Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alík radí dětem

    Povolání

    Ahoj Alíku!

    Chodím do 7.třídy a prosím o radu. Nevím co bych v budoucnu mohla vykonávat za profesi. Tady je něco o mně.

    → Chodím do tenisu a atletiky, hraji na klavír (ne nějak převratně dobře) a ukulele (docela dobře) a chodím do přírodovědného kroužku. Tam mě baví hlavně geologie a astronomie. Ve škole mi jde Čeština (mám ji mnohem radši jak matiku), Přírodopis, Zeměpis, Fyzika. Chtěla bych se začít učit francouzky. Jsem extrovert a ráda se bavím. Řekla bych o sobě, že umím dobře vysvětlovat. V dospělosti nechci celý den jen sedět v kanceláři. Chci být alespoň na čerstvém vzduchu, nebo se hýbat.

    Předem děkuji za odpověď a omlouvám se případně za gramatiku 🙃.

    Malá muchomůrka, co si neví rady, 13 let, 22. listopadu

    Ahoj malá muchomůrko :-)

    je báječné, že už v sedmé třídě přemýšlíš o tom, co bys chtěla jednou vykonávat za povolání. Dobrá zpráva je, že máš ještě moře času na to přijít. Pravděpodobně v budoucnu nebudeš mít jen jedno povolání, ale vystřídáš jich více, než přijdeš na to, co Ti doopravdy sedí. Z toho, co píšeš, cítím zájem o přírodovědu, sport a také o to být mezi lidmi. Možná by Ti tak mohla sedět právě práce s lidmi - ať už jako lektorka, učitelka nebo někdo, kdo vede a pořádá různé vzdělávací akce. To by také sedělo k tomu nesedět celý den v kanceláři a být v pohybu :-)

    Dívej se i nadále kolem sebe, přemýšlej o tom, s jakými lidmi se setkáváš a co za práci dělají. Rozvíjej se také dále v tom, co Tě baví a neboj se o budoucnost. Mnohdy jsou to právě lidé kolem nás, kteří nás mohou inspirovat v tom, co bychom sami rádi dělali.

    Dominika

    Na otázky odpovídají

    pracovníci Modré linky, psycholožky BáraV a Péťa, poradenské centrum Locika, MUDr. Jiří Staněk, MVDr. Přemysl Rabas, vědecký novinář Pragmatik, Škola Vitae, bojovníci proti kouření z projektu Nekuřátka a správci. Občas odpovídá i sám Alík.

    Dotazy mohou pokládat pouze děti mladší 15 let.

    Povolání

    Dobrý den, jsem v deváté třídě na základní škole a vybírám si střední školu. :-) Známky na vysvědčení mám 1-2, ale i 3. Neměla jsem významenání ani v osmé třídě a ani teď v devítce ho mít nebudu. Nemám známky na gymnázium ani lyceum. Chci jít na zdravotnickou školu, obor praktická sestra. Vím, že chci pracovat ve zdravotnictví. Buďto jako právě zdravotní sestra, porodní asistentka, doktorka nebo zubařka. Prostě něco takového.
    Mám šanci se dostat na vysokou, abych mohla být zubařka nebo doktorka?

    holka, 14 let, 26. listopadu

    Ahoj milá pisatelko,

    na vysokou školu, resp. lékařskou fakultu je podmínkou maturitní zkouška a složení přijímacích zkoušek. Ze čtyřletého oboru s maturitou tak jistě šanci máš. Když se během střední školy rozhodneš, jaký přesně obor by to měl mít (zdravotní sestra a porodní asistentka jsou trochu jiné obory než všeobecná lékařka), máš ještě spoustu času si nastudovat podmínky přijímacích zkoušek na tu konkrétní vysokou školu.

    Držím Ti palce,

    Dominika

    Povolání

    Chtěla bych být architektkou

    Ahoj, nějak tak už přemýšlím nad povoláním, na jakou budu chtít střední, nad budoucností apod. Nechtěla bych celý den jen podepisovat nějaké papíry atd., ale taky abych se pak ze svého příjmu uživila.. Ráda vymýšlím jak by co vypadalo (často když se snažím usnout vymýšlím jak by mohlo vypadat nějaké město, jak by se dal přestavět můj pokoj aby se všude všechno vešlo atd.) a mohlo se přestavět. Nejspíš bych chtěla dělat architekturu (matika mi nevadí). Jsou nějaké druhy architektury (povolání)? A jaké na to potřebuji vzdělání? Děkuji

    holka, 12 let, 23. listopadu

    Ahoj,
    je skvělé, že se ke svému budoucímu vzdělávání stavíš tak zodpovědně. Architektura se studuje na vysoké škole, takže máš ještě spoustu času na to, abys zjistila, jestli ti tvůj zápal vydrží a bude tě tensto směr stále bavit. Pokud máš ráda matematiku, můžeš jít třeba na střední průmyslovou školu se stavebním zaměřením. Ale na architekturu se klidně můžeš přihlásit i z gymnázia, které ti poskytne zase širší základy, na kterých budeš moci stavět, pokud by ses rozhodla svou volbu změnit. Záleží pouze na tvé preferenci.
    Pokud si nebudeš svým zaměřením jistá ještě v okamžiku, kdy budeš vybírat střední školu, můžeš také navštívit pedagogicko-psychologickou poradnu, kde můžeš absolvovat dotazník profesní orientace, který ti pomůže se správným nasměrováním.
    Přeji ti hodně štěstí!
    Bára

