Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Zamilovaná do otčíma Alík radí dětem

    Holky a láska

    Ahoj,
    Mám velký problém... Asi jsem se zamilovala do svého otčíma a vůbec si nevím rady. Jezdí k nám každý týden a skoro se k nám nastěhoval(což mi nevadí, naopak). Vždy když přijede, musím se na něj furt dívat. Když jsme někde spolu i s mojí mámou a objímá ji atd. tak mi to celkem vadí.. Ne že bych žárlila na něj, spíš na mojí mámu. Vztah jim samozřejmě přeju a jsem ráda že máma někoho má, ale často jsem se nachytala jak si představuji že jsem s ním a skoro furt se dívám na jeho fotky...
    Přijde mi to už z mé strany trochu úchylné:"D mohli byste mi tedy poradit, co mám dělatm? Každý den kvůli tomu nejmíň 3 brečím, protože si nevím rady...
    Předem děkuji za odpověď

    Ahoj,

    je mě líto, že každý den brečíš kvůli svým nevyjádřeným pocitům. Nevíš si rady, nevíš, co máš dělat, myslíš si, že ses nejspíš zamilovala do svého otčíma. Takto na dálku po internetu, bez možností dozvědět se cokoliv o vztazích v Tvé základní rodině, a bez znalosti Tvého věku, je docela obtížné celou situaci zhodnotit.

    Rozhodně si ale nemyslím, že by z Tvé strany šlo o nějakou úchylku. Takové věci se stávají poměrně běžně, rozhodně v tom nejsi sama. Mrzí mne, že to nemáš s kým sdílet. Potřebuješ pro sebe člověka, nejlépe dospělého, kterému bys mohla důvěřovat, a tomu se se svými city svěřit. Tím se Ti může velmi ulevit. Pomáhá i psaní, třeba deníčku - vypsat se ze svých pocitů. Navíc pomocí psaní můžeš sledovat, jak se Tvé city vyvíjí a mění. I pláč uleví, ale nemělo by ho být mnoho.

    Vztahy v rodině jsou křehké a složité, tím spíše, pokud do nich má vstoupit nový člověk - otčím. Na vztazích je potřeba pracovat, při tom je ovšem možné počítat s tím, že vztahy, jejich hloubka, intenzita atd. se mění a vyvíjejí. Obecně o vztazích byste si mohli doma zkusit popovídat, možná by ses dozvěděla spoustu pro Tebe nových a objevných věcí.

    Zvaž různé možnosti sdílení (prarodiče, oblíbená učitelka, trenérka, vedoucí kroužku, skautu….). Pokud se sama v sobě teď nevyznáš, nechej chvíli čas i vztahy plynout a uvidíš, jak se vše vyvine.
    Může přijít situace, která vše nějak změní, vyjasní, stabilizuje, která Tě sama posune nějakým žádoucím směrem.

    Přejeme Ti klidné zázemí doma.
    Modrá linka

    Podpořte prosím Modrou linku!
    Pomohla již v této poradně tisícům dětí.

    Na otázky odpovídají

    pracovníci Modré linky, psycholožky BáraV a Péťa, poradenské centrum Locika, MUDr. Jiří Staněk, MVDr. Přemysl Rabas, vědecký novinář Pragmatik, Škola Vitae, bojovníci proti kouření z projektu Nekuřátka a správci. Občas odpovídá i sám Alík.

    Dotazy mohou pokládat pouze děti mladší 15 let.

    Holky a láska

    Pusa mému klukovi

    Ahoj Alíku a spol,
    našla sem si kluka (už sem vám o něm psala jestli bych mu o něm měla říct rodičům) a chtěla bych si s ním dát pusu :-) nevím jestli není na to brzo ale cítím z něho že by taky asi chtěl. Jenže nevím jak mám udělat první krok. Když jsem s ním a je nejideálnější chvíle tak jsme třeba u zastávky kde je hodně lidí a tam moc nechci( a ve škole taky ne) tak sem se vás chtěla zeptat jak do mám políbit ;-D? předem děkuji za odpověď $>:-3 Terka

    random holka, 18. ledna

    Ahoj z Modré linky,

    chtěla bys svému klukovi dát pusu, ale nevíš, kde to udělat. Přijde Ti, že by i on asi už chtěl. Chtěla bys poradit, jak na to. Zní to, že je vám spolu hezky, trávíte dohromady čas a je přirozené, že bys byla ráda, kdybyste si dali pusu. Rozumím, že zastávka není nejideálnější místo a hledáš něco jiného. Záleží, kde se nejčastěji pohybujete, jestli chodíte na procházky anebo i někam dovnitř, kde by sis to uměla představit. Je důležité, aby ses na tom místě Ty cítila příjemně a bezpečně. Rozumím, že si můžeš představovat nějaké ideální místo a určitě zapřemýšlej, kde by to mohlo být, ať už třeba park, kavárna, klidnější ulice, vaše oblíbené místo, kdekoliv jinde Tě napadne. Na druhou stranu se pak první pusa s ním může udát někde, kde to nebude na první pohled ideální a třeba to bude ještě v rychlosti, ale to nemusí vůbec ubírat na tom, že i tak to může být krásný zážitek. Ať už s první pusou začneš Ty nebo Tvůj kluk, přála bych Ti, aby byl pro Tebe důležitý ten samotný moment a místo, kde se to stane, bylo až v druhé řadě.

    Držíme palce a přejeme ať se i dál vyvíjí váš vztah k Tvé spokojenosti,
    Modrá linka

    Holky a láska

    Zamilovaná do kluka, kterého kamarádky nerady

    Ahoj poradno.
    Před několika měsíci jsem se zamilovala do jednoho mého spolužáka. (jiného, než o kterém jsem psala v dřívějších dopisech)
    Často si píšeme, už jsem od něj dostala několik komplimentů, když jeden z nás není ve škole, navzájem si pomáháme a posíláme probrané učivo a ve třídě při hodinách na něj nemohu přestat zírat.
    Problém je však v tom, že mám dvě nejlepší kamarádky (ví o mé náklonnosti k němu), které ho znají déle a lépe než já a moc v lásce ho nemají. Pokaždé, když o něm před nimi řeknu něco hezkého (nedávno jsem jim řekla, že je inteligentní a má rozum, narozdíl od většiny ostatních kluků u nás ve třídě) hned mi to začnou vyvracet a dávat mi důkazy, proč to tak vlastně není. Já chápu, že ony ho znají lépe a mohou mít i pravdu, ale já svým citům prostě neporučím. Nedávno se s ním také mé kamarádky hádaly a já nevěděla, jestli být na jejich straně nebo na straně toho spolužáka.
    Jsem z toho jednoduše velice zmatená.
    Mojí otázkou tedy je : Mám více věřit svým názorům na něj nebo názorům mých kamarádek, které ho znají lépe a déle?
    Předem moc děkuji za odpověď, s těmi předchozími odpověďmi jste mi velice pomohli.

