Z poradny Alík radí dětem
Škola
Ahoj poradno, mám docela ztřeštěný dotaz. Jsem to zase já ale....zajímalo by mě: Je normální že mě baví se učit? Ve škole mě mají za blbce a blázna ale hold mě to baví. Proto mám 2 dotazy: Je to normální ? A jak jim to mám vysvětlit?
Děkuji za odpověď
Ahoj,
to, že tě baví se učit je velká výhoda! Ve škole strávíme docela dost let a je dost super, když nás to zároveň i baví. Určitě se najde spoustu studentů, kteří to mají stejně jako ty. Na základce to ještě není tak vidět, ale třeba na střední škole, když má člověk předměty, které ho opravdu zajímají... Tam už je učení radost opravdu pro dost žáků.
Spolužákům zkus povědět, co tě na učení baví, možná jim to pomůže pochopit, jak to máš. Když by to náhodou nechápali, tak si z toho nedělej hlavu, každý má své koníčky a ne všechny okolí chápe. A vůbec to nevadí. Důležité je, že tě to baví.
Měj se krásně,
Péťa
Na otázky odpovídají
pracovníci Modré linky, psycholožka BáraV, poradenské centrum Locika, projekt Sbarvouven.cz, NL pro odvykání, student práv Yaboiii, MVDr. Přemysl Rabas, Škola Vitae, vědecký novinář Pragmatik a správci. Občas odpovídá i sám Alík.
Dotazy mohou pokládat pouze děti mladší 15 let.
Jsem smutná a nejde mi škola
Škola
Ahoj právě se rodiče vrátili ze třídních schůzek. Učitelé říkají že jsem se zhoršila asi to je pravda ale z matematiky si to vůbec nemyslím hlavně z češtiny nevím jak se to mám naučit protože dělám chyby z nepozornosti a ještě k tomu si učitelé myslí že mě něco trápí to je asi pravda protože jsem celá taková skleslá nelíbí se mi doma ale nevím proč není to úplně jako že se mi tam nelíbí ale že chci být jinde učit se něco jiného. Tajé mám problémy s autoritou.(Jo a byla jsem vždy jedničkářka a teď mi to nějak nejde ale jen z češtiny)Chtěla bych vědět proč jsem smutná a jak procvičit češtinu a jak překonat nechuť k učitelům=autoritě
Ahoj milá pisatelko,
chápu, že teď máš docela těžké období. Zdá se, že toho máš na sobě hodně – nejen školní nároky a tlak na výsledky, ale i pocit, že bys ráda něco změnila, a zároveň problémy s tím, jak vnímáš autoritu učitelů.
Chyby z nepozornosti jsou častý problém, který ale můžeš zlepšit postupným tréninkem.
- Můžeš zkusit dělat cvičení na pravopis a zaměřit se vždy na jednu oblast – třeba nejdřív shodu podmětu s přísudkem, potom vyjmenovaná slova.
- Zkus také pracovat s někým, kdo ti pomůže tvé chyby odhalit a vysvětlit, proč se staly.
- Když něco píšeš, udělej si po dokončení pauzu a potom text znovu zkontroluj s odstupem – někdy to pomůže chytit chyby, které jsme při psaní přehlédli.
- Vezmi si nějaký krátký text a zkusit ho přepsat bez chyb. Pak porovnej svou verzi s originálem a zaměř se na místa, kde jsi chybovala.
Pokud ses vždy považovala za jedničkářku, může být náročné přijmout, že teď nemáš tak dobré výsledky. Zkus se na to podívat jako na příležitost najít způsoby, jak se učit efektivněji, nebo se něco nového o sobě naučit. Neznamená to, že už nejsi „dobrá,“ jen máš novou výzvu, která tě může posílit.
Je úplně normální, že občas přemýšlíš, co bys dělala jinde, a máš pocit, že doma to není ono. Možná máš potřebu většího prostoru, jiných zkušeností, nebo nějaké změny v každodenní rutině. Může pomoci o tom mluvit s někým, komu věříš – třeba s rodiči, kamarádkou, nebo i školní psycholožkou. Někdy stačí už jenom vyjádřit, co tě trápí, a najednou to začne dávat větší smysl.
Někdy je těžké přijmout rady nebo vedení od učitelů, hlavně když máš pocit, že tě nechápou nebo tě třeba podceňují. Můžeš zkusit přemýšlet, co bys potřebovala k tomu, abys lépe zvládala jejich autoritu. Možná, že kdybys učitelům dokázala víc věřit, bylo by to snadnější. Pomáhá i soustředit se na to, že autorita učitelů ti může pomoci dosáhnout vlastních cílů, i když se to teď nezdá.
Důležité je, abys nezůstala na všechno sama. Možná by ti pomohlo se o tom víc pobavit s někým, kdo ti může pomoct věci lépe pochopit a zvládnout. Buď na sebe hodná – občas prostě procházíme těžším obdobím a trvá chvíli, než najdeme cestu, jak se zlepšit a zvednout si náladu.
Linda
Škola
Zdravím, když chci na vysoké škole studovat obor Učitelství 1. stupně (konkrétně v Liberci), musím umět hrát na hudební nástroj?
Ahoj,
pokud jde o podmínky pro přijetí, tak v těch Technická univerzita v Liberci u učitelství prvního stupně povinnost umět hrát na hudební nástroj neuvádí. Mají tam akorát test obecných studijních předpokladů (a povinnost dodat nějaká lékařská potvrzení).
Co se týče samotného studia, tak v něm se hudební výchově rozhodně nevyhneš. Alespoň nějaké základy třeba u klavíru se očekávat s největší pravděpodobností budou, protože obecně platí, že učitel prvního stupně by měl umět tak nějak všechno, alespoň v základech. Dle systému se tam s hudebním nástrojem pracuje i v běžné hudební výchově.
Vyloženě předmět „Hra na hudební nástroj“ je někde označován za povinný, ale letošní informace o studiu ho uvádějí v jednom z bloků povinně volitelných předmětů. Tyto předměty obsahují nějaké skupiny předmětů, z nichž musíš splnit alespoň něco. Co konkrétně to ale bude, to už je na tobě. Mělo by se tomu tedy dát vyhnout, pokud si vybereš něco jiného.
