažovat a také se k nim můžeš kdykoliv vracet a znova o nich přemýšlet.
Když už si ujasníš, proč bys chtěl nebo měl zhubnout, následuje druhý krok, a tím je stanovení cílů. Samozřejmě by se mělo jednat o takové cíle, které se dají splnit. Určitě by nemělo být Tvým cílem, abys během několika týdnů zhubl o 70 kilogramů. Takové tempo hubnutí, pokud už bys jej dosáhl, by ohrožovalo Tvoje zdraví, neřku-li přímo život. Dospívající člověk může bezpečně zhubnout nejvýše 1 až 3 kg týdně, což znamená, že optimální či alespoň „přijatelné“ tělesné hmotnosti můžeš dosáhnout po několika měsících. Jedná se tudíž o dlouhodobější proces, který klade určité nároky na Tvoji trpělivost. Proto by sis měl průběžně stanovovat jakési dílčí cíle, které budeš plnit postupně. Ideální by bylo, kdybys měl doma k dispozici osobní váhu, na které si můžeš tělesnou hmotnost průběžně kontrolovat.
Konečně zbývá stanovit konkrétní kroky či opatření k tomu, abys začal hubnout a poté si nižší hmotnost také udržel. Důležité je, aby se jednalo o opatření systematická. K jejich pravidelnému vykonávání či dodržování Ti opět může pomoci jejich písemné zaznamenání. Co je psáno, to je dáno a když si někam napíšeš, co máš v určitý den udělat, tak bude mnohem těžší to neudělat, i když „se Ti nechce“.
Jinak konkrétní kroky ke zhubnutí lze rozdělit do dvou skupin. Jedná se o úpravu stravovacích návyků (v širším pojetí o úpravu životního stylu) a zajištění přiměřeného pohybu.
Úprava stravovacích návyků spočívá v tom, že jíš pravidelně (kdy denní příjem potravy je rozdělen nejméně do pěti jídel), dodržuješ pitný režim (a tekutin vypiješ raději více než méně) a vyhýbáš se určitým potravinám (zejména příliš tučným pokrmům a bílému pečivu, které lze nahradit pečivem tmavým). Jíst bys měl především takové potraviny či pokrmy, které Tě zasytí, a přitom se po nich netloustne (kromě ovoce a zeleniny mě napadá například tmavé pečivo a ovesná kaše). Není nutné, abys hladověl, důležitá je pravidelnost jídla a skladba pokrmů. Také by sis měl zajistit dostatek spánku. Někteří dospívající chodí spát až pozdě v noci, přičemž se snaží nedostatek spánku kompenzovat tím, že více jedí. Takový způsob života, tedy ponocování a následné přejídání, je však obzvláště nezdravý.
Pokud jde o pohyb, mělo by se jednat pokud možno o komplexní pohybové aktivity, které nevedou k přetěžování určitých částí těla (zejména kloubů). Ideální je například jízda na kole, plavání a podobně. Pokud chceš běhat, měl by sis pořídit kvalitní běžeckou obuv, protože obyčejné „plátěnky“ nebo „tenisky“ nejsou uzpůsobeny k tomu, aby absorbovaly nárazy, k nimž při běhu dochází. Povrch, na němž bys běhal, by neměl být příliš tvrdý (beton, dlažba), ale středně tvrdý (štěrk, antuka, polyuretanová běžecká dráha na hřišti). Ze všech komplexních aktivit považuji za nejvhodnější plavání, protože je spojeno s poměrně vysokým energetickým výdejem, zapojují se při něm všechny části pohybového aparátu a navíc (na rozdíl od běhu nebo posilovacích cviků) nepředstavuje tak vysokou zátěž pro klouby, zejména pro jejich měkké části.
Velmi důležité je, abys žádné z výše naznačených opatření nepovažoval za nějaké „násilí“, kterého se na sobě dopouštíš. Aby sis udržel pozitivní přístup, měl by sis čas od času připomínat důvody, které Tě k hubnutí vedou. A také by ses měl dokázat pochválit za každý úspěch, kterého ve svém úsilí dosáhneš.

Ahoj z Modré linky,

s blížícím se létem Tě zajímá, jak bys mohl zhubnout, v minulosti ses ptal na přejídání a nadváhu. Je dobře, že si všímáš toho, jak se cítíš ve svém těle, a pokud vnímáš, že máš nadváhu, hledáš způsoby, jak bys mohl váhu snížit. Ptáš se nás, co je nejlepší na zhubnutí, co se týče pohybu, aby to nebylo náročné jako třeba posilka.