    Povolání

    Zdravím, měla bych jeden dotaz ohledně výběru střední školy. Už jednou jsem tu psala, že nechci jít beze své nejlepší kamarádky no nakonec jsem se nad tím zamyslela a uvědomila si, že obor na který jde je mi k ničemu. A teď ta důležitá část takže chtěla bych se přihlasit na zdravku s tím že bych se chtěla živit jako lekarnice ale vůbec nevím jaký je to přesně obor a tak se ptám vás. Co musím vystudovat abych mohla být lekarnice? Vůbec se v tomto nevyznám a dospělí okolo mě to vždy vysvětlí tak že nerozumím ani jedno slovo. Budu moc ráda za odpověď. :-D Přeji hezký den.

    holka 14 let, 19. listopadu

    Ahoj milá pisatelko,

    k tomu, abys mohla být lékárnicí vede cesta přes vysokou školu. Nejprve je tedy třeba vystudovat střední školu s maturitou (a to buď střední školu zdravotní nebo gymnázium - ideálně se zaměřením na přírodní vědy). Poté je nutné vystudovat pětiletý obor na vysoké škole - jmenuje se Farmacie. Samotná střední zdravotnická škola Ti k výkonu tohoto povolání stačit nebude. Dobrá zpráva je, že pokud již nyní nastoupíš na střední zdravotnickou školu nebo na gymnázium, máš ještě další čtyři roky na promyšlení toho, na jakou vysokou školu dále budeš směřovat.

    Snad jsem odpověděla srozumitelně. Pokud ne, klidně se ještě ozvi :)

    Držím palce, ať se Ti ve škole daří,

    Dominika

    Povolání

    Ahoj Alíku, konečně vám dnes položím pozitivní dotaz🙂 Je mi dvanáct, což pro mě znamená, že za tři roky půjdu na na střední školu. Mým snem je být houslistka, tudíž bych se hlásila na konzervatoř. Ale poslední dobou mě láká to, že bych zkusila být herečka (je mi jedno jestli normální nebo filmová). Myslíte, že jsem se rozhodla pozdě? Mám ještě nějakou šanci se herečkou stát, když s tím nemám žádné zkušenosti? Popř. jak bych to měla říct mamce, že chci být herečka? Moje maminka je totiž také houslistka a ona mě na housle od čtyř let učí, tak nevím, jestli by jí to nebylo líto, že chci nakonec dělat něco jiného. Je pozdě? Jak to mám říct?
    Děkuju za odpověď, Zuzanka 👋🙂

    holka, 12 let, 23. října

    Milá Zuzanko, 

    Svěřuješ se poradně s tím, že váháš s tím pro jakou uměleckou dráhu se rozhodnout. Máš nejspíš muzikální vlohy, když se věnuješ intenzivně hře na housle a přemýšlíš o studiu na konzervatoři. Zároveň se v tobě ale probouzí i jiná touha, a to herectví. I to je  umělecká sféra. Doporučila bych ti si to nejdříve nějakým způsobem vyzkoušet. Začni  chodit do nějakého dramatického či divadelního kroužku. A uvidíš, zda-li je to tvá cesta. Určitě není pozdě to zkusit. A pak když budeš mít svou osobní zkušenost, uvidíš ty i tvá mamka, že ti to jde, tak určitě mnohem lépe já vysvětlíš, že bys tomu dala přednost před hudební dráhou. Povolání si volíme podle sebe. Často se rodiči inspirujeme, přebíráme jejich zkušenosti  ale to, čemu se chceme opravdu věnovat a co cítíme jako svou cestu, záleží na nás samotných. Rozumím tomu, že máš strach, že by to  mohlo být mámě líto, když do tebe vložila tolik času a píle při té výuce a ty se nyní rozhodneš pro něco jiného. Je možné, že opravdu bude ale měj na paměti, že je to pak tvoje povolání, ty se tomu budeš věnovat, studovat, získávat zkušenosti a ty uplatňovat, takže to musí být to, k čemu máš motivaci ty sama. Zvláště v umělecké sféře to nejde obejít a bez skutečné motivace to není možné. 

    Tak ti držím palce, ať najdeš cestu k tomu, co si opravdu přeješ, 

    Poradce Centra Locika

    Povolání

    Jak vydat film

    Ahoj poradno
    Sice je to v tento den je to už druhý dotaz, ale snad se nic neděje. Jak jsem se tu už zmiňovala, chci být režisérkou a už za 3 roky mám v plánu natočit svůj první film. Ty 3 roky využiju jako střádání peněz na film. Myslím že si asi za 3 roky milion nevydělám ale snažím se film vytvořit tak abych za něj utratila rozumnou sumu peněz a abych si nemusela půjčovat z bank. Podle toho jak mám zatím film vymyšlený si myslím že žádný dluhy nebudou a že film bude úspěšný. Mám totiž velkou spoustu známých kteří mi s tím rádi pomohou. Ale mám stále pár otázek na které chci znát odpověď.

    1. Jak poznám že písnička má autorská práva?
    2. Jak dostanu film do kina? I dnešní úspěšní režiséři tohle museli dřív ve svych začátcích nějak řešit. A když už tak kolik by to stálo? Nebo kde jinde bych se mohla dozvědět odpověď?
    3. Že nemusím studovat vysokou na to abych mohla tohle dělat, že ne.
    4. Co musí ne nesmí být ve filmu když ho budu chtít dát do kina?
    5. Kam mám s filmem zajít pokud budu chtít vědět třeba ideální věkovou hranici, žánr atd. Nebo nic takového neni?

