Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Malé kapesné Alík radí dětem

    Jiné téma

    Ahoj poradno, mám menší problém...

    Od rodičů dostávám 100 Kč za měsíc, ale rodiče mi nic a nic nechtějí koupit, ať prosím sebe víc. Dlouho si třeba přeju klávesnici k počítači, rodiče mi řekli, ať si ji koupím sám, ale já na to prostě nemám. A takový přání byli asi 4 za celkem 5000 Kč, ale za rok, jasně chápu, že mám narozeniny a Ježíška, ten ale nikdy nemůže přinést vše, stejně jako rodiče. Co vím, tak každý ze třídy dostává více, než já, jeden má na úctě 10000, druhý 6500 a já jenom 650 korun. Rodiče nemají málo peněz, v tom není problém. Prosím poraďte....;-( kluk 12 let

    kluk, 12 let, 29. dubna

    Ahoj,

    o financích a rodinném rozpočtu rozhodují rodiče, kteří je vydělávají. Nevím, jaký vztah spolu máte, a jak projednáváte doma tyto záležitosti. Srovnávat svou finanční situaci se spolužáky nemá smysl, protože každá rodina má nastaveno hospodaření jinak. Zkus své rodiče přesvědčit, proč dané věci potřebuješ, a zapůsobit na ně. Často pomáhá, pokud budeš ochoten pro to sám něco udělat. Oficiální brigádu sice seženeš až po dosažení 15. roku věku, ale můžeš se třeba s rodiči domluvit, že budeš doma (nebo třeba u prarodičů) pomáhat navíc s něčím, s čím jsi dosud nepomáhal. Věřím, že něco takového společně vymyslíte.

    Příjemné jarní dny přejeme.
    Modrá linka

    Na otázky odpovídají

    pracovníci Modré linky, psycholožky BáraV a Péťa, poradenské centrum Locika, MUDr. Jiří Staněk, MVDr. Přemysl Rabas, bojovníci proti kouření z projektu Nekuřátka, vědecký novinář Pragmatik a správci. Občas odpovídá i sám Alík.

    Dotazy mohou pokládat pouze čtenáři mladší 15 let.

    Jiné téma

    Problém s tátou a s kamarádkou

    Ahoj všichni

    1. Mám menší problém s taťkou, když mu říkám něco, co mě trápí, prostě veci z osobního života, tak mě neposlouchá nebo si mě nevšímá, ale všímá si jenom mé školy, známek.... Pak taky, blíží se mi narozeniny a já bych si přála nový telefon, když ho přišla rodičům ukázat, tak mi táta řekl, že ho nepotřebuju (mamka se mě v tomto ohledu zastává a chápe mě). Že on má ten samí a nemá s ním žádné problémy, že mu stačí atd..., ale on prostě nechápe, že jsem v pubertě, bavím se se spolužáky a už mám už soc. sítě Instagram, Facebook, pak tam mám taky aplikaci na školu. Tak nevím jak bych ho přinutila aby uznal, alespoň jednou, že mám pravdu já.

    2. Taky mám problém sama se sebou, teď jak nám začala on-line škola zvykla jsem si chodit ven se svou nejlepší kamarádkou, jenže před pár dny se se mnou nechce vídat, nechce jít ven, protože se jí nechce a různé výmluvy, nezvedá mi telefony a neodepisuje mi na zprávy a přitom je na whatsappu aktivní. Jsem trošku citlivější člověk a trochu se mě to dotklo, začala jsem brečet a měla jsem myšlenky na to, že kdyby se mi něco stalo opravdu vážného, tak si někteří lidé z mého okolí ani nevšimnou, že nejsem ve škole, jednou jsem měla myšlenky a na to nejhorší, ale pak jsem si vzpomněla, že tu mám mojí milující rodinu a přešlo mě to. Já neví jak se tomuto pocitu ubránit. Rodičům se svěřovat úplně nechci, protože by mi řekli, že myslím na blbosti, proč na tím vůbec přemýšlím a různé takové věci. Mohl by jste mi prosím někdo poradit? Nevím úplně co s tím.

    Aduška, 13 let (bude mi 14), 13. května

    Ahoj Aduško,

    mrzí mě, že u táty nenacházíš dostatek pochopení pro to, s čím se mu svěřuješ, zajímá se jen o Tvé známky. Napadá mě otázka, zda to tak mezi Vámi bylo vždy, anebo je to až v poslední době. Někdy dospělí mají starosti, třeba v práci, a tak se jim stává, že nemají tolik prostoru věnovat se problémům doma. Tím ale nechci říct, že je to v pořádku. Je důležité si o tom s ním promluvit. Mohlo by pomoci, kdyby ses se svými pocity svěřila mámě a poprosila ji, jestli byste si mohli promluvit všichni tři, abys tátovi řekla, že je pro Tebe jeho podpora důležitá. Máma třeba ani nemusí nic říkat, jen u toho být, a třeba i díky tomu táta uvidí, že s ním chceš mluvit o něčem důležitém. U toho můžete rovnou probrat i ten mobil. Je dobře, že máš v tomto na své straně alespoň mámu. Zkus si dopředu promyslet veškeré argumenty, k čemu mobil potřebuješ, v čem Ti třeba ulehčí fungování oproti tomu současnému. Umím si představit nějakou dohodu, třeba že Ti mobil pořídí, ale že jej budeš mít na několik dalších let a nebudou Ti pořizovat za chvíli zase nový, aby to nevypadalo, že jen toužíš po nejnovějších modelech. Je důležité, aby i Tvůj táta měl prostor říct, proč vlastně má pocit, že mobil nepotřebuješ, třeba je za tím něco dalšího, o čem nevíš.

    Co se týče Tvé kamarádky, mám vlastně podobnou radu. Zkus si s ní promluvit. Pokud nemáš šanci s ní jít ven anebo jí zavolat, napadá mě třeba i hlasová zpráva na WhatsApp, kde jí můžeš říct všechny své pocity ohledně toho, co se mezi Vámi děje. Umím si představit, že jsi hodně zmatená. Je v pořádku, že jsi kvůli tomu brečela. Myšlenky, které Tě někdy napadají, jestli by si někdo všimnul, kdybys nebyla ve škole, jsou do určité míry normální, zvlášť pokud máš teď problém s tátou i s kamarádkou. V životě každého se střídají období radosti i smutku. Věřím, že se Ti radost zase vrátí. Je dobře, že máš milující rodinu a myšlenka na ně Ti pomáhá. Kdybys někdy cítila, že už je toho na Tebe moc a chtěla si o tom promluvit více do hloubky, neváhej se nám ozvat, třeba i na chatu, telefonu anebo Skype, kde můžeme mluvit víc do hloubky o tom, co prožíváš (vše je na www.modralinka.cz).