Rozhodně bych ale neměla zapomenout zmínit fakt, že i z vlastní zkušenosti můžu říct, že se studijní plány na vysokých školách můžou velmi rychle měnit. Není problém, aby jeden ročník měl nějaké podmínky, ale i jen ročník o jeden výš nebo níž to měl dost odlišné.
Pokud ti tedy teď je méně než 15 let, což předpokládám, že je, tak se na vysokou školu dostaneš nejdřív za nějakých 5 let. Za tuto dobu to může být úplně překopané. Spousta věcí se ale dá dohledat na internetu. Stejně tak je určitě fajn využít dny otevřených dveří, zvlášť v případě dotazů, kde se můžeš spoustu věcí dozvědět osobně od dané školy a zároveň se i případně doptat.
Kromě toho také zatím máš i dostatek prostoru na to se s nějakým nástrojem alespoň trochu seznámit. Bývá lepší, když je člověk připravený, i když se pak samozřejmě dá i s vyučujícími na lecčem domluvit.
Jak se víc bavit s kluky – spolužáky?
Škola
Ahoj, chtěla bych se zeptat. Ráda bych se bavila s klukama ze třídy sice se známe jenom 2 měsíce protože jsme na Gymnáziu ale když chci navázat nějaký kontakt nějak mi to nejde nebo mě ten kluk odbije. Taky jde o to že docela žárlím na jednu spolužačku, ta se totiž s klukama baví pořád ani nevím čím to je, protože já bych se s tima klukama bavila ale oni se mnou ne a nějak mi to vadí už jenom z toho důvodu že se pak nemůžu bavit skoro s nikým (je nás ve třídě 5 holek a 25 kluků). No snažila jsem se s nimi i třeba dopisovat ale nikdy to nikam nevedlo ale když s etan dívám na tu spolužačku chtěla bych být jako ona. Poradíte mi prosím jak bych se mohla více bavit s klukama a když už tak třeba o čem?
Ahoj z Modré linky,
dovedu si představit, že mít ve třídě takovou převahu kluků nemusí být jednoduché. Je skvělé, že se snažíš se svými spolužáky navázat kontakt různými způsoby a zapojit se tak více do třídního dění.
Ve třídě je spolužačka, které to bavení se s kluky jde. Napadá mě zkusit s ní probrat, čím to, že zrovna pro ní se zdá být povídání si s kluky přirozené? Může Ti zároveň poradit, například na jaké téma se s kluky začít bavit, koho oslovit jako prvního, a další tipy, jaké by Ti v navazování vztahů ve třídě mohly pomoci. Možná, že pokud se nejprve sblížíte vy dvě spolu, bude poté jednodušší do světa kluků proniknout společně. Můžeš se tak od ní inspirovat, nezapomínej ale na to, že je stále důležité zůstat sama sebou taková, jaká jsi. Jen tak je možné začít navazovat upřímná přátelství.
Zároveň si říkám, že ne každému se může dařit navazovat hlubší vztahy s příslušníky opačného pohlaví. Přeci jen způsob přátelství mezi holkami a mezi kluky se může v něčem dost lišit. Napadá mě zkusit nahodit takové téma, které může být společné pro všechny - například oblíbené filmy a seriály, které třeba běžely předchozí den v televizi, kroužky, na které se po škole chystají nebo třeba nejmíň oblíbený předmět ve škole. Můžeš začít nejprve s menšími rozhovory o přestávkách nebo v lavici těsně před začátkem hodiny.
Pokud si s ostatními holkami ze třídy rozumíš a je Ti s nimi příjemně, přijde mi v pořádku zaměřit se takto v začátcích na gymnáziu na budování přátelského vztahu právě s nimi. A kdo ví, možná tím, že se všichni budete vzájemně ve třídě postupem času poznávat, se i povídání s kluky bude stávat lehčím. Můžeš tomu zkrátka zkusit dát volný průběh a uvidíš, jak se vše vyvine.
Pěkné dny,
Modrá linka
Chtěla bych se svěřit třídní učitelce
Škola
Ahoj Alíku a spol.,
omlouvám se, že zase píšu, ale mám problém.
Chtěla bych se s něčím svěřit třídní učitelce, ale nevím jak to mám udělat. Nechci se jí přímo ptát, jestli jí něco mohu říci, ale také je blbé psát jí předem e-mail ( to radil Google). Poradíte mi prosím jak se svěřit?
Předem děkuji za odpověď .
Ahoj z Modré linky,
z Tvé zprávy cítím velké odhodlání se třídní učitelce svěřit a přijde mi skvělé, že hledáš možnosti, jak si s paní učitelkou promluvit. Oba způsoby, které uvádíš, se mi zdají dobré. Přijde mi v pořádku se učitelky přímo zeptat, zda by měla prostor Tě vyslechnout. Někteří učitelé mají také přímo uvedené konzultační hodiny, kdy je možné za nimi zajít. Nebo můžeš zkusit (dle rozvrhu učitelky) najít takovou chvíli, kdy má mezi hodinami volný prostor. Případně za ní do kabinetu zajít na začátku či na konci dne.
Zároveň i napsání e-mailu a doptání se, kdy by měla čas se společně pobavit, zní jako fajn způsob. Můžeš se zkusit zeptat právě na to, který den bude mít dostatek času na společný rozhovor a předejít tak tomu, že by ses trefila do chvíle, kdy nebude mít prostor. Chápu ale, že Ti zmíněné možnosti nemusí být příjemné. Napadá mě také zkusit vše, co by sis přála paní učitelce říct, napsat na papír, do pomyslného dopisu, a ten jí následně předat. Paní učitelka tak bude mít možnost přečíst si, co máš na srdci a následně Tě sama oslovit s nabídkou si o tom, cos jí napsala, promluvit více do hloubky. Do dopisu můžeš rovnou připsat, že bys stála i o osobní setkání.
Možnosti, jak s učitelkou navázat první kontakt, jsou omezené a v tuto chvíli mě jiná nenapadá. Myslím si ale, že ať už si vybereš jakoukoliv z výše uvedených cest, nic z toho není blbé. Naopak, není tolik důležité, jak se rozhodneš učitelku oslovit, jako spíše to, že si přeješ se třídní učitelce svěřit - a proto stojí za to vyzkoušet to jakoukoliv formou.
