Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alík radí dětem

    Volný čas

    Ahoj....dneska skončil školní rok. To je přece super ne? V minulých letech jsem touto dobou užívala chill, žádnou školu atd. a ještě před dvěma týdny když jsem se učila na test z dějepisu jsem se strašně těšila jak se nebudu muset nic učit.... jo to učení mi nechybí. Jenže letos zažívám úplně jiný pocity prostě mi přijde že máme se třídou strašně málo zážitků a ani to blbnutí ve škole jsme si neužili.... jako jo bez učení je mi suprově ale letos se má ty prázdniny těším ale ne nějak extra.... :( všude na tt vidím videa stejného typu tak aspoň že tak ale prostě si přijdu strašně divně. Myslíte že za to může distanční výuka? Jak mám přestat myslet na ty super zážitky ze školy? Jsem divná že to tak letos mám? Díky moc předem za odpovědi

    holka, 12 let, 30. června

    Ahoj,
    tento rok byl kvůli covidu pro školáky hodně náročný. A to nejen kvůli učení, ale také kvůli nedostatku času stráveného se spolužáky a kamarády. Tvoje pocity tedy zřejmě souvisí s distanční výukou. Prázdniny letos v podstatě nejsou o moc jiné, než školní rok. Nemyslím si, že by bylo divné, že se takhle cítíš, zkus se zeptat, jestli to někdo nemá podobně, mohli byste si o tom promluvit a nabídnout si pomocnou ruku k tomu, abyste si prázdniny užili i tak. Užívej si teď prázdniny, od září si pak užiješ i srandu ve škole se spolužáky.
    Měj se krásně,
    Péťa

    Na otázky odpovídají

    pracovníci Modré linky, psycholožky BáraV a Péťa, poradenské centrum Locika, MUDr. Jiří Staněk, MVDr. Přemysl Rabas, bojovníci proti kouření z projektu Nekuřátka, vědecký novinář Pragmatik a správci. Občas odpovídá i sám Alík.

    Dotazy mohou pokládat pouze děti mladší 15 let.

    Volný čas

    Ahoj alíku a spol.
    Tak přicházím a dalším dotazem. Mám takový problém že mi přijde že mě nic nenaplňuje. Jakože je život nudný. Asi je to těma prázdninama. Ať dělám cokoliv tak mě to nebaví a nudím se. Teď většinu dní trávím doma a hraju hry nebo koukám na videa nebo filmy. Když jdu ven s kamarádama tak to není takový jaký to bylo. Už to není taková zábava. Asi nemám pro co ráno vstát z postele. Když jsme chodili do školy nebo měli distanční tak jsem měl důvod vstát ráno z postele a obléknout se nebo si sednout k počítači a byla to zábava jak ve škole tak i při distanční se občas stalo něco vtipného. Asi vás napadne abych si našel nějakého koníčka. Ale on je problém že mě to po čase přestane bavit. Nejdéle jsem chodil na kytaru 4 roky a tenhle rok asi v únoru jsem s tím skončil. Bylo to převážně kvůli koroně protože přece jenom hrát na kytaru před monitorem a koukat hodinu do kamery není taková zábava a i před koronou mě to přestávalo bavit. A ještě před rokem jsem chodil na taekwondo ale to mě taky už nebavilo. Napadl mě airsoft protože jsem si ho chtěl vždycky zkusit ale zrovna na tom nejsme finančně nejlépe takže si nemůžeme dovolit jen tak vyhazovat peníze. Za rok ale začnu chodit na brigády takže si budu moct něco málo občas koupit. No ale to jsem odběhl od tématu. Jak jsem zmiňoval v nějakém že svých dotazů tak se věnuji skládání písniček ale to už taky není tak časté ale občas si něco napíšu. Každopádně nevím co mám dělat abych se zabavil. A také trávení volného času s rodinou mě taky nebaví. Prostě by to chtělo něčím okořenit.
    Tak to je vše a omlouvám se že jsem se tak rozepsal.
    Předem děkuji za odpověď a doufám že jste pochopili co jsem tím chtěl říct. Díky moc $>

    kluk, 14 let, 20. července

    Ahoj,
    během prázdnin studenti vybočí ze zajetého řádu a režimu. Najednou mají velkou spoustu času, který není nijak organizován zvenčí. Když se chtějí vidět se spolužáky a kamarády, musejí si to zařídit sami, nestačí jen přijít do školy. V tohle je prázdninové období náročné. Člověk zkrátka na chvíli přichází o intenzivní kontakt s vrstevníky.
    Máš pravdu, že jako první by mě napadlo poradit ti, ať si najdeš nějaký koníček. Píšeš, že tě koníčky vždycky po nějaké době omrzí. Myslím, že to tak má hodně lidí. Ale je fajn užít si ty chvíle, kdy nás to ještě baví. Že to není koníček na celý život, to vůbec nevadí. Zkus si představit, jak by měl vypadat prázdninový den, na který by ses těšil. Pak zkus vymyslet, jak by se tvoje přání dala naplnit. Možná se i pobav s rodiči o tom, jak by ti v tom mohli pomoct oni.
    Držím palce, ať najdeš nějakou zábavu.
    Péťa

