Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Proč holka může mlátit kluka, ale naopak ne? Alík radí dětem

    Násilí

    Dobrý den, chtěl bych se zeptat, proč holka může mlátit kluka (já to nejsem), ale kluk ne? Neměly by být stejná práva?

    kluk, 14 let, 23. listopadu

    Ahoj,
    nikdo nemůže mlátit nikoho, zákony v tomto nedělají mezi lidmi rozdíly. Přijde mi podivné, že se ptáš na právo někoho mlátit :-c … spíš bych řekl, že kluk naopak má – stejně jako holka – právo nebýt mlácen.

    Pokud odhlédneme od základní právní roviny, tak je tu samozřejmě ještě jakási lidská rovina, kdy společnost odsuzuje ostřeji lidi, kteří zneužívají svoji převahu vůči slabšímu – a nemusí to být jen fyzická síla. Tradičně bývají ženy vnímané jako slabší než muži, děti slabší než dospělí, důchodci slabší než lidé v aktivním věku, nemocní slabší než zdraví, nevycvičení lidé slabší než vycvičení, občan slabší než úřad atd. – takže tyto skupinové stereotypy můžou mírně vychýlit posuzování spravedlnosti. Ale to vychýlení nemusí být velké a nejsou to absolutní metriky.

    Ke zmíněným stereotypům existuje spousta protipříkladů, můžou existovat různé pohledy, jak převahu posuzovat, někdo rozhoduje podle pocitů, někdo chladným rozumem. Pokud běžného kluka zmlátí kulturistka vytrénovaná v bojovém umění, tak bude asi očividné, že to nebyl férový souboj a bude její jednání všeobecně posuzováno přísněji, přestože je holka.

    Mezi antropology dodnes nepanuje jasná shoda, proč lidé na rozdíl od některých jiných primátů tvořili odjakživa spíš patriarchální uspořádání. Příčinou pravděpodobně nemohla být jen fyzická síla.

    Tradiční role mužů a žen se v průběhu času postupně vyvíjejí směrem k vyšší rovnoprávnosti a některým ženám logicky nevyhovuje, pokud jsou povrchně zařazované do škatulky slabších. Nicméně pokud se muž a žena perou, statisticky vzato bývají ženy mnohem častěji obětí než útočníkem, s tím asi žádná pokroková filozofie jen tak nehne. Základní tradiční představu, že džentlmen dámu ani květinou neuhodí, nejspíš nikdo z veřejného povědomí nevymaže. @)->-

    Ale pořád platí, že násilí je odsouzeníhodné tak jako tak (vyjma případů, kdy zastavuje jiné násilí). Nepřijde mi rozumné utápět se v rozsáhlých úvahách, kdy je více horší a kdy je méně horší, to pak člověk snadno sklouzne k tomu, že zarputile obhajuje pachatele/pachatelku mnohem víc, než by si zasloužil/zasloužila. Každý, kdo se do podobného moralizování pouští, by měl myslet především na oběť. Cílem by podle mého názoru mělo být co nejméně utrpení, nikoliv co nejlepší rovnice pro výpočet, jak se mají lidi správně mlátit. :-)

    Alík

    Na otázky odpovídají

    pracovníci Modré linky, psycholožky BáraV a Péťa, poradenské centrum Locika, MUDr. Jiří Staněk, MVDr. Přemysl Rabas, vědecký novinář Pragmatik, Škola Vitae, bojovníci proti kouření z projektu Nekuřátka a správci. Občas odpovídá i sám Alík.

    Dotazy mohou pokládat pouze děti mladší 15 let.

    Násilí

    Ahoj, dneska jsem viděla jak někdo ubližoval nejspíš své přítelkyni, nejdřív na ni řval a pak když mu řekla že s ním konci a začala odcházet tak za ni vyběhl a pak bylo jenom slyšet ze na ni řve a ta holka něco křičí. Bála jsem se cokoliv udělat tak jsem odešla ale teď mi vadi ze jsem nic neudělala. Můžu ještě něco udělat? Někam třeba napsat nebo tak?
    Díky za odpověď

