Ahoj z Modré linky,

přijde Ti zvláštní, že je tak velký rozdíl mezi tím, jak Ti matika šla před pár lety a jak Ti jde teď – přijde Ti jednoduchá. Ptáš se, čím to může být. Důvodů může být více – Tvé schopnosti rostou se zkušenostmi, souvisí to i s dozráváním mozku a dalším vývojem neuronů (mozkových buněk), s vývojem kognitivních schopností, abstraktního i matematicko-logického myšlení. IQ je orientační číslo – pásmo, ve kterém se pohybuješ, proto může různě kolísat, narůstat. Záleží taky na probírané látce, některá Ti sedne více, na některou budeš možná časem potřebovat víc času a cviku. Moc Ti přeju to, že to tak teď máš, že to je pro Tebe snad příjemné a užitečné. Pro podrobnější popovídání o tom všem, jak se vyvíjí Tvé myšlení a dozráváš, se můžeš poptat psychologa, za kterým docházíš.

Aby se Ti i nadále dobře dařilo a mohl jsi mít radost z úspěchů přeje
Modrá linka

Ahoj,

děkujeme Ti za důvěru, považuji Tvůj dotaz za závažný, pokusím se Ti odpovědět tak, aby sis z odpovědi vybrala to, co je pro Tebe důležité.
Neznám Tvého tátu a atmosféru u vás doma, ale to, co popisuješ, není v pořádku. Každý z nás, jeden jako druhý, potřebuje cítit ocenění, potřebuje pochvalu. Pokud táta neustále snižuje Tvou snahu i Tvé výsledky, jedničky považuje za samozřejmost, to není v pořádku a rozumím tomu, že to má dopad na Tvé sebehodnocení, Tvoji sebedůvěru. Dokonce píšeš, že se cítíš pod velikým tlakem a měla jsi i myšlenky na sebevraždu.
Dospívání je velmi náročné období, možná až nejnáročnější v celém životě. Kromě toho, že se měníš psychicky i fyzicky, je to období, kdy se rozhoduje o Tvém budoucím životě. A o tom by neměli rozhodovat jen rodiče, aniž by to všechno probírali s Tebou jako parťákem. Z Tvého dotazu nevím, zda rodiče ví o tom, že toužíš jít studovat na BPA Brno, do Nového Lískovce. To by mělo být předmětem debat u vás doma a zdá se mi, že tomu tak není. Ve svém dopise se zmiňuješ pouze o tátovi, nejspíš máš kolem sebe i další členy rodiny. Mámu, prarodiče, tetu, strýce…. S kýmkoliv z nich, komu věříš, se pokus sdílet to, co Tě trápí. Je možné, že táta ani netuší, jak moc Ti ubližuje, možná jenom opakuje zkušenosti ze svého dětství. Cítím, že potřebuješ podporu, která by Ti zvýšila pochroumané sebevědomí. Máte-li na škole školního psychologa/psycholožku, můžeš se i na něj/ni obrátit, popř. na oblíbenou učitelku či výchovnou poradkyni. I my Ti nabízíme podporu, můžeš zatelefonovat nebo přijít na chat, podrobnosti najdeš na našich stránkách www.modralinka.cz.

Přejeme Ti, aby ses dostala na svou vysněnou školu.
Modrá linka

Ahoj z Modré linky.

Je dobře, že si pro sebe hledáš podporu, když se nemáš komu svěřit. Pochopila jsem z Tvého psaní, že sis v pololetí pokazila vysvědčení a od té doby to máš „na talíři“ od rodičů i od učitelů. Slyšíš od nich jen strašení, že se nikam nedostaneš, že to nezvládneš. To musí být opravdu hodně nepříjemné a možná i demotivující. Říkám si, že každý z nás může udělat chybu. Ve škole se to projeví třeba horšími známkami, ale nevypovídá to nic o Tvojí hodnotě. I přesto, že jsi měla horší známky, zasloužíš si od rodičů i učitelů respekt a podporu. Pokud se to v pololetí nepodařilo, nemusí to znamenat, že se na přijímačky nedokážeš připravit. Píšeš dokonce, že když si zkoušíš přijímačky nanečisto, docela Ti to jde, v angličtině dokonce skoro bez chyby.

