Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Najde se 119. prvek periodické soustavy prvků? Alík radí dětem

    Jiné téma

    Dobrý den, od letošního roku máme chemii a protože máme distanční výuku, tak je potřeba často googlit (ať už odpovědi na testy:-[) nebo do zápisu). A protože jsem si všiml že jste doplnili (nebo y kdo ví?) nové odpovidatele. A tak jsem se chtěl zeptat propagatorů vědy na otázku 119 prvku Medelejevovi periodické tabulky prvků. Existuje? Bude někdy existovat? Popřípadě kdy? K čemu nám bude a tak obecně :). A taky co je (a jestli je) ostrov stability? Naše učitelka mi řekla že nic takovýho není a když googlim tak je to buď moc odborný a po půl roce chemie tomu nerozumim a nebo je to v angličtině a o odborné angličtině nevím vůbec nic. Děkuji za odpověď, a omlouvám se jestli sem ten dotaz vůbec nepatří. :-> Ps: netušim jak mě ve třinácti (skoro čtrnácti) může zajímat něco o čem ani naše učitelka neví absolutně nic 8-P.

    kluk, 13 let, 20. února

    Především je super, že se zajímáš o teoretické koncepty a chceš vědět, jak funguje svět. To je schopnost, která se ti bude hodit celý život, prakticky bez ohledu na to, co si zvolíš za povolání.

    Konkrétně k tvému dotazu: ze základů chemie už víš, že veškerá hmota kolem nás je složená z atomů. Různé „chemické prvky“ jsou složené z různých typů atomů. Atom totiž může mít ve svém jádru různý počet tzv. sub-atomárních částic. Nejdůležitější je pro naše potřeby počet protonů, což je kladně nabitá subatomární částice v jádru.

    Periodická soustava prvků je tabulka, ve které jsou prvky uspořádány podle svého „protonového čísla“ (počtu protonů v atomu). Je to užitečný způsob zobrazení, protože v tabulce jsou blízko sebe (pod sebou) prvky s podobnými vlastnostmi (to je dáno počtem protonů, respektive počtem elektronů v jejich elektronových obalech. Mimochodem, to je celkem důležité, pochopit, jak fungují elektronové orbitály, protože to určuje, jaké potom tvoří atomy vazby, jak reagují s ostatními prvky a de facto to na atomární úrovni popisuje to, čemu říkáme „svět“ nebo „život“. Je to celkem abstraktní a určitě si nedělej nic z toho, že ti to napřed nebude dávat smysl. Při chápání věcí je někdy dobré postupovat oklikou: napřed znát hodně příkladů toho, jak věci fungují, a to nám dává více dílků do mozaiky. V jednom okamžiku ti pak mozaika zapadne do sebe.

    A teď už konečně k tvému dotazu:
    V periodické soustavě je 92 prvků, které se vyskytují v přírodě (kde se vzaly? Ve hvězdách, ale to je na samostatné vyprávění...). Nejspíš znáš prvek s protonovým číslem 92 - uran, radioaktivní kov, který se ve 20. století hodně těžil i v Česku. Cokoli „za uranem“ už je prvek umělý, někdy se jim říká „transurany“ (doslova „nad uranem“). Připravují se uměle, obvykle docela „drsnými“ reakcemi, třeba v jaderných reaktorech vzniká neptunium (93), plutonium (94) nebo curium (96). Všechno to jsou prvky, které byly napřed předpovězeny teoreticky a poté nalezeny a ověřeny experimentálně.

    119. prvek zatím nemá jméno. Provizorně se mu říká latinsky ununennium, což je něco jako jednajednadevítka). Zatím se vědcům nepodařilo tento prvek syntetizovat, ale pracují na tom minimálně dvě skupiny, jedna v Japonsku a jedna v Rusku. Zjednodušeně jde o „střílení“ atomů tak, aby do sebe narazily tak rychle, že se spojí. Zní to jednoduše, ale jde o fakt složitý proces, vyžadující velké množství energie a hlavně přesnost. Třeba u prvku s číslem 113 (nihonium) se jej povedlo vyrobit jen třikrát z čtyř bilionů (4 000 000 000 000) pokusů. Vědci očekávají, že vyrobit prvek 119 bude ještě obtížnější.

    Proč se o to vlastně snaží? To je složitá otázka. Zjednodušeně řečeno, vědci si už dávno všimli, že zvědavost se vyplácí. I zdánlivě nesmyslné otázky mohou vést k velmi důležitým a užitečným objevům. Říká se tomu „základní výzkum“, který, na rozdíl od toho „aplikovaného“, nemá okamžité praktické uplatnění. Jenže to, co je dnes teoretická otázka, může posunout naše chápání, třeba i v jiné oblasti, o které se nám dnes ani nezdá. Ostatně když Mendelev v roce 1869 (v návaznosti na práci svých kolegů z celého světa) uspořádal prvky do tabulky, bylo v ní tehdy jen 63 tehdy známých prvků. Ale právě ta tabulka umožnila předpovědět vlastnosti prvků, které zatím objeveny nebyly. Systematický základní výzkum dal doslova a do písmene rámec dalšímu poznávání a objevům prvků, bez kterých si dnešní svět neumíme představit.

    Ostrov stability (Island of stability) už je hodně teoretický koncept. Jde o teorii, podle které by se mohlo podařit najít supertěžké transurany, které budou v určitých kombinacích s počtem neutronů (neutrálních subatomárních částic v jádru atomu) relativně stabilní. Ale opravdu jen „relativně“, znamená to, že třeba naše jednajednadevítka by vydržela existovat jednu sekundu namísto jedné mikrosekundy.

