Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alík radí dětem

    Jiné téma

    Ahoj poradno. Dnes mi už asi 3krát zavolalo skryté číslo. Netuším kdo by to mohl být a nejde zavolat zpět. Navíc mám nastavené, že hovory od neznámého čísla se automaticky vypnou. Přemýšlím, že bych si to nastavení vypla a počkala jestli mi zavolá znovu. Bojím se to ale zvednout abych nemusela potom nic platit. Poradíte mi co mám dělat? Diky
    Jo a nechci to zatím říkat rodičům. Možná je to třeba jen někdo koho znám a kdybych jim to ukázala tak by mi začali prolézar celý mobil a to nechci.

    holka 13, 9. června 2021

    Milá pisatelko,

    děkuji za napsání.

    Za skrytým číslem se může bohužel skrývat kdokoliv. Tato služba není placená. Stačí pouze použít předvolbu #33#. Může jít někdy i o vážnou věc. Skryté číslo často používá policie či úřady. Skryté číslo ti nemůže poslat SMS. Může pouze zavolat. Zároveň na skrytá čísla zavolat zpět nejde. To jsi už zjistila a píšeš o tom.

    Možná pro tvůj klid, by sis to nastavení mohla vypnout. Když daný hovor zvedneš, nebudeš nic platit. Za volání platí ten, kdo volá. Kdyby to bylo něco důležitého, věřím, že číslo by se opakovaně ozvalo. Jak ale píšeš sama, může to být opravdu i někdo, koho znáš. Jak jsem už uváděla na začátku dotazu, tak volat ze skrytého čísla může opravdu kdokoliv.

    Snad ti tato odpověď trochu pomohla.

    S přátelským pozdravem

    Poradce Týmu Locika

    Na otázky odpovídají

    pracovníci Modré linky, psycholožka BáraV, poradenské centrum Locika, MUDr. Jiří Staněk, projekt Sbarvouven, MVDr. Přemysl Rabas, vědecký novinář Pragmatik, student práv Yaboiii, Škola Vitae, bojovníci proti kouření z projektu Nekuřátka a správci. Občas odpovídá i sám Alík.

    Dotazy mohou pokládat pouze děti mladší 15 let.

    Jiné téma

    Pití kávy

    Ahoj, mám takový dotaz ohledně kafe. O prázdninách jsem ho začala pít a s mamkou jsme se domluvili že ho budu pít max 3 krát týdně (jedno espresso). Kamarádka mi ale pak jednou řekla že je to pro děti nebezpečné, že to může třeba zpomalit vývoj a tak. Takže by mě zajímalo jestli má pravdu, a jestli ho můžu někdy pít, jak často a tak. Děkuji;-)

    holka, 12 let, 26. září

    Ahoj holko,

    Káva obsahuje kofein, který má stimulační (povzbuzující) účinky na centrální nervovou soustavu. To platí v menším množství, zatímco ve větším množství může naopak způsobit útlum a vést k únavě.
    Množství kofeinu, který je obsažen ve zmíněných třech kávách, lze považovat spíše za nízké. Rozhodně mnohem nižší, než v tzv. energetických nápojích, které by dospívající lidé pít neměli. Tři kávy Týdně však Tvůj vývoj nijak nenaruší. Obtíže by mohly nastat v případě, že bys trpěla přecitlivělostí na kofein, což už by se však během několika týdnů, kdy kávu piješ, jistě projevilo (například únavou, nevolností apod.).

    Důležité je, abys příjem kofeinu nezvyšovala tím, že vypiješ čím dál tím víc kávy. Je dobře, že jste se s maminkou domluvily na určitém množství vypité kávy, protože při rychlém zvyšování příjmu kofeinu by nakonec mohlo dojít k vytvoření závislosti, která se projevuje například tím, že bez ranní kávy není člověk schopen vyvíjet potřebnou aktivitu, neboť pociťuje únavu a malátnost.

    Pokud jde o množství kofeinu, který Ti neuškodí, pak u dětí a dospívajících se za bezpečné množství považují 3 miligramy na 1 kilogram tělesné hmotnosti za 1 den (pro dospělé platí vyšší hodnoty). U dvanáctileté dívky s průměrnou tělesnou hmotností 42 kg by to zhruba odpovídalo takovému množství kofeinu, které je obsaženo ve 200 mililitrech silnější kávy za 1 den. Pro porovnání, přibližně stejné množství kofeinu, jako 200 ml kávy, obsahuje cca 1 litr (1 000 ml) koly.

    Jiné téma

    Ahoj Alíku a poradno, mám takový menší (spíš větší) problém...

    Nevím jestli mi odpovíte někdo úplně upřímně, jelikož mě za mé náboženství většina lidí nenávidí, ale budiž. Jsem satanista. Před tím, než na mne ale naběhne většina lidí s vidlema a pochodněma, nechte si to prosím vysvětlit. Do svých 11 let jsem byla nucena vyznávat křesťanství dokonce násilím, což na mně zanechalo následky. Když jsem ale nedávno trávila čas na internetu, zaujalo mě video od jednoho tvůrce, kterého mám hodně ráda, kde všechno vysvětlil. Řekla jsem si: hej, tohle jsou moje názory! Tak proč je nevyznávat?