    Přejeme Ti hodně sil.
    Modrá linka

    Jiné téma

    Jak říct klukovi o zamiloování + starosti ve škole

    Ahoj Alíku a spol. Především se jako první omlouvám za dlouhý dopis.

    1. Moje kamarádka má ráda jednoho kluka ( nechci říct miluje protože to zní divně) a on jí má rád taky, jenže ta kamarádka neví jak mu má říct že ho má ráda.
    2. Jedna holka z mojí třídy se mi směje, že jsem špekoun protože mě jednou schodila na batoh se sušenkami a ty samozřejmě křuply. Je mi 10 let, měřím 143 cm a vážím 36,6. Je to v pořádku?
    3. Jsem nejlepší v učení ve třídě, učení mě baví. Ale kvůli tomu se mi děti ze třídy smějí. Jednou po mě jeden kluk hodil žervé protože mi učení jde ale schytala to moje kámoška. Co mám dělat??
    4. Mám mílie ( pupínky a obsah vnich je keratin ) po celém těle, holky ze třídy mě pomlouvají a hlavně se mi kvůli nim posmívají. Co mám dělat?
    5. Jak jsem říkala v bodu 3, že jsem nejlepší ve třídě tak to má také špatnou stránku. Několik holek si pořád píšou o úkoly.

    Co mám ve všech případech dělat?

    holka, 10 let, 13. května

    Ahoj,

    vezmu to po řadě.

    1. Kluk a kamarádka-jak mu má říct, že ho má ráda? Tak, jak to sama upřímně cítí. Říkat to vůbec nemusí, její kluk z jejího chování i tónu hlasu, zabarvení úsměvu, vše vycítí. Pokud mu to přesto chce sdělit, může využít spousty různých možností. Napsat mu to. Předat s drobným, vlastnoručně vyrobeným dárkem nebo obrázkem. Říct mu to mezi čtyřma očima, sdělit pohledem, dotykem. Může se inspirovat v časopisech, knihách, filmech i odborných publikacích, které tyto otázky řeší. Může na toto téma, třeba jen obecně, promluvit se svými rodiči, jak oni se seznámili, jak komunikovali v jejím věku.

    2. Jedna holka se Ti směje, že jsi špekoun. Každý jsme nějaký a smát se, natožpak vysmívat se druhému, nikdy nemáme. Špekoun ale rozhodně nejsi, Tvá váha je dle dětského indexu BMI optimální.

    3. Je fajn, že Tě učení baví, a že jsi v něm dobrá. Posmívá se Ti leda ten, kdo Ti lehkost v učení závidí. Posměváčků si buď nevšímej a zcela je ignoruj, nebo pokrč rameny a odpověz, třeba: Každý jsme nějaký. Jako že jsi nad věcí. Mnohdy, když ukážeme, že nás to nerozhází, tak s tím dotyčný přestane. Další možností je doma s rodinou si vyzkoušet různé modelové situace a hledat nějaké vtipné odpovědi na hloupé hlášky posměváčků tak, aby pak dali pokoj.

    4. Dělej totéž, co jsme Ti radili v bodě 3. Jinak milie jsou naprosto nezávadné a neškodné, u dětí se ani neodstraňují, zda užívat nějaký lék či něco obdobného, to se poraď se svým praktickým lékařem/lékařkou či kožním specialistou.

    5. Bodu 5 moc nerozumím, píšeš, že si holky píšou o úkoly. Rozumím tomu dobře, že po Tobě chtějí, abys za ně jejich úkoly vypracovala? Tak to je jednoznačné, uč se říkat ne. Můžeš jim říct, že se cítíš být poctěna jejich důvěrou v Tvé schopnosti, ale úkoly si mají vypracovat holky samy, aby se dané učivo naučily. Ty máš svůj program. Vím, že se to lehce řekne, ale je potřeba se to naučit. Z počátku můžeš třeba navrhnout střídání.

    Přejeme Ti další úspěchy jak ve škole, tak v komunikaci.
    Modrá linka

    Jiné téma

    Ahoj,
    Tahle věc mě opravdu trápí a už hezky dlouho.😪

    Mám takový divný pocit a je to pocit jako osamělost nebo smutek... já nevím co to je ale rozhodně to neni příjemné.
    Měla jsem ho už jako malá ale teď když jsem starší je to víc a víc.
    Otázka je tedy: co je to za pocit, proč je a jak se ho zbavit?

    holka, 12 let, 14. května

    Ahoj,
    lidské pocity jsou hodně složité a různorodé. Někdy ani nemůžeme najít slova pro to, abychom svůj pocit popsali. Některé jsou příjemné jiné mohou být hodně nepříjemné. Některé trvají hodně dlouho, jiné tak krátce, že je sotva dokážeme zachytit. Porozumět svým pocitům je opravdová výzva. Ptáš se mě, co je to za pocit, proč je a jak se ho zbavit. Na tyhle otázky ti nedokážu odpovědět, protože to nejsou moje pocity, ale tvoje. Odpověď na ně je tedy ukrytá někde v tobě. K tomu, abys dokázala své pocity lépe pochopit, může pomoci o nich mluvit. Zkus to třeba s rodiči, kamarády nebo pracovníky z linky bezpečí, kam můžeš zdarma zavolat (tel. 116 111). Ke zbavení se nepříjemných pocitů skvěle funguje, když se věnuješ aktivitám, které tě baví. Zaměř se na své koníčky, které ti přinesou příjemné pocity a ty nepříjemné vysunou pryč.
    Přeju ti, ať zažiješ spousty krásných chvil!
    Péťa