    holka, 13 let, 17. ledna

    Ahoj z Modré linky,

    je fajn, že nasloucháš sama sobě a zároveň uvažuješ o názorech svých kamarádek. Na otázku, kam se přiklonit, Ti však nedokážu odpovědět. Neznám Tebe, kamarádky ani toho kluka. Kamarádky mohou mít pravdu, ale mohou se také mýlit. Stejně jako Ty. V takových situacích neexistují žádné zaručené rady. Chci Tě podpořit v tom, abys zůstala otevřená svým pocitům i názorům kamarádek a všímala si toho, co se děje, jak prožíváš chvíle s ním, s kamarádkami.

    Pokud jde o hádku mezi kamarádkami a spolužákem, opět nelze říct, na kterou stranu by ses měla přiklonit. Záleží na tom, jak situaci vnímáš. Možná se jednou shodneš se spolužákem a jindy se svými kamarádkami. A v tom případě se můžeš pokaždé přiklonit na jinou stranu, nemusíš být přece vždy na stejné straně. To, že si Ty se spolužákem rozumíš a kamarádky ne, ještě nemusí znamenat, že je někdo z nich lepší – prostě si možná jen nesedli, i to se v životě stává.

    Asi by stálo za to si o tom s kamarádkami na rovinu popovídat. Dát jim najevo, že jejich názor bereš vážně, že Ty však cítíš něco jiného. A to je v pořádku. A můžeš je klidně požádat, jestli by Tvé pocity mohly respektovat, zároveň jim nabídnout, že Ty budeš respektovat jejich názor. Také můžeš zkusit naslouchat názorům i jiných lidí, kteří Tvého spolužáka také znají, pokud by bylo více lidí s podobným názorem, je vyšší pravděpodobnost, že na něm něco bude. Zároveň se Tvůj spolužák třeba také může chovat jinak k Tvým kamarádkám a jinak k Tobě, pokud i on má rád Tebe.

    Přejeme Ti hezké dny.
    Modrá linka

    Holky a láska

    Zamilovaná do kamaráda

    Ahoj, milá poradno,
    Mám takový problém se kterým tu už hodně lidí psalo ale já to mám tak trochu jinak

    Ve škole se mi líbí jeden kluk, jsme dobří kamarádi a často si píšeme.Kamarádky říkají že se mu líbím a já si to taky myslím, jenže nedokážu mu říct MILUJU TĚ protože si nevěřím a protože mám strah ze ztrapění a že už potom kamarádi nebudeme a on na mě bude naštvaný.Ale vím, že bych mu to možná mohla bapsat jen nevím jak, a bojím se toho že se ztrapním a že na mě bude naštvaný 😭

    Řekla jsem to kamarádce a ona mu to řekla a on se na ni úplně divně podíval a to mě úplně nejvíc znekludňuje🙁

    Jinak děkuji celé poradně, za to, co pro nás dělá❤🦊

    holka 12 let, 15. ledna

    Ahoj,

    děkujeme za ocenění naší práce. Svěřila ses nám s láskou ke svému kamarádovi, se kterým si často píšeš. Ráda bys mu pověděla o tom, co k němu cítíš. Zároveň máš kolem toho obavy – bojíš se, jestli se tím neztrapníš a jestli by Tvoje vyznání neohrozilo Vaše přátelství. Je prima, že jsi našla někoho, s kým si tak dobře rozumíš. Umím si představit, že zamilování přináší spoustu krásných pocitů, ale i těch méně příjemných, jako jsou právě různé obavy, které popisuješ. Tvého kamaráda neznám, nedokážu říct, co cítí on k Tobě – na to zná odpověď jen on sám. Píšeš, že se divně podíval na kamarádku, když mu řekla o Tvých citech k němu – z toho bych nedělala ukvapené závěry, hodně lidí v takové situaci prostě neví, jak se zachovat, jak se tvářit, co na to odpovědět. Chtěla bych Tě podpořit, abys vycházela z toho, jak to Ty sama cítíš. Psala jsi, že Ti připadá, že se mu líbíš. Připadá mi úplně v pořádku mu říct/napsat, že ses do něj zamilovala nebo že se Ti líbí. Zároveň z toho, co píšeš, jsem pochopila, že už to stejně ví od Tvé kamarádky. Proto také můžeš navázat na to, a zeptat se ho, jestli se o tom spolu můžete pobavit.