Je mi líto, že nemáš nikoho, kdo by Tě podpořil a nedivím se Ti, že se Ti už z toho všeho chce brečet. Připadá mi moc důležité, abys na to nebyla sama. Říkám si, jestli kromě rodičů, učitelů nebo kamarádů není ještě někdo další, s kým by se dalo mluvit. Třeba babička, teta, jiný příbuzný anebo i vedoucí kroužku. Je důležité, aby někdo dospělý věděl o tom, jak se trápíš. Může to být třeba i školní psycholog/psycholožka, jestli někoho takového ve škole máte. Někdo takový by Ti pak třeba mohl být i oporou, abys o svých pocitech mohla říct i rodičům. Poslední ročník základní školy může být sám o sobě stresující, rozhoduješ se kam dál. Ty jsi navíc pod tlakem a nemáš se komu svěřit. Zasloužíš si pomoc a podporu. Kdyby ses neměla na koho obrátit, můžeš se znovu ozvat i nám, lépe však na telefonu nebo chatu, kde se můžeme vzájemně doptávat a jít více do hloubky (www.modralinka.cz).

Držíme Ti palce,
Modrá linka.

Ahoj z Modré linky,

děkujeme za důvěru, se kterou jsi napsala Alíkovi. Píšeš nám o tom, že Tě trápí škola, kterou dle svých slov nezvládáš. Vede Tě to k depresím a občasnému pláči. Dříve jsi to zvládala, měla jsi dost času i na sebe, ale v 5. třídě už je to těžké stíhat, přestože se snažíš.
Z tvého psaní vnímám, že je to pro Tebe teď se školou vážně těžké, a mrzí mě, že máš takové trápení. Vzdělání je opravdu důležité, ale neméně důležité je být v klidu a pohodě a mít čas i na mimoškolní činnosti.
Pokud dobře rozumím, nechodíš do školy a máš asi individuální výuku. I když máš doučování, je moc těžké všechno zvládat sama. Myslím, že je důležité s mámou nebo s někým jiným dospělým, ke kterému máš důvěru, promluvit a říct, jaký máš strach a jak se cítíš. Předpokládám, že jsi v kontaktu i s učiteli, i s těmi můžeš zkusit promluvit a zkusit vše spolu s rodiči vymyslet tak, aby to pro Tebe bylo zvladatelnější.

Možná, že je těžké začít takový rozhovor - pomoci Ti může právě to, co jsi napsala Alíkovi. Můžeš to, třeba i s naší odpovědí, dát danému dospělému přečíst. Chceme Tě povzbudit, abys to udělala - rodiče spolu s Tvými učiteli mohou změnit Tvoje podmínky pro zvládání školy. Není totiž dobře, abys kvůli škole upadala do depresí.

Pokud bys chtěla, můžeš taky zavolat na Modrou linku, nebo s námi chatovat. Možnosti kontaktu a informace o nich nalezneš na našich stránkách: modralinka.cz.

Držíme Ti palce,
Modrá linka

Ahoj, je skvělé, že se zajímáš o to, jak věci fungují.

Co se týče „věšteckých snů“, nevím přesně, jak to myslíš. Znamená to, že během vyučování usínáš? Nebo jde o nějaké „živé představy“ v bdělém stavu?

Pokud se občas zamyslíš a zapomeneš vnímat okolí, tak to je asi něco, co zná skoro každý, tím se nemusíš trápit. Pokud ale máš pocit, že tě to vyrušuje a je ti to na obtíž, mělo by asi cenu se o tom pobavit s psychologem. Možná máte ve škole školního psychologa, případně se můžeš zeptat v některé dětské poradně (třeba Linka důvěry), zda ti někoho doporučí.