Držíme Ti palce, ať rozhovor s učitelkou proběhne tak, jak si Ty sama přeješ.
Modrá linka
Taneční konzervatoř
Škola
ahoj je mi 14 a chtěla bych na taneční konzervatoř ale začala jsem před 3 měsícema ale mám talent říká mi to i učitel. Na balet chodím 3x týdně ale nevím jestli existuje na nějaké konzervatoři 4 letý bor klasický tanec
Ahoj milá pisatelko,
pokud máš talent a učitel tě podporuje, určitě to zkus :) Nastuduj si podmínky pro přijetí a zároveň si naplánuj i jiné možnosti nebo kroky, kdyby přijímací zkoušky na konzervatoř neklaply.
V České republice existují různé taneční konzervatoře, které nabízejí programy zaměřené na klasický tanec. Obvykle jsou na konzervatořích programy na 4 roky, které zahrnují klasický tanec, ale může se to lišit podle školy. Doporučuji prozkoumat dostupné konzervatoře v tvém okolí na https://atlasskolstvi.cz/stredni-skoly
Zkus se podívat na jejich webové stránky, kde najdeš informace o přijetí, školních programech a požadavcích. Pokud máš možnost, navštiv školu osobně nebo se zúčastni dne otevřených dveří, abys získala lepší představu.
Držím ti palce!
Linda
Škola vs sport/koníčky
Škola
Ahoj, vím, že mi asi nepomůžete ale trápí mě jedna věc.
Jsem teď v 9. třídě a budu dělat přijímačky. Mám vybrané asi 3 školy, zaměřené na jeden hlavní obor (nebudu říkat) a pak ostatní školy jsou spíše takové „záchranné“. Jde o to, že ty mé hlavní školy jsou hodinu a víc od mého města. Úplně nechci jezdit každý den přes hodinu a víc do školy a pak z ní. A ani by mi to časově nevyhovovalo. A hlavní problém je ten, že chodím na jeden koníček (sport). Tréninky mám 3 dny v týdnu, 2 a víc hodin. Ten sport je pro mě opravdu důležitý, možná i více než všechny mé jiné koníčky, ale to si nejsem jistá. Každopádně tvoří část mne, a mého života a nemůžu o něj přijít. Takže kdybych šla na obor, u kterého bych věděla že mě na 100% baví, jde mi, naplňuje mě, tak bych ztratila ten sport a mé přátele. Pokud bych šla na školu tady poblíž, tak nevím, co bych dělala potom. Protože ten obor na té bližší škole je úplně jiný než ten, u kterého jsem si jistá, že mě baví a tak dále. Ale měla bych sport.
A já prostě nevím, co dělat. Vždy se to nějak časem vyřeší, ale strašně mě to stresuje jak. Co mám dělat? Jak to řešit?
Předem moc děkuji za odpověď, a přeji krásný den.
Ahoj pisatelko,
rozumím, jak složité rozhodování to pro tebe je, zvlášť když jde o tvůj sport a přátele, kteří jsou pro tebe důležití. Vnímám, že máš jasno, co tě baví a co by tě naplňovalo, ale zároveň tě hodně drží zpátky myšlenka na dlouhé dojíždění a strach, že by ses musela vzdát něčeho, co máš ráda. Pokusím se ti nabídnout pár úhlů pohledu, které ti třeba mohou pomoct si věci lépe promyslet.
Zkus prozkoumat flexibilitu svého rozvrhu. Pokud bys šla na školu dál od domova, existuje nějaký způsob, jak skloubit dojíždění a tréninky? Například některé školy mohou mít možnost individuálního rozvrhu nebo ti někdy vyjít vstříc. Zkus se pobavit s trenérem, jestli by bylo možné mít trochu flexibilní čas tréninků, nebo by dokonce některé dny šly vyřešit online, pokud to povaha sportu dovolí.
Přemýšlej o svých prioritách a budoucích cílech. Pokud bys vybrala školu blíž k domovu, šla bys sice cestou, kde budeš mít sport a přátele, ale nebude tě plně naplňovat obor, který tam nabízí. Na druhou stranu, vybrat si školu dál znamená dojíždět, ale mít možnost se rozvíjet v něčem, co tě opravdu baví. Možná by ti pomohlo zamyslet se nad tím, jak vidíš sebe za pár let.
Zjisti si více informací. Možná by bylo užitečné domluvit si návštěvu na obou typech škol (nebo jít na den otevřených dveří), popovídat si se studenty a učiteli. Občas se po osobní návštěvě můžeš dozvědět něco, co ti pomůže vidět věci jasněji. Na školách se také často najde někdo, kdo tě dokáže podpořit v hledání kompromisu.
Přátelé jsou určitě skvělou oporou, ale vzpomeň si, že opravdoví přátelé zůstávají v kontaktu, i když se třeba uvidíte méně často. Můžeš najít způsob, jak se s nimi scházet mimo školu a tréninky, a udržet tak vztahy pevné. Navíc ve škole, kde budeš dělat to, co tě baví, pravděpodobně najdeš nové přátele, kteří mají podobné zájmy.
Zvaž kompromisy – Můžeš si položit otázku, zda je pro tebe reálné třeba první roky zůstat blíž domovu a věnovat se sportu a pak později přestoupit na školu, která se zaměřuje na obor, který tě baví. Některé školy mají možnost přestupů nebo nabídky dálkového studia, které by mohlo být řešením do budoucna.
Rozhodně je v pořádku se z těchto důvodů stresovat, ale také mysli na to, že není žádná volba definitivní. Vždy máš možnost změny, když uvidíš, jak se věci vyvíjejí.
Také doporučuji infografiky od LOCIKY: https://www.centrumlocika.cz/novinky/balicek-infografik-k-prijimacim-zkouskam-2
Držím ti palce, ať najdeš cestu, která bude co nejvíc odpovídat tomu, co tě naplňuje!
Linda
Jak pomoci spolužákovi s depresí?
Škola
Ahoj všem.
Mám ve škole spolužáka, budu mu říkat třeba Kryštof.
Nedávno nám na třídní skupině napsal, že se jeho starší bratr sebepožkozuje, protože mu to dělá dobře a to dělá Kryštofovi problémy.
