Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Asi se líbím jednomu klukovi Alík radí dětem

    Holky a láska

    Ahoj Alíku, mám dotaz ohledně jednoho kluka. Mám pocit, že mě miluje, protože odpovídá na zprávy hlavně mě, když jsme si psali na třídní skupinu, co jsme měli na vysvědčení, tak napsal "super" pouze mně, která měla jednu dvojku z matiky a těm ostatním i když měli samé jedničky nenapsal nic (ani jeho kamarádům). Na distanční výuku naše škola používá platformu Teams a když jsem psala na tým čtenářského klubu jednu příhodu, tak mi na to dal jako jediný srdíčko. A ještě na Štědrý den jsme si psali co si přejeme a na můj seznam mi dal srdíčko. Taky se mi zdá, že se ke mně chová prostě jinak než k ostatním, nějak hodně líp. Jenže jak se ho mám zeptat, jestli mě miluje? Co když bych si jenom zavařila na trapas? U nás si holky s kluky moc nepíšou, takže si nejsem jistá, jetsli bych mu mohla napsat. Poradíte mi prosím? Předem moc děkuji

    holka, 12 let, 25. února

    Ahoj,
    podle toho, co popisuješ, by se dalo skutečně usuzovat, že k tobě tvůj spolužák cítí větší sympatie než k ostatním a nejspíš mu nejsi lhostejná. Ptáš se, jak se ho máš zeptat, jestli tě miluje - a na to si dovolím odpovědět, že nijak. Ani jako dospělý člověk si nedokáži představit situaci, kdy bych za někým přišla a zeptala se, jestli mě náhodou nemiluje. Takto se vztahy nebudují, ani neprobíhají. Podle mého názoru je nejlepší nechat věcem volný průběh a pokud jsou vaše sympatie oboustranné, vyplyne to postupně. Klidně si spolu můžete začít psát soukromě (zeptej se ho, jak se má, jak zvládá tuhle složitou dobu, čím se zabývá ve volném čase, co ho zajímá....), povídat si a uvidíš sama, jak se to časem vyvine. Možná ti časem sám o svých sympatiích k tobě řekne (nebo to sama poznáš) a odpadne ti tím dilema, jak se ho na to zeptat.
    Měj se hezky!
    Bára

    Na otázky odpovídají

    pracovníci Modré linky, psycholožky BáraV a Péťa, poradenské centrum Locika, MUDr. Jiří Staněk, MVDr. Přemysl Rabas, bojovníci proti kouření z projektu Nekuřátka, vědecký novinář Pragmatik a správci. Občas odpovídá i sám Alík.

    Dotazy mohou pokládat pouze děti mladší 15 let.

    Holky a láska

    Ahojjy,Potřebuju rychle pomoct.
    Jsem v nové třídě .A hrozně moc se mi libí jeden kluk jsem do něho uplný blázen.Jenže mě kamarádce se taky libí...co mám udelat abych ho měla já?mám ho pozvat ven?není to blby?

    holka, 14 let, 15. září

    Ahoj,
    určitě se ho můžeš zkusit zeptat, jestli nepůjde ven, na tom nic blbého není. :) Uvidíš, jak to bude dál, jestli si budete rozumět, jestli vás to spolu bude bavit…
    Držím palce,
    Péťa

    Holky a láska

    Ahoj všichni,
    Asi rok chodím s jedním klukem mám ho hrozně moc ráda ale už ho nemiluju..... nedávno se pokusil o sebevraždu a od té doby je na mě závislý pořád mě píše a volá a píše všem co znám co dělám apod. i když mu říkám že mi to vadí. Asi měsíc jsem přemýšlela a dospěla jsem k názoru že je načase to ukončit protože se to nezmění. Potřebovala bych poradit jak to udělat. Bydlíme od sebe celkem daleko takže to že mu to řeknu do očí vypadává. Mám strach že si potom něco udělá. Prosím o pomoc. Předem děkuji

    holka, 14 let, 14. září

    Ahoj,
    rozchody mohou být náročné, zvlášť, když je na tebe tvůj kluk závislý. Zároveň nemá smysl, abys zůstávala ve vztahu, kde nejsi spokojená. Je moc fajn, že zvažuješ, jak to udělat, aby to co nejlépe zvládl. Píšeš, že mu to nemůžeš říct osobně, takže předpokládám, že mu zavoláš nebo napíšeš. Volání může být lepší v tom, že ihned uvidíš jeho reakci. Zvaž na jakém místě by se měl nacházet, až mu to řekneš. Možná doma, aby nebyl úplně sám a měl bezpečné prostředí na zpracování prvních pocitů z rozchodu? Znáš se s nějakým z jeho kamarádů, se sourozenci nebo rodiči? Po rozchodu by mohlo být fajn, aby o tom někdo z nich věděl a dali na něj trochu pozor. I kdyby se něco stalo, chci ti říct, že to v žádném případě nebude tvoje vina, děláš všechno proto, abys mu ublížila co nejméně.
    Držím palce!
    Péťa

