Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alík radí dětem

    Sexuální orientace

    Ahoj, mám takový problém, nebo spíš… trochu víc problémů.
    Prostě, jde o to že mi přijde že moje máma mi skoro nic nedovolí. Teď nemyslím jako nějaké věci. Tady ani nejde o peníze, nebo že bych chtěla nějaký předražený věci atd.. ale spíš.. jako mě nikdy tolik netrápilo že mám třeba akné nebo nějaké nedostatky, s tím třeba člověk ani moc udělat nemůže ale teď mě trápí to že mám chlupaté nohy a podpaží. :( nemyslím nějaké chmíříčko ale tmavé delší chlupy. Samozřejmě nejsem jediná.. u nás ve třídě taky holký mají chlupy. Jenže oni prostě řeknou mámě jestli by nemohli žiletku a mají to ale já: jsem se jen tak jenom zmínila o tom že by jsem si ty nohy chtěla třeba jen vydepilovat ale máma na mě hned začala poučovat že se poprvé oholila až v 16ti a že za „jejích dob“ to bylo normální a taky se za to nikdo nikomu neposmíval (bylo to prostě normální) jenže teď je normální se holit. A teď když je teplo nemůžu nosit ani kraťasy. Mě osobně to až tak nevadí ale záleží mi na tom co si o mě lidi myslí. Nechci aby si o mě mysleli že jsem nějaká nehygijenická špindíra. A taky se mi za to smějí. Já jsem potom kvůli tomu furt ve stresu a pod tlakem co si o mě lidi říkají, a přitom by stačilo tak málo… jen abych si ty nohy a podpaží aspoň vydepilovala.:(
    Taky mi třeba nedovolí podprsenku a to mi je hodně nepříjemné ještě k tomu když mě nutí nosit tílka a prostě odmítám a pak to skončí tak, že se rozbrečím a máma je naštvaná. A to co jsem tu popsala jen základní hygienické návyky holek v mém věku které mi máma zakazuje a já se cítím hodně nepříjemě a nepřirozeně. Na to že bych si mohla třeba jenom nabarvit pramínek vlasů nebo třeba zastříhat konečky bych mohla rovnou zapomenout nemůžu mít vůbec vlastní styl. Furt mi říká proč nejsem jako ostatní holky ze třídy které nosí sukně kraťasy atd. Já bych je taky klidně nosila jenže jí nedochází že je to jen kvůli ní když mi nedovolí si ani vydepilovat nohy.
    Nevíte jak jí mám přesvědčit aby mi to povolila? Nebo aspoň třeba jestli si jde nějak po domácku vydepilovat nohy😩 vím, už vymýšlím blbosti ale už fakt nevím.
    Ještě jsem taky strašně zmatená z mají sexuální orientace. Asi do 11 let jsem byla normálně heterosexual ale potom se mi začala líbit jedna holka z kroužku na který chodím a postupem času jsem zjistila že se mi asi nelíbí kluci😶 jsem ze všeho strašně zmatená a vůbec mi to nepomáhá. Taky mi strašně snižují seběvedomí ty lidi jak říkají že všechny „třináctky“ jak jim řikají mají fake deprese a hrají si na lgbtq a všechny kouří a pijou a co já vím co všechno a háží všechny do jednoho pytle i když vůbec nezáleží na věku ale na povaze člověka. Tím že nás takhle sráží tak dospívající holky to nesou hodně špatně( z vlastní zkušenosti)
    Byla bych ráda za aspoň menší radu a promiň že je to tak dlouhé ale aspoň se mi trochu ulevilo že jsem ty všechny svoje pocity mohla napsat.
    Předem moc děkuji za odpověď:)

    holka, 13 let, 24. června

    Ahoj,
    zkus si s maminou promluvit o tom, jaké potíže ti přinášejí neoholené nohy a nenošení podprsenky. Možná to za jejích dob bylo jinak, ale doba se mění a mamina možná netuší, jak moc. Řekni jí, že bys ráda nosila sukně, ale že to u spolužáků vede k posměškům, když si neoholíš nohy a že ti to není příjemné. Zkus jí to trpělivě vysvětlit.
    Co se týká sexuální orientace, není nic špatného na tom, že si nejsi jistá, jestli jsi spíš na holky nebo na kluky. Většinou časem dojde k tomu, že se preference ustálí a člověk se cítí spíše heterosexuální nebo spíše homosexuální. Řadu lidí ale i v dospělosti přitahují obě pohlaví. Uvidíš, jak se to bude vyvíjet u tebe.
    Jsem ráda, že se ti psaním zprávy ulevilo, klidně zase napiš,
    Péťa

    Na otázky odpovídají

    pracovníci Modré linky, psycholožky BáraV a Péťa, poradenské centrum Locika, MUDr. Jiří Staněk, MVDr. Přemysl Rabas, bojovníci proti kouření z projektu Nekuřátka, vědecký novinář Pragmatik a správci. Občas odpovídá i sám Alík.

    Dotazy mohou pokládat pouze děti mladší 15 let.

    Sexuální orientace

    Jsem trans + Kde seženu binder?

    Ahoj.
    Doufám že si všichni užíváte prázdniny ^^

    Dnes jsem se chtěl/a zeptat ohledně genderové identity, hlavně.

    Už je tomu pár let co mi došlo že se cítím jako opačné pohlaví.
    Nikdy mě nebavily panenky, spíše autíčka a takové to plastové nářadí pro děti, když jsem byl/a mladší.

    Posledních pár let také na mě nedostanete sukně,
    a růžové oblečení či šaty už vůbec.

    Zítra mi bude 15,
    A nějakým zázračným způsobem se mi podařilo přesvědčit svoji dost homofóbní matku aby mě nechala ostříhat na -klučičí- účes.
    Ale stejně jsem jí nebyl/a schopný/á říct, že jsem možná trans.

