Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alík radí dětem

    Sexuální orientace

    Dobrý den,
    je to asi hodně hloupá myšlenka, když mám jenom 14 let, jenže vůbec si nejsem jistá, zda se mi líbí kluci nebo holky.
    Nemám žádné kamarády opačného pohlaví a žádný kluk mě zatím úplně nezaujal. Moje máma tvrdí, že jsem ještě neměla možnost potkat nějakého dobrého kluka a vsadím se, že jako každý jiný rodič by chtěla jednou vidět moje děti (jakože ne adoptované).
    Taky říkala, že by jí zas tak nevadilo, kdybych byla na holky, ale netuším, jestli to myslela vážně, jelikož kdykoli někde vidí zmínku o LGBT komunitě, nevypadá, že by k této menšině měla respekt.

    Tohle asi teď bude trochu mimo téma, ale před několika dny jsem jela domů na kole, ze strmého kopce vedle nějakého chodníku, a pak jsem se náhle zadívala na jiné holky, které šly stejným směrem, když v ten moment jsem asi na chvíli ztratila vědomí a pak jsem spadla prudce na ten chodník. Nevím, jestli to bylo, protože jsem byla unavená, nebo jsem příliš věnovala pozornost těm lidem okolo.

    Takže zkráceně, moje otázka je - Mám dělat, že jsem na kluky a nechat si své myšlenky pro sebe, nebo být sama sebou..?

    holka, 14 let, 16. července 2021

    Ahoj,
    nejistota ohledně sexuální orientace se u lidí tvého věku vyskytuje docela často. Je fajn dát si dost času, rozhlížet se kolem sebe a uvidíš, jestli tě nakonec budou přitahovat spíš kluci nebo holky.
    Svoje myšlenky ohledně své orientace si nemusíš nutně nechávat pro sebe. Může být přínosné promluvit si o nich s kamarádkami nebo s maminou, pomůže ti to srovnat si myšlenky.
    Měj se krásně!
    Péťa

    Na otázky odpovídají

    pracovníci Modré linky, psycholožka BáraV, poradenské centrum Locika, MUDr. Jiří Staněk, MVDr. Přemysl Rabas, vědecký novinář Pragmatik, student práv Yaboiii, Škola Vitae, bojovníci proti kouření z projektu Nekuřátka a správci. Občas odpovídá i sám Alík.

    Dotazy mohou pokládat pouze děti mladší 15 let.

    Sexuální orientace

    Ne-říct, že jsem homosexuál?

    Ahoj Alíku,
    Jsem asexuál, což znamená, že jsem homosexuál. Bojím se to někomu říct a hlavně mému tátovi. Vím, že je homofob (zjistil jsem to před dlouhou dobou) a mám ho velmi rád. Vždy by mohl zajít do extrému kdybych mu to řekl. O zbytku mé rodiny nevím, ale jsou docela starší až na moji tetu a sestru. (mám pocit, že se homofobie nachází nejčastěji u starších lidí) Mám to riskovat a říct to nebo neriskovat? Děkuji za odpověď.

    kluk, 11 let, 27. července

    Ahoj z Modré linky,

    umím si představit, že jsi nejistý ohledně toho, komu, a možná jak, říct ohledně své sexuální orientace. Jestli to taťkovi říct nebo ne, Ti poradit nemůžeme, je důležité, aby to bylo Tvoje rozhodnutí. Můžeš třeba zkusit promluvit nejprve s někým jiným z rodiny, o kom věříš, že Tvou zprávu dokáže přijmout nejlépe. A s nimi se pak můžeš poradit, co dále. Dopředu nikdy nevíš, jak budou lidé reagovat. V rozhodování Ti však může pomoci to, jak se cítíš, zda je pro Tebe v pořádku, když to lidé nevědí nebo by se Ti žilo lépe, kdybys prostě mohl být sám sebou a nemusel nic tajit. I pokud se setkáš s odmítnutím, i když to samozřejmě není příjemné, mnohem více to vypovídá o tom druhém člověku, než o Tobě. Je proto dobré začít mluvit s lidmi, kteří Tě mohou potom případně podpořit, když se budeš svěřovat někomu, s kým to může být obtížnější.

    Také mě napadá, že existuje poradna www.sbarvouven.cz, kde najdeš příběhy různých coming-outů a možnost se poradit s někým, kdo si prošel něčím podobným, jako Ty. Může být fajn si o tom s někým takto popovídat.

    Přejeme Ti klidné dny.
    Modrá linka

    Sexuální orientace

    Je možné, že jsem trans?

    Ahoj poradno, poslední dobou mám pocit, že jsem trans, jsem v pubertě, cítím se jako kluk. Jako malá jsem milovala holčičí věci jako jsou šaty, růžová a další. Ale ted prostě ty věci nemám ráda.. sukně ujdou, růžovou nemám ráda. Mně se víc líbí klučičí oblečení jako je třeba triko s dlouhým rukávem např. zelené, modré prostě jakékoliv triko nebo kalhoty v klučičí barvě. Mám ráda kluky a s kluky je větší zábava ( s holkami asi taky). Nevadí mi že mi někteří lidé tady na alíkovi píšou odešel, přišel atd. Mám ráda klučičí hry např. v Robloxu. Mám ráda tanky, trochu auta a tramvaje. Občas si představím že jsem kluk. Je možné, že jsem trans? Děkuji za odpověď

    nějaká osoba, 6. července

    Ahoj z Modré linky,

    svěřuješ se nám s tím, že se cítíš jako kluk, občas si to i představuješ. Nemáš ráda holčičí věci, líbí se Ti klučičí oblečení. Taky Ti přijde, že s kluky je větší zábava, líbí se Ti klučičí hry. Ptáš se nás, jestli je možné, že jsi trans – že se cítíš jako kluk, ale v holčičím těle.

    Jsem ráda za důvěru, se kterou jsi nám napsala, představuji si, že to není vůbec jednoduchá situace a že máš asi hodně myšlenek kolem. Je dobře, že na to nezůstáváš sama. V pubertě se velká spousta věcí u člověka mění – jak na biologické, tak na psychické rovině. Pro spoustu dospívajících to bývá náročné období, které přináší změny a ujasňování si různých věcí – identity, sexuality aj. Více holek nosí například klučičí oblečení a naopak, je taky trendem, že tohle rozdělení (na holčičí a klučičí) se v dnešní společnosti víc stírá.

    To, že to takto s tím, jak se cítíš, máš, může patřit k dospívání, ale také nemusí a může být určitým signálem, jak to můžeš v budoucnosti mít. To se ale všechno ukáže. Ať už to bude jakkoliv, je hlavní, aby ses v tom cítila spokojeně a svá.

    Přijde mi důležité, abys mohla toto všechno s někým podrobněji probírat, mluvit o tom, co kolem toho cítíš a postupem času mohla zjišťovat, jak to vlastně máš Ty. Možná Tě napadne někdo, komu by ses mohla svěřit – rodiče, starší sourozenci, jiní blízcí příbuzní, nebo dobří přátelé. Můžeš zvážit odborníka-psychologa přímo v této oblasti genderu a spolu s rodiči jej oslovit.