    Holky a láska

    Ahoj dneska jsem zase po dlouhé době viděla toho kamaráda a já mám pocit že jsem se zase zamilovala. Najednou zase cítím ten hřejivý pocit když na mě mluví a zase se mi rozbuší srdce když ho vidím. Takže teď jsem zamilovaná do dvou kluků. Cítím se divně protože jsem nikdy nebyla zamilovaná do dvou kluků najednou navíc mi to přijde nenormální. Je to normální? Ale kamarád je zamilovaný do sestry a ten kluk z tábora vůbec nevím ale myslím že ho já moc nezajímám:-|. Když jsem mu napsala tak neodpověděl vůbec nevím na čem jsem. Jak se s tím mám vyrovnat že mě nejspíš ani jeden z nich nemiluje? Díky moc za odpověď$>

    holka, 12. září

    Ahoj,
    zamilovat se do dvou kluků najednou je docela dobře možné. Náklonnost a pozitivní emoce můžeš klidně cítit i k několika lidem naráz. Mrzí mě, že ti kluk z tábora neodpověděl, je mi jasné, že by pro tebe bylo snazší, kdybys věděla na čem jsi. Vyrovnat se s tím, že někdo neopětuje tvé city, je náročné, ale ne nemožné. Myslím, že se to někdy v životě stalo každému. Chce to dost času, aby ses s tím smířila a přebolelo to. Možná se i objeví někdo, kdo se ti bude líbit a ty jemu také. Soustřeď se teď hlavně na sebe a pěstování svých vlastních zájmů.
    Přeju ti, abys brzy zažila opětovanou lásku,
    Péťa

    Holky a láska

    Ahoj Poradno a spol,
    Po dlouhé době sem zase píši..
    Tentokrát jde o trochu pro mne důležitější dotaz než byly ty předešlé.
    Nuže - zkráceně, chodím s jedním klukem (už to je přes dva měsíce), když jsme spolu ještě nechodili a neřekli jsme si, že se máme rádi, vždy jsem toužila být v jeho blízkosti a byla jsem strašně ráda, když mi psal. Jenže teď je to trochu jinak... Začíná mi být jeho společnost spíš otravná, celkem mě otravuje mu pořád odepisovat a celkově s ním chodit ven.. Já nevím, ale my si prostě moc nerozumíme, většinou když jdeme ven, nemáme si absolutně o čem povídat.. Už několikrát jsem naše společné schůzky schválně zkracovala a vyloženě jsem se na ně netěšila.. Taky když jsme spolu chodili chvíli, doslovala jsem se strachovala, když mi třeba delší dobu neodepsal atd.. Ale teď raději bych strávila odpoledne jinak.. Poslední dobou přemýšlím, zda má náš vztah vůbec smysl.. Píšem si pořád o tom stejným (jak se máš, co děláš...)
    Taky jsem věřila, že náš vztah vydrží věčně, a nevím, že spolu budem asi až do smrti..
    Co bych podle vás měla dělat? Mám vztah ukončit nebo počkat, zda se to nezlepší?. Má vůbec náš vztah smysl, když si vůbec nerozumíme a nemáme si vůbec o čem povídat?

    Chodíme spolu do třídy, občas když si třeba povídám s kamarádkami (v podstatě hodně často), přijde a prostě si sedne ke mně, celkem dost mě to štvalo, ale nedávno se mě sám zeptal, jestli mi to vadí, poté co jsem mu řekla, že trochu jo, to už nedělá, taky se mě zeptal, jestli jsme v pohodě a já mu napsala, že jo, že jsme.. Do té doby jsem byla celkem dost přesvědčena, že se s ním rozejdu, ale když mi tohle napsal (Zároveň mi napsal, že náš vztah bere vážně a že ho nechce pokazit...) Bylo mi ho strašně líto a prostě najednou jsem si to úplně rozmyslela.. Přijde mi, že on ke mně cítí něco víc než já k němu a prostě..Nechci mu ublížit, je to super kluk, ale prostě už k němu necítím to, co jsem k němu cítila dřív, také se bojím, že když vztah ukončím nebo tak něco, tak prostě po nějaké době mi zase bude chybět a potom už to bude v podstatě ztracený.. A uvědomuji si také, že mu tím strašně ublížím.. Chtěla bych asi abychom zůstali jenom přáteli, ale nevím, zda potom, co mu "zlomím srdce" se mnou bude chtít být jen kamarád..
    Zároveň nedokážu pochopit, jak je možné, že jsem ho přes rok milovala a trápila jsem se, když jsem ho neviděla a teď mě to po pouhých 2 měsících jen tak přejde. Není možné, že když se s ním rozejdu, že by se mi city vrátily nebo tak něco, když bych se s ním přestala bavit atd..?
    Co mám podle vás dělat?? On je mým úplně prvním vztahem (je mi 13, jemu taky.)

    Děkuji za případnou radu,
    Přeji hezký den.

    holka, 13 let, 7. září

    Milá pisatelko, 

    svěřuješ se poradně s tím, že nerozumíš změně ve svých citech vůči jednomu klukovi. Dlouho jsi do něj byla zamilovaná a když se nakonec city naplnily a i on projevil zájem o vztah s tebou, tak ty tvé začaly ustupovat.  A v současné chvíli máš o tom vztahu pochybnosti a uvažuješ i nad tím, že bys s ním byla raději jako kamarádka než aby jste spolu chodili. Není ti příjemné, když jste spolu příliš často či dlouho. A na druhou stranu ho nechceš ztratit jako člověka, kamaráda. A máš strach, že když ho odmítneš partnersky, že ho ztratíš.

