Ahoj, je to zajímavý dotaz, ale zkušenosti s tím nemám. Poraď se s učitelkou/učitelem biologie, případně se zkus podívat, zda je na toto téma nějaká kniha v knihovně (hledal bych v zoologii, možná archeologii). Našel jsem k tomu tuto odbornou publikaci, třeba ti to pomůže. Nezapomeň taky informovat rodiče, už jen proto, aby ti novou sbírku při nejbližším uklízení nevyhodili.

Ahoj, díky za dotaz. Je dobré, že se zajímáš o bezpečnost hraček, které máte doma. Pokud jsou hračky nové a kupované v obchodě, měly by splňovat bezpečnostní normy a předpisy. Nemyslím si, že by se z toho tedy něco uvolňovalo. Nejspíše budou z polyesteru, plastu a dalších materiálů, které jsou velmi trvanlivé.

Ahoj,

nejsem si úplně jistá, zda budu umět odpovedět na Tvou otázku, ale zkusím to. Máš pravdu, že pláč ulevuje. Rozumím tomu, že je pro Tebe nepříjemné, že Ti plakat nejde.
Říkám si, že by bylo dobré, obrátit se na očního lékaře (lékařku), který zajistí potřebné vyšetření. Jako druhá možnost mě napadá, že problém může souviset s psychikou. Je možné, že Ti třeba nejdou vyjádřit emoce tak, jak bys chtěla. S tím by ti mohl poradit psycholog nebo psychoterapeut. Pokud máte ve škole psychologa (psycholožku), je možné obrátit se na něj.

Přejeme Ti, ať se problém co nejdříve vyřeší.

Modrá linka

Ahoj,
zvládání stydlivosti je náročný a dlouhodobý úkol, který vyžaduje mnoho trpělivosti a odhodlání. Stydlivost povahová vlastnost a to znamená, že se velmi těžce mění. Navíc do značné míry souvisí se sebevědomím a tím, jak člověk sám sebe vnímá.
Nespěchej na sebe, postupuj pomalu a kousek po kousku. To znamená, že například začneš překonávat svou stydlivost tím, že si nejprve dáš předsevzetí, že začneš všechny nahlas zdravit tak, aby tě opravdu slyšeli. Když tohle zvládneš, posuneš se dál a dáš si například předsevzetí, že když s někým mluvíš, budeš se mu dívat do očí, nebo že do hovoru s kamarádkami vstoupíš alespoň třikrát atd. Zvládání těchto malých cílů ti dodá postupně sebevědomí a zjednodušší ti interakci s ostatními lidmi. Až si vyzkoušíš, že se ti nikdo neposmívá a nikomu nepřipadá trapné to, co říkáš, bude ti kontakt s ostatními příjemnější a minimálně části své stydlivosti se zbavíš.
Držím ti palce!
Bára

Ahoj z Modré linky,

obracíš se na nás v situaci, kdy Ti dává sexuální návrhy kluk, kterého neznáš a kterému by mělo být 16 let, ale Ty si myslíš, že je mladší. Ptáš se nás, co máš v takovéto situaci dělat.

V první řadě Tě chci moc ocenit, že když se Ti děje něco, co je Ti nepříjemné, tak pro sebe hledáš podporu a pomoc, je to ohromně důležité. Na internetu se Ti může stát, že najdeš něco, co se Ti nelíbí, nebo Tě šokuje, nebo Ti někdo napíše něco, co je Ti nepříjemné, v takových situacích je fajn promluvit si o tom s nějakým dospělým, kterému důvěřuješ (např. rodiče, jiní příbuzní, učitel/ka).

Říkám si, že obecně na obtěžující zprávy někdy pomůže jasně napsat, že si takové zprávy nepřeješ a dále na takové zprávy neodpovídat, popřípadě si takového člověka zablokovat, aby Ti nemohl už nic psát (zvlášť jestli máš podezření, že se jedná o malé dítě).

