Ahoj holko,

Podle údajů v dotazu je Tvoje tělesná výška průměrná, hmotnost je jen mírně nadprůměrná, ale v rámci normy. Index tělesné hmotnosti, který vyjadřuje poměr mezi výškou a hmotností, u Tebe činí přibližně 18,9. Rozhodně se tedy nejedná o nadváhu, a už vůbec ne o obezitu. Optimální hodnoty indexu tělesné hmotnosti u dívek ve věku 12 let se pohybují v rozmezí 17 až 20. Hodnota 18,9 se nachází „někde uprostřed“, a tudíž je v podstatě ideální.

Nárůst hmotnosti o 3,5 kg za tři dny jistě není zcela běžný, ale vzhledem k tomu, že během dospívání v těle dochází k prudkým výkyvům hladiny hormonů v krvi, může i k takovému jednorázovému „skoku“ někdy dojít. Navíc pocit, že jsi ztloustla, může být dán například i zvětšováním tukové vrstvy na některých částech těla, což je proces, k němuž dochází v rámci pohlavního dospívání. Názorem spolužáků či spolužaček by ses neměla nechávat ovlivnit, protože podle hodnoty indexu tělesné hmotnosti (18,9) tlustá nejsi, a tudíž je pravděpodobné, že se Tě někteří zlomyslníci pouze snaží provokovat.

Pokud chceš přece jen zhubnout, nemělo by to být více než o několik kilogramů (řekněme nanejvýše 3 nebo 4), protože pokles hodnot indexu tělesné hmotnosti pod určitou úroveň by mohl komplikovat průběh pohlavního dospívání (například je prokázáno, že pokles poměru mezi věkem, hladinou pohlavních hormonů v krvi, tělesnou výškou a tělesnou hmotností pod určitou kritickou hranici může vést k poruchám menstruačního cyklu). Jestliže pociťuješ hlad, neměla bys problém „udržení postavy“ řešit hladověním, nýbrž výběrem vhodných potravin.
Píšeš, že po obědě si vždycky „něco dáš“. Ale to samo o sobě ještě nemusí být špatné. Samozřejmě, že je určitý rozdíl, jestliže „tím něčím“ jsou například chipsy, nebo jablko. Existují určité potraviny, kterým je lépe se vyhýbat. Na prvním místě je to tzv. bílé pečivo, tedy pečivo ze světlé pšeničné mouky, a dále příliš tučné pokrmy (včetně jídel smažených na velkém množství tuku).

Ahoj z Modré linky,

Je prima, že máš svůj cíl. Pokud skutečně máš nadváhu, obecně je potřeba začít dodržovat zdravý životní styl – tedy jíst zdravě, dostatečně spát, cvičit. Zvláště pokud chceš být vojákem, je potřeba, abys byl v dobré fyzické kondici. Je dobré se poradit se svými blízkými, jestli je potřeba na Tvém životním stylu něco měnit, zda opravdu potřebuješ zhubnout nebo třeba jen pokračovat ve cvičení. Protože pokud již vše, co jsem psala výše, dodržuješ, potom je potřeba vytrvat. I vytrvalost je pro vojáka důležité, můžeš ji už teď trénovat.

Hezké dny Ti přeje
Modrá linka

Ahoj holko,

Problém s přejídáním může být způsoben například tím, že dospívající organismus má zvýšenou potřebu energetického příjmu, neboť procesy, k nimž během tělesného dospívání dochází, jsou energeticky vysoce náročné. Stává se, že dospívající člověk je schopen sníst „na posezení“ takřka neuvěřitelné množství jídla.
Nedovedu posoudit, zda trpíš nadváhou, protože tělesná hmotnost 59 až 62,5 kg může být za určitých okolností normální. Přesněji řečeno, u dívek ve věku 14 let se normální hodnoty tělesné hmotnosti pohybují přibližně v rozmezí 40 až 70 kg, avšak důležitý je poměr mezi tělesnou výškou a hmotností. Pokud jde o například o hmotnost 62,5 kg, ta by u čtrnáctileté dívky byla normální při tělesné výšce od 158 cm výše. Jestliže tedy měříš méně než 158 cm, jednalo by se o podváhu, pokud je Tvoje výška alespoň 158 cm nebo více, jedná se o normální váhu.
Pokud si připadáš „tlustá“, může to být způsobeno zvýšeným ukládáním tuku na určitých částech těla, k němuž dochází v důsledku hormonálních změn či výkyvů v období dospívání. U některých dívek se více tuku ukládá na břiše, u jiných třeba na bocích nebo na hýždích. Vývoj postavy v období dospívání může být provázen různými dočasnými disproporcemi (nerovnoměrnostmi).
Je dobře, že máš dostatek pohybu. Pokud jde o stravování, sice by ses neměla přejídat, ale ani hladovět (střídání přejídání a hladovění je ta vůbec nejhorší možná varianta). Jestliže máš často hlad, dávej přednost potravinám či pokrmům, které dobře zasytí, a přitom se po nich „netloustne“. Patří k nim například tmavé pečivo, zelenina, ovesná kaše, ořechy, vejce, ryby a drůbež. Naproti tomu vyhýbat by ses měla konzumaci jakéhokoliv bílého pečiva, tedy pečiva ze světlé, pšeničné mouky. „Ukrutné chutě“ lze uspokojit různě upravenými potravinami a pokrmy, přičemž zdaleka neplatí, že jídlo, které je „zdravé“, nemůže být zároveň i dobré.
Především je však důležité, aby sis stanovila nějaký cíl, o jehož dosažení budeš usilovat. Takovým cílem může být třeba zhubnutí o 3,5 kg (tedy návrat z 62,5 na předchozích 59 kg) za 3 týdny. Připravíš si plán, jak tohoto výsledku dosáhnout. Plán může obsahovat například seznam jídel, která budeš jíst (se zařazením výše doporučených potravin a s vyloučením bílého pečiva, těstovin, smažených pokrmů a podobně) a seznam pohybových aktivit, jimž se budeš věnovat. Už písemné sestavení takového plánu, i když třeba jen v jednoduchých bodech, může mít vysokou motivační hodnotu. A pokud se nepodaří plán splnit, nepovažuj to za neúspěch, nýbrž za informaci o tom, co můžeš příště udělat lépe.
Ještě dodávám, že u dospívajícího člověka by úbytek tělesné hmotnosti při hubnutí neměl být větší, než 1 až 2 kg týdně. Rychlejší hubnutí by již mohlo ohrozit zdraví.