    Předem děkuji za odpověď

    holka, 14 let, 25. října

    Ahoj režisérko, je super, že máš nadšení, nápad a víš, že potřebuješ plán. Z otázek, které píšeš, usuzuji, že v některých věcech jsi na dobré cestě, a jinde ještě potřebuješ nabrat zkušenosti. To je v pořádku, až se na to budeš dívat za deset let, budeš právě na to nabírání zkušeností zpětně koukat jako na to nejcennější.
    Předně bych řekl, že „natočit film“ dnes znamená něco jiného, než třeba před třiceti lety. V roce 1990 bys opravdu musela hledat způsob, jak svůj film dostat do kin. V roce 2021 nic takového není podmínkou, naopak, můžeš ušetřit miliony korun tím, že budeš film dělat od začátku digitálně a cílit jej na on-line platformy jako YouTube nebo Vimeo.
    Druhá věc je dávkování tvorby. Začít celovečerním filmem je hodně namáhavé, riskantní a hrozí, že ti ten projekt přeroste přes hlavu. Co ale můžeš zkusit, je začít vytvářet krátká (třeba pětiminutová) videa a publikovat je na YouTube. Zároveň sleduj tvorbu ostatních YouTuberů v Česku i v zahraničí. Ani nevíš jak a naučíš se stříhat, hledat zajímavá témata a poutat pozornost. Vleze ti pod kůži ozvučení videa a naposloucháš si různé žánry.
    Hudba je obvykle chráněna autorským právem, to znamená, že za její použití ve filmu musíš zaplatit. Pokud ale nepotřebuješ největší hity a spokojíš se z hudbou méně známých tvůrců, dá se to pořídit celkem levně, třeba na jamendo.com. Nebo můžeš využít velkou databázi skladeb na YouTube Audio Library, tu najdeš po přihlášení ve svém Creator Studio. Můžeš vyhledávat podle žánru, rychlosti, nálady a délky. To je můj oblíbený zdroj. A teď koukám, že i Facebook svým tvůrcům nabízí něco podobného, oni to mají v Creator Studio pod záložkou Creative Tools - Sound Collection.
    Co se týče tvého studia, tak vysokou školu studovat nemusíš, ale podle mne se to hodí. Ne snad proto, že by to u režisérky někdo vyžadoval. Ale vysoká škola ti dá ve filmařské/umělecké branži ohromné množství inspirace a kontaktů na další nadšené lidi. Rozhodně bych to nezavrhoval. Tvůj vlastní filmeček nebo videotvorba může navíc sloužit jako výborné zpestření přihlášky na vysokou. V Česku je navíc studium na státních vysokých školách bezplatné, takže o důvod víc, proč to zkusit.

    Povolání

    Může dítě vydávat knížky?

    Ahoj, jednou bych chtěla být spisovatelkou. Nevím ale, jak knížky vydat. Jak to udělat, aby se začaly prodávat v knihkupectví? Vytiskla i vyilustrovala bych si je sama, už je mám i napsané, akorát nevím, jak to udělat, aby se prodávaly. Může vůbec dítě prodávat vlastní knihy? Nepotřebuji k tomu nějaké povolení? Já myslím, že knihy mám dobré, gramatika mi vždycky šla a i nápadově je dobrá, rodiče mi to taky schválili, řekli, že by to mohla být skutečná kniha, akorát mám problém s tím prodáváním. A mám takový nápad. Myslíte, že bych tu knihu mohla nějak dát do Alíkova katalogu dárků?:->;-)

    Anežka, 12 let, 17. října

    Ahoj,
    bývalý správce nástěnek SVETLO napsal a vydal pár knížek v době, kdy byl mladší patnácti let. Tuším, že používal vydavatelství Šuplík.cz. Dodnes tam o něm zůstal záznam. O Šuplíku se zmínil i ve své Alíkovině.

    Nevím, jestli jako dítě můžeš přímo sama na knížkách vydělávat. Myslím, že podnikání většinou vyžaduje oficiální živnost (tu dítě mít nemůže), ale některé umělecké profese ji nepotřebují – mezi ně patří právě profese spisovatele. Předpokládám, že když se zeptáš Šuplíku, dají ti správnou odpověď. Případně můžeš zkusit oslovit i jiná vydavatelství, očekával bych, že dostaneš všude víceméně vstřícné reakce, nikdo ti neřekne „knížek už je na světě dost, nic dalšího už vydávat nebudeme!“, a rozhodně tě ani nevyženou s frází „píšeš úplně úchvatně, ale jsi moc malá!:-D

    I kdybys jako dítě prodávat knížky nemohla, máš ve svém okolí důvěryhodné dospěláky (rodiče), kteří by mohli vzít tu formální podnikatelskou úlohu na sebe. ;-)

    Přestože na psaní knížky nejspíš není nutná živnost, má z hlediska peněz některé vlastnosti společné s jakýmkoliv jiným podnikáním. Vydavatel bývá vlastně něco jako investor. Je to někdo, kdo mrkne na tvé dílo, odhadne jeho úspěšnost na trhu, a podle toho zváží, jak moc tě podpoří ze své kapsy, jak moc ti pomůže na pulty knihkupectví, jak moc tě bude během psaní popohánět (samozřejmě očekává, že na tom také vydělá). Je možné vydat knížku i bez pomoci vydavatele, ale pak si nejspíš musíš sama zajistit prodejní síť. To je díky internetu snazší než dříve, ale stejně je s tím nějaká práce (teoreticky můžeš knížku prodávat přes svůj web, sama ji rozesílat každému, kdo si objedná).

