Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alík radí dětem

    Strach

    Ahoj alíku, mám docela velký problém,
    U distanční výuky se s mladší sestrou střídáme o tablet a počítač, sestra se radši učí na počítači, mě je to vcelku jedno, dnes ráno se mi stalo, že se sestra ucila na počítači, ja mel tablet, sestre se stalo, ze se ji zasekl v počítači kousek nabíječky, hádali jsme se, až nakonec přišla starší sestra, které je 17 let, naštvala se na mě, že prý jsem to udělal já, já jsem si však naprosto jistý, že s tím nemám nic společného, mámu nemám, a táta je v práci a vrátí se asi v 17:00, co mam dělat ???

    kluk, 12 let, 31. března 2021

    Ahoj, jsem ráda, že si se na nás obrátil. Co se týče té zlomené nabíječky v počítači, tak bych raději počkala na tátu, aby vám s tím sám poradil, protože je to součást elektrického zařízení a mohli by jste se během vyndavání zbytku nabíječky vážně poranit elektrickým proudem. Pokud jsem tvůj dotaz správně pochopila, máš tedy obavu z reakce táty? Pokud ano, tak mě napadá, co tátovi zavolat a říct, co se stalo a že nevíš, co máte teď dělat? Pokud by jsi potřeboval si o tom více popovídat, můžeš napsat i na náš chat https://elinka.internetporadna.cz/linky/detstvi-bez-nasili, zdraví tě Centrum Locika

    Na otázky odpovídají

    pracovníci Modré linky, psycholožka BáraV, poradenské centrum Locika, MUDr. Jiří Staněk, projekt Sbarvouven, MVDr. Přemysl Rabas, vědecký novinář Pragmatik, student práv Yaboiii, Škola Vitae, bojovníci proti kouření z projektu Nekuřátka a správci. Občas odpovídá i sám Alík.

    Dotazy mohou pokládat pouze děti mladší 15 let.

    Strach

    Ahoj za 3 dny mam odevzdavat ucebnici z občanky a dneska jsem ji polila džusem. Nejde to z toho pryč, je roztrhnutá a má oranžovou barvu. Učitelka kterou máme na občanku je přísná a ja se jí to strašně bojím říct. Prosím nevíte něco jak z toho tu špítnu udelat? Dívala jsem se na web ale přesně stejnou jsem nenašla. Prosím poraďte. Celou noc jsem brečela a snažila se to z toho sundat ale jenom jsem ji víc potrhala

    holka, 6. ledna

    Milá dívko,

    děkujeme za důvěru, obracíš se na poradnu s tím, že máš strach jak bude učitelka reagovat na to, že jsi zašpinila učebnici. Učebnice je politá džusem. Technický návod, jak odstranit špínu ti tu bohužel neporadíme ale to, v čem tě chci povzbudit je prostě říci pravdu. To se může stát, že se učebnice něčím polije. Stává se to i dospělým. A není to prostě žádný velký prohřešek. Neudělal jsi to schválně. Doporučuju ti prostě to otevřeně přiznat a domluvit se s rodiči a učitelkou, jak to můžeš napravit - třeba z kapesného přidat na novou učebnici. Nejlepší je prostě přímé, otevřené jednání. Já vím, že je to těžké, že máš strach a potřebuješ něčím povzbudit sebedůvěru. Ale tady je nejlepší si uvědomit, že chyby prostě dělá každý a ty jsi neudělala nic, co by nebylo běžné. Tak ti držím palce v tom, aby to dobře dopadlo. Poradce Centra Locika

    Strach

    Jak se mám někomu svěřit?

    Ahoj Alíku a spol., mám takový dotaz, jak se mám někomu svěřit, když to nedokážu?

    P. S.: Píšu narychlo.

    kluk, 6. ledna

    Ahoj,
    rozpovídej se o něčem jiném a jakmile uvidíš, jak posluchač reaguje a jestli tě dostatečně pozorně vnímá, postupně přejdi k tomu náročnějšímu, o čem chceš mluvit. Většinou není nutné začít rozhovor tím nejtíživějším, co máš zrovna na srdci.

    Alík

    P. S.: Odpovídám narychlo. Chceš-li podrobnější odpověď od mých odborníků, zeptej se prosím podrobněji. ;-)

    Strach

    Ahoj Alíku a spol.
    Pořád mám pocit, že mě někdo sleduje. Nevím jak si mám pomoct, ale je to fakt nepříjemné. Furt mám pocit, že mě sleduje kamera v telefonu, že mě osposlouchává můj Amazon Echo, že mě sleduje webkamera na PC atd. Nevím co s tím? Díky za odpověď.