Ahoj Charlie,

je moc dobře, že si pro sebe hledáš podporu, protože jak sám asi tušíš, problémy s jídlem mohou být dosti závažné. Rozumím tomu, že se srovnáváš s ostatními holkami, i když se cítíš jako kluk. V období dospívání se často porovnáváme, klademe důraz na náš vzhled, hledáme sami sebe a učíme se sami se sebou srovnávat. Vzhled však není to jediné, čím je člověk definován - prostě jsme mnohem víc, než to, jak vypadáme.
Každý z nás na sobě vždy najde něco, s čím není spokojený. Ale na každém z nás je také mnoho toho, co je fajn, čím můžeme být na tomto světě užiteční a díky čemu, můžeme prožívat také spoustu hezkého. K tomu je však potřeba být co nejvíce v pořádku. Je proto důležité, aby ses svěřil někomu dospělému, kdo Ti může pomoci vyrovnat se sám se sebou, se svými pocity, s tím, aby pro Tebe mohlo být jídlo v pořádku. Chci Tě tedy povzbudit v tom, aby ses obrátil na někoho ve svém okolí komu můžeš věřit, obzvláště jestli máš nepříjemné zkušenosti s tím, že někteří lidé kolem Tebe mají nehezké řeči o Tvé váze. Nezůstávej tedy na to, co prožíváš, sám. Zní to tak, že mamka by Tě třeba mohla podpořit. Obrátit se můžeš i na školní psycholožku (psychologa), pokud na škole máte, nebo nějakého jiného pana učitele či oblíbenou paní učitelku. Otevřeni jsme Ti i my na Modré lince, kontakty najdeš na www.modralinka.cz. První krok jsi už udělal tím, žes napsal, udělej tedy i ten další.

Přejeme Ti, aby se Ti dostalo pomoci, kterou si zasloužíš,
Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

chápu, že se zajímáš o svou váhu, v období dospívání je to téma mnoha mladých lidí. Jestliže jíš zdravě a hýbeš se, chci Tě podpořit v tom, že přibývání na váze nemusí být vůbec špatně. Jednak možná pořád ještě rostěš, a také je možné, že tím, že cvičíš, Ti přibývají svaly. A ty jsou těžší než tuk. Umím si tedy představit, že klidně můžeš skutečně vlastně hubnout, i přesto, že na váze přibýváš, váha je pouze orientační údaj.