    V katalogu dárků máme ilustrovanou knížku pro menší děti Duplíci, kterou si vydala sama autorka, ale moc jí to nejspíš nevyšlo, zrušila svůj web (kde popisovala celý postup) a myslím, že už žádné pokračování nepíše. Ne každý podnikatelský plán bohužel vzkvétá podle představ…

    Myslím, že Morell si svoji knížku vydala s pomocí Nové Formy. můžeš ji oslovit a zeptat se jí na zkušenosti. ;-)

    Teď mě napadlo, že jsem tuto otázku měl nechat BářeV, která také píše knížky (v katalogu máme Velký závod) a nejspíš by odpověděla fundovaněji než já. Pardon. :-|

    Moji pozornost totiž úplně strhl závěr tvé otázky. :-D
    Co se týče možnosti dát knížku do zdejšího katalogu dárků… za to bychom samozřejmě byli moc rádi! :-3$>
    Vzali bychom si minimálně pět kusů, děkujeme!

    Alík

    Povolání

    Jezdecká škola

    Ahoj,
    chtěla bych se zeptat, jestli v česku neexistuje nějaká jezdecká internátní škola. Rodiče říkají, že až budu větší tak půjdu na internát, ale já nechci chodit nikam do zaprášeného města. Chtěla bych být někde, pokud možno blízko přírody, kde se vyučuje zárověň i jezdectví na koni. Protože nejbližší vyučování jezdectví na koni (ne na internátu), je od nás daleko, tak mě to napadlo takhle. Já si strašně moc přeju jezdit na koni, ale asi to nepůjde uskutečnit, protože jsem to zkusila vyhledat na internetu a našlo mi to jen nějaké školy v cizině, kam nechci chodit, protože neumím anglicky a asi by to bylo i hodně daleko. Prosím,neznáte takové školy? Děkuji za odpověď:-3

    Anežka 12 let, 31. srpna

    Ahoj Anežko,

    líbí se mi, že máš svoje sny a snažíš se něco udělat pro to, aby se splnily. Pokud dobře rozumím, hledáš internátní školu, zřejmě střední, která se věnuje chovatelství koní a jezdectví a je umístěna někde mimo město.

    Když budeš hledat na internetu, najdeš školy tohoto typu i v České republice. Řada jich je opravdu ve městě, můžeš ale objevit i školy, které jsou na okraji měst, například v Kladrubech nad Labem. Zkus dále hledat sama, stačí zadat například "střední škola koně" nebo "střední škola jezdectví", narazíš i na další možnosti. Také se můžeš zeptat poradce pro volbu povolání u vás ve škole, nebo i na Úřadě práce - v poradenském středisku mají k dispozici seznam všech středních škol v celé republice.

    Zatím se můžeš koním věnovat sama - snažit se o nich dozvědět co nejvíce, najít si nějakou možnost v okolí, kde bys mohla být s koňmi v kontaktu - ať už pomáhat při péči o ně, nebo se třeba věnovat jezdectví.

    Držíme palce,

    Modrá linka

    Povolání

    Herectví a režie

    dobrý den poradno.
    Poslední dobou se hodně zajímám o mou budoucnost. A pozastavila jsem se na d povoláním. Zpěv a kytara jsou skvělá věc ale na živobytí to asi stačit nebude že?
    Teď jsem byla na divadelně filmovém táboře. Natáčely jsme filmy podle vlastního scénáře pod dozorem profesionální režisérky a herce.
    Hrály jsme krátké scénky a já si jak u scének tak u filmu vzala roli režisérky. Bylo to úplně úžasné!
    A chtěla bych to jednou v životě dělat jako práci.
    Proč? Odjakživa mě baví řídit lidi (rozdávat práci, říkat co mají dělat) a celkově jsem dobře organizačně zařízená. Také už umím střihat videa (film).

    Takže bych tuto profesi chtěla vystudovat. Akorát nevím jakou školu. Teď oůjdu na osmiletý gympl a po maturitě bych chtěla jít studovat.
    Zapátrala jsem a našla jsem univerzitu umění v Praze- AMU.
    Také jsem zjistila že se dělí na HAMU (hudba) DAMU (divadlo) a FAMU (film).
    Takže bych zvolila FAMU. Projela jsem jejich web a zjistila jsem že je tam přímo katedra REŽIE (KR).

    Chtěla bych na tuto školu jít ale mám nějaké otázky na které jsem nenašla odpověď. (jestli nebudete znát odpovědi tak se omlouvám).

    Od kolika let se smí podávat přihláška? Spíš od jaké třídy a jestli je tato škola jako vysoká nebo střední?

    Je nějaká možnost že se tam vůbec dostanu?

    Mají na přijetí vliv mé známky ve škole?

    Dále mám prý jak Herecké tak Režisérské nadání.
    Hrát mě baví. Byla jsem i na konkurzu ale do divadla mě nevzali.

    Myslíte že když se na podobné konkurzy budu hlásit dál, tak že mě někde vezmou?