    Myšlenka: Je to přesný opak křesťanství. Jsme sami svým pánem a nikdo nemá právo za nás rozhodovat. Svými činy se trestáme sami a nikdo nemá právo trestat nás. Křesťanství je ve stručnosti to, že jsme méně než Bůh a pokud ho nebudeme vyznávat, shoříme v pekle a věčném utrpení, což mi přijde trošku moc na to, že na rukou má krev mnohem více lidí když je vysílal na zkoušky jestli ho budou poslouchat, než samotný ďábel. Satan byl svržen z nebe (ano, je to padlý anděl) za to že se postavil sám za sebe, což křehké ego Boha neuneslo, tak se ho jednoduše zbavil. Tvrdil, že Bůh a jeho názory nejsou něco víc jen protože je stvořitelem. Po tomhle všem je Bůh ještě ten správný, nevinný a všechno ostatní? Po tom, co poslal vlastního syna na zem trpět, mezitím co on jen přihlížel a miliony dalších krutostí co spáchal? S tímhle odmítám souhlasit.

    Takže tak nějak. Se satanismem jsem se víc sblížila, začala se mi líbit satanistická hudba, myšlenka celého náboženství a se svými myšlenkami o satanismu a kolektivem na internetu se cítila po dlouhé době šťastná, pochopená a lidé mě přijali takovou jaká jsem, zatímco křesťanství je v hodně věcech dost omezující...

    Myšlenka: Je to přesný opak náboženství. Jsme sami svým pánem a nikdo nemá právo za nás rozhodovat. Svými činy se trestáme sami a nikdo nemá právo trestat nás. Křesťanství je ve stručnosti to, že jsme méně než Bůh a pokud ho nebudeme vyznávat, shoříme v pekle a věčném utrpení, což mi přijde trošku moc na to, že na rukou má krev mnohem více lidí když je vysílal na zkoušky jestli ho budou poslouchat, než samotný ďábel. Satan byl svržen z nebe (ano, je to padlý anděl) za to že se postavil sám za sebe, což křehké ego Boha neuneslo, tak se ho jednoduše zbavil. Tvrdil, že Bůh a jeho názory nejsou něco víc jen protože je stvořitelem. Po tomhle všem je Bůh ještě ten správný, nevinný a všechno ostatní? Po tom, co poslal vlastního syna na zem trpět, mezitím co on jen přihlížel a miliony dalších krutostí co spáchal? S tímhle odmítám souhlasit.

    Mým dotazem tedy je, jak mám říct mým křesťanským rodičům, že jsem satanista. Už proto že jsem jednu takovou kapelu mámě pustila (ze začátku se jí líbila, dokud se v jedné písničce neobjevily slova “Satan“ a “Lucifer“, to jsem pak byla nucena všechno vyklopit, ne to že jsem satanista, ale o té kapele), hrozně se na mne naštvala, takovou jsem ji ještě snad neviděla. Podle téhle situace jsem si odvodila že jelikož táta je s tímhle ještě horší, tak by mě asi zbili, nebo vyhodili z baráku, takže se jejich reakce docela bojím...

    Předem děkuji za odpověď a s dávkou lásky se s vámi loučím <3

    satanovo dítě, 13 let, 8. září

    Milá dívko,

    děkujeme za důvěru. Svěřuješ se poradně se svým náboženským přesvědčením a svými názory ohledně Boha a cesty k němu. Máš právo na své názory a svou zkušenost. Rodičům možná bude teď lepší, když o tom nebudeš říkat takto otevřeně ale spíš opatrně jim vysvětlovat jak Boha a víru pojímáš. Krok za krokem, spíš po malých dávkách. Nech tomu zatím čas a vnímej to, co máte s rodiči mezilidsky společného. Ukazuj jim jak žiješ, jak se chováš, jaké máš přátele. Ať vidí, jak se tvá víra přenáší do tvého běžného života. A tím jim nejlépe ukážeš, že jsi stále to, co znají a nemusí se tě nijak bát a odmítat tě. Zatím bych ti nedoporučovala velkou konfrontaci, pokud se jejich reakce takto bojíš. Rozumím tomu, že ti záleží na tom, aby tě rodiče přijali takovou jaká jsi i se svým přesvědčením. A že jsi nejspíš zažívala hodně přísný přístup a přísnou křesťanskou výchovu. Rozumím také tomu, že na základě této zkušenosti ses nakonec obrátila na pojetí, které jeti mnohem bližší. Nikdo by tě za to neměl odsuzovat a trestat. I rodiče by měli správě zkusit tomu proč to tak máš porozumět. Nemusí přijmout tvou víru a ty nemusíš přijmout jejich. Víra musí být spojená se svobodou a otevřeností. Ale určitě je tu stále něco, co máte společné, a na to se ve vztahu s nimi zaměřuj. A také bych ti doporučila abys o tom mluvila s lidmi, podobně nastavenými jako jsi ty a sdílela jejich zkušenosti s tím jak o tom mluvit se svým okolím. Poradce Centra Locika

    Jiné téma

    Vztah rodičů ke kamarádům + Zamilování z tábora

    Ahoj všem
    Předem se omlouvám za dramatiku,ale mám několik problémů napíšu jen 2 který mě asi nejvíce trápí → Mám takový pocit že mojí rodiče začínají nesnášet moje pravé kamarády a máj radši ty kteří jsou falešní, když jsem byla na besídce s kroužkem (kapka duha) tak mi máma dala propisky a řekla “tady máš propisky a k tomu pár zápisníku „ a já jí říkám “už zase propisky vždyť jim to dávám asi už po páté mě to přijde blbé dávat jim to samé do kola„ a když je besídka ve škole tak mi máma dává perníčky,čokolády, sladkosti atd..... Upřímně řečeno já svoje spolužáky nemám ráda za to co mi dělají budu ráda až odejdu z devítky předtím jsem měla k ním respekt ale když se na mě začali být hnusný tak ten respekt zmizel jako kdyby vůbec neexistoval 😶