    holka, _ let, 30. září

    Milá pisatelko, 

    děkujeme za důvěru s jakou se obracíš na poradnu a moc oceňuji, že jsi tu důvěru našla a napsala. Je moc dobře, že si takových věcí všímáš  a není ti to lhostejné. Píšeš o něčem, co je moc těžké zažívat, byť jako svědek. Vždy to zanechá v člověku hodně nepříjemných emocí hlavně strachu nebo vzteku. A je úplně pochopitelná tvá první reakce, kdy píšeš, že ses bála cokoliv udělat.  A chápu i to, že nyní, když se to největší napětí uklidnilo, tak bys ráda se k tomu nějak aktivně postavila.  Teď záleží na tom, zda-li je to někdo kdo je v tvé blízkosti a můžeš jejich konflikty vnímat pravidelně. Nebo to byl jednorázový zážitek a už ty lidi nepotkáváš. V tom případě bych ti doporučila spíš se postarat o to aby ses z toho plně uklidnila ty sama. Třeba si o tom ještě s někým promluv a tu negativní zkušenost ze sebe tzv. dostaň ven. Možná to i tobě samotné probudilo nějaké obavy, úzkosti. Pokud ano, tak zkus vyhledat psychologa, se kterým si o tom popovídáš. Nebo můžeš napsat na náš chat, Centra Locika, kde právě s tímto tématem pracujeme u dětí. Najdeš nás na www.detstvibeznasili.cz nebo pravidelně, každý den, od 13 do 17 na e-lince, kde ti to nabídne chat s námi. Tam můžeš vše více podrobně popsat a najít společně s nějakým poradcem  i další možné řešení, které by to případně potřebovalo. 

    V  případě, že ty dvě osoby stále potkáváš a stále tam dochází k těm velkým hádkám, tak bych ti doporučila upozornit někoho dalšího dospělého. Ten pak může ty dva upozornit na to, že jsou jejich hádky obtížné i pro jejich okolí a požádat je o to, aby nebyl křik. Pokud tam dochází i k fyzickému napadání, tak je dobré zavolat přímo policii. Ale opět bych ti doporučila k tomu zavolat někoho dospělého aby tu policii zavolal on. I když samozřejmě máš možnost i ty, jako dítě, policii zavolat.  A pokud budeš pak potřebovat pomoc s tím, jak se z toho cítíš ty, tak se opět můžeš obrátit buďto na náš chat nebo na linku bezpečí pro děti: 116111 nebo na linku Dětského krizového centra: 777715215.  Důležité je na to nebýt sama a říci si o podporu. Jde o zkušenost, která v nás může vyvolat hodně silných pocitů, napětí a úzkosti. 

    Tak ti držím palce, abys to vše dobře zvládla, 

    Poradce Centra Locika

    Násilí

    ahoj potřebuji trochu povzbudit . nemám moc chuti do života proto že se mi stala jedna věc. stalo se to že celá naše třída byla na GO -SEZNAMOVACÍM KURZU a tam jsem se pohádala s jednou holkou a budeme ji tady říkat N.
    VČERA NA NÁS ZAZVONIL JEJÍ TÁTA A BYL HODNĚ NAŠTVANÝ .N mu totiž lhala a já jsem od něho dostala céres a vyhrožoval mi že mě zbije tak moc že se z toho s prominutím poseru a zítra se sejdem ve škole s její mamkou a vše si vyřídíme a hodně se bojím že mě její táta zastaví před školou a zbije mě .PS MAMKA O VŠEM VÍ . BOJÍM SE ŽE TO SVEDE NA MĚ . UŽ JSEM Z TOHO ZOUFALÁ.:-(

    kiki, 12 let, 23. září

    Milá pisatelko, 

    svěřuješ se poradně se strachem z rodičů kamarádky, se kterou jsi měla konflikt na seznamovacím kurzu. Rozumím tomu, že jsi z takovéto situace zoufalá a potřebuješ teď povzbudit. Je to opravdu náročná situace. Chování rodiče tvé kamarádky vůbec není dobré, tohle si k tobě nesmí dovolit ať už byl konflikt s kamarádkou jakýkoliv. Cizí dospělá osoba ti nesmí vyhrožovat fyzickým trestem a dostávat tě do takto do strachu. Je to protiprávní jednání. Myslím si, že by teď měli opravdu důrazně zakročit tví rodiče a zastat se tě. Tohle nesmí dopustit. Doporučila bych ti také o tom informovat třídní učitelku ve škole.  Ať už to bylo mezi tebou a kamarádkou jakkoliv, třídní učitelka by si vás měla obě zavolat a společně si to vysvětlit. A pokud tvoje kamarádka lže a spouští tím takovou reakci svých rodičů, tak je potřeba, aby to musela zopakovat před třetí osobou a tím se ukázalo, že neříká pravdu. V této chvíli je to už záležitost dospělých a tobě bych moc doporučila o tom říci jak tvým rodičů, tak třídní učitelce. Pokud by se otec tvé kamarádky opravdu pokusil o nějaký fyzický útok vůči tobě, je to trestné chování a ty to pak musíš oznámit ve škole a škola na policii. V tom je právo na tvé straně.