Vidím, že jsi o tom už přemýšlel, napadá Tě ježdění na kole, sekání trávy a jiný přirozený pohyb. Jakýkoliv pohyb navíc k tomu běžnému, na který jsi zvyklý, je výdej energie a tedy může přispívat k hubnutí. Je jen na Tobě, jakou formu pohybu zvolíš. Je výhodou, když Tě to bude bavit, nebudeš se do toho muset nutit a nebude to pro Tebe příliš náročné, aby Tě to hned na začátku neodradilo. V naší minulé odpovědi jsme zmiňovali třeba delší procházku, plavání, cvičení doma anebo nějaký sport ve skupině. Každého láká něco trochu jiného. Pokud cítíš, že jízda na kole a sekání trávy by pro Tebe bylo fajn, zkus to a sám uvidíš, jaké to bude mít výsledky.

Chci také zdůraznit, že je dobré na sebe netlačit, nedávat si příliš velké cíle a snažit se pohyb si i užívat. Sám o sobě je pohyb prospěšný pro Tvé tělo a jeho primárním cílem nemusí být snížení váhy. U každého pohybu můžeš myslet na to, že teď pro sebe děláš něco dobrého a že Tvé tělo bude zdravé. Někdy přílišná fixace na snižování váhy může ubírat radost z pohybu.

Pokud bys měl pocit, že s hubnutím potřebuješ pomoc, můžeš o tom říct rodičům a poprosit je, zda by Tě mohli vzít k nutričnímu terapeutovi, což je specialista na výživu, který dokáže dle rozložení svalů a tuků v Tvém těle posoudit, jaký jídelníček a pohyb by pro Tebe byl nejvhodnější.

Držíme Ti palce, ať jsi ve svém těle spokojen.
Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

svěřuješ se nám s tím, že se necítíš ve svém těle dobře, Tvůj vzhled Tě štve a přemýšlíš o něm. Máš sklony se přejídat. Ptáš se, co s tím dělat. Nemusíš se omlouvat, Tvůj dopis je srozumitelný.
Mrzí mě, že jsi od táty slyšela takovou větu, která Tě mohla zranit. Píšeš, že to řekl v naštvání, ale opravdu sis to nezasloužila. To, jak to vidí táta, neznamená, že to tak je, že to je pravda. Z toho, co popisuješ mi totiž Tvá váha zní úplně v normálu (dle Tvého BMI). Ještě vzhledem k dospívání, je normální, že váha může kolísat, rosteš do výšky a tvar těla se taky mění. Samozřejmě záleží na tom, jak se Ty sama se ve svém těle cítíš. Je mi líto, že máš teď období, kdy v něm nejsi spokojená. Popisuješ taky přejídání. Období, kdy míváme větší chuť na konkrétní potraviny může být v normě, může souviset s kolísáním hormonů a celkovým dozráváním těla, které si říká o potřebné živiny. Pokud máš ale pocit, že už je toho moc, že bys to chtěla mít víc ve svých rukou, můžeš zkusit vypozorovat, co se děje předtím, než si jdeš něco navíc dát. Co se Ti v tu chvíli honí hlavou? Dokážeš to ovlivnit a změnit, dokážeš si říct, že teď si to třeba nedáš a jdeš dělat něco jiného, co Tě zabaví, potěší? Co by to bylo? Říkám si, že může být těžké se v tom vyznat sama, zasloužila by sis větší prostor pro to to probrat a svěřit se s tím někomu. Bývá to úlevné a můžete spolu vymyslet způsob, co zkusit jinak. Neboj se oslovit školní psycholožku, pokud ji na škole máte, může Ti být oporou. Anebo Tvou mamku, jiné blízké příbuzné nebo starší kamarádku, třídní učitelku. Jsme tu pro Tebe i anonymně na Modré lince na telefonu nebo chatu, kde je možnost všechno vypovídat – neboj se ozvat tady https://www.modralinka.cz/ anebo na Linku bezpečí https://www.linkabezpeci.cz/.
Ráda bych Tě povzbudila v tom, že není pozdě začít s kroužky, pokud máš chuť se víc hýbat a potkávat se třeba s novými kamarády. Rozumím, jak to myslíš, že jsou v kroužcích děti už třeba od mala, ale do spousty z nich by neměl být problém se přidat. Jaký je ten, který Tě nejvíc láká? Byl by to sportovní kroužek, tvoření, něco s hudbou? Nemusíš se ohlížet na to, co umíš nebo neumíš, je možné to zkusit a naučit se to i teď, když budeš mít chuť. Neboj se probrat to s rodiči, dát jim návrh, co bys chtěla zkusit. Možná někam chodívají Tvé kamarádky a je možné se k nim přidat, zkus to promyslet.