    To, co popisuješ se ve vztazích děje velice často.  A zvláště v těchto ve tvém věku. Jsi v období, kdy se vlastně tohle všechno učíš. Poznáváš své první vztahy s druhým pohlavím, tvoje emoce a postoje se ještě vyvíjí a proměňují. Poznáváš sebe sama, jak fugnuješ vůči druhým, a to nejenom vůči klukům. Poznáváš to, jaká jsi, kdo je a kdo není blízký, jak se mezi druhými cítíš, jak se vůči druhým chováš a tak. I vztahy je potřeba se učit, a ty jsi v tom nyní v takovém, řekněme, "prvním stupni ZŠ". A tam toho člověk ještě hodně neumí a hodně ho toho čeká. Myslím si, že uzavírat ve 13ti vztah "do konce života" je hodně předčasné. Samozřejmě jsou vztahy, které se uzavřou v tomto věku a vydrží celý život. Ale je to spíše výjimečné. Děje se to poměrně často, když jsme do někoho zamilovaní a toužíme po vztahu s ním, tak tyto city pak vyprchají, když vztahu dosáhneme. Je to způsobeno tím, že ta romantika, touha, ideály, to přání je často hezčí než ta "tělesná realita". Často nás víc baví to toužení a očekávání a když pak je vztah takový každodenní, tak tohle kouzlo vyprchá. Ale opět tím nechci říci, že zamilovanost je pomíjivá a že nemůže z ní vyrůst opravdový, hluboký a třeba i celoživotní vztah. Jenom to, co cítíme na začátku je opravdu začátek, důležité je to, co se děje dál, jak nám s tím člověkem je, jak se vedle něj cítíme, v čem si rozumíme a jak trávíme spolu čas. To vše jsou důležité ukazatele, které nejde přehlížet. A  ty sama píšeš, že se vedle něj přestáváš cítit dobře, nepotřebuješ tolik už jeho blízkost, máš pocit, že si nemáte o čem psát a podobně. Něco v tobě tedy říká, že toto není kluk, se kterým bys  chtěla být celý život. To bys nejspíš měla pocity jiné a naopak ty by ses o vztah bála. A být ve vztahu pouze ze strachu, že se pak budeš cítit sama, nebo ti ten druhý bude časem chybět, není moc pevný základ vztahu, zvláště ne, když jsi teprve na začátku svých zkušeností se vztahy. Samozřejmě rozumím tomu, že mu nechceš ublížit, je ti příjemný jeho zájem o vztah s tebou a jeho snaha vztah udržet. Rozumím i  tomu, že ho nechceš ztratit jako kamaráda. Ale lítost nebo strach nejsou dobré pilíře vztahu. Ve vztazích se to často řeší tím, že si pár dá tzv. pauzu. Musí s tím ale oba souhlasit. Doporučila bych ti o tom s tvým klukem mluvit a naznačit mu, jak to máš. Můžete si prostě od vztahu chvíli odpočinout a oba zjistíte, jestli vám ten druhý chybí a přejete si návrat do vztahu. Vztahy, které to přečkají, bývají pak mnohem hlubší a pevnější. 

    Tak ti držím palce, ať si k sobě s přítelem najdete opravdovou cestu a vaše pouto je pravdivé a ryzí. A pokud to tak nemá být, tak se dál ve vztahu, o kterém máte oba pochybnosti netrapte. I to je součást života.

    Poradce Centra Locika

    Holky a láska

    Jak udělat první krok?

    Ahojky, Alíku,
    Nedávno jsem se vrátila zpátky do školy a zase jsem si začala všímat jednoho kluka. Už se mi líbí nějaký ten pátek a mám takový dojem, že se mu líbím taky. V hodinách se na mě divá a někdy se i usmívá. Začal poslouchat stejnou hudbu jako já, což mi přišlo milé. Ale je tady jeden problém, skoro vůbec se nebavíme a bojím se udělat první krok, třeba jako mu napsat nebo se ho vůbec zeptat jak se má. Taky jsem si vyložila tarot karty a naznačily mi, že chce být něco víc:-D S kamarádem to pořád rozebíráme a docházíme k názoru, že mě má rád. Nemáš nějaký nápad, který by mi pomohl? Vím, že jsem na vztah podle určení společnosti celkem malá, ale já se cítím připravená.

    holka, 14 let, 12. září

    Ahoj,
    udělat první krok je vždycky těžké, ale signály, které popisuješ, by skutečně mohly znamenat, že se onomu spolužákovi líbíš, nebo jsi mu minimálně sympatická. A to celou situaci usnadňuje. Snáze tak navážete kontakt, protože o něj budete stát oba dva. Chápu, že se stydíš nebo bojíš udělat první krok, ale myslím, že když budeš postupovat pozvolna, bude to mnohem jednodušší. Můžeš třeba začít tím, že ho oslovíš pod nějakou záminkou (například se ho zeptáš na něco ze školy) a zkusíš konverzaci víc rozvinout. Můžeš se ho třeba zeptat, jaké kroužky bude letos navštěvovat a podobně. Zkrátka se s ním začít bavit na neutrální témata - podobně jako s jinými kamarády. Pokud budou vaše sympatie oboustranné, určitě najdete i další společná témata k povídání. Jsem přesvědčená, že jakmile prolomíte prvotní zábrany a stanou se z vás kamarádi už nebudete mít nejmenší problém navrhnout třeba i aktivity, které byste mohli společně podniknout. Neboj se proto sebrat odvahu k prvnímu kroku - nemusí jít o nijak zásadní akci, ale často i malý krůček dokáže prolomit ledy.
    Přeji ti hodně štěstí!
    Bára