    Tak ti držím palce ať se to vše brzy vyřeší,

    Poradce Centra Locika

    Násilí

    Jak se vypořádat s mlácením?

    Milý Alíku,

    Mám tu jeden takový problém, je tu taková jedna paní, ktera mě nemá úplně ráda, a vždy když ji nějak nastvu, ne že bych chtěl, ale prostě si na mě zasedla, tak pokaždé me začne mlátit. Ale nejhorší na tom je to (teď se prosím nesmejte) vezme mě a začne mě mlátit ňadry, nevím co mám dělat, poprosil bych nějakou radu jak se s tím vypořádat.

    kluk, 13 let, 12. srpna

    Ahoj z Modré linky,

    díky za důvěru, se kterou se nám svěřuješ. Píšeš o jedné paní, která je na Tebe zasedlá a když ji naštveš, tak Tě začne mlátit ňadry. Nevíš, co s tím máš dělat dál.

    Nepíšeš, kde přesně se to děje, jak často anebo kdo je ta paní. Určitě by se to ale nemělo dít. Není v pořádku, aby Ti někdo ubližoval a proto je dobře, že píšeš a snažíš se to zastavit. I když se to může zdát těžké, dalším krokem je, aby ses s tím svěřil ještě někomu blízkému dospělému v Tvém okolí. Možná by Tě vyslechli rodiče, strejda/teta, starší sourozenci/kamarádi. Můžeš jim na začátek povědět to, co jsi psal nám. Nemusíš na tuhle situaci být sám. Pokud by se situace opakovala, můžeš také oné ženě důrazně sdělit, že se Ti její chování nelíbí, případně odejít a nevyhledávat její společnost. V případě potřeby jsme tu pro Tebe nadále i na Modré lince (https://www.modralinka.cz/), anebo non-stop na Lince bezpečí (http://www.linkabezpeci.cz/), kde můžete vymyslet další plán a vše podrobněji probrat. Držíme palce.

    Klidnější dny přeje
    Modrá linka

    Násilí

    Obtěžování u táty v práci

    Ahojky poradno,když jezdím k tátovi do práce potkávám spoustu lidí. V práci taky. Někteří mě zdraví pozdravem ,, čau kočko '' jiní jenom ,, ahoj '' nebo ,, čau ''. To je úplně normální ale když jsem u táty v kanceláři a né na dílně, si dělám úkol a hraju si. A vždy tam chodí jeden pán. Když dřív přišel a táta byl na dílně tak to bylo pohoda. Ale teď když přijde tak se začínám bát. Někdy si myslím že je to pedofil. Jednou se učitelka zbláznila a dala nám asi patnáct úkolů, což na to že nám dává tak tři je počet velký. A je dělám až jednou jsem řekla : ,, já už nemůžu '' protože jsem toho měla plný zuby ale v tu chvíli přišel ten pán ( znám jméno ale nechci říkat ) a slyšel to já už nemůžu a on mi na to řekl : ( tón maniaka ) ,, takle krásně vypadáte a nemůžete?'' Stačilo mi to ale jednou se mu povedlo něco říct a já se ho bojím : ( stejný tón jako minule ) ,, jste nějaká rozžhavená '' zní mi to pedofilsky. Prosím pomožte už mě jednou i trochu ošahával. Já se ho bojím ( viděšený tón ). Přeji krásné dny

    holka, 10 let, 24. června

    Ahoj,
    jsem ráda, že píšeš a že si říkáš o podporu. Píšeš o tom, že se bojíš jednoho pána z tátovy práce. Když je poblíž táta, tak je to dobrý, ale když jsi tam sama, máš strach. Mluví na Tebe hlasem maniaka a říká Ti věci, které zní pedofilsky, a navíc se Tě pokusil osahávat.
    Pozorně jsem si Tvůj dotaz přečetla a popravdě mám o Tebe strach. Toto jednání ze strany uvedeného pána vůči Tobě mně nepřijde rozhodně v pořádku. Říkám si, že by bylo fajn si o tom promluvit s tátou nebo s nějakou dospělou osobou, které důvěřuješ (např. mamka, teta, paní učitelka,...). Není v pořádku, aby někdo s Tebou takto dvojsmyslně hovořil nebo se Tě dotýkal. Toto chování může být kvalifikováno jako trestný čin. Je důležité, aby ses cítila na místech, kde běžně chodíš, v bezpečí a nemusela ses ničeho a nikoho bát. Proto je velmi důležité, aby ses někomu svěřila. Pokud se bojíš a nevíš jak začít, můžeš klidně ukázat tento dotaz.
    Pokud bys potřebovala, jsme Ti k dispozici telefonicky nebo na chatu na Modré lince (https://www.modralinka.cz/), non-stop pak funguje Linka bezpečí (https://www.linkabezpeci.cz/).

