Milá milovnice zvířat, děkuji za tvůj zájem. Pokud je opravdový a trvalý, tak se jistě dříve nebo později k takovým zvířatům dostaneš. Chtěl bych jen upozornit, že péče o taková zvířata by neměla být vedena snahou o pomazlení se zvířetem. Od toho jsou pejskové, příp. kočičky. Držet velké šelmy v péči člověka má opodstatnění pouze v případě, že to vede k ochraně druhu resp. biodiverzity. A pozornost spojenou s řádnou péčí by zvíře mělo mít, když ji potřebuje ono a ne, když to potřebuje člověk. A člověk by při tom měl mít hluboké odborné znalosti o potřebách takových zvířat. Jistě lze absolvovat nějaký zážitkový program, který organizují různé zoologické zahrady. Podobné programy jsou i na záchranných stanicích v místě výskytu zvířat. Známá je tím třeba Jihoafrické republika nebo Namibie. Pro dlouhodobé, třeba i profesní spojení tvého života s osudy zvířat bych doporučil specializované školy. Střední zemědělskou nebo v Praze Čakovicích je škola vychovávající přímo chovatele zvířat. Pro případnou práci v terénu (Africe) by se hodila vysoká škola přírodovědného směru. Je jich mnoho v Praze, Českých Budějovicích, Olomouci a podobně. Na Vysoké škole zemědělské v Praze Suchdole je dokonce obor speciální chovy. Někteří studenti mají praxe přímo v terénu. Třeba pomocí fotopastí sledují aktivity velkých šelem v Africe nebo Asii. Těch možností je celá řada. Jak jsem zmínil na začátku, ten kdo o práci se zvířaty opravdu stojí se k ní dříve či později dostane. Je to mimo jiné práce velice záslužná.
Tak ti přeji hodně štěstí a také hodně sil a ať se ti splní tvé sny.

Ahoj. Je fajn, že víš, v čem má Tvá kočička problém a že to tedy má řešení. K Tvému dotazu... Každá kočka je jiná, platí to o nich, jako o každém jiném živém tvoru. Jejich potřeby a praktiky jsou mnohdy velmi zvláštní, často úsměvné, až nad některými zůstává rozum státa a nejde je úplně snadno vysvětlit. Mezi takové řadím i chování Tvé kočičky. Třeba si vodu nejrpve testuje, nevím... Znám takovou, která se napije pouze z tekoucího kohoutku a nesmí být zašpuntovaný odtok a musí jí ta voda téct na ocásek, ze své misky se nenapije nikdy, jiná zase pije zásadně z psí misky, opět nikdy ze své, jiná dá vždy přednost vodě v záchodové míse nad čistou vodou... Jak říkám, jsou velmi různé. Ale není to naštěstí nic, co by byl pro ně zásadní problém. :) Snad nevadí, že jsem nepomohl. Mějte se pěkně. Ty i Tvé kočky.

Ahoj, obecně platí, že psi mají kontakt s lidmi rádi a to, co popisuješ, bych vnímal jako projev náklonnosti a důvěry. Je to samozřejmě individuální, jako u lidí, každý projevujeme city trochu jinak, někdo více a jiný méně, ale pokud spolu trávíte hodně času a svému psovi věnuješ dostatek pozornosti, věřím, že Tě má opravdu rád a že to i každým dnem lépe poznáš. Přeji vám oběma mnoho hezkých společných chvil. 😊

Ahoj. Tvého trápení s kočkou je mi líto, ale pokud už jste vyzkoušeli různou léčbu a úpravu stravy, abyste vyloučili nějakou alergii, tak asi péče lékařů v Brně bude nevyhnutelná. Požádej veterináře, aby ti a někomu z rodičů vysvětlil, v čem ta léčba v Brně spočívá, na jak dlouho to asi bude a raději i kolik by to mělo stát, ať máte co nejvíce informací. To by ti mohlo pomoci zvládnout obavy o kočičku. Není to jednoduchá situace, ale dlouhodobý průjem ji vysiluje a je potřeba se pokusit jí pomoci. Držím palce!