    kluk, 11 let, 29. prosince 2022

    Milý pisateli,

    to, o čem píšeš, je poměrně časté v dnešní době. Je to tím, že kolem nás opravdu je hodně techniky, která může něco, někoho sledovat či poslouchat. Naše telefony mají kameru, PC také a tak podobně. Doprovází to život každého z nás. Ale v takové velké míře, v jaké ti to přijde, to rozhodně není. Je proto zvláštní, že právě tebe to takto děsí. Máš s tím nějakou nepříjemnou zkušenost? Přemýšlel jsi o tom, čeho se bojíš? Bojíš se toho, že záznamy o tobě budou někam posílány nebo ti je nepříjemný pocit, že tě prostě někdo sleduje? Zkus o tom víc přemýšlet, čeho a z jakého důvodu se bojíš. Co by se ti „mohlo stát“ a tak podobně. Možná zjistíš, že tvůj strach je větší než je skutečnost, že ho sice máš ale racionální úvaha ti může říci, že ti nic nehrozí. Samozřejmě je moc důležité vědět, kam a co zasíláš. Komu dáváš souhlas se sledováním, například na instragramu. Vědět k čemu dáváš souhlas, co máš nainstalované na svém PC či mobilu. A když si budeš chtít od svého strachu odpočinout, tak si můžeš uvědomit, kolik toho vlastně nemusíš mít zapnutého. Vypni PC, vypni wifi na mobilu, odinstaluj Amazon Echo a tak podobně. Ano, technika je sice teď hodně kolem nás ale také jsou možnosti, jak si stanovit hranice a osobní prostor, kde tě nikdo neuvidí. Začíná to právě tím, že nebudeš mít na telefonu stále zapnutou wifi, nebo se nebudeš zdržovat tam, kde víš, že jsou kamery. Opravdu nejsou všude. Dnešní svět ale bohužel tento dojem vytváří. Možná o tom budete i hovořit ve škole. Je to součást výuky, protože je potřeba se učit, jak se proti tomuto technickému světu chránit. Je proto moc dobře, že se o to zajímáš a hledáš pro sebe odpovědi. Držím ti palce, aby se ti brzy ulevilo. Poradce Centra Locika

    Strach

    Ahoj.
    Vždy když se koukám na nějaký horror tak se moc ani nebojím. Na takové ty ‘’Jumpscares’' se leknu ale jinak se prostě nebojím a nevím jestli už to mám tak nacvičené, nebo mám poruchy strachu či tak. A taky. Kamarádi pořád říkají jak spí při světlu po každým horroru, jak se bojí jít na záchod a tak, ale mě se tohle vůbec neděje. Jsem normální? Taky jsem jako malá koukala dost na Happy Tree Friends, bavilo mě to a teď si říkám jaký satan jsem musela být. Vždyť je to hrozný krvák.

    Jo a taky mám jednu otázku jestli mám nadváhu nebo podváhu.
    Měřím 163,5 cm, vážím 50 kg

    holka, 13 let, 29. prosince 2022

    Milá dívko,

    děkujeme za důvěru. Svěřuješ se poradně s tím, že nevíš zda-li jsi v pořádku, když neprožíváš hororové filmy podobně jako tví kamarádi. Myslím si, že podle reakce na film není možné usuzovat na to, zda-li máš či nemáš poruchu emocí, tedy i strachu. Je možné, že tví kamarádi mají úzkostnou povahu, a tak jim sledování hororového filmu víc připomíná něco z jejich nitra a pak se nemohou uklidnit. Musí spát při světle a bojí se i jít na záchod. A ty jsi prostě víc v klidu než jsou oni. Na tom není nic špatného ani nenormálního. Třeba zase pak prožíváš silněji jiné situace než oni. Každý máme v sobě jiné emoční nastavení, které odráží naše zkušenosti.
    Ohledně váhy bych ti doporučila, aby ses poradila se svým lékařem. On musí posoudit celou tvou postavu. Nejde usuzovat pouze podle těchto dvou údajů. Poradce Centra Locika

    Strach

    Sestra má vši a bojí se jich

    Ahoj sestra má vši a strašně brečí že se toho bojí. Bojí se že jí sežerou hlavu nebo že je sestra spolkne. Vysvětlovala jsem jí že je nemůže spolknout a že vši zase zmizí když jí jd máma myje nějakým samponem pro vsi. Jenže to nepomáhá pořád brečí..Nemáte nějaký nápad jak ji utesit? Protoze ma jít 2. 1. na oslavu ale podle mamky to nestihne takže je smutná i z toho.. Prosím poradte mi..