    Jiné téma

    Tělesné dospívání + líbání jazykem

    Dobrý den mám dotaz. Jak můžete vidět je mi 14 let a chtěla bych se uspokojit jestli chápete,nechci to víc rozvádět, protože si to můžou číst i menší děti,ale nevím jak. Také mi přijde že holky v mém věku mají větší prsa,ale to mi asi až tak nevadí. Za to mi vadí když jsem ve škole a nevím kdy dostanu menstruaci, bojím se že to nezjistím včas a proteču. ;-( Jinak jak se líbá s jazykem, totiž myslím si že jsem na to s přítelem připravená ale nevím jak se to dělá:-(:-(. Předem děkuji za odpověď

    holka, 14 let, 12. května

    Ahoj, zdravíme Tě z Modré linky,
    píšeš nám více dotazů, odpovíme na ně jeden po druhém. Je dobře, že se umíš zeptat na to, co Tě zajímá.
    Nejdříve se ptáš na to, jak se uspokojit. Jsi ve věku, kdy objevuješ svoje tělo, zjišťuješ, jak se chová v různých situacích a jak reaguje na různé podněty, například i sexuálního charakteru. Je to zcela přirozené, že hledáš cesty k sebeuspokojení. Nejspíše od nás čekáš nějaký návod, ten my ale nedáváme, jen Ti doporučíme, abys prostě hledala, co se Ti líbí, co Ti dělá dobře a co ne. Existuje mnoho různých doteků, které mohou být velmi jemné i výrazné, a mohou se uskutečnit na různých místech. Uspokojení většinou přináší dostatečné opakování těchto podnětů.
    Co se týká velikosti prsou, může opravdu být, že Tvoje kamarádky jsou vyvinutější. To ale nemusí nic znamenat, prsa mohou růst pomalu, průběžně, nebo mohou vyrůst i „skokově“. Je možné předpokládat, že velikost Tvých prsou bude přibližně taková, jako je u Tvých blízkých příbuzných, zejména u maminky (ale někdy tomu tak není).
    Píšeš také o tom, že se bojíš toho, že dostaneš menstruaci ve škole a protečeš. Něco takového se někdy může stát a jistě to není příjemné. Nástup menstruace ale bývá pozvolný, často začíná tzv. špiněním, ne přímo krvácením, takže pravděpodobnost „protečení“ není vysoká. Jako prevenci „nehody“ je možné v době, kdy očekáváš menstruaci, nosit preventivně tenkou vložku. Tak můžeš být klidná, že bude vše v pořádku.
    Také nevíš, jak se líbá s jazykem. Jde o takzvané francouzské líbání, kdy ve vášnivém, hlubokém polibku dochází k průniku jazyků do úst partnerů. Toto líbání je bráno již jako sexuální aktivita, vedoucí k intimnímu styku, je tedy aktivitou pro starší 15 let. Co se týká návodu, jak to dělat, ani takové tady nedáváme, i když úplně chápu, že bys jej ráda. O první „větší“ polibek se ale nemusíš bát, většinou je přirozený a spontánní, a i kdyby byl trochu neobratný, nic se neděje, i to je přirozené a k prvním láskám patří.

    Přejeme pěkné dny,
    Modrá linka

    Jiné téma

    Zdraví + dospívání + škola

    Zdravím všem v Alíkové poradně.
    1) Dneska jsem ve škole měla tělocvik. A vždycky když běhám, strašně se mě motá hlava a je mi na omdlení(parkrát už jsem dokonce s toho i zvracela). Dneska jsme běhali v lese a kdyby na mě paní učitelka nepočkala, tak by jsem se určitě ztratila. Byla jsem úplně poslední a tak jsem se styděla. Vím, že nejste doktoři, ale nevíte co by to mohlo být? Mě napadl vysoký nebo nízký krevní tlak, ale nechci so to vyhledávat na internetu, aby jsem nenašla něo vážného. Nechci, aby jsem jednou omdlela a nejhorší je, že mi nikdo nevěří. Každý říká, že similuju. Mamka o tom ví a lituje mě, přesto že to nesnáším. Byla jsem s mamkou u doktora, a on nic s tím neudělal, že prý sportem ke zdraví. A ještě mě teďka hrozně z toho bolí noha.

    2)Strašně se před mamkou a babičkou stydím, když jsem nahatá, říkám že to je to součást puberty, ale nechtějí to pochopit. Babička mě musí vždy mýt vlasy, protože máme rozbitou sprchu. A když se zakrývám, vždycky se pohádáme. Když mám menstruaci, babička mě dává žínku, aby jsem se vytřela, říká že se vždycky otočí, ale jednou jsem se vytírala a ona se podívala, strašně jsem na ni vyjela. Dospívám, musím mít trožku soukromí.

    3) Probíháme ve škole v matice něco, čemu nerozumím a budeme brzo s toho psát. Myslíte, že to mám říct naší matikářce (parkrát už jsem u ní byla na doučování). A navíc to budu potřebovat příští rok u přijímacích zkoušek na SŠ. Není to ostuda? Hlavně nechci, aby si myslela, že ji využívám. Hned jak přijdu že školy domů, učím se až do deseti hodin v noci matiku a když ućíme do půl čtvrtý, tak už moc ani není na to čas. A když jsem v osmičce, myslíte že už se mám začít učit na přijímačky? Které mě čekají příští rok. Nebo to stačí až v devítce?

    holka, 14.let, 12. května

    Zdravíme z Modré linky,

    Píšeš nám několik dotazů, odpovím na ně postupně. Co se týká pocitů na omdlení a motání hlavy u fyzické námahy, máš pravdu, že bohužel nejsme schopni určit, čím by to mohlo být, to dokáže pouze lékař na základě prohlídky a třeba i nějakých testů. Je moc dobře, že ses svěřila mamce a šla i k lékaři. Mrzí mě, že ten s tím nic neudělal. Opravdu si myslím, že by Tě měl důkladně prohlédnout, třeba se i zeptat na nějaké další souvislosti a udělat krevní test, jestli nemáš nedostatek nějakého minerálu či vitaminu. Myslím, že není na škodu znovu se svěřit mamce a požádat ji, jestli byste mohly jít k lékaři znovu. Pokud by to opět neřešil, je klidně možné lékaře změnit, na to máte právo.

    Ohledně nahoty před babičkou a mamkou je úplně v pořádku, že cítíš stud. Jak sama píšeš, dospíváš a soukromí potřebuješ. Je v pořádku babičce i mamce říct, že si přeješ být v koupelně a při osobní hygieně sama. Tvoje rodina by to měla respektovat. Pokud byste se na tom nedokázaly domluvit, můžeš třeba i mamce ukázat dotaz, který jsi nám poslala a podpořit svou prosbu naší odpovědí. Kdyby se přece jen nedařilo dojít k vzájemné dohodě, neboj se na nás obrátit znovu, můžeme to probrat více do hloubky, třeba na chatu nebo telefonu či Skype (vše najdete na www.modralinka.cz).

    K poslednímu dotazu, ohledně doučování matematiky a přijímaček na SŠ, chci napsat, že především oceňuji Tvou zodpovědnost a touhu pochopit učivo, kterému nerozumíš. Vůbec podle mě není ostuda obrátit se na učitelku a přiznat, že probírané látce nerozumíš. Ona sama by měla navrhnout, jak by se Ti dalo pomoci. Zda například bude sama mít čas Ti doučovat, anebo je i možnost aby Tě doučoval někdo jiný. Paní učitelka anebo i Tvoje mamka může pomoci najít někoho, kdo by Tě doučil. A konečně, co se týká ideálního času na přípravu na přijímací zkoušky, je to individuální. Někomu vyhovuje připravovat se hodně dopředu., aby měl na vše dostatek času a nebyl ve stresu. Někdo by naopak ale za tak dlouhou dobu učivo zapomněl a lépe se mu učí v kratším časovém intervalu. Záleží na Tobě a na tom, jak se znáš, jak to s učením máš.