Přejeme Ti prima dny,
Modrá linka

Ahoj kluku,

Pro začátek je dobré už to, že si svůj problém uvědomuješ. Tím problémem mám na mysli nejen obezitu, ale i nedostatek motivace. K tomu, aby člověk vůbec začal něco dělat, totiž potřebuje nějakou pohnutku (cizím slovem „motiv“), přesněji nějaké pohnutky („motivy“). A právě tím můžeš začít. Aby sis ujasnil, proč potřebuješ zhubnout, vezmi si list papíru a napiš si všechny důvody, které Tě napadnou. Důvody to mohou být různé a můžeš je formulovat negativně (například: „Nechci, aby se mi lidé smáli“ nebo „Nechci mít ve třiceti letech infarkt“), ale raději pozitivně (například „Chci být dlouho zdravý“ nebo „Chci vypadat hezky“). Když si svoje důvody k zahájení hubnutí napíšeš, můžeš o nich lépe uvažovat a také se k nim můžeš kdykoliv vracet a znova o nich přemýšlet.
Když už si ujasníš, proč bys chtěl nebo měl zhubnout, následuje druhý krok, a tím je stanovení cílů. Samozřejmě by se mělo jednat o takové cíle, které se dají splnit. Určitě by nemělo být Tvým cílem, abys během několika týdnů zhubl o 70 kilogramů. Takové tempo hubnutí, pokud už bys jej dosáhl, by ohrožovalo Tvoje zdraví, neřku-li přímo život. Dospívající člověk může bezpečně zhubnout nejvýše 1 až 3 kg týdně, což znamená, že optimální či alespoň „přijatelné“ tělesné hmotnosti můžeš dosáhnout po několika měsících. Jedná se tudíž o dlouhodobější proces, který klade určité nároky na Tvoji trpělivost. Proto by sis měl průběžně stanovovat jakési dílčí cíle, které budeš plnit postupně. Ideální by bylo, kdybys měl doma k dispozici osobní váhu, na které si můžeš tělesnou hmotnost průběžně kontrolovat.
Konečně zbývá stanovit konkrétní kroky či opatření k tomu, abys začal hubnout a poté si nižší hmotnost také udržel. Důležité je, aby se jednalo o opatření systematická. K jejich pravidelnému vykonávání či dodržování Ti opět může pomoci jejich písemné zaznamenání. Co je psáno, to je dáno a když si někam napíšeš, co máš v určitý den udělat, tak bude mnohem těžší to neudělat, i když „se Ti nechce“.
Jinak konkrétní kroky ke zhubnutí lze rozdělit do dvou skupin. Jedná se o úpravu stravovacích návyků (v širším pojetí o úpravu životního stylu) a zajištění přiměřeného pohybu.
Úprava stravovacích návyků spočívá v tom, že jíš pravidelně (kdy denní příjem potravy je rozdělen nejméně do pěti jídel), dodržuješ pitný režim (a tekutin vypiješ raději více než méně) a vyhýbáš se určitým potravinám (zejména příliš tučným pokrmům a bílému pečivu, které lze nahradit pečivem tmavým). Jíst bys měl především takové potraviny či pokrmy, které Tě zasytí, a přitom se po nich netloustne (kromě ovoce a zeleniny mě napadá například tmavé pečivo a ovesná kaše). Není nutné, abys hladověl, důležitá je pravidelnost jídla a skladba pokrmů. Také by sis měl zajistit dostatek spánku. Někteří dospívající chodí spát až pozdě v noci, přičemž se snaží nedostatek spánku kompenzovat tím, že více jedí. Takový způsob života, tedy ponocování a následné přejídání, je však obzvláště nezdravý.
Pokud jde o pohyb, mělo by se jednat pokud možno o komplexní pohybové aktivity, které nevedou k přetěžování určitých částí těla (zejména kloubů). Ideální je například jízda na kole, plavání a podobně. Pokud chceš běhat, měl by sis pořídit kvalitní běžeckou obuv, protože obyčejné „plátěnky“ nebo „tenisky“ nejsou uzpůsobeny k tomu, aby absorbovaly nárazy, k nimž při běhu dochází. Povrch, na němž bys běhal, by neměl být příliš tvrdý (beton, dlažba), ale středně tvrdý (štěrk, antuka, polyuretanová běžecká dráha na hřišti). Ze všech komplexních aktivit považuji za nejvhodnější plavání, protože je spojeno s poměrně vysokým energetickým výdejem, zapojují se při něm všechny části pohybového aparátu a navíc (na rozdíl od běhu nebo posilovacích cviků) nepředstavuje tak vysokou zátěž pro klouby, zejména pro jejich měkké části.
Velmi důležité je, abys žádné z výše naznačených opatření nepovažoval za nějaké „násilí“, kterého se na sobě dopouštíš. Aby sis udržel pozitivní přístup, měl by sis čas od času připomínat důvody, které Tě k hubnutí vedou. A také by ses měl dokázat pochválit za každý úspěch, kterého ve svém úsilí dosáhneš.

Ahoj z Modré linky,

s blížícím se létem Tě zajímá, jak bys mohl zhubnout, v minulosti ses ptal na přejídání a nadváhu. Je dobře, že si všímáš toho, jak se cítíš ve svém těle, a pokud vnímáš, že máš nadváhu, hledáš způsoby, jak bys mohl váhu snížit. Ptáš se nás, co je nejlepší na zhubnutí, co se týče pohybu, aby to nebylo náročné jako třeba posilka.

Vidím, že jsi o tom už přemýšlel, napadá Tě ježdění na kole, sekání trávy a jiný přirozený pohyb. Jakýkoliv pohyb navíc k tomu běžnému, na který jsi zvyklý, je výdej energie a tedy může přispívat k hubnutí. Je jen na Tobě, jakou formu pohybu zvolíš. Je výhodou, když Tě to bude bavit, nebudeš se do toho muset nutit a nebude to pro Tebe příliš náročné, aby Tě to hned na začátku neodradilo. V naší minulé odpovědi jsme zmiňovali třeba delší procházku, plavání, cvičení doma anebo nějaký sport ve skupině. Každého láká něco trochu jiného. Pokud cítíš, že jízda na kole a sekání trávy by pro Tebe bylo fajn, zkus to a sám uvidíš, jaké to bude mít výsledky.