Jak ale správně říkáš, když po Tobě někdo chce ve Tvém věku cokoli intimního, není to v pořádku a mělo by se to nějakým způsobem řešit. Na věku pisatele příliš nezáleží, i kdyby by tato osoba měla být stejně stará jako Ty, nebo i mladší, a snažila by se Tebou manipulovat, zastrašovat Tě, nebo z Tebe lákala intimní fotky, případně by s Tebou chtěla navázat intimní kontakt, je v pořádku se i obrátit na policii. Nikdo nemá právo po Tobě nic takového chtít a navíc nikdy nemůžeš vědět, kdo je na druhé straně obrazovky a kolik mu je let ve skutečnosti.

Hlavně bys ale na takovou situaci a rozhodování neměl nikdy zůstat sám a před tím, než nějaké kroky uděláš, by ses měl svěřit někomu dospělému. Pokud by se nenašel nikdo takový, komu důvěřuješ, ve Tvém okolí, můžeš přijít také na náš chat nebo zavolat na náš telefon a můžeme tuhle situaci probrat více do hloubky. Kontakty nalezneš na www.modralinka.cz.

Doufám, že jsi v mé odpovědi našel informace, které potřebuješ, a přeji Ti, aby se Ti podařilo konverzaci s tímto člověkem bezpečně ukončit.

Modrá linka

Ahoj,
i když vodová zmrzlina trochu svádí k tomu, aby ji člověk považoval za pití, jedná se skutečně o jídlo. Jako potravinu ji uvádí například i aplikace „kalorické tabulky.“ Ostatně marně přemýšlím, jestli znám nějaké pití, které by se nedalo pít. U jídel je situace trochu jiná, protože ta mohou být i tekutá (například polévka atd.), ale žádný nápoj v pevném skupenství mě nenapadá.
Měj se hezky!
Bára

Ahoj,
jelikoz mas vygenerovany stitek (jmeno, adresu, kontakt..), tak stitek nalep na balik a odnes na postu. Co vim, tak vlastne ani nemusis stitek tisknout a vylepovat na balik, staci na nej napsat vygenerovany, tusim osmimistny kod a na poste uz si stitek vytisknou a nalepej. Balikovna jako takova je v podstate obycejna zasilka podana na poste, akorat si vyplnis udaje doma a nemusis se pak s tim zdrzovat na poste.
Ostatne tam kde jsi zadavala udaje na balikovna.cz te to docela pekne navede, co mas delat dal - dulezite je cist co se tam pise - a to neplati jenom tady, ale obecne v zivote, hlavne pak pri brouzdanim po internetu.

Ahoj,

je mi líto, že Tě potkala spánková paralýza, je to opravdu velmi nepříjemný zážitek. Umím si představit, že pokud Tě u toho navíc viděly holky, bylo to o to nepříjemnější. Dokonce Ti pak říkaly, že to není normální a děje se to jen bláznům. Je dobře, že hledáš informace, jak to vlastně je. Chci Tě ujistit, že spánková paralýza se neděje jen bláznům nebo dospělým, ale skutečně může potkat i děti. Není to častý jev, ale nedá se říct, že by to bylo nenormální, na internetu bys našla spoustu lidí, kterým se to děje. Přestože je spánková paralýza strašidelným zážitkem, naštěstí neohrožuje Tvé zdraví. Tvé kamarádky naznačují, že bys měla navštívit psychologa. Hodně záleží na tom, jak to cítíš Ty sama a co bys chtěla. Psala jsi, že naposledy se Ti to stalo v 8 letech a teď znovu. Mohlo to být i změnou prostředí a třeba teď od toho zase budeš mít pokoj. Pokud by se Ti to však stávalo častěji anebo Tě to trápilo, měla bys třeba strach usínat, je dobré odborníka vyhledat. Psycholog nebo psycholožka Ti může pomoci porozumět tomu, co se děje a společně můžete najít způsoby, jak mít klidnější spánek.

Existují i způsoby, jak si od těchto potíží můžeš zkusit pomoci sama. Spánková paralýza bývá někdy spojována s dlouhodobým stresem, vyčerpáním nebo nepravidelným spánkem. Můžeš si zkusit sama říct, jestli něco z toho se Tě týká. Jestli Tě něco trápí nebo toho máš třeba hodně ve škole či doma. Dobré je také chodit spát a vsávat v podobnou dobu, nedívat se před spaním do obrazovek a mít vyvětranou místnost, kde spíš. A možná je u Tebe vše v pořádku a tak to můžeš nechat plynout a sama uvidíš, jak to bude dál. Přemýšlím také, jestli máš ve svém okolí někoho, komu věříš, s kým o tom můžeš mluvit, kdybys měla další otázky - rodiče, sourozenci nebo jiný příbuzný. Je dobré nebýt na to sama.