Zašlo to až do depresí. Dnes nám napsal, že se to mnohem zhoršilo a že začíná přemýšlet o tom, o čem by nikdy přemýšlet nechtěl.
Prosí o nějaké rady a povzbuzení.
Ja mu chci pomoci, chci mu něco napsat aby to bylo lepší. Potřebovala bych nějakou radu jak začít psát tak, aby to nebylo ještě horší a pak něco jak se s depresí vypořádat. Vím, že to asi nebude moc lehké, ale prostě to chci alespoň zkusit a doufám že mu to pomůže.
Nevím, jestli o tom co ví má třída ví i rodiče Kryštofa atd. Prostě nevím, jestli se to vůbec nějak řeší. Doufám že ano, ale když se to zhoršuje, bude té pomoci potřebovat víc.
Předem děkuji za odpověď,
Anička
Ahoj z Modré linky,
moc oceňuju, že se takto zajímáš a hledáš pomoc pro svého spolužáka. Už to, že si toho všímáš a jsi ochotná mu poskytnout oporu, není málo.
Z Tvé zprávy chápu, že bys mu chtěla napsat, ale nevíš, jak začít. Může být těžké přijít za člověkem, kterého něco trápí. Někdy nám chybí slova nebo nevíme, jak reagovat. Je proto moc fajn, že si říkáš o radu. V první řadě mu můžeš vyjádřit, že Ti záleží na tom, jak mu je, a chtěla bys mu pomoci. Můžeš s ním mluvit/psát si o tom, co prožívá, pokud on bude chtít. Je na něm, zda se bude chtít svěřit nebo ne, bude dobré na něj nijak netlačit, ale spíše nabízet, že jsi tu pro něj, pokud o tom s Tebou bude chtít mluvit. Dále se ho můžeš ptát na to, co on sám by potřeboval, co bys pro něj mohla udělat. Uvidíš, jak bude reagovat, to nedokážu předem odhadnout. Mnohdy, když se někdo necítí dobře, tak už jen to, že mu je někdo nablízku, a že má v něm oporu, mu může pomoci.
Bylo by také fajn ho podpořit v tom, aby se někomu dalšímu svěřil, ideálně, aby o tom věděli jeho rodiče a mohli mu případně zajistit i odbornou pomoc. Pokud máte ve škole školního psychologa, může se na něj i sám obrátit. Jak sama píšeš, není snadné se vypořádat s depresí a člověk to většinou nezvládne sám, potřebuje podporu, někdy i právě pomoc od odborníka, kde o tom, co ho trápí, může mluvit, v bezpečném a důvěrném prostoru. Můžeš ho v tomto povzbudit, ale opět platí to, že je třeba nenutit, spíše nabízet možnosti.
Možná si budeš říkat, že bys toho pro něj chtěla udělat víc nebo znát přesně, jak se z deprese dostat. Na to není univerzální návod, většinou je třeba, aby člověk měl možnost někde o věcech mluvit a hledat svoje vlastní cesty k tomu se cítit lépe. Už to, že tu třeba pro něj budeš a budeš mu to dávat najevo, může pro něj znamenat hodně. Současně je to i tak, že každá pomoc má své hranice a je důležité myslet i na sebe, abys Ty sama měla kde brát sílu a energii. I Ty sama se můžeš poradit se svými blízkými nebo právě se školním psychologem, jak píšeme výše. Společně byste tak mohli celou věc více promyslet. Napadá mě, že jestliže by Ti to pomohlo, je možné těmto lidem ukázat i svůj e-mail a naši odpověď.
Přejeme Tobě i spolužákovi hodně sil a vzájemného pochopení.
Modrá linka
Nemohu na vysněnou školu
Škola
Ahoj mám problém. Byla jsem s rodiči v Rakousku pod stanem u jezera Wolfgangsee byli jsme na konci pobytu cestou domů (jeli jsme autem ) jsme se zastavili ve městě Gilgen je tam nádherná škola a prostředí. Byla to škola zaměřená umělecky i sportovně.Hned jsem věděla že tam chci chodit. Když jsem se vrátili domů pořád jsem přemýšlela že to je super naplánovala ‚‚jsem si’' život půjdu na tu školu v Rakousku na vysokou pudu do česka na pedagogickou školu budu učit a ve stáří vlastnit kavárnu .Po 2 měsících (teď) jsem to řekla kamarádce a potom i mamce dívala jsem se na veb a zjistila že stojí 1575000 zjistila jsem to s mamkou dnes. Nemáme na to a stipendium poskytnou jen dítěti s velkým nadáním na třeba hudební nástroj atd. Já nic takového nedokážu (hraju na violu ale ne tak dobře) zhroutili se moje představy nevím co mám dělat chci odjet na střední pryč na nějakou podobnou školu je mi jedno kam ale Rakousko bylo dobré že bych mohla navštěvovat rodinu píšu to večer hned co jsem se dozvěděla o tich penězech co mám dělat jak si vybrat školu doporučuje te mi něco
Ahoj,
rozumím, že situace, ve které jsi se ocitla, je hodně náročná. Plány, které sis udělala, se náhle zdají být nereálné, a to může být velmi frustrující. Je ale důležité vědět, že existuje mnoho různých možností a cest, jak dosáhnout svých cílů, i když to nemusí být přesně tak, jak sis původně představovala.
Tady je pár věcí, nad kterými bys mohla přemýšlet:
I když konkrétní škola v Rakousku je finančně nedostupná, můžeš se podívat po dalších školách s podobným zaměřením, nejen v Rakousku, ale i v jiných zemích. Mnoho škol nabízí různá stipendia nebo granty, i když nejsi hudební génius. Třeba bys mohla najít školu s uměleckým a sportovním zaměřením, která lépe vyhovuje tvým možnostem. Některé školy mohou mít i programy výměny studentů nebo jiné možnosti, jak snížit náklady.
Zaměř se na své silné stránky: Možná nejsi profesionální violistka, ale máš určitě jiné silné stránky. Pokud jsi nadšená z uměleckého či sportovního zaměření, zkus přemýšlet, jak bys mohla rozvinout své schopnosti. Možná je možnost se v těchto oblastech zlepšit, než si vybereš školu, a to ti může otevřít další dveře.