    Holky a láska

    Ahoj, za týden mi bude 12 a půl. Pořád jsem ale sama a mému okolí to, jak to říct... Vadí? Prostě si ze mne utahují atd. Chtěla bych si někoho najít, jenže mám asi jen dvě kamarádky. Hrozně často mám představy, že se svým vyvoleným sdílím jídlo, koukáme na filmy, držíme se za ruce, spíme v objetí mazlíme se atd. Jsou to hrozně sladké a krásné představy. Jediné místo, kde můžu své představy na chvíli zrealizovat je sspisovatelská a čtenářská aplikace Wattpad, kde si v představách tyhle chvilky mohu užít s mými filmovými, nebo vymyšlenými hrdiny. Ale když tu teď sedím a píšu, chybí mi tu jeden pár rukou, který by mě objal kolem pasu a třeba mi ten člověk dal pusu do vlasů. Cítím se hrozně sama. Vím, že je ještě vcelku brzo, ale chybí mi ten pocit, že v něčem nejedu sama. Ve třídě je to jeden blbeček vedle druhýho a nikdo o mne nejeví sebemenší zájem. Navíc když tu čtu problémy vážně malých dětí, třeba jedné desetileté holky, která už měla čtyři kluky a já ještě ani nemám za sebou první pusu. Jsem chytrá, podle ostatních lidí hezká a hodná, tak nevím, co dělám špatně. Předem díky za odpověď.

    holka, 12 let, 3. září

    Milá pisatelko, 

    svěřuješ se poradně se svými pocity, že se cítíš být sama a tím, jak moc by sis přála mít nějakou blízkou, spřízněnou duši. Píšeš o tom, že se ti tvé okolí směje kvůli tomu, že dosud nemáš partnera. Rozumím tomu, že ti nejspíš chybí někdo blízký, že se cítíš být sama. Napadá mě ale, že tyto pocity v tobě budou mít nejspíš hlubší příčinu. Možná se cítíš sama a nepochopená i doma, ve své rodině, mezi kamarády atd.  Píšeš, že máš pouze dvě kamarádky.  Tak je možné, že  pocit, že ti chybí někdo blízký je tvůj  životní pocit. Je to poměrně časté a děje se to z různých příčin, které souvisí se vztahy v tvé rodině. Tvoje fantazie naznačují, že se teď s tím pocitem hodně upínáš na možný vztah s partnerem.  A neseš nyní hodně nelibě to, že zatím žádného nemáš. Vztah s partnerem je nepochybně moc pěkná životní rovina. Ale není to všelék. Zvláště v tomto hodně mladistvém věku. Doporučuji ti ale zkus se zamyslet i nad tím hlubším, jak se cítíš. Zkus nejdříve vnímat své pocity osamění i studu před okolím, že jsi stále ještě sama. Možná přijdeš i na ty další souvislosti a porozumíš tomu v sobě. Budeš pak vstupovat do svého vztahu s klukem víc uvolněná a otevřená a nejspíš ten vztah paka bude i hlubší, když nebude sloužit jako lék na pocit osamění. Jinak si myslím, že v tvém věku je blízký, intimní vztah s klukem spíš výjimečný a předčasný. Nevnímám na tom nic divného, že dosud nikoho nemáš. A tvého okolí, kdy si z tebe utahují kvůli tomu, jak píšeš, vnímám jako rozhodně nepřiměřené. Máš v sobě hlubokou touhu po blízkém vztahu. Tak si na ten svůj správný, pravý klidně počkej. Můžeš si třeba představovat, že jste s tímto klukem již na cestě k sobě. On si přeje tebe a ty si přeješ jeho. A až přijde ten správný čas, tak se potkáte. Nepodléhej tlaku okolí, že "bys už měla někoho mít". Udržuj přátelství, zkus navázat třeba přátelství i s klukem , ať si zkoušíš s kluky komunikovat.  Ale na ten skutečně partnerský vztah si klidně počkej. Potřebuješ se nyní věnovat především sobě, najít svou identitu, směřování, ujasnit si co chceš, také tvé tělo i psychika musí ještě dospívat. Vztahy v současné době jsou spíš hodně nezávazné a mělké a nejspíš by ti takový vztah nepřinesl to, co hledáš. Vše přijde, dej tomu čas.