    Volný čas

    Ahoj všichni, zrovna jsem na táboře a přijde mi, že tu všem vadím nebo nwm… No…napíšu to asi takhle. Dneska má nás oddíl službu a odhlasovali se i noční hlídky. Naše vedoucí Terka rozhodla, že půjdeme společně po chatkách a rozdělíme se na dvě dvojice. Jenže problém je v tom, že ta jedna Elis, se kterou jsem si před táborem trochu psala, je až moc upřímná. Například Judit něco řekla a já ji rozuměla něco jiného a tak jsem řekla co jsem ji rozuměla. Elis pak hned řekla, že to neni vtipný (to říká skoro pokaždé co něco řeknu) i když to ani vtipny být nemělo. :( A třeba ani nemá problém říct co na tom člověku nemá rada. Já vím ze to neni nic špatného, ale ona neříká věci jako třeba-No na Elišce mi vadí že skáče do řeči-ale spis věci jako-No…ty jsi občas trochu trapná.- Jo, já vím ze jsem trapná! No a Elis se rozhodla jít s Eliškou na tu hlídku, která je btw ještě za světla protože holky chtěly tu první nudnou :/ No… a rak se rozhodlo, ze půjdu s Judit. Jako ona je super, ale proste je taková jiná. Nikdy neměla kluka, má jiný humor, nechápe hodne věcí co lidi našeho věku jo a pod. No a potom šly holky-Elis, Eliška a Judit na záchod a Elis s Judit se rozhodly, že půjdou nakonec spolu a já půjdu s Eliškou. Když mi to teda řekly, tak Elis ještě řekla Elišce-Neboj, to přežiješ. Nejspíš to že půjde se mnou. Eliška a Elis se spolu hodne bavi a povídají si a já doufala ze až s ni půjdu tak si budeme taky alespoň trochu povídat, ale nic se nedělo. Na hlidce jsme zažily jen to, ze jsme potkaly holky co sli ze zachoda. Ty se nás zeptala jestli jsme trapní, že prej jestli jsme trapní zrak po smrti budeme slavni nebo ja nevím co to rikala. No a Eliška řekla ze není a ja neříkal nic a dělala jsem jako ze tam nejsem. Potom Elen už jen dodala že-No (moje jméno) je vlastně trapná. No a tak jsme jen půl hodiny za světla chodily po táboře a neměli jsme koho peskovat, protože 1 a 11 oddíl přišli až později, těm mensim četli vedoucí pohádku, holky z našeho oddílu čekaly na hlídku a nemusely spát a kluci nahore byli ticho. V chatce pak holky řešily pavouky pod posteli a pozdeji jsme si šli lehnout. Teď jen lezim ve spacáku a dělám ze spím. Místo toho vám sem píšu a mám 2% baterky.

    Shrnutí tohoto?

    1. Všem zde očividně přijdu trapná
    2. Nikdo se mnou nechce být ve dvojici
    3. Mám 1% baterie a pospicham se psaním.
    4. S Elis jsme přes zprávy před táborem plánovaly jak budeme v noci vzhůru a dělat blbosti a nakonec holky vzdycky hned jdou spát.
    5. Bez Elišky je tu nuda (myslím jinou Elišku) kterou dali do jiného oddílu. Tam jsem původně měla být já s Elis ale nechtěly jsme a ona se za nás vyměnila :( je tu bez ni nuda.
    6. Nevím jestli to tu vydrzim :(( co mám dělat?
    holka, 13 let, 4. července

    Ahoj,
    koukám, že soužití s holkama na táboře není zrovna procházka růžovým sadem a slovo „trapná“ je tam na denním pořádku. Jestli si některá z holek mysli, že jsi trapná, je to jen její problém. Názor jednoho člověka (ani dvou, ani pěti) neříká nic o tom, jaká ve skutečnosti jsi. Lidi umí být pěkně zlí a rychle soudit.
    Tábory jsou od toho, aby sis v létě užila nějakou zábavu. Jsem si jistá, že si tam najdeš partu, se kterou se bavit budeš. 😊 Možná to nebudou holky, se kterými jsi v chatce, ale někdo úplně jiný.
    Držím palce, aby sis zbytek tábora užila, nenechej se holkami odradit od zábavy 😊
    Zase napiš, kdybys potřebovala!
    Péťa