    A když jsem projížděla jejich stránky nikde jsem nenašla herectví samotné. Jak ho tedy mohu vystudovat?

    A uživila bych se jako herečka či režisérka?

    Moc se omlouvám za tak dlouhý dotaz, který do této poradny asi ani nepatří. Ale dost mi to vrtá hlavou. Rodiče o tom zatím neví a myslím si že by mě nevzali vážně nebo tak. Tak se obracím na vás. Moc děkuji.

    holka, 11 let, 22. srpna

    Ahoj,

    chci ocenit, že se zajímáš o svou budoucnost. Je skvělé, že už ve věku 11 let víš, co bys jednou ráda dělala, co by Tě bavilo a snad i živilo. Máš pravdu v tom, že Tvůj dotaz není tak úplně na naši poradnu, odpovídat na tyto dotazy jsou vybaveni výchovní poradci a metodologové na všech typech škol. S takovým člověkem bys měla probrat postup. To, co sis našla, je ale v pořádku, jak DAMU, tak FAMU. Pokud si do vyhledávače zadáš FAMU obory, vyskočí Ti informace, které Tě zajímají i příslušné kontakty, takže své případné konkrétní dotazy můžeš směrovat již na konkrétní místo. Všechny typy škol také mívají své dny Otevřených dveří, kdy může kdokoliv do školy zavítat, seznámit se s jejím zázemím, uspořádáním, profesory, vyptat se na vše, co potřebuje vědět.
    Myslím si ale, že by ses o své sny a představy měla podělit se svými rodiči, jistě je zajímá Tvá budoucnost stejně jako Tebe, a tak budete moci sdílet, což vás nejen sblíží, ale rodiče Tě budou moci podpořit. Domnívám se také, že pokud se budeš hlásit na různé konkurzy, myslím, že budeš potřebovat souhlas rodičů. To vše se ale dozvíš na své škole od výchovného poradce.
    Na výsledcích ze základní a střední školy často záleží, ale každá škola to má nastaveno jinak, proto je potřeba odpovědi hledat přímo u zdroje. Na dotaz, zda by Tě herectví či režisérství uživilo, Ti odpovědět neumím a ani nemohu, co přinese budoucnost, nikdo neví. Důležité je, že by Tě taková práce bavila, z Tvého psaní je cítit elán a nadšení pro věc a máš-li vlohy a talent, jak Ti na táboře říkali, určitě stojí za to se za svým snem pustit.

    Přejeme Ti úspěchy a splnění Tvého snu.
    Modrá linka

    Povolání

    Chci být dabérkou

    Ahoj Alíku!
    Jelikož jdu příští rok už do devítky, začínám se už pomalu zajímat o školy (někdo si může myslet že je to brzo, ale nikdy není moc brzo na přemýšlení nad školou). No ale má takový problém, nevím na jakou školu mám jít, pokud chci být dabérkou! Mohl by jsi mi prosím pomoct?

    holka, 13 let, 8. srpna

    Ahoj,
    dabingu se většinou věnují herci, takže bych ti doporučil po konzervatoři (nebo střední škole) vystudovat třeba JAMU nebo FAMU.

    Jen bych se na tvém místě ještě zamyslel nad tím, jestli ti profesi dabérky nesežere v příštích letech automatizace. Nechci tě moc strašit, ale už dnes je možné vygenerovat si věrohodný projev amerického prezidenta a existují počítačové programy, které se z dvacetiminutové anglicky mluvené nahrávky dovedou naučit hlas řečníka tak dobře, že běžný posluchač pak skoro nepozná, že poslouchá počítačovou imitaci. Sice tato technologie přináší různé etické otazníky (bude snazší tvořit dezinformace), ale to ji nejspíš nezastaví. :-|

    Zejména herní studia budou vývoj popohánět, protože pokud chce mít počítačová hra namluvené dialogy, musí si předem připravit všechny nahrávky, což jí jednak komplikuje vývoj, jednak ji to kreativně omezuje (hláška nesmí obsahovat hráčem zadané jméno, protože ho při vývoji nikdo neznal), jednak je pracné/drahé vyrábět překlady do jiných řečí (spousta her není dostupná v češtině). Strojově generovaný hlas může tyto potíže odbourat a otevřít nové zajímavé možnosti. ;-)

    Jakmile bude technologie dostatečně vyspělá, schází už jen krůček k tomu, aby ji začali využívat i filmoví a televizní distributoři místo lidských dabérů. Překladatel připraví české texty a zbytek bude na počítači. Stroj na rozdíl od člověka nepotřebuje jíst, pít, spát, provoz stojí jen zlomek peněz, nikdy není nastydlý, nezakoktá se, nepřeřekne se, netrápí ho, že se k dílu musí vrátit po týdnu znovu kvůli nápravě omylu překladatele, kterého si dříve nikdo nevšiml… a koncového diváka bohužel většinou příliš nezajímá, kdo vlastně koho dabuje. Hlasové herectví je v tomto ohledu velice nevděčné. Navíc by i část filmových labužníků ocenila, kdyby hlas v českém znění zněl přesně stejně jako původní hlas zahraničního herce, který je zrovna dabován. Harryho Pottera v češtině by místo Vojtěcha Kotka mohl mluvit přímo strojově imitovaný hlas Daniela Radcliffea…

    Možná ti to zní zatím trošku jako směšné sci-fi. ;-D
    Ale kdo ví, jaká bude situace, až dostuduješ. :-|