    A tady bude další problém co mě trápí→ jak už asi víte je mi 14 ale když jsem ho poznala bylo mi čerstvích 13 let prostě jsem byla na táboře s kapkou a tak jsem se stihla i zamilovat do jednoho vedoucího bylo mu 19 prostě jsem byla na něho ”závislá“ pořád jsem na něho nepřestala dívat, jasně že jsem si s tím svěřila holkám kterým jsem věřila že to nikomu neřeknou jednou mi kamarádce jednou přeskočilo a začala to tam vykřikovat ”(moje jméno miluje(jeho jméno)„ a on to logický slyšel a misto toho aby to řekl mě to se svěřil ostatním ale kdyby to neřekla moje kamarádka mě že to ví tak ani nevím že to ví ,co potom následovalo je že jsem se z toho zroutila a dostala záchvaty pláče a pak mi řekla jak to poznal a já jsem si myslela že to poznal tak že jsem na něho pořád koukala a jedna moje kamarádka to řekla mojí mamce a ona se mě na něho začala vyptávat, teď je to rok a něco co jsem ho poznala má holku je s ní spokojen naposledy jsem s ním mluvila v pátek a tvářil se jako aby už jsem zmizla a to poprvé jsem viděla jeho holku upřímně je hezčí a rozumí si s ním , přeju jim to ať to vydrží co nejdéle 😄

    holka, 14 let, 14. září

    Ahoj z Modré linky,

    děkujeme za upřímnost a otevřenost, se kterou se obracíš na Alíka. Píšeš o dvou problémech, které Tě trápí. První se týká vztahu Tvých rodičů k Tvým kamarádům, a druhý zamilování do vedoucího z tábora. Na Tvoje dotazy budeme odpovídat jeden po druhém.

    Nejprve k tomu, že máš pocit, že rodiče dávají přednost kamarádům, kteří jsou pro Tebe falešní, a ne těm pravým. Máma dává hodnotnější dárky spolužákům ve škole, kteří se ale k Tobě nechovají dobře.
    Nejsem si jista, na co se má zaměřit naše odpověď, předpokládám, že na vztah rodičů k lidem, které máš ráda. Myslím si, že by mohlo pomoci, kdybys rodičům, nebo třeba jen mámě, pověděla o tom, co se Ti děje ve škole. Mohlo by to pomoci nejenom v tom, jak Tvoji rodiče berou Tvé kamarády, ale i s tím, jak se k Tobě chovají spolužáci. Nikdo na Tebe nemá být hnusný, nebo Ti dělat něco, co se Ti nelíbí. Bylo by fajn, kdyby rodiče poznali i kamarády, se kterými Ti je dobře. První cestou je samozřejmě o tom otevřeně a upřímně mluvit.

    Píšeš také o tom, že ses na táboře zamilovala do vedoucího, nakonec se to dozvěděl on i Tvoje máma. I když jsi z toho byla nešťastná, přeješ mu nyní jeho holku, se kterou si rozumí.
    Nekladeš nám žádnou otázku, nebo nesděluješ něco, co bys chtěla řešit, možná jsi chtěla ten příběh jenom sdílet. První zamilování a lásky bývají krásné, ale často nemají šťastné konce. Nakonec ale většinou zbydou hezké, i když trochu smutné vzpomínky. Tak tomu může být u Tebe. Líbí se mi, že tomu vedoucímu přeješ jenom to dobré. Věřím, že i Ty jednou najdeš lásku, která Ti přinese radost a naplnění.

    Držíme Ti palce,
    Modrá linka

    Jiné téma

    Dědění dluhů po rodičích?

    Zdravím chtěl bych vám položit otázku.

    Když umře rodič který má dluhy, tak to přejde na jeho děti nebo ne? A když rodič (otec) s dluhy ale neměl dítě v péči, tak to dítě pořád může dostat jeho dluhy nebo ne?

    Kluk, 3. září

    Ahoj,

    dovolím si odpovědět nejdříve na to, kdo a kdy vůbec může dědit. Dědit lze na základě zákona, závěti, dědické smlouvy, nebo kombinací těchto důvodů. Pokud rodiče neuzavřou dědickou smlouvu nebo nesepíší závět, dědí se dle zákona. Ten stanoví tzv. dědické třídy, tedy kdo má přednost v dědění („zákonná dědická posloupnost") - v první dědické třídě je manžel a děti zůstavitele, přitom je jedno, zda-li jsou děti manželské, nebo nemanželské, případně zda jsou osvojené nebo zda je rodič měl či neměl v péči. Naopak rodič, který je zbaven rodičovské odpovědnosti, nemůže dědit po dítěti. Též je jedno, zda-li měl rodič manžela, i tak děti budou dědit.

    Na druhou část Tvé otázky odpovím jednoduše: dluhy se (ve většině případech) též dědí. Co když je ale zdědit nechceme? Pak existuje několik možností, my si uvedeme dvě hlavní.

    1) Odmítnout dědictví
    Poměrně lehce pochopitelné. Jakmile odmítne dědic (dítě) dědictví, hledí se na něj, jako by dědictví nenabyl a nastupují jiní dědicové. Tímto se vyhne jak majetku, který může zdědit, tak i dluhům.