    Ahoj,

    moc se mi líbí, že Ti tolik záleží na sestře, že bys jí ráda pomohla, aby nebyla tolik vyděšená z vší. Neuvádíš, kolik je sestře let, takže nevím, jak moc si s ní obvykle povídáš, nakolik už třeba chápe souvislosti apod. Ale obecně kdykoliv se něčeho bojíme, a to se týká i opravdu malých dětí, velmi pomáhá, když od druhého člověka získáme pochopení a přijetí. Někdy se stává, že rozumově víme, že nám něco nemůže ublížit (třeba pavouk), ale stejně se toho bojíme a nedokážeme to ovládnout. Proto obvykle rady jako „neboj, nic ti neudělá“ nepomáhají. Někdy když dítě hodně pláče, od okolí často slyší „už nebreč, nemáš důvod“, což také nebývá ku pomoci. Zkus sestře vyjádřit podporu, že vidíš, jak pro ni musí být těžké takový strach mít. Někomu pomáhá objetí, ujištění, že je v bezpečí. Můžeš jí dát třeba i příklad, kdy jsi sama zažila velký strach a co Ti pomohlo. Je dobré se jí i zeptat, co by ona sama nejvíce potřebovala, aby neměla tak velký strach. Možná by mohlo pomoc i na chvíli přesměrovat pozornost a jít si třeba hrát, na něco se společně podívat. Věřím, že společně dokážete něco vymyslet.

    Držím Vám palce.
    Modrá linka

    Strach

    Strach z konce úžasných časů

    Ahoj Alíku, mám strach sama o sebe a o své okolí.

    Pořád se teď bojím, co bude s budoucností, pořád myslím na předraživání, přelidnění, znečištění, vymírání různých druhů živočichů a tak dále, prostě na všechno, dost se bojím o to, že svět už nebude stejný jako v roce 2016 nebo 2018, to byly úžasné časy... Jen mě to prostě mrzí a trápí a nevím, jak se od toho odreagovat, jsem z toho unavená a smutná....

    Nevíte, jak na to přestat myslet, předem děkuji za odpověď.

    holka, 13 let, 9. prosince 2022

    Ahoj,
    ano, problémy, které uvádíš, jsou závažné, a je dobře, že se jimi zabýváš. Podobné dotazy se zde v poradně občas objevují, odpovědi na některé z nich již zde byly uveřejněny, například 29. ledna 2021 nebo 9. ledna 2020 nebo 5. září 2017 nebo 23. srpna 2017.

    Jenže dále uvádíš, že se bojíš, že svět už nikdy nebude stejný jako v roce 2016 nebo 2018. Jenže právě roky 2016 nebo 2018 patří k rokům, kdy některé z uvedených nepříznivých jevů znepokojovaly lidi úplně stejně jako dnes, a některé i výrazně víc. Například v České republice v první polovině srpna 2015 a na přelomu července a srpna 2018 byla vlna veder, která za posledních 250 let nemá obdoby, a v těchto několika týdnech se výrazně zvýšila úmrtnost, ačkoli nebyla žádná chřipková, covidová ani jiná infekční epidemie. V roce 2016 vrcholila migrační vlna, při které se do Evropy valila vlna uprchlíků z Afriky a arabských zemí, a některých dopadů se tehdy lidé v Evropě docela dost obávali. A co se týče války na Ukrajině, tak sice v plném rozsahu začala v únoru 2022, ale ve skutečnosti k obsazení některých částí Ukrajiny Ruskem a následným válečným krokům došlo již v roce 2014 a v tebou zmíněných letech 2016 a 2018 se už na východě Ukrajiny válčilo. A ještě daleko předtím se toho, že svět nebude jako dřív, lidé obávali po teroristických útocích z 11. září 2001. Ostatně sama vidíš, že podobné obavy jako ty tvoje psali uživatelé do zdejší Poradny již v roce 2017.

    Co se týče předražování, tak konkrétně u nás a v dalších východoevropských zemích došlo k výraznému skokovému zdražení skoro všeho při změně ekonomických podmínek kolem roku 1990 a 1991. Přelidnění pokračuje plynule již mnoho desítek let a jeho důsledky se taky objevují průběžně již dlouho. Znečištění ovzduší a vody bylo velmi závažným problémem ve druhé polovině 20. století, zde se od té doby situace výrazně zlepšila. Vybudováním čističek odpadních vod a různých filtrů a odlučovačů na komíny se přinejmenším v části Evropy výrazně zlepšila čistota vody i vzduchu, a časem se to sned zlepší i jinde ve světě. Dnes se dá koupat v některých českých řekách, ke kterým by se v sedmdesátých a osmdesátých letech člověk bál i jen přiblížit, jak smrděly a hrály všemi barvami. A smogové situace, jaké byly například v Praze a severních Čechách v lednu 1982, nebo v severních Čechách v listopadu 1989, nebo ještě dříve v Londýně v prosinci 1952, si už dnešní mladá generace neumí představit – pokud tedy nebyla na návštěvě v některé zemi, kde na vyřešení tohoto problému teprve čekají. A vymírání živočichů vlivem lidské činnosti taky probíhá již desítky let.