Mohla bys začít hledat střední školy s podobným zaměřením, které by ti pomohly rozvíjet tvé umělecké nebo sportovní zájmy. Existují i školy v Česku, které mají velmi kvalitní programy, a možná by ses mohla později podívat na zahraniční vysoké školy.
Zkus s rodiči znovu probrat své pocity a možnosti. Mohou ti pomoct najít další způsoby, jak dosáhnout svých snů, i když to bude trošku jiná cesta. Třeba mají kontakty nebo nápady, které tě dosud nenapadly.
Je důležité si uvědomit, že tvé sny nejsou ztracené. Jen bude možná potřeba najít jiný způsob, jak jich dosáhnout.
Linda
Veterina – školy
Škola
caaau je mi sice jenom skoro 13 let ale pořád mi taťka říká a ptá se na práci co chci dělat. Chtěla bych pracovat na veterine ale vůbec nevím jaké bych musela mít školy atd. Miluju zvířátka. Taťkovi vždy řeknu že na veterine ale i tak se mě pořád ptá protože si myslí že u veteriny nezůstanu a že na to nemám. Prosím řekněte mi jaké školy musím mít a jak vysvětlit taťkovi veterinu.
Ahoj milá pisatelko,
to, že už teď přemýšlíš o budoucí práci, je super! Láska ke zvířatům je skvělý základ pro práci na veterině. Aby ses mohla stát veterinářkou, budeš muset projít určitými kroky, a je důležité vědět, jak se na tuhle cestu připravit.
Jaké školy musíš mít:
- Střední škola: Potřebuješ dokončit základní školu a poté jít na střední školu, ideálně na gymnázium nebo střední školu s přírodovědným zaměřením (např. biologie, chemie).
- Vysoká škola: Po maturitě se můžeš hlásit na vysokou školu se zaměřením na veterinární medicínu. V Česku je to Veterinární univerzita v Brně, která je jedinou univerzitou, kde se můžeš stát veterinářkou.
Studovat veterinární medicínu trvá zhruba 6 let, během kterých se naučíš nejen o zvířatech, ale i o jejich zdraví, léčbě a péči.
Můžeš taťkovi říct, že práce veterinářky není jen o milování zvířat, ale také o tom, jak jim můžeš pomáhat, když jsou nemocná. Tvoje láska ke zvířatům tě motivuje naučit se vše potřebné, abys jim mohla pomáhat.
Veterina je samozřejmě náročný obor, a pokud to myslíš opravdu vážně, je potřeba se pořádně učit a připravovat :)
Můžeš taťkovi ukázat, že máš plán, který začíná střední školou a potom pokračuje vysokou školou. Tím, že budeš postupně sbírat zkušenosti a vědomosti, zvládneš vše, co je potřeba. Možná by pomohlo, kdybys s taťkou společně vyhledala informace o veterinárních školách a povoláních. Tak mu ukážeš, že to myslíš vážně a že je pro tebe důležité jít za svým snem.
Zároveň máš spoustu času se ještě rozhodnout, co budeš v životě dělat. Nikdy není pozdě změnit názor :)
Hodně štěstí na Tvé cestě,
Linda
Jak být víc oblíbená?
Škola
nazdárek
hrozně mi to vadí. u nás ve třídě se se všemi bavím a kamaradim ale ten důvod je že když něco potřebuju nebo máme jít do dvojic tak mě úplně ignoruji. Mám tam dvě nejlepší kamarádky ale poslední dobou mě ta jedna celkem ignoruje a vůbec se o mě nezajímá. Ta druhá je taky fajn ale nejsem pro ni úplně nejlepší.jinou kamarádku která o mě ví tam nemám.
Prosím pomozte jak být víc oblibenaaa
Ahoj z Modré linky,
je fajn, že se dokážeš s ostatními ve třídě bavit a kamarádit. Mrzí mě proto, že se cítíš být ignorována ve chvíli, kdy od spolužáků něco potřebuješ Ty sama.
Bohužel Ti nedokážu dát zaručenou radu na to, jak se stát ve třídě oblíbenou. Někdy ale snaha zalíbit se každému může naopak způsobit to, že si sice dokážeme se všemi pokecat, ale nikdo nám není opravdu blízký. Každý ve třídě je jiný, a tak je v pořádku hledat si mezi spolužáky ty, mezi kterými se budeš cítit příjemně. Možná může být lepší zaměřit se nejprve na budování silných vztahů s několika blízkými přáteli. A s ostatními ve třídě udržovat přirozený, uvolněný kontakt.
Přijde mi proto důležité si s kamarádkou promluvit o tom, jestli se mezi vámi něco změnilo. Povzbudím Tě k tomu, abys jí zkusila říct, jak se v přátelství s ní teď cítíš, co Tě na jejím chování vůči Tobě trápí, a co by sis třeba přála jinak. Můžete se domluvit na společném setkání, třeba procházku nebo přestávku o samotě, kde budete mít prostor vše v klidu probrat. A pokud si to budete obě přát, tak na utužení svého přátelství dále pracovat tak, abyste se v něm obě cítily příjemně.
Prostředí školní třídy může být někdy docela kruté, a i když se budeš snažit sebevíc, může se stát, že na pocitu, že jsi ve třídě ignorována, se nic nezmění. Důležité je, abys zůstala sama sebou a nesnažila se změnit jen proto, abys spolužáky zaujala. Nezapomínej na to, že i mimo třídu můžeš najít kolektiv a přátele, mezi kterými budeš přirozeně oblíbená právě pro to, jaká jsi Ty sama.
Pěkné dny,
Modrá linka
Výběr střední školy
Škola
Dobrý den poradno a spol. v poslední době sem píšu docela často doufám že to nijak nevadí. Je mi 14 a jsem v 8. ročníku jsme sice na začátku ale už na nás tlačí se středními školami. Učím se rekla bych ze fakt dobře. Mám převážně jedničky někdy dvojky a na vysvědčení jsem dvojku měla jen parkrat ale vždy jsem měla průměr na hraně no ale to je jedno. Už tak nějak přemýšlím kam jít. Napadla mě spousta práci které by mě bavili třeba právník soudce nebo něco s právama treba, něco jako porodní asistent nebo porodní doktorka ale hlavně bych chtěla s něčím podnikat. Ale když bych třeba šla na právníka nebo tal něco tak jsem nenašla skoro žádnou střední školu kde by byli práva a prý je to hlavně na vysoký škole. Opravdu to tak je? A jakou práci byste mi třeba doporučili nebo spíše jaká střední škola by se mi opravdu vyplatila a mohla bych ji někdy využít? Mě opravdu nic moc nenapadá a myslím si že v učení by problém nebyl spis abych to mohla nějak použit. Taky ještě k tomu podnikání. Kdybych třeba chtěla být realitní makléřka potrebuju k tomu nějakou školu? Předem moc dekuju za odpověď. Přeju hezky zbytek dne!