    Spíše kvůli její reakci, a sám se toho dost bojím.

    Co se týče LGBTQ+
    Už jsem jí několikrát zmínil že se mi líbí holky, už po delší dobu, a i když je tu ta šance že se to všechno později změní, chtěl bych aby to aspoň lehce respektovala když to zatím přetrvává.
    Ale moc dobře to nedopadlo.

    A tak si dokážu lehce představit že to bude '' velký špatný '' až se dozví že její dcera je trans.

    Tudíž..
    Rovnou k otázce.

    1. Jak řeknu matce [která je dost trans-fóbní] že jsem trans?
    2. Jak poznám že se to opravdu nezmění?
    3. Jak/kde jsem si schopný obstarat v ČR binder, nejlépe bez vědomí či souhlasu rodičů?

    Děkuji.

    kluk?, skoro 15 let, 20. července

    Ahoj z Modré linky,

    představuju si, že to pro Tebe není snadné necítit se dobře ve svém těle, nebýt v souladu s tím, jak ses narodil/a. A chci Tě podpořit v tom, že pocity nejsou špatně, i když nám třeba říkají něco, co se nám ne vždy musí nutně líbit. Chci Tě tedy podpořit v tom, abys svým pocitům naslouchal/a. To je i odpověď na Tvou otázku, jak poznat, že se to opravdu nezmění. Neexistuje žádná spolehlivá odpověď, to jediné, co můžeš, je právě naslouchat svým pocitům, Ty jsou totiž naší směrovkou v životě.

    Ani na to, jak mamce říct, jak to s Tebou je, není žádný spolehlivý recept. Můžeš třeba využít příběhů lidí, kteří si stejnou situací prošli před Tebou a na jejich příkladu mamce buď postupně naznačovat, nebo rovnou říct, že to máš stejně. Ze známých osobností změnou pohlaví prošla například zpěvačka a herečka Lucie Brychtová, dříve Petr Brychta. Ty znáš mamku nejlíp, tak můžeš nejlépe odhadnout, jak na to. Bohužel, nejde zařídit, aby ten druhý přijal naši zprávu, jak si přejeme. Můžeš si ale pro sebe hledat podporu u druhých lidí, kteří budou na Tvé straně, mít při sobě nějaký talisman, který Tě posílí, a tak podobně.

    Kde koupíš binder, to netuším, pravděpodobně v nějakém obchodu s prádlem, můžeš si to ale vygooglit na internetu. Případně by Ti s tímto i ostatními dotazy mohli poradit v poradně "S barvou ven" (https://www.sbarvouven.cz/). Můžeš tam zkontaktovat lidi, kteří řešili podobné otázky jako Ty a zeptat se jich, jak na to šli oni.

    Přejeme Ti odvahu a sílu žít svůj život tak, jak to cítíš Ty,
    Modrá linka

    Sexuální orientace

    Dobrý den. Zdravím všechny,
    Mám tu takový menší problém ale i dotaz.

    Dost často přemýšlím nad svou sexuální orientací a dost v tom lítám, během tohoto školního roku se mi líbily dvě osoby.

    1. Byla moje nejlepší kamarádka a měla jsem jí nutkání dát pusu třeba na tvář nebo klidně i na pusu.

    2. Byl můj spolužák Honza. Líbila se mi jeho povaha a to jak se hezky chová k holkám, ale i jak vypadal. Je hezky co si budem. Řekla jsem mu to a on mě odmítl. A i když mě odmítl tak jsem se nerozbrečela a prostě jsem to příjmula.

    Tak tedy nevim jestli jsem bisexuál nebo lesba (dokážu si představit chodit s holkou a přiznat si to. A dokážu si s ní klidně představit pusu i postelové hrátky), jsem opravdu na vážkách.

    A hlavní můj problém jsou rodiče. Protože kdybych opravdu byla a udělala coming out před rodiči, bojím se, že by mě přesvědčovali jestli jsem si opravdu jistá jestli jsem se nemýlím nebo něco podobného (můj taťka by s tím byl nejspíš v pohodě ale mamka má názor že bisexuálové neexistují).A taky bych se obávala toho že by mě kvůli mě sexuální orientaci vyhodili z domova.

    Adell, 14 let, 10. července

    Milá pisatelko,

    děkujeme za důvěru s jakou se obracíš s tímto citlivým tématem na naší poradnu. Píšeš, že přemýšlíš nad svou sexuální orientací neboť se ti začíná ukazovat, že možná cítíš náklonnost jak k holkám, tak klukům. Zatím nemáš přímo zkušenost, probíhá to na úrovni pocitů a proto si nejsi jistá, jak to vlastně s tebou je. Myslím si, že je to tak v tvém věku přesně jak má být. Vše se probouzí a ukazuje, poznáváš sama sebe. Budeš získávat víc zkušeností, i těch z osobního tělesného kontaktu a vše se ti tím víc a víc vyjasní. Je to vývoj. Určitě o tom budeš i komunikovat s podobně stavěnými osobami a tak budeš získávat víc informací o sobě a lépe se poznáš. Jsi ve věku, kdy se v tobě sexualita  probouzí a rozvíjí, chce to  čas tomu v sobě víc porozumět, a to bez ohledu na to, jaká tvoje sexuální orientace nakonec bude. Takže tvá nejistota je úplně normální a pochopitelná. Buď k sobě citlivá a pozorná a vnímej signály těla, co chce a co nechce. Tělo je v tom dobrý učitel. Nenech se  tlačit nebo manipulovat do vztahů, u kterých ti něco v tobě říká, že jít nechceš. Sexualita je velice citlivé a zranitelné místo v duši člověka. Raději pomalu ale opravdově. 