    Abych ti situaci připodobnil: Představ si, že by ses narodila o dvacet let dříve a přemýšlela bys v roce 2001 o tom, že by ses jednou chtěla živit psaním encyklopedií. Encyklopedie přeci chce mít doma v knihovničce každý, ne? Kde jinde by lidé hledali vědomosti? Tak bys vystudovala gymnázium… pak vysokou… a v roce 2011 bys už potkávala lidi, kteří mají obsáhlou encyklopedii ve své malé knihovničce, kterou nosí všude v kapse – konkrétně Wikipedii v mobilním telefonu. Někdo mohl namítnout, že Wikipedie není ideální náhradou za skutečné encyklopedie a že se profesionálně vyrobeným knížkám nikdy nevyrovná, ale prakticky vzato je nahradila dostatečně. O dalších deset let později vnímáme existenci Wikipedie jako tak přirozenou a všední věc, že si skoro nikdo nevzpomene, že existovali lidé, kteří si vydělávali na živobytí psaním encyklopedií. Není nemyslitelné, že se totéž stane dabérům… :-(

    S vystudovanou hereckou školou naštěstí můžeš mít i jiné uplatnění než v oboru dabingu. Filmovým hercům sice také hrozí, že budou během pár desetiletí nahrazení speciálními efekty, ale pořád existují i divadla. ;-)

    Alík

    Povolání

    Střední škola pro modeling

    Ahoj Alíku, měla bych takový dotaz, za rok vycházím ze základky a chci pracovat v modelingu, jenže vůbec nevím, na jakou střední školu bych měla jít. Předem děkuji.

    Gigi, 14 let, 9. července

    Ahoj,
    na to, aby byl člověk chodící stojan na oblečení, žádné vzdělání nejspíš nepotřebuje. Střední školu si zvol podle toho, co bys chtěla dělat, až ti kariéra v modelingu nevyjde.

    I kdyby se ti poštěstilo, že bys za deset let vládla molům (myšleno těm, po kterých se chodí při předvádění oblečení, ne těm, kterým oblečení chutná :-)), tak za dvacet let se ti může stát, že tě nahradí mladší konkurence nebo počítač (už i dneska umí generovat/retušovat fotky lidí velmi dobře). Jen velmi málo modelek vydrží u této profese do důchodu, takže se určitě vyplatí umět i něco dalšího.

    Alík

    Povolání

    Budoucnost a povolání

    Dobrý den poradno, mám „dotaz“ ohledně mé budoucnosti a povolání.

    V květnu jsem úspěšně udělala přijímací zkoušky na osmileté gymnázium. Teď je mi 11 a takže tuhle školu skončím asi v 18. Až mi bude 15 chci si najít brigádu-práci. Mám už takovou představu, která může pro někoho být možná jen sci-fi ale mám velké sny a představy.
    Chtěla bych být učitelka spíš mladších dětí (1.stupeň) ale nechtěla bych učit na normální základní škole. To je „nuda„ v tom smyslu že máte přesné tabulky atd.

    Buď bych chtěla učit v alternativní škole (nevím jestli se to tak jmenuje) nebo bych chtěla školu vlastní (vlastně soukromou) a nebo učit (jako Mája- učitelka která nás doučovala na přijímačky).
    nejvíce se mi ale líbí 2. možnost (vlastní škola)...

    Učitelka v mateřské škole bych úplně být nechtěla ale chtěla bych hlídat malé (tak dvouleté) děti. Teď jsme byli na chalupě (celkem 6 rodin) a byli tam děti dvě 2leté, a pak 5 až 8leté děti. Já jsem tram byla nejstarší a děti jsem tam rodičům i hlídala. Strašně mě to bavilo. Hlavně ty malé. Hrála jsem si s nimi, dávala na ně pozor v bazénu, starala jsem se o ně. Bylo to jako v jiném světě-super.

    Myslíte že by jsem už v 15 mohla doučovat nebo hlídat malé děti jako brigádu?

    Jaké mám po gymnáziu další možnosti?

    A můžu po gymnáziu studovat další střední?

    Dál hraji na kytaru a spoustu dalších nástrojů, dobře zpívám, píši knihy, píšu dobré a chytlavé písničky už od 9 let.

    Chtěla bych kapelu nebo spíš sólovou hudební kariéru jak mám začít?

    holka, 11 let, 21. června

    Ahoj z Modré linky,

    blahopřejeme Ti k úspěšným přijímačkám. Je moc dobře, že se zajímáš o to, co jednou budeš dělat a dokonce už máš jasnou představu.

    Co se týká toho, co dál po škole, nejlépe Ti může poradit výchovná poradkyně (poradce) ve škole. Obecně Ti můžeme doporučit, jestliže chceš být učitelka, jít na pedagogickou fakultu. Jestliže se člověk rozhodne, že nechce jít na vysokou školu a uvědomí si, že se chce věnovat nějakému povolání, na které ho připraví nějaká střední škola, není nic špatného na tom, si ji vystudovat.

    Pokud jde o brigádu, domnívám se, že pokud se domluvíš třeba s nějakými sousedy, příbuznými nebo třeba známými rodičů, můžeš někomu hlídat děti, případně je doučovat i dříve.

    Jak začít hudební kariéru, s tím nemám žádné zkušenosti. Poradit se můžeš s paní učitelkou hudební výchovy, případně na nějaké umělecké škole. Také se můžeš inspirovat životopisy známých hudebníků. V dnešní době se také naskytují příležitosti prostřednictvím různých talentových soutěží.