Můžeš také vyzkoušet techniky, které mají zvýšit soustředění. Pro každého bude fungovat něco trochu jiného. Mně pomáhalo psát si poznámky (případně si v mezičase kreslit nějaké ornamenty na kraj papíru, když zrovna nebylo co psát). Další studie doporučují třeba pravidelné cvičení nebo pravidelný spánek, což tvému mozku pomůže udržet pozornost. Hodně štěstí.

Ahoj z Modré linky

z Tvé zprávy vnímám, že jsi se opravdu hodně snažila na to mít dobré pololetní vysvědčení, a umím si představit, že se tím cítíš být zklamaná. Zmiňuješ, že k tomu přispěla nějaká holka - napadá mě, že někdy je lepší zkusit takové nepřející komentáře jiných lidí ignorovat, a pokud by Ti takto snižovala sebevědomí dlouhodobě, klidně s tím i zajít za některým z dospělých. Pokládáš nám otázku, co máš dělat - pokud platí, že už si to nestihneš opravit, říkám si, že nezbývá než se s tím smířit, a zaměřit se na to, co leží před Tebou v budoucnosti. Je to koneckonců jen pololetní vysvědčení, a i když to bude natisklé i na tom závěrečném, může na něm být zároveň hezky patrné, jak ses za druhé pololetí zvládla zlepšit. Zmiňuješ také obavu, že všichni budou zklamaní, možná v tom máš i pravdu. Tvoji rodinu neznám, přesto věřím tomu, že si to od Tebe nechají vysvětlit, a společně se zaměříme na to, jak to udělat v příštím pololetí lépe. Taky je možné, že to vůbec nebudou brát tak dramaticky, někdy na sebe ty nejvyšší nároky klademe právě my sami.

Přejeme Ti, abyste to zvládli co nejlépe
Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

píšeš nám, že by ses ráda připravila na přijímačky na gympl, které chceš zkusit. Z Tvé zprávy čtu snahu o to se dobře naučit na zkoušky, ale nevíš, jak na to. Zdá se to těžké. Říkám si, že když se navíc jedná o věci, které jste ještě neprobírali, tak to musí být pravdu náročné, jak všechny ty informace zjistit, z jaké strany začít.

Říkám si, že na základě Tvé návštěvy v PPP si zasloužíš podporu – zkus to probrat nejprve s rodiči a pak mě napadá obrátit se ve škole na speciálního pedagoga anebo psychologa, se kterými bys probrala různé možnosti, jak by Ti mohlo jít učení lépe. Neboj se je oslovit a mít s nimi i pravidelné schůzky. Na škole je určitě i výchovný poradce, který Ti poradí ohledně přijímaček. Některé školy pořádají přípravy na přijímačky anebo se dá externě docházet na doučování. Někomu pomáhá se učit s někým z kamarádů, kteří se připravují na to stejné a můžete se doplňovat, když si s něčím nevíte rady. Někomu pomáhá si rozepsat plán co a jak který den zkusí zvládnout. Někomu pomáhá si věci říkat nahlas, vysvětlovat to někomu dalšímu, vypisovat si látku, kterou si chce pamatovat, dělat si barevné poznámky apod. Pomůcek a metod je spousta, je ale důležité najít tu, která zrovna pro Tebe bude užitečná. Nemusíš přicházet sama na to, co zkusit, aby Ti to šlo líp. Často sami nevidíme tak dobře, co zkusit, ale okolí nás může inspirovat k účinnější cestě.
Představuji si, že můžeš být ve stresu z toho, že se Ti to nepovede podle Tvých představ. Přijímačky můžou být, bohužel, velký stres a nejsi sama, kdo je tak vnímá. Do výsledku vstupuje hodně věcí – jak Ti sednou otázky, jak se zrovna budeš cítit ten den, jak si budeš jistá v tom, na co ses připravovala. Zároveň Ty sama budeš nejlíp vědět, jakou snahu jsi do učení mohla dát. I když se Ti nepovedou ideálně, neznamená to, že je všechno špatně. Tak či tak, bude to další nová zkušenost, kterou získáš. A pro nové zkušenosti je potřeba vždycky trocha odvahy i ochoty riskovat. Je to jedna událost, která se povede nebo se povede málo. Sama píšeš, že to chceš psát na zkoušku. S rodiči se v případě neúspěchu můžeš domluvit, co a jak dál (existují např. odvolání, jiné školy apod.), vše se v tomto dá nějak řešit dál. Podrobnosti o sdělování ne/přijetí se dočteš na webu Cermatu nebo Ti je řekne učitel. Tuším ale, že seznam přijatých je zobrazován pod registračním číslem. Uvidíš, jak to bude u vás, neboj se to zjistit, pokud by to přispělo k tomu, že bys mohla být víc v klidu.