    2) Výhrada soupisu pozůstalosti
    V tomto případě hradí dědic jen dluhy do výše ceny nabytého majetku. Zároveň však nabývá (dědí) majetek po zůstaviteli (rodiči). Jedná se o institut, který se využívá při přijímaní dědictví.

    V případě, že je rodič zadlužen a nemá skoro žádný majetek, popřípadě o jeho majetek nemáme zájem, je výhodnější dědictví odmítnout. Pokud neuplatníme ani jedno z těchto práv, bude na nás převeden celý majetek s plnou výši dluhů.

    Měj se hezky!

    Jiné téma

    Vadí mi vykání

    Ahoj, vadi mi to, ze mi skoro vsichni vykaji a skoro nikdo se ke me nechova jako k diteti. Je mi 12 let, ale merim neco pres 170 cm a vypadam na cca 16 let. Jednou na hudebnim festivalu mi uz ani nechteli prodat detskou vstupenku (nebo respektive dat, byla koupena ale v reakci na otazku, ze kde je moje vstupenka pani odpovedela: „vy jste velka, kolik vam je?“). Plus mi vsichni vykaji, samozrejme krome pratel, rodicu a celkove lidi co vi kolik mi je let. Je to strasne neprijemny, jakoze uz nejsem dite nebo co? Je to frustrujici. Nevite, jak se s tim nejak smirit, nebo co teda udelat? Predem diky za odpoved.

    holka, 12 let, 9. září

    Ahoj,

    chápu, že je Ti nepříjemné vykání, když se cítíš být spíš ještě dítětem. Současně rozumím, že pokud, jak píšeš, vypadáš starší, lidé, kteří Tě neznají spíš vykají, protože si myslí, že Ti je už skoro 18 let. Ptáš se, zda se s tím máš smířit anebo se s tím dá něco dělat. Určitě se s tím smiřovat nemusíš a je v pořádku, pokud se v dané chvíli ozveš a požádáš, aby Ti tykali, že je Ti to takto příjemnější. Bude možná únavné to říkat v každé situaci, kdy někdo neodhadne Tvůj věk, tak je na Tobě, jak si to nastavíš. Napadá mě, že u některých lidí se s tím můžeš smířit - třeba tam, kde se s daným člověkem už znovu neuvidíš a mluvíte spolu jen jednou. A u lidí, kteří s Tebou komunikují častěji si řekni, jak by sis to přála. Ale klidně můžeš lidi opravit i jednorázově, jde o to, aby Ti v tom bylo dobře. Věřím, že pokud slušně požádáš, aby Ti tykali, že je Ti jen 12 let, lidé to budou respektovat. Je v pořádku říct druhým, co nám je a není příjemné, a požádat o to, co potřebujeme. To platí i pro jiné situace, určuješ si tím hranice a v životě se s tím potkáš ještě mnohokrát.

    Držíme Ti palce a přejeme hezké zářijové dny.
    Modrá linka

    Jiné téma

    Ráda bych nosila podprsenku

    Ahoj Alíku, omlouvám se že už zase píšu, takže pokud jsou tu důležitější dotazy, odpovězte na ně. Už dlouho bych chtěla nosit podprsenky ale mám jenom jednu sportovní, chtěla bych nosit normální pro holky mého věku. Nemám sice prsa skoro ani vidět ale mám vidět bradavky. Mamce bych to normálně řekla ale strašně se stydím a bojím.

    Předem děkuji za odpověď
    Anonymní holka

    Holka, 13. září

    Ahoj,
    chápu, že je ti nepříjemné, když jsou ti pod oblečením vidět bradavky a tvoje maminka to určitě pochopí. Nepíšeš, kolik je ti let, nebo jak velká máš prsa, proto nedokáži odhadnout, jestli už se ve tvé velikosti prodávají klasické podprsenky. Nicméně i pro velmi malá prsa se dělají například podpsenkové topy, které účinně vyřeší problém prosvítajících bradavek.
    Určitě se neboj o tom s tvou maminkou promluvit. Jsem si jistá, že v dospívání řešila úplně stejný problém a bude mít pro tebe pochopení. Na tom, že nechceš chodit bez podprsenky není nic, za co by ses měla stydět.
    Měj se hezky!
    Bára

    Jiné téma

    Rozbitý mobil

    Ahoj všichni... trápí mě jedna věc.....

    Včera se mi rozbylmobil... Mám rozbité ochrané sklíčko, ale to pravé to odneslo víc...... Blbý je dotyk v pravém rohy dole....

    Byla to nehoda, mamka se nijaknezlibila ale já jsem pořád smutná, a trápí mě to... Kolik tak asi stojí oprava displeje?

    Děkuji za odpověd

    holka, 12 let, 8. září

    Ahoj, to mě mrzí, že se ti rozbil mobil. Znám to, člověk si to pak vyčítá a je na sebe naštvaný, že to dopustil (upustil :-) )
    Ale takových malých nehod se ti ještě stane... Je dobré se z toho poučit, ale nemusíš věšet hlavu nebo být smutná. Technika může stejně tak selhat i bez tvého zavinění.
    Co se týče opravy, budeš potřebovat výměnu skla a zřejmě i displeje, plus nejspíš i nové ochranné sklíčko nebo pouzdro. Podle toho, co máš za telefon, by to asi šlo pořídit za dva až tři tisíce. Zkus zavolat do servisu ve tvém městě, napiš typ telefonu a zeptej se, kolik budou chtít za opravu. Do servisu jdi nejlépe s rodiči, ať ti s vyřízením pomůžou. Když dáváš mobil do servisu, nenechávej na mobilu žádné citlivé informace.