    Takže na jedné straně je dobře se těmito problémy zabývat, ale na druhé straně není zapotřebí si idealizovat situaci před pár lety, kdy v některých ohledech byla situace ještě horší. A v neposlední řadě, což zde již také bylo uvedeno, děti mohou prozatím dělat to, že se budou dobře učit, aby za pár let, až budou mít na situaci reálný vliv, dokázaly správně vyhodnotit souvislosti a vztah příčin a následků a nedělaly v dobré víře rozhodnutí, která by situaci mohla ještě zhoršit.

    Strach

    Strach ze zvracení

    Ahoj :)
    Píšu vám ohledně fobie, které jsem se snažila zbavit už několikrát ale vůbec to nešlo. Emetofobie (neboli strach ze zvracení).
    Nesnáším to a už jen z pocitu nevolnosti brečím. Mám z toho trauma od mých osmi kdy jsem se pozvracela z Pražské pizzy (nikomu nenadávám. Praha za to nemůže) Tohle léto jsem byla na táboře, kde se spousty lidí pozvracelo. Jedním z nich byla i moje spolubydlící a jedna holka ve stanu hned vedle nás. Měla jsem hrozný úzkosti a bála jsem se cokoliv jíst nebo být poblíž nemocného. Potom bylo špatně i mě a celou noc jsem brečela a modlila se abych nezvracela též.
    Nedávno jsme byli na otevíračce místní sushi restaurace kde se udělalo nevolno sestře a já tam potom celý večer na sushi ani nesáhla, protože jsem si myslela že tam byla zkažená ryba nebo tak nějak.
    Prosím řekni mi co dělat je to čím dál horší ;-D

    13 let a asi blázen, 17. prosince 2022

    Ahoj,
    strach, který popisuješ, pro Tebe musí být velmi nepříjemný, nedivím se, že Tě to trápí, a je dobře, že hledáš, co s tím. Zvracení je přirozená reakce těla, kterou nemůžeme vůlí ovlivnit. Umím si představit, že o to více to pro Tebe musí být stresující. Je pravda, že zvracení je nepříjemné asi pro všechny, ale pokud Tě to ovlivňuje v životě natolik, že se potom bojíš jíst, je to už omezující.

    Spojuješ si to celé se zkušeností z osmi let, kdy ses pozvracela z pizzy. Opravdu se někdy děje, že pokud zažijeme silně nepříjemný zážitek, může nás i dál v životě ovlivňovat. Proti naší vůli se mohou vracet prožitky z té chvíle. Je možné, že se Ti něco takového děje. Určitě se to vyřešit dá. Do nějaké míry s tím můžeš pracovat i sama. Zkusit si v takové situaci uvědomit, co teď prožíváš, z čeho máš obavu, co by Ti pomohlo tu obavu zmírnit. Někdy pomáhá prodýchat se, soustředit se na nádech a výdech. Ale mohl by Ti s tím pomoci také psycholog/psycholožka. Možná takového odborníka máte ve škole? Kdyby ne, zkus se svěřit rodičům a poprosit je, aby Ti odborníka pomohli najít.

    Držíme Ti palce,
    Modrá linka.

    Strach

    Nervozita z mluvení před lidmi

    Dobrý večer, Mám Jeden komplexní dotaz jak se míň stydět mluvit před kolektivem? respektive svou třídu znám víceméně tak jak je složená od 2 třídy až do teď do 9 ale stejně mám problémy se nesmát a mluvím moc rychle, taky se občas zakoktám to začalo dost nedávno asi měsíc nevím proč to tak je, se třídou vycházím dobře problém bych nehledal jinde, ale v sobě a co hůř s takovou řekněme vadou se chystám studovat cestovní ruch, což znamená že budu muset provádět lidi například bukrem a nemám jedinej nápad proč jsem tak nestablní, a ne nemám žádnou poruchu jako ADHD nebo OCD to mě na tom nejvíce štve je to jednoduše moje duše která si bije s tou druhou uvadlou za ní kterou jsem pěstoval mnoho let a tou která si myslel že je svět jednoduchej a ta druhá teď přišla jak němci do Rakouska v roce 1936 ještě mě příjde že jsem jí uvítal tuhle moji špatnou stránku takže v čem je problém? jak to změnit?ne že by mě zajmalo jak ostatní slyšej moji řeč, ale mám plány ve kterých musím dostat respekt a takhle ho jen ztrácím.

    kluk, skoro 15 let, 14. prosince 2022

    Ahoj z Modré linky,

    děkujeme za důvěru, se kterou se na nás obracíš. Ptáš se, jak se méně stydět mluvit před kolektivem. Asi před měsícem jsi začal mít při veřejném vystoupení potíže. Chtěl bys studovat cestovní ruch, a potřebuješ, aby Tvoje komunikace vyvolávala respekt.

    Strach z mluvení na veřejnosti, nebo problémy, které takové situace doprovází, jsou docela časté. U někoho tréma pomine ve chvíli, kdy začne vystupovat, u někoho jiného po chvíli a někoho může doprovázet celou dobu. Nervozita může mít různé příznaky, včetně toho, co popisuješ Ty.