Moc držíme palce a ať máš i dostatek odpočinkových dní přeje
Modrá linka

Ahoj milá pisatelko,

píšeš, že se ti v prvním ročníku na střední škole zhoršily známky. To mě mrzí, dobré je vědět, že se to děje spoustě z nás. Střední škola je mnohdy mnohem náročnější, navíc, jak sama píšeš, učitelé mají jiný přístup a je potřeba si na něj zvyknout. I nové předměty přináší výzvy.

Píšeš také, že na intru už sis zvykla. To je skvělá zpráva! Cesta by tak mohla být zkusit se poradit se spolužáky / spolubydlícími. Určitě mají nebo měli (ti starší) stejné předměty a takové doučování by Ti mohlo v učení pomoci.

Další, co můžeš dělat, je zajít přímo za svými vyučujícími. Společně byste mohli najít způsob, jak se látku doučit nebo přijít na to, co potřebuješ, aby se Ti učilo lépe. Další, kdo Ti může pomoci, je školní psycholog nebo výchovný poradce. I oni jsou na školách od toho, aby pomáhali studentům právě s takovými potížemi.

V neposlední řadě by o Tvých obavách měli vědět rodiče. Zkus se jim svěřit. Mohou Ti pomoci v komunikaci s učiteli, ale také třeba najít doučování. Dnes už se spousta doučování nabízí i online, tím se rozšiřuje síť lidí, kteří Ti s učením mohou pomoci.

Držím Ti moc palce, aby se Ti povedlo najít cestu, jak známky vylepšit.

Dominika

Ahoj milý pisateli,

píšeš o špatném průměru z českého jazyka a chceš radu, jak se učit. Dát takto obecnou radu je velmi těžké, neboť netuším, co přesně za učivo ti nejde, ani jak přesně tvůj proces učení vypadá. Navíc každému z nás pomáhá k učení něco trochu jiného. V tuto chvíli bych ti tak poradila, abys jako první zašel za svými rodiči či učitelem/učitelkou. Můžeš požádat o doučování, o plán, jak se vše potřebné doučit. Rodiče ti zase mohou pomoci látku vysvětlit nebo najít soukromého doučovatele. Poprosit o doučování můžeš také své spolužáky. Ať už zvoliš jakoukoli cestu, důležité je se na začátku zamyslet nad tím, proč ti učení nejde a co přesně ti dělá potíže. Od toho se bude dál odvíjet cesta za lepšími známkami.

Držím ti moc palce!

Dominika

Ahoj milá pisatelko,

z Tvého dotazu rozumím, že se ti zhoršily známku, moc ale nerozumím tomu proč. Pokud zažíváš nějaké náročnější období, bylo by prima si o tom popovídat s někým, komu důvěřuješ. Může to být kamarád/ka, rodiče nebo někdo z tvých vyučujících, kdo je ti blízký. Často ve školách bývá také výchovný poradce nebo školní psycholog, i na ty se můžeš obrátit.

Pokud je potíž v tom, že se ti přestalo chtít do učení, i to se dá určitě řešit. Možná je nedostatek motivace způsobený nějakými okolnostmi, zkus se zamyslet, co se u tebe změnilo. A co se týče přípravy na přijímačky? Může ti to pomoci - třeba se budeš poté cítit jistější a zase se ti začne chtít učit.