    Na otázky odpovídají

    pracovníci linky důvěry Modrá linka, psycholožka BáraV, MUDr. Jiří Staněk, bojovníci proti kouření z projektu Nekuřátka, vědecký nadšenec Pragmatik a správci. Občas odpovídá i sám Alík.

    Dotazy mohou pokládat pouze čtenáři mladší 15 let.

    Jiné téma

    Kamarádi, rodiče, strie aj.

    Zdravím celou poradnu,
    je mi líto, že si opět nedokážu pomoci sama, a proto sem zase píšu, jenže já už vážně nevím, co si počít. A ještě k tomu vlastně ani pořádně nevím, s čím bych tu pomoc potřebovala, jen se asi potřebuju vypovídat...

    Už nějakou dobu na sobě pozoruji, že ztrácím zájem o kontakt s okolím (online s přáteli, ale i s rodinou). Abych to trochu vysvětlila - dřív jsem ráda trávila čas s přáteli, jak přes zprávy, tak přes hovory. Jenže pak se ve mně, ze dne na den, něco zlomilo a já přestala mít zájem o komunikaci, spíš se do toho nutím, protože je nechci zklamat. Moje nejlepší kamarádka to ví, protože jsem to s ní nedávno řešila. Říkala, že je to v pořádku, že počká, až mi bude lépe. Jenže já se bojím, že když s ní nebudu udržovat kontakt, přijdu o ni... Moji ostatní přátelé o tom neví, nechci je tím zatěžovat, nicméně s nimi taky nekomunikuju, až na jednu výjimku, do které se prostě nutím zuby nehty, ačkoli nevím proč. Je to možná tak měsíc, co jsem si začala psát s jedním klukem z mé třídy. Je moc milý, chytrý a chápavý, nicméně asi nemám odvahu, svěřit se mu s něčím tak moc osobním, jenže to znamená, že si s ním musím psát dál, ať už chci nebo ne. Jak bych mu měla nějak opatrně říct, že asi potřebuji pauzu, aby ho to neranilo?

    Ani nevím proč, ale poslední dobou se cítím špatně ve své rodině. Netuším, co to způsobuje, ale nějak se s nimi prostě necítím dobře. Navíc se mi nelíbí, jaká pravidla máme v rodině nastavena, problém je, že moji rodiče asi absolutně ignorují to, co jim říkám a neustále si stojí za tím, že je to dobře. Jenže já se díky tomu dobře necítím. Tvrdí, že je to pro moje dobro, a že nedokážu poznat, co je pro mě dobré, a co ne, jenže... Já asi vím, že pro mě nejsou dobrá jejich pravidla.
    Když nad tím tak přemýšlím... možná je skutečným důvodem toho, proč ztrácím ten svůj kontakt, stres a starosti, které mi přináší domov. Na druhou stranu netuším, jak mám něco měnit, protože jsem koneckonců jen čtrnáctiletá holka v pubertě, co má svoje nálady a není spokojena s výchovou svých rodičů, kteří ignorují veškeré její snahy o změnu, ve které by se mohla konečně cítit dobře.
    Stěžují si, že s nimi netrávím čas, jenže já s nimi čas netrávím kvůli pravidlům, která mají. Kompromisy dělat nechtějí, protože asi nevidí, jak nešťastná kvůli tomu jsem nebo mě prostě nemají rádi. Nebo taky možná obojí. Jak to nějak mohu změnit?

    Přijdu si hrozně tlustá. Mám strie, netuším tedy proč, na zadku a stehnech. Moji kamarádi říkají, že jsem hubená, jenže já se tak nevidím. Nevidím se tak, že bych byla hubená, hezká nebo dokonce nějak talentovaná. Jenže nevím, co bych s tím měla dělat. Cvičit jsem zkoušela, nemám ale žádnou motivaci. Snažím se tedy alespoň omezovat jídlo, jenže jsem pořád tlustší a tlustší. Tak moc se za sebe stydím... Nevím, co budu dělat v létě, protože si kvůli svým striím nechci brát plavky a kvůli své postavě ani kraťasy.
    Vlastně ani pořádně nevím, jak mohu nějaké kamarády mít. Není na mně nic zajímavého, spíš naopak. Kdo by se chtěl kamarádit s tlustou holkou, která nic nedokáže? Kdo by chtěl být vůbec v blízkosti někoho takového? Navíc jsem také hrozně vysoká (cca 175 cm), což mi sakra vadí, protože jsou pořád všichni menší než já.

    Co dělám špatně? Nejsem tady už vlastně zbytečná? Děkuji za odpověď...

    holka, 14 let, 25. února

    Ahoj,

    neumím Ti odpovědět na to, co děláš špatně, na to o Tobě toho vím velmi málo. Možná ale neděláš špatně vůbec nic a jen Tě “dohnal” zmatek a chaos let dospívání. Zbytečná tu rozhodně nejsi, žádný člověk není zbytečný, každý z nás časem pochopí, jaký je jeho úkol nebo poslání zde na zemi.

    Napsala jsi nám více dotazů, pokusím se jim všem postupně věnovat a zodpovědět je, je to ovšem dost náročné. Zvaž, zda by pro Tebe nebylo snadnější cestou, kdybys zvolila jiný kontakt - podívej se na naše stránky www.modralinka.cz, fungujeme i na telefonu a chatu, kde bychom se Tvým potížím mohli věnovat více do hloubky.