    Držíme palce,

    Modrá linka

    Holky a láska

    Dobrý den ráda bych se vrátila k tomu jak jsme psala s tím klukem. 30.12 jsme se viděli a byl úplně jinej. Nikoho nepozdravil, neobjal. Přijelo tam spousta dalších holek a on za tou holkou vždy přišel a řekl čau já jsem Pepa (tak se nejmenuje ale pro představu) a začal dělat dojem. Po 15 minutách si šel nahoru vzít mikinu nebo se šel napít, sníst chleba a pak šel za jinou a dělal to samý. To mi připadá hnusný. Chudáci ty holky. Kámoška která se s ním hodně bavila říkala že ji taky už ignoruje a někdy je na ní zlej. Říkal že je to Lamač srdcí a přijde mi že měla docela pravdu. On Na mě byl docela hnusnej. Pořád se na mě zlé díval. Když jsem si k němu sedla na večeři tak řekl:to sis opravdu nemohla sednout jinam? Ale jinde nebylo místo. Celou dobu byl naštvanej tak jsem pak odešla a snědla večeři u klavíru než abych se musela dívat jak točí oči v sloup. Další den mi řekl jestli bych s ním šla někam sama. Já jsem nechtěla kvůli tomu ajk byl minulej den takovej ale řekla jsem si že nebudu protestovat že by to bylo horší. A on mi řekl ať nic nečekám že opravdu nechce vztah a ať s tím jdu do... Víte kam. Já jsem mu řekla že jsem se přes to už nějak přenesla a nechci vztah a on že tomu nevěří a že nemá rád když mu lidi lžou do očí. Ale tohle byla pravda. Začal na mě řvát tak jsem řekla že si to řekněme později v klidu. Na to se urazil a šel pryč. A já šla na pokoj. Neudržela jsem slzy. Nezvládla jsem to. Ještě si pamatuju jak jsme byli kamarádi a teď to končí nenávistí z jeho strany. Byla jsem na něj naštvaná a hrozně smutná. Tak jsem zůstala na pokoji abych neschytala zase hnusný pohledy. A bylo mi fakt na nic. Když jsem odjela řekla hsem vyhýbavě ahoj protože mi příjde nutný se rozloučit a on hrozně naštvaně čau. Byla jsem kvůli tomu hodně smutná. Proč mi to vlastne dělá vždyť jsem mu nic neudělala jen se mi líbil a on se teď chová hrozně. Nechápu jak se mi mohl líbit takový idiot. Jak jsme ho mohla mít ráda. Na druhou stranu jsem dost zmatená protože si pamatuju jak byl hodnej a milej a teď jak je takovej a cgce se mi z toho brečet. Jsem pořád zamilovaná do vzpomínky která už neexistuje. Úplně se změnil. Takhle přijde o všechny kamarády. Ja ho nechápu. Jak to mám všechno pochopit,srovnat si pocity, vědět co k němu cítím a už se netrápit tou hádkou? Mám se mu za něco omlouvat(nevím za co) ale možná by to pomohlo. Jsem kvůli němu hrozně smutná. Ničí mě shazuje mi sebevědomí a bere chuť k životu. Ani se mi tam nechce jezdit nechci ho už vídat. Jenže to asi nejde takže spíš jak se tím vším smířit? Už jsem to řekla rodičům a bylo to v pohodě. Mic děkuju že jsem se mohla svěřit.

    Zmatená 14 let, 7. ledna

    Milá pisatelko,

    děkujeme, že se svěřuješ poradně. Popisuješ vše pěkně, podrobně a výstižně. Vyjadřuješ své pocity, vnímáš, že v těchto pocitech je zmatek a nerozumíš tomu, jak se k tobě zachoval jeden kluk, ke který tě dříve přitahoval. Věřím ti, že cítíš smutek i zlost najednou. Věřím ti, že můžeš mít i pocit, jak tě to ničí a bere chuť k životu. Vždy, když otevřeme své city, máme někoho rádi a on se k nám zachová takto odmítavě, tak můžeme cítit pocit zrady, nepochopení, zmatek emocí. Je dobře, že o tom mluvíš či píšeš. Vyjadřuejš to, že se nevyznáš ve svých citech, nevíš jestli ho máš ráda nebo nenávidíš. A nerozumíš tomu, proč se takto změnil. I on má svou povahu, své vzorce emocí, způsoby jak se vztahuje k opačnému pohlaví. I on je ve věku, kdy je nevyrovnaný, nerozumí sám sobě. Podle toho, co píšeš, mu nejspíš dělá dobře pozornost dívek. Ale zároveň je velice nejistý a nevyrovnaný. I to patří k vašemu věku. Doporučila bych ti abys zkusila to sdílet, ventilovat, jako dosud, brát své pocity vážně, i v tom, že jednou je to takto a po druhé takto. Je to normální. Ono se to uvolní a urovná. Zkus toho kluka prostě nebrat vážně a nebrat si osobně to, jak se zachoval. Nemá to nic společného s tebou, tvou hodnotou a tvou chutí do života. Přestože ti věřím, že jsi do něj stále zamilovaná a jeho chování tě bolí a trápíš se kvůli tomu. Zkus si teď najít způsob jak od toho získat odstup. Třeba tím, že o tom budeš mluvit, s rodiči, kamarády, psát do poradny a podobně. Přijmi své pocity, pozitivní i ty negativní. A zkus se zaměřit na to, co se ti v životě líbí, co tě baví, naplňuje, na osoby,které máš ráda a jsou pro tebe důvěryhodné, pohyb a sportovní aktivity. A uvidíš, že to časem vyprachá a uvolní se. Teď je nejlepší lék čas, sebepřijetí a něco dalšího, na co se budeš zaměřovat. Tak ti v tom moc držím palce. Poradce Centra Locika

    Holky a láska

    Sympatie ke klukovi

    Ahoj mám takový problém, líbí se mi jeden kluk, a kamarádky mi říkají že se mu taky líbím, ale, nevím jestli si to o mě myslí, je teda plný ironie ale myslíte že se mu líbím? Při přestávkách do mě někdy kope, a paní učitelka jen tak zlehka řekla že se mu taky líbím ale on jen tak řekne „To těžko'' tak teda nevím a když si ostatní říkají že ho miluju tak on na to nereaguje. Předem děkuji za odpověď

    holka, 11. ledna

    Ahoj z Modré linky,

    píšeš, že se Ti líbí jeden kluk, ale nevíš, jestli se mu taky líbíš. Je těžké to poznat ze situací, ve kterých jste spolu, protože Ti přijde ironický. Bohužel, Ti neumím zodpovědět otázku, jestli se mu líbíš. Rozumím ale, že bys to ráda zjistila, abys věděla, na čem jsi. Zájem o druhého se dá projevit mnoha způsoby, klidně i chováním, které je nám nepříjemné. Nevíme, jestli kopáním chce zájem vyjádřit, ale zní to, že nějakým způsobem se snaží upoutat Tvou pozornost. To, jestli se mu líbíš, se dozvíš jen od něj, i když blízcí lidé kolem vás mohou mít taky dobré postřehy. Říkám si, že jestli se Ti chce, není ostuda o tom, jak to teď mezi vámi je, začít mluvit. Můžeš třeba vypátrat, proč do Tebe/do židle kope, možná na sebe máte kontakt a začnete si psát. Přirozeně se to bude vyvíjet tak či tak dál a snad budeš postupně zjišťovat víc. Neboj se svěřit i své blízké kamarádce o tom, co teď prožíváš, přála bych Ti, aby to pro Tebe bylo úlevné.