    Přejeme Ti prima dny
    Modrá linka

    Povolání

    Chci se stát vojákem

    Dobrý den, chtěl bych zeptat na mé budoucí povolání, vždy jsem táhnul ke zbraním, tudíž jsem chtěl být policajt, protože mám prostě tendenci pomáhat lidem a být něco jako jejich ´´patron´´, no každopádně jsem se neučil dostatečně dobře na to abych se mohl stát policajtem (momentálně mám asi 3 nebo 4 čtyřky). Takže jsem myslel jaká profese by mě mohla bavit, no a vyzkoumal jsem vojáka, já vím je to rizikové povolání kdy mohu přijít i o život, ale mě se to povolání prostě líbí, a taky se mi líbí to že bych pomáhal státu a chránil ho. Každopádně když jsem to dnes pověděl mámě tak z toho nebyla moc nadšená, zakázala to... Tudíž jsem teď trošku v menším dilema, budu muset jít na učednický obor a nejlépe si udělat nástavbu na maturitu, momentálně chápu jakou chybu jsem udělal, že jsem přes koronavirus při online hodinách hrál hry nebo prostě dělal všechno možné jen ne poslouchal. Takže budu muset dost zabrat, vzdělání s výučním listem trvá 3 roky a nástavbové studium 2 roky, jak milé tedy dostuduji tak již budu plnoletý a budu moct rozhodovat sám za sebe (momentálně jsem v osmé třídě). Takže bych se tím vojákem nakonec stát mohl, ale opravdu si nedokáži představit jak by se na to máma tvářila... Každopádně já už jsem rozhodnutý a necítím žádný pocit, jak to jen říct, prostě mě nic nepřesvědčí o tom že bych se měl stát něčím jiným než vojákem.
    Děkuji, Jiří.

    Jiří, 14 let, 22. června

    Ahoj,
    je skvělé, že máš jasno o svém budoucím povolání a umíš zároveň i vysvětlit, proč bys ho chtěl dělat. Stejně tak je moc dobře, že si uvědomuješ chyby, které jsi při svém vzdělávání udělal a chceš je do budoucna napravit.
    Nejsem si však úplně jistá, na co přesně se ptáš. Pokud tě trápí to, jak máš mamince říct, že by si se za pět let chtěl stát vojákem, myslím, že není nezbytně nutné řešit to právě teď, když ještě žádné reálné kroky k dosažení svého cíle nepodnikáš. Pět let je dlouhá doba a jak správně píšeš, v devatenácti letech budeš už dospělý a budeš si moci o svém životě rozhodovat podle sebe. Navíc je klidně možné, že do té doby maminka na tvé rozhodnutí změní názor. Třeba když uvidí, že za svým cílem systematicky jdeš, poučil jsi se ze svých minulých chyb a opravdu ti na něm záleží, přestane jej brát jako rozmar a bude tě v něm podporovat. V současné době bych se proto, být tebou, soustředila především na to, abys při vzdělání neopakoval stejné chyby jako v minulosti a až se za pár let přiblíží doba, kdy bys měl mamince své rozhodnutí oznámit, možná už bude situace úplně jiná a nebudeš muset řešit její odmítnutí.
    Měj se hezky!
    Bára

    Povolání

    Co studují politici

    Ahoj,

    1. Mám dotaz. Chodím do osmé třídy, brzy do deváté a ještě vůbec nevím, na kterou střední školu bych chtěl jít. Vůbec nevím, co chci v budoucnu dělat za práce. Myslím na takové větší povolání, například vlastnit nějaké své firmy, z kraje být třeba i trošičku menším politikem, abych taky mohl „kecat“ do té vlády O:-):-D atd. Jaká střední škola by pro mě byla nejvhodnější, podle toho, co jsem tu napsal? A ...
    2. Chci se zeptat, jen tak pro zvědavost, jestli třeba nějaký politik, nebo i premiér, nebo prezident může mít jen střední školu (nebo gymnázium), nebo musí mít povinně i vysokou školu? :->

    Díky za odpovědi předem...

    pankluk, 14 let, 25. května

    Ahoj, je skvělé, že se zajímáš, co dělat v životě a co k tomu studovat. A mám pro tebe dobrou zprávu: není žádná jedna škola nebo jeden obor, který je nutný nebo vyžadovaný pro kariéru v politice. Naopak, když se podíváš do poslanecké sněmovny nebo na místní a krajské úřady, najdeš tam zastupitele ze všech různých oborů a s různým vzděláním: právníci, lékaři, ekonomové nebo podnikatelé. A také herci, sportovci apod.
    Není žádná škola, kterou „musíš“ vystudovat na to, aby ses stal politikem. Takže skutečně může mít prezident jen střední školu, v podstatě klidně jen základní, když na to přijde.
    Praxe je ale taková, že politik usiluje o důvěru veřejnosti. A vysokoškolský titul je pro část veřejnosti zárukou, že má daný člověk (kterého osobně neznají) alespoň nějaké schopnosti. Takže titul není nutný, ale pomůže.
    Nezapomínejme na to, že vysoká škola není jen titul. Můžeš se na ní naučit důležité dovednosti, osvojit si práci s informacemi a najít úplně nové věci a učit se je od skutečných odborníků. Doporučoval bych tedy výběr školy spíše podle toho, co tě baví, než podle toho, že míříš do politiky.
    Je ale řada aktivit, do kterých se můžeš pustit už teď. Podívej se po nějaký debatních klubech nebo modelu Spojených národů, jsou to takové „hry na politiku“ a vyzkoušíš si, zda tě to baví. Můžeš také studovat politologii nebo veřejnou správu, ne že by ti to umožnilo vstup do politiky, ale mohlo by tě to zajímat.