    Jiné téma

    Ahoj,
    Já vůbec nevím jestli jsem to udělala dobře nebo ne podle mě ne ale teď k věci. Začala jsem si psát s klukem a došlo to do fáze kdy se ptal na nudes. Slíbila jsem mu že mu pošlu jen když on pošle první(jako stalo se tak protože ostatním holkám všichni něco posílali no jsem to chtěla zkusit8=). No stalo se ale já mu nic neposlala nejsem blbá. Je mu 15 (podle všeho).
    Zablokovala jsem si ho a napsal mi jeho nejlepší kamarád který říkal že mu umřeli rodiče, pije, pracuje a najednou jsem se dozvěděla že mě viděl protože cestuje. A že si může ublížit a tak... Mám záznamy z toho co posílal a co jsme si psali. Nejhorší věc je že jsem ho k tomu malinko vyprovokovala ale to nebylo o nudeskách a on pak začal sám jako co mám na sobě a ať pošlu fotku. No a co s tím teď???

    Díky za odpověď;-D$>

    holka, 14 let, 29. srpna

    Milá dívko,

    děkujeme za důvěru. Je moc dobře, že se obracíš na poradnu. Podle toho, co píšeš jde o velmi divné a podezřelé chování. Je moc dobře, že jsi někomu, koho osobně neznáš neposlala své nudes. Udělala jsi dobře, když sis ho zablokovala. To, co píše jeho kamarád bych nejspíš nevěřila nebo to nebrala vážně. Trochu to zní jako hra na emoce, aby sis s ním opět začala psát. Nemáš jistotu, že jde skutečně o jeho kamaráda a ne o něj samotného a píše ti z jiného účtu. Konverzace po internetu, ve které se stupňuje intenzita zájmu o tělo a vede k žádosti o nahé fotky je podezřelá. A moc bych ti doporučila v ní nepokračovat a obě čísla si zablokovat. Snaží se v tobě vzbudit výčitky či soucit a tak tě přimět k obnově internetového kontaktu. Buď na sebe opatrná a chraň se před tímto způsobem sdílení intimity. Nech si to až do skutečného partnerského vztahu, kde budeš vědět, že můžeš tomu druhému věřit. Pokud by se stupňoval ten emoční nátlak, případně přešel ve vyhrožování, třeba tím, že ví kdo jsi, že si tě najde, že ví, kde tě potkat atd., tak raději informuj někoho dospělého, komu důvěřuješ. Případně linku důvěry Dětského krizového centra, na non stop lince: 777715215. Zde ti poradí, co máš dělat. Můžeš případně využít anonymní formu, a to na chatu. Buď si zkus otevřít nějaký chat na e-poradna. Nebo můžeš vstoupit na chat náš. Centra Locika. Je otevřený každý den od 13ti do 17ti. Najdeš ho na www.detstvibeznasili.cz. Zde ti také poradí a povedou tě tím, co můžeš v takovém případě dělat. V případě, že by ses touto osobou cítila akutně ohrožená, třeba ti vyhrožoval, vyhledal si tě nebo tě emočně vydíral, neboj se vše oznámit rodičům (pokud jím důvěřuješ) nebo někomu dalšímu z rodiny (babičce, sousedce) nebo někomu ve škole atd. Ti by nejspíš informovali o tomto jednání policii. Neboj se, nestyd se případně ozvat. Je to lepší, než si pak nést v sobě dlouhou dobu šrámy psychického zranění, což by takové počínání vůči tobě mohlo snadno způsobit. Držím ti palce. Poradce Centra Locika

    Jiné téma

    Kluk + kamarádka + papoušek

    Ahoj alčo, předem děkuji za to, jak tu všichni hezky pomáháte ostatním :-Doksmekám8-P

    Takže omlouvám se za takovou slohovku a za chybi ale…

    1. Nevím jak začít psát ale líbí se mi hrozné můj kamarád, furt spolu jsme, venčíme spolu psi, je mou oporou, a tajně mi radí prirodák (8:o) a když se na nej podívám, tak se mu rozšíří zornicky, nvm co to je xD 8-D ale bojím se ze když mu řeknu ze se mi moc líbí tak se mě bude stranit, Jo a ještě se baví s jednou holkou se kterou když prohodí jedno slovo tak tu holku mám chuť *O8= ;-D Me sa tak liiibiiiiii!Z(neni ze tridy)
    …..děkuji za trpělivost a odpověď

    2. Ve třídě je jedna holka a já jsem asi tak od 4te třídy jejím poskokem, ale pak se začala bavit s mou nejkou ale pak se z ty holky a z ty mi nejky se stali BFF atd a já byla až ta třetí odhazovali me pomlouvali me, a rvali na me. Porat me ta holka hodnotila co mám na sobě a jak vypadam ;-( jsem z toho nanervy
    Oporou mi je ten můj kamarád. Chce mi pomoc ale nechápe ty holčicí vztahy ale je hrozné hodnej a upřímněj u toho třeba říká jak je to s klukama, a to je u kluků jako dost drsný 8-P (třeba šprty servou, když se hádají tak se taky servou xd) tak aspoň se holky nervou noo… paní učitelka to řešila invidividualne ale nepohohlo to. Mamka to taky řeší ale přísně a taktu to nezajímá :-| ve třídě nemám už žádné kamose ;-(
    ……děkuji za odpověď