Držíme palce, ať máš zase hezčí dny a můžeš být celkově spokojenější.
Modrá linka

Ahoj kluku,

1) Nadváha je zpravidla způsobena nadměrným ukládáním tělesného tuku. Nicméně za osobu s nadváhou se považuje takový dospívající jedinec, jehož index tělesné hmotnosti (BMI, což je ukazatel, který vyjadřuje poměr mezi tělesnou hmotností a výškou), přesahuje 90. percentil (to znamená, že u 90 nebo více procent ostatních jedinců téhož věku a pohlaví je hodnota indexu tělesné hmotnosti nižší). Hranicí pro obezitu je 97. percentil (jedná se tudíž o jedince, kteří mají vyšší index tělesné hmotnosti, než 97 procent ostatních jedinců téhož věku a pohlaví).
Konkrétně u chlapců ve věku 14 let činí hodnota 90. percentilu (a tím i hranice nadváhy) přibližně 23, zatímco hodnota 97. percentilu přibližně 25,5 kg. Nadváhu má tedy takový čtrnáctiletý chlapec, jehož index tělesné hmotnosti činí nejméně 23 (a obézní je takový čtrnáctiletý chlapec, jehož BMI činí nejméně 25,5).
Při výpočtu indexu tělesné hmotnosti se nevychází z toho, jak velký podíl „váhy“ připadá na kostní, svalovou, tukovou či jinou tkáň. Nicméně pokud už někdo trpí nadváhou, tak to na 99% není způsobeno „těžkými“ kostmi nebo svaly, nýbrž nadbytkem tukové tkáně. Příklad, který uvádíš v dotazu, tj. nadváha způsobená nadbytkem svalové tkáně, by mohl platit snad jen pro jedince s výraznou (a zřejmě již chorobnou) svalovou hypertrofií.

2) Obecně platí, že u chlapců a mužů s nadváhou nebo obezitou je tvorba mužských pohlavních hormonů nižší, než u jedinců s normální váhou. Přitom mezi tvorbou androgenů (tj. mužských pohlavních hormonů) a nadbytkem tukové tkáně, zejména v oblasti abdominální (tj. břišní), existuje vztah nepřímé úměrnosti. Čím větší je množství abdominálního tuku, tím nižší je produkce androgenů, a zároveň čím nižší je hladina androgenů, tím víc narůstá objem abdominální tukové tkáně.
Jinak řečeno, chlapci a muži s nižší hladinou androgenů mají tendenci tloustnout, přičemž čím více tloustnou, tím méně androgenů jejich tělo „vyrábí“, což vede k dalšímu a dalšímu ukládání tuku. Pokud dospívající chlapec trpí nadváhou nebo obezitou, jeho tělo zpravidla produkuje méně androgenů, než kdyby měl normální váhu. A čím méně androgenů produkuje, tím více tuku se na břiše ukládá. Únik z popsaného „začarovaného kruhu“ může poskytnout pouze zhubnutí, pokud možno dosažené úpravou stravovacích návyků a zajištěním dostatečného pohybu.

Ahoj kluku,

Určitá souvislost mezi tělesnou hmotností a tvorbou pohlavních hormonů existuje, a to jak u chlapců, tak i u dívek.
K tomu, aby tělo dospívajícího člověka začalo na počátku puberty produkovat větší množství pohlavních hormonů, je třeba dosáhnout určitého kritického poměru mezi věkem, tělesnou výškou a hmotností; zároveň je však prokázáno, že u jedinců s nadváhou či obezitou je produkce pohlavních hormonů nižší, než u jedinců s normální váhou. Platí tedy, že tvorba pohlavních hormonů může být snížena jak v důsledku nadváhy či obezity, tak i podváhy či přímo podvýživy.
Produkce pohlavních hormonů může být snížená nejen v důsledku obezity, ale i následkem nedostatku spánku, případně působením vysoké psychické zátěže (stresu).