    Píšeš pak také o tom, že máš strach, jak to přijmou rodiče. Doporučuju ti aby jsi ani v tomto nespěchala. Jak budeš lépe poznávat sebe sama a budeš si sebou jistá a pevnější ve svém rozhodnutí tak se ti bude   vůči rodičům vystupovat lépe.  Když z tebe ucítí tvou sebejistotu a náhled na to, že víš co chceš, tak tě budou víc respektovat a přijímat. Máš strach, že tě rodiče kvůli tvé sexuální orientaci vyhodí z domova. Do 18ti let, že ze zákona z domova vyhodit nemůžou. A v 18ti letech zase budeš dál než jsi teď, tvá situace bude jiná. Určitě budeš lépe vědět, jak si s životem poradit, budeš nejspíš maturovat na nějaké škole, budeš si jistá tím, kdo jsi. To jaká bude reakce rodičů můžeš asi už nyní trochu odhadnout z toho, jaký jste měly do teď vztahy. Pokud od nich cítíš přijetí, máte pozitivní, uvolněné vztahy, cítíš se doma dobře, tak se dá hodně předpokládat, že přijmout i tvou případnou jinou sexuální orientaci. Třeba jim to nepůjde hned ale postupně si na to zvyknout a naučí se s tím žít. 

    Pokud budeš potřebovat o tom víc napsat, tak můžeš třeba využít nějaký z chatů na lince důvěry pro děti nebo od Centra Locika. Můžeš se znovu obrátit i na poradnu. 

    Tak ti moc držím palce, aby se ti to vše dobře vyjasnilo a ty našla své pevné a opravdové místo v životě a mohla být spokojená s tím kdo jsi,

    s pozdravem, 

    Poradce Centra Locika

    Sexuální orientace

    Dobrý den,
    je to asi hodně hloupá myšlenka, když mám jenom 14 let, jenže vůbec si nejsem jistá, zda se mi líbí kluci nebo holky.
    Nemám žádné kamarády opačného pohlaví a žádný kluk mě zatím úplně nezaujal. Moje máma tvrdí, že jsem ještě neměla možnost potkat nějakého dobrého kluka a vsadím se, že jako každý jiný rodič by chtěla jednou vidět moje děti (jakože ne adoptované).
    Taky říkala, že by jí zas tak nevadilo, kdybych byla na holky, ale netuším, jestli to myslela vážně, jelikož kdykoli někde vidí zmínku o LGBT komunitě, nevypadá, že by k této menšině měla respekt.

    Tohle asi teď bude trochu mimo téma, ale před několika dny jsem jela domů na kole, ze strmého kopce vedle nějakého chodníku, a pak jsem se náhle zadívala na jiné holky, které šly stejným směrem, když v ten moment jsem asi na chvíli ztratila vědomí a pak jsem spadla prudce na ten chodník. Nevím, jestli to bylo, protože jsem byla unavená, nebo jsem příliš věnovala pozornost těm lidem okolo.

    Takže zkráceně, moje otázka je - Mám dělat, že jsem na kluky a nechat si své myšlenky pro sebe, nebo být sama sebou..?

    holka, 14 let, 16. července

    Ahoj,
    nejistota ohledně sexuální orientace se u lidí tvého věku vyskytuje docela často. Je fajn dát si dost času, rozhlížet se kolem sebe a uvidíš, jestli tě nakonec budou přitahovat spíš kluci nebo holky.
    Svoje myšlenky ohledně své orientace si nemusíš nutně nechávat pro sebe. Může být přínosné promluvit si o nich s kamarádkami nebo s maminou, pomůže ti to srovnat si myšlenky.
    Měj se krásně!
    Péťa

    Sexuální orientace

    Ahoj Alíku, už dlouho přemýšlím nad mojí sexuální orientací a poslední dobou jsem strašně zmatená chvíli se mi líbí kamarád kterého znám dlouho a chvíli se mi líbí zase moje BFF a nevím proč se mi to děje. (předem děkuji za odpověď :D)

    holka, 11 let, 12. července

    Ahoj,
    nejistotu ohledně sexuální orientace zažívá spoustu lidí. Někomu se mohou dokonce líbit i kluci i holky zároveň. Tahle zmatenost, kterou popisuješ, je normální, zvlášť ve tvém věku. Je třeba nějaký čas, aby ses dobře zorientovala ve své sexualitě. Užívej si přátelství s kamarádem i BFF, uvidíš časem, jestli budeš mít potřebu si s někým z nich začít něco víc.
    Měj se krásně,
    Péťa

    Sexuální orientace

    Pojem „normální orientace“

    Ahoj, chci jen říct, že u nás ve škole jsem ke konci školního roku slyšela od děcek něco, že „normální orientace“, a chci tedy říct, že žádná vyloženě normální orientace není... je úplně v pořádku, když jsi gay, lesba, bisexuál, pansexuál atd. Stejně tak, jakou máš barvu pleti, jak vypadáš, jakou máš váhu (i když tady u té váhy, když je člověk obézní, tak to ze zdravotního hlediska není úplně dobré), když se ty sám cítíš takový, jaký jsi, dobře, tak je to skvělý, a když ne tak (když se to týká něčeho jiného než váhy) zkus se sám k sobě otevřít, být upřímný a říct si, co se ti na sobě líbí... A jestli se ti někdo za něco posmívá, tak si z toho nic nedělej, protože ten člověk má buď problém sám se sebou, a nebo má tak nudnej život, že musí řešit tebe... Každej člověk, včetně tebe, je originální, doufám že to někomu pomohlo$>

    holka, 12 let, 9. července

    Ahoj,
    nejprve musím podotknout, že poradna slouží na dotazy, ne na úderné povzbudivé proklamace, ale chápu, že se snažíš pomoct ostatním. O:-)

    normální = mající často se vyskytující vlastnosti; shodující se s normou; synonyma: obvyklý, běžný, standardní, všední, obyčejný

    Zdroj: Wikislovník

    Jelikož se na nic neptáš, můžu ti tady napsat nikoliv fundovanou odpověď, ale názor: Nepřijde mi úplně užitečné šťourat se v tom, co znamená pojem normální. Ono to slovíčko má nějakou svoji zaběhnutou jazykovou definici, která je nejspíš mnohem silnější než jakýkoliv společensky bojovný výkřik.