    Situacím, ve kterých vystupujeme z komfortní zóny, je určitá nervozita vlastní. Může být i užitečná, protože z nás může dostat to nejlepší. Pokud jí je příliš, pomáhá zklidnit se, například dechovými cvičeními (dýchat pomalu, do břicha, výdech o něco delší než nádech…) Může pomoci i odvést trochu pozornost, dívat se na něco příjemného, představit si posluchače v karnevalových maskách apod.

    Teď je důležité, aby ses situacím, kdy mluvíš před kolektivem, nevyhýbal, naopak se snažil jich zažívat co nejvíce, protože se tak můžeš dobře „otužit“ a problémy mohou ustupovat.

    V neposlední řadě Ti může pomoci psycholog, se kterým můžeš rozebrat příčiny vzniku potíží i možnosti, jak je překonat. Začít můžeš nejdříve u školního psychologa, nebo zkusit vyhledat jiného, například v zdravotním zařízení apod.

    Držíme Ti palce,
    Modrá linka

    Strach

    Strach z jízdy autobusem aj.

    Dobrý den, obracím se na Vás s dalším dotazem.
    Moc se omlouvám za takové dotazy, které pořád pokládám, ale já už fakt nevím.....

    Vše to začalo, asi když začal covid a byly karantény. Nikam se nesmělo, lidé nosili roušky a ve škole jsem nebyla třeba půl roku.
    Když to všechno ( asi na jaře, teď nevím) trochu ustoupilo, tak jsem nebyla schopna jít ani na autobusovou zastávku, ani do krámu a tak.. prostě jsem se bála těch lidí, a toho, že se něco prostě stane, a já na to budu sama, nebudu vědět co mám dělat a strapním se a atd... Byla jsem vystresovaná a vystrašená..Prostě takové myšlenky se mi začaly objevovat v hlavě, a nevěděla jsem co s tím.....
    Teď, se to mnohem více zlepšilo, ale pořád se bojím jet sama busem, když tam nejsou kamarádky nebo někdo blízký, a snad na všech veřejných místech.. Prostě se stydím bojím a atd...
    Co mám dělat? Jak tomu zabránit a jak to “překonat“? Děkuji za odpověď

    holka, 13 let, 14. prosince 2022

    Ahoj,

    je moc dobře, že ses obrátila na Alíka, když si nevíš rady. Píšeš nám o tom, že je pro Tebe po Covidové době obtížné jezdit sama autobusem. Bojíš se, stydíš, prožíváš stres. Ptáš se nás, jak to překonat.

    Chtěla bych ocenit, že jsi zvládla dřívější obtíže a dokážeš chodit ven. Většinou nebývá jednoduché takové pokroky udělat. Věřím, že budeš zvládat i další výzvy, jako je jízda busem nebo veřejná místa.

    Potíže, které popisuješ, má nyní hodně dětí a mladých lidí. Patří to k době, ve které byly žáci a studenti zavřeni doma a odvykli si běžnému životu. Pro někoho pak bývá těžké se vrátit do původního života - tak jako pro Tebe.

    Cesty ke zlepšení tu určitě jsou. Zkus se zamyslet nad tím, jak se podařilo začít zvládat opuštění domova - a zkus to použít i tady. Můžeš také začít postupně: zkusit jet třeba jednu zastávku, pak dvě a krok po kroku tak „trénovat“. Po cestě Ti může pomoci to, že si s někým budeš telefonovat, pustíš si hudbu do sluchátek, budeš dělat dechová cvičení (například z aplikace Nepanikař). Stejně tak to můžeš udělat s veřejnými místy. Za každý úspěch je dobré se potom nějak odměnit, udělat si radost.

    Velmi účinná bývá psychologická pomoc. Můžeš vyhledat školního psychologa, nebo za pomocí rodičů vyhledat jiného.

    Přejeme, abys brzy zvládla to, co potřebuješ.
    Modrá linka

    Strach

    Sám doma mám strach

    Zdravím, píšu sem, protože si už moc nevím rady...
    Občas bývám sám doma a většinou to je i přes noc. Ve dne je vše v pohodě, ale jakmile se setmí, tak začnu mít strach. Většinou zůstávám zavřený v pokoji, protože mi to dodává jistotu, že jsem v bezpečí. Ale když chci jít pryč z pokoje, tak dostanu strach, že za těma dveřmi něco je. Ne něco jako zloděj, nebo postava z hororového filmu, ale spíše něco jako taková ta strašidelná černá postava s červenýma očima, nebo něco podobného. Když dostanu takový pocit, tak se snažím uklidnit tím, že tam nic není a že nic takového neexistuje, jenže můj mozek prostě nedokáže odstranit tu myšlenku, že něco jako nadpřirozeno neexistuje. Uklidňuji se občas taky tím, že si představím tu postavu za dveřmi, akorát vypadá vtipně, nebo neškodně, prostě tak, že nevypadá nebezpečně. Taky mi pomáhá když si s sebou vezmu mobil a pustím si na něm nějaké písničky, videa,..., ale všechny tyto moje pomůcky nejsou dostatečné na to, aby jsem se zbavil svého strachu. Proto se ptám - jak se zbavit svého strachu tak, abych se cítil tak, jako normálně? Předem děkuji za odpověď.