    Možná máte na škole školního psychologa, který by Tě v tom mohl vyslechnout (až zase bude škola) a podpořit v tom, co dál. Jsme tu pro Tebe i na chatu nebo telefonu na Modré lince, neboj se ozvat. Zajímavý web je taky https://www.sbarvouven.cz/.

    Krásné prázdniny přeje
    Modrá linka

    Sexuální orientace

    Ahoj Alíku a spol...
    poslední dobou (již od 11 let) si začínám všímat že je se mnou něco jinak. Týká se to ohledně mojí sexuální orientace. Líbí se mi holky i kluci, ale sex s klukem bych asi mít nechtěla (teď nechci znít že jsem nějaká nadržená ale spíše fantazíruji s děvčaty). Chápu že mi je jenom 13 a v pubertě se hodně věcí (myslím tím i vztah s rodiči atd.), ale holky jsem okukovala již od školky (okukovala jsem je když jsme se po obědě převlíkaly do pyžámek, aby jsme si mohly dát šlofíka:-|). Doma to nechci říkat (bydlím s mamkou a ségrou), protože mám obavy, že by to mamka mohla při nějaké hádce použít proti mně (už se mi to 1 nebo 2x stalo že použila moje tajemství aby měla „lepší“ argumenty) nebo to říct dalším lidem (mám strach z toho že by se to dozvěděl můj agresivní otec, který to v hlavě nemá v pořádku, a někde u školy si mě odchytl a seřval přede všema (ani bych se nedivila kdyby mi dal fyzický „trest“). Po pravdě s mamkou si v tuto chvíli nerozumíme:-| (to už ale odbočuji od tématu). Tady jsou otázky které mě zajímají nejvíc, pokud na ně lze nějak odpovědět:

    1. Existují nějaké další (lesbické/bisexuální) „signály“ jak poznat že jsem doopravdy na holky a jen si to nenamlouvám?
    2. Může mojí orientaci ovlivnit prostředí kde vyrůstám? (dříve jako menší jsem bydlela asi od 2let i s prababičkou ale odstěhovaly jsme se)
    3. Kdybych se náhodou rozhodla svěřit o tomhle mamce (mám to v plánu nejdříve v 18 letech) jak bych jí to měla říct?
    4. Jestli že bych si svoji orientaci namlouvala, co by teda znamenalo že jsem se zamilovala a chodila s holkou?

    Ps.: Omlouvám se že je to tak dlouhá zpráva (ještě k tomu s chybami), ale asi měsíc zpátky jsem se rozhodla to rozebrat dopodrobna 😅 jinak s tou holkou jsem chodila v 11 letech (byla jsem bi asi na 79% ale myslím že jsem spíš teď lesba)

    předem děkuji za odpověď @)->-

    holka, 13 let, 28. dubna

    Milá  dívko, 

    děkujeme za důvěru s jakou se obracíš na poradnu. Ptáš se na to, jak se lépe vyznat ve své sexuální orientaci. Pozoruješ u sebe, že se ti nejspíš budou více líbit dívky a máš s nimi i spojené tělesné fantazie. Pozoruješ u sebe to, že tě dívky přitahovaly již v nižším věku. Máš zároveň strach z toho, jak na to zareaguje tvá máma, která by to mohla použít proti tobě. A z reakce táty, který je agresivní a nemá to v hlavě v pořádku. Pochopila jsem z toho, co píšeš, že tě nejspíš i fyzicky trestal. Moc oceňuji tvou odvahu napsat. Je to velice intimní a citlivé téma a je dobře, že se ptáš a zajímáš se. Abych ti mohla dobře odpovědět na tvé otázky, tak bych si s tebou o tom potřebovala víc podrobně popovídat.  Podle toho, co píšeš, si myslím, že se na tvé nejistotě ohledně sexuální orientace může podílet i to, co jsi zažila ze strany otce a případně i matky. Je možné, že nepřijímáš sama sebe jako dívku, nejsi identifikovaná s ženskou rolí, především proto, že je pro tebe nepřijatelná a ponižující. To ale neznamená, že tvoje orientace není skutečná. Ale doporučila bych ti si v sobě oddělit, co je skutečně o fyzicko-psychické orientaci směrem k partnerství a co je v tom tvůj osobní příběh a zkušenost. To ti pomůže se ve svém nastavení lépe vyznat a pochopit, jak to opravdu máš. Takže jak se ptáš, zda-li tvou orientaci může ovlivnit prostředí, kde vyrůstáš, tak odpověď je, že ano. A způsob, jakým k ovlivnění došlo bude součást dalšího sebepoznání a hledání své cesty. Ptáš se jak o tom mluvit s mamkou. Myslím si, že za daných okolností, které popisuješ, správně cítíš, že je na rozhovor s mámou zatím čas. V podstatě se její reakce bojíš a spíš se straníš toho, abys s ní otevřeně o sobě mluvila. Rozhodně s rozhovorem s mámou počkej až se sama v sobě lépe vyznáš, až to vše tzv. „dozraje“ a ty si budeš jistá. Uvidíš, že se pak budeš cítit sebejistější i před mámou a bude ti víc jedno její reakce. Ptáš se, jestli si svou orientaci nenamlouváš. Myslím si, že částečně v tom, jak tě přitahují dívky může být touha hledat bezpečí a bezpečnější jsou pro tebe vztahy s dívkami než s kluky. A to díky tvé negativní zkušenosti s otcem, který v tobě vytvořil vzor muže, který je pro tebe bytostně nepřijatelný. Doporučila bych ti si o tom, co jsi prožívala doma a jak tě to celkově ovlivnilo popovídat s nějakým psychologem. Lépe pochopíš své emoce a vztahové nastavení a to ti pomůže se vyznat v tom, zda-li je tvá orientace skutečná či spíš taková protireakce na to, čím sis prošla. Také se zkus napojit na nějakou skupinu lidí v podobné situaci jako jsi ty. Sdílej s nimi své zkušenosti a zajímej se o zkušenosti jejich. Myslím si, že těch podobných příběhů, jako je ten tvůj, zde bude hodně. I to ti pomůže lépe pochopit, jak to máš v sobě uspořádané ty sama. Máš na vše čas. Není kam spěchat. Poznávej, získávej zkušenosti - emoční i tělesné a tvoje tělo i srdce ti postupně řeknou, jak to chtějí. A pak bude tvé tělo pro tebe čitelné a budeš mu rozumět. To poznáš nejlépe ty sama. Nedám ti proto nyní nějaké konkrétní odpovědi, ale hlavně povzbuzení k tomu, aby ses dál zajímala o to, co se v tobě děje, potkávala se lidmi, promluvila si s psychologem a také abys měla i další zájmy a věděla co máš ráda, co tě baví, kam bys chtěla jít dál na školu a tak podobně. Prostě aby ses poznala ve všem, co k tobě patří. Tak ti v tom sebepoznání moc držím palce, ať najdeš svou cestu, porozumíš jí a budeš jí mít ráda, takovou jaká je. Poradce Centra Locka.