    Heterosexuální orientace je podle většiny průzkumů mnohem běžnější než jakákoliv jiná, takže mi nepřijde vyloženě chybné označovat ji pojmem normální. Naopak tvrzení, že není žádná obvyklá obyčejná orientace, bych za mylné považoval. To, že něco je normální, neznamená, že je to správné, zrovna tak to, co není normální, není automaticky špatné. Pokud si toto uvědomíme, možná se vytratí chuť zakázat toto přídavné jméno ze společenských diskusí… ne?

    Jestliže někdo ve školním prostředí vysloví pojem heterosexuální, probudí tím možná víc pubertálních uší, než by chtěl, to může být dobrým důvodem k hledání nějakého nesexuálního synonyma. ;-)

    Ještě bych měl zmínit, že v lidské populaci existují sexuální orientace, které i shovívavá odborná veřejnost považuje za škodlivé a nebezpečné. Třeba různé sadistické deviace – některé lidi může vzrušovat násilí a/nebo jiné druhy ubližování ostatním. Takže hodit všechno do jednoho pytle „buď sám sebou a okolím se netrap!“ není úplně vždycky tak skvělá rada, jak se na první pohled zdá.

    Lidské touhy tvoří široké spektrum a část toho spektra společnost uznává, část z dobrých důvodů odmítá, na část kouká divně i bez dobrých zdůvodnění. Zajímavým příkladem z oblasti morální psychologie je třeba hypotetický sexuální vztah mezi dvěma sestrami – i velmi tolerantní lidé se na takovou situaci většinou zatváří :-$, přestože nehrozí, že by lesbičky incestním vztahem zplodily postiženého potomka. Z jejich počínání nevznikne žádná škoda, nikdo tím netrpí, ale přesto to na lidi působí dojmem, že je něco špatně. Podobně nevysvětlitelný pocit bytostného odporu mají někteří heterosexuálové při představě homosexuálního vztahu. Někteří ho umí překonat, někteří ne… :-|

    Ještě bych měl zmínit tradiční frázi, že ve věku okolo dvanácti let je celkem normální, že lidi nemají ve své sexualitě jasno.

    Alík

    Sexuální orientace

    Jeden den jsem hetero, druhý gay

    Ahoj Alíku, mám problém. Každý den se cítím jinak - Jeden den jako hetero, bi, a gay atd. Přesto jsem se rozhodl že jsem hetero ale nevím. Je tato změna nálad dočasná a dělají to hormony? Homofob nebo něco nejsem ale gay být nechci. Díky

    PS: Jsem v pubertě

    kluk, 12 let, 28. června

    Ahoj,
    váhání ohledně sexuální orientace je v dospívání poměrně běžnou záležitostí a skutečnost, že se každý den cítíš jinak, znamená, že se teprve snažíš zorientovat sám v sobě a zatím se v sobě příliš nevyznáš. To je ale skutečně běžným průvodním jevem dospívání. Sexuální orientace je vrozená a nemůžeš se jednoduše rozhodnout, jestli budeš heterosexuál, nebo gay. Je to podobný případ, jako kdyby ses snažil rozhodnout, jakou budeš mít barvu očí.
    Doporučuji ti tedy nechat tomu volný průběh a časem sám zjistíš, které z pohlaví tě přitahuje. Teď ještě není potřeba to řešit a skutečně nech sám sobě pár let na to, aby ses v sobě vyznal a všechny tvé pocity, emoce a city se mohly ustálit. Pak ti bude tvá skutečná orientace mnohem jasnější.
    Měj se hezky!
    Bára

    Sexuální orientace

    Jsem gay?

    Ahoj,
    mám takový problém. Nevím jestli jsem gay nebo hetero. Já si myslím že jsem gay. Prostě se tak cítím. Dělal jsem si i pár testů a vetšinou mi vyšlo gay a jednou bi. Měl jsem i 2 holky a k oboum dvou jsem něco cítil ale i tak si myslím že jsem spíš na kluky. Nechci to říct rodičům dokud si nenajdu nějakého kluka. Dal jsem si na tapetu i tuto vlajku : 🏳️‍🌈 a můj táta to zjistil ale řekl jsem mu, že to není ta gay vlajka.
    Kamarádky mojí bývalé holky ze kterou jsem se rozešel protože jsem gay si myslí, že gay nejsem, protože jsem na to prý moc malej, ale já si to nemyslím.
    Mají pravdu? Jsem gay nebo ne?

    kluk, 11 let, 18. června

    Ahoj,
    chápu, že tě otázka tvé orientace trápí, ale myslím, že má pravdu tvá kamarádka, která tvrdí, že je ještě příliš brzo na to, abys dělal ohledně své sexuální orientace jakékoli závěry. Jsem přesvědčená, že to, co popisuješ, je tápání a zmatení typické pro dospívání. Píšeš, že jsi měl v jedenácti letech už dvě přítelkyně, ale cítíš, že jsi gay. Je skutečně ještě příliš brzy na to, abys měl skutečný partnerský vztah a žádné testy, které si uděláš na internetu nebo v časopise, ti tvou sexuální orientaci neobjasní.
    Nejlepší bude, když tomu necháš ještě pár let volný průběh a budeš pozorovat, jak se své preference budou vyvíjet. Až budeš starší a budeš mít zkušenost se skutečnými partnerskými vztahy, budeš mít ohledně své orientace jasno. Zatím se tím nemusíš vůbec trápit.
    Měj se hezky!
    Bára