    Věřím, že Ti naše odpověď pomůže a přejeme Ti hezké jarní dny.
    Modrá linka

    Jiné téma

    Ahoj poradno, mám pár problémů.

    1) Od nástupu do školy jsem přestala jíst. Vždy jsem jedla normálně, ale teď jím jen oběd ve škole. Potom jsem hrozně unavená, ale já prostě nemám hlad, tak proto nejím.

    2) Když jsem už v jídelně na obědě (ve škole). Tak se mi začnou hrozně klepat ruce a mám stres. Vůbec nevím čím to je. Nejdřív jsem si myslela, že to je jen ten první den, ale je to už týden a pořád nic.

    Předem děkuji za dopověď a přeji krásný den. @)->-

    holka, 12 let, 13. května

    Ahoj,
    věřím, že jsi unavená, naše tělo potřebuje spoustu energie, aby mohlo fungovat a tu získává právě ze stravy. Návrat do školy může být spojený s nervozitou, se stresem a úzkostí. Tyto pocity pak mohou vést k potížím s jídlem. Zkus si o tom promluvit s nějakým blízkým dospělým a společně se zamyslete nad tím, co by ti pomohlo vrátit chuť k jídlu. Možná dát si na jídlo víc času? Sama si připravit k jídlu něco na co máš zrovna chuť? I když zrovna nemáš hlad, zkus si dát alespoň nějakou malou sváču, ať získáš energii, kterou potřebuješ. Věřím, že až se zase dostaneš do svého rytmu a zvykneš si na nový režim, upraví se i tvé stravování. Kdyby to trvalo už dlouho, obrať se s rodiči na svého praktického lékaře.
    Ať ti brzy zase chutná!
    Péťa

    Jiné téma

    Menstruace+kamarádky+rodiče+bratr+masturbace

    Dobrý den milá poradno, omlovám se že píšu už po druhé tak doufám že to nevadí.
    1. MENSTRUACE
    měla bych ji mít až ve 13, ale i tak se bojím že by se mi to na letním táboře stalo co bych měla dělat ?
    2. KAMARÁDKY
    Jsem kamarádská říká to hodně lidí i paní učitelka, ale i tak nemám jich moc. Moje nej.kamarádka se úplně změnila už není tak aktivní jak byla, nechodí se mnou ven, sedí jen doma a vidíme se jednou za měsíc, já jsem pravý opak - chodím ven, snažím se sportovat .... Moje další kamarádky mají mezi sebou svoje nej. kamarádky a vytáhnou mě ven jen když se nudí nebo jsou sami.moc mě nabaví jezdit a chodit sama venku. Co mám dělat ?
    3.RODIČE
    Moji rodiče se začli hádat třeba kvůli tomu že mamce vadí že taťka (místopředseda v BMX - chodí tam brácha) volá řeší všechno doma a na nás si málem nevzpomene nebo je pořád na mobilu, bojím se že rozvedou co mám dělat?
    4. BRÁCHA
    mojemu bráchovi je 8 let a připadá mi že se chová jako kdyby mu bylo 13-14 let. Mluví sprostě už od školky, chová se jako největší frajer na světě nebo když mu něco řeknu normálně třeba aby si uklidil postel řekne mi že at si to udělám sama a když vidím jinačí děti tak jsou úplně jinačí a normální. Co mám dělat aby mi třeba normálně odpověděl, nemůžu to říct mamce protože je to trošku mazánek.
    5.MASTRUBACE
    nevím co to znamená ale četla jsme to tady na alíkovy, mají to i holky a co to je? A chtěla bych se zeptat jetsli je ve 13 nějaká kontrola četla jsem tu něco a trochu se toho bojím.

    HODNĚ MOC DĚKUJI, DOUFÁM ŽE PŘIJDOU KLADNÉ ODPOVĚDI MOC BY MI POMOHLY. Přeji krásný den.

    holka, 12 let, 10. května

    Ahoj z Modré linky,

    pokládáš více otázek, nejprve Tě tedy chci povzbudit, abys více mluvila s lidmi kolem sebe, protože mnohé odpovědi můžeš získat právě prostřednictvím komunikace. S mnohým z toho, o čem píšeš, nemůžeš mnoho dělat, je to spíše o tom, aby ses dokázala vyrovnat se svými pocity – a zde právě pomáhá sdílení, nebýt na to sama. A teď už k jednotlivým otázkám:

    1. Právě ohledně menstruace je dobré si povídat s nějakou zkušenou ženou, třeba s mamkou či jinou ženou ve Tvém životě, které věříš. Nebo třeba i s kamarádkami, některé už menstruují, tak vědí, s těmi, které ne, můžete probírat to, co už jste se doslechly, dozvěděly a to, v čem ještě máte nějaké otázky. Takové povídání a sdílení může upevňovat a rozvíjet vztahy. Píšeš, že bys měla menstruaci dostat ve 13 letech. Nevím, zda Ti to řekl lékař, ale to, kdy žena začne menstruovat, je individuální. Některá začne i dříve, jiná později. Je tedy dobré s sebou nosit v batůžku či kabelce vložku pro případ, že Tě menstruace zastihne nepřipravenou. Stejně tak je dobré si s sebou balíček vložek na tábor přibalit. O tom, co více bys ohledně menstruace potřebovala vědět, můžeš zjistit tím, že si o ní s někým promluvíš, jak jsem již psala.

    2. Píšeš, že Tě nebaví být venku sama. Kamarádky Tě vytáhnou jen občas. Napadá mě, že také můžeš vytáhnout Ty je, zeptat, jestli s nimi můžeš jít ven, i když už jsou třeba domluvené s někým jiným. Co se týká Tvé nejlepší kamarádky, můžeš jí dávat najevo, že Tě mrzí, že se vídáte tak málo, že Ti chybí, že už spolu nechodíte ven. Můžeš ji zkoušet ven zvát častěji, zeptat se jí, co byste spolu mohly dělat, aby ji to více bavilo. Také můžeš zkusit ven vytáhnout i jiné spolužáky, i když se třeba zatím více nekamarádíte – a nová přátelství si tak vytvořit. Nebo se můžeš přidat k nějakým holkám či klukům, kteří už venku jsou, a třeba hrají nějakou hru nebo tak podobně.