    Sexuální orientace

    Sexuální orientace

    Ahoj Aliku a spol.
    Zacinam mit veliky problem najit si nove pratele. Vzdycky jsem se vice bavil s holkama a nikdy mi to nevadilo, ale najednou uz zacinam mit pocit, ze proste holky vsemu nerozumi. Ze bych potreboval nejakeho kamose. Jen jsem gay a kluci v mojim veku toto tema neberou moc vazne.
    Hodne se mi vyhybaji a dokonce sem si prosel i sikanou. Nikdy jsem neudelal sice otevrene coming out, ale proste asi je to na mne moc poznat.ko Dokonce i posledni dobou ztracim kamaradky-to se nikdy drive nedelo. Asi se menim, ale to je normalni ne?
    Pri jake koliv konverzaci s klukem mam nejaky problem se vyjadrit, klepu se a nedokazu rict cokoliv rozumneho.

    1. Co mam delat?
    2. Jak lepe komunikovat?
    kluk, 14 let, 28. dubna

    Ahoj,

    věřím Ti, že Tě dost trápí obtíže při hledání nových přátel. Píšeš, že jsi gay a přátelíš se spíše s holkama, ale i ty se z Tvého okruhu začínají vytrácet. Při jakékoliv konverzaci s klukem máš problém se vyjádřit, dokonce jsi prošel i šikanou.

    O šikaně se zmiňuješ v minulém čase, tak chci věřit, že jde opravdu už jen o minulost. Máš pravdu, že otázka genderu a podobných věcí není u teenagerů otázkou číslo jedna, i když pro Tebe tomu tak může být. Myslím, že na otevřený coming out máš ještě čas, přece jenom se během dospívání bouří hormony a leccos se mění, a dá se říct, že typ sexuální orientace ještě nemusí být ve 14ti letech pevně daný.

    Otevřená, upřímná komunikace je základem všech vztahů, jak v rodině, tak i těch kamarádských. Pokoušej se být svůj, na nic a nikoho si nehrát. Máš-li sourozence, nebo i s kamarádkou či rodiči si můžeš takovou konverzaci nacvičovat, učit se reagovat na otázky, vymýšlet zajímavá témata, s kterými můžeš do komunikace přicházet. Sport, zajímavá kniha, film, co jsi prožil - tedy o zážitcích, může jít o cokoliv. Jakmile se konverzace s klukem přestaneš bát, půjde Ti to lépe.

    Nejsi sám, kdo má problémy s komunikací, ty má mnoho Tvých vrstevníků.
    Zpočátku můžeš své kamarády jen tak pozorovat a naslouchat, o čem se baví a přidat se ke konverzaci, až budeš cítit, že jde o téma, ke kterému máš co říct.

    Můžeš své potíže v konverzaci s kluky vrstevníky probrat s rodiči či jinými dospělými lidmi ve Tvém okolí, kterým věříš. Máte-li na škole školního psychologa, pak se můžeš obrátit na toho. Jsi-li z Brna či JM kraje, můžeš navštívit naši osobní poradnu, bližší informace viz www.modralinka.cz.

    Přejeme Ti pohodové jaro s kamarády.
    Modrá linka

    Sexuální orientace

    Jsem gay?

    Ahoj, v poslední době mám pocit že jsem gay asi se mi líbí spoluhráč z hokeje já dusím to v sobě už hodně dlouho asi to možná nepůjde poznat v mém věku jestli sem gay ale poradíš mi prosím?

    kluk, 12 let, 13. dubna

    Ahoj z Modré linky,

    děkujeme za otevřenost, se kterou se na nás obracíš. Píšeš, že se Ti líbí spoluhráč z hokeje, a že zažíváš pocit, že jsi gay, ale nejsi si úplně jistý.

    Ve 12 letech se u většiny lidí jejich sexuální orientace ještě vyvíjí a je tak možné, že odpověď na svoji otázku získáš až časem. Může to být tak, že se mladý člověk „hledá“: chvíli se mu líbí kluci, chvíli holky, nebo třeba obojí, aniž by to bylo něco definitivního. Říkám si, že pro Tebe nemusí být jednoduché to takhle v sobě dusit, a může být fajn se někomu svěřit, třeba někomu, komu vážně důvěřuješ.

    Co se týče Tvého spoluhráče z hokeje, přál bych Ti na sebe netlačit, dát tomu čas a uvidíš, jak se to vyvrbí. Připadá mi důležité zmínit, že je úplně v pořádku, ať už se Ti budou líbit kluci, nebo holky - je to jen tvoje věc a jde především o to, ať se v tom Ty sám cítíš dobře. Pokud by sis o tom chtěl promluvit s lidmi, kteří si v dětství prošli něčím podobným, můžeš se obrátit na poradnu sbarvouven.cz, kde mladým lidem pomáhají přijít si na svou orientaci.

    Držíme palce k hledání cesty,

    Modrá linka

    Sexuální orientace

    Ahoj,
    Dnes se mi stala jedna věc. Měli jsme přestávku a já se bavila s kamarády. Ve třídě máme pár blbců a ty většinu přestávek čmárají, někdy i nevhodné věci na tabuli. Dnes však na tabuli bylo napsáno LGBTQ, a u každého písmena bylo napsáno:
    L = Liga
    G = Gigantických
    B = Babiček
    T = Teroristických
    Q bylo škrtnuto

    Tyto slova nedávala ani moc smysl. Já jsem však pochopila, že jsou proti homosexuálům. To jsem zjistila i včera když měl spolužák v popisu kontaktu zbraň střílející na duhovou vlajku. Na toho spolužáka jsem změnila pohled. Nejspíš to myslel jako srandu, ale mně to jako sranda vůbec nepřišla. Chodíme do 6. třídy, tudíž nám je 12. Všichni, až na pár výjimek (jako třeba já) se chovají jak 9 let stará děcka. Na internetu se pohybují dosti často. Umějí natáčet na TikTok nebo hrát hry, práce s počítačem však nedokáží. To samé jsou politické názory. Oni jen od rodičů zaslechnou, že např. prezident je blbec a říkají to ve škole, i když politice vůbec nerozumí. Když se jich poté zeptám PROČ je ten a ten politik blbec, oni mi odpoví, že to je přeci jasné.
    Ale abychom se dostali k tomu proč mi vadí, že jsou homofóbové. Sleduji českého youtubera Lukefryho a on to je homosexuál. Na první pohled a z jeho chování to není vůbec zřejmé. Chová se jako klasický 24letý kluk. K tomu, že je to gay se přiznal v jednom videu. Na první pohled mne to trochu zaskočilo. Potom jsem si však uvědomila, že to vůbec nemění můj pohled na něj. Věřím však, že pár jeho diváků, ho potom co řekl, že je gay přestalo sledovat a to mne mrzí.

    Už mi hodně vadí, jak ve škole používají slovo gay jako nadávku. Chtěla bych jim už říct, ať si přestanou dělat srandu z LGBTQ+ komunity. Poradíte mi nějak jak si jich třeba přestat všímat, nebo jim vysvětlit, že dělat si z toho legraci není v pořádku? Toto není moc otázka, chtěla jsem se vypsat a zajímal by mě váš pohled na věc. Nechci si však zhoršit vztahy ve třídě (se všemi vycházím v pohodě).