Držím ti palce, ať se chuť studovat zase vrátí :)

Dominika

Ahoj z Modré linky,

musí to být těžké, když vnímáš, že od Tebe má Tvé okolí tak vysoká očekávání. Ještě důležitější ale je, jaká očekávání máš od sebe Ty sama - jestli třeba nejsou přehnaně vysoké. Chtěla bych Tě povzbudit, aby ses svěřila svým blízkým, dala najevo, jak se cítíš být pod tlakem a že bys spíše potřebovala jejich podporu. Být pilný a mít dobré známky je fajn, ale ne za každou cenu - neméně důležité mi přijde, aby ses dokázala uvolnit a radovat ze života, i toho studijního. Taky mi dává smysl zmínit, že se učíme především proto, abychom si něco odnesli, něčemu porozuměli a mohli být v budoucnu úspěšní a spokojení. Známky představují takový doklad toho, jak se nám to učení daří, ale asi by neměly být to úplně hlavní.
Jestliže by se Ti nepodařilo najít podporu u svých blízkých, můžeš se zkusit obrátit na školní psycholožku (psychologa), pokud na škole máte, nebo na třídní paní učitelku, či jinou, které důvěřuješ. Můžeš klidně využít i této naší komunikace a ukázat ji tomu, kdo by Tě mohl podpořit, aby viděl, že je to pro Tebe opravdu důležité.

Přejeme Ti více klidu
Modrá linka

Ahoj milý pisateli,

z Tvého dotazu jsem pochopila, že matematika se Ti neučí špatně, překážkou je spíše výklad paní učitelky. I to se stává, ne vždy si s našimi učiteli a jejich druhem výkladu sedneme. To ještě nemusí být špatně, každému vyhovuje něco jiného. Pokud Ti vyhovuje výuka s doučovatelkou, je to prima. Pokud tak máš možnost doučování, určitě ji využívej! Dobrá zpráva je, že dnes už existuje spousta výukových materiálů na internetu - můžeš třeba mrknout na youtube, zda tam nenajdeš srozumitelný výklad požadovaného matematického výkladu. Někdy pomůže oslovit i spolužáka/čku, kteří tématu rozumí, mohou Ti s ním pomoci.

A ještě jedna věc mi v Tvém dotazu přijde důležitá. Píšeš, že jsou rodiče naštvaní kvůli špatným známkám. I oni by měli vědět, že Ti výklad paní učitelky nevyhovuje. Právě příklad s paní doučovatelkou by jim mohl pomoci pochopit, že doučování (nebo nějakou jinou pomoc) skutečně potřebuješ. Zkus se jim tak svěřit, věřím, že společně najdete řešení.

Držím Ti palce,

Dominika

Ahoj Angelko,
píšeš, nám, že Ti nejde matematika, Vaše učitelka je přísná a máma pak po Tobě řve, že nic neumíš. Ptáš se, jak se matematiku naučit.

Pokud dobře rozumím, Angelko, učíš se matematiku sama (z nějakého důvodu nechodíš do školy) a docházíš na přezkoušení. Vůbec se nedivím, že Ti to nejde. Matematika je opravdu těžká k tomu, aby se ji člověk učil sám. Je moc důležité, aby Ti rodiče našli někoho, kdo by Tě učil, nebo doučoval, matematiku Ti vysvětlil, procvičil s Tebou příklady, připravil Tě na přezkoušení. Možná, že by se také na internetu našly nějaké výukové materiály, které by Ti pomohly pochopit, o co jde, a navedly Tě, abys látce lépe porozuměla. To ale nenahradí výuku. Klidně můžeš dát tohoto Alíka přečíst rodičům, věřím, že se o Tebe postarají, aby Ti matematika lépe šla a Tys nemusela mít velký stres.