    Sexuální orientace

    Ahoj, vím, že mám dnes už druhý dotaz, ale vážně se s tím trápím:
    Moje BFF je, jak jsem řekl v předchozím dotazu, homofobní. Nemá na to pádný důvod. Její sestra je lesba a je s tím v pohodě. Pak se jí svěřím já a najednou jsem pan kvůli tomu, že je to trend a chci být cool. (proto o tom nikdo neví, že Tiky). Když jí hodinu vysvětluji, jak mě od páté třídy přitahují holky, nevěděl jsem co to znamená, pak jsem slyšel slovo lesba, ale řekl jsem si, že mě přitahují i kluci. Pak jsem měl kluka, ale to ona ví... taková dětská láska to byla, ale i tak jsem brečel, když mě poslal někam. Vyprávěl jsem jí, jak jsem se snažila svoji tehdejší bisexualitu skrývat tím, že jsem sám sebe přesvědčil, že se mi líbí jeden kluk kvůli břišákům. I když se mi vůbec v tváři nelíbil a povahu měl hroznou. Jak jsem se pak zamiloval do jednoho kluka přes psaní a volání, a vydrželo mi to až do půlky léta. Jak mi zlomil srdce tím, že začal chodit s mojí bývalou BFF kvůli tomu, že je hezčí než já. Dál jsem se jí přiznal, jak moc jsem měl kluků dost a asi čtvrt roku jsem si myslel, že jsem lesba, jak sem pořád líbal holky. Pak jsem se, ale zamiloval do kluka, opět do jeho povahy... jak byl tajuplný, ale taky měl hezký dolíčky a vlasy a oči. Nějak mi to skončilo, nyní jsem se svým klukem, kterého jsem poznal přes volání a psaní. Taky, že jsem decentně zamilován do jedné holky z mojí třídy.
    K mému pangenderovství jsem jí řekl, že se necítím vždy, jako holka. Například dnes jsem se vzbudil a mám chuť se cítit jako kluk, chovat se tak, i když ne tak 100% vypadat. Někdy se zase nemůžu rozhodnout. Mám to tak už třičtvrtě roku, ale nikdy jsem netušil až do doby asi před měsícem, že si můžu povahově klidně každý den měnit pohlaví. Dle toho, jak se chci cítit, jak se cítím. Nezáleží na tom, jestli se cítím být zvenku v pohodě jako holka, uvnitř můžu mít muže, ženu i oba.
    Ona, mi na všechno tohle, co jsem sem napsal, řekla, že homofobii má zakodovanou v genech a celá její rodina z matčiny strany jsou homofobové. (celé to dává obrovský smysl, tahle fobie od hlavy až po paty).

    Prosím, jak mám této omezené krávě vysvětlit, že jsem se tak narodil, a že jsem se k tomuto pánvičkovství jsem se dopracovával třináct let a možná ještě budu? Myslíte, že jsem k tomu došel správně? Protože jsem četl, že touha po jiném genderu/pohlaví musí přetrvávat víc než rok, abych si mohl být jist, že to není jen období. Děkuji.

    (dnes he/him děkuji)

    holka jménem kájuška, 13 let, 14. června

    Milý Kájuško,
    Svěřuješ se do poradny již s druhým dotazem ohledně své sexuální orientace. Oceňuji tvou důvěru, s jakou se na poradnu obracíš, věřím, že to není jednoduché psát o takto citlivých, intimních záležitostech. Ptáš se jak své nejlepší kamarádce vysvětlit, že to, co o sobě zjišťuješ ohledně sexuální orientace není v tvém případě pouze snaha být zajímavý a cool. Ty sám to vše bereš velice vážně, uvědomuješ si to již nějaký čas, začíná se kolem toho formovat tvá identita a potřebuješ aby tě brali vážně i lidé kolem tebe. A přeješ si, aby tě přijímali takovou jaký/jaká jsi. Vím, že právě tyto otázky jsou hodně klíčové a typické pro tvůj věk. Je to období zvýšené citlivosti na dobré sociální vztahy, přijetí a sebepřijetí, pravdivosti druhých i sebe sama vůči druhým, hledání vlastní identity a další cesty do života. A to i bez toho, co k tomu navíc řešíš ty ohledně své sexuální orientace. Chci ti proto vyjádřit pochopení, vím, že to vůbec nemusí být snadné, takto se otevřeně hlásit k něčemu, co tě výrazně odlišuje. Je to i velká dávka odvahy si to přiznat a přijmout v tom nejdříve naplno sebe sama. Doporučila bych, zkus se tím teď tolik netrápit. Neber ty reakce tak vážně. To víš, že se s nechápavými či odmítavými reakcemi lidí kolem sebe budeš ještě dost setkávat. A možná právě nejvíc tam, kde to nečekáš. Bohužel to k této cestě životem patří. Důležité je to, jak ty sám to cítíš, jak ty si v tom věříš a rozumíš. A pokud budeš pevný a přesvědčený sám o sobě a své orientaci, tak na to budou druzí z tebe vnímat a respektovat to. Zkus to své kamarádce říci, v klidu vysvětlit a pokud to bude chtít pochopit, tak pochopí, pokud ne, netrap se tím přesvědčováním. To je nejlepší pevný bod v sobě – ta nezávislost na názoru druhých, který pro to nyní můžeš vybudovat a půjde se ti životem snadněji.
    A k tomu druhému, co se ptáš, jestli jsi ke své orientaci došel správně. To víš, že je to vývoj. . Jsi tak jako tak v obodbí vývoje sexuality a partnerského vztahování se. A tomu, samo o sobě, je potřeba nechat čas. Jsou to zákonitosti psycho-sociálního vývoje. Jsi v období adolescence a psycho-sociální dospělost přichází přibližně kolem 18-19ti. Příroda ví, proč to tak má. Až budeš plnoletý/plnoletá, tak si budeš nejspíš svou orientací úplně jistý, bude to tvá zakotvená identita a je dost možné, že tě takové problémy, jako dnes píšeš už trápit nebudou. Budeš prostě nad tím. Tady je moje hlavní doporučení, sleduj svůj vývoj, buď vnímavý/vá k tomu, co se v tobě děje, co cítíš, jak ti je, psychicky i fyzicky. Ale měj se sebou trpělivost, nespěchej. Sleduj kam tě to táhne, co si přeješ či nepřeješ. Nyní jsi v období, které je charakteristický velkými výkyvy, v emocích i tělesném prožívání. Ale to je v pořádku. Určitě už nyní můžeš cítit zárodek toho, že s tvou sexuální orientací je to jinak. A je to pravdivé. Nech to v sobě dozrát.
    Tak ti moc držím palce,
    S pozdravem,
    Poradce Centra Locika