    P. S.:
    Zatím jsem heterosexuálka.
    Je mi 12, chodím do 6. třídy.
    Odpovídat nemusíte hned, ostatní otázky jsou důležitější.

    Děkuji a pěkný den @)->-

    holka, 12 let, 9. února

    Ahoj,
    pardon, ale k té tabuli mě napadlo, že kdyby měli tvoji spolužáci alespoň trochu fantazie, tak to kvéčko mohlo být „kverulantů“. :->

    Proč si myslíš, že jsou tvoji spolužáci skutečně homofóbové?
    Myslím si, že někdy není nutné brát doslovně a vážně každou pitomost, kterou někdo vysloví nebo napíše. Existují židovské vtipy, rasistické vtipy, vtipy o policajtech, o blondýnkách, o křesťanech, o klucích jménem Pepíček… a většina lidí, kteří je říkají, netrpí nějakou skutečnou fóbií nebo odporem ke skupině lidí, do kterých se strefují.

    Půlka děsně vtipných trollů tady na Alíkovi se vydává za Adolfa Hitlera a gestapo atd., ale jsem si docela jistý, že by ani zdaleka neměla žaludek na zvěrstva, která nacistické Německo páchalo. Někdo by v tom mohl vidět, že je mladá generace posedlá nebezpečnou ideologií, my v tom se správci vidíme, že se snaží provokovat krajně nevkusným humorem (a nejde jim to, protože nic zajímavě vtipného stejně nedokážou vymyslet) a že tu ideologii ani mnohdy neznají. Pochytili z ní jen povrchní estetiku a pár pojmů a jmen a baví je dělat rozruch… i když musí tušit, že druhá světová válka asi zábavná nebyla. Když se nám tady v chatu objeví dvanáctiletý Joseph Goebbels a začne přemlouvat čtrnáctiletou slečnu, ať opeče své morče, tak to zní ve všech ohledech stupidně. Pubertální výrostci se dokážou navzájem vyhecovat k tak hloupému a asociálnímu chování, že si tím občas zavaří. Ale to se dělo v nějaké formě vždycky. Vždy je naděje, že z toho vyrostou. ;-)

    I pokud nějaká nenávistná průpovídka je myšlená vážně, není o moc důležitější než člověk, který ji vyslovil. Pokud někde někdo na internetu zkouší urazit skupinu lidí, je skutečně hrozba? Na světě už je skoro osm miliard lidí a vždy bude platit, že někteří z nich budou mít extrémně nevhodné názory. Pokud slavný youtuber řekne, že je homosexuál, tak tím nejspíš ztratí část diváků (a třeba i nějaké získá). Ale to platí, i když řekne, že má rád na pizze ananas, tím také ztratí část diváků, pro které je tato otázka životně důležitá. Ananasofóbové budou křičet „Fůj, další ananasista!“ a nadávat na jeho dekadentní chutě… :->
    Některé otázky zkrátka umí rozdělovat společnost a i malé menšiny můžou být hodně slyšet.

    Internet zviditelňuje extrémy, i v případě, že jsou velmi ojedinělé. Je pravda, že projevy nenávisti mohou být do jisté míry nakažlivé a že jejich závažnost může narůstat. Neříkám, že to není problém, spíš bych chtěl otevřeně přiznat, že neznám ideální řešení. Zdá se, že ho nezná skoro nikdo. Hrany svobody projevu budou vždy páchnout něčím radikálním, ale i když ji trochu ořežeme… pořád nějaké budou.

    Pokud se LGBT komunita dokáže organizovat takovým způsobem, že efektivněji bojuje za svá práva, stává se – ať se jí to líbí nebo ne – součástí běžného politického zápolení a to, že někdo bude proti (nebo bude jen říkat, že je proti), je přirozený následek. Cíl by měl být vést toto politické zápolení nějak civilizovaně, bez provokací, bez osobních urážek, bez trollů. Pokud se nějaké urážky objeví, bývá možná užitečnější vnímat je jako zbytečný šum, ne jako skutečný projev hodný pozornosti.

    Pochybuji ale, že jde vést civilizovanou politickou diskusi ve třídě šesťáků. Můžeš to zkoušet, můžeš svým spolužákům pokládat otázky, zjišťovat, co a proč si skutečně myslí, zkoušet na ně věcné i jiné argumenty. Myslím, že nic moc neriskuješ. O:-)

    Hodně štěstí. >X<-

    Alík

    P. S.: Moc se omlouvám za pozdní odpověď. Řekl jsem si, že na dotaz odpovím sám, ale omylem jsem ho založil do míst, kam jsem nekoukal. :-)

    Sexuální orientace

    Ahoj Alíku a spol. Mám dva dotazy. 1) Už dlouho přemýšlím jak říct své rodině že kluk se kterým chodím už cca půl roku je trans takže se narodil jako holka. Hlavně se bojím jejich reakce protože vím jaký na to mají názor tudíž ne moc dobrý. 2) Už nějakou tu dobu přemýšlím jak se svých rodičů zeptat jestli bych nemohla přejít na školu v naší vesnici (chodím totiž do školy ve vedlejším městě do kterého musím vždy ráno jezdit autobusem a kdybych chodila do školy v naší vesnici tak by mi stačilo ujít cca 30 metrů a jsem tam) a hlavně nevím co by mi na to řekli. Předem děkuji za odpověď. Terka. 💛

    Terka, 12 let, 5. března

    Milá Terko, 

    Svěřuješ se poradně s tím, že chodíš s klukem, který se ale narodil jako holka, je trans a nyní se identifikuje jako kluk. Máš obavu z reakce rodičů, protože o nich víš, že jejich názor na to není moc dobrý. Moje úvaha nad odpovědí tobě se teď odvíjí od toho, zda-li tento kluk je  vzhledově víc jako  holka ale již cítí tu mužskou identitu nebo je již plně klukem a v podstatě to na něm již není poznat, že se narodil jako holka.  Doporučila bych ti ho prostě rodičům představit a zatím jim nic o jeho minulosti a identitě neříkat. Dej tomu čas, má to svůj vývoj. Nejdříve ať ho rodiče poznají, zjistí, že je fajn, uvidí, že ho máš ráda, najdou si k němu vztah a pak jim můžeš ty či přímo on postupně naznačit, co má za sebou. Už na to budou lépe připravení, protože tam bude ten osobní vztah k němu. I pro tebe to  bude takto snadnější a víc přirozené.  Rozumím tomu, že tě to trápí a přemýšlíš o tom, jak to rodiče přijmou. Zvláště, jestli žijete na vesnici, kde mohou být předsudky vůči této skupině silnější. A byla by jsi moc ráda, kdyby to rodiče přijali  a ty ses jim mohla s tím svěřit naplno. Možná rodiče zatím neví ani to, že vůbec s někým chodíš, že máš kluka. Zkus začít tím a řekni jim o tom, že máš vztah. Pak teprve to další a nejlépe to té, co ho poznají. Pokud je to na něm hodně vidět, že vlastně je kluk i holka v jednom. Tak to pro rodiče může vyznít, že vlastně chodíš s holkou. A to pro ně opravdu může být hodně těžká představa. A pokud se toho bojíš, tak jim o tom vztahu říkej v náznacích, pomalu je na to připravuj. Mluv s nimi o tom, že někoho takového znáš a máš k němu dobrý vztah a tak podobně. Nespěchej. Sama si v tom budeš postupně jistější a to pak se odrazí v tom, jak o tom mluvíš s rodiči.  A k tvému druhému dotazu, jak rodičům říci o tom, že chceš přestoupit do jiné školy. Tady bych ti doporučila abys jim to řekla takto přímo, otevřeně, v podobném duchu, jako to píšeš nám. Má to svou logiku, proč to chceš. Oni nejspíš také mají svůj důvod, proč tě dali do té druhé školy. Možná mají dojem, že ta druhá škola tě lépe připraví na střední školu, že má tzv. lepší úroveň. Mluvte spolu o tom a vysvětli jim jasně své argumenty a poslechni si argumenty jejich. A je  celkem pochopitelné, že když  strávíš méně času dojížděním do školy, tak budeš mít víc volného času na své koníčky, kamarády či třeba přípravu do školy.  A nejspíš znáš i ty kamarády, kteří chodí do té školy u vás na vesnici a bylo by ti mezi nimi lépe. Zjisti si třeba, kdo tam chodí a koho tam znáš ať máš víc argumentů. A pak si prostě za tím stůj a řekni si rodičům o ten přestup.  To je to nejlepší, co pro to můžeš ty udělat. Tak ti v tom držím palce. Poradce Centra Locika