Ahoj holko,

Důvodů, proč nepociťuješ hlad, může být celá řada. Vzhledem k tomu, že se nacházíš v období dospívání, připadá v úvahu například kolísání hladiny pohlavních hormonů v krvi. Většina dospívajících pociťuje v důsledku hormonálních změn, k nimž v těle během dospívání dochází, naopak spíše zvýšenou potřebu příjmu potravy, která někdy přerůstá až v jakousi „žravost“, kdy dospívající jedinec dokáže sníst takřka neuvěřitelné množství jídla. Avšak tytéž hormonální změny mohou u některých dospívajících vyvolat i pravý opak, tedy omezení pocitu hladu či přímo ztrátu „chuti k jídlu“.
Z dalších možných příčin připadá v úvahu například akutní infekční onemocnění, chronické onemocnění trávicí soustavy, autoimunitní onemocnění, vedlejší účinky některých léků (včetně některých analgetik, jak uvádíš v dotazu), případně „předávkování“ velkým množstvím doplňků stravy, ale nelze vyloučit ani příčiny psychické, zejména stres a zvýšené psychické napětí. V posledním uvedeném případě opět záleží na tom, jak konkrétní člověk a jeho tělo reaguje na zvýšenou psychickou zátěž – u některých vede k přejídání, u jiných naopak ke ztrátě chuti k jídlu. V Tvém případě se však podle všeho nejedná o klasickou poruchu příjmu potravy.
Logický předpoklad, že člověk pociťuje hlad, když jeho tělo potřebuje dodat energii, tedy nemusí vždy platit, protože pocit hladu může být ovlivněn všemi výše uvedenými okolnostmi. Pokud Ti tedy zrovna nekručí v břiše a nemáš ani jiné nepříjemné pocity, jimiž se hlad projevuje, ještě to nemusí znamenat, že jídlo nepotřebuješ. I když zrovna netrpíš hladem, bylo by dobré sníst „aspoň něco“, aby se trávicí soustava udržovala v činnosti. To ale neznamená, že bych Ti radil, aby ses přejídala, i když nemáš chuť k jídlu. Nikdo by se neměl do jídla nutit násilím, protože výsledkem by byly jen další zažívací obtíže (nevolnost, zvracení). Rada tedy zní, abys i při nedostatku pocitu hladu jedla přiměřeně, tedy tak, aby sis zajistila alespoň minimální příjem potravy, ale zároveň aby se Ti neudělalo tak špatně, že bys měla pocit na zvracení. Z potravin vhodných pro zajištění základních funkcí trávicí soustavy lze doporučit nízkotučné mléčné výrobky, obiloviny, případně ovoce a zeleninu (včetně luštěnin).
Naprostou nezbytností je však dodržování pitného režimu. Každý den je třeba si zajistit dostatečný příjem tekutin, a to 40 až 80 mililitrů tekutin na 1 kg tělesné hmotnosti. Vzhledem k tomu, že Tvoje tělesná hmotnost činí 52 kg, měla bys „do sebe dostat“ minimálně 2,08 litru (2080 ml) tekutin denně, i když právě nemáš žízeň, jinak hrozí dehydratace a poškození organismu. Při sníženém příjmu „pevných“ potravin by se mělo množství vypitých tekutin zvýšit.
Podle toho, co v dotazu uvádíš, věnuješ pozornost svojí výživě i tělesné hmotnosti, což samo o sobě není nic špatného. Na druhou stranu se nemusíš obávat, že bys trpěla nějakými nemocemi z hladu, nebo dokonce z podvýživy, protože poměr mezi tělesnou výškou a hmotností je u Tebe naprosto normální. Při výšce 170 cm a hmotnosti 52 kg činí index tělesné hmotnosti přibližně 17,99 (což je v podstatě 18), přičemž optimální hodnoty tohoto indexu u dívek ve věku 14 let se pohybují v rozmezí přibližně 17 až 23, a tudíž nejsi bezprostředně ohrožena nadváhou ani podvýživou. Pokud trpíš nějakým chronickým onemocněním, například onemocněním trávicí soustavy, Tvůj lékař či lékařka o něm jistě ví, a proto by Tě jistě předem upozornil(-a) na případná rizika s nimi spojená.

Ahoj kluku,

Vzhledem k Tvému věku, výšce a pohlaví je Tvoje hmotnost sice relativně nízká, ale stále ještě se nejedná o podváhu. Štíhlá postava nemusí být projevem onemocnění (například poruchy metabolismu), ale může se jednat o projev vrozených dispozic, tedy genetické výbavy, která je u každého člověka trochu jiná.
Nicméně pokud chceš přibrat, neměl bys tento problém řešit přejídáním, tedy zvyšováním příjmu potravin, protože v důsledku přejídání by se mohly dostavit zažívací obtíže, aniž bys dosáhl očekávaného nárůstu hmotnosti. Raději doporučuji jíst pravidelně (denní příjem potravin rozdělit alespoň do pěti jídel) a zařadit vhodné potraviny, k nimž patří například plnotučné mléčné výrobky (tvaroh, jogurty), světlé pečivo, obilniny včetně rýže, těstoviny, dále sušené ovoce všeho druhu, ořechy (včetně kokosu) a mandle.