    kluk, 13 let, 19. listopadu 2022

    Ahoj,

    je přirozené, že se sám doma cítíš nejistě, hlavně pokud je to večer, nebo dokonce přes celou noc. V takových chvílích se často rozjede fantazie a člověk si může představovat podobné věci, jako popisuješ. Dokonce i dospělí se někdy cítí nejistě nebo zvláštně, když jsou sami přes noc, pokud na to nejsou zvyklí anebo pokud jsou třeba v neznámém prostředí.
    Popsal jsi moc dobré techniky, které sis našel a fungují Ti, aby ses trochu upokojil. Připomínáš si, že taková postava s červenýma očima neexistuje, anebo se ji snažíš v duchu zesměšnit. Hudba Tě taky uklidňuje. Moc se mi líbí, že jsi kreativní a hledáš způsoby, jak najít klid. Taky je moc dobře, že si všímáš, co se s Tebou děje a co bys potřeboval, aby Ti bylo lépe.
    Rozumím tomu, že by ses toho rád zbavil úplně. Asi na to neexistuje jednoduchý návod. Může pomoct zkusit si vzpomenout, jestli jsi už někdy něco podobného zažil a co Ti tehdy pomohlo. Přemýšlím i nad tím, že možná ještě nejsi připravený na to bývat přes noc sám doma. Nevím, jak to máte s rodiči, kam odchází, že Tě takto musí nechávat anebo jestli jste spolu o tom mluvili. Myslím, že by stálo za to zkusit jim říct o tom, jak se sám doma cítíš. Věřím, že společně můžete přijít na další věci, které by Ti pomohly. Můžeš je i poprosit, aby Tě samotného přes noc nenechávali, pokud se na to necítíš.

    Přejeme Ti hezký zbytek podzimu.
    Modrá linka

    Strach

    Sociální fobie?

    Ahoj Alíku :)
    Chtěla bych se zeptat jestli je normální že chci být sama. Mám jen pár kamarádek s kterýma se bavím jen občas celkem mě to vadí ale zároveň i ne. Prostě jsem radši osamotě třeba když jdu na oběd vždy se snažím sednout někam kde není moc lidí nejlépe nikdo protože se taky bojím jíst před lidma. Třeba že si mě budou myslet že jím moc rychle nebo že jsem tlustá atd... Když je někde hodně lidí začnu panikařit a nedostanu ze sebe ani slovo chce se mi brečet ale nejde to. Taky se bojím mluvit s lidma ať už je to člověk kterého znám (učitel,příbuzný...) Tak i cizí lidi (prodavač/ka,cizí lidi co se chtějí na něco zeptat...)
    Předem děkuji za odpověď$>

    holka, 12 let, 16. listopadu 2022

    Ahoj,

    každý člověk je jiný, někdo je rád sám, jiný miluje, když je kolem něj stále co nejvíce lidí. Je naprosto normální, i přirozené, že toužíš být sama. Potíž spočívá v tom, že máš problém komunikovat s lidmi jak známými, tak cizími, což Ti ztěžuje život a fungování v něm, to už v pořádku není. Pokud se, s pomocí rodičů, nedokážeš tohoto problému zbavit, bude asi fajn, pokud vyhledáš nějakého odborníka (kouče, terapeuta, psychologa), s kterým bys natrénovala způsob, jak s lidmi komunikovat. Dobrá zpráva je, že je možné se strachu komunikovat s lidmi zbavit a to tak, že se budeš záměrně vystavovat situacím, kde budeš muset komunikovat s lidmi a po určité době přijdeš na to, že už Ti to nevadí, že situaci zvládáš.

    Držíme Ti pěsti.
    Modrá linka

    Strach

    Ahoj

    Mám problém se strachem. Často bývám přes noc sám doma a bojím se že mě někdo vykrade. Ale obec ve které bydlím má v průměru 1 vykradení na 10000 za rok. Někdy se bojím dělat hluk, ale to už teď moc ne. Hlavně se ale bojím když se ozve jakýkoli i extrémně tichý zvuk. Vždycky se uklidňuji tím že se tady nevykrádá, ale moc to nepomáhá.

    Jak se mám strachu zbavit, nebo ho alespoň více potlačit?

    Děkuji.