    Sexuální orientace

    Sexuální orientace

    Zdravím poradno, už dlouho dobu se potýkám s důležitým problémem, který je důležitou součástí mého života (Aspoň pro mě) a je to „Sexuální Orientace“. Netuším zda jsem Bi nebo gay. Nechci si nic nalhávat, dlouhou dobu jsem se snažil sám sebe najít a vyhledávat hlavně holky, ale abych pravdu řekl, víc mě to láká ke klukům, i když ani u nich si nejsem jistý.
    Obě pohlaví se mi líbí ale kluci z nějakého důvodu víc. Pár krát jsem už v noci kvůli tomuto brečel, že nevím kdo jsem. Nemám nikoho komu bych se s tímto svěřil (i když jsem už chtěl) a je to moje jedno velké tajemství. Abych řekl, holky se mi hlavně líbí jak vypadají zatímco u kluků se mi líbí vše (i po sexuální stránce). Nejsem asi moc ten typ kluka co se ohlédne za holkou a koukne na její prsa nebo zadek ale dokážu říct že v tomto ohledu je hezká. Ale též nevím jak to mám s klukama, nedokážu si představit sex s klukem ale ani s holkou. Je těžké si něco přiznat, nemám zrovna kolem sebe lidi co jsou s tímto vpoho. Můj plán je asi takový že to budu co nejdéle tajit, i když si myslím že lidi v mém okolí něco tuší (Ale to je jen moje doměňka, nejsem si s tím 100% jistý). Nedokážu si v duchu neříct, že ten a ten kluk je hezkej, ať už je z mé třídy nebo náhodný kluk když jdu po ulici (To stejné si řeknu i u holek, ale tam to není tak časté). Štve mě že jsem jiný, že nejsem jako ostatní kluci kterým se líbí jen holky, i když vím že je to normální. Netuším kdy u mě tento moment nastal, sám si nepamatuju. Doufám že celé toto je jen nějaký průchod pubertou a hormony se ve mě bouří. Nevím jak si vše toto vysvětlit, myslím si že z malé části jsem homofób když si nedokážu ani sám sobě nic přiznat. Vše jako Trans a jiné gendery mi přijde divné. Vadí mi i vyjadřování táty ke gayům apod. Cítím se jako Bisexual, jelikož gay ke mě moc nesedí. Holku už jsem jednou měl, dokonce jsem si i do nedávna psal s jednou holkou, kde náš chat bohužel už skončil jelikož si našla kluka. Takové ty „gay signály“ taky nemám, např. jiné chování atd. (Ano vím, ne všichni gayové se tak chovají). Celá táto záležitost je docela těžká ale snažím se to ignorovat.
    (Omlouvám se za pravopisné chyby nebo jestli věty nedávají smysl nebo ať už na sebe moc nenavazují)

    kluk, skoro 15, 8. března

    Ahoj kluku,

    Vzhledem k Tvému věku nemohu posoudit, jaká je Tvoje sexuální orientace. Dokonce i lékařským vyšetřením, které měří, zaznamenává a vyhodnocuje responzi (tj. „odpověď“) organismu na různé sexuální podněty, lze sexuální orientaci spolehlivě prokázat nejdříve ve věku 16 let. U osob mladších šestnácti let je sexuální náklonnost k příslušníkům téhož pohlaví stejně běžná, jako sexuální náklonnost k příslušníkům opačného pohlaví, což se vztahuje i na případný důvěrný kontakt. Zájem o tělo a sexuální projevy vrstevníků téhož pohlaví je v období dospívání stejně normální, jako zájem o tělo a sexuální projevy vrstevníků pohlaví opačného. Hlavní příčinou je narůstající úroveň hladiny pohlavních hormonů v krvi.

    Je zbytečné, aby ses kvůli sexuální orientaci trápil, zvláště když si nemůžeš být zcela jistý, jaká u Tebe je, nehledě k tomu, že sexuální orientace, tedy preference příslušníků toho či onoho pohlaví, má vrozený základ, a tudíž Ty sám ani nikdo jiný ji nemůže měnit. Pokud jde o „gay signály“, o nichž se zmiňuješ, žádné takové projevy nejsou vědecky prokázány. Jinak řečeno, neexistuje žádný projev chování, který by bylo možné jednoznačně interpretovat (vykládat) jako projev té či oné sexuální orientace.

    V této souvislosti si vybavuji výsledky jednoho výzkumu, který byl před několika lety proveden ve Velké Británii. Účastníci výzkumu měli podle nahrávek různých hlasů určit, zda patří heterosexuálně nebo homosexuálně orientovanému jedinci. Výsledky mimo jiné ukázaly, že nejvíce respondentů označilo za heterosexuálního muže, který byl homosexuální, zatímco hlas, který byl jako druhý v pořadí nejčastěji označován za „gaye“, patřil heterosexuálovi. Podobně i jiné „projevy“ se běžně vyskytují u různých osob bez ohledu na jejich sexuální orientaci. Z výsledků různých vědeckých výzkumů tudíž vyplývá, že určité projevy či „signály“ připisované nositelům té či oné sexuální orientace, jsou ve skutečnosti jen projevem falešných představ, které jsou v obecném mínění mylně spojovány s konkrétní sexuální orientací.