Držíme Ti palce,

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

píšeš nám, že do teď ses neučila doma, ale i tak jsi měla dobré známky. Teď půjdeš na gympl a chtěla by ses začít učit i po škole, abys to tam dobře zvládala. Ráda bys měla následující rok plný program a v něm i čas na učení. Říkám si, že někteří to tak opravdu mají a díky svým schopnostem jim stačí látka probíraná ze školy k tomu, aby se nemuseli učit ještě doma. U Tebe to tak bylo, ale teď se to pravděpodobně nějak změní s novou školou. Je fajn, že o tom uvažuješ už takhle dopředu, že se na to chceš trochu připravit. Sama poznáš, jak moc to bude jiné, možná náročnější, možná zábavnější a věší výzva než předchozí škola. Sama taky poznáš, v čem je potřeba víc zabrat, čemu věnovat pozornost i po škole. Ze začátku si to můžeš klidně nastavit, jak jsi psala – mít ve dni nějaký čas vyhrazený k učení, k opakování si látky, co jste dělali, pokud Ti to pomůže cítit se na gymplu jistější. V tu dobu si můžeš zkoušet odložit ztišený telefon do jiné místnosti, pokud máš pocit, že Ti bere moc času a je těžké je od něj odtrhnout. Abys u učení vydržela déle, je důležité, aby ses při tom měla dobře, uvolněně, nikdo na Tebe netlačil a věděla jsi, kde začíná a končí to, co se budeš učit. Je taky fajn tušit, proč se zrovna tohle učíš. Možná Ti bude vyhovovat učení ve skupině spolužáků. Nezapomeň si dopřávat ale stále dostatek volného času a odpočinku, abys měla z čeho čerpat sílu. V případě, že zjistíš, že se Ti učení nedaří tak, jak bys potřebovala, nejlépe Ti poradí někdo ve škole, třeba školní psycholožka (psycholog), pokud ji budete mít, či výchovná poradkyně, někdy jsou ve škole i speciální pedagogové.

Ať se Ti na gymplu líbí a máš kolem sebe fajn spolužáky přeje
Modrá linka

Ahoj Modré linky,

trápí Tě myšlenka, že si připadáš hloupá. Píšeš, že máš potíže v počítání, s dopravou do Prahy a z testů z internetu Ti vyšlo IQ, které Tě nepotěšilo. Je Ti to líto, pláčeš kvůli tomu. Hledáš, co s tím. Je moc dobře, že ses ozvala, napsala nám a nezůstáváš v tom sama. Představuji si, že celá ta situace a Tvé myšlenky o sobě samé můžou být dost nepříjemné, pocit, že „nejsem dost“ bývá sužující. Mrzí mě, že se s tím teď tak trápíš. Na druhou stranu spousta lidí i v Tvém věku podobné věci řeší a pochybují o sobě. Píšeš o učitelce, se kterou sis povídala o poradně. Mám představu, že Ti poradnu navrhla, aby ses tam mohla poradit ohledně potíží v matematice. Pokud to tak bylo, tak mi to zní jako fajn nápad, protože v poradně pomáhají zjistit, jak na to, aby se Ti lépe učilo. Neboj se o tom mluvit i s rodiči, možná se do toho zapojí i učitelka. Mohou Ti tam udělat platný inteligenční test, protože ten, co najdeš volně na internetu, je velmi nepřesný a nemá vypovídající hodnotu. Proto se nemusíš trápit s výsledkem, který se Ti tam objevil. Testy, které Ti mohou dát v poradně nejsou jednoduše hodnotící (chytrý x hloupý – to ani nejde!), ale měly by být nápomocné a hledat cesty, kde Ti to jde dobře a na čem bys mohla ještě zapracovat. Rozumím, že Tě třeba štve, že necestuješ vlakem tak, jak bys chtěla. V tom může hrát roli ale i spousta jiných věcí než Tvá inteligence a zasloužíš si přijít na to, co to je, možná potřebuješ jen dodat odvahu, víc informací apod. Chtěla bych Tě povzbudit, ať se s tím vším svěříš rodičům, někomu jinému blízkému dospělému anebo školnímu psychologovi/učiteli, kterému věříš. Dá se o tom všem ještě hodně zjistit a udělat kroky, abys v tom měla jasněji, byla spokojenější a našla podporu, kterou si zasloužíš. Jsme tu pro Tebe i na Modré lince na chatu nebo telefonu.

Držíme palce,
Modrá linka