    Sexuální orientace

    Ahoj, už jsem tady zas <3, mám takový malý problém, který už nějakou dobu trvá. Chci svým rodičům říct, že jsem pansexualní pangender a z části nebinární (jakože mi nepasuje vůbec žádný gender, proto se taky cítím na všechny).
    Můj největší problém je, že se bojím, že vůči mě budou homofobní, ale ne v tom populárním smyslu, aby řekli, že LGBT neexistuje a nebo, že je to nemoc. Bojím se, že to nevezmou přímo ode MNĚ, že řeknou, že je to jen období, nebo tak. (Btw není, cítím to už skoro dva roky, jednu dobu sem si dokonce myslel, že jsem lesba)
    Další problém je to, že asi nevezmou, že jsem pangender. Pokoušel jsem se to dnes naznačit tím, že jsem email do školy psal v mužském rodě. Otec se naštval, že se snažím být zajímavÁ.
    Taky si nejsem pořád jist sám sebou. Nevím, jestli sem správně vyložím své, pocity, aby ste mi pomohli je pochopit, ale pokusím se: Pansexual jsem tak na 99%, protože se občas cítím jako omnisexual. Jakože dokážu rozlišit, jaký gender mně přitahuje víc a míň. Další den mi to je jedno. Nechápu se.
    Pak nejsem spokojen se svým gendrem. Sice se mi líbí, že vypadám jako holka, velký kozy, boky a zadek, ale mám problém s tím, že mě všichni automaticky jako SHE/HER berou. Chci aby mně někdy brali jako kluka, přes to, že venku jsem holka. Ale taky jsem možná více osobností, jako THEY/THEM. Zároveň ale jen jedna. Já. Jak říká můj kluk, můžu se cítit i jako žehlička xd.
    Občas před někým omylem řeknu něco ve smyslu: Jsem rád, že tě mám. Člověk hned že: RáDa. Ale tf v tu chvíli to tak zrovna necítím tak ať to respektuje.
    Taky moje BFF je homofobní. Ale to jí nějak vysvětlím, i když mě štve.
    Prosím jak mám o tom říct rodičům a co si myslíte o všech mých problémech? Děkuji

    (Dnes he/him děkuji)

    holka, 13 let, 14. června

    Ahoj,
    otázka genderu, sexuální identity a sexuální orientace je ohromně složitá záležitost. Píšeš, že se někdy nechápeš a máš na to plné právo. Chce to čas, porozumět svým pocitům a preferencím. V tomhle může pomoct promluvit si s psychologem, který ti pomůže srovnat si myšlenky a lépe si porozumět. Zkus se obrátit třeba na školního psychologa.
    Mluvíš o tom, že by sis přál/a, aby tě lidi vnímali jako kluka/holku podle toho, jak se zrovna cítíš. Tím je ale stavíš do velké nejistoty ohledně toho, jak s tebou mluvit. Jsme zvyklí, že pohlaví se obvykle nemění ze dne na den a přepínat mezi ona/on je poměrně náročné. Určitě je můžeš zkusit požádat, aby se chovali, jak si přeješ, uvidíš, jestli to půjde.
    S rodiči se zkus nejdřív pobavit o tom, jak se staví k různým variantám sexuální identity a orientace, abys zjistila, jakou reakci od nich můžeš čekat. Pak by mohlo být snazší popsat jim vlastní vnímání sebe sama. Některé pojmy (pansexualita, nebinární,…) jim možná budeš muset vysvětlit, protože jsou to ne úplně známé pojmy a používají se relativně krátkou dobu.
    Ještě jednou doporučuji být v kontaktu s psychologem, myslím, že by ti mohl hodně pomoct s tím, aby ses cítila ve svém těle a ve společnosti jiných lidí, lépe.
    Měj se krásně!
    Péťa