    Se svojí sexuální orientací by sis neměl lámat hlavu. Na jednu stranu je v pořádku, že o sobě uvažuješ v různých souvislostech, ale rozhodně bys neměl propadat obavám. Důležité je, aby sis uchoval kladné sebepojetí a přijímal své pocity takové, jaké jsou. Mít pocity je Tvoje právo a záleží výhradně na Tobě, zda (a případně s kým) tyto pocity budeš nebo nebudeš sdílet. Pokud jde o homofobii (tj. strach z homosexuality), ta by Tě neměla připravit o zdravé sebevědomí, zároveň je však svým způsobem dobře, že ji „z malé části“ pociťuješ, protože Tě chrání před příliš velkou otevřeností vůči lidem, kteří by Tvoje pocity nemuseli kladně přijímat. Důležité je, aby Tě homofobie zcela nepohltila a nenarušila Tvoje psychické zdraví a duševní pohodu.

    Sexuální orientace

    Můžu být homosexuálka?

    Ahoj Alíku a všichni co odpovídáte.
    Do školy přišla nová holka a baví se semnou, ale já k ní cítím víc a líbí se mi. Pozoruji to na sobě už dlouho. Můžu být homosexuálka?

    holka, 12 let, 3. března

    Ahoj,

    to, že se Ti líbí nová holka, která přišla do vaší školy a cítíš k ní něco více, ještě neznamená, že bys byla lesba. Studie prokázaly, že sexuální orientace je z velké části genetickou záležitostí. Přesto je určování sexuální orientace spojeno spíše až s dospělostí. Ve věku dospívání mladí lidé vlivem hormonálního působení hodně experimentují, teprve poznávají sebe sama, získávají zkušenosti. Někteří lidé se ve své sexuální orientaci dokonce utvrdí až pozdě v dospělosti.

    Jediný, kdo může zjistit, jakou máš sexuální orientaci jsi Ty sama. Tvoje hledání mohou podpořit odborníci v sexuální poradně pomocí speciálních testů a svých odborných zkušeností. Můžeš také “zalistovat” na internetu a pročíst si články o hledání sexuální orientace, např. https://www.wikihow.cz/Jak-poznat%2C-zda-jste-homosexu%C3%A1l.
    Ať se Ti daří.
    Modrá linka

    Sexuální orientace

    Necítím se jako holka

    Ahoj, omlouvám se, že zase píšu. Už nějakou dobu mám pocit, že nejsem úplně holka. Jako menší jsem se chovala spíš jako normální holka, hrála jsem si na kadeřnici, měla jsem ráda růžovou atd. ale zároveň když byla příležitost, šla jsem mezi kluky a hrála si s autíčkama Teď ale mám strašnou touhu chovat se jako kluk. Mezi holkama se necítím dobře a ani holčičí věci mě nezajímají. Zároveň se necítím přímo jako kluk, ale když se obleču do klučičího oblečení a představuju si, že jsem kluk, cítím se lépe a přirozeněji. Přijde mi, že být holka je jen nevýhoda. Jako jo, i kluci musí dodržovat nějaké ty stereotypy, ale je jich míň a hlavně já bych je dodržovat dokázala. Je mi i strašně nepříjemný psát v ženském rodě, ale stydím se psát v mužském rodě. Nepřijde mi to jako nějaká součást puberty, jako holka se necítím už hodně dlouho. Nejradši bych chodila s nějakou holku který se líbí holky, cítily bychom se dobře obě. Abych to shrnula, necítím se ani jako holka a ani jako kluk, ale je pro mě přirozenější se chovat jako kluk. Je možné, že jsem třeba trans? Předem děkuji za odpověď.

    osoba, 12 let, 21. února

    Ahoj z Modré linky,

    svěřuješ se, že se necítíš být úplně holka. Umím si představit, že nesouzníš se vším, co si představuješ, že k holkám patří. To je však to podstatné - s čím konkrétně se neztotožňuješ. Některé holky se lépe cítí spíše v klučičím či unisex oblečení. Jiné holky třeba rády sportují a více je baví takzvaně „klučičí“ zábavy. Některým holkám se líbí více holky než kluci a jiné holky si zase s klukama rozumějí více než s holkama. Klidně se Ti i víc může líbit mužský rod. Nic z toho nemusí znamenat, že jsi trans. Zároveň trans být můžeš nebo také můžeš být lesba. A nebo třeba jen můžeš prožívat zmatky v období dospívání. Jak sama/sám píšeš, přijde Ti, že být holka má více nevýhod než být kluk. Chci Tě tedy podpořit v tom, aby sis dal*a čas a jen si všímal*a svých pocitů nechával*a je na sebe působit, čas Ti může napovědět. Také by mohlo být nápomocné o tom, co cítíš mluvit s někým, komu věříš, případně se můžeš obrátit na psycholožku (psychologa), třeba vaši školní, pokud ji ve škole máte.
    Můžeš se také podívat na stránky https://jsmetransparent.cz/kdo-jsme/, kde lze najít množství informací, třeba Ti něco z toho pomůže se v sobě více zorientovat.

    Bezstarostnější dny Ti přeje
    Modrá linka

    Sexuální orientace

    Dobrý den, mám jeden dotaz...
    Již delší dobu mám pocit, že mě více přitahují ženy, než muži. Mám z toho hrozný stres a neustále se přemlouvám, že to není pravda, že si jen vymýšlím, že prostě mám raději kluky. Jenže hned další den mám zase ten pocit, že prostě kluky ráda nemám. Někteří kluci se mi líbí, ale víc holky... A já se toho pocitu nemůžu zbavit. Nejhorší na tom je, že kdybych tohle řekla rodičům, tak řeknou, že mi je na to, abych tvrdila tohle, málo let, anebo mě seřvou a zakážou mi extrémní množství věcí... A já už vážně nevím, co s tím pocitem dělat... ;-(

    holka, 13 let, 11. února

    Milá pisatelko, 

    svěřuješ se poradně s tím, že pozoruješ u sebe stále silněji jak tě přitahují ženy a ne muži. Zatím se s tím pocitem těžko vyrovnáváš a nejraději by ses toho pocitu zbavila. Ptáš se co s tím pocitem máš dělat. Je úplně pochopitelné, že tě ten pocit zaskočil a nevíš si s tím rady. Přitažlivost s druhým pohlaví je velmi silná součást naší identity. Ve věku, ve kterým jsi se v nás přitažlivost k druhým, tělesná i psychická, probouzí a celý náš sociální život se prakticky točí kolem ní. A je to doba, kdy se v tom potřebujeme vyznat a poznat seA  vědomí, že to může být u tebe také vše jinak, než mají běžné ostatní, může vyvolávat velkou úzkost a strach z nepřijetí. A reakce tvého nejbližšího okolí v tom hrají velkou roli. Doporučila bych ti si v tom zatím dát čas. Pozoruj co s tebou ten pocit dělá a nejdříve si sama na něj zvykni a trochu víc ho poznej. Má to své fáze, od té první, takového spíš šoku a odmítání až po to, kdy se s tím víc sžiješ a už sama sobě nebudeš připadat cizí. Mluv o tom s lidmi, kteří to mají podobné jako ty. Nejspíš najdeš nějakou skupinu na sociálních sítích. I to sdílení ti pomůže se v sobě lépe vyznat. Potřebuješ získat i první tělesné zkušenosti. S rodiči o tom můžeš mluvit tak, že jim řekneš o svých pochybnostech. I tam tomu dej čas. Je dobré to brát jako vývoj, pro tebe i pro tvé vztahy s okolím. Nemusíš najít řešení nyní.  Mají to tak podobně i jiné osoby, které cítí něco podobného jako ty. Ono si to postupně najde samo své místo uvnitř tebe. Je to samozřejmě provázané s tím, jak to bude ovlivňovat tvé vztahy, jaká bude odezva, jaké kontakty budeš navazovat. Ale nejdříve se to musí víc usadit v tobě a to chce svůj čas. Tak ti doporučuju nespěchat, ani na sebe ani na druhé. Věnuj se i dalšímu, co máš ráda, co tě baví. Vnímej své přátele a aktivity, kterým se ráda věnuješ. Vnímej to, co tě podporuje a v čem máš  jasno, to ti dá vnitřní oporu. Tak ti v tom držím palce. Poradce Centra Locika

    Sexuální orientace

    Jsem gay?