    Dny podle Tvých představ přeje
    Modrá linka

    Holky a láska

    Kluk ze třídy

    Ahoj poradno! Už po 3. píšu se svým „problémem“ s klukem se třídy. Právě sme měli prázdniny a 10.1. jdu do školy. ( jsem Slovenka proto jdu jinak do školy jako ostatní z ČR) Přes tyhle prázdniny jsme si hodně psali a myslím si že náš vztah je o něco pěvnejší. Víc si duvěřujem a taky si říkame hodně věcí ( třeba i soukromé)... Dala jsem na Vaši radu a řekla jsem mu co doopravdy k němu cítím. Nevyjádřil se k tomu ale od té doby je ke mě víc milejší, víc ho zajíma jak se mám jestli jsem psychicky v pořádku ( ano mám nějaké problémy ale to není dúležité)... Jsem z tohoto „pokroku“ hodně šťastná ale taky se bojím jít do školy aby jsem to nějak nepodělala...

    Chci se Vás teda zeptat jak se mám k tomu postavit? Předem díky za odpověď.
    PS: Vaše rady mi dosuď pomohly a chci se Vám moc krát poděkovat. DĚKUJU!! <3
    PS2: jelikož nejsem Češka ale jak už jsem řekla jsem ze Slovenska chci se omluvit za případné gramatické chyby. :DD

    holka skoro 14 let, 9. ledna

    Ahoj,

    děkujeme za ocenění naší práce. Zároveň se není třeba omlouvat za chyby, vše jsi popsala srozumitelně.
    Svěřila ses nám s tím, co je nového ohledně spolužáka, který se Ti líbí. Pověděla jsi mu o svých citech, přes vánoční prázdniny jste si hodně psali. Vnímáš, že jste si teď o něco blíže. Máš z toho radost, zároveň ale i strach z návratu do školy, z toho, abys něco nepokazila.
    Naše odpověď se k Tobě dostane až ve chvíli, kdy už ve škole několik dnů budeš, i tak se alespoň pokusím napsat, co mě k tomu napadá. Je prima, že jsi našla někoho, s kým si dobře rozumíš. Připadá mi taky fajn, že jsi mu upřímně řekla, co k němu cítíš – umím si představit, že to nemuselo být snadné. Nedokážu říct, jak to onen kluk s city k Tobě má. Zároveň si říkám, že pokud se po k Tobě po Tvém vyznání chová ještě mileji než předtím, není třeba se bát jít do školy a bavit se s ním tak, jak Vám oběma bude připadat přirozené. Nenapadá mě, co bys mohla pokazit. Ráda bych Tě podpořila, abys vycházela z toho, jak to Ty sama cítíš a byla prostě sama sebou. Protože to je pravděpodobně i to, co na Tobě má Tvůj spolužák rád. Nakonec se chci ještě rychle vrátit ke zmíněným psychickým problémům. Píšeš, že to teď pro Tebe není důležité, avšak pokud by bylo, ráda bych tě podpořila v tom, že je v pořádku o svém psychickém stavu mluvit, jak s blízkými lidmi, tak i s námi.

    Držíme palce,

    Modrá linka

    Holky a láska

    Odpuzuju kluky?

    Mám pocit jak kdyby jsem kluky odpuzovala. Každému kteremu napíšu se mi vysmeje a všichni se mi posmívaji ze si kluka nenajdu nikdy . Omlouvám se že otravuju ale hodně me to trápí.

    holka, 12 let, 6. ledna

    Ahoj,

    neotravuješ, věřím, že Tě hodně trápí, když se Ti všichni posmívají, že si kluka nenajdeš. Nevím, kdo Ti všichni jsou a z čeho usoudili, že bys právě Ty nikoho nenašla. Zkus netlačit “na pilu” a ponechat vztahům jejich čas, on, až to bude aktuální, se nějaký kluk objeví, nemá smysl je nahánět. Tyto věci se někdy vyřeší, když to nejméně čekáme, ale doopravdy věřím, že Tě aktuální situace trápí.

    Můžeš také zkusit vše probrat třeba s mamkou nebo starší kamarádkou, které věříš, a která Tě dobře zná, jak ony vidí Tvé možnosti.

    Přejeme Ti pěkné vztahy s vrstevníky v roce 2022.
    Modrá linka

    Holky a láska

    Mám mu odpustit?

    Ahoj všichni,
    Potřebovala bych poradit se spoustou věcí, ale lepší bude asi začít od začátku.

    Nikdy jsem nebyla příliš oblíbené dítě, možná proto, že jsem se nikomu nesvěřovala, nedávala najevo své pocity a emoce, opravdu jsem se smála jen občas, nebrečela, s nikým se nebavila, prostě neměla jsem tu potřebu s kýmkoliv komunikovat. Je možné, že za to může smrt mého otce a nedostatek pozornosti a lásky od zbytku rodiny? Předminulý rok jsem přestoupila na novou školu. Ze začátku pro mě bylo těžké dávat najevo své emoce a udělat něco s tím, že jsem až příliš flegmatická, ale naštěstí jsem to nějak zvládla. O minulých letních prázdninách se to ale všechno zhoršilo. Zase vše bylo jako dřív a já s tím nemohla nic dělat. Nedokázala jsem to. Když jsem se konečně po dvouch měsících vrátila do školy nikdo mě nepoznával. Hodně jsem zhubla ( hlavně v obličeji a nohách), měla jsem bledou pleť a kruhy pod očima, neusmívala jsem se atd. Moje kamarádka mě seznámila s jedním klukem- budeme mu říkat David. Trávili jsme spolu spoustu času, denně si psali a volali, občas šli ven. Sem tam jsem si všimla několika náznaků, že je něco špatně. Občas byl agresivní, bezdůvodně někomu nadával, lhal mi, když začal být ke mně příliš majetnický, snažila jsem se ho zbavit. V tom se mi snažil pomáhat ještě jeden kamarád- třeba Erik. Byl to můj crush, který mě bral jako kamarádku ( nejspíš) a líbila se mu moje kamarádka ( ta která mě seznámila s Davidem). David to zjistil a začal mi vyhrožovat, že dá naše chaty na story, poštve proti mně mojí třídu, řekne všem moje tajemství a zmlátí mě. Na konci listopadu se mi ho podařilo zbavit, ale v tu dobu už byl y zase problémy s Erikem. Začal ke mně být bezdůvodně hnusnej, v jednu chvíli mě ignoroval a v druhé mi nadával. V prosinci mi dokonce napsal, že se se mnou nikdy bavit nechtěl, že to bylo pouze na přání mé kamarádky a že už mě ve svém životě nikdy nechce vidět. Trvalo to skoro dva týdny, ale nakonec jsem se s tím vším srovnala. Jenže teď, v lednu, najednou otočil, začal se mi omlouvat a prosit mě abych mu odpustila. Jak bych se měla zachovat??