Chci také zdůraznit, že je dobré na sebe netlačit, nedávat si příliš velké cíle a snažit se pohyb si i užívat. Sám o sobě je pohyb prospěšný pro Tvé tělo a jeho primárním cílem nemusí být snížení váhy. U každého pohybu můžeš myslet na to, že teď pro sebe děláš něco dobrého a že Tvé tělo bude zdravé. Někdy přílišná fixace na snižování váhy může ubírat radost z pohybu.

Pokud bys měl pocit, že s hubnutím potřebuješ pomoc, můžeš o tom říct rodičům a poprosit je, zda by Tě mohli vzít k nutričnímu terapeutovi, což je specialista na výživu, který dokáže dle rozložení svalů a tuků v Tvém těle posoudit, jaký jídelníček a pohyb by pro Tebe byl nejvhodnější.

Držíme Ti palce, ať jsi ve svém těle spokojen.
Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

svěřuješ se nám s tím, že se necítíš ve svém těle dobře, Tvůj vzhled Tě štve a přemýšlíš o něm. Máš sklony se přejídat. Ptáš se, co s tím dělat. Nemusíš se omlouvat, Tvůj dopis je srozumitelný.
Mrzí mě, že jsi od táty slyšela takovou větu, která Tě mohla zranit. Píšeš, že to řekl v naštvání, ale opravdu sis to nezasloužila. To, jak to vidí táta, neznamená, že to tak je, že to je pravda. Z toho, co popisuješ mi totiž Tvá váha zní úplně v normálu (dle Tvého BMI). Ještě vzhledem k dospívání, je normální, že váha může kolísat, rosteš do výšky a tvar těla se taky mění. Samozřejmě záleží na tom, jak se Ty sama se ve svém těle cítíš. Je mi líto, že máš teď období, kdy v něm nejsi spokojená. Popisuješ taky přejídání. Období, kdy míváme větší chuť na konkrétní potraviny může být v normě, může souviset s kolísáním hormonů a celkovým dozráváním těla, které si říká o potřebné živiny. Pokud máš ale pocit, že už je toho moc, že bys to chtěla mít víc ve svých rukou, můžeš zkusit vypozorovat, co se děje předtím, než si jdeš něco navíc dát. Co se Ti v tu chvíli honí hlavou? Dokážeš to ovlivnit a změnit, dokážeš si říct, že teď si to třeba nedáš a jdeš dělat něco jiného, co Tě zabaví, potěší? Co by to bylo? Říkám si, že může být těžké se v tom vyznat sama, zasloužila by sis větší prostor pro to to probrat a svěřit se s tím někomu. Bývá to úlevné a můžete spolu vymyslet způsob, co zkusit jinak. Neboj se oslovit školní psycholožku, pokud ji na škole máte, může Ti být oporou. Anebo Tvou mamku, jiné blízké příbuzné nebo starší kamarádku, třídní učitelku. Jsme tu pro Tebe i anonymně na Modré lince na telefonu nebo chatu, kde je možnost všechno vypovídat – neboj se ozvat tady https://www.modralinka.cz/ anebo na Linku bezpečí https://www.linkabezpeci.cz/.
Ráda bych Tě povzbudila v tom, že není pozdě začít s kroužky, pokud máš chuť se víc hýbat a potkávat se třeba s novými kamarády. Rozumím, jak to myslíš, že jsou v kroužcích děti už třeba od mala, ale do spousty z nich by neměl být problém se přidat. Jaký je ten, který Tě nejvíc láká? Byl by to sportovní kroužek, tvoření, něco s hudbou? Nemusíš se ohlížet na to, co umíš nebo neumíš, je možné to zkusit a naučit se to i teď, když budeš mít chuť. Neboj se probrat to s rodiči, dát jim návrh, co bys chtěla zkusit. Možná někam chodívají Tvé kamarádky a je možné se k nim přidat, zkus to promyslet.