    Ahoj aliku,
    Vím že se v mém věku těžko určuje sexuální orientaci ale já mám několik důvodů proč si myslím že jsem gay:
    Vždy když jsem měl vztah s holkou bylo to strašné
    Holky mně spíš nezajimalyko ale kluci jo, vždy mě přitahovaly
    Zdají se mi erotické sny zásadně jen s klukana a s holkama ne
    Dokážu si vklidu představit jak mám vztah s klukem nebo se s ním líbám ale když si totez představím u holky přijde mi to hnusné.
    Musel jsem sám sebe dlouho přemlouvat abych to sem napsal takže doufám že mi odpovíte díky.

    Petr, 11 let, 12. února

    Ahoj,

    svěřil ses nám o tom, že přemýšlíš, jestli jsi gay. Věřím, že to pro Tebe vůbec nemuselo být jednoduché to Alíkovi napsat, děkujeme za důvěru.
    Z toho, co jsi popsal - jak to máš s klukama a holkama, to skutečně může znamenat, že jsi gay. Zároveň, jak sám píšeš, ve Tvém věku to ještě nemusí být definitivní. Jaké pohlaví Tě více přitahuje, se ještě v dalších letech může vyvíjet a měnit. Pokud bys to stejným způsobem vnímal i nadále, že Tě přitahují kluci a ne holky, i to je v pořádku – nejde ovlivnit, kdo nás přitahuje a kdo ne. Můžeš to dále sledovat a všímat si svých pocitů. Kdybys to celé chtěl probrat podrobněji, můžeš se nám ozvat na Modrou linku – na chatu, telefonu anebo Skypu. Kontakty a provozní dobu najdeš na našich webových stránkách www.modralinka.cz. Pokud bys teď anebo v budoucnu potřeboval podporu v tom, co kolem své sexuální orientace prožíváš, můžeš se obrátit taky na organizaci Sbarvouven.cz (https://www.sbarvouven.cz/), kde se tímto tématem zabývají. Když nás něco trápí, často taky přinese úlevu, když se s tím svěříme někomu, kdo je nám blízký.

    Zdraví

    Modrá linka

    Sexuální orientace

    Dobrý den poradno,
    Nedávno jsem začal cítit, že nejsem tak úplně holka, jak jsem se narodil. Je ve mně i kousek klučičí duše a mysli. Proto mám přezdívku Tony. Akorát společnost s tím, že jsem genderfluid, nebo z poloviny trans nesouhlasí. Ikdyž možná jsem ještě malá, prý jsem na svůj věk hodně vyspělá. Budu rád za radu, jak jim to popřípadě v klidu vysvětlit.

    - krásný den přeje Tony

    osoba, 12 let, 26. ledna

    Milá Tony, 

    svěřuješ se poradně s tím, že v sobě začínáš cítit  to, že máš i klučičí myšlení a cítění. A to tě vede k úvahám nad tím, že nejsi nejspíš gendrově vyhraněná. A to nyní vzbuzuje v tobě obavy, jak to přijme tvé okolí a jak o tom vlastně vůbec s druhými mluvit. Jak být s druhými i s tím, co v sobě cítíš jinak. Rozumím tvým obavám, není to jednoduché objevovat svou identitu a vidět,  že se poměrně odlišuje od toho, jak to má většina osob ve společnosti. Ale máš na to právo a je to tvé cítění.  Sama se v tom nyní nejspíš poznáváš a objevuješ, co vše to pro tebe znamená a jak se to projevuje v tvých vztazích k druhým. Píšeš, že „ s tím společnost nesouhlasí“. Tady bude záležet na tom, kdo ti lidé jsou. Je okruh nejbližších a pak různě vzdálených osob. A v každé skupině osob se o tom bude mluvit jinak. To víš, že budeš v nejširší společnosti  narážet na různé názory, i na nesouhlas a nepochopení. Ale v okruhu nejbližších, chápu, že bys moc ráda, aby tvou identitu přijali a takovou jaká je. Doporučila bych ti o tom ve své rodině spíš pomalu a postupně. Sděluj jim vždy to, co opravdu u sebe vnímáš, cítíš, to, co se ti projeví i ve tvém tělesném prožívání a to, co pozoruješ ve svém chování k druhým. Popisuj jim prostě svou realitu - takhle to mám a tohle u sebe pozoruji, tohle je má zkušenost. V tom budeš mít tzv. půdu pod nohama a to je vždy mnohem lepší výchozí bod, o který se pak můžeš v tom vysvětlování opřít. Ti druzí lidé pak také ucítí tvé přesvědčení a opravdovost. A to je nejlepší způsob jak jim to v klidu vysvětlit. I tobě samotné to dá klid. Možná pak už nebudeš mít ani tolik potřebu to svému okolí tolik vysvětlovat. Ale prostě si budeš žít po svém s lidmi, u kterých víš, že jsou v tom podobní. Určitě víš, jak takové lidi potkat. A nejspíš budeš už také vědět, kde si o tom, co u sebe pozoruješ, můžeš víc přečíst a mít pak i třeba nějaké obecnější informace. Ty druhým také v klidu a postupně předávej, pokud budou chtít ale základ je tvé vlastní přesvědčení a sebepřijetí.
    Tak ti v tom držím palce. Poradce Centra Locika

    Sexuální orientace

    Jsem trans?