    Předem děkuji za odpověď, Defzi

    Defzi, 6. ledna

    Ahoj Defzi,

    když čtu, kolik si toho zvládla, říkám si, že to vůbec není málo. Zbavit se někoho, kdo se k nám nechová dobře, pomalu se otevírat v novém kolektivu, napsat si o pomoct či radu, když nějakou potřebujeme, to nejsou samozřejmosti a někdy vyžadují spoustu síly a odvahy. Jsem proto ráda, že si je v sobě našla.

    Ptáš se nás, jak se máš zachovat. Neznám Tebe, Tvé kamarády ani Tvé možnosti, tak bych Ti ráda sdělila, řiď se hlavně svým srdcem, rozumem a intuicí, ta většinou mluví pravdu. Poradit Ti mohou i dospělí, kterým věříš, pokud Tvé kamarády znají. Obecně platí, že odpouštět se má, záleží na tom, jak se Erik zachoval, zda pro Tebe takto omluva stačí. Je možné, že si uvědomil svou chybu a takto se snaží ji napravit.

    Nevím přesně, co máš na mysli, když píšeš, že se v létě všechno zhoršilo. Máš tím na mysli své schopnosti komunikovat s druhými a uzavírat se do sebe? Je mně líto, že jsi přišla o tátu, nedostatek citů od rodiny v dětství skutečně může člověka negativně poznamenat. Není většího daru, než být obklopena láskyplnou rodinou a pochopením, ne každý z nás to však tak má, to víš jistě i Ty.

    Přesto, že Ti nebylo dobře, dokázala ses zbavit vztahu s Davidem, který zklamal, zradil, vyhrožoval.
    To je obdivuhodné, určitě to pro Tebe nebylo jednoduché a to jsi navíc znovu “narazila”, tentokrát pro změnu s Erikem. Zvaž tedy, třeba s podporou někoho z blízkých, jak se zachovat. Erik ztratil Tvou důvěru a ta se těžko získává zpátky. Pokud to ovšem Erik myslí se svou omluvou vážně, zvaž, zda jsi ochotná mu znovu důvěru věnovat. Vztahy jsou a bývají křehké a složité.

    Kdyby si chtěla, jsme tu pro Tebe i na lince důvěry (https://www.modralinka.cz/), kde je možnost si o všem v klidu popovídat.

    Přejeme Ti, aby už Ti bylo lépe, a abys byla obklopena takovými lidmi, kterým by ses mohla otevřít a s nimi komunikovat a důvěřovat jim.
    Modrá linka

    Holky a láska

    Jak říct, že ho miluji?

    Ahoj, chtěla bych se zeptat, jak říct klukovi, že ho miluju... Víte ja zatim pochybuju, ze by to měl stejně a tak se bojím odmítnutí... Jakože my jsme spolu dobří kamarádi... Se mnou jako s holkou se ve třídě baví nejvíc a každej den... Ale i tak si říkám, že kdybych mu řekla, co cítím, tak se tomu asi spíš zasměje, nebo nevim, ale takovéto vysněné pohádkové "ja tebe taky! ❤️" asi neuslyším... Jakože moje kamarádky si myslí, že se mu líbim a myslely si to ještě před tím, než jsem jim své pocity sdělila, ale ja si to nemyslím... Za mě je to spíš z jeho strany kamarádský vztah a nic víc v tom neni... Nejake signaly tam asi vidím, ale prostě asi jenom z kamarádsví🤷🏽‍♀️... No a tak každopádně zpět k tématu... Pokud bych nějak časem sebrala tu odvahu mu to říct, tak bych se vás chtěla zeptat jak...?

    holka, 13 let, 5. ledna

    Ahoj,

    rozumím tomu, že sebrat odvahu k vyznání lásky není vůbec jednoduché, zvlášť když nemáš jistotu, jak to má ten druhý. Dobrá zpráva je, že se s tebou hodně baví a že i tvým kamarádkám se zdá, že se mu líbíš. Někdy zamilovanost vidí nejvíc okolí a ti dva, kterých se týká, to chvíli přehlíží. Je úplně v pořádku, že zabere nějaký čas odhodlat se. Myslím, že dříve nebo později u tebe zvítězí touha vědět na čem jsi. Až ta chvíle nastane, nejlepší je být úplně upřímná. Je fajn zajistit si na takové vyznání čas a vhodné místo. Můžeš se s ním třeba domluvit, že půjdete ven nebo někam, kde víš, že vás nebude nikdo rušit. Můžeš mu předem říct, že chceš probrat něco důležitého, ale nutné to není, to si rozhodni podle svého pocitu. A potom už „jen“ řekneš co cítíš a co bys chtěla, a že bys ráda věděla, jak to má on. Nakonec je nejlepší nehledat v tom složitosti a prostě to říct.

    Moc ti držím palce, aby tvé city byly opětované.
    Modrá linka

    Holky a láska

    Mám říct doma, že mám kluka?

    Ahoj Alíku a spol >X<-
    Dneska sem začala chodit s klukem a nevím jestli to mám říct rodičům nebo to nechat v tajnosti. Ráda by sem jim to řekla ale nevím jak a nevím jak by na to reagovali :-(
    Taky nevím že jestli bych jim to měla říct teď nebo za pár dní (8:°)

    Měla bych to říct rodičům? A když jo tak jak? @)->-
    Předem děkuji za odpověď $> Terka

    random holka, 5. ledna

    Ahoj,

    je fajn, že přemýšlíš o tom, jestli rodičům říct o tom, že máš kluka. Pokud bys jim to ráda řekla, jdi do toho. Říkám si, že máš s rodiči asi hezký vztah, když se jim chceš svěřit, a to je moc dobře. Věřím, že budou rádi, že o tom ví. Pokud bys chtěla ještě pár dní počkat, je to v pořádku, chodíte spolu teprve dva dny, nemusíš na to spěchat. Když se rozhodneš svěřit se, nehledej v tom nic složitého, řekni věci tak, jak jsou, jak se cítíš. Bude fajn, když rodičům o svém klukovi něco řekneš, třeba jak jste se seznámili, nebo co má rád, aby si ho dokázali trochu představit.