Ahoj milá pisatelko,
je skvělé, že už teď přemýšlíš o své budoucnosti a o střední škole. Je naprosto normální, že máš různé nápady a nejistoty, protože je to velké rozhodnutí, které ovlivní tvoji kariéru, ale zároveň je důležité si uvědomit, že to není rozhodnutí, které nelze změnit. Mnoho lidí se během života rozhoduje jinak a přehodnocuje své plány.
Pokud tě zajímají práva (právník, soudce), je pravda, že tento obor se studuje hlavně na vysoké škole. V České republice neexistuje střední škola zaměřená přímo na právo. Proto by bylo vhodné si vybrat gymnázium nebo obchodní akademii (napadá mě i třeba Bezpečnostně právní akademie), která ti poskytne kvalitní všeobecné vzdělání a připraví tě na přijímačky na vysokou školu.
Co se týče práce porodní asistentky nebo porodní lékařky, tyto profese se také studují na vysoké škole. Porodní asistentka vyžaduje studium na zdravotnické vysoké škole a porodní lékařství je součástí studia medicíny. Pokud by tě tento směr zajímal, vhodnou volbou by mohla být zdravotnická střední škola.
Pokud uvažuješ o podnikání, nemusíš mít nutně specifické vzdělání, ale obchodní akademie by ti mohla poskytnout užitečné základy v ekonomice, marketingu a účetnictví, které by se ti mohly hodit. Co se týče realitního makléře, tak pro tuto práci není nutné mít konkrétní školu, ale můžeš se zaměřit na kurzy a certifikace, které ti v tom pomohou. Někteří lidé začínají jako asistenti v realitních kancelářích a postupně se učí praxí.
Doporučuji ti zamyslet se nad tím, co tě baví, a jaký typ práce si dokážeš představit dělat každý den.
Zkus si projít tato videa: https://edu.ceskatelevize.cz/porad/jak-si-vybrat-stredni-skolu
Ať už si vybereš jakýkoli obor, je důležité se cítit spokojeně a mít radost z toho, co děláš. Přeji ti hodně štěstí při výběru a ať se ti daří!
Linda
Nesnáším školu
Škola
Pomozte mi, prosím!
Tenhle týden ve škole byl noční můra!😭😭😭
Nejdřív jsme psaly test z matiky. Dostala jsem trojku a jsem za ní ráda, jelikož je to na moje průměry skvělá známka. Mamka byla taky docela zpokojená a táta..No to nevím.
Každopádně, potom jsme měly psát fyziku. Vůbec jsem to neuměla a byla jsem ztracená. Napsala jsem pár lidem o zápisky, jelikož jsem doma vlastní neměla. Nikdo mi neodepsal, kromě chlapce který se mi líbí. Ten mi však napsal, že „nemám absolutně šanci to po něm přečíst“. Dál už mi nepsal, a to i když jsem ho prosila a u toho plakala.
Druhý den jsem se to trochu naučila s panem učitelem na fyziku
a dostala jsem 3- . Byla jsem ráda, protože nejhorší to nebylo. Dokonce mělo i spousta lidí horší známky. Když jsem to ale dneska řekla tátovi, řekl, že to není moc dobrá známka. Hledala jsem podporu v mamce ale ta snad s tátou spikla nebo co. Oba mi řekli že se musím víc snažit.
Ale já se snažím. Měla jsem skoro samě čtyřky a pětky a když už se to konečně zlepšilo, tak po mě chtějí víc!!😭😭😭
Já už to nezvládám, nevím co mám dělat, sedím v pokoji a trápím de.
Nechci si číst, protože bych měla ještě starosti někoho z knížky a asi by mi praskla hlava. Nechci se dívat na film prototoze je to stejné jako s tím čtením. Mám hrozný deprese a pořád jenom brečím.
Co mám dělat?!!?
Ještě k tomu jsou na mě kluci z naší třídy hnusný a říkají mi mojim druhým jménem, které nesnáším!!😭😭😭😭😭😭😭
- NESNÁŠÍM SVOJÍ RODINU
- NESNÁŠÍM SVOJE SPOLUŽÁKY
- NESNÁŠÍM SVOJE ZNÁMKY
- NESNÁŠÍM TO, ŽE NEVÍM CO MÁM DĚLAT
- NESNÁŠÍM SEBE!!!
Poraďte mi prosím!!!
Ahoj, Bello.
Cítíš uvnitř sebe spoustu naštvání, které musí být opravdu zatěžující. Je moc důležité, že si píšeš o radu a pomoc, aby ses už takhle nemusela cítit znovu. To opravdu stojí za obdiv.
Mrzí mě, že rodiče nedocenili Tvé zlepšení ve škole tak, jak by sis přála. Přijde mi moc fajn, že sis dokázala poradit ve chvíli, kdy ses cítila ztracená. Říkám si, že zajít za učitelem fyziky a říct si mu o pomoc, chtělo dost odvahy. Je moc fajn, že Ti to pomohlo k lepší známce. Dokážu si představit, že svou nespokojeností na Tebe rodiče vytváří další tlak, který Ti musí být dost nepříjemný. Přemýšlím, jestli jsi měla možnost s nimi sdílet, co v Tobě taková reakce vyvolává za pocity? Kdyby věděli, jak moc Tě to štve, možná by Ti mohli lépe porozumět.
Kluci ve třídě by měli respektovat, že své druhé jméno nesnášíš a nepřeješ si tak být oslovovaná. Chápu, že i to v Tobě probouzí vztek a potýkat se s ním každý den musí být ohromně vyčerpávající. Pokud už by s nimi nebyla řeč, ráda bych Tě podpořila ve vyhledání pomoci u někoho z učitelů, kteří by s Tebou situaci mohli dále řešit.