    3. O tom, že máš strach, aby se rodiče nerozvedli, s nimi můžeš mluvit. Můžeš si s nimi povídat o tom, že Tě mrzí nebo Ti je nepříjemné, když se hádají. Pokud by se však rodiče chtěli rozvést, nejde s tím nic moc dělat, je to něco, co si musí rozhodnout oni. Je ale dobré s nimi o svých pocitech mluvit, možná se bojíš zbytečně. Dospělí se někdy i hádají a ještě to nemusí znamenat, že by se chtěli rozvádět.

    4. Pokud jde o bráchu, umím si představit, že Tě v něčem štve. Jsi ale jeho sestra, ne rodič, vychovávat jej musí rodiče. Píšeš, že mamce to říct nemůžeš, protože je brácha mazánek. Já to vnímám právě naopak. S kým jiným, než s rodiči, bys měla o bráchovi mluvit. Máš právo s nimi sdílet, co TI vadí, co se Ti nelíbí nebo Tě trápí. Pokud Ti vadí, že si nestele postel, potom to mamce klidně můžeš říct. Jinak je to na něm, jestli bude mít v pokoji binec. A v případě, že to pak bude vadit mamce, ona už si to s ním může vyřídit. A jestliže se k Tobě brácha chová nějak nepříjemně, je rozhodně důležité nenechat si to líbit a s rodiči to řešit.

    5. Masturbace je sebeuspokojování, je to způsob, jak poznávat své tělo, jak se učit, co Ti je a co není příjemné. Jestliže jsi o ní četla na Alíkovi, můžeš si tam přečíst o masturbaci více, najít si to, co Tě zajímá. Nejsem si jistá, o jaké kontrole píšeš. Jestliže je to něco, co se týká Alíka, potom se zkus obrátit na administrátora. Pokud myslíš preventivní zdravotní prohlídku, není potřeba se jí obávat. Podobné prohlídky absolvují u nás všechny děti a dospívající od tří let pravidelně každé dva roky a měli by pokračovat i jako dospělí. Takže máš pravděpodobně už řadu podobných prohlídek v pořádku za sebou. Pro dětské lékaře a lékařky je to potom rutina, takových prohlídek udělají spousty a pravděpodobně je tak nepřekvapí ani Tvůj případný ostych, nebo otázky, na které se jich můžeš zeptat. Pokud bys přece jenom měla nějaké obavy, můžeš je opět probrat s někým, komu důvěřuješ, podobně jako téma menstruace.

    Přejme Ti klidné dny
    Modrá linka

    Jiné téma

    Nenahraná zpráva influencerce

    Ahoj poradno... Táto otázka a celý problém může připadat jako něco hrozně divného a maličkého, pro mě je ale to co se stalo problém a už jsem z toho skoro měsíc smutná;-(

    Prostě je jedna paní která je instagram-youtube+televizní hvězda, je fakt dobrá a hrozně bych si přála jí potkat. Je mým velkým vzorem... Tak neměla žádný nápady na točení tik-toků a tak se rozhodla zavolat své fanoušky do aplikace stereo kde udělala živé vysílání, dala odkaz jen na pár minut + aplikace je hodně nová a málo lidí o tom ví. Proto z Instagramu na kterém má 18,7 milionů odběratelů přišlo jen kolem sta lidí... Já jsem taky měla pár docela dobrých nápadů ale jak tam zapínala hlasové zprávy od ostatních čím dál jsem se tu svou bála odeslat. Že mám určitě špatný nápad a špatný hlas, určitě se tomu jen vysměje atd. No až asi po půl hodině se mi povedlo sebe překonat (bylo to hodně těžký) a tu zprávu poslat. A čekala jsem než si jí přečte a najednou: no... Jak vidím už tu žádné zprávy nejsou tak je konec. A šla pryč.
    Po chvilce jsem zjistila že mi nefungoval mikrofon a proto to tám nebylo, hned pár minut po konci vysílání mi začal fungovat.
    Byla to taková šance... Vůbec se nedokážu smířit s tím co se stalo, asi 20 minut jsem pak prostě brečela. Jsem šťastná že jsem překonala svůj strach a "odeslala". Ale prostě to tam nebylo a je mi z toho nanic. Tohle nebyla šance která se dostává jen tak. Byl to můj sen který se rozbil. Myslím si že taková šance víc nebude, hlavně pokud vezmu ohled na to že poté ve Stories říkala že se jí ta aplikace vůbec nelíbila a nic podobného už dělat nebude... Psala jsem jí do direktu ale je samozřejmě nereálné aby mi odpověděla... Já si tuhle chybu prostě nedokážu odpustit ;-(

    A prosím nepište něco ve smyslu že je důležité si uvědomit že je jen obyčejný člověk. Není, ona je člověk který dokázal opravdu hodně.. skoro nepřekonatelná... S velkou zkušenosti a dokonce stejným povoláním jako to kým chci byt já. Je člověk o kterém jsem měla asi 4x sen že jsme se s ní prohodili na jeden den tělem a prostě jsem celý den žila za ní a ona za mě a potom jsme se kvůli tomu hrozně moc stáli kamarádky a ona mě i něco učila;-(
    Taky když jsem před pár lety neměla motivaci nic dělat a vlastně nikam jít tak jen tím že jsem koukala na její videa se mi zvedla motivace a inspirace. Je mým velkým vzorem a já upustila takovou příležitost...