    Sexuální orientace

    Ahoj. Poslední dobou se cítím jakoby bych se neznala. Nebo spíš nevím kdo jsem? Mám problém se svojí sexuální orientaci, nebo spíš nevím na co jsem(snad chápete). Strašně mě to štve. Holky se mi nelíbí, ale ehm když si představím s nějakou holkou sex , tak mě to asi vzrušuje (nevím jestli to dává smysl). Za to kluci se mi líbí a když si představím sex s nimi tak mě to nějak nevzrusuje.
    Upřímně mě děsí život s holkou(ženou) a ani se mi to nějak nezamlouvá (nic proti nikomu) ale s klukem mi to přijde hezký atd.
    Moje otázka zní : Na co teda jsem? (Jestli se to dá už určit, přece jenom jsem v pubertálním věku ne?) Předem děkuji za odpověď. Hezký den<3

    holka, 14 let, 1. června

    Ahoj,
    sexuální orientace není vždy úplně vyhraněná. To znamená, že málokdo je striktně na holky nebo striktně na kluky. Je to spíš taková škála (zkus si vygooglovat „Kinseyho škála“, ten to popisuje docela hezky). To znamená, že se ti klidně můžou líbit kluci i holky. Lidi se postupem času většinou přikloní k jednomu pohlaví a jsou spíše heterosexuální nebo spíše homosexuální. I tak ale třeba heterosexuální holku klidně může vzrušovat představa sexu s holkou, lidská sexualita je v tomhle docela barvitá.
    Ve 14 letech ještě určitě nemusíš vědět, jestli si spíš na kluky nebo na holky. Teď teprve procházíš obdobím, ve kterém se to začne nějak ustalovat. Uvidíš, kdo ti nakonec bude bližší, kdo tě bude přitahovat, s kým budeš chtít chodit a kdo tě bude vzrušovat. Dej si čas, abys svou sexualitu prozkoumala, není kam chvátat.
    Měj se krásně!
    Péťa

    Sexuální orientace

    Otázky ohledně sexuální orientace

    Ahoj Alíku,
    Poslední dobou pořád přemýšlíš nad svou orientací.V noci nemůžu ani spát....Od jakživa se mi líbili kluci,jednoho jsem i měla,ale do toho jsem začala potkávat jednu holku.Vždycky když se vidíme,tak se na mě usměje,ale připadá mi to, víc než jen kamarádsky(nebavíme se).Není nijak krásná,že bych si jakože říkala že je to prostě jen krásná holka,ale něco k ní asi cítím....Na kluky už ani nemyslím....Ale vím, že se mi pořád líbí,ale tu holku mám ráda.To už vím jistě.Nevím,co mám dělat.

    holka, 13 let, 10. května

    Ahoj,
    přemýšlíš o tom, jestli se Ti líbí kluci anebo holky, tedy jakou máš asi orientaci. Zmátlo Tě, že přestože se Ti vždy líbili kluci, teď sis všimla jedné holky, ke které možná i něco cítíš. Chci Tě ujistit, že ve Tvém věku je v pořádku, že se ještě hledáš a objevuješ, co a kdo se Ti líbí. Je v pořádku, aby se Ti líbilo více lidí najednou, a dokonce i když to budou kluci i holky. Rozhodně z toho nemusíš ještě dělat žádné závěry. Nevím přesně, co Tě znepokojuje, jestli fakt, že nevíš jakou máš orientaci anebo se obáváš toho, že bys mohla být spíš "na holky". Ať tak nebo tak, myslím, že se to ukáže až později a teď se tím nemusíš trápit. Existují i lidé, které mohou přitahovat obě pohlaví, anebo dokonce přitažlivost není dána pohlavím, ale prostě tím, jak je jim daný člověk sympatický a jak se s ním cítí. Zkus se zachovat podle toho, co cítíš, že je správně a co bys chtěla. Můžeš se zkusit s tou holkou začít bavit a sama uvidíš, jaké to bude.

    Přejeme Ti hezké jarní dny.
    Modrá linka

    Sexuální orientace

    Ahoj.
    Poslední dobou mě trápí, že moji rodiče (křestané) mají zafixované, že lidé z LGBTQ komunity se zaměřují příliš na sebe a že jsou špatní. Poprvé jsem si myslela že jen moje máma je homofobní, ale ukázalo se že i můj táta je. Já jsem totiž panromantický asexuální agender, přesně řečeno cítím romantickou atrakci ke všem pohlavím (více než 2) a identifikuju se jako bez pohlaví - čímž si pořád nejsem jistá - možná jsem holka. popravdě nevím, jak v česku fungujou pronouns například they/them, she/they atd, protože musíš při každém přídavném jménu když popisuješ někoho specifikovat zdali je žena či muž, což pro mě není ideální.
    říkám si totiž že nezáleží na pohlaví, já jsem prostě já.
    Nelíbí se mi že v Česku jsou 2 pohlaví jako základ, je jich tu přece více-:-(
    Nelíbí se mi ani to, že si někteří lidé myslí, že být bisexuál znamená atrakce ke 2 pohlavím (neobsahuje nonbinary atd.) což není pravda (bisexuál je sexuální atrakce ke více než 2 pohlaví ;) ) ani to, že někteří myslí že být asexuál znamená nesnášet sexuální činnosti či pohlavní orgány (oni k tomu pouze necítí přitažlivost) možná už jsem dále od věci, každopádně
    Trápí mě, že moji rodiče neberou orientace vážně - dělají z toho příliš ofensivní vtipy a přirovnávají to ke kriminálním činům (což vůbec nechápu, milovat někoho se nedá přirovnat k takovým věcem)
    Můžu se zeptat jak udělat aby moji rodiče brali LGBTQ z pozitivní stránky?