    Volný čas

    Talent a trénink

    Ahoj. Chtěla byych se zeptat co to vlastně znamená vrozený talent.:-) Já od malička tančím. Tančila jsem už i v chodítku, pustila si nějakou písničku a tančila, teda spíš nějak hopsala. Když mi byli čtyři tak jsem začala s disco dance. A dělám ho doteď. Teda tento rok mi to mamka už bohužel zakázala. A mě by zajímalo jestli ten vrozený talent náhodou nemám? Předem děkuji:->

    holka, 12 let, 30. června

    Ahoj, to je důležitá otázka, na kterou zatím psychologové nemají 100% odpověď. Je to, co umíme, výsledkem vrozených schopností, nebo výsledkem trénování a výchovy? Zřejmě půjde o nějakou kombinaci obojího. Jako „talent“ se označuje právě ta vrozená část. Slovo odkazuje na biblické podobenství (Matouš 25, 14 - 30), talent bylo označení množství peněz, do češtiny se někdy překládá jako hřivna.
    Zjednodušeně bych řekl, že všichni máme nějaké dispozice, které můžeme rozvíjet. Třeba já a běhání: nezdědil jsem nejspíš žádné „běžecké geny“ a v dětství jsem běhal vždy hůře, než moji vrstevníci, nebavilo mne to. Vynikal jsem v jiných věcech. V dospělosti jsem si ale řekl, že bych se rád naučil běhat, a rok jsem pravidelně trénoval. Tento trénink mi pomohl k tomu, abych se dostal do formy a tabulkově teď běhám nadprůměrně rychle, což mne samotného překvapilo.
    Ne každý se naučí cokoli, ale důležitost pravidelného trénování, učení a vytrvalosti se často podceňuje, zatímco talent se obvykle přeceňuje. U skutečných špiček ve skoro každém oboru vidíme, že potřebují nejen talent, ale také pravidelný trénink, vytrvalost a odhodlání.

    Volný čas

    Ahoj všichni, potřebovala bych poradit s něčím, co už mě dlouho trápí. Za 14 dní mám ject na 2 týdenní tábor, ale hrozně se bojím. Sice tam jedu už po čtvrté a znám to tam, ale tábory moc nemám ráda. Vůbec se mi tam nechce ject. Ani minulý rok jsem se netěšila, ale to nám tábor zkrátili jen na týden, takže to nebylo tak hrozné. Chtěla bych rodičům říct, že tam nechci, ale táta je tam vedoucí a jedou tam i moje kamarádky, takže mi to nedovolí. Bojím se, že mi řeknou, že si vymíšlím, nebo že to nějak přežiju jako vždycky, když řeknu, že někam nechci. Navíc už jsem zrušila spaní u kamarádky na chatě, protože už se spolu moc nebavíme. Tábora se bojím od té doby, co skončil ten minulý. Nevíte prosím, jak mám rodiče přemluvit abych tam nemusela jít? :-(

    holka, 13 let, 30. června

    Ahoj,
    zkus se s rodiči pobavit o tom, proč se ti na tábor nechce, vysvětli jim důvody, proč se tam bojíš jet. Možná by stálo za to, povědět jim, jak bys prázdniny ráda trávila, co bys chtěla dělat místo tábora. Kdyby to nešlo, ale nakonec bys na tábor jela, zkuste společně vymyslet, čím by sis ho mohla zpříjemnit.
    Držím palce, ať se s rodiči nějak dohodneš,
    Péťa

    Volný čas

    Ahoj je mi 12 let a porad si nemůžu přestat hrát s panenkama nebo s nějakým a zvířátkama atd......
    Stydim se za to, ale proste me to baví spousta lidi se mi směje
    Otázka tedy zní?
    Je v pořádku aby si 12leta holka takhle hrála?.........
    Předem děkuji za odpoved

    holka, 12 let, 27. června

    Ahoj,
    pokud děláš něco, co tě baví a nikomu to neubližuje, myslím, že je hraní v pořádku v každém věku. Možná tě časem hraní s panenkami omrzí nebo už na něj nebudeš mít čas. Pokud je to ale teď tvůj koníček, užívej si to! Psala si, že se ti za to lidé smějí. Jednou z možností, jak zvládnout pocity studu, je vysvětlit jim, proč tě to baví, co si na tom užíváš, jiná možnost je třeba nechat si hraní jen pro sebe a nebavit se o tom s dalšími lidmi. Zvaž, která možnost by ti vyhovovala líp. Je možné i nakombinovat obě varianty a někomu o hraní říct a jinému ne.
    Měj se krásně,
    Péťa

    Volný čas

    Jak se zbavit stresu z tréninků?