Držíme palce, ať máš zase hezčí dny a můžeš být celkově spokojenější.
Modrá linka

Ahoj kluku,

1) Nadváha je zpravidla způsobena nadměrným ukládáním tělesného tuku. Nicméně za osobu s nadváhou se považuje takový dospívající jedinec, jehož index tělesné hmotnosti (BMI, což je ukazatel, který vyjadřuje poměr mezi tělesnou hmotností a výškou), přesahuje 90. percentil (to znamená, že u 90 nebo více procent ostatních jedinců téhož věku a pohlaví je hodnota indexu tělesné hmotnosti nižší). Hranicí pro obezitu je 97. percentil (jedná se tudíž o jedince, kteří mají vyšší index tělesné hmotnosti, než 97 procent ostatních jedinců téhož věku a pohlaví).
Konkrétně u chlapců ve věku 14 let činí hodnota 90. percentilu (a tím i hranice nadváhy) přibližně 23, zatímco hodnota 97. percentilu přibližně 25,5 kg. Nadváhu má tedy takový čtrnáctiletý chlapec, jehož index tělesné hmotnosti činí nejméně 23 (a obézní je takový čtrnáctiletý chlapec, jehož BMI činí nejméně 25,5).
Při výpočtu indexu tělesné hmotnosti se nevychází z toho, jak velký podíl „váhy“ připadá na kostní, svalovou, tukovou či jinou tkáň. Nicméně pokud už někdo trpí nadváhou, tak to na 99% není způsobeno „těžkými“ kostmi nebo svaly, nýbrž nadbytkem tukové tkáně. Příklad, který uvádíš v dotazu, tj. nadváha způsobená nadbytkem svalové tkáně, by mohl platit snad jen pro jedince s výraznou (a zřejmě již chorobnou) svalovou hypertrofií.

2) Obecně platí, že u chlapců a mužů s nadváhou nebo obezitou je tvorba mužských pohlavních hormonů nižší, než u jedinců s normální váhou. Přitom mezi tvorbou androgenů (tj. mužských pohlavních hormonů) a nadbytkem tukové tkáně, zejména v oblasti abdominální (tj. břišní), existuje vztah nepřímé úměrnosti. Čím větší je množství abdominálního tuku, tím nižší je produkce androgenů, a zároveň čím nižší je hladina androgenů, tím víc narůstá objem abdominální tukové tkáně.
Jinak řečeno, chlapci a muži s nižší hladinou androgenů mají tendenci tloustnout, přičemž čím více tloustnou, tím méně androgenů jejich tělo „vyrábí“, což vede k dalšímu a dalšímu ukládání tuku. Pokud dospívající chlapec trpí nadváhou nebo obezitou, jeho tělo zpravidla produkuje méně androgenů, než kdyby měl normální váhu. A čím méně androgenů produkuje, tím více tuku se na břiše ukládá. Únik z popsaného „začarovaného kruhu“ může poskytnout pouze zhubnutí, pokud možno dosažené úpravou stravovacích návyků a zajištěním dostatečného pohybu.

Ahoj kluku,

Určitá souvislost mezi tělesnou hmotností a tvorbou pohlavních hormonů existuje, a to jak u chlapců, tak i u dívek.
K tomu, aby tělo dospívajícího člověka začalo na počátku puberty produkovat větší množství pohlavních hormonů, je třeba dosáhnout určitého kritického poměru mezi věkem, tělesnou výškou a hmotností; zároveň je však prokázáno, že u jedinců s nadváhou či obezitou je produkce pohlavních hormonů nižší, než u jedinců s normální váhou. Platí tedy, že tvorba pohlavních hormonů může být snížena jak v důsledku nadváhy či obezity, tak i podváhy či přímo podvýživy.
Produkce pohlavních hormonů může být snížená nejen v důsledku obezity, ale i následkem nedostatku spánku, případně působením vysoké psychické zátěže (stresu).