    Zmiňuješ nechuť do komunikace s kamarády. Věřím, že Tě to trápí a ráda bys na tom něco změnila. Podobné stavy a pocity zažil většinou každý. Někdy se prostě potřebujeme stáhnout a být chvíli sami se sebou. Je moc fajn, že jsi o tom řekla kamarádce. Jak píšeš, reagovala s pochopením. Myslím, že i ostatním můžeš napsat, že se nyní necítíš dobře a ráda by sis od komunikace na nějakou dobu odpočinula. Můžeš se zmínit i o své obavě ze ztráty kamarádů, domluvit si s nimi třeba termín, kdy se znovu ozvete. Tak by ses mohla i vnitřně na domluvenou komunikaci nastavit a počítat s ní a pokusit se spojit si ji s nějakým potěšením či se za ni odměnit něčím, co máš ráda nebo nějakou činností, která Tě baví.

    Píšeš také, že se necítíš dobře ve své rodině. Nesedí Ti pravidla, která, pokud jsem to dobře pochopila, určují rodiče. Zmiňuješ, že rodiče Tvé názory ignorují. To by tak být nemělo. Dovedu si představit, že to je těžké. Bylo by dobře, aby o tom, co zažíváš, věděli, můžeš jim i dát přečíst tento svůj dotaz i s naší odpovědí nebo alespoň tu část Alíka, která se týká pravidel ve vaší rodině.

    V další části dotazu zmiňuješ trápení s váhou. Neuvádíš ji, tak nemohu posoudit, jak na tom jsi. Můžeš si zkusit sama vyplnit BMI test, najdeš ho ve vyhledávači, a uvidíš, jak na tom jsi. Vlastně je docela dost věcí, které Ti na sobě vadí. Dokonce přemýšlíš, proč by s Tebou vůbec někdo měl chtít kamarádit. Zkus to probrat se svými blízkými, školní psycholožkou (která tě, předpokládám, zná) nebo nějakou kamarádkou, zeptej se jí, čeho si na Tobě cení, proč s Tebou kamarádí. Mně se zdá, jako bys na sobě hledala jen negativa, zkus hledat také věci, které se Ti na sobě líbí. Sice píšeš, že nemáš žádný talent, nebo nadání, někdy je ovšem spíše vidí ti ostatní kolem nás.

    Bylo by prima, kdybys měla někoho dospělého, komu věříš, s kým bys mohla sdílet svoje myšlenky. Je v Tvém okolí někdo takový? Prarodiče, teta, strýc, oblíbená učitelka, trenérka, vedoucí kroužku? Důležité je pracovat na svém sebevědomí a osobnostním růstu, učit se mít se ráda přijmout sebe takovou, jaká jsi. S tím by Ti mohl pomoci také psycholog či terapeut, možná máte školního psychologa, možností je více. Třeba Tě osloví poselství a příběhy jiných lidí, napadá mě například Nicki Vujicic, který se dokázal prosadit ve světě, ač se narodil bez končetin.

    Pomoci může také pravidelné cvičení, pohyb na zdravém vzduchu, fyzická práce, tvoření, meditace, jóga. Informace lze nalézt na internetu.

    Přejeme Ti, abys brzy dokázala nalézt svou vlastní cestu.
    Modrá linka

    Jiné téma

    Nesnáším své jméno

    Ahoj, ještě bych chtěla pomoct s jedním problémem.

    Nenávidím svoje jméno. Nevím, na koho se obrátit a rodičům si nedovolím to říct. Kdybych měla nějaké obyčejné běžné jméno, asi bych si zvykla nebo vymyslela přezdívku. Jenže já se jmenuju Anna Marie. Normálně mi lidi říkaj Anička, což se mi nelíbí, ale přežiju to. Ve třídě mi vždycky říkali Annie, což se mi líbilo. Ale vždycky učitel z matematiky mi říká Anno Marie a celá třída se začne smát. Už jsem mu jednou o přestávce šla říct, ať mi tak neříká, ale zřejmě si to nepamatuje. V zíří přejdu na střední školu a bojím se, že mi tak budou učitelé říkat. Je to pro mě strašně ponižující. To musím dojít za každým učitelem zvlášť, aby mi tak neříkal? Je to nepříjemné a hlavně mi vadí, že mám dvě jména, což je třeba v Americe běžné, ale u nás ne. Jsem introvert a celkově se snažím nebýt středem pozornosti, nosit nenápadné oblečení atd., a když mě na třední škole učitel osloví dvěmi jmény, nejen že budu středem pozornosti, ale možná i středem výsměchu a třeba mi tak začnou říkat všichni. Lidi říkaj, že mám bát ráda za věci, ve kterých jsem odlišná, ale tohle je něco jiného. Jméno jsem si sama nevybrala a nevím, jak se s ním smířit.

    Co mám dělat? Budu vděčná za cokoliv. Vlastně odjakživa lituju, že nemám normální hezké jméno, jako třeba Sofie, Simona, Laura... A taky nerada odpovídám, když se mě kdokoliv zeptá, jak se jmenuju. Ale jak říkám, Anička pořád není tak hrozné, jako to, že mám jména dvě.