    Ahoj Aliku, mám takový problém…hraju závodně volejbal a letos postupuju do nového vyššího týmu, jenže pokaždé když tam jdu tak se bojím promluvit, zapojit atd. Strašně mě z nervů bolí břicho vždycky když mám jít na trénink a moji rodiče to absolutně nechápou a nutí mě tam chodit… Nevíš jak se toho strachu a stresu zbavit?

    holka, 14 let, 23. června

    Ahoj,
    mrzí mě, že máš z tréninků takové nervy, protože sport je činností, která by ti měla přinášet radost a uvolnění a nikoli tě stresovat. V první řadě je proto potřeba zjistit, co je příčinou tvého stresu. Prožívala jsi stejné pocity i v minulém týmu? A pokud ne, co bylo jinak? Nevyhovuje ti kolektiv? Stresuje tě trenér? Nebo máš nervy z očekávání a nároků, které jsou na tebe kladeny?
    Teprve když identifikuješ příčinu svého stresu, můžeš s ním dál pracovat. Můžeš se například pokusit navázat přátelství s některou z dívek z týmu. Poprosit rodiče, ať promluvi s trenérem. Nebo zkusit zapracovat na předzávodní nervozitě... V první řadě se však zamysli nad tím, co je příčinou a proč se situace změnila.
    Přeji ti hodně štěstí!
    Bára

    Volný čas

    Mění se mi zájmy

    Ahoj prostě všichni co tady jsou, a moc se omlouvám za to že píšu tak často ale potřebuju odpověď.
    Dřív strašně bavilo natáčet na jednu aplikaci (ne na TikTok to neni ten nemám) no ale teď mě už to vůbec nebaví a ani mi to tak nejde jako před tím jakto.
    Aještě to že co mě před tím nebavilo mě naopak baví.
    Je to tím že se mi mění mozek a začíná mi puberta a nebo je to něčím jiným?

    holka, 12 let, 12. května

    Ahoj,
    změna v tom, co Tě baví a nebaví je úplně běžná. Jednak, jak sama píšeš, ve Tvém věku dochází k hodně změnám (duševně i tělesně), ale i u dospělých je normální, že mohou změnit názor anebo svoje zájmy. Někdy třeba člověk vyčerpá vše, co mu daná věc dává, dál ho nijak nerozvíjí, neučí se nic nového, a tak ho to přestane bavit. Je to tak úplně v pořádku. Neboj se řídit tím, co Tě zrovna zajímá, kam Tě to táhne a nemusíš mít výčitky opustit starý koníček. A taky, kdo ví, třeba se k natáčení za nějakou dobu zase vrátíš, a to je také v pořádku.

    Modrá linka

    Volný čas

    Nebaví mě klavír

    Ahoj alíku a ostatní.
    Už hraju na klavír 4 roky ale nebaví mě.
    Máma mě nutí abych chodila na hodiny ale já jsem jí říkala aby mě odhlásila ale ona že mám talent, že by to byla škoda a že se jí zdá že mě to s panem učitelem baví. Já bych chtěla ale chdit na jiné kroužky jako je: BALET, GYMNASTIKA, KRESLENÍ a KONĚ.
    Prosím poraďte mi co s tím mám dělat

    holka, 12 let, 11. května

    Ahoj,
    je fajn, že ses mámě svěřila s tím, že Tě klavír nebaví a chtěla bys dělat něco jiného. Je mi líto, že to máma příliš nevyslyšela a myslí si, že bys měla chodit dál, protože máš talent. Je úplně pochopitelné, že teď nevíš, co dělat. Tvoje máma může mít různé důvody k tomu, proč na Tvých lekcích klavíru trvá. Někdy se stává, že rodiče chtějí svým dětem dopřát, co oni sami v dětství nemohli a je potom pro ně těžké slyšet, že jejich dítě to nechce. I když to samozřejmě nemusí být zrovna váš případ. Zkus si s mámou promluvit znovu a zjistit, proč trvá na tom, abys na klavír chodila, přestože Tě nebaví. Třeba dojdete k nějakém kompromisu, třeba že bys to zkusila ještě jedno pololetí anebo čtvrtletí a dál byste viděly. Rozhodnout můžou i prázdniny, protože v delší pauze sama pocítíš, jestli Ti lekce budou chybět nebo ne. A pokud byste se s mámou dohodnout nedokázaly, napadá mě obrátit se na tátu, nebo jinu blízkou osobu, které se můžeš svěřit. Rozhodně je dobře, aby ses ve volném čase věnovala tomu, co Tě baví.

    Držíme palce, ať dojdete s mámou k dohodě.
    Modrá linka

    Volný čas

    Foťák

    Ahoj Alíku aspol. 😂, připadá mi že se pořád na něco ptám, ale tak nevadí 🤷‍♀️

    Strašně ráda fotím... V poslední době hlavně přírodu, protože ono toho moc fotit v karanténě nejde... Žádné památky atd.