    3. Uletěl mi můj nejlepší kamarád papousek kakarikí ;-(;-(;-(;-(
    Jsem z toho hrooozne smutná a na sebe naštvaná protože jsem ve venkovní voliere ho měla na ruce a on po ni vyšplhal a spanikaril a uletěl někam do….. ;-(;-(;-(;-(;-(;-(;-(;-(;-(;-(;-(;-(;-( jsem tak smutnaaa :((( bulim furt jak děcko nevím jak to zastavit a ten pocit viny … děkuji za trpělivost a pomoc a odpověď když toto píšu tak skoro brecim :-(

    Fakt se omlouvám ze je to tak dlouhé ale musela jsem se někomu svěřit už to neslo :-(

    holka, 13 let, 2. září

    Ahoj,

    děkujeme Ti za důvěru, se kterou ses nám ozvala. Posíláš nám tři dotazy, postupně Ti na ně odpovím.

    Nejprve zmiňuješ kluka, který se Ti moc líbí, trávíte spolu čas, pomáhá Ti. Bojíš se mu říct, že se Ti líbí, aby se Tě pak nestranil. Nepokládáš nám přímo žádnou otázku, ale beru to tak, že asi nevíš, jestli se mu svěřit nebo ne, případně jak. Kdyby Tě k tomu zajímalo něco jiného, zkus nám napsat konkrétněji. Pokud se Ti líbí, je přirozené, že máš zároveň i obavy, že bys ho ztratila, kdybys mu o tom řekla. Zároveň si říkám, že pokud mu to neřekneš, budeš dál v nevědomosti a pravděpodobně nad tím budeš dokola každý den přemýšlet. Kdyby ses rozhodla, že mu o tom řekneš, nejlepší je mluvit o svých pocitech a netlačit na něj. Klidně mu můžeš říct i svou obavu, že se Tě bude stranit a že bys byla nerada, kdyby to tak bylo. Dát mu prostor, aby si to nechal projít hlavou, kdyby na to nechtěl reagovat hned. Dobré je mít na to klid, aby Vás nikdo nerušil, třeba když chodíte spolu venčit psy. Myslím, že sama z jeho reakce poznáš, jak to má. Co s tím pak dál vymyslíte spolu, nejsi v tom sama.

    Dál píšeš o tom, jak se to vyvinulo s Tvou nejlepší kamarádkou a jinou holkou, která Tě má za poskoka. Vypadá to, že teď se k Tobě nejlepší kamarádka otočila zády a ani nikdo jiný se s Tebou ve třídě nebaví. To je mi líto a není to správné. Je dobře, že jsi to řešila s učitelkou i s mámou. Psala jsi, že učitelka to řešila, ale nepomohlo to. Je úplně v pořádku obrátit se na ni znovu a říct jí, že to dále pokračuje. Pomoct by mohla i školní psycholožka, pokud ji ve škole máte. Je možné, že si paní učitelka myslí, že je to už v pořádku a tak se tím nezabývá, neboj se jí to připomenout. Mrzí mě, že máma to nechává být a nezajímá ji to. Zasloužíš si, aby se doma zajímali o to, co ve škole prožíváš. Napadá mě, jak to máš s někým jiným z rodiny, jestli se dá svěřit i jinde než u mámy nebo táty. Rozhodně bys na to neměla být sama. Kdyby se to nelepšilo, neváhej se obrátit i na nás na lince nebo na chatu, vše najdeš na www.modralinka.cz

    Poslední Tvůj dotaz, nebo spíš sdílení, se týká Tvého papouška, který Ti uletěl. Vnímáš to jako svou vinu a je Ti to moc líto. Naprosto tomu rozumím, takové pocity jsou v pořádku. Chápu, proč to vnímáš jako svoji vinu, možná se Ti zdá, že jsi byla málo opatrná. Na druhou stranu neudělala jsi to schválně a seběhlo se to asi velmi rychle. Přála bych Ti, aby sis to dokázala odpustit, protože vina ho zpět nevrátí a může Ti bránit v tom, aby ses s jeho ztrátou vyrovnala. Co Ti naopak může pomoci, je třeba dopis na rozloučenou. Můžeš ho psát tomu papouškovi, zavzpomínat na to hezké, co jste spolu zažili, co jsi na něm měla ráda. Součástí dopisu mže být i Tvé odpuštění sama sobě.

    Přejeme Ti klidný začátek školního roku a hezké babí léto,

    Modrá linka

    Jiné téma

    Značkové zboží

    Ahoj poradno, mám takový blbý dotaz, ale za zeptání nic nedám... Když jsou různé značky třeba Nike, Calvin Klein, atd, pokud chci mít zboží od těchto značek originální a ne jakože fake, tak musím shánět ty značky v oficiální prodějně nebo si myslíte že toto oficiální oblečení je i v obchodech jako třeba sportisimo, newyourker, atd? Mě někdy napadá jestli v těchle obchodech nemůže být to oblečení fakové, prostě neoficiální. Myslím si že když už si člověk kupuje něco dražšího a chce nosit značku, tak chce aby to rozhodně bylo originální oblečení a ne jen náhražka. Omlouvám se za tenhle dotaz, snad jste z něj pochopili na co se ptám, děkujuu :D

    člověk, 12 let, 1. září

    Ahoj, je skvělé, že se zajímáš o to, jak věci fungují. Co se týče značkového zboží, mají to různé firmy nastavené různě. Některé mohou své výrobky prodávat pouze ve svých obchodech. Obvyklejší ale je, že zboží je dostupné i v jiných prodejnách, např. v outletech. Tam lze také získat značkové zboží –⁠ třeba z minulého roku –⁠ za nižší ceny. Opatrnější bych byl při kupování značkového zboží on-line, tam se, hlavně na bazarových stránkách, určitě mohou objevovat i padělky.
    Obecně bych se ale zamyslel, proč chci koupit tu nebo onu značku. Tedy zda je to pro mne záruka kvality nebo zda se chci před někým „vytáhnout“ značkovým zbožím. Ne vždy platí, že dražší zboží je automaticky kvalitnější.