Ahoj,
není snadné to takto na dálku posoudit. Zkus srst przkoumat, zda nenarazíš na nějakého parazita, příp. se poraď s veterinářem u vás, může to být třeba nějaká alergická reakce, která se projevila svěděním kůže... Držím palce.

Ahoj,
pořízení každého zvířete domů je nutné opravdu dobře promyslet. Zvláště právě ty situace, kdy nejste doma, kdo se o něj postará, jestli ho tím nebudete stresovat. Králíčka je možné snadno převézt třeba kamarádce, nebo babičce či dědovi, ale je mutné to i s nimi probrat dopředu, než si to zvířátko případně pořídíte, protože je to závazek na roky. S pejskem je to ale mnohem složitější. Je třeba mu věnovat mnoho času. Při výchově štěňátka... musí se toho hodně naučit, kdo ho výchova kdo bude jeho páníček? Ze začátku se s ním i vstává v noci kvůli venčení, pak je důležité vymyslet, kdo se o něj bude starat, kdy se vracíte že školy, rodiče z práce, bude většinu dne doma sám, bude se nudit, může toho doma hodně zničit, i na to se musíte připravit a dobře vše nachystat. No a to cestování pryč, to je komplikace velká. Nejlepší by bylo, kdyby mohl jezdit s vámi. Pokud ne, musí se ho ujmout někdo z rodiny nebo přátelé, příp. musíte najít psí hotel. Ale bude se mu po vás stýskat a i v tomto případě platí, že je to závazek na mnoho let, podle plemene, ale klidně i na 15, 16 let a stoji to i peníze. Pejsek v rodine je velkacradost, ale opravduni starost. Tak to určitě dobře promyslete a držím palce, ať se rozhodnete správně.

Ahoj,
asi se dá obecně říci, že je to hodně individuální, že záleží na imunitě každého jedince, ale že ve vyšším věku jsou všichni tvorové ohrožení více. Je třeba, aby tvá kočka pokud možno zůstala v teple, měla kvalitní stravu vč. vitamínů a vždycky je lepší, zvláště pokud by se během pár dnů její stav nelepšil, aby se na ni podíval veterinář. Pokud se její stav zhoršuje, je návštěva veterinář nezbytná. Přeji rychlé uzdravení.

Milá Elinor,
nemusí to být nic vážného, ale takhle na dálku se to obtížně posuzuje. Musí se na ni podívat veterinář. V každém případě se s ní vyprav na nejbližší veterinu. Držím palce, ať je křečík brzy v pořádku.

Ahoj z Modré linky,

chápu, že si přeješ nějakého domácího mazlíčka, je fajn mít se s kým potulit. Na druhou stranu dokážu pochopit i Tvé rodiče, protože starat se o nějaké zvířátko je velká zodpovědnost. Není jiná možnost, než o tom s rodiči zkoušet mluvit, vyjadřovat své přání, ale i naslouchat jejich námitkám. Můžeš si zkusit zjišťovat, jaká zvířata bys mohla, která smrdí a která nesmrdí.
Pokud rodiče nebudou s žádnou možností souhlasit, je možné také hledat i jiné řešení. Třeba se domluvit s nějakou kamarádkou, která zvířátko má, že občas zajdeš k ní. Nebo, pokud by souhlasila právě babička, můžeš se domluvit, že bys nějaké zvířátko měla u ní. Jestli bude chtít, může si pořídit nového pejska.

A jak se vyrovnat se ztrátou psa? Ztrátu si potřebujeme odtruchlit, tedy plakat tak, jak potřebuješ, mluvit o tom, že Ti to je líto, že Ti chybí. Můžeš na něj klidně vzpomínat, vytvořit si třeba nějaké fotoalbum nebo sepsat příběh jeho života, toho, co jsi s ním prožila. Ztratit blízkou bytost vždycky bolí a ta bolest k tomu patří. Časem se ale i tato bolest zmirňuje a odchází. Je potřeba ji přijmout a nechat odejít. Nebuď na ni však sama, sdílej své pocity.