    Mé fotky nejsou nejspíš nejlepší, ale na můj 13 megapixelový mobil (jako zadní kamera) je to docela slušné.
    Vím že dva měsíce focení není moc, ale strašně mě to nadchlo a prostě to miluju... Akorát umírám z těch 13 megapixelů... Sice později až budou otevřené školy, nebo minimálně okresy bych mohla zkusit fotit na foťáku s jednou spolužačkou se kterou jsem se nedávno začala bavit (nová škola). Fotí je fajn, ale strašně moc toužím po svém foťáku... Vím že je ještě brzo, ale do budoucna si na něj šetřím...
    Pořád mě fascinují ty barvy, světlo... No prostě o tom chci vědět všechno... Ten foťák který bych chtěla je zrcadlovka za 12 tisíc... Jakože asi mi bude trvat dlouho na to šetřit, ale potom asi ani nebudou moji rodiče tak odporující abych si to koupila když budu fotit třeba dva roky... (které nepřežiju... 13 megapixelů - _-)

    Myslíte si že je dobrá volba si šetřit na tak pro mě dráhy vzhledem k tomu že dostávám peníze jen na narozeniny, vánoce, něco málo na svátek a v běžném životě většinou šetřím že něco dostanu třeba abych si koupila pití a já si místo toho vezmu vodu apod.? Myslíte že když mě tu už asi dva (možná tři) měsíce tak fascinuje že mě to bude bavit i za dva roky?
    Myslíte že si na to našetřím? ... Spoléhala bych na rodiče že mi třeba pomůžou, přispějou, ale vzhledem k tomu že moje matka tvrdí tě skoro všechny moje fotky jsou hnusné (sice jsem se asi měsíc přemáhala jí vůbec říct že jenom fotím {ani ň o foťáku}) a mobil a počítač byl taky na mé úspory takže...
    Je to můj sen... Jednou si sebe třeba představuji v Paříži (budu se učit francouzsky a všechno společného s Francií miluji) fotící krásný západ slunce, u Eiffelovy věže 😑 (sice s rodinou moc necestujeme, ale vzhledem k tomu že naše Francouštinářky někdy se třídami jezdí do Francie 😌)
    A na závěr chci jen říct vím že foťák pro mě velmi dráhy je kvalitní, dobrý pro začátečníky, vysoké fps, rozlišení, RAW, objektiv atd.
    Nebojím se že bych ho za měsíc nevytáhla, vždyť jen ten foťák držet v ruce by byl zázrak... Chci ho mnohem víc než notebook a ten jsem chtěla asi rok a půl na psaní (jeden z mých koníčku) ❤️ a to už je dost, protože o notebooku jsem si psala a mluvila skoro pořád (asi to všechny muselo srát, ale tak co - _-)

    Ještě mě napadlo dodat v aplikaci na které fotím mám něco kolem stovky upravených jakože asi pěkných fotek... (těch v koši kterých je dvacetkrát tolik nebudeme řešit že ano? 😌😂)

    Omlouvám se za delší dotaz, ale chtěla se rozepsat.

    Holka v oblacích, 12 let, 8. dubna

    Ahoj, to je skvělý dotaz. Znám to moc dobře, když člověka něco chytne, tak to chce prozkoumat ze všech stran, vyzkoušet, ponořit se do toho tématu. To ty teď zažíváš s focením.

    Fotografování je krásný koníček, který se pro někoho může stát i profesí. Je to hodně rozmanitá práce, takže se můžeš i specializovat: focení portrétů, focení reportáží, focení reklam, focení uměleckých záběrů, focení zvířat, focení svateb, focení dětí, focení přírody, focení krajin, focení z letadla/dronu atd. Každý ten žánr má něco úplně specifického a je to prostě fascinující.

    Když fotíš, děláš naráz hned několik věcí. Objevuješ svět kolem sebe a díváš se na něj jinýma očima. Objevuješ ale taky sama sebe, hledáš, co se ti líbí a jak to na tebe působí. Objevuješ fyziku a techniku: nacházíš limity a hledáš způsoby, jak je obejít nebo překonat. No a v neposlední řadě pomocí fotek objevuješ i preference ostatních lidí a to ovlivňuje tebe. (Asi je jasné, že focení mě hodně baví, co? Studoval jsem to na vysoké škole a několik let jsem se focením živil.)

    Teď k tvému dotazu: je dobrý nápad si začít šetřit na zrcadlovku? Můj soukromý tip je, že jsi spadla do stejné pasti, jako já, když mi bylo 18 let. Cítil jsem, že by moje fotky mohly být lepší, jen kdybych měl lepší foťák. A tak jsem skoro všechny peníze, které jsem vydělal, dával do foťáků. Jen pro představu, můj první foťák měl 0,6 Mpix. Můj druhý foťák už měl 2 megapixely a ten mi vydržel dva roky, než jsem přešel na zrcadlovku s 8,2 Mpix, která mi vydržela až do 2015. A jednou s ní doufám budou ještě fotit moje děti. Kdybych sečetl všechny peníze, které jsem do fotovybavení postupně dal, zatočila by se mi hlaval.