Držíme Ti palce,
Modrá linka

Ahoj,

poslal jsi nám poměrně dlouhý dopis, dokonce píšeš, že nemusíme odpovídat, chtěl jsi se jen vypsat, sdílet. My Ti ale rádi odpovíme a myslím, že i poměrně hodně Tvých vrstevníků by si z Tvého příběhu mohlo odnést určitou naději. Děkujeme za sdílení a za důvěru, která je podstatná.
Máš za sebou nelehkých 5 let, kdy sis připadal jako outsider, byl jsi taková „tichá voda“ pro spolužáky, až na nějakou výjimku tak trochu jako vzduch, jako bys ani nebyl. Spolužáci Ti ani nepopřáli k narozeninám, ačkoliv mezi sebou si přáli. Dá se říct, že máš za sebou už bohaté životní zkušenosti, které Tě asi mnohému naučily. 5 let hledání a strádání, dokonce jsi přemýšlel o sebevraždě. A najednou jsi našel odvahu a energii oslovit holku, která se Ti líbí, to velmi oceňuji, a nyní jste spolu. Ukázalo se, že i ze zdánlivé bezvýchodnosti existuje cesta. Že je přece jen nějaké to světlo na konci tunelu.

S holkou, která se Ti líbí, si rozumíte a najednou jsou všechny zlé myšlenky pryč. Z Tvého příběhu čiší naděje a to je krásné. Také ukazuje, jak moc důležité je nebýt sám, mít někoho, s kým si rozumíš. Sdílení a otevřená komunikace v životě a ve sbližování a vztazích moc pomáhají. Život bez přátel je náročnější, a proto i nyní, přesto, že jsi spokojený, nezapomeň se rozhlížet kolem sebe, a hledej lidi, kterým bys mohl věřit, se kterými bys mohl sdílet. Sdílení i vypsání se třeba do deníku ulevuje, rozšíří pohled na svět, umožní nadhled a podívat se na sebe očima druhého člověka. To vše je moc důležité i v oblasti sebepoznávání.

Přejeme Ti, ať je Ti pohodově i dále, držíme pěsti.
Modrá linka

Ahoj,
je úžasné, že máš koníčka, který tě baví, a jdeš si za svým cílem. To, jak se svými díly prorazit, je starostí každého autora a vlastně je to na psaní téměř to nejtěžší a nejsložitější. Obávám se, že člověk nemá jinou možnost, než svá díla nabízet do nejrůznějších redakcí a doufat, že budou natolik dobrá, že se je v redakcích rozhodnou publikovat. Proto bych ti navrhovala, aby sis našla magazíny, které podobnou tvorbu publikují (nemusí se jednat jen o tištěné verze, ale klidně můžeš oslovit i online magazíny) a poslala jim svá díla s průvodním dopisem. Jestliže je zaujmou a publikují je, uděláš tak nejdůležitější první krok a poté už budeš moci na spolupráci navázat.
Přeji ti hodně štěstí!
Bára

Zajímavá otázka. V češtině se jako slanina označuje uzené maso obsahující velké množství tuku (sádla). Obvykle jsou v česku prodávané slaniny tepelně opracované a lze je tedy jíst bez další úpravy. Jiné jsou určené ke smažení a měly by být označeny doplňkovou informací (zdroj).
Pravá anglická slanina naproti tomu obvykle tepelně opracovaná není a je tedy určena k dalšímu smažení nebo pečení.
Takže skutečná odpověď zní: záleží na konkrétní slanině.

Ahoj kluku,

Váčky mezi zubem a dásní se tvoří většinou v důsledku bakteriální infekce. Je možné, že jejich tvorba souvisí s nesprávně nebo nedostatečně prováděným čištěním chrupu. Místo vymačkávání hnisu bych Ti doporučoval, abys poprosil rodiče, aby Tě objednali k dentálnímu hygienistovi nebo hygienistce. Tihle specialisté na péči o zuby a jejich čištění mívají ordinace tam, kde je mají zubní lékaři. Dentální hygienista (hygienistka) Ti ukáže různé speciální zubní kartáčky, naučí Tě správně je používat a vysvětlí Ti, jakým způsobem si máš zuby čistit, aby ses podobným problémům vyhnul.