    Držíme ti palce,
    Modrá linka

    Holky a láska

    Líbí se mi dva kluci

    Ahoj Alíku, asi mám problém a prosím tě o radu. Asi se mi líbí dva kluci. Jeden se mi líbí víc vzhledově, ale chová se docela hnusně, ale když vidím jeho, tak se mi stáhne žaludek a to hodně a vždycky. Ten druhý se mi také líbí vzhledově, ale asi spíš ne tolik jako ten první, ale zase se mi líbí, že se ke všem chová hezky a na nic si nehraje. Jenže u něho se mi ne vždy stáhne ten žaludek. Nemůžu se rozhodnout… Nevíte prosím, jak se mám rozhodnout a vybrat si? Předem ti děkuji za odpověď. Jsem moc ráda za tvou poradnu😇

    holka, 13 let, 4. ledna

    Ahoj z Modré linky,

    píšeš nám o tom, že se Ti líbí dva kluci, jeden víc vzhledově, u druhého se Ti líbí, jak se chová. Nemůžeš se rozhodnout, kterého si vybrat. Nevím, jestli jsem správně pochopila, že se chceš rozhodnout, kterého kluka chceš lépe poznat, případně s ním zkusit chodit? Nejsi sama, kdo zažívá sympatie k více lidem najednou. Může být pak těžší se v tom vyznat. Přijde mi dobře, že si umíš říct o pomoct a že jsi dokázala sepsat to, v čem si nevíš rady.

    Popisuješ, že se Ti stáhne žaludek, když kluky vidíš. I tahle tělesná nápověda patří k tomu, když se Ti někdo fyzicky líbí, když Ti je někdo sympatický. Na druhou stranu síla tohoto fyzického projevu by neměla být to hlavní, podle čeho se budeš rozhodovat. Říkám si, že seznamování trvá delší dobu a asi to bude chvíli trvat, než si dokážeš odpovědět na svou otázku. Můžeš si zkusit všimnout, jak kluci reagují na Tebe, jak Ti je, když se spolu o něčem bavíte. Pokud jste v kontaktu málo, můžeš zkusit najít příležitost, kdy si můžete jen tak o něčem popovídat / napsat, možná máte nějaké společné zájmy. Čím víc zážitků s nimi budeš mít, tím snad jasněji budeš cítit, ke kterému Tě to „táhne“ víc. Napadá mě taky, že na vztah musí být vždycky lidé se zájmem o druhého, neleží proto všechno rozhodování na Tobě, ale postupně uvidíš, jestli k Tobě jeden z kluků nemá zkrátka blíž. Neboj se svěřit i někomu, komu věříš, třeba kamarádce nebo někomu z rodiny. Možná zažili něco podobného, můžeš si poslechnout, co v té situaci dělali oni a povyprávět jim, co zažíváš teď Ty. Sdílení pomáhá spoustu věcí vyjasnit. Držíme palce.

    Ať máš dny podle Tvých představ,
    Modrá linka

    Holky a láska

    Jak přerušit kontakt?

    Ahoj..
    Potrebujem sa niečo opýtať….
    Kedysi dávno som spoznala takého Čecha.. on sa už pred tým bavil s mojou kamarátkou, hrali spolu hry(na PC) a raz jej on povedal že by s ňou chcel chodiť. Ona povedala zme prečo nie ale ona je taká proste zlá na cudzích ľudí a preto si z neho celý ten čas ako si on myslel že to s ním myslí vážne robila srandu.. ja som mu napísala, najskôr iba ako neznáma paní z internetu. Časom sa z nás stali kamaráti.. postupom času som mu povedala že to tá moja kamarátka s ním nemyslí vážne. Najskôr bol sklamaný.. napísal jej, že či to je pravda. Ona sa hneď ohraňovala že nie.. on ju poprosil aby mu dala druhú šancu.. ona si z neho opäť urobila srandu a povedala že odpustené a zabudnuté.. no ja som sa nevzdávala.. nechcela som aby bol potom smutný a tak som ho presviedčala, že to s ním nemyslí vážne.. po asi týždni čo som mu to napísala sa s ňou „rozišiel“. Ja som si písala s tou mojou kamarátkou a pýtala som sa jej, že či ho mala aspoň trochu rada. Ona z toho úplne mimo a tvrdila mi, že nie.. no ja som veľmi neodbitný človek a zistila som, že ho mala strašne rada…. Asi o mesiac neskôr mi on znova napísal. Tiež som sa ho pýtala že či mal tú moju kamarátku aspoň trošku rád. Povedal, že nie. Ja som ho až tak dobre nepoznala a nevedela som, že či to mydlí vážne alebo nie. Ešte v ten deň sa mi priznal, že to s mojou kamoškou bola len sranda a že má holku už dva roky. No keď som sa pozrela na profil jeho „holky“, prišla som na to, že nie je na chalanov. Takže znova klamal. Povedala dom to aj kamarátke že celé to čo jej písal nemyslel vážne. Vymysleli sme spolu, že ho budeme nenávidieť a nesmieme mu veriť. Ja som mu dávala veľmi najavo že som sa hrozne naštvala. Na druhý deň sa mi ospravedlnil. Vyzeralo to pravdivo a tak som mu odpustila. ÁNO ODPUSTILA SOM MU. A to bola naväčšia chyba, ktorú som mohla spraviť. ZAČALA SOM MU VERIŤ. No stále v kútiku duše som vedela že on nie je dobrý človek. Neustále klamal a vymýšľal si. Asi o ďalší mesiac si znova vymyslel, že má holku. A ja som mu to znova uverila. Viac som sa o neho nestarala. O necelý týždeň sa o mňa strašne začal zaujímať a začal má prosiť o to, aby som s ním začala chodiť. Ja som samozrejme odmietla lebo dom ho vôbec nepoznala a on sní nevedel, ako vyzerám. Keď som mu to pripomenula, začal prosiť o moju fotku. Mne sa to nezdalo a tak som mu poslala nejakú paniu z internetu. On mi uveril že som to ja. Vraj som pekná🙄. Potom dlho, veľmi dlho nepísal no dnes mi napísal. Vraj som veľmi pekná a slušná a presne jeho typ. Mňa to už naštvalo a potrebovala som sa s niekým porozprávať. No tá moja kamarátka mi prestala odpisovať. A taká som napísala mojej najlepšej kamoške a ona mi povedala, že sa na neho mám vykašľať.. ja som to samozrejme už veľa krát skúšala no on sa mi vždy vryl do srdca naspäť.
    Ja by som od Vás chcela poradiť, ako sa ho mám slušne zbaviť? A ako na to nemám myslieť?
    Za odpoveď dopredu ďakujem.. a zároveň prajem šťastné a veselé Vianoce a šťastný nový rok:-)>X<-