    Co jsem tím chtěl říct? Předně: o megapixely až tolik nejde. Těch 13 megapixelů úplně stačí na to, abys fotila fotky, které půjdou tisknout na A3, a nejspíš stejně budeš fotky ukazovat lidem na mobilu nebo na počítači, kde je rozlišení obvykle pod 2 megapixely. Takže rozlišení tě omezuje jen tehdy, když zoomuješ nebo ořezáváš.

    To ale neznamená, že by ti jiný foťák nedal nové možnosti. Dal, to je jasné. Focení se zrcadlovkou je specifické tím, že se na fotografovanou věc koukáš přímo, můžeš lépe pracovat se světlem a hloubkou ostrosti, můžeš měnit objektivy atd. Moje rada ale je nákup zrcadlovky odložit. Je opravdu hodně toho, co se můžeš naučit i se svým mobilem, a všechny tyhle věci se ti budou hodit s každým dalším fotoaparátem.

    Píšeš si? Jdeme na to:

    • zkoušej fotit úplně jinak: začínající fotografové a fotografky obvykle zapomínají na to, že hodně záleží na pozici foťáku. Většinou cvakají z místa. Přitom právě to, kde stojíš, zda si podřepneš nebo naopak vylezeš na schody, to jsou věci, které ti zajistí úplně nové fotky. Pokud fotíš kamarádku, zkuste focení, kde je někdy proti slunci a fotíš siluetu, jindy fotíš jen její ruce, jindy fotíš z dálky a je sotva vidět, jindy jen detail oka, jindy je v pohybu a rozmazaná atd.
    • experimentuj se světlem, podle toho, jak ti to aplikace dovolí: zkoušej si hrát s časem expozice (jak dlouho je otevřená závěrka), krátký čas znamená méně světla, dlouhý čas znamená více světla, ale taky třeba příležitost si fotku omylem či úmyslně rozmazat, výsledky jsou zajímavé a dokud to nezkusíš, nebudeš pro to mít cit. Někdy ti aplikace umožní „zamknout“ expozici nebo „zamknout“ zaostření, a s tím se dá opět experimentovat.
    • editace fotek: nainstaluj si nějaký dobrý nástroj na editaci fotek, zkus třeba Snapseed. Je to skvělý nástroj na úpravu fotek přímo v mobilu a naučíš se tam důležité věci. Práce s histogramem, práce s ořezem, práce s barvami (teplota barev, sytost barev), práce s kontrastem, zvýrazněním. Řekl bych něco jako „nepřeháněj to s úpravami“, ale to v téhle fázi neplatí. Když se učíš, tak klidně přeháněj úpravy, zkoušej, jak to vypadá, zkoušej různé varianty atd. Projeď všechny ty možnosti, je jich tam opravdu hodně.
    • lepší aplikace: kdybys chtěla ještě lepší program na úpravy, zkus Adobe Lightroom, to je placený program, ale má mobilní verzi, která je zdarma
    • podrobné úpravy a fotokoláže a fotomontáže: objev svět úprav na počítači, zkus aplikaci Fotky ve Windows a časem přejdeš třeba na něco dalšího. Dělej si alba a výběry fotek. Zkoušej různé verze stejné fotky. Dělej retuše. Nástroj Photopea.com je česky a zdarma a naučíš se tam opravdu pokročilé věci, když budeš chtít.

    Vidíš to? To všechno můžeš zkusit, aniž jsi utratila korunu navíc. Popravdě ti závidím, kolik toho před tebou je a co všechno můžeš objevit. A až třeba za rok nebo za tři roky budeš chtít přejít na lepší foťák, bude výběr zase o něco lepší a ty hlavně budeš přesně vědět, co chceš.

    Mimochodem, já bych se poohlédl i po nějakých dobrých použitých kompaktních foťácích. Nemusíš koupit nový, můžeš koupit od příbuzných nějaký použitý. Každou chvíli si nějaký děda nebo teta kupuje nový fotoaparát a ty můžeš získat ten původní doslova za vlídné slovo. Ideálně bych ti doporučil kompakt, který má alespoň nějaký optický zoom a má možnost manuálního nastavení času a clony (režim M). A nenech se zmást počtem megapixelů. Klidně kup kompaktní foťák s 8 mpix, pokud bude mít řekněme 3x optický zoom, tak to je, jako kdybys na mobilu měla 24 mpix (trochu jsem to zjednodušil). Hledal bych například mezi značkami Canon, Nikon a Sony, to jsou klasické velké značky a málokdy udělají vysloveně špatný foťák. Ale jak říkám, je spoustu věcí, které se můžeš naučit, aniž bys utratila byť jen korunu.

    Přeju hodně štěstí a skvělé světlo!