    holka, 13 let, 9. května

    Ahoj,
    píšeš nám o něčem pro Tebe hodně důležitém, co Tě trápí už měsíc. Měla jsi jedinečnou příležitost komunikovat s ženou, která je Tvým vzorem, ale vinou technické chyby se to nakonec nestalo. Vůbec si nemyslím, že je to, co prožíváš, něco divného nebo nějaká maličkost. Rozumím tomu, že Tě to rozhodilo a máš pocit, že Ti utekla šance, která se už nebude opakovat. Vzpomínám na sebe, když mi bylo 13 let, také jsem měla své vzory, umím si představit, že možnost komunikovat s takovým pro Tebe důležitým člověkem, pro Tebe byla moc důležitá.
    Zároveň Ti chci napsat, že je podle mě skvělé, jak jsi dokázala překonat svůj strach a stud a zprávu se svým nápadem odeslat (i když se, bohužel, nakonec nenahrála). Sama píšeš, že to bylo moc těžké. Myslím, že to chtělo hodně odvahy a ne každý by ten stud překonal. Už to samotné pro Tebe může být velkým vítězstvím, i když chápu, že teď to tak možná nevidíš. Zarazilo mě, jak píšeš, že si to nemůžeš odpustit. Stalo se to přece vlivem technické chyby, kterou jsi nemohla ovlivnit. Takové věci se v životě, bohužel, dějí, technika nás může zradit a někdy to může mít důsledky, které se nám nelíbí. Přesto si nemyslím, že je to něco, co by sis měla odpouštět. Podle mě je úžasné, že máš někoho, kdo Tě dokázal inspirovat a motivovat v době, kdy pro Tebe bylo těžké cokoliv dělat. Sociální sítě v tomhle můžou být výborné, spojují lidi, kteří mají podobné zájmy a mohou inspirovat. Jejich stinnou stránkou ale může být to, že jsou někdy zdrojem frustrace nebo jiných negativních pocitů. To, co se stalo, se už změnit nedá, je v pořádku, že jsi smutná. Můžeš ale ovlivnit to, jak s tím naložíš dál. Věřím, že ta inspirativní žena, nebo i jiné, které na sociálních sítích možná sleduješ, Ti budou dál přinášet hlavně pozitivní pocity. Pokud by to bylo jinak, neboj se si o tom promluvit s někým blízkým, třeba i s rodiči. Byla by škoda, kdybys byla dlouhodobě smutná kvůli něčemu, co Tě na začátku tolik motivovalo a bavilo.

    Přejeme, ať je Ti brzy lépe.
    Modrá linka

    Jiné téma

    Od kolika let můžu na diskotéku?

    Ahoj,
    od kolika můžu na diskotéku? Sestře je 19 a chodí tam. Já jsem se ptala rodičů, jestli můžu taky, a řekli, že ne. Ale já mám ve škole 1 a 2. Moc bych chtěla tam jít. Od kolika tam můžu? Sestra řekla, že mě tam nevezme, protože jsem na to moc malá. Ale já bych tam chtěla. Moc.

    Barborka, 10 let, 12. května

    Ahoj Barborko,
    nemyslím si, že existuje nějaký zákonem předepsaný minimální věk pro diskotéky, takže to bude individuální podle toho, jak si to stanový ten podnik, který diskotéku pořádá, případně záleží na limitu, který ti určili tvoji rodiče. Tuším, že občas existují i nějaké diskotéky určené pro děti, kde je snesitelnější míra hluku, žádný alkohol a nehrozí, že by tě někdo zašlápnul. Ale nejsou tak běžné.

    Možná ti sestra nechtěla říct, že jsi příliš mladá, ale že jsi skutečně příliš malá – ve smyslu nízká. Na dospěláckých diskotékách většinou tančící dav neočekává, že se po parketu pohybují menší děti. Lidi nekoukají na zem, takže by do tebe někdo mohl neúmyslně vrazit a pak by ti dokonce hrozilo ušlapání. :-c

    Bývá tam tak velký hluk, že by ti nepomohlo, ani kdybys z plných plic křičela, že máš ve škole jedničky a dvojky. :-)

    Alík

    Jiné téma

    Jak chytne barva vlasů?

    zdravíčko, chtěla bych se ze svých přírodně blond vlasů zkusit přebarvit na černo, pomocí barvy live(jen barvící krém nedala bych si tam vyvíjecí roztok). Mám strach, že to chytne do hněda. Nemáte s tím třeba někdo zkušenost? Hledala jsem na internetu ale nikde jsem nenašla.

    holka, 15 let, 10. května

    Ahoj,
    sice s barvícím krémem osobně zkušenost nemám, ale i kdybych měla, stejně bych ti nedokázala odpovědět, protože zcela jistě záleží na konkrétní značce, konkrétním odstínu a zejména konkrétních vlasech. Každému člověku „chytá“ barva trochu jinak a samozřejmě se mezi sebou liší i jednotlivé produkty. Pokud chceš mít jistotu a vyvarovat se případných nepříjemných překvapení, rozhodně doporučuji vyvarovat se domácích experimentů a dojít si ke kvalitní a vyzkoušené kadeřnici, která má s barvením zkušenosti a dokáže výsledek mnohem lépe odhadnout.
    Měj se hezky!
    Bára

    Jiné téma

    Chtěla bych být modelkou

    Dobrý den, chtěla bych si jít za svým snem a stát se modelkou jenže moje rodiče mě nechtějí nikam vozit atd. a od rodiny jsme daleko a bydlíme v takové vesničce daleko od města takže nevím co mám dělat nebo jak rodiče přemluvit.

    holka, 12 let, 10. května

    Ahoj,
    je hezké, že máš sen, za kterým si chceš jít a jsi pro to ochotná něco udělat. Nevím přesně, kam bys chtěla, aby tě rodiče vozili, ale i když v tomto oboru nemám osobní zkušenosti, domnívám se, že standardně to probíhá tak, že pošleš své fotografie agenturám a pokud budou mít zájem, ozvou se ti samy a domluví se s tebou na dalším postupu. Vzhledem k tvému věku k tomu budeš samozřejmě potřebovat souhlas rodičů a oni ti v tom musí pomoci, ale řekla bych, že minimálně v první fázi není potřeba kamkoli jezdit.
    Pokud už by si tě nějaká agentura vybrala a pozvala tě na focení, věřím, že by tě rodiče na takovou výjimečnou, jednorázovou akci dovezli a dokázala by ses s nimi domluvit.
    Přeji ti hodně štěstí!
    Bára

    Jiné téma

    Setkání s celebritou

    Ahoj, tak zas píšu.
    Píšu proto, protože můj oblíbený influencer (nevím jak to nazvat, prostě hraje hry a skládá hudbu na YouTube) DeeThane, se rozhodl, že bude natáčet živě to, jak hraje basketbal. No a jelikož je to místo kde to bude vysílat živě asi 10 minut autobusem, tak je pro mě asi přirozené, využít té příležitosti a jít za ním. A teď se dostávám k tomu, s čím potřebuji poradit, mám v sobě takový ten strach. Je to někdo, koho vidím jen přes monitor, a mám z toho takový ten pocit, že nevím co od toho očekávat. Největší problém je ten, že to vychází z vlastní zkušenosti. Protože jsem byl před 2 lety na jedné akci (utubering). No a tam jsem zahlédl procházet mého oblíbeného YouTubera. Chtěl jsem se s ním vyfotit, ale najednou jsem viděl, že měří snad 3 metry, což na tom monitoru není vidět. A potom to dopadlo tak, že jsem se s nikým nevyfotil, a litoval toho. A prostě se bojím, že to nedokážu, protože v mojí hlavě se nějak zapečetil strach z influencerů.