    holka, 13 let, 28. prosince 2021

    Ahoj z Modré linky,

    píšeš nám o vývoji Tvé známosti přes internet s jedním klukem. První se víc bavil s Tvou kamarádkou, měl o ni i zájem, ale Ty ses dozvěděla, že kamarádka to s ním nemyslí vážně, ozvala ses mu proto a psali jste si, pak ses od kamarádky dozvěděla, že jí na něm vlastně záleží. Po nějaké době jsi zjistila, že vám lže o svých vztazích a obě jste se na něj naštvaly a přestaly mu věřit. Pak se o Tebe začal zajímat, ale samozřejmě jsi odmítla, vůbec se neznáte a ani jste se neviděli. Zkoušela jsi na něho zapomenout, ale nějak se Ti objevuje v srdci dál. Ptáš se nás, jak se jej slušně zbavit a jak na něj přestat myslet.

    Z Tvé zprávy čtu, že mu chceš napsat a kontakt ukončit, ale zároveň cítíš, že se Ti vryl do srdce. Říkám si, že můžeš být v rozporuplné situaci a to je mi líto. Je dobře, že o ní umíš mluvit a sdílet ji se svým okolím, může Ti to ulehčit. Přemýšlím, jakou máš představu o tom se jej "slušně zbavit". Napadá mě, že se o tom, jak to teď cítíš a vnímáš, dá "slušně" napsat třeba delší zprávu a vyjádřit i přání, že nestojíš o další kontakt a přidat své důvody. Říkám si, že by sis zasloužila o tom ještě popovídat s kamarádkou, které ses třeba už svěřovala, anebo probrat to s někým jiným, komu věříš, možná by Ti pomohl/a i s formulováním toho, co mu chceš sdělit. Nemusíš být sama na věc, která Ti přijde obtížná.

    Napadá mě, že asi bude chvíli trvat, než na něj přestaneš myslet úplně, možná se vzpomínka na něj objeví i někdy později, to je normální. Tak to často bývá s někým, s kým jsme byli často nebo intenzivně v kontaktu, kdo nás zaujal. Chtěla bych Tě podpořit, ať se zkusíš teď věnovat víc i sama sobě, svým kamarádům a kamarádkám, které jsou Ti opravdu blízko a kterým věříš. Můžeš si zkusit udělat větší prostor na své koníčky, procházky, tvoření, na cokoliv, co Ti dělá radost a přivede Tě k jiným nápadům a myšlenkám a později třeba i k novým lidem, kteří Ti budou milí.

    Ve všem držíme palce,
    Modrá linka

    Holky a láska

    Jak mluvit s rodiči o lásce?

    Dobrý den chtěla bych o tom všem (o tom klukovi hezky od začátku) říct rodičům a svěřit se ale ještě jsme v rodině nenacali téma láska a vůbec nevím jak na něj začít. Sice rodiče vědí že jsem zamilovaná ,ale nevědí do koho ani nic dalšího. Ale já na to téma prostě nedokážu začít,a nevím jak mám sebrat odvahu a zkusit to protože si myslím že to potrebuju.
    Děkuju moc za odpověď vážím si této poradny. $>

    holka, 14 let, 20. prosince 2021

    Ahoj z Modré linky,

    je fajn, že chceš s rodiči sdílet, co prožíváš, i když nevíš, jak na to. Není žádný osvědčený recept. Obecně může být podpůrné začít rozhovor v nějaké příjemné klidné atmosféře nebo třeba při nějaké společné činnosti. Můžeš třeba dřív, než začneš mluvit o svých vztazích, položit rodičům otázku, jak oni prožívali své dospívání, první lásky, vztahy s kamarády, potom by pro Tebe mohlo být snazší se připojit s tím, co prožíváš Ty.

    Přejeme Ti spoustu hezkých chvil při sdílení s rodiči.
    Modrá linka

    Holky a láska

    Milý Alíku a spol,
    Jsem holka v "pubertálním" věku a píšu proto, protože se mi líbí člověk, u kterého s to nejmíň hodí. Asi se mi líbí můj otčím. Není to taková ta láska mezi rodičem a dítětem, nebo aspoň já to tak vnímám. S mým otcem, i přes problémy, které jsme spolu dřív měli, spolu vycházíme hodně dobře. Takže mi otcovská láska moc nechybí. Hlavní důvod, proč píšu je ten, že mi to docela ovlivňuje normální život. Žárlím třeba na to, když otčím drží mámu za ruku, dá jí pusu apod. a už mi to přijde trochu ujetý. I kvůli tomu brečím, protože ho mám asi fakt ráda a i když si na něj vzpomenu ve škole a najednou se rozbrečím, tak to není moc příjemný. Tím, že jsem do něj tak trochu zamilovaná si jsem docela dost jistá, protože tomu vše nasvědčuje. A taky bych si s ním o tom chtěla promluvit, protože jsem kvůli tomu kolikrát nepříjemná apod.
    Omlouvám se, za tak dlouhé uvedení do mého problému a teď k otázkám.