Ahoj holko,

Zatímco v minulosti se neustále připomínalo, že zuby je třeba si čistit nejméně dvakrát denně, současná dentální hygienistika (obor zabývající se péčí o chrup) zdůrazňuje spíše potřebu důkladného čištění, ať již je prováděno jednou nebo vícekrát denně. V oblasti dentální hygienistiky sice nejsem odborníkem, nicméně podle všeho, co vím o lidském těle, bych se klonil k názoru, že jedno důkladné vyčištění zubů denně (s použitím klasického a mezizubního kartáčku) je jistě efektivnější, než čištění prováděné sice dvakrát denně, ale „odbyté“ několika nesprávně prováděnými pohyby zubním kartáčkem po korunkách zubů.
Rada tudíž zní, že zuby by sis měla v první řadě čistit opravdu pečlivě, a teprve na druhém místě uvažovat o tom, jak často nebo ve kterou denní dobu si je budeš čistit. Možná by bylo lepší, kdybys večerní čištění zubů (na které se cítíš být „líná“) přesunula na odpoledne. Samotné ranní čištění by totiž nemuselo stačit, pokud bys jej odbývala ve spěchu a v rychlosti.

Ahoj kluku,

Především záleží na Tobě, zda se vůbec bude někomu svěřovat s tak důvěrným tématem, jakým je masturbace. Jedná se o Tvoji osobní záležitost, do které konec konců nikomu nic není. Samozřejmě záleží na tom, jak moc důvěrný máš vztah k rodičům, a do jaké míry ve vaší rodině panuje otevřený vztah k intimním (velmi důvěrným) tématům, jako je například lidské tělo, rozdíly mezi muži a ženami (chlapci a dívkami) a podobně. V některých rodinách se o takovýchto tématech otevřeně hovoří, v jiných se jim úzkostlivě vyhýbají.

Na jednu stranu je pochopitelné, že se chceš někomu blízkému svěřit s něčím, co je pro Tebe nové a hezké. Otázkou je, zda právě rodiče jsou těmi nejvhodnějšími osobami, jimž se svěřovat s intimními záležitostmi. K takovému účelu může docela dobře posloužit třeba i nejlepší kamarád z řad vrstevníků, ale musí to být takový kamarád, kterému bezmezně důvěřuješ a u něhož si jsi naprosto jistý, že důvěrné záležitosti, s nimiž se mu svěříš, nebude vykládat ostatním kamarádům nebo spolužákům pro jejich „pobavení“.

Zajímavé je, že v dotazu zdůrazňuješ, že masturbuješ „v 11 letech“. Možná, že Tě znepokojuje myšlenka, že masturbuješ „moc brzy“, a proto cítíš potřebu se někomu svěřovat. V tomto směru však můžeš být naprosto klidný, protože podle různých vědeckých výzkumů (např. Kinsey 1998, Bancroft 2003 aj.) přibližně dvě třetiny chlapců i dívek vykonávají masturbaci již v dětství před pubertou. Jestliže tedy masturbuješ „v jedenácti letech“, je to stejně normální, jako kdybys masturboval „už“ v devíti nebo v deseti letech. Citlivost pohlavních orgánů na dotek totiž není podmíněna dosažením toho či onoho věku nebo toho či onoho stupně tělesného vývoje.

Ahoj kluku,

omlouvám se za pozdní odpověď, snad bude pro Tebe i tak přínosná.

Dítě může mít vlastní věci, včetně mobilu - do úschovy se odevzdávají pouze věci, které mají zvlášť negativní vliv na dítě. Tyto věci jsou mu však vráceny po skončení pobytu v „pasťáku“, pokud se nejedná o věci zákonem zakázané.

Každý „pasťák“ to má trošku jinak. V jednom mně známém je oběd se všemi skupinkami v školní jídelně, poté mají jednotlivé skupiny vychovatele, které vaří dle potřeb. Poněkud mylná je představa veřejnosti, že „pasťák“ funguje jako koncentrační tábor, kde děti jí jednou za den.

Měj se hezky!