    kluk, let, 4. května

    Ahoj,
    píšeš, že chceš využít příležitosti jet na místo živého vysílání Tvého oblíbeného influencera, ale zároveň cítíš strach. Přijde mi přirozené v takové chvíli cítit obavy – znáš toho člověka pouze z YouTube, nevíš, jaký je ve skutečnosti, jaké to bude vidět ho naživo. Zároveň si říkám, že jediný způsob, jak to zjistíš je ten, že to vyzkoušíš. Možná se bojíš i toho, že budeš třeba nervózní – to je také přirozené a myslím, že čím víc zkušeností budeš mít, tím líp to příště půjde. Říkám si, že může pomoct zaměřit se na tu příležitost a na to, co bys z ní chtěl vytěžit – jestli chceš společnou fotku, autogram, nebo se ho třeba na něco zeptat. Taky můžeš svůj strach zkonkrétnit a najít, čeho přesně se obáváš. Potom si můžeš promyslet konkrétní plán, co bys s takovou situací mohl dělat.
    Ještě bych Tě ráda povzbudila jedním docela známým rčením o tom, že většinou v životě litujeme spíše toho, co jsme neudělali, nezkusili.

    Držíme Ti pěsti
    Modrá linka

    Jiné téma

    Pocity zbytečnosti

    Dobré odpoledne,
    už je to doba od posledního dotazu. K věci poslední dobou mám hrozně divný pocity nic mě nebaví a když jo tak chvíli. Taky hodně přemyšlim nad svou existencí a mám pocit že já i všech o okolo je zbytečné. Tenhle pocit mám třeba 3 krát do dne. Taky mám strach ze školy protože se blíží chvíle kdy do ní půjdu a určitě to bude jenom o testech a stresu. Mám úkoly hotové sešity všechno jsem plnil (jsem vděčnej mýmu starýmu já že jsem je plnil protože bych se z toho asi zbláznil). Také už mi je 15 je to hrozně zvláštní pamatuju si jak mi bylo 12 a řikal jsem si že do 15 je času až až.

    Teď něco o dřivějšich tématech. S kamarády jsem se znova spřátelil už sice nevoláme ale jsem snimi aspoň nějak v kontaktu takže mě to už netrápí. S trablema ve vesnici pořád stejný snažim se si vylepšit pověst no nic moc zatím, budu se snažit dál.

    Přemýšlel jsem jestli ty pocity nejsou pubertou aji jsem si občas řekl, že to tím je a ať se tím nezabývám.

    Děkuji moc za odpověď

    ps. Z nějakýho důvodu se po rozepsání cítim lehčí :)
    ps2. Omlouvám se za upravení mého věku, ale nejdřív jsem si ho psal do poznámek a nevěděl jsem že od 15 nemohu psát. Takže tohle je můj poslední dotaz děkuji.

    kluk, 14 let, 3. května

    Ahoj z Modré linky,

    pocity zbytečnosti, o kterých píšeš, nejsou nic příjemného. Přemýšlíš, že by mohly souviset i s pubertou, tedy dospíváním. Částečně by to tak být mohlo. Zároveň roli pravděpodobně hraje i situace ohledně Covidu, která trvá již dlouhou dobu a je náročná sama o sobě. Omezuje naše zvládací mechanismy jako potkávat se s kamarády, vyblbnout se s nimi venku, zajít si do kina, na zmrzku, pravidelně sportovat a věnovat se koníčkům. Nemluvě o stresu a obavách, které s sebou tato situace nese. Nic z toho na náladě nepřidá.

    A proto Tě chci moc podpořit, abys na tyto své pocity nezůstával sám. Sdílení je důležité. Zkus se svěřit rodičům či někomu jinému z rodiny nebo ve svém okolí, komu věříš. Obrátit se můžeš na školní psycholožku (psychologa), pokud ji ve škole máte. Také můžeš o svých pocitech více mluvit se svými kamarády – i on-line, jestliže je považuješ za důvěryhodné. Důležité také je věnovat se svým koníčkům, tomu, co Tě těší, co máš rád.

    Méně starostí Ti přeje Modrá linka

    Jiné téma

    Mamka nemá ráda kamarádku+distanční výuka+menses

    Ahoj.
    1. Možná to není tolik důležité, ale celkem mě to rozčiluje.
    Kamarádím se s dcerou mamčiny kamarádky (jmenuje se Eliška) a potom ještě s jednou holkou, která je moje Bff (jmenuje se Kristy) (samozřejmě mám víc kamarádů, ale budu psát jen o těchto ;-)). Problém je, že moje máma má ráda jen Elišku a Kristy ne :-E (nebo to tak aspoň vypadá). Na Elišku je mamka hrozně hodná a pořád se jí zastává. Na Kristy ale naopak nadává, že se málo učí, že má špatné známky nebo že její máma špatně ukrojila sýr v obchodě (Kristy máma pracuje v coopu). Hodně mi to vadí. Chápu, že mamka nemá někoho ráda, ale nemusí mi to dávat najevo Z.

    2. Už nedávám distanční výuku. Místo abych se na hodině hlásila, jsem na tiktoku. Úkoly většinou posílám pozdě a když píšeme test, opisuju ze sešitu nebo z učebnice. Zároveň se ale 10. bojím do školy. Na kamarády se těším, ale bojím se, že dostaneme nával testů a že nebudu nic umět, když opisuju že sešitu.

    3. Menstruace 🛑 ??? Pořád ji nemám a celkem se bojím, nevím co mám čekat.

    Děkuju Elizabeth $>

    holka, 13 let, 3. května

    Ahoj z Modré linky,

    rozumím tomu, že Ti vadí, že mamka jednu z Tvých kamarádek nemá ráda. Moc hezky jsi to napsala. Říkám si, že by stálo za to, to mamce takhle nějak říct a poprosit ji, aby o Tvé kamarádce nemluvila špatně, že je Ti to potom líto. Klidně mamce můžeš i dát přečíst tuhle naši komunikaci. Zároveň si umím představit, že třeba má mamka strach, aby na Tebe kamarádka neměla špatný vliv. Můžeš jí v tom případě dát rozumně najevo, třeba to, že víš, že není dobrá v učení, ale že to neznamená, že by ses Ty kvůli ní měla zhoršit. A že i přesto je to pro Tebe prima holka a dobrá kamarádka a není Ti příjemné, když o ní mamka nehezky mluví. To ale vyžaduje právě to, že se nepřestaneš učit a nezhoršíš si prospěch, čímž se dostáváme ke druhému bodu Tvé zprávy.