    Volný čas

    Ahoj. Potřebuju nutně radu. Já jsem 7 let tančila disco dance no a mamka mi řekla že je to moc drahé 😭 a že budu muset skončit. Takže jsem přišla o moje tři nejlepší kamarádky, o tu radost atd. Často na to vzpomínám, ale u toho brečím. Nevím jak mamce vysvětlit že mě o všechno připravila. Zdají se mi aji sny o tom jak se znova uvidím s holkama v tělocvičně, ale pravda je pravý opak. Pořád se mi stýská. A další problém je že tady v Opavě není žádná jiná taneční škola disco dance. Tanec mě opravdu strašně mooooo...oooooc bavil. Mám na mamku vztek. A rodiče už jsou od sebe od mých 4 let. A taťka na tom zrovna finančně moc dobře není.

    holka, 12 let, 28. března

    Milá pisatelko,

    úplně Tě chápu, že byl tanec tvůj svět, kterému ses ráda věnovala, dával ti pocit radosti, měla jsi tam kamarádky. Nejspíš Tě bavil i ten pohyb a hudba. To vše dalšího Ti dává smysl a energii. A je to ve tvém věku moc důležité i pro další oblasti tvého rozvoje, hlavně školu. Zkus o tom s mamkou promluvit takto, vysvětli jí, že to pro tebe bylo důležité. Měla jsi tam kamarádky, cítila ses tam dobře, dávalo ti to radost, bavilo tě to. Určitě se to hezky odráželo i na Tvém těle. Zkus se s mamkou domluvit, že se třeba vzdáš něčeho jiného, co Ti musí kupovat nebo, že jí budeš víc pomáhat. Zkus se třeba domluvit s tátou, jestli by Ti mohl alespoň část přispět a mamka doplatí tu další část. Prostě ukaž jim, jaký to pro tebe má význam a že si jsi vědoma toho, že to není levná zábava a jsi ochotná pro to něco, v rámci svých možností, udělat navíc. Třeba je tento Tvůj opravdový zájem a pochopení pro jejich finanční starosti zviklá a kroužek ti zase zaplatí.

    Tak ti držím palce ať se to podaří,

    Tým Centra Locika

    Volný čas

    Jak být s řasokoulí populární na TikToku?

    Dobrý den, všimla jsem si, že jsou celkem populární řasokoule. Hledala jsem o ní nějaké informace, protože si ji chci pořídit. Chtěla bych se zeptat, jakou vodu musím dát do akvária, protože jsem našla hodně rozdílné informace. Dále si také hodlám zařídit nový Tik Tok o řasokoulích. Co mám dělat, abych měla hodně liků, followerů a komentářů? Nebo jak se nejlépe dostat do for you?:-$

    holka, 12 let, 6. března

    Ahoj,
    netuším, co máme s touto otázkou dělat. Nevím, jak máme zjistit, jakou vodu na řasokoule potřebuješ, zkus se zeptat někoho, kdo už je má.

    Účet na TikToku bych si nezřizoval, ani kdyby to byla jediná internetová služba na světě. Ani pokusně. U Facebooku je jasné, že data uživatelů sbírá proto, aby jejich pozornost prodával nejvyšší nabídce, ale co s nimi dělá ByteDance, který je úzce napojený na totalitní čínskou vládu, to těžko říct. U nás zatím asi žádné strategické cíle nemá, ale v Indii už se snažil o šíření dezinformací, to je jeden z důvodů, proč indická vláda TikTok zablokovala. Když hrozila blokace TikToku v USA a hovořilo se o tom, že americkou část TikToku převezme jiná firma, vydala čínská ministerstva prohlášení, že podobné transakce berou jako otázku národní bezpečnosti. Když někdo chce, aby zdánlivě zbytečná data zábavné aplikace netekla do Číny, tak je to otázka čínské národní bezpečnosti? :-c

    Asi bych tedy víc přemýšlel o tom, jestli skutečně potřebuješ, aby o tvé řasokouli a o tvých zájmech Čína věděla…

    Alík

    Volný čas

    Dobrý den, mám dotaz. Nějaký ten pátek už se věnuji kreslení, ale nápady mi dochází čím dál víc a víc. Neumím malovat lidi, vílu nebo něco fiktivního bych možná zvládla. Neumím něco napodobit, takže když si například vezmu knihu a chci napodobit kotě v ní, nakonec z toho vznikne pes úplně jiný. Nevíte kde bych se mohla inspirovat nebo nějaký trik či fígl jak něco vymyslet? Děkuji moc.
    J.

    holka, 10 let, 28. února

    Ahoj, zkus hledat výuková videa na YouTube. Nějaké návody jsem ti našla. Když ale budeš hledat sama, najdeš návodů určitě více.
    Kočka:

    Sýkorka:

    Jablko:

    Obličej:

    Postava:

    Volný čas

    Jak se zabavit v nemocnici?