    Tak ti držím palce, ať k tobě přijde opravdová láska ve správný čas, 

    Poradce Centra Locika

    Holky a láska

    Jak se zalíbit klukovi?

    ahoj alíku nebo nekdo jiny jsem tu nova tak se omlouvam ze to tu moc neznam ale mam dotaz líbí se mi jeden kluk a jmu se líbí hubeny krasny holky a to ja nejsem mam nadvahu a mam jebaky (nemusíte hned odpovídat) jak se mu mam zalíbit?@)->-

    holka, 11 let, 9. září

    Ahoj,
    vítáme tě v poradně. Doufáme, že se ti tu bude líbit a jsme rádi, že ti se ti můžeme pokusit pomoci.
    Píšeš, že se onomu klukovi líbí hubené a krásné holky, což ty nejsi. To si dovolím zpochybnit. Vzhled je samozřejmě důležitou součástí hodnocení ostatních lidí, ale zdaleka není tou jedinou. Je sice pravda, že lidé mají tendenci preferovat ty, kteří odpovídají jejich vkusu, ale to vůbec neznamená, že by je nemohl zaujmout nikdo jiný. Chci tím říci, že se onomu klukovi možná líbí hubené, vysoké holky, ale určitě dokáže ocenit i ty, které takové nejsou, ale místo toho jsou například chytré, dá se s nimi příjemně povídat, nebo mají smysl pro humor.
    Zkus proto třeba začít tím, že si s ním začneš povídat, budeš se zajímat o to, co má rád a budeš k němu otevřená a přátelská. Možná zjistíte, že jsou sympatie oboustranné a že je vám oběma příjemné trávit spolu čas.
    Pokud je však pravda, že máš skutečně nadváhu, rozhodně by nebylo od věci zamyslet se nad svým životním stylem a tím, jak bys mohla pár kilogramů shodit. Nikoli kvůli klukovi, co se ti líbí, ale sama kvůli sobě, protože nadváha s sebou nese řadu významných zdravotních rizik a je obrovskou komplikací.
    Držím ti palce!
    Bára

    Holky a láska

    Ahoj Alíku, od září jsem přešla na gymnázium a když jsme byli na adaptačním kurzu tak jsem se tam okamžitě zamilovala do jednoho kluka. Nevím co mám dělat! Jeho osobnost a ten charakter! Úplně jsem se do něj zamilovala, ale myslím si, že on to samé ke mně rozhodně necítí😭 Jak mám zjistit, jestli mě má také rád, nebo jak se mu mám zalíbit?

    holka, 13 let, 2. září

    Milá pisatelko, 

    svěřuješ se poradně s tím, že ses zamilovala do jednoho kluka ale trápí tě otázka zda-li to tak má on vůči tobě také. A ptáš se jak to případně udělat, aby se i on zamiloval do tebe. Nejsou na to bohužel žádná pravidla. Ale ani obecné vzory, podle kterých se lidé do sebe zamilovávají. Vždy je v tom něco velmi individuálního, osobitého. Ale to, co ti můžu doporučit, je abys byla taková, jaká se líbíš sama sobě. A dále pak i osobnostně buď tím, čím skutečně jsi, jaká jsi. Na nic si nehraj, nic nepředstírej. Starej se o sebe, o své zdraví, tělo ale také o svůj rozvoj psychický. Vnímej co jsou tvé silné stránky, rozvíjej své zájmy a věci, co máš ráda. Vnímej, co ti dělá radost a co jsou tvé zdroje energie. Když z tebe bude vyzařovat to, že jsi spokojená dívka, která má ráda sama sebe, víc co chce, co umí, je si vědomá toho, jaká je i toho, co jsou její slabá místa, tak tím dáš nejlepší základ tomu, aby se i do tebe  ten kluk zamiloval. Zkus buďto mezi vámiM§ přitažlivost je nebo není. A pokud má být, tak se to nejlépe ukáže tehdy, když budeš opravdu tím, co jsi, když budeš  sama sebou. Zkus být otevřená, přátelská. Můžeš i lehce naznačovat tomu klukovi svůj zájem. Můžeš třeba navázat řeč, najdi téma o něčem, co vás oba zajímá, co máte společné. Můžeš se třeba o něco zajímat, co dělá on nebo ho požádat o radu či pomoc. Ale zkus ať to vždy přirozeně vyplyne z nějaké situace. Příliš velký zájem a otevřené vyjadřování lásky vytváří spíš tlak, před kterým by se mohl uzavřít. Spíš zkus nacházet situace, ve kterých by jste se mohli přirozeně potkat a hovořit spolu. To víš, v oblasti lásky musí vše přirozeně plynout a jít tak nějak samo od sebe. Pak je to opravdové a lze tomu skutečně věřit. 

    Tak ti držím palce, ať můžeš najít brzy svou opravdovou lásku,

    Poradce Centra Locika

    Holky a láska

    Ahoj Alík a spol,
    Asi před měsícem sem byla na táboře. Všechno se zdálo být v pohodě ale jeden den sem se zamilovala do vedoucího a celý tábor sem ho nemohla spustit z očí. Docela hodně sme se střetli pohledama a povídali si (to zas tak moc ne). Když byl předposlední den tábora tak sem si začala uvědomovat že ho vlastně už (skoro) nikdy neuvidím. Když byl poslední (celý) den tábora tak sem se na discotéce málem rozbrečela (ten den sme se potom ještě bavily chvilku). Jak sme odjížděli tak sem měla slzy v očích ale měla sem štěstí že nás šel k bráně odvést on. Doma sem celý den brečela a furt na něho vzpomínala. Pár dní po táboře sem ho našla na internetu a vyfotila si jeho fotky kterých mám plnou galerii. Přes víkend sem byla u mé nejlepší kamarádky a ta mi řekla že ve městě kde ona bydlí ho párkrát viděla a že prý tam má (ten vedoucí) rodinu. Já ho tam neviděla ale viděla sem pána podobající se mu a to hodně. Každý večer kvůli němu brečím že proč sem se do něj vlastně zamilovala a že ho už (skoro) nikdy neuvidím.
    Můj dotaz tedy zní :
    Může mě ta zamilovanost přejít? ( jak minule mě to taky přešlo když sem byla na táboře ale hned jak sme odjeli z tábora) Nebo je to jen taková ta "první zamilovanost" která za chvilku přejde?