    Umím si představit, že Ti distanční výuka nevyhovuje. To sdílí spousta žáků. Jde však o to, zda chtějí hledat způsoby, jak distanční výuku zvládat nebo ne. Můžeš požádat o podporu rodiče, obrátit se na školní psycholožku (psychologa), pokud ve škole máte – předpokládám, že by také měla poskytovat konzultace on-line. To, že budeš mít horší znalosti, když opisuješ ze sešitu, je bohužel dost pravděpodobné. Chci Tě tedy podpořit, aby ses znovu začala poctivě učit. Na Tiktok klidně můžeš kouknout až po výuce třeba za odměnu.

    Co se týká menstruace, kdy ji dívka dostane, je individuální. Pokud máš nějaké obavy či otázky ohledně tohoto tématu, je naprosto v pořádku o tom mluvit třeba s mamkou či jinou ženou, které důvěřuješ. Toto sdílení může vést i k posílení vztahu mezi Vámi, budování důvěry. Případně se můžeš obrátit na nějakou kamarádku, která už menstruaci dostala.

    Přejme Ti Klidné dny
    Modrá linka

    Jiné téma

    Nespokojenost, že jsem žena + Přeji si psa

    Ahoj poradno
    Mám tu pár problémů

    1. Nevím jak toto úplně nazvat ale nelíbí se mi to, když se mi v obchodě zalíbí třeba nějaké PÁNSKÉ tričko, tak mi rodiče řeknou že to nemůžu nosit protože jsem holka :-(. Podobné věci se dějí i v okamžicích kdy od babiček dostanu nové oblečení, ale takové hódně dámské, já jim furt vysvětluju aby mi kupovali víc pánské věci ale oni vždy na to ,,ale ty jsi holčička a ty můžou nosit tohle oblečení,,. Kvůli tomu se mi taky úplně nechce chodit do tanečních soutěží, akcí apod. Protože bych tam musela nosit šaty a ty mi nevyhovují, já bych tam chtěla mít sako a kravatu. Taky mi vadí jak se muži k ženám chovají, VĚTŠINOU dostávají nižší plat, bývají týrané a častěji se jim ubližuje, to způsobuje to že nikomu nevěřím. Menstruace mi taky vadí, obzvlášť ta zbytečná bolest, už teď jsem rozhodnutá že děti mít nebudu a když už tak ne z mého těla. Prsa mi taky vadí prostě nejsem spokojená se svým pohlavím, nechci být holka co mám dělat?
    2. Chtěla bych mít psa, už po něm toužím asi od svých 6ti let. V tu dobu byl mému bratrovi rok. Když jsem toto přání řekla mámě, ta řekla ,, až bude tvůj brácha větší ,,. Mezitím se za těch 9 let u nás vystřídali jiní mazlíčci a to andulky, rybičky a křečci. My bydlíme v domě od kterého je zahrada pár metrů vzdálená, jinak okolí našeho domu je něco jako parkoviště, občas tu jezdí auta a chodí cizí lidi. Nejhorší je na tom to že můj bratr má astma, takže psa bych správně mít nemohla pokud nebude obývat zahradu. Ale to by nebylo špatné mu postavit na zahradě boudu, ale myslím že by tam byl často sám a v zimě, tak si myslím že bych si ho občas musela vzít domů do tepla a s tím by měl brácha problém. Taky nechci psa který se vejde do kabelky, chci nějakého většího. Podle horoskopu a autismu se ke mně nejvíce hodí plemena: Welsh corgi pembroke, novofoundlandský pes a boxer. Tito psi se mi zrovna líbí jak vzhledově tak povahově. A když tak přemýšlím tak si myslím že bych se o něj opravdu dokázala postarat. Byl by to můj kamarád, jenom ráno by ho musela venčit máma protože chodí ve 4 ráno do práce. Jenom nevím jak rodiče přesvědčit že bych to dokázala.

    Předem děkuji za odpověď😉

    holka, 14 let, 30. dubna

    Ahoj,

    pokusím se odpovědět na obě dvě Tvoje otázky. To, že se Ti líbí víc pánské než dámské oblečení je v pořádku, některé holky to tak mají, že nerady nosí šaty, sukně a obecně holčičí věci. Myslím si, že máš právo dát to najevo a nosit to, v čem se cítíš dobře. Je taky v pořádku, že máš svůj názor na to, jak se ve světě přistupuje k ženám. Píšeš, že obecně nejsi spokojená s tím, že jsi žena - chápu, že například menstruační bolesti dovedou pěkně potrápit, zároveň vnímám, že jde taky o to, že Ti vadí prsa a další věci, které jsou spojené s ženským pohlavím. Nechceš být holka. V tom nejsi sama, některé dívky taky zažívají to, co popisuješ. Je možné, že se tyhle Tvoje pocity můžou časem ještě trošku vyvíjet a měnit. Připadá mi důležité mít pro sebe nějakou dlouhodobější podporu v tom, co řešíš. Psycholog anebo psychoterapeut by Ti mohl pomoci se víc zorientovat v tom, jak to teď v životě máš. Mohla by sis s jeho pomocí postupně hledat cestu, jak to udělat, abys mohla být víc sama sebou a cítila se dobře. Často taky pomůže, když se s tím, co nás trápí, svěříme někomu blízkému, komu věříme, ať už v rodině anebo kamarádům - nevím, do jaké míry je to teď pro Tebe představitelné. Kdybys to chtěla probrat podrobněji, můžeš se nám ozvat na Modré lince - na chatu, telefonu, Skypu. Kontakty najdeš na našich webových stránkách www.modralinka.cz.

    K Tvé druhé otázce: věřím Ti, že bys už dlouho chtěla mít psa, byl by to Tvůj kamarád, parťák. Moc bych Ti přála, aby se Ti Tvůj sen splnil. Zároveň vnímám, že ve Vaší situaci nejde jen o to, jestli by ses o psa dokázala postarat ale i o další okolnosti. Umím si představit, že se to celé komplikuje tím, že má bratr astma a taky zahradou, která je oddělená (nebo, jak píšeš, pár metrů vzdálená) od domu. Pořídit si psa je vleká zodpovědnost. Je potřeba se nejdříve důkladně zamyslet na tím, jestli by u vás měl takové podmínky, v jakých by mu bylo dobře. Nejsem si například jistá, jak by to bylo, kdybyste si psa pořídili, zjistili, že přes zimu je mu venku moc chladno a domů si ho vzít nemůžete kvůli bratrově astmatu. Nedokážu předpovědět, jak budou rodiče reagovat, jestli jsou nějaké možnosti, jak to udělat, aby s pejskem souhlasili. Kdyby to nevyšlo, napadá mě například možnost chodit venčit psy v útulku - pokud by Ti to připadalo jako dobrý nápad.

    Zdraví

    Modrá linka