    Milý pisateli,

    děkujeme za důvěru. Svěřuješ se poradně s tím, že tě trápí strach. Prožíváš strach z toho, že se někdo vloupe do vašeho domu a vykrade vás. Býváš často doma sám přes noc a tehdy ten strach prožíváš. Přijde mi, že samo o sobě není příjemné být často doma sám přes noc. A nejspíš to už nějaký čas trvá, takže jsi začal být doma sám v nižším věku. Být doma sám přes noc může vzbuzovat hodně úzkosti. Nemusí to mít přímo důvod ale způsobuje to určitý pocit tísně, smutku, napětí. Děti mají strach být ponechány o samotě bez rodičů. Je to takový podvědomý strach, který v sobě všichni máme. Plyne z biologické vazby dítěte na rodiče, v přírodě by mládě bez rodičů nepřežilo, potřebuje jejich ochranu a péči. Proto oddělení se od rodičů vyvolává takovou podvědomou úzkost. Je možné, že i když si racionálně říkáš, že se doma nebojíš, že je to v pohodě, když tu rodiče nejsou, že se ve vaší vesnici, tak uvnitř je v tobě právě tato úzkost. Ale nemá konkrétní příčinu, proto se jí pak jakoby dá příčina, tedy strach z toho, že tě někdo vykrade (taková lidská obdoba strachu mláďat v přírodě, že je někdo napadne). Doporučila bych ti abys tomu strachu spíš porozuměl, tím se od něj odpoutáš lépe, než když se budeš snažit ho potlačit. Zkus ho přijmout, že ho máš. Jako když si do temné místnosti posvítíš baterkou. Tma zmizí. Zkus o tom třeba s někým mluvit, s rodiči nebo s někým dalším, komu důvěřuješ. Nestyď se za svůj strach. Být často doma sám, přes noc, není vůbec příjemné a nejspíš by mělo strach hodně lidí, kdyby bylo ve tvé situaci. Je moc dobře, že jsi o tom napsal a svěřil se. Tak ti držím palce, aby jsi brzy našel úlevu. Poradce Centra Locika

    Strach

    zdravim, potrebovala bych poradit uz nevim co dal. Ve skole na mě bezduvodne rvou ucitelky kdyz o nevo pozadam nebo me obvini z neceho co jsem neudelala. Opravdu mi to nepomaha. Mam problem se sebepozkozovanim a tohle na tom nepomaha. Za posledni dva mesice jsem si toho prosla hodne jen to nikdo nevidi a to ve skole me jeste vic topi. Vsichni se mi za ten dnesek ze me servala vysmali a vsichni mi to jeste prali. Mam pocit ze asi delam chybu nebo nevim. Bojim se ze neco zkazim a zase me nekdo serve..Rodice to vedi pomohli mi ale nikdo to neovlivni jelikoz nejsou v me kuzi a ostatni mi reknou ze to prehanim. Opravdu bych potrebovala radu dekuji

    holka, 13 let, 12. října 2022

    Milá dívko,

    děkujeme za důvěru. Svěřuješ se poradně s tím, že zažíváš negativní chování vůči sobě od učitelek i od spolužáků a nerozumíš tomu, proč se k tobě takto chovají. Máš pocit, že nejspíš děláš stále nějakou chybu, už předem se bojíš, že něco zkazíš nebo tě někdo seřve. Pak také mluvíš o tom, že máš problém se sebepoškozováním. Z toho, co píšeš, mám dojem, že se nejspíš něčím trápíš delší čas, bude se to dotýkat tvého pocitu sebehodnoty, nejistoty, napětí, možná máš pocit, že tě někdo odmítá nebo máš na někoho vztek a nemůžeš ho vyjádřit. A pak tyto hlubší pocity vedou k tomu, že jsi velmi nejistá, máš strach, že budeš dělat chyby a to naopak ještě víc vede k tomu, že nejistě na druhé působíš a třeba opravdu děláš různé chyby. Můžeš na sebe tím, jak působíš na druhé, upoutávat negativní postoj vůči sobě. Samozejmě bezdůvodně na tebe nikdo křičet nesmí. A víme, že se to ve školách často děje. Učitelky by se měly umět chovat k dětem neutrálně, bez jakýchkoliv osobních předsudků. To, co popisuješ nejspíš vypovídá také o něčem, co je problém té učitelky. Ale moc rozumím tomu, jak nepříjemné to je a že to pak může strhnout lavinu dalšího negativnícho chování vůči tobě. Chci ti tím napsat, že tu jsou dvě stránky toho, co se ti děje. Jedna se týká víc těch druhých a druhá se týká tebe samotné. To, co můžeš nejlépe ovlivnit, je právě to, co se týká přímo tebe. Možná tu je něco, čemu potřebuješ v sobě porozumět, něco, co má souvislosti s tvými zkušenostmi a vztahy, jaké jsi dosud kolem sebe měla. A možná to vytváří nějakou tvou velkou nejistotu, nesebevědomí, strach, který pak může u druhých vzbuzovat to, že se k tobě chovají, tak jak popisuješ. Určitě bych ti doporučila porozumět tomu i po této stránce. Máš třeba možnost kontaktovat vašeho školního psychologa? Nebo jiného psychologa? Můžeš si o tom, co tě trápí také víc popovídat třeba na nějakém anonymním chatu. Zde s tebou tvé trápení víc rozeberou a třeba společně přijdete na nějaké další kroky, které ti pomohou. Můžeš třeba využít chat Centra Locika. Najdeš ho na www.detstvibeznasili.cz.Tak ti moc držím palce, abys brzy našla pomoc a ulevilo se ti. Poradce Centra Locika.