Ahoj holko,

Důvodů, proč nepociťuješ hlad, může být celá řada. Vzhledem k tomu, že se nacházíš v období dospívání, připadá v úvahu například kolísání hladiny pohlavních hormonů v krvi. Většina dospívajících pociťuje v důsledku hormonálních změn, k nimž v těle během dospívání dochází, naopak spíše zvýšenou potřebu příjmu potravy, která někdy přerůstá až v jakousi „žravost“, kdy dospívající jedinec dokáže sníst takřka neuvěřitelné množství jídla. Avšak tytéž hormonální změny mohou u některých dospívajících vyvolat i pravý opak, tedy omezení pocitu hladu či přímo ztrátu „chuti k jídlu“.
Z dalších možných příčin připadá v úvahu například akutní infekční onemocnění, chronické onemocnění trávicí soustavy, autoimunitní onemocnění, vedlejší účinky některých léků (včetně některých analgetik, jak uvádíš v dotazu), případně „předávkování“ velkým množstvím doplňků stravy, ale nelze vyloučit ani příčiny psychické, zejména stres a zvýšené psychické napětí. V posledním uvedeném případě opět záleží na tom, jak konkrétní člověk a jeho tělo reaguje na zvýšenou psychickou zátěž – u některých vede k přejídání, u jiných naopak ke ztrátě chuti k jídlu. V Tvém případě se však podle všeho nejedná o klasickou poruchu příjmu potravy.
Logický předpoklad, že člověk pociťuje hlad, když jeho tělo potřebuje dodat energii, tedy nemusí vždy platit, protože pocit hladu může být ovlivněn všemi výše uvedenými okolnostmi. Pokud Ti tedy zrovna nekručí v břiše a nemáš ani jiné nepříjemné pocity, jimiž se hlad projevuje, ještě to nemusí znamenat, že jídlo nepotřebuješ. I když zrovna netrpíš hladem, bylo by dobré sníst „aspoň něco“, aby se trávicí soustava udržovala v činnosti. To ale neznamená, že bych Ti radil, aby ses přejídala, i když nemáš chuť k jídlu. Nikdo by se neměl do jídla nutit násilím, protože výsledkem by byly jen další zažívací obtíže (nevolnost, zvracení). Rada tedy zní, abys i při nedostatku pocitu hladu jedla přiměřeně, tedy tak, aby sis zajistila alespoň minimální příjem potravy, ale zároveň aby se Ti neudělalo tak špatně, že bys měla pocit na zvracení. Z potravin vhodných pro zajištění základních funkcí trávicí soustavy lze doporučit nízkotučné mléčné výrobky, obiloviny, případně ovoce a zeleninu (včetně luštěnin).
Naprostou nezbytností je však dodržování pitného režimu. Každý den je třeba si zajistit dostatečný příjem tekutin, a to 40 až 80 mililitrů tekutin na 1 kg tělesné hmotnosti. Vzhledem k tomu, že Tvoje tělesná hmotnost činí 52 kg, měla bys „do sebe dostat“ minimálně 2,08 litru (2080 ml) tekutin denně, i když právě nemáš žízeň, jinak hrozí dehydratace a poškození organismu. Při sníženém příjmu „pevných“ potravin by se mělo množství vypitých tekutin zvýšit.
Podle toho, co v dotazu uvádíš, věnuješ pozornost svojí výživě i tělesné hmotnosti, což samo o sobě není nic špatného. Na druhou stranu se nemusíš obávat, že bys trpěla nějakými nemocemi z hladu, nebo dokonce z podvýživy, protože poměr mezi tělesnou výškou a hmotností je u Tebe naprosto normální. Při výšce 170 cm a hmotnosti 52 kg činí index tělesné hmotnosti přibližně 17,99 (což je v podstatě 18), přičemž optimální hodnoty tohoto indexu u dívek ve věku 14 let se pohybují v rozmezí přibližně 17 až 23, a tudíž nejsi bezprostředně ohrožena nadváhou ani podvýživou. Pokud trpíš nějakým chronickým onemocněním, například onemocněním trávicí soustavy, Tvůj lékař či lékařka o něm jistě ví, a proto by Tě jistě předem upozornil(-a) na případná rizika s nimi spojená.

Ahoj kluku,

Vzhledem k Tvému věku, výšce a pohlaví je Tvoje hmotnost sice relativně nízká, ale stále ještě se nejedná o podváhu. Štíhlá postava nemusí být projevem onemocnění (například poruchy metabolismu), ale může se jednat o projev vrozených dispozic, tedy genetické výbavy, která je u každého člověka trochu jiná.
Nicméně pokud chceš přibrat, neměl bys tento problém řešit přejídáním, tedy zvyšováním příjmu potravin, protože v důsledku přejídání by se mohly dostavit zažívací obtíže, aniž bys dosáhl očekávaného nárůstu hmotnosti. Raději doporučuji jíst pravidelně (denní příjem potravin rozdělit alespoň do pěti jídel) a zařadit vhodné potraviny, k nimž patří například plnotučné mléčné výrobky (tvaroh, jogurty), světlé pečivo, obilniny včetně rýže, těstoviny, dále sušené ovoce všeho druhu, ořechy (včetně kokosu) a mandle.