    Předem děkuji za odpověď

    Réza, 11yo, 6. září

    Ahoj,
    zamilovanost je strašně krásný ale někdy i hodně bolestný pocit. Chápu, že se ti po vedoucím stýská a že na něj hodně myslíš. Ptala ses, jestli zamilovanost může přejít. Já věřím, že ano. Vzhledem k tomu, že se už asi neuvidíte, myslím, že časem narazíš na člověka, který tě zaujme, se kterým se budeš moct vídat a možná se do něj i zamiluješ. Máš už s tím dokonce zkušenost, že tyto city mohou přejít. Teď klidně plakej, vzpomínej na hezké chvíle a až přijde čas, přestaneš se trápit. K úlevě může pomoci i to, že si promluvíš o svých pocitech s někým blízkým.
    Měj se krásně,
    Péťa

    Holky a láska

    Ahoj, mám takový problém na nové škole jsem se hrozně zamilovala do jednoho kluka, ale on mě nechce a příjde mi, že se spíš hlavně zamiloval do mé nejlepší kamarádky... Jsem do něj hrozně zamilovaná, ten jeho charakter, povaha i vzhled... No je prostě úžasnej! Ale je mi to hrozně líto, když mě někdy i schazuje a pak jen koukám, jak mluví s mou kamarádkou. V životě jsem nikdy neměla nikoho, kdo by mě měl rád a do tohoto jsem se opravdu zamilovala a úplně mě to drtí... obzvlášť, když ho vidím jak se usměvavě baví s kamarádkou. 😭

    holka, 13 let, 3. září

    Ahoj,
    tohle je bohužel věc, která se může stát hodně snadno. Někdy se člověk, aniž by chtěl, zamiluje do někoho, kdo jeho city neopětuje. Je to pak velmi bolestivé a opravdu těžko se s tím vyrovnává. Je to o to těžší, že se baví s tvou kamarádkou. Zkus si o svých pocitech promluvit s někým blízkým, možná se ti potom trochu uleví. Klidně se z toho i vyplakej. Věřím, že se časem zamiluješ do někoho, kdo tě bude také milovat.
    Držím palce, ať to brzy překonáš,
    Péťa

    Holky a láska

    Ahoj, já mám cca ok konce června kluka. Chodíme spolu do třídy a seděli jsme spolu v lavici. No a já jsem ho milovala, ale už k němu necítím vůbec nic. Ale myslím si, že mě pořád miluje a to hodně. Ke svátku mi dal i čokoládu. No a já se s ním chci rozejít, nejenže až třeba v budoucnu budu někoho fakt milovat tak nebudu muset řešit rozchody, ale já ho fakt nemiluju a tíží mě to. Ráda bych mu to řekla zítra ve škole, ale nechci mu kazit den. Nejlepší by to bylo přes SMS, ale to je neslušný. Nikdy jsem tohle neřešila, tak nevím. Nevíte jak mu to říct co nejlépe? A taky aby mu to neublížilo. Je to skaut a je hodnej, takže se asi nebojím že by mi něco udělal. Jo a je mu 13... děkuju

    holka, 12 let, 31. srpna

    Ahoj,
    rozchody jsou často náročné. Na druhou stranu by se tvůj kluk stejně asi necítil dobře, kdyby tušil, že s ním nejsi šťastná. Když máte možnost vidět se ve škole, je trochu neosobní napsat do přes sms, ale zase pokud by z toho byl smutný, asi by bylo fajn, kdyby se to dozvěděl jinde, než ve škole, aby si to mohl v klidu sám zpracovat. Zkus promyslet, jaké místo by bylo pro takový rozhovor vhodné a promluv si s ním o tom, jak to cítíš.
    Držím palce,
    Péťa

    Holky a láska

    Dobrý večer, já se tisíckrát omlouvám, že jsem za posledních pár dní položila tolik dotazů 🙁 ale nemohla jsem se dočkat, až se stanu voříškem a na všechno se vás zeptám. Tak přistoupím k věci:
    V 1. třídě na základce jsem se okamžitě zamilovala do jednoho kluka a dokončila jsem 5. třídu a pořád jsem do něho zamilovaná. Ve 2. a 3. třídě seděl za mnou v lavici a začali jsme si čím dál víc povídat, protože jsme objevili spoustu stejných zájmů. Ve 4. třídě mě posadili s ním úplně dozadu a to jsem měla radost, že budu celý rok každý den trávit s ním. On si se mnou o přestávkách povídal o hodně věcech a vlastně jsme byli celé školní dny jen spolu, dokonce mi dal k Vánocům dárek a pořád po mně koukal. Potom začal Covid a už jsme se ten rok neviděli. Asi v květnu 2021 jsem začala chodit se spolužačkou ven a všechno jsem jí o něm řekla. Dozvěděla jsem se od ní, že má na něho telefonní číslo, tak jsme mu napsaly. Prostě jsme mu napsaly přes spolužaččino číslo, že ho mám ráda a jestli on má rád mně. On nám na to odpověděl, že neví. Teď mě vzali na gymnázium a já už se s ním zřejmě nikdy neuvidím. Ta spolužačka mi dala jeho číslo, ale on to neví.
    Co mu mám napsat? Neměla bych to ještě zkusit řešit s tou spolužačkou? Prosím, poraďte! Mám ho fakt strašně ráda, zdá se mi o něm každou noc, píšu o něm knížku a někdy i kvůli tomu brečím.
    Omlouvám se za dlouhý text a děkuju za odpověď
    Věrná kamarádka Alíka - Zuzanka