    anonym :) 14 skoro 15 let, 3. května

    Milá pisatelko,
    Ptáš se na to, jak to udělat aby rodiče brali LGBTQ také z pozitivní stránky. Popisuješ, jaké vyjadřují negativní názory vůči této skupině. A sdílíš, že tě jejich postoj, jakožto křesťanů, k této skupině lidí trápí. Nejspíš nebylo snadné o tom napsat, tak tě oceňuju, že ses rozhodla o tom takto otevřeně psát. Vnímám, že je to pro tebe osobně moc důležité, začínáš s touto orientací spojovat svou identitu a nyní by sis přála, aby tě rodiče vzali vážně a přijali tě takovou jaká jsi. Tebe i tu skupinu jako takovou. Myslím si, že to je pro tvé rodiče zatím docela těžký úkol a bude to chtít nejspíš hodně času. Jsi v období, kdy rodiče musí přijmout to, že jejich dítě dospívá a hledá svou identitu a je to pro většinu rodičů hodně těžké, a to i bez LGBTQ. Tví rodiče mají vlastně dvojí úkol. Jednat přijmout tvou vzrůstající osobitost a nezávislost a plus k tomu ještě i tvou orientaci. Vím, že tě to trápí ale doporučila bych ti v tom nespěchat, dej tomu prostě čas. Mluv s nimi o tom, že jsi vlastně úplně stejná, ve všech stránkách života – máš své zájmy, přátele, plány, ukazuj jim, co máš ráda a co ráda děláš. Ukazuj jim svou citovou stránku, své pocity, prostě s nimi sdílej to, že funguješ jako člověk v mezilidských vztazích. Nemusíš jim nyní víc vysvětlovat, co a proč. Obhajovat se. Pokud to někdo nechce vnímat i jinak, tak bohužel narážíš na to, co tě dál zraňuje. Ukazuj jim svou takovou tu všeobecně lidskou stránku. Oni to o tobě vědí a je potřeba aby tě přijali jako svou dospívající dceru. K tomu nyní hledejte společně cestu. A to další třeba přijde postupně, zvyknout si na to. Také pak uvidí jednou tvůj dospělý život a dospělé vztahy. Teď mohou mít pocit, že jde o pubertální rozmar, tak to neberou vážně. Dej jim v tom čas. I ty sama se v tom nejspíš potřebuješ víc zorientovat, je ti 15let, jak píšeš. Je to věk, kdy každý mladý člověk sebe sama teprve poznává a hledá svou identitu. Sama poznáš o sobě víc, až budeš dospělá a samostatně vytvářet své partnerské či přátelské vztahy. Až si v tom budeš opravdu jistá a přesvědčená o tom, že je to tvá cesta, až budeš třeba mít i nějaký vztah (protože předpokládám, že lásku k druhým cítíš), tak to rodiče zase víc budou muset vzít vážně. A ty sama v tom budeš pevná a přesvědčená o tom, že je to tvoje životní cesta. A to se bude přenášet i na ně. I když věřím, že jejich negativní postoj k LGBTQ ti hledání vlastní identity a sebepřijetí hodně ztěžuje. Chce to čas, je to vývoj a nacházíš se v období, které je vztahově bouřlivé i tak. Nacházej nyní oporu v podobně naladěných přátelích, vnímej životní příběhy druhých z této skupiny a i to ti třeba dá další odpovědi. A když budeš potřebovat můžeš zase oslovit poradnu a svěřit se s něčím dalším. Protože je moc dobře, to sdílíš.
    Tak ti držím palce, ať se tvá situaci brzy zlepší,
    Poradce Centra Locika

    Sexuální orientace

    Existuje bisexualita?

    Dobrý den, mám takový problém. Mám takový pocit, že největší pravděpodobností bisexual, jenže moje máma říká že tato sexuální orientace neexistuje. Prý, že to nemůže být jak na houpačce. Tím myslím, že nemůžu být jednou s holkou a podruhé s klukem. Jak jí teda vysvětlit, že tito lidé a HLAVNĚ tahle orientace existuje?

    holka, 13 let, 26. dubna

    Ahoj,
    bohužel v tomto případě není odpověď vůbec jednoznačná a nedokáží se na ní shodnout ani odborníci. Našla jsem na toto téma velmi hezký článek, který napsal Cyril Höschl, doporučuji ti ho přečíst: https://www.reflex.cz/clanek/veda/97243/bisexualita-zasadnim-ukazatelem-je-to-do-koho-je-dotycny-schopen-se-zamilovat.html.
    Co se týká tvé sexuální orientace, ještě je brzo, abys dělala definitivní závěry. Jsi uprostřed dospívání a mnoho věcí se ještě může měnit. Dospívání je charakteristické tím, že lidé hledají vztah sami k sobě a učí se orientovat ve svých pocitech i emocích. I když se ti teď zdá, že jsi bisexuálně založená, ještě to neznamená, že tomu tak skutečně bude (i když je to samozřejmě možné), nicméně zatím doporučuji, abys dala svému tělu i psychice čas.
    Měj se hezky!
    Bára

    Sexuální orientace

    Na kluky nebo na holky?

    Dobrý den poradno, nejsem si jistá jestli jsem na holky nebo na kluky, mám spolužačku a strašně se mi líbí její obličej a celkově jí závidím krásu a i dalším holkám, je to příznak toho že jsem na holky? Jinak i po klukách se taky ohlížím ale nevím. Děkuji za každou odpověď

    holka, 12 let, 16. dubna

    Ahoj,

    přemýšlíš, jestli se Ti líbí víc holky anebo kluci. To je v dospívání úplně přirozené, že si s tím úplně nevíš rady. Pokud se Ti líbí, jak vypadají Tvoje spolužačky a "závidíš" jim krásu, vůbec to nemusí znamenat, že jsi na holky. Je normální, že se díváme, jak vypadají jiné ženy a dívky a že si někdy třeba řekneme, že bychom taky chtěly být takhle krásné. Myslím si, že časem sama poznáš, jestli Tě víc přitahují holky anebo spíš kluci, většinou to přijde přirozeně s tím, jak budeš dospívat. Ve 12 letech jsi teprve na začátku všeho toho objevování kolem toho, kdo se nám líbí a do koho se cítíme být zamilovaní. Není třeba na sebe v tomhle nijak spěchat.

    Zdraví

    Modrá linka