Ahoj holko,

Problém s přejídáním může mít různé příčiny. Píšeš, že se přejídáš, i když nepociťuješ hlad. V takovém případě by příčiny mohly být psychické, poněvadž nadměrná konzumace zejména sladkých jídel je jedním ze způsobů, jimiž lze čelit stresu a zvýšenému psychickému napětí (zejména čokoláda má prokazatelné antistresové účinky). Nicméně nadměrný příjem potravy může souviset také s hormonálními změnami v období dospívání. Proces pohlavního dospívání je vysoce energeticky náročný, což řadu dospívajících lidí vede k tomu, že jedí mnohem více, než by na první pohled potřebovali – avšak právě jen na první pohled, protože pohlavní dospívání je spojeno s vysokým výdejem energie, kterou je třeba odněkud „načerpat“. Setkal jsem se dokonce už i s hovorovým označením puberty jako „období žravosti“. Nejedná se přitom o nějakou nadávku nebo urážku, ale o vyjádření skutečnosti, že mnozí dospívající (většinou spíše chlapci, ale někdy i dívky) zkrátka „spotřebují“ takové množství jídla, že to jejich rodiče mnohdy až překvapuje.
Problém nastává tehdy, když se dospívající lidé „rozjedí“ tak, že zvýšený přísun potravy nejenže pokryje zvýšený energetický příjem spojený s růstem a vývojem těla, ale nadto vede ke zvýšenému ukládání tukových zásob, jinak řečeno k tloustnutí. Pokud k tomu přistupuje ještě únava a „nechuť k pohybu“, hrozí nadváha a obezita.
Důležité je, aby ses i při vyšším příjmu potravy udržovala v dobré kondici. Pokud Ti chybí „chuť a energie“ k pohybu, zkus si najít takovou pohybovou aktivitu, která by Tě bavila. Pohyb bys totiž neměla vnímat jako nějaké „nutné zlo“, nýbrž jako činnost, která Ti může přinášet radost a potěšení. I když se Ti nechce běhat nebo cvičit (což jsou zřejmě první dvě věci, které člověka v souvislosti s pohybem a hubnutím napadnou), stále ještě zbývá celá řada pohybových aktivit, které jsou spojeny buď se stejným, nebo dokonce i vyšším energetickým výdejem.
Z komplexních pohybových aktivit lze doporučit například plavání (které na rozdíl do běhu nepředstavuje tak vysokou zátěž pro klouby dospívajícího jedince), ale také tanec, ať už se jedná o tance klasické nebo moderní. Bývaly doby, kdy mladí lidé chodili tancovat pravidelně. A dobře dělali, protože tímto způsobem si – mimo jiné – zajistili zdravý pohyb. Přitom jejich motivací nebyl jen pohyb samotný, ale i zábava s ním spojená. Pro mladé lidi je tanec kromě jiného i vhodnou příležitostí k navazování komunikace s vrstevníky opačného pohlaví. A rozhodně se nemusíš obávat, že bys musela někam chodit v krajkových šatech, a že bys tančila s nějakým učesaným chlapcem v obleku a polobotkách. Kromě klasických společenských tanců existují i tance moderní, případně sportovní, přičemž fyzický výkon spojený s těmito druhy tanců je srovnatelný s řadou běžných sportů. S otázkou případného partnera se nemusíš trápit, protože na tanečních kurzech nebo v tanečním kroužku či škole Ti určitě nějakého vhodného tanečního partnera přidělí.
Samozřejmě, že tanec není jedinou formou pohybu, kterou bych Ti mohl doporučit. Spíše však záleží na Tobě, aby sis vybrala takový druh aktivit, které by Tě nejvíce bavily. V každém případě by se mělo jednat o takovou pohybovou aktivitu, která by pro Tebe byla natolik atraktivní, že by Ti již sama o sobě pomohla překonat „nechuť“ k pohybu.

Ahoj z Modré linky,

rád bys měl více pod kontrolou své „dojídání se“. Přijde Ti, že i když nechceš, dáváš si porce navíc. Uvažuješ, jestli to je ještě zdravé. Nedivím se, pokud bys to měl tak, že předchozí jídlo Tě nezasytí a potřebuješ se něčím dojíst. Tvoje tělo v dospívání potřebuje dostatek dobrých živin. Říkám si, že se můžeš zkusit zaměřit na kvalitní stravu – dostatek dobrých tuků, bílkovin, vlákniny a dalšího potřebného. Probrat s Tebou Tvůj jídelníček může praktická lékařka anebo výživový poradce, se kterým si můžete s rodiči domluvit schůzku. Možná máš teď větší výdej a potřebuješ zkrátka i získávat víc energie. Můžeš se zaměřit na to chystat si zdravou svačinu – kousky zeleniny/ovoce apod., když přijde chuť se něčím dojíst. Pokud máš pocit, že máš málo sportu, zkus ještě pravidelněji pohyb zařadit – možná se vydáš ještě na další procházku, možná rád plaveš, protáhneš se doma, máš rád nějaký sport ve skupině. Jako důležitý krok vnímám to, že si uvědomuješ, že je to něco, co bys potřeboval změnit, poupravit. To je moc dobrý začátek – můžeš se postupně učit vědomě se rozhodnout, co si chceš dát a co ne. Možná časem místo toho, že se půjdeš dojíst, zařadíš jinou aktivitu, která zrovna odkloní Tvou pozornost. Zkus popřemýšlet, co by to mohlo být. Můžeš si jídlo spojit i s nějakým rituálem, který zkusíš dodržovat – třeba můžeš být u jídla vždycky u stolu, zkusíš se zaměřit jen na jezení (nebudeš používat mobil, koukat na obrazovku), aby mohl být Tvůj zážitek z najezení se silnější. Vše potřebné kolem toho s Tebou může probrat i školní psycholog, pokud jej na škole máte anebo jiný psycholog - odborník, kterého Ti pomohou dohledat rodiče. Pro podrobnější povídání jsme tu pro Tebe i na Modré lince, můžeš se ozvat.