    Strach

    Strach z odběrů krve

    Ahoj poradno,
    Mám problém.Mám velký strach . Bojím se, že mě doktor pošle na odběr krve. Je 100%šance když jsem u jakéhokoliv doktora tak mě pošlou na odběry krve. Já mám ještě k tomu fobií z krve a jehly. Můj strach je tak velký, že kvůli tomu hrozně stresuju, panikařím a pláču. Pak už těsně před odběry krve mám pocit,že umřu a nezvládnu to.Když mi bylo 10let tak jsem myslel,že se to zlepší jenže se tak třikrát zhoršilo. Při odběru krve mám pocit, že omdlím.Nevíte jak překonat strach a bolest? Tento měsíc půjdu dvakrát na odběry krve :-(
    Předem děkuji za odpověď

    Ahoj,

    máš panický strach z odběrů krve. Jak svůj strach překonat? Většina fobií - pokud tedy u Tebe jde o fobii, to by musel pojmenovat odborník - psycholog - se léčí tak, že se postupně na to, co Ti vadí přivykáš, jiná cesta v podstatě není. Před odběrem se bojíš, že to nezvládneš a umřeš, ale nakonec jsi dodneška všechny ty odběry přežil a nějak zvládl, takže se dá předpokládat, že zvládneš i ty další, co Tě čekají. Dobré je, se před odběrem nestresovat, být tady a teď, nebát se lékaři či sestře, která Ti krev bude odebírat, přiznat, že se odběru bojíš. Tak se domluvíte třeba na tom, že při odběru a krátce po něm budeš v ordinaci ležet a to Ti dodá jistoty, po odběru Tě potom sestra či lékař mohou ještě zkontrolovat v čekárně.
    Nevím, nic o tom nepíšeš, zda o Tvých obavách někdo ví. Rodiče, učitelé, zdravotníci. Sdílení také pomáhá, o svých pocitech můžeš i psát. Pokud by se Tvůj strach s věkem stupňoval, jak popisuješ, bylo by fajn vyhledat psychologa, který by s Tebou a Tvými strachy pracoval.

    Přejeme Ti zvládnutí odběrů krve k Tvé spokojenosti.
    Modrá linka

    Strach

    Ahoj alíku a spol.
    mám arachni fobii (strach z pavouků) a moje mamka to nerespektuje. <:(

    holka, 11 let, 15. září 2022

    Milá dívko,

    děkujeme za důvěru. Svěřuješ se poradně se svým strachem z pavouků a tím, že to tvoje máma nerespektuje. Asi by bylo nyní nejlepší, aby ses s tím svěřila ještě i někomu dalšímu, kdo by ti pomohl to řešit. A pak jste se také spolu dohodli, jak o tom přesvědčit mámu. Mohla by jsi třeba zkusit si promluvit s někým dospělým v rodině, kdo tě zná a komu důvěřuješ. A třeba spolu vymyslet něco, co by ti v tom mohlo pomoci.
    Pak také, jak se ten mámy nerespekt vůči tomu projevuje? Nevadí jí když je v bytě pavouk? Nebo pošle tě někam, kde se může pavouk objevit? Co ti na tom nejvíce vadí? Když to máma nerespektuje. Zkus se zamyslet nad tím, jak by se ty jednotlivé situace dali udělat jinak, aby to v tobě nevyvolávalo tolik strachu. A také o tom mámě neustále říkej, opakuj jí to, že to myslíš vážně. Že v tobě pavouci vyvolávají takovou úzkost, která tě paralizuje i v dalších činnostech a která neustále zaplavuje tvé myšlenky. Arachno fobie má své kořeny v hlubší úzkosti, která je spojená s nejbližšími vztahy. A myslím si, že kdyby ti nejbližší členové rodiny ukázal svůj respekt k tvému strachu a brali ho vážně, že by byl mírnější a netrápil by tě tolik. Že velká část toho, co tě na tom může trápit je právě to neporozumění. Zkus o tom s mámou v klidu, otevřeně promluvit a požádej jí, aby to respektovala a řekni jí, co bys v tom potřebovala, co třeba dělat či nedělat.
    Tak ti držím palce, aby se ti v tom brzy ulevilo. Poradce Centra Locika


    Prosba od Alíka

    Podpořte prosím
    Modrou linku!