Je mi líto, že se trápíš v pokoji a brečíš, a moc bych Ti přála, aby ses cítila alespoň trochu lépe. Jsem ráda, že ses nenutila dělat věci, které by Ti přidělaly jen další starosti. Možná by Ti naopak pomohlo si o tom, co Tě trápí, s někým popovídat. Mnohdy je totiž snazší to zvládnout, když na to nejsi sama. Chtěla bych Tě tak povzbudit ve svěření se někomu dospělému, komu důvěřuješ. Třeba doma nebo ve škole (oblíbenému učiteli, školnímu psychologovi, nebo výchovnému poradci).
Pokud bys s námi chtěla cokoliv z toho probrat do větších podrobností, můžeš se ozvat na telefonní linku nebo chat. Kontakty můžeš najít na stránkách (www.modralinka.cz).
Přejeme Ti mnoho sil do dalších dní.
Modrá linka
Škola
Ahoj poradno,
předem bych chtěla poděkovat za zodpovězení předchozích dotazů, které mi hodně pomohli.
Ale mám problém , který nevím jak řešit.
Letos jsem přestoupila na víceleté gymnázium, kde nám dali na jeden předmět velmi přísného učitele. - Je to učitel , který na nás neustále řve , vyhrožuje nám a ztrapňuje každého jednotlivého studenta. Písemky a zkoušení jsou u něj nejtěžší, na které se nedá připravit , jelikož většinou zkouší z látek ,které jsme vůbec neprobírali. - Bojím se chodit ve dnech kdy ho máme do školy . Co když to budu zrovna já , na kterou bude řvát nebo ji ztrapní?! Všechny víkendy na to myslím a bojím se , jestli vůbec mohu z tohoto předmětu projít .
💕Moc děkuji za odpověď .💕
Milá dívko,
děkujeme za nový dotaz, je moc dobře, že se ptáš a hledáš pro sebe pomoc a řešení toho, co tě tíží. Popisuješ chování učitele, který se k vám chová přísně, ztrapňuje vás, zkouší z toho, co jste neprobírali a v tobě to nyní způsobuje strach chodit do školy, ten den, kdy ho máte. Chování učitele, jak ho popisuješ, je velmi nevhodné a učitel se takto chovat k žákům nesmí. Žáky ve škole nikdo nesmí ponižovat, vzbuzovat v nich strach nebo zadávat nesrozumitelné úkoly a požadavky. Děti mají právo na to, aby se ve škole mohly cítit bezpečně, v klidu, což jim umožní se opravdu učit a rozvíjet. Doporučila bych ti o tom promluvit s třídní učitelkou. Je to něco, o čem by rozhodně měla vědět. Může vás být víc, domluvte se a běžně společně za ní. Máte i právo napsat na učitele stížnost a dát to do schránky k řediteli školy.
Pokud jde přímo o tebe, tak zkus vnímat to, kdo a co by pro tebe mohl být nyní oporou. Zkus vnímat své spolužáky, kteří se na ten předmět třeba také bojí, můžete to spolu víc sdílet a semknout se. Ta podpora od druhých může být velice nápomocná. Soustřeď se také víc ostatní předměty, zvláště ty, které máš ráda a baví tě. Řekni si, že ta hodina s tímto učitelem, je vždy jen jeden takový „ostrůvek“ a všude kolem jsou další, kde se cítíš dobře. Záměrně odvracej pozornost od tohoto předmětu a učitele na jiná místa. Zaměřuje se na to, co ti dává radost, kde se cítíš v klidu a dobře. Svěř se rodičům. Představuj si, že na ten „ostrov toho předmětu“ koukáš z výšky, jako z letadla. Nebo si zkus říci, že to prostě vezmeš jako zkoušku, aby ses naučila snášet těžké chvíle, kterých v životě bude určitě dost. Najdi si třeba i něco, co tě na tom předmětu baví a něco, co ty sama můžeš i z této těžké hodiny vytěžit. Prostě je dobrý aktivní přístup, záměrné odvracení pozornosti, kontakt s druhými a spojení s tím, co ti dává sílu a uklidňuje tě.
Tak ti v tom držím palce. Poradce Centra Locika
Online střední škola
Škola
Ahoj milý Alíku a spol., mám takový zvláštní dotaz. Jak už jsem dříve říkala, chodím na 8 letý gympl a právě jsem v tercii (8. třída) a jde o to, že mi škola nikdy nevadila. Ráda jsem se vzdělávala, měla jsem tam super partu a tak. Jenže problém je v tom, že čím jsem starší, tím víc máme samozřejmě hodin. A já jsem zrovna typ produktivního člověka, kterého baví tisíc věcí. Mám už teď pět kroužků týdně, ale klidně bych jich měla deset. Zároveň mě hrozně baví číst, sportovat, kreslit, učit se anglicky sama pro sebe(ne tu školní angličtinu), občas péct nebo vařit a i se učím programovat. Ani neprokrastinuju, celej den mám vždycky nabitej a spím občas i 6-7 hodin, což vím, je strašně málo. No a dalo by se říct, že mě teď škola i kvůli tomuto všemu v podstatě obtěžuje a navíc ani v té třídě nemám skoro žádné kamarády, takže už tam nemám vlastně moc proč chodit. Když byl totiž před pár lety covid a měli jsme online výuku, bylo to to nejlepší období mého života. Za ten den jsem se učila max tři hodiny, pak jsem dělala, co jen jsem chtěla, dokonce jsem se toho vždy naučila stejně, jako kdybych chodila do školy, vždy jsem byla krásně vyspaná a hlavně šťastná. No probírala jsem to s rodiči a říkali mi, že domácí výuka je moc drahá, a zase nemám dostatečné odůvodnění na individuální výuku školy, na to bych prý musela chodit třeba na gymnastiku a trénovat 4 hodiny denně, aby to škola povolila. Takže to podle nich holt budu muset strpět ještě 6 let. Já se ale někde doslechla o online středních školách, které fungují přesně na online výukách, jednou za čas tam dojedeš na zkoušku a normálně si tam i složíš maturitu. Já ale na střední právě nechci. Já bych opravdu chtěla studovat gympl.
Takže moje otázky:
- existují online gymply a jaké všechny?