    holka, 21. září budu mít 12 let, 19. srpna

    Ahoj,
    co mu máš napsat ti poradit nedokážu, ale pokud mu chceš napsat, napiš mu. Ve výsledku je vlastně asi jedno, co to bude, můžeš se zeptat, jak si užívá prázdniny nebo jak se těší do školy, je to jen a jen na tobě. Uvidíš, jak se k tomu postaví a co ti odepíše.
    Držím palce, užij si zbytek prázdnin,
    Péťa

    Holky a láska

    Dobrý den, mám takovou otázku našla sem si kluka (v realitě) jemu je 14 a mně 13 a známé se asi pár týdnů a chodíme spolu ode dneška 1 den a prostě mi furt šahá na zadek a placá mě po ní jinak si dáváme normálně pusy a objimame se a třeba mu ležím na rameně atd a je mega hodnej ke mě a píše mi že mám dobrej zadek ale píše mi že mi to třeba dnes slušelo nebo že sem překrásná atd furt se provokujeme a drzime za ruce , myslite že mě chce jen na sex nebo na necoo podobného? Potrebuju poradit predem dekuji za odpoved

    holka, 13 let, 10. srpna

    Ahoj,
    na tuto otázku se hodně těžko hledá odpověď. Předně mi přijde důležité zmínit, že vzhledem k vašemu věku sex ještě nepřipadá v úvahu. Zákon zakazuje sexuální styk do chvíle než je partnerům alespoň 15 let. Po jednom dni chození lze těžko usuzovat, zda tě chce jen na sex. Sexuální zájem patří k partnerským vztahům, ale je důležité, aby se náklonnost projevovala i v jiných oblastech. Třeba ve společných zájmech, povídání si, svěřování se s trápeními i radostmi a tak podobně. Uvidíš, jak to bude vypadat časem. Nenech se do ničeho nutit a pokud ti bude nepříjemné, že ti sahá na zadek nebo cokoli jiného, řekni mu to. Tvoje tělo je jen tvoje a nikdo nesmí dělat něco, co je proti tvojí vůli.
    Měj se krásně a užívej si první dny nového vztahu.
    Péťa

    Holky a láska

    Strach z tábora a letní lásky

    Ahoj omlouvám se že už zase píšu ale já už fakt nevím co dělat.

    1. Za pár dní jedu na tábor a mám být ve stanu s holkou se kterou si vůbec nerozumím. Měla jsem být s kamarádkou jenže ta je v nemocnici. Já bych se s tou holkou zkusila bavit ale nějak mě vůbec nenapadá společné téma protože jsme každá úplně jiná. Jak máme najít společné téma a aspoň trochu se bavit?

    2. Nedávno jsem se vrátila ještě z jiného tábora. Tam jsem si to moc užila. Jenže jsem se tam zamilovala do jednoho kluka. On je moc fajn a prostě se mi hodně líbí jenže je mu skoro 17 navíc bydlí v Německu takže není šance že bych ho třeba jen tak potkala na ulici. Prostě bydlí strašně daleko. Nejvíc mě trápí že jsme se moc nebavili. Jenom trošku a tančili jsme spolu na plese ale to byl jenom jeden waltz navíc to byli tak trošku vynucený, protože oni ho všichni popoháněli ať jde vyzvat nějakou holku k tanci. Jsem ráda že si vybral mě, ale nic to neznamená. Když jsme se loučili, tak jsme se objali( to se tak na tom táboře dělá a objímali se tam všichni se všema) a já jsem měla tak krásný pocit,ale pak odjel a já jsem se cítila hrozně sama a že to je zbytečný. Zase miluju někoho u koho nemám šanci;-(. Do toho předchozího už zamilovaná nejsem, jsme jenom dobří kamarádi. Jsem ráda že to takhle dopadlo. Ale byla bych ráda kdybych nikdy nepotkala toho 16 letého protože u mě vždycky trvá než se mi povede zbavit se zamilovanosti. A stojí to hodně bolesti. Asi to moc prožívám. Ale prostě bych ráda měla kluka( i když je to ve 14 letech nesmysl)

    3. Na tom táboře se do mě zamilovali tři kluci. Jednoho z nich vůbec nemám ráda troufla bych si říct že ho nenávidím ( i když to bych neměla) ten druhý je můj hodně dobrý kamarád ale prostě je to jenom kamarád a já si nedokážu představit že by to někdy mělo být něco víc. Né že by mi to vadilo já toho kamaráda mám ráda ale nedokážu si představit že bych s ním chodila ale nechci ho zklamat. Navíc když se to dozví že je to z mé strany jenom takhle tak možné naše kamarádství skončí a to by mi bylo hodně líto. Jak se mám před ním vyhnout věcem o lásce když třeba sám začne? A pak se do mě zamiloval jeden kluk který je docela fajn ale nebavím se s ním vůbec nic vlastně mě moc nezajímá. Je mi to dost na obtíž že jsou do mě tihle kluci zamilovaní jak se s tím mám smířit?