Přejeme, aby ses mohl zase brzy cítit ve svém těle příjemně,
Modrá linka

Ahoj holko,

Jak jsem již uvedl v odpovědi na jeden z Tvých předchozích dotazů, poměr mezi tělesnou výškou a hmotností je u Tebe na hranici nadváhy. Nerovnoměrné ukládání tuku, které může být podmíněno vrozenými dispozicemi či hormonálními změnami v pubertě, se u Tebe zřejmě projevuje výraznějším břichem, i když jiné části těla zůstávají na pohled „hubené“.

Ale podle toho, co píšeš v tomto nejnovějším dotazu, bych za největší problém považoval nevhodné chování sourozenců a možná i některých spolužáků. Nechci Tvoje sourozence urážet, ale jestliže se Ti posmívají, když cvičíš, a ještě Ti vykládají, že vypadáš „jako těhotná“ (otázkou je, zda vůbec někdy viděli těhotnou ženu a zda vědí, co se v jejím těle odehrává...), vypovídá to nejen o jejich škodolibosti až zlomyslnosti, ale především o značné psychické a sociální nevyzrálosti těchto jedinců. Na jednu stranu je pochopitelné, že Ti podobné řeči vadí, ale rozhodně bys takové „názory“ (ve skutečnosti trapné posměšky a nejapné provokace) neměla přijímat za své a tím připouštět, aby Ti ničily kladné sebepojetí. Když Tě sourozenci provokují, stále si v duchu opakuj, že oni tomu nerozumí, že Tě jenom dráždí, a že nemají tak docela pravdu.

Nechci Ti radit, abys cvičila před sourozenci, a tím jim poskytovala „zábavu“ a námět k nevhodným poznámkám. Jak jsem však vyrozuměl, problémem u Tebe bude spíše motivace, a právě o tu se Tě sourozenci zřejmě snaží připravit. Sama se však můžeš motivovat tím, že si připravíš jakýsi písemný „plán hubnutí“, který však musíš před sourozenci pečlivě ukrýt, protože kdyby jej na nějakém přístupném místě objevili, zřejmě by jej obratem zneužili pro svoji zvrhlou zálibu v psychickém týrání a zesměšňování sestry. Pro jistotu můžeš v plánu používat různé zkratky a šifry, kterým sourozenci nerozumí.

Součástí plánu by měla být úprava stravovacích návyků a přiměřený pohyb. Některé rady a doporučení najdeš už v odpovědi na Tvůj dotaz ze dne 8. prosince 2022. Pokud jde o stravování, rady zní:

• nahradit světlé („bílé“) pečivo tmavým
• jíst více zeleniny, případně méně sladkých druhů ovoce
• jíst pravidelně, ale v menších dávkách
• denní příjem potravy rozdělit nejméně do pěti jídel
• dodržovat pitný režim a pít raději více než méně
• vyhýbat se příliš tučným a příliš sladkým pokrmům

Pohybové aktivity mohou zpočátku činit obtíže, zvláště když „nevystačíš s dechem“. Právě proto je vhodné začít vždy s menší zátěží (menším počtem cviků, kratší dobou pohybu) a postupně ji zvyšovat. Pohyb, to nemusí být jen cvičení doma na koberci nebo běh na atletické dráze. Dokonce i tak „obyčejný“ druh pohybu, jakým je chůze, je spojen s výdejem energie, jejíž množství závisí na délce či tempu chůze. Kdyby Tě nenapadl žádný jiný způsob, jak si zajistit pohyb (jít plavat do bazénu, jezdit na kole a podobně), můžeš alespoň párkrát obejít blok domů v okolí bydliště. Nebo můžeš při cestě ze školy, pokud jezdíš nějakým prostředkem hromadné dopravy (autobusem, tramvají), vystoupit o stanici dřív a zbytek dojít pěšky. V zimě bys měla každý den ujít alespoň 2 km pěšky, v létě alespoň 4 km. Když se unavíš nebo zadýcháš, můžeš si vždy na chvíli odpočinout, než „nabereš dech“. Ideálním prostředkem k odpočinku jsou například parkové lavičky. V zimě na nich ale nezůstávej sedět moc dlouho.

Svoji motivaci také můžeš zvýšit tím, že si koupíš permanentní vstupenku do nějakého sportovního zařízení, třeba do bazénu. Platnost permanentní vstupenky je totiž většinou časově ohraničená, to znamená, že aby se její nákup vyplatil, musí si návštěvník svoje „volné“ vstupy do bazénu nebo na jiné sportoviště vyčerpat do určitého termínu. Kdyby se Ti do příslušného sportoviště „nechtělo“ jít, bude Tě motivovat už skutečnost, že když návštěvu vynecháš, část ceny permanentky Ti „propadne“, což by přece byla škoda.