    Zdravím všichni. (nevím jak to napsat takže to možná trochu nebude dávat smysl)(budu psát v mužským rodě)
    Už když jsem byl mladší tak jsem si hrál s autama , pistole a prostě tyhle "klučičí" hračky a taky když jsme si se ségrou hráli třeba na rodinu/takovej roleplay tak jsem si prostě hrál na kluka. Taky prostě nesnáším nosit takový ty holčičí oblečení jako sukně, šaty, růžovou a tak.
    Už asi přes rok mi hrozně vadí můj hrudník. Předtím to byl jenom ten hrudník a doufal jsem že to je jenom nějaká puberta a prostě to přejde ale asi poslední 4 měsíce se prostě docela cítím jako kluk a hrozně bych chtěl být kluk a mít klučičí tělo, a prostě se teď nějak neberu/nevnímám jako holku a taky holka být nechci. Nesnáším svoje tělo a nejvíc hrudník, tak si ho stahuju obvazama. Nemůžu se na sebe ani podívat do zrcadla když jsem třeba ve spodním prádle. Třeba když jsem jednou byl v knihkupectví tak mě prodavačka oslavila v mužským rodě (možná protože jsem měl roušku a asi tak vypadám) a to mě fakt potěšilo. Ale třeba mi nevadí když mi někdo řekne v ženským rodě a když sám sobě (nahlas) říkám v mužským rodě tak mi to přijde takový nepřirozený (možná protože jsem celej život zvyklej na she/her) ale dost mi he/him vyhovuje. A prostě bych chtěl aby mě ostatní brali jako kluka a tak. Je mi teprve 13 tak jsem si řekl že prostě počkám jestli se něco nezmění samo ale když na to pořád každej den myslím tak čas ubíhá děsně pomalu.
    Mohl bych být trans? Nebo co si o tom myslíte.
       (Btw jsem si naprosto vědom těch věcí okolo mýho věku a puberty a že se mi mění/vyvíjí tělo)

    katsu 13 let, 10. února

    Ahoj Katsu,

    myslím, že Tvůj dopis smysl dává, popsal jsi to, co Tě trápí, poměrně dobře. Netuším, zda jsi v tom zatím sám nebo zda rodiče či jiný blízký člověk, kterému věříš, ví, s čím se potýkáš. Sdílení vždy uleví.

    Takto na dálku po internetu je obtížné se k Tvé záležitosti nějak jednoznačně vyjádřit, ale doporučuji Ti obrátit se na odborníka, sexuologa, např. na MUDr. Hanku Fifkovou, která se specializuje na trans osoby, zejména na děti a dospívající. Dobrou zprávou je, že není třeba čekat, naopak, čím dříve se na ni obrátíš, tím lépe. Její email je k dispozici zde: https://www.fifkova.cz/kontakt/cz. Doporučuji ke shlédnutí i rozhovor s ní

    , o kterém si myslím, že Tě zaujme, a že v něm najdeš i odpovědi na své otázky.

    Měj se pohodově, Katsu, a neboj se vyhledat odborníka co nejdříve.
    Modrá linka

    Sexuální orientace

    Ahoj, přeji krásný den všem.

    Mám tu dotaz ohledně reakcí rodičů ohledně toho že si chci třeba přečíst knihu s LGBT tématikou, nebo to že když se o něčem takovém zmíním tak z toho nejsou úplně nadšení. Dnes to vyvrcholilo tím, že si chci koupit knížku POSLEDNÍ STANICE, která pojednává právě o již zmíněném LGBT tématu. Mamka řekla, že si tuhle knihu nemůžu koupit protože se v ní jedna o lásce 2 holek. Pak se mě ještě zeptala jestli nejsem na holky, ( jen pro informaci jsem na holky) samozřejmě jsem ji musela říct Ne! Protože kdybych ji to řekla bylo by doma dusno a já nechci abych měla další myšlenky na sebevraždu.

    1. JAK VYSVĚTLIT RODIČŮM A CELKOVĚ RODINĚ ( TÝKÁ SE TO JEN STARŠÍCH PŘÍSLUŠNÍKŮ ME RODINY) , ŽE MI VADÍ JAK SE VYJADŘUJÍ K LGBT KOMUNITĚ
    2. JAK JIM NENÁPADNĚ ŘÍCT, ŽE JSEM NA HOLKY A ŽE MÁM HOLKU

    Předem děkuji za odpověď ❤️

    Adel, 14 let, 21. ledna

    Milá pisatelko, 

    svěřuješ se poradně s tím, že vnímáš u sebe orientaci na holky a dokonce jsi vztah s holkou již navázala. Nyní ale narážíš na to, jak se k tomu postaví tvá rodina, ptáš se jak to máš rodině oznámit. Vadí ti, jak se o LGBT komunitě vyjadřují a o to více máš nyní strach, že udělají dusno, když jim řekneš jak to skutečně s tebou je. Ano, pro obě strany to bývá často velmi těžké. Jak rodiče, tak jejich děti se s tím musí postupně vyrovnat a obě strany to potřebují přijmout. Jak samy u sebe, tak u toho druhého. Chce to čas a nespěchat. Můžeš rodičům postupně dávat signály, které jim budou naznačovat, že tvá orientace je jiná než na kluky. Určitě si všimnou, že nechodíš s žádným klukem ani neprojevuješ příliš zájem o kontakt s nimi. Určitě se tě budou ptát, „tak co kluci“. A podobně. Při každé takové příležitosti jim to naznačuj. I ty sama potřebuješ ještě čas, aby sis to v sobě urovnala, naplno s tím začala žít a ujistila se, že to tak tvá duše i tvé tělo chce. Proto bych ti doporučila rodičům zatím říci spíše takové náznaky. A postupně je na to připravit. Většinou je to pro rodiče šok a snaží se dceru či syna přesvědčit, že „z toho vyrostou“. A to pak může vnést mezi ně zbytečně příliš velké napětí, frustraci z toho neporozumění a nepřijetí. Doporučila bych ti s tím abys jim to řekla naplno zatím počkat. Zkoumej si svůj nový svět, který se ti otevírá, který tě přitahuje. Získávej první zkušenosti, i tělesné, zatím to měj jako svůj vnitřní svět a chraň si ho. Pokud se rodiče přímo zeptají, zda-li jsi na holky, můžeš jim odpovědět v duchu  „je to možné“. A to, že ti vadí, jak se vyjadřují k LGBT komunitě jim můžeš prostě říci. Už to samo o sobě pro ně bude určité znamení. Můžeš jim prostě říci, že ti jsou tyto lidé blízcí a cítíš určitou přitažlivost této komunity. Otevřeně je o to požádej, ať o této komunitě před tebou nemluví nebo ne hanlivě. Tvým jediným možným prostředkem ale právě tím nejúčinnějším, je teď komunikace. Můžeš i rodičům něco ohledně této komunity vysvětlit, ozřejmit, pokud na to bude správná chvíle. I ty sama můžeš pomoci tomu, aby se svých předsudků zbavili. Zkus to vzít tak, že je to takový společný vývoj, na kterém se ty můžeš podílet. Podobně je to vývoj i pro tebe samotnou a tím, že o tom budeš komunikovat, tak si sama pro sebe budeš tříbit myšlenky, názory a pocity. Věřím tomu, že právě od rodičů by sis přála, aby tě v tom bezpodmínečně přijali a vzali tě takovou jaká jsi. Je to úplně pochopitelné očekávání, a potřeba, a to i bez ohledu na  orientaci. A tato odlišnost  může  strach z nepřijetí ještě víc prohlubovat. Není to vůbec snadné ale pokud je člověk sám o sobě přesvědčený, tak to je takový pevný bod, o který se může v sobě pak opřít. A proto ti doporučuji abys nejdříve upevnila sama v sobě tento „pevný bod“ svého přesvědčení. A to ti bude v tom všem pomáhat. Držím ti v tom palce. Poradce Centra Locika


    Prosba od Alíka

    Podpořte prosím
    Modrou linku!