    Děkuji a omlouvám se že už je toho tolik. Jste super. $> Mám vás ráda vždy pomůžete a jsem ráda že se můžu svěřit.

    holka, 14 let, 10. srpna

    Ahoj,
    děkujeme za tvé dotazy a pokusím se na ně odpovědět postupně:

    1. Naprosto rozumím tvým obavám ohledně toho, že budeš sdílet stan s holkou, s níž si zatím příliš nerozumíš. To je vždy nepříjemná situace a je normální, že se bojíš a cítíš se nejistá. V historii tvých dotazů ale vidím, že jsi se v polovině července ptala na velmi podobný dotaz. Předpokládám, že se jednalo o ten tábor, ze kterého jsi se teď vrátila. Také tehdy jsi měla strach, jestli se ti podaří skamarádit se a zapadnout - a očividně se ti to podařilo a dokonce jsi na táboře potkala svou letní lásku.
    Zkus se tedy na tento tábor dívat stejnýma očima a chovat se stejně jako na tom předchozím, kdy se ti podařilo se spoustou lidí skamarádit. Není na tom nic složitého. Buď vstřícná, vnímavá a otevřená novým podnětům. Zajímej se o to, co má tvá spolubydlící ráda, čemu se věnuje a co jí zajímá. Společná témata pak určitě vyplynou.

    2. Co se týká tvé letní lásky, je samozřejmě nepříjemné, že bydlí tak daleko a nemůžete se tedy potkávat v rámci každodenního života. Na druhou stranu Německo není na druhém konci světa a pokud na sebe máte kontakt, určitě spolu můžete udržovat spojení. Nepíšeš, jestli jste si třeba vyměnili telefony, mailové adresy, nebo kontakty na sociálních sítích, ale určitě není problém, abys mu napsala a zůstali jste ve spojení. Pokud o to budete oba dva stát, můžete si psát, volat a třeba se za čas domluvit i na setkání.

    3. Ptáš se také, jak se máš smířit s tím, že jsou do tebe zamilovaní tři kluci. K tomu bych ráda podotkla, že na tom není nic ke „smiřování.“ Láska a sympatie se nedají vynutit, ani vsugerovat. Buď se samy dostaví, nebo ne. Jestliže k oněm klukům nic necítíš, zkrátka jim to na rovinu řekni, až na to zavedou řeč. To samozřejmě neznamená, že by ses s nimi neměla bavit a kamarádit, pokud o to stojíš. Jednání na rovinu je v tomto ohledu vždy nejlepší a rozhodně citlivější než například dávání falešných nadějí.

    Měj se hezky!
    Bára

    Holky a láska

    Ahoj Poradno! Mám menší problém, ale je to hrozně zamotané takže se to pokusím vysvětlit. Líbí se mi jeden kluk....ale není ledajaký a tady to bude hodně zamotané..... Moje mamka ma přítele a ten má tátu s jeho mámou se rozvedl a vzal si jinou paní, a ta má vnouče. A to je ten kluk. To není všechno, normálně jsme si řekli že se milujeme, chodíme za ruce, objímáme se atd. je o tři a půl roku starší jak já a má mladší ségru která se za nedlouho stala mojí nejlepší kamarádkou, a to tak že jsme jedna bez druhé nedaly ránu. A pak to začalo nevlastní sestřenice (budu jí ríkat takhle protože se mi nechce moc rozepisovat) od dědy, začala s tím že se máme rádi atd. ale já nechtěla naštvat svojí kamarádku že jsem jí o tom neřekla tak jsem ro vždycky nějak zamluvila, potom začala i ta kamarádka ale ví že to dělala aby mě naštvala a taky se jí to povedlo, nakonec teta. Mojí mamce jsem nic z toho neřekla jen protože se bojím že by z toho mohl být průšvih. Moje otázky zní následovně: Je ten věkový rozdíl velký? Měla bych to někomu říct? A co s tou rodinou? je to velký problém?
    Předem děkuju za odpověď.O:-)

    holka, 11 let, 7. srpna

    Ahoj,
    páni, je to opravdu trochu zamotané, ale snad jsem se v tom dobře zorientovala. Těžko říct, jestli je 3,5 roku velký věkový rozdíl. Záleží na tom, jestli se se svým přítelem cítíš dobře, jestli tě do ničeho netlačí, jestli se máte rádi. O vztahu může být fajn s někým promluvit. Je to pro tebe radost a ta je o to větší, když ji můžeš s někým sdílet. Nemyslím si, že je to nějaký průšvih. Promysli, komu bys o vztahu mohla říct a uvidíš, jak bude reagovat. Pak o něm třeba budeš chtít říct i dalším lidem.
    Měj se krásně a užívej léto!
    Péťa