    Ahoj, můžu se zeptat, čím se zabavit v nemocnici? Pár nápadů mě napadá, např.
    poslouchat hudbu, dívat se na televizi (nevím, jestli ji tam budu mít), hrát hry na tabletu/mobilu, číst si, ale myslím, že se stejně budu nudit, protože wifi tam nemají. Knížku na čtení nemám... a spolubydlícího si myslím, že taky nebudu mít, k tomu nejsem typ člověka, co si povídá s cizími lidmi jen tak z ničeho, jen když si on se mnou začne povídat, prakticky jsem zdravá, jen mám dráty v rukou na vyndání. :-D A budu doufat, že mi odpovíte do pondělí, protože pak nastupuju do nemocnice.:-> (Předem děkuji za odpověď.)

    holka, 19. února

    Ahoj,
    záleží to hodně na tom, co zrovna tebe baví. Jestliže si budeš brát mobil nebo tablet, tak určitě nic nezkazíš, když v něm kromě písniček a her budeš mít i nějaké pohádky, filmy, seriály nebo cokoli, na co ráda koukáš. Když se člověk chytne nějakého zajímavého seriálu, vydrží u jeho dílů hodiny a hodiny, při kterých čas utíká jako voda. Určitě si ale nezapomeň vzít sluchátka, protože v nemocnicích většinou musí být klid.

    Co se týče čtení... Opravdu nemáš doma žádnou knížku? Nemůže ti nějakou půjčit třeba sourozenec či kamarádka? Případně se zkus zeptat rodičů, zda by nenašli nějakou knížku, která by se mohla líbit i tobě. Pokud nic z toho neklapne, můžeš opět spolehnout na moderní technologie a stáhnout si elektronickou knížku, třeba do toho tabletu.

    Krom čtení můžeš pochopitelně také něco psát. Stalo se ti něco zajímavého? Měla jsi nějaký zvláštní sen? Takový by se ti mohl zdát i přímo v nemocnici. Můžeš klidně i sama vymýšlet nějakou pohádku či příběh. Další možností je cosi jako deníček, kam by sis mohla psát i třeba co zrovna prožíváš a jaké to v té nemocnici je.

    Jestli ráda tvoříš, nezapomeň si kromě papírů na psaní i nějaké volné listy s tužkami a pastelkami (případně dalšími podobnými věcičkami), aby sis mohla malovat. Zabavit mohou i různé skládačky, klidně zase z toho papíru. Když zapojíš fantazii, určitě tě napadne spousta možností.

    Nejspíš jsi někdy slyšela i o různých náramcích přátelství. Jejich výroba je většinou strašně jednoduchá a kromě bavlnek na ně vůbec nic nepotřebuješ. Můžeš zkusit popřemýšlet i nad nimi, dokáží zabavit na poměrně dlouhou dobu. Po návratu z nemocnice bys je pak mohla věnovat třeba kamarádkám nebo rodině.

    A nakonec... společnosti na pokoji se určitě neboj. Proč myslíš, že tam nikoho mít nebudeš? Určitě znáš přísloví, že ve dvou se to lépe táhne. Třeba ještě na pokoji poznáš nějakého fajn človíčka, se kterým si užijete spoustu srandy a i ne zrovna příjemný pobyt v nemocnici ti uběhne, ani nebudeš vědět jak.

    Volný čas

    Dobrý den, mohou se projít státní hranice pěšky? Protože cesta vlakem před hranice stojí 66 korun na osobu, ale za hranice 168 a přijde mi to celkem pecka, takže jestli to nejde nějak projít pěšky?

    kluk, 12 let, 15. února

    Ahoj,
    ve svém dotazu neuvádíš nic konkrétního. Ani o který hraniční přechod jde, ani to, zda ti jde o normální situaci, nebo o aktuální karanténu a nouzový stav, ani odkud kam se potřebuješ dostat. Proto se dá odpovědět jen obecně.
    Na některých místech je vlaková jízdenka těsně za hranici opravdu výrazně dražší než těsně před hranici. Ale na některých hraničních přechodech existují i jiné a výhodnější přeshraniční jízdenky než podle základního mezistátního tarifu. Ale protože neuvádíš, o jaké konkrétní místo jde, nemůžeme vědět, zda zrovna tam něco takového je.
    A dovolím si předpokládat, že ti jde o normální stav, protože teď jsou hranice kromě polských poměrně dost zavřené a i do Polska je cestování omezené.
    A ano, existuje mnoho hraničních přechodů pro pěší nebo míst, kde je možné pěšky překročit státní hranici. Tedy za normálního stavu, když není karanténa. A jsou místa, kdy takové hraniční přechody pro pěší jsou v blízkosti železničního hraničního přechodu. Ale kde přesně to je v Tvém případě, to si musíš někde najít, když neuvádíš, o které místo ti jde.