    Předem díky moc

    holka, 25. února

    Ahoj,
    úplně rozumím tomu, že je ti taková pozornost nepříjemná a trápí tě to. I když máš pravdu v tom, že jsi své jméno nevybrala, nemyslím si, že bys byla v tomto případě až tak úplně bezbranná. Nejsi už malou holčičkou, která by nemohla říci, co je jí nepříjemné a nemohla požádat okolí, aby to respektovalo.
    Dovolím si uvést jeden příklad, se kterým jsem se osobně setkala. Na vysokou školu se mnou chodila slečna, která se civilním jménem jmenovala Jiřina. Své jméno ale nesnášela a zkrátka nám hned po představení sdělila, že se sice jmenuje Jiřina, ale že to jméno nemá ráda a slyší pouze na „Inku.“ Pokud to někdo nerespektoval a oslovil ji „Jiřino“, zkrátka nereagovala, jako kdyby vůbec nemluvil na ni a odpověděla až tehdy, když jí oslovil „Inko.“
    Myslím, že když se všem představíš jako Anna a jasně dáš najevo, že oslovování dvěma jmény je ti nepříjemné a nebudeš na něj reagovat, všichni to pochopí a budou to respektovat. Je to požadavek, kterým nikomu neubližuješ, nikoho neobtěžuješ a máš na něj právo. Neboj se proto sdělit svůj postoj.
    Měj se hezky!
    Bára

    Jiné téma

    Ahoj Alíku, mám tu hned několik problémů a dotazů

    1) Před touto koronavirovou dobou mi škola docela šla, ale teď se to úplně změnilo a vycházejí mi samé špatné známky. Vůbec nevím co budu dělat až budu dospělí. Přijde mi že abych se mohl uživit musel bych mít vysokou školu nebo někde trčet od rána do noci. Občas dokonce uvažuji o sebevraždě.8= Jediné co mne napadá je vydělávat nějakou nelegální činností.

    2) Měřím 172cm což je hodně a vážím 53kg to je k výšce akorát, ale akorát mi přijde že mám trochu široké boky nevím přijde mi že mám širší pánev takže nevím jestli až budu starší ti tak nebude vidět, nevím co s tím mám.

    3) Asi před měsícem jsem poprvé masturboval ale spermie jsou úplně průsvitné bojím se jestli budu moct mít děti?;-(

    4) Asi před měsícem jsem se na Facebooku seznámil s jednou holkou, problém je že jí je 15 a mně 13 navíc je z Filipín, ale je jako holka mích snů strašně se mi líbí nevím jak to udělat tak abych se s ní v budoucnu domluvil. Oba se vzájemně milujeme. To že bych ji měl opustit je pro mne jako noční můra.

    kluk, 13 let, 23. února

    Ahoj,

    píšeš nám s čtyřmi dotazy, které krásně strukturuješ. V odpovědi půjdu tedy popořadě.

    1) Píšeš, že Ti před koronavirovou dobou škola docela šla, ale teď máš špatné známky. Máš obavy z budoucnosti a z toho, co budeš moct dělat. Občas dokonce uvažuješ o sebevraždě. Ve skutečnosti pro to, abys měl dobrou práci není nutné, abys měl vysokou školu, a pro to, abys mohl na vysokou školu není vždy nutné, abys měl dobré známky. Může být náročné přemýšlet nad budoucností a nad tím, co Tě potká. Ale jak praví moudré rčení, budoucnost neovlivníme – můžeme ovlivnit jen to, co je teď a tady. Vnímám, že je moc dobře, že přemýšlíš o tom, co budeš dělat a také víš, co chceš a co ne. Co můžeš dělat teď je nadále se snažit ve škole a také zjišťovat, jaký jsi a jaké jsou Tvé silné stránky, co Ti jde a co by Tě bavilo. Můžeš si třeba udělat test silných stránek zde: http://testmojeplus.cz/ V tom, co Tě zajímá se můžeš vzdělávat i mimo školu. Pokud máte na škole školního psychologa/psycholožku nebo učitele, který se věnuje tzv. kariérnímu poradenství, můžeš je požádat a poradit se, co by Ti mohlo za zaměstnání jít a bavit.

    Také přemýšlím o tom, že píšeš, že Ti před koronavirem škola docela šla. Přemýšlím i nad tím, že pro řadu dětí je teď škola náročnější za této situace a určitě nejsi jediný, kdo s tím bojuje. Je možné, že až se věci vrátí do normálu, tak se zlepší i Tvé známky.

    2) Tvůj druhý dotaz se týká Tvé pánve, máš pocit, že ji máš trochu širší. Jestli to chápu správně, tak Ti to vadí hlavně kvůli tomu, jak to vypadá, píšeš, že možná až budeš starší, tak to nebude tolik vidět. Nevím, jak širokou máš pánev, ale s tím, že je Ti teprve 13, tak se Tvé tělo bude nejspíš ještě dost měnit a je možné, že to pak opravdu nebude vidět. Napadá mě, že se můžeš zeptat i svého lékaře, co si o tom myslí a čím to je, že ji máš širší. Až budeš starší, tak také můžeš začít cvičit a posilovat další části Tvého těla, případně se poradit např. s fyzioterapeutem, jaké cviky by Tobě konkrétně doporučil. A také chci říct, že i kdybys měl viditelně širší pánev, tak i to je v pořádku. Každý z nás máme jiné tělo, nikdo z nás není dokonalý a ta největší výzva je naučit se mít rád právě takový, jaký jsi.

    3) Před týdnem jsi poprvé masturboval a zdá se Ti, že máš velmi průhledný ejakulát. S tímto se též zatím nemusíš trápit – ve třinácti ještě mužům pohlavní žlázy dozrávají, takže to vůbec neznamená, že nebudeš moct mít děti. Můžeš pozorovat, jak se bude vzhled ejakulátu měnit v průběhu času.