Přejeme Ti co nejklidnější advent.
Modrá linka

Ahoj,
myslím, že není dobrý nápad přinést štěňátko domů, aniž by ses předem poradila s rodiči. I když jsi přesvědčená, že by ho nevyhodili, určitě bude jistější, vhodnější a ohleduplnější, když to s nimi nejprve probereš. Připrav si předem všechny argumenty, například že už se o jednoho psa staráš a tudíž je vidět, že péči o zvíře zvládáš, že bude mít kamaráda a budou si spolu moct hrát a podobně. Zároveň buď vnímavá k argumentům rodičům a nesnaž se příliš „tlačit.“ Věřím, že když vsadíš na diskusi a rozumnou komunikaci, dokážete se s rodiči dohodnout.
Měj se hezky!
Bára

Ahoj chovatelko.
Navázání vztahu je třeba věnovat hodně času a trpělivosti a nevzdávat se. Na korelu mluvit, pískat, zkoušet se přibližovat, nabízet různé dobrůtky a pozorovat, co ji/ho nejvíce baví a v tom jí pomáhat...vycházet jí vstříc. Na pohlaví korely také záleží, samička může více inklinovat k mužským členům rodiny a opačně. A samozřejmě může mít také zrovna tenhle jedinec méně kontaktní povahu, ale když budeš navazování kontaktu věnovat co nejvíce času a pozornosti, určitě se to zlepší. Držím vám oběma palce a přeji mnoho společného veselí.

Ahoj chovatelko,
nechci zlehčovat situaci, ale dle mého by se jí nemělo nic stát. Sluch má velmi dobře chráněný jemným peřím a to pomáhá bránit proniknutí vody. Pokud bys ale pozorovala na andulce nějaké změny - potíže, neváhej navštívit veterináře. Držím palce.

Ahoj,

vidím, že Tě stále trápí nějaké okolnosti a situace kolem Galaxyho, Tvého koně. Vše to, o čem píšeš, lze řešit pouze otevřenou komunikací. Říci prostě všem Tvým kamarádům, kteří mají o Galaxyho zájem, že to, co potřebuje je to a to, srozumitelně potřeby koně upřesnit. Např. že nemůže jíst jablka, že např. to, co mu přinesou na žrádlo, musí odevzdat Tobě a Ty sama určíš, co z toho může spořádat. Ostatně ať jdeš kamkoliv na výlet, a netýká se to jen koní, na ohrazeních výběhů zvířat vždy stojí Nekrmte zvířata! Totéž platí o dotycích a podobně, jako majitelka znáš svého koně i jeho potřeby, je tedy na Tobě, abys to uměla srozumitelně reprodukovat svým kamarádům a zájemcům.
Nemyslím si, že by Galaymu chtěl někdo skutečně ublížit, nejspíše to dělají z neznalosti, nedostatku informací, neuvědomují si, že každý kůň je jiný a potřebuje něco jiného, a že tedy mají jít nejdřív za Tebou se domluvit.
Proč šel Galaxyho někdo pustit, to nemohu vědět.
Myslím, že tyto otázky spíše než s námi bys měla řešit se svými rodiči, veterinářem či chovatelem koní, uměli by Ti jistě poradit ze své zkušenosti lépe a být Ti při řešení oporou.

Přejeme Ti nádherné chvíle ve společnosti Tvého koně i kamarádů.
Modrá linka

Co se týče plynatosti, nejde ani o to, zda ji to které zvíře „umí“, ono na tom není co umět. V našich střevech se tvoří plyn a ten uniká ven. To je pravda o všech živočiších se zažívacím traktem.

Zajímavou výjimkou jsou lenochodi, kteří mají velmi pomalé zažívání (vylučují stolici jen jednou za několik týdnů) a umí vstřebat plyn střevní stěnou do krevního oběhu. Což jsem se právě dozvěděl v tomto článku a tímto ti za tuto novou znalost děkuji

Ahoj, mohou .