- je případně i jiné řešení?
Děkuju moc☺️
Ahoj milá pisatelko,
rozumím tvému dilematu a chápu, že máš hodně zájmů a škola ti teď může připadat jako zbytečná zátěž, když vidíš, kolik bys toho mohla zvládnout mimo školu. Zkus ale promyslet, co by Ti vše mohlo pak do života chybět, kdybys do školy přestala chodit.
Pokud se cítíš přetížená, možná by stálo za to promluvit si s učiteli nebo školním poradcem o možnosti úprav tvého rozvrhu. Gympl je skvělý způsob, jak získat široké vzdělání, a i když ti teď připadá, že tě omezuje, může ti v budoucnu otevřít mnoho dveří. Pokud nemáš ve třídě kamarády, zkus se zapojit do školních aktivit nebo najít mimoškolní přátele, kteří mají podobné zájmy.
Někdy je řešením zkusit najít rovnováhu mezi školními povinnostmi a zálibami, třeba zkusit některé kroužky omezit, aby ses mohla více vyspat a měla energii na školu. Pokud ti škola nepřináší to, co bys chtěla, zkus si nastavit vlastní výzvy, třeba se víc soustředit na angličtinu nebo programování, které tě baví.
Online školy se v poslední době stávají populárnějšími, hlavně po zkušenostech s distanční výukou během pandemie. V České republice není online gymnázium běžnou formou studia jako například v zahraničí. Většina středních škol, včetně gymnázií, nabízí pouze prezenční výuku. Nicméně, některé školy po pandemii zavedly možnosti hybridní nebo distanční výuky na individuální žádost, ale stále to není tak běžné nebo snadno dostupné.
Pokud ti nevyhovuje běžný gympl, můžeš zvážit několik alternativ:
- Individuální plán: Jak už ti rodiče naznačili, některé školy umožňují individuální plán, ale potřebuješ pro něj důvod, například tréninky, závodní sport nebo jiný program, který vyžaduje větší flexibilitu.
- Dálkové studium: Některé střední školy (hlavně odborné) nabízejí dálkové studium, kde se dochází jen na konzultace a zkoušky. Toto ale bývá spíše pro starší studenty, kteří už třeba pracují.
- Zahraniční online školy: V zahraničí existují online školy, které by ti mohly nabídnout větší flexibilitu. Záleží na tom, zda by ti to tví rodiče povolili a jestli bys chtěla takovou školu uznat v České republice.
Hodně štěstí a pevně věřím, že najdeš způsob, jak si školu zpříjemnit! 😊
Linda
Je dobrý nápad změnit školu?
Škola
Dobrý den,
chodím do sedmé třídy základní školy, a připadá mi, že ve třídě začínám být takový outsider. Někdy si říkám, že to je asi normální pocit, který prožívají obecně lidi mého věku, ale jindy mi to prostě přijde těžké, jestli chápete.
Chodím na sbor do místního divadla, a musím říct, že tam se cítím úplně jinak. Víte, když jste mezi těmi stejnými uměleckými podivíny jako jste vy, tak už si tak sami nepřijdete, to dá rozum. Ta děcka z divadla jsou zkrátka super, a podporujeme se navzájem úplně ve všem, jednoduše úžasný kolektiv k existenci.
Na chvíli se vrátím zpátky ke školnímu prostředí, nebojte, bude to na sebe navazovat.
V páté třídě jsem dělala přijímačky na osmileté gymnázium. Musím ovšem podotknout, že to spíš bylo v zájmu rodičů než v mém vlastním. Nechci říkat, že jsem ty testy sabotovala, ale prostě jsem se na ně neučila, nechtěla jsem dělat něco, co mi bylo proti srsti. Zvláště, když to bylo něco tak důležitého, jako je změna školy.
Teď jsem ale tomu nápadu přišla na chuť, možná je to kvůli zmiňovanému pocitu samoty ve společnosti. Už nějakou dobu jsem nad tím přemýšlela, a když mi pak jeden z kamarádů z divadla řekl, jaké benefity ten nápad má, tak mi bylo jasné, že na základku už chodit nechci. Ten stejný kluk se mi nabídl, že by mě na ty přijímačky připravoval, což mi udělalo radost, protože to jenom svědčí o tom báječném kolektivu, ve kterém jsem.
Když jsem to řekla rodičům, byli nadšení, že něco dělám pro to, abych, jak říkajíc, učinila další krok v životě, a že jsem si to zařídila úplně sama.
Myslím, že se věci teď obrací k dobrému, a že mám okolo sebe fajn lidi, co mě mají rádi, a co mě podporují.
Chci se tedy zeptat:
Je to dobrý nápad zkusit štěstí a změnit školu?
Děkuji moc, přeji Vám hezký den, a klidný spánek
Ahoj z Modré linky,
děkujeme za Tvůj dotaz a důvěru, kterou projevila jsi Alíkovi. Ptáš se nás, jestli je dobrý nápad změnit nyní školu.
Když si čtu, co píšeš, říkám si, že případnou změnu školy hodně zvažuješ a hledáš pro i proti a že vlastně už to máš hodně promyšlené. To, co by Ti mohlo pomoci v dalším rozhodování, je sepsat si, co by Ti přinesla změna školy pozitivního, a co negativního. Podobně můžeš zkusit zvažovat, co se stane, když školu nezměníš, a co se stane, když ji změníš. Když to uvidíš napsané, bude se Ti lépe rozhodovat. Posunout v rozhodnutí Tě také může odpověď na otázku, co bys odpověděla kamarádce, kdyby se Tě ptala tak, jak se ptáš Ty nás.
Při řešení otázek, jak v životě dál, pomáhá i pohled ostatních - Ty máš pohled rodičů a kamaráda, a pokud chceš, můžeš se ještě někoho zeptat - například třídního učitele/ky, výchovného poradce/kyně apod. Můžeš se zkusit domluvit, že se do školy, kam bys případně chtěla jít, půjdeš podívat. Hodně napoví i webové stránky školy nebo její profily na sociálních sítích.
Konečné rozhodnutí je jenom na Tobě, věřím, že Ti naše odpověď pomůže k tomu jej udělat.
Držíme Ti palce,
Modrá linka
předchozí | 123456 | další |