    4) Píšeš nám též o holce z Filipín, se kterou si píšeš na facebooku a je to holka Tvých snů. Nevíš, jak to máš udělat, aby ses s ní v budoucnu domluvil, představa, že bys ji měl opustit, Tě děsí. Říkám si, že si asi s dívkou v písemném kontaktu hodně rozumíte a opravdu se Ti líbí, je pochopitelné, že přemýšlíš nad budoucností Vašeho vztahu. Zároveň i tu si myslím, že budeš muset být trpělivý – zatím se znáte jen přes internet a jste oba příliš mladí na to, abyste mohli plánovat společnou budoucnost už teď. Spoustu věcí se ještě může změnit. Myslím, že je dobrý nápad sdílet informace o Vašem vztahu s rodiči – je dobré, aby o něm věděli a případně by mohli zprostředkovat přímější kontakt a zajistit, že se vyhneš některým rizikům online kontaktů (např. nejistoty ohledně toho, kdo je ve skutečnosti na druhé straně). V tomto mě také napadá, že se můžete blíže seznámit i distančně, např. přes online hovor či video chat. I přesto, jak moc se Ti dívka líbí, je důležité být obezřetný a jít na to chytře a bezpečně. Co mě ještě napadá k budoucnosti, je to, že se dívky můžeš zeptat, jestli o tom ona přemýšlela a můžete se o tom pobavit spolu.

    Doufám, že jsem tímto odpověděla na Tvé dotazy. Stále trochu přemýšlím nad tím, že jsi psal v první bodě, že občas přemýšlíš i o sebevraždě. Říkám si, že pokud je Ti takto těžko, tak by sis zasloužil podporu a určitě bys na to neměl být sám. Neboj se říct někomu v okolí, komu důvěřuješ, jak se cítíš. A kdybys chtěl, tak i my na Modré lince jsme tu pro Tebe, můžeš nám třeba zavolat nebo přijít na chat, kde se o všem můžeme pobavit (kontakty najdeš na stránkách www.modralinka.cz). Případně můžeš zkusit i Linku bezpečí, která je nonstop: https://www.linkabezpeci.cz/.

    Přejeme Ti, ať jsi v životě šťastný.

    Modrá linka

    Jiné téma

    V kolika letech jde uzavřít manželství?

    Ahoj poradno, od kolika let můžu mít svatbu? Jen tak mě to zajímá, předem děkuji za odpověď.

    holka, 14 let, 23. února

    Ahoj,
    podle českého občanského zákoníku (konkrétně § 672 zákona 89/2012) nemůže manželství uzavřít nezletilý, minimální věková hranice tedy je 18 let.

    Soud může povolit uzavření manželství nezletilému, pokud mu je alespoň 16 let a jsou pro to důležité důvody. Myslím, že tím důležitým důvodem bude ve většině případů těhotenství dívky, nebo nějaká jiná nestandardní rodinná situace. Nestačí, že holka a kluk řeknou „slavný soude, fakt se máme hodně rádi a chceme mít krásnou svatbu, protože bude pěkné datum“. :-)

    V některých státech (třeba v sousedním Rakousku) bývá ještě jedna věková hranice podmíněná souhlasem rodičů manželů. Případně může být jiný minimální věk u chlapců a jiný u dívek. U nás ale žádné takové komplikace nejsou, máme jen ten jeden stručný paragraf. Na anglické Wikipedii je pěkná tabulka věkových omezení pro celý svět.

    Alík

    Jiné téma

    Jak přestat tolik číst

    Ahoj Alíku a spol. Ráda čtu knihy a tak mě zajímá, je špatné přečíst skoro 1 knihu každý den? O jarních prázdninách jsem přečetla 6 knih (fantasy kolem 380 stran). Pořád jen čtu a nemám chuť se učit nebo dělat něco jiného. Je to divná otázka, ale jak mám přestat tolik číst?
    Přeji hezký den🙂

    holka, 13 let, 16. února

    Ahoj milá čtenářko,

    číst knihy je v pořádku, dokonce tak dochází k rozvíjení Tvé představivosti a fantazie, také si upevňuješ znalosti jazyka, v kterém čteš. Ovšem jak staré dobré známé přísloví říká, všeho s mírou. Prázdniny jsi strávila tak, že jsi denně přečetla jednu knihu. To je v době volna možné, ovšem nikoliv už ve dny, kdy Tě čeká škola a jiné povinnosti. Všeho s mírou platí i na četbu. Rozhodně by četba neměla odvádět Tvou pozornost od Tvých povinností, stejně jako bys neměla zapomínat na pohyb venku a kontakt s kamarády, to je velmi důležité jak pro Tvé zdraví, tak Tvůj vývoj.

    Jak přestat číst? Prostě dělat něco jiného, je to otázka Tvé vůle, kterou si takto procvičíš. Každý den ráno či večer si můžeš nachystat program na další den, udělat si plán a ten se pak snažit dodržovat. Můžeš do této akce zapojit i rodiče, aby Tě podpořili a pomáhali Ti plnění režimu a denního plánu dodržovat. Můžeš si třeba určit maximum času denně, kdy si budeš číst (např. jednu hodinu). Popř. si můžeš rozečtené knížky uložit u rodičů a oni Ti je budou vydávat podle Tvého plánu.

    Přejeme Ti příjemný zbytek zimy a radost i z dalších aktivit.
    Modrá linka

    Jiné téma

    Mám ráda lollipopz

    Ahoj Aliku potřebuju se tě zeptat ohledně toho co mám ráda. Mám ráda lollipopz ale ostatní říkají že je mám přestat sledovat a že jsou blbý. Nevím vůbec co mám dělat. Prosím poraď mi.