Především se ale netrap tím, co si o Tobě myslí nebo říkají ostatní lidé, ať už sourozenci, spolužačky nebo kdokoliv jiný. Nenech si své sebepojetí deformovat různými posměváčky a zlomyslníky, kteří se jen chtějí pobavit na Tvůj účet a mají náramnou legraci z Toho, jak se jim zase podařilo Tě „dostat“ a potrápit. Když se Ti sourozenec bude posmívat, můžeš se usmát a v duchu si pomyslet: „Ty jsi ale hloupý, viď?“ Nahlas mu to ale neříkej, protože by měl radost z toho, že se mu povedlo tě vyprovokovat.

Ahoj,

píšeš, že by sis přála zhubnout tak, aby si toho nikdo nevšiml a že se o tom nemůžeš bavit s rodiči, protože by Tě nutili jíst ještě víc. Snažíš se jíst méně, ale někdy Tě přepadnou chutě na sladké. Přijde Ti, že doma nemáte moc zdravých jídel. Chápu, že je pro Tebe možná nepříjemné, že jsi přibrala a to je asi důvodem, proč chceš nyní zhubnout. Nevím o Tobě a Tvé situaci mnoho informací - například kolik vážíš nebo kolik je Ti let. Současně nejsme nutriční ani zdravotní poradna, takže Ti v tomto nedokážeme poradit. Napadá mě však, že příbytek váhy může být způsoben tím, že se stále ještě vyvíjíš a rosteš. Přírůstek váhy v období dospívání může být zcela přirozený.

Zároveň oceňuji, že se zajímáš o to, jak jíš a chtěla bys mít doma spíše zdravější potraviny. Připadá mi důležité, jak píšeš, že s rodiči o tom nemůžeš mluvit. Také Ti nevyhovují potraviny, které doma máte. Vnímám, že by sis chtěla sama více řídit, jak se stravuješ. Protože nejsi plnoletá, je to zatím něco, co se bez konzultace s rodiči bohužel neobejde. Pokud s nimi o tom mluvit nejde, je někdo jiný dospělý, komu věříš a mohla bys to s ním probrat? Je důležité, abys na to nebyla sama a s jídelníčkem Ti někdo poradil, třeba i odborník, například nutriční terapeutka/terapeut.

Držíme Ti palce,
Modrá linka

Ahoj,

píšeš nám dotaz ohledně své výšky a váhy. Je opravdu těžké takto na dálku posuzovat Tvé míry. Každý jsme jiný, každý máme jinou stavbu těla, jiné rodinné předpoklady. Rozumím, že je to nyní věc, které Tě napadá a možná trápí. Připadá mi důležité, jak se ve svém těle Ty sama cítíš. Píšeš o své váze, že je špatná. Pokud máš o své váze pochybnosti, zkus o tom promluvit s rodiči anebo s jiným dospělým, kterému věříš a případně s Tvojí/Tvým dětskou/dětským lékařkou/lékařem. Lékař dokáže posoudit, zda je všechno v pořádku. A může Ti i doporučit, jaké změny v jídelníčku udělat, jaký pohyb zařadit, vyloučí případné zdravotní důvody. Můžeš vyhledat i konzultaci u nutričního terapeuta, který dokáže zjistit, zda máš správný podíl živin v těle.

Co se týká výšky, to je věc, kterou nikdo z nás nemůže ovlivnit. Někdo roste rychleji, jiný pomaleji. Obecně dívky vyspívají dřív než chlapci, ale růst se pak zastaví a ostatní Tě zase dorostou nebo i předrostou. Záleží i na tom, jak vysoké máš rodiče. Podle toho si můžeš udělat představu, jak asi vysoká budeš. Větší výška sama o sobě zdravotní rizika nepřináší.

Přejeme Ti, ať se Ti daří
Modrá linka

Ahoj Natálie,

ptáš se na ideální váhu. Je dobře, že se zajímáš o svůj zdravý vývoj a umíš se zeptat na to, co potřebuješ vědět.

Ideální nebo zdravá váha pro Tvůj věk a výšku může být různá. Každý člověk má jinou ideální hmotnost a záleží na více faktorech. Je možnost spočítat si tzv. BMI (body mass index), který může určit, jestli poměr Tvé výšky a váhy je v normě. Chci však upozornit, že BMI je pouze orientační a také se počítá jinak u dětí a dospělých. Optimální váhu Ti tady nesdělíme, jelikož nejsme odborníci na výživu a odpovědět tedy neumíme. Můžeš ji ale více probrat např. se svým praktickým lékařem, nebo s nutričním terapeutem.

Pokud bys chtěla sama posoudit své BMI, můžeš například na těchto stránkách: https://www.childrenbmi.com/cs/.

Pěkné dny,
Modrá linka

Ahoj holko,

Když odpovídám na dotaz z poradny, vidím také všechny předchozí dotazy, které byly položeny stejným uživatelem. Jméno uživatele ale není vidět, pouze texty starších dotazů a odpovědi na ně, ale nic víc. Takže sice vidím, že jsi poslala předchozí dotaz 10. prosince 2022, ale nevidím, jak se na Alíkovi jmenuješ, ani žádné jiné údaje o Tobě. Nemusíš se tedy obávat, že bych podle Tvého dotazu poznal, kdo jsi.