    Povolání

    Vliv filmů a jejich natáčení

    Ahoj poradno mám pár otázek...

    1. Zajímá mě, jaký vliv mají pohádky na děti. Slyšela jsem že v jednom dětském seriálu zakázali scénu kde hlavní postavy kouřili, je pochopitelné že asi proto, aby děti nezačali kvůli tomu kouřit, ale... já si pamatuju že jsem se v dětství moc ráda koukala na seriál jen počkej zajíci, tam si ten vlk občas zapálil, ty scény jsem tam výdala často ale za celý život jsem neměla na cigaretu chuť, přitom jsem je měla blízko u sebe. Je zajímavé že v jedné pohádce pro děti tu scénu zakážou (přitom tam měla být jen jednou) ale zase jí v jiné pohádce nechájí přitom se tam oběví víckrát, jak to funguje?
    2. Můžu ve svém věku natočit film? Je mi konkrétně 15, ale tady mám 14 abych sem mohla psát dotazy, doufám že to nevadí, ale k věci. Chci být režisérka a už teď se mi v hlavě rodí desítky nápadů na filmy. Jeden bych už chtěla natočit.
    3. Mám ještě jeden dotaz k filmu. Kolik stojí to aby se můj film oběvil v kině a co musím udělat před tím než ho tam dám?

    Předem děkuji za odpovědi

    holka, 14 let, 30. května

    Ahoj, uvažuješ o tom, jak věci fungují, a kriticky se stavíš k neověřeným tvrzením. To je správný, vědecký přístup.

    Normy týkající se toho, co je v seriálech nebo filmech pro děti přípustné, se mění, stejně jako se mění vnímání společnosti (i co se týče nebezpečí cigaret). A tak zatímco ve starých filmech třeba ze 30. let jsou cigarety vnímány jako módní doplněk nebo zkrátka předmět denní potřeby, dnes je cigareta vnímána jako nezdravý zlozvyk, který způsobuje závislost. Od 50. let přibývá výzkumů, které nebezpečí cigaret potvrzují, dnes už nejsou vědci na pochybách o tom, že cigarety jsou nejen nezdravé pro plíce, ale i jinak nebezpečné.

    Kdo rozhoduje o tom, co může ve filmu být? V Americe je to asociace MPA, která na základě obsahu dává filmům hodnocení od „všem přístupno“ přes „s doprovodem rodičů“, „nevhodné pro děti do 13 let“ nebo „nevhodné pro děti do 18 let“ (a několik dalších). Ale i producenti filmu nebo seriálu se sami, dobrovolně, mohou rozhodnout, že některé scény nezařadí nebo vůbec nenatočí. Reagují na poptávku ve společnosti. Producenti chtějí na filmu vydělat, a pokud by hrozilo, že jejich film se v některých zemích kvůli nějaké scéně nedostane do kin, mají důvod tuto scénu vyškrtnout. Jiní naopak mohou provokativní scénu schválně zařadit, protože doufají, že to přiláká větší pozornost.

    Ptáš se také, zda můžeš natočit film. Ještě před patnácti lety bych ti napsal, že je to dost těžké a drahé. To už ale neplatí. Pokud máš telefon a počítač, můžeš sama nebo s kamarády natočit film na velmi dobré úrovni. Stačí k tomu chytrý telefon schopný natáčet videa, nějaký stativ na telefon (aby se ti to lépe drželo), scénář nebo nápad, počítač na sestříhání. Určitě začni něčím menším a postupně se naučíš stříhat videoklipy a můžeš postupovat ke složitějším úkolům.

    Přímo na YouTube najdeš velké množství návodů (i oficiálních). K editaci videa můžeš zkusit s nějakým programem, který už máš na počítači, třeba Windows Movie Maker, a časem přejít k něčemu pokročilejšímu (DaVinci Resolve Free Editor je zdarma, ale dost složitý, Adobe Premiere Elements stojí pár tisíc a umí opravdu dost věcí).

    Na YouTube (nebo jiném serveru) můžeš své dílo vystavit zdarma (prober to s rodiči nebo zákonnými zástupci, přeci jen jsou věci, které by děti neměly na internet dávat) a takto si dobře natrénuješ, jak se videa tvoří.

    Co se týče uvedení filmu do kin, vůbec bych se tím být tebou nezatěžoval. Do kin jdou filmy velkých producentů, náklady spojené s distribucí jsou obrovské, týká se to opravdu jen relativně velkých projektů. Dobrá zpráva ale je, že kino k distribuci vůbec nepotřebuješ. Svá videa můžeš šířit na webu, kde je ostatně větší publikum. Hodně štěstí a těším se, až od tebe uvidím nějaký film (samozřejmě nebudu vědět, že je to tvůj film, vždyť tvůj dotaz je anonymní, ale až za pět let budu číst o 19leté režisérce, která uvádí na webu svůj první celovečerní dokument, budu předpokládat, že jsi to ty).


    Prosba od Alíka

    Podpořte prosím
    Modrou linku!