    Anonym, 15. února

    Ahoj,
    jsem si jistá, že to co se ti líbí, je výhradně tvoje věc a nikdo nemá právo říkat ti, jestli se ti to může líbit, či nikoli. Pokud se ti tato hudební skupina líbí a sleduješ ji, nikomu tím neubližuješ, ani neděláš nic špatného a je to tudíž výhradně jen tvá věc. Každý člověk má jiný vkus a každému se líbí něco jiného. Předpokládám, že také nechodíš a netvrdíš ostatním, že to, co se líbí jim, je blbé a že to mají přestat poslouchat. Zkrátka každému takovému člověku odpověz, že to, co posloucháš, je výhradně tvoje věc a byla bys ráda, aby to respektoval.
    Měj se hezky!
    Bára

    Jiné téma

    Dárek pro tátu k narozeninám

    Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jak vybrat dárek pro tátu k narozeninám. Bude mu padesát letet taťkovi zájmy : zahrada, stavebnictví
    Předem děkuji za odpověď .
    Marek

    kluk 9 let, 15. února

    Ahoj,
    je hezké, že přemýšlíš nad tím, čím svému tátovi udělat radost. Nepíšeš bohužel, kdy narozeniny má, takže nevím, kolik máš na přípravu dárku. Myslím ale, že by k takto kulatému výročí se hodí darovat dárek, který je osobní. I když tvého tatínka neznám, shodou okolností jsem zrovna nedávno vymýšlela dárek pro zahradníka. Koupila jsem sazenici stromu a nechala jsem mu vyvolat několik fotografií jeho zahrady. Měl velkou radost a myslím, že tím, jak strom poroste, bude mu neustále připomínat jeho významné jubileum. Ještě mě napadá například nějaká hezká, kvalitní kniha o zahradničení. Teď je v obchodech velký výběr a publikace jsou skutečně nádherné. To jsou dárky, které nezruinují tvůj rozpočet, ale ukáží tatínkovi, že na něj myslíš a dal sis s jejich výběrem práci. Myslím, že když se dál zamyslíš nad tím, co tvůj tatínek rád dělá, čím se zabývá a co ho baví, určitě ještě přijdeš na spoustu osobních dárků i mimo konkrétní tipy, které jsem „nadhodila.“ Jsem si jistá, že tvůj tatínek bude mít radost!
    Měj se hezky!
    Bára

    Jiné téma

    Může si dítě koupit bitcoin?

    Ahoj, mám takovou divnou otázku :/
    Může dítě v mém věku obchodovat s kryptoměnou? (Bitcoin)
    Předem děkuji za odpověď :-3

    kluk, 12 let, 16. února

    Ahoj,
    kryptoměny jsou založené čistě na matematice, vymykají se jakékoliv státní regulaci, nestojí za nimi žádná instituce. Jestli tomu dobře rozumím, s uloženým jměním může manipulovat kdokoliv, kdo zná privátní klíč k peněžence – může to být firma, dospělá osoba, dítě, nebo třeba i neživý algoritmus. O=

    Spíš je tedy otázka, jestli si můžeš bitcoin za běžné peníze koupit. Na podobné dotazy tady neradi odpovídáme, je to většinou spíš otázka pro toho, od koho chceš nakupovat. Kdyby ti kus bitcoinu prodával spolužák, tak mu asi bude jedno, že ti je dvanáct. Předpokládal bych, že internetové směnárny skoro vždy budou mít v podmínkách napsáno, že uživatel musí být plnoletý, nebo že smí alespoň nakládat se svými osobními údaji (v ČR od 15 let). Je možné, že tyto podmínky nebudou ověřovat, ale také klidně můžou chtít vidět občanku, nebo nějaký jiný doklad. Spolehlivější a odpovědnější by bylo, kdyby podobné transakce prováděl tvůj zákonný zástupce. (Pokud tedy dokážeš rodiče přesvědčit, že bitcoin jsou skutečné peníze a rozumná investice. :-))

    Nejmenší obchodovatelné množství je jedna stamiliontina bitcoinu (které se říká satoshi), ta při současném kurzu odpovídá zhruba 1 českému haléři, protože celý 1 bitcoin se prodává za milion korun, za jednu korunu je 100 satoshi. Teoreticky si tedy můžeš koupit libovolně malé množství, ale poplatek za uskutečnění transakcí bývá nezanedbatelný, takže držet částku nižší než v hodnotě několika stokorun se nejspíš nevyplatí.

    Nevím, kolik máš peněz, ale investuj opatrně. Kurz sice během posledních měsíců zázračně vyrostl, ale může se velmi rychle zhoupnout dolu, z tisícikoruny se ti během pár dní může stát pětistovka, pak třeba i stovka a za pár let… kdo ví? Záleží na zbytku trhu, který nejde moc dobře předvídat. Chce to mít pevné nervy, nebo zbytečné peníze. Dlouhodobý trend mířil zatím vždy vzhůru, ale s ohromně strašidelnými zuby směrem dolu. :-c:->

    Alík

    Jiné téma

    Proč jsem se nenarodila v anglicky mluvící zemi?