    • co mám dělat, abych přestala žárlit na moji mámu
    • je dobrý nápad mu o tom říct? Ani nevím jak mu to říct..
    • jak udělat, abych kvůli tomu už tolik nebrečela

    Předem Vám děkuji za odpověď

    holka, 11 let, 10. prosince 2021

    Milá pisatelko, 

    děkujeme za důvěru, svěřuješ se poradně s tím, že jsi nejspíš zamilovaná do svého otčíma. Píšeš, poměrně trefně, že je to člověk "u kterého se to nejmíň hodí". Máš v tom úplně pravdu.  Ale je to zároveň i pochopitelné a rozumím tomu, jaké trápení to pro tebe nyní může být.  Pokud dívka vyrůstá se svým otcem, tak je poměrně běžné, že k němu   podvědomě pociťuje romantické city. A tyto city by nikdy neměly, jak ze strany otce, tak dívky přerůst v city otevřené, protože pak to udělá velký citový zmatek v osobnosti dívky. Otec je partner matky a matka by pak mohla podvědomě soupeřit s dcerou o jeho pozornost. A stejně tak otec musí své city k dceři udržet jako čistě otcovské, v opačném případě by to mohlo být pro dívku velmi zatěžující. A to je něco, k čemu by nemělo dojít, protože to může dívku hodně citově zranit. Je ale časté, že dívka si pak hledá partnera, který je v něčem podobný jejímu otci. To je velice běžné, otec vytváří  vzor proto, jaký muž se pak v dospělosti bude dívce líbit a přitahovat ji. Ty vyrůstáš s otčímem a zde to může fungovat podobně. Možná je to o to silnější, že není tvůj biologický otec a tedy tu není taková ta přirozená biologická zábrana, která mezi otcem a dcerou má být. Proto teď možná uvažuješ o takto otevřeném vyjádření citů vůči němu. Myslím si, že se tím mohou otevírat i hlubší city, které máš v sobě vůči svému pravému otci. Že ta lítost může být odrazem smutku z toho, že otec s tebou nežije. Můžeš se doma cítit na druhé koleji, chybí ti pozornost ze strany otce a tak to v tobě vyvolává to žárlení na mámu. Otčím má v projevu citů vůči tobě samozřejmě zábrany a ty od něj možná  očekáváš větší citovou vřelost. Rozumím, že to může být velké trápení a citový zmatek. Doporučila bych ti se s tím svěřit své mámě. Říci o tom přímo otčímovi není dobrý nápad. Myslím si, že by ti s tím nijak nemohl pomoci, jeho chování vůči mámě i vůči tobě by to mohlo spíš komplikovat než přinést úlevu. Je potřeba přijmout to, že je to partner tvé mámy a tebe tvé vlastní partnerství čeká s někým kdo k tobě opravdu patří a kde je možnost otevřeného projevu citů. O svých emocích, zvláště té lítosti a žárlení zkus také mluvit třeba se školním psychologem. Je to poměrně pochopitelné a ten rozhovor by je mohl ventilovat a tím ti přinést úlevu. Je potřeba, abys nezažila kvůli svým citům odsuzování a odmítání ale mohla  je dobře pochopit a nasměřovat správným směrem.

    Moc ti v tom držíme palce, 

    Poradce Centra Locika

    Holky a láska

    Jak říct, co mi vadí?

    Ahoj Alíku, Modrá linko a spol.
    Všechno to začalo na začátku školního roku. Nastoupila jsem na osmileté gymnázium a musím do školy i ze školy jezdit autobusem. No a jedna spolužačka mi na začátku roku představila jednoho kluka. Je asi o rok starší a chodí o třídu víš. A mě se zalíbil. Tak jsem mu napsala. Neodepsal tak jsem mu napsala přes jinou chatovací platformu. Chvilku jsme si psali a on napsal že mu něco holky z mé třídy řekly. A ony mu řekly že se mi líbí, protože jsem jim to já blbka řekla. Dál jsme si psali a já jsem se ho jendou zeptala jestli by se mnou nechtěl chodit. On odpověděl, že se vůbec neznáme a já jsem si ho pak asi po týdnu zablokovala. Protože jsem zjistila jaký pako to je. No a už je to asi dva měsíce co, když mě potká řekne moje jméno a příjmení. Strašně mě to vadí a vadilo, nikdy jsem na to nereagovala, ale on stejně ví, jak mi to vadí a pokračuje v tom dál. A mě je to prostě trapné, když mé potká v jídelně jde s kamarádama, řekne mé jméno a příjmení a je tam třeba deset úplně cizích lidí a vadí mi, že oni si mě pak můžou najít na internetu atd.
    Mám mu říct že mi to vadí? Případně jak.
    Předem děkuji za pomoc!
    Kája

    Kája, 12 let, 14. prosince 2021

    Ahoj z Modré linky,

    díky za důvěru, se kterou nám píšeš. Před nějakou dobou se Ti zalíbil jeden kluk, psali jste si na chatu. Pak jste si vyměnili pár vět a nakonec sis ho raději zablokovala, když jsi zjistila, jaký je. Teď, vždycky, když ho potkáš, řekne nahlas Tvé jméno a příjmení. Ptáš se nás, co s tím dělat.

    Rozumím, že Ti je jeho chování nepříjemné a nechceš, aby se dělo. Ani to, že se někdo cizí může najednou dozvědět Tvé jméno. Nevíme, proč to dělá, ale určitě by měl vědět, jak to působí na Tebe, možná si to plně neuvědomuje. Je dobře, že jsi napsala, přemýšlíš, co s tím - nechceš si to nechat líbit. Mrzí mě, že se kamarádky nezachovaly tak, jak bys od nich čekala. Je normální, že ses svěřila a sdílela s nimi, kdo se Ti v tu dobu líbil. Chtěla bych ocenit i Tvou odvahu, když jsi tomu klukovi pak napsala a vyjádřila, co jsi tehdy cítila. Tak upřímně jednat neumí každý.

    Věci se ale změnily a Ty máš plné právo mu říct, že se Ti vadí, jak se k Tobě chová. Nevím, jestli jsi už něco zkoušela udělat, napadá mě víc způsobů. Možná bys mu mohla ještě napsat, že chceš, ať s tím přestane. Možná budete mít možnost se setkat i osobně, když nebude s ostatními, povídání naživo může víc zapůsobit. Anebo budeš mít chuť mu říct něco nazpátek, buď Ty sama, anebo spolu s nějakou blízkou kamarádkou, která by byla v tu chvíli s Tebou a podpořila Tě. Neboj se svěřit někomu dalšímu, komu důvěřuješ, třeba dalším kamarádům, rodičům a třeba vymyslíte další řešení. Další varianta je oslovit pedagoga, kterému věříš, anebo školního psychologa, který by vám pomohl ve společné komunikaci. Zasloužíš si, aby se situace změnila a Ty jsi byla spokojenější.

    Držíme palce,
    Modrá linka