    Jiné téma

    Oslovit průvodce z hradu?

    Ahoj poradno, nedávno jsem byla na prohlídce jednoho hradu a tam nás provázel skvělý pro mě až dokonalý průvodce, který věděl o čem mluví a vypadal při tom, že ho to vážně baví, ale nejvíc důležitá událost z tohoto příběhu je, že mně se líbil natolik, že jsem si prostě zapamatovala jeho jméno a našla ho na instagramu a najít se mi ho taky povedlo. Chtěla bych mu napsat, ale problém je, že se moc stydím. Říkám si, že by se mi mohl vysmát nebo by mu to připadalo trapné. Na druhou stranu si říkám, že bych nic neztratila. Přemýšlím nad tím poslední dny často a nevím jestli je to dobrý nápad.

    holka, 30. srpna

    Ahoj z Modré linky,

    píšeš nám o tom, že Tě na prohlídce jednoho hradu zaujal průvodce, který se Ti zdál skvělý až dokonalý. Poslední dny uvažuješ nad tím, že bys ho kontaktovala na sociálních sítích, brání Ti ale to, že se stydíš.

    Chtěla bych ocenit, že se jednak nebojíš zeptat na to, co Tě zajímá, ale také i to, že jsi aktivní a jdeš za tím, čím jít chceš. Myslím, že toho průvodce oslovit můžeš, je ale dobré si říct, co tím chceš získat (třeba mu poděkovat, nebo si psát, nebo něco jiného…) a podle toho zvolit, zda a co mu napíšeš. Klidně můžeš být upřímná a říct, že se v té situaci trochu (nebo víc) stydíš. Tím se možná Tvůj stud zmírní a i on bude vědět, jak to máš.

    Někdy nám život přináší nečekaná setkání, která nás obohatí a není vůbec špatné si tyto chvíle nějak „podržet“ a uchovat. Možná by Ti pomohlo zeptat se nějaké kamarádky (nebo i rodičů, pokud k nim máš důvěru), poradit se a dát jí třeba i přečíst, co chceš napsat.

    Přejeme pěkný podzim,

    Modrá linka

    Jiné téma

    Prodejnost nealkoholického piva

    Ahoj, mám jednu otázku:
    Můžou mi když je mi 12 let prodat v obchodě nealkoholický ochucený birrel?
    Děkuji za odpověď 👍

    holka, 12 let, 31. srpna

    Ahoj,

    ač je „nealkoholický“ Birell nevhodný pro děti, není u něj zákaz prodeje osobám mladším 18 let, tedy je volně prodejný.

    Užij si zbytek dne!

    Jiné téma

    Vyzvídání osobních údajů jako trestní čin?

    Ahoj,

    Je vyzvídání os. údajů od lidí např. přes Facebook Trestný čin?

    jakože někdo se někoho ptá, kdy se narodil atd, nebo kde bydlí a tak?

    díkok

    holka, málo let, 30. srpna

    Ahoj,

    samotné vyzvídání - tedy pokud jsou osobní údaje sděleny dobrovolně jednou osobou druhé osobě - nelegální není, až na krajní případ, kdy vytrvale druhou osobu prostřednictvím prostředků elektronických komunikací, písemně nebo jinak kontaktuje, a to tak, že toto jednání je způsobilé vzbudit v něm důvodnou obavu o jeho život nebo zdraví nebo o život a zdraví osob jemu blízkých.

    Větší problém většinou spočívá v tom, kdyby někdo tyto údaje zneužil, třeba k tomu, aby uzavřel nějakou smlouvu. Přeci jen, většina z nás zná jméno a příjmení, místo bydliště, datum narození našich přátel - tyto údaje však známe právě proto, že jsme přátelé. Odkážu se na zkušenější kolegy a raději připomenu to, že je velice špatný nápad někomu posílat naše osobní údaje.

    Přeju pohodový začátek školy!

    Jiné téma

    Učení + být oblíbená + jak se líbit?

    Ahoj Alíku, jelikož za chvíli začíná zase škola, tak bych potřebovala nějaké rady jak si více zapamatovat učivo, mně totiž tohle dělá celkem problém. Také bych potřebovala vědět co bych měla dělat proto, abych byla více oblíbená ve třídě. My tam máme jednu holku se kterou se baví úplně všichni, ale úplně. Je i celkem populární ve škole, možné proto, protože je to dcera zástupkyně... A ještě jedna věc, moje dvě nej kámošky už mají kluka, moc jim to přeju, ale já nemám nikoho, je asi pravda, že jsem z nich nejhnusnější, ale taky bych chtěla kluka. Myslím, že ve škole se nikomu nelíbím. Co bych měla s tím dělat?
    Děkuji za odpovědi

    holka, 12 let, 27. srpna

    Ahoj,

    napsala jsi nám více dotazů najednou a všechny tak trochu souvisí s tím, že za chvíli začíná nový školní rok. Budu na ně odpovídat postupně.