    ok, tohle bude znit zajimave, ale celkem dost casto přemýšlím nad tím že jsem se nenarodila v nějaké anglicky mluvící zemi, většina mých internetových kamarádů jsou anglicky mluvící, a je celkem smutný je poslouchat třeba na discordu jak mezi sebou mluvi čistou angličtinou, i když mám celkem dost velkou zásobu tak moje výslovnost a přízvuk mi furt brání, tak se vždycky mutnu a poslouchám. zkrátka mě trápí můj přízvuk. (jo vím že kdokoliv kdo na tohle bude odpovídat bude jako co po mě sakra chce, nemá to být otázka jen se svěřuju)

    Ahoj,
    tvému povzdechu zcela rozumím a myslím, že není nijak ojedinělý. Řekla bych, že většinu lidí někdy za život napadlo, o co by byl život jednodušší, kdyby se narodili někde jinde - a samozřejmě rodilý anglický mluvčí má řadu výhod už proto, že je angličtina světovým jazykem číslo jedna.
    Ale jak sama píšeš, jde o nezvratný fakt, se kterým se nedá nic dělat. Narodila jsi se tam, kde jsi se narodila a tvým rodným jazykem angličtina nikdy nebude. To ovšem samozřejmě neznamená, že bys měla rezignovat na svou snahu zbavit se přízvuku a naučit se angličtinu dokonale. Zvládla to spousta cizinců a neexistuje jediný důvod, proč ty bys nemohla také. K tomu je přirozeně nejlepší, pokud člověk v anglicky mluvící zemi alespoň nějakou dobu žije, aby jazyk dokonale odposlouchal. Až budeš starší, třeba se ti podaří vycestovat na delší dobu, nebo se alespoň domluvit například na Erasmu do anglicky mluvící země. V tomto případě bych si dovolila použít heslo: Kde je vůle, je i cesta.
    Měj se hezky!
    Bára

    Jiné téma

    Nebylo mi 15, prodají mi kondomy?

    Ahoj, Alíku a spol....
    Chtěla, bych se zeptat na takovou divnou otázku....
    Vím, že mi ještě není 15, ani sex nijak neplánuju (vím, ani nemůžu) ... Jenže člověk nikdy neví, co udělá za blbost nebo tak něco.
    Je možné si koupit kondomy při věku pod 15? (fakt to nijak neplánuju, jen chci být zodpovědná a mít jistotu)

    holka, 10. února

    Ahoj,
    ach jo… další obchodnický dotaz? :-|

    Je možné koupit cokoliv, co ti někdo prodá a co se smí legálně držet.
    Prodávání některých věcí mladistvím je trestné. Ale pokud dotyčná věc není návyková látka, nebo žíravina, nebo střelná zbraň, nebo erotické dílo, nebývá její prodej nijak omezený. Kondomem pravděpodobně nejde nikoho zastřelit. Prodejce neporuší zákon, když ti krabičku kondomů prodá. To ale neznamená, že ti ji skutečně prodá, může mít nějaké své obchodní podmínky a své přesvědčení. To, že prodávání kondomů dětem nemá zakázané, ještě automaticky neznamená, že má přikázané prodeji nebránit.

    K tomu, jak jsi dotaz uvedla, si dovolím podotknout, že u téhle blbosti by člověk rozhodně měl vždy vědět, co dělá, a měl by si dát záležet na tom, aby se nedostával do situací, nad kterými ztrácí kontrolu.

    Alík

    Jiné téma

    Růst prsou, zavádění tamponu, líbání

    Ahoj alíku a spol,
    Mam na vás se svími kamarádkami 3 dotazi

    1. Když ležíme na břiše může to ovlivnit růst (vývoj) našich prsou
    2. Když poprvé zavadíme tampon stačí nám návod na krabičce nebo se máme zeptat mamky a nebo něco jiného
    3. Když mám kluka a chci se s ním líbat jak mu to mám říct
    holky J+E+R+E, 12-13 let, 7. února

    Ahoj holky,

    děkujeme za důvěru, se kterou jste se na nás obrátily. K vašim dotazům:
    Neřekla bych, že když ležíme na břiše, může to nějak ovlivnit růst prsou. Nejsem lékař, proto vám to nedokážu popsat podrobněji, ale připadá mi to nepravděpodobné.

    K zavedení tamponu může i napoprvé stačit návod na krabičce – často ale pomůže zmírnit počáteční obavy právě to, když se na to dopředu zeptáme mamky anebo někoho jiného, kdo je nám blízký. Někdy se stane, že se nám tampon hned nepodaří zavést správně. To je úplně normální, chce to nejdříve trochu cviku. Důležité je nejít přes bolest.

    Chápu, že přemýšlíte, jak dát svému klukovi najevo, že byste se s ním chtěly líbat, a že se kolem toho možná můžete cítit nejistě a mít různé pochybnosti. Je docela možné, že ten kluk to má velmi podobně. Chtěla, bych Vás podpořit, abyste vycházely hlavně z toho, jak to samy cítíte – buď mu o tom můžete upřímně povědět, nebo mu dát nejdřív třeba pusu na tvář. Líbání obvykle po nějaké době přijde přirozeně, samo od sebe.

    Zdraví

    Modrá linka

    Jiné téma

    Je možné mít najednou rád i nesnášet?