Ahoj holko,

Problém s přejídáním může mít různé příčiny. Píšeš, že se přejídáš, i když nepociťuješ hlad. V takovém případě by příčiny mohly být psychické, poněvadž nadměrná konzumace zejména sladkých jídel je jedním ze způsobů, jimiž lze čelit stresu a zvýšenému psychickému napětí (zejména čokoláda má prokazatelné antistresové účinky). Nicméně nadměrný příjem potravy může souviset také s hormonálními změnami v období dospívání. Proces pohlavního dospívání je vysoce energeticky náročný, což řadu dospívajících lidí vede k tomu, že jedí mnohem více, než by na první pohled potřebovali – avšak právě jen na první pohled, protože pohlavní dospívání je spojeno s vysokým výdejem energie, kterou je třeba odněkud „načerpat“. Setkal jsem se dokonce už i s hovorovým označením puberty jako „období žravosti“. Nejedná se přitom o nějakou nadávku nebo urážku, ale o vyjádření skutečnosti, že mnozí dospívající (většinou spíše chlapci, ale někdy i dívky) zkrátka „spotřebují“ takové množství jídla, že to jejich rodiče mnohdy až překvapuje.
Problém nastává tehdy, když se dospívající lidé „rozjedí“ tak, že zvýšený přísun potravy nejenže pokryje zvýšený energetický příjem spojený s růstem a vývojem těla, ale nadto vede ke zvýšenému ukládání tukových zásob, jinak řečeno k tloustnutí. Pokud k tomu přistupuje ještě únava a „nechuť k pohybu“, hrozí nadváha a obezita.
Důležité je, aby ses i při vyšším příjmu potravy udržovala v dobré kondici. Pokud Ti chybí „chuť a energie“ k pohybu, zkus si najít takovou pohybovou aktivitu, která by Tě bavila. Pohyb bys totiž neměla vnímat jako nějaké „nutné zlo“, nýbrž jako činnost, která Ti může přinášet radost a potěšení. I když se Ti nechce běhat nebo cvičit (což jsou zřejmě první dvě věci, které člověka v souvislosti s pohybem a hubnutím napadnou), stále ještě zbývá celá řada pohybových aktivit, které jsou spojeny buď se stejným, nebo dokonce i vyšším energetickým výdejem.
Z komplexních pohybových aktivit lze doporučit například plavání (které na rozdíl do běhu nepředstavuje tak vysokou zátěž pro klouby dospívajícího jedince), ale také tanec, ať už se jedná o tance klasické nebo moderní. Bývaly doby, kdy mladí lidé chodili tancovat pravidelně. A dobře dělali, protože tímto způsobem si – mimo jiné – zajistili zdravý pohyb. Přitom jejich motivací nebyl jen pohyb samotný, ale i zábava s ním spojená. Pro mladé lidi je tanec kromě jiného i vhodnou příležitostí k navazování komunikace s vrstevníky opačného pohlaví. A rozhodně se nemusíš obávat, že bys musela někam chodit v krajkových šatech, a že bys tančila s nějakým učesaným chlapcem v obleku a polobotkách. Kromě klasických společenských tanců existují i tance moderní, případně sportovní, přičemž fyzický výkon spojený s těmito druhy tanců je srovnatelný s řadou běžných sportů. S otázkou případného partnera se nemusíš trápit, protože na tanečních kurzech nebo v tanečním kroužku či škole Ti určitě nějakého vhodného tanečního partnera přidělí.
Samozřejmě, že tanec není jedinou formou pohybu, kterou bych Ti mohl doporučit. Spíše však záleží na Tobě, aby sis vybrala takový druh aktivit, které by Tě nejvíce bavily. V každém případě by se mělo jednat o takovou pohybovou aktivitu, která by pro Tebe byla natolik atraktivní, že by Ti již sama o sobě pomohla překonat „nechuť“ k pohybu.

Ahoj z Modré linky,

rád bys měl více pod kontrolou své „dojídání se“. Přijde Ti, že i když nechceš, dáváš si porce navíc. Uvažuješ, jestli to je ještě zdravé. Nedivím se, pokud bys to měl tak, že předchozí jídlo Tě nezasytí a potřebuješ se něčím dojíst. Tvoje tělo v dospívání potřebuje dostatek dobrých živin. Říkám si, že se můžeš zkusit zaměřit na kvalitní stravu – dostatek dobrých tuků, bílkovin, vlákniny a dalšího potřebného. Probrat s Tebou Tvůj jídelníček může praktická lékařka anebo výživový poradce, se kterým si můžete s rodiči domluvit schůzku. Možná máš teď větší výdej a potřebuješ zkrátka i získávat víc energie. Můžeš se zaměřit na to chystat si zdravou svačinu – kousky zeleniny/ovoce apod., když přijde chuť se něčím dojíst. Pokud máš pocit, že máš málo sportu, zkus ještě pravidelněji pohyb zařadit – možná se vydáš ještě na další procházku, možná rád plaveš, protáhneš se doma, máš rád nějaký sport ve skupině. Jako důležitý krok vnímám to, že si uvědomuješ, že je to něco, co bys potřeboval změnit, poupravit. To je moc dobrý začátek – můžeš se postupně učit vědomě se rozhodnout, co si chceš dát a co ne. Možná časem místo toho, že se půjdeš dojíst, zařadíš jinou aktivitu, která zrovna odkloní Tvou pozornost. Zkus popřemýšlet, co by to mohlo být. Můžeš si jídlo spojit i s nějakým rituálem, který zkusíš dodržovat – třeba můžeš být u jídla vždycky u stolu, zkusíš se zaměřit jen na jezení (nebudeš používat mobil, koukat na obrazovku), aby mohl být Tvůj zážitek z najezení se silnější. Vše potřebné kolem toho s Tebou může probrat i školní psycholog, pokud jej na škole máte anebo jiný psycholog - odborník, kterého Ti pomohou dohledat rodiče. Pro podrobnější povídání jsme tu pro Tebe i na Modré lince, můžeš se ozvat.

Přejeme, aby ses mohl zase brzy cítit ve svém těle příjemně,
Modrá linka

Ahoj holko,

Jak jsem již uvedl v odpovědi na jeden z Tvých předchozích dotazů, poměr mezi tělesnou výškou a hmotností je u Tebe na hranici nadváhy. Nerovnoměrné ukládání tuku, které může být podmíněno vrozenými dispozicemi či hormonálními změnami v pubertě, se u Tebe zřejmě projevuje výraznějším břichem, i když jiné části těla zůstávají na pohled „hubené“.