    Máš pravdu, že vytvořit si ideální osobní styl učení není právě jednoduché - někdo si lépe pamatuje přečtený nebo napsaný text, někdo slyšené, někdo se potřebuje u učení nebo vzpomínání hýbat. Není nic špatného na tom všechny způsoby vstřebání učiva kombinovat. Na YouTube jsou k vidění i videa, jak si dělat poznámky během výuky nebo výpisky z učebnice, aby se z nich dobře učilo. Někdy také pomůže, když se zamyslíš nad tím, co Ti pomáhá při testu nebo ústním zkoušení si vzpomenout. Obecně není pro mozek přirozené učení velkých dávek učiva najednou, potřebuje spíše časté opakování malých kousků, důležitý je i přísun kyslíku, vody a dostatek spánku.
    Podle věku soudím, že jdeš letos na druhý stupeň, kde je učiva víc a v některých předmětech i náročnější. Chci Tě ujistit, že určité zhoršení prospěchu je úplně běžné. Pokud máš ale pocit, že bys s učením potřebovala pomoci, bylo by dobré, kdybys s rodiči navštívila Pedagogicko - psychologickou poradnu. Tam Ti i s pomocí různých testů mohou pomoci najít vhodné učební triky právě pro Tvůj mozek.
    Napadlo mě také, že učení hodně ovlivňují i pocity. Přemýšlím proto nad tím, jak se cítíš ve škole s učiteli nebo spolužáky. Kdyby Ti jen pouhá vzpomínka na školu způsobovala nepohodlí a nervozitu, bylo by o to obtížnější účelně se učit.

    Rozumím tomu, že bys chtěla být oblíbená podobně jako Tvoje spolužačka. Není úplně nutné být kamarád s každým, někdy úplně stačí mít pár dobrých přátel. Zároveň není povinnost najít si kamarády ve třídě, i když je to příjemnější. Spolužáky si nevybíráme a někdy si jednoduše nemusíme klapat do noty. Proto je fajn hledat kamarády i jinde, například i v sousedství nebo v kroužku. Na tohle téma určitě na Alíkovi najdeš víc dotazů a odpovědí. Většinou se lidé rádi kamarádí s někým, kdo umí vyslechnout, podpořit a je s ním legrace. Totéž vlastně platí i pro vztahy s kluky - vzhled sice není úplně nedůležitý, ale není nejdůležitější (sebekrásnější protivná ježibaba je pořád ježibaba a kluci to časem prokouknou). I když se třeba sama sobě moc nelíbíš, zkus najít alespoň jednu část těla, která se Ti na sobě líbí. Taky se zkus usmát a pochválit, když se vidíš v zrcadle, zaručeně to zlepšuje náladu. Každý jsme jedinečný a věřím, že někde existuje kluk, pro kterého budeš úžasná přesně taková, jaká jsi. Jen Ti nedokáži předpovědět, kdy a kde ho potkáš. Nemá smysl ze sebe dělat někoho jiného, je to matoucí pro ostatní, nepřirozenost vycítí, a vyčerpávající pro dotyčného, nedá se to vydržet věčně.

    Myslím, že by bylo dobré, kdyby sis o tom všem, cos napsala nám, popovídala s rodiči nebo alespoň jedním z nich. Napsalas nám o velkém kusu svého života, rodiče by měli vědět o čem přemýšlíš, co Tě trápí nebo těší. Dost možná zažívali ve Tvém věku něco podobného a popovídání by vás mohlo i sblížit. Taky Tě znají nejlépe, tak by Ti jejich postřehy mohly nejvíc užitečné. Navíc Ti rodiče mohou zařídit odbornou pomoc, jestliže společně usoudíte, že by se hodila.

    Barevný podzim Ti přeje

    Modrá linka

    Jiné téma

    Kapesné

    Dobrý den,
    je mi 12 let a dostávám kapesné 150 kč měsíčně ,ale příjde mi že to je málo.
    Nejsem z nějaké extrémně bohaté rodiny ,ale chudí taky úplně nejsme. Zajímalo by mě kolik je cca průměrné kapesné v mém věku.

    Předem děkuji za odpověď. :)

    holka, 12 let, 20. srpna

    Ahoj, co se týče kapesného, hodně záleží na tom, co si z něj platíš a co ti platí rodiče. Některé děti dostávají vyšší kapesné, ze kterého si ale pak samy kupují obědy ve škole nebo platí náklady na telefon. Cílem kapesného je dát dítěti základní povědomí o hodnotě peněz.

    Podle průzkumu z roku 2021 dostávají české děti průměrně 100, 130 a 280 Kč se stoupajícím věkem.

    Pokud máš pocit, že ti kapesné nestačí, prober to s rodiči. Navrhni třeba, s čím jim můžeš lépe pomoci v domácnosti. Můžete z toho udělat „pohyblivou složku kapesného“. Když splníš své povinnosti (úklid, pomoc na zahradě apod.), dostaneš základní kapesné. Když pomůžeš s projekty navíc (mytí oken apod.), dostaneš peníze navíc. Je to jen návrh, záleží na tvých rodičích a na tobě, co si domluvíte.


    Prosba od Alíka

    Podpořte prosím
    Modrou linku!