    Ahoj Alíku a spol., je možné mít rád a přitom někoho nesnášet? Já takový pocit mám u svého učitele a přijde mi to hodně divné.

    holka, 3. února

    Ahoj,
    ano, určitě to možné je. Každý člověk má své dobré a špatné stránky. To, že někoho máme rádi (nebo ho nesnášíme), znamená, že jeho dobré (nebo naopak špatné) stránky jsou pro nás mimořádně podstatné a probouzí v nás nadprůměrně emoce - tím se také onen člověk odlišuje od masy lidí, kteří jsou nám víceméně lhostejní a necítíme k nim ani žádnou zvláštní sympatii, ani antipatii. Je možné, že u některých lidí, kteří projdou naším životem, jsou „namixovány“, pro nás důležité, dobré i špatné stránky takovým způsobem, že toho člověka máme zároveň rádi, ale současně nás dost často rozčiluje. Řekla bych, že to je právě případ tvého učitele, který popisuješ.
    Měj se hezky!
    Bára

    Jiné téma

    Problém se statickou elektřinou

    Ahoj, mám takový docela divný problém a zkoušela jsem to hledat ale prostě nevím čím to je😂. Takže, prostě je to tak, že když jdu na návštěvu k dědovi (a chodím docela často) tak tam pořád dostávám elektrický rány. Já vím že to je divný, ale nikde jinde se mi tohle nestává (jenom hodně málo)😅takže nevíte čím to je?

    holka, 12 let, 3. února

    Ahoj,
    „rány“, které popisuješ, jsou způsobeny statickou elektřinou. Pokud je dostáváš u dědečka víc než kdekoli jinde, je tomu tak zřejmě proto, že jsou u dědečka příhodnější podmínky pro její vznik. Vyhovuje jí například suchý vzduch, používání umělých materiálů na oblečení, boty (nebo třeba přezůvky) s gumovou podrážkou a podobně. Můžeš dědečkovi proto navrhnout použití zvlhčovače vzduchu (nebo se na topení může postavit nádobka s vodou, která se bude postupně odpařovat). Podívej se, zda přezůvky, které u děděčka nosíš, nemají gumovou podrážku, a snaž se oblékat si na návštěvu oblečení z přírodních materiálů.
    Měj se hezky!
    Bára

    Jiné téma

    Jak zhubnout + jak se lépe učit

    Ahoj, mám dvě otázky.
    1. Jak bych měl zhubnout? Jsem strašně malý a tlustý(150CM, +- 60KG)
    Snažím se s tím něco dělat, ale neúspěšně :(
    2. Jak bych se měl lépe učit? Když začnu tak většinou 5 minut po začátku jsem zase na mobilu. Sice jsem jen v 6 třídě, ale začal jsem přemýšlet na jakou střední školu a vysokou školu šel, v poslední době se zajímám o ruské RBMK-1000 reaktory, ale kdybych chtěl jít na nějakou technickou školu a pak následně na vysokou do Prahy kde se učí okolo reaktorů tak bych musel mít teď lepší známky než mám teď. Jak bych se měl teda donutit učit se víc?

    Možná budoucí inženýr, 12 let, 30. ledna

    Ahoj z Modré linky,

    díky za důvěru, se kterou se nám svěřuješ.
    Chci ocenit, že máš snahu se starat o své tělo a chceš, aby Ti v něm bylo lépe. To ne všichni v Tvém věku dělají. Čtu, že máš 12 let, to znamená, že Tvé tělo se bude ještě hodně měnit i růst do výšky. Ptáš se nás, jak bys mohl zhubnout. Jak nejspíš víš, každý máme úplně jiné tělo, se kterým je taky potřeba jinak zacházet, když chceme zhubnout. Naše tělo má částečně vrozeno, jak se bude vyvíjet, část toho můžeme ovlivnit my a spoustu dalších vlivů na naše tělo má prostředí, ve kterém žijeme. Nevím, co všechno už jsi zkoušel, ale napadá mě, že v dnešní době je spousta odborníků, kteří se věnují výživě, a se kterými by mohla být Tvá snaha úspěšnější. Zároveň nějaký dobrý odborník (kterého Ti třeba doporučí Tvůj praktický lékař) bude dbát na to, aby Ti nechyběly během hubnutí a zvýšeného pohybu důležité složky stravy, které potřebuješ k vývoji. Nevím, jestli jsi o tom už mluvil s někým z Tvých blízkých (rodiče, prarodiče, teta apod.), ale právě oni by Tě mohli vyslechnout a podpořit v dalších krocích. Není to nic trapného, právě naopak dáváš najevo, že je pro Tebe důležité o tělo pečovat. Chci Tě podpořit v tom, aby sis v tom hledal oporu, protože je opravdu důležité, ať něco nepřeženeš, anebo nevynecháš, kdybys to zkoušel jen tak sám.

    Tvůj druhý dotaz je na to, jak se lépe učit. Zní to, že jsi jistější v tom, co by Tě zajímalo do budoucna za obor, a chceš pro to něco udělat – mít lepší známky. To mi zní moc rozumně. Je moc důležité k učení mít motivaci, kterou z Tvé zprávy čtu. Možná by pomohlo víc si strukturovat volný čas – teď se plně učím a teď budu na mobilu. S telefonem se těžko učí úplně všem. Klidně si mobil dej do jiné místnosti a zkus čas učení opravdu poctivě dodržet. Když si uděláš takový návyk, ze začátku stačí jen pár minut, tak si lépe zvykneš a pak už Ti to nepřijde tak obtížné. Klidně popros někoho doma, ať Ti při odložení mobilu pomůže. Můžeš si taky učení proložit nějakou příjemnou odměnou – napiješ se něčeho dobrého, protáhneš se, projdeš se po bytě, cokoliv Tě napadne. Pokud máte na škole speciálního pedagoga, anebo školního psychologa, také oni Ti můžou poradit, jak se efektivně učit. Neboj se jim ozvat.

    Hodně sil do dalších kroků přeje
    Modrá linka