Ale podle toho, co píšeš v tomto nejnovějším dotazu, bych za největší problém považoval nevhodné chování sourozenců a možná i některých spolužáků. Nechci Tvoje sourozence urážet, ale jestliže se Ti posmívají, když cvičíš, a ještě Ti vykládají, že vypadáš „jako těhotná“ (otázkou je, zda vůbec někdy viděli těhotnou ženu a zda vědí, co se v jejím těle odehrává...), vypovídá to nejen o jejich škodolibosti až zlomyslnosti, ale především o značné psychické a sociální nevyzrálosti těchto jedinců. Na jednu stranu je pochopitelné, že Ti podobné řeči vadí, ale rozhodně bys takové „názory“ (ve skutečnosti trapné posměšky a nejapné provokace) neměla přijímat za své a tím připouštět, aby Ti ničily kladné sebepojetí. Když Tě sourozenci provokují, stále si v duchu opakuj, že oni tomu nerozumí, že Tě jenom dráždí, a že nemají tak docela pravdu.

Nechci Ti radit, abys cvičila před sourozenci, a tím jim poskytovala „zábavu“ a námět k nevhodným poznámkám. Jak jsem však vyrozuměl, problémem u Tebe bude spíše motivace, a právě o tu se Tě sourozenci zřejmě snaží připravit. Sama se však můžeš motivovat tím, že si připravíš jakýsi písemný „plán hubnutí“, který však musíš před sourozenci pečlivě ukrýt, protože kdyby jej na nějakém přístupném místě objevili, zřejmě by jej obratem zneužili pro svoji zvrhlou zálibu v psychickém týrání a zesměšňování sestry. Pro jistotu můžeš v plánu používat různé zkratky a šifry, kterým sourozenci nerozumí.

Součástí plánu by měla být úprava stravovacích návyků a přiměřený pohyb. Některé rady a doporučení najdeš už v odpovědi na Tvůj dotaz ze dne 8. prosince 2022. Pokud jde o stravování, rady zní:

• nahradit světlé („bílé“) pečivo tmavým
• jíst více zeleniny, případně méně sladkých druhů ovoce
• jíst pravidelně, ale v menších dávkách
• denní příjem potravy rozdělit nejméně do pěti jídel
• dodržovat pitný režim a pít raději více než méně
• vyhýbat se příliš tučným a příliš sladkým pokrmům

Pohybové aktivity mohou zpočátku činit obtíže, zvláště když „nevystačíš s dechem“. Právě proto je vhodné začít vždy s menší zátěží (menším počtem cviků, kratší dobou pohybu) a postupně ji zvyšovat. Pohyb, to nemusí být jen cvičení doma na koberci nebo běh na atletické dráze. Dokonce i tak „obyčejný“ druh pohybu, jakým je chůze, je spojen s výdejem energie, jejíž množství závisí na délce či tempu chůze. Kdyby Tě nenapadl žádný jiný způsob, jak si zajistit pohyb (jít plavat do bazénu, jezdit na kole a podobně), můžeš alespoň párkrát obejít blok domů v okolí bydliště. Nebo můžeš při cestě ze školy, pokud jezdíš nějakým prostředkem hromadné dopravy (autobusem, tramvají), vystoupit o stanici dřív a zbytek dojít pěšky. V zimě bys měla každý den ujít alespoň 2 km pěšky, v létě alespoň 4 km. Když se unavíš nebo zadýcháš, můžeš si vždy na chvíli odpočinout, než „nabereš dech“. Ideálním prostředkem k odpočinku jsou například parkové lavičky. V zimě na nich ale nezůstávej sedět moc dlouho.

Svoji motivaci také můžeš zvýšit tím, že si koupíš permanentní vstupenku do nějakého sportovního zařízení, třeba do bazénu. Platnost permanentní vstupenky je totiž většinou časově ohraničená, to znamená, že aby se její nákup vyplatil, musí si návštěvník svoje „volné“ vstupy do bazénu nebo na jiné sportoviště vyčerpat do určitého termínu. Kdyby se Ti do příslušného sportoviště „nechtělo“ jít, bude Tě motivovat už skutečnost, že když návštěvu vynecháš, část ceny permanentky Ti „propadne“, což by přece byla škoda.

Především se ale netrap tím, co si o Tobě myslí nebo říkají ostatní lidé, ať už sourozenci, spolužačky nebo kdokoliv jiný. Nenech si své sebepojetí deformovat různými posměváčky a zlomyslníky, kteří se jen chtějí pobavit na Tvůj účet a mají náramnou legraci z Toho, jak se jim zase podařilo Tě „dostat“ a potrápit. Když se Ti sourozenec bude posmívat, můžeš se usmát a v duchu si pomyslet: „Ty jsi ale hloupý, viď?“ Nahlas mu to ale neříkej, protože by měl radost z toho, že se mu povedlo tě vyprovokovat.