Nyní k Tvému dotazu, který se týká tělesné hmotnosti. Váha 59 kg je u dívky Tvého věku normální. Průměrná tělesná hmotnost třináctiletých dívek je sice poněkud nižší (47,5 kg), ale „průměrný“ rozhodně neznamená „správný“, protože průměr není nic jiného, než součet určitých číselných hodnot vydělený počtem těchto hodnot. Za normální rozsah tělesné hmotnosti u dívek ve věku 13 let se považuje 35 až 68 kg, což je rozmezí, do kterého se se svojí hmotností vejdeš. Tvoje tělesná výška je rovněž normální (normální tělesná výška se u dívek v Tvém věku pohybuje v rozmezí 147 až 173 cm).

Důležitý je poměr mezi tělesnou výškou a hmotností, který se vyjadřuje pomocí indexu tělesné hmotnosti. Ten u Tebe činí 23,9. To je sice poměrně vysoká hodnota, ale stále ještě normální (rozsah normálních hodnot indexu tělesné hmotnosti u dívek ve věku 13 let činí přibližně 15 až 25). Rozhodně se nejedná o obezitu, nicméně už se jedná o nadváhu. Navíc některé dospívající dívky si připadají „tlusté“, protože v důsledku hormonálních změn, k nimž dochází během dospívání, se tělesný tuk ve větší míře ukládá na určitých částech těla – u většiny dívek je to v oblasti boků a hýždí, ale u některých stále ještě převážně na břiše.

Pokud se z nějakých důvodů nemůžeš věnovat přímo sportu, můžeš alespoň vykonávat zdravotní procházky. Chůze je také pohyb a je zdraví prospěšná, i když nějakého zásadního úbytku tělesné hmotnosti díky ní nedosáhneš. Jestliže nemůžeš vykonávat nějakou fyzicky náročnější pohybovou aktivitu, můžeš dosáhnout redukce (snížení) hmotnosti alespoň úpravou stravovacích návyků. Jez častěji, ale v menších porcích (denní příjem potravy by měl být rozdělen alespoň do pěti jídel). Dodržuj pitný režim a zajisti si dostatečný příjem tekutin. Z potravin se vyhýbej především „bílému“ pečivu, tj. světlému pečivu z pšeničné mouky (rohlíky, housky a podobně), které je vhodné nahradit pečivem tmavým. Když budeš mít hlad, dobře Tě zasytí zelenina (některé druhy obsahují i více než 90% vody). Úplné vynechání živočišných tuků bych v období růstu a dospívání příliš nedoporučoval, ale například místo plnotučných výrobků můžeš jíst polotučné (mléko, jogurty a podobně, které obsahují nejvýše 1,5 % tuku). Především je však důležité, abys problémy s nadváhou neřešila hladověním. Příliš rychlé tempo hubnutí (což je více než 1 až 3 kg týdně) je zdraví škodlivé, obzvláště pak ve věku, kdy člověk roste a jeho tělo se vyvíjí.

Ahoj,

oceňuji, že se zabýváš tím, co potřebuje Tvé tělo a jak se v něm cítíš. Všimla sis, že máš asi podváhu, ráda bys to řešila, ale máma moc po doktorech chodit nechce. Ptáš se, co by pomohlo. Asi tím máš na mysli, jak přibrat.

Myslím, že není ani tak podstatné, co říká kalkulačka, protože ta může opravdu někdy mást, zvláště u dětí, je spíše orientační. Podstatné mi připadá, jak se cítíš. Podle Tebe podváhu máš, chtěla bys přibrat. Je mi líto, že máma to moc řešit nechce, zasloužíš si, aby se zabývala tím, co potřebuješ. Alíkova poradna není zdravotní ani nutriční poradna, a proto Ti nemohu odpovědět, jak bys mohla přibrat. K tomu je důležité vyhledat odborníka, nutriční/ho terapeutku/terapeuta. Díky takové pomoci dokážeš zjistit, jestli Tvému tělo něco chybí, jak jinak bys měla nastavit jídelníček. Mohu Ti pouze obecně říci, že je důležité, abys jedla pravidelně, vyváženě a dle potřeb svého těla. Strava by měla mít správný poměr živin, například takto: http://nutricniordinace.cz/novinka/potravinova-pyramida-pomocnik-pro-spravne-stravovani.

Chci Tě hlavně podpořit, abys zkusila mámu znovu poprosit a vyjádřit, že Tě podváha trápí, chceš ji řešit. Případně je někdo jiný dospělý, komu důvěřuješ a s kým to lze probrat? Třeba táta, babička, nebo někdo ve škole (třeba školní psycholožka/psycholog)? Je důležité, abys na to nebyla sama.

Držíme Ti palce,
Modrá linka.