    Hodně bezpečí a sil.
    Modrá linka

    Násilí

    Ahoj Alíku a spol.
    Chtel jsem se zeptat jak zabranit tomu, byt agresivni (kdyz se nastves) krom prasku
    Dekuji za vsechny odpovedi

    kluk, 12 let, 22. června

    Ahoj,
    zvládání agrese chce trochu tréninku, protože se člověk v tu chvíli ne úplně plně ovládá. Je super, že se chceš s agresí „poprat“! Ne každý si uvědomuje, že z agresivního jednání mohou plynout potíže.
    Je fajn vytipovat si situace, které u tebe vedou k agresi a vyhnout se jim. Takže, když třeba víš, že u tebe vede k agresi třeba hlad, je důležité pravidelně jist. Když už cítíš, že se v tobě vzdouvá vztek, můžeš agresi bránit relaxací. Zkus se několikrát zhluboka nadechnout, napočítal do deseti nebo třeba odejít z místnosti. Agrese v tu chvíli nebude mít dostatek energie a zastaví se.
    Držím palce se zvládáním agrese, klidně pak napiš, jak se ti daří!
    Měj se krásně,
    Péťa

    Násilí

    Dobrý den, mám v poslední době poměrně velký problém.
    Normálně se se svými problémy nesvěřuji, ale tohle mi přijde jako jediné dobré řešení.
    Asi minulý duben jsem se potkala s jedním klukem a začali jsme si volat a psát. Už od začátku mi bylo trochu divné, že vždycky musí odejít okolo šesté hodiny večer z hovoru a po zbytek dne jsme si už nemohli volat. Jelikož mi to přišlo divné tak jsem se ho po nějaké době zeptala co se děje, že tohle každý den dělá a pomalu se z něho začalo dostávat to, že chodí domů jeho otec z práce a ten ho vždycky co přijde z práce jde seřvat a vylít si na něm vztek. Jelikož mi ho bylo líto, tak jsem mu řekla ať to někomu řekne, ale řekl že je to v pořádku a je zvyklí.
    Postupem času se to, ale začalo zhoršovat a jedno odpoledne jsem do jeho sestry zjistila, že ho otec i trochu zmlátil (ne nijak vážně). Okamžitě jsem to začala řešit jak s ním tak i jeho sestrou, ale bez úspěchu.
    Jelikož jsem ve svých mladších letech někoho ztratila, tak jsem den co den ve strachu, že ho zaprvé otec zbije do bezvědomí, nebo kvůli jeho traumě z dětství, kvůli jeho otci spáchá sebevraždu o kterou se už podle sestry nejméně jednou pokusil.
    Což se projevuje také na mém samotném psychickém zdraví, začala jsem jíst minimálně a samé sacharidy, moje váha klesla do kategorii podváhy (podle bmi kalkulačky mám bmi 18), moje energie klesla k nule a usínám se sluchátky na největší hlasitost a rockovou muzikou v nich, mám nulový zájem/strach se socializovat s ostatními a moje komplexy méněcennosti se poměrně zhoršily.
    Nevím jak mu mám pomoci, protože je to zkráceně pro mě jeden z nejdůležitějších lidí v životě a dokázal mě pochopit nejlépe ze všech co jsem v životě poznala. Navíc jsem velmi introvertní člověk a tak se bojím mu napsat, abych mu nevyvolala úzkosti, nebo další pocity. Co mám udělat?
    Předem děkuji za odpověď

    holka, 13. června

    Milá pisatelko,
    Svěřuješ se poradně s poměrně závažným tématem. Děkujeme za důvěru, se kterou nám píšeš. Je dobře, že jsi našla odvahu a napsala. Nejprve trochu shrnu to, na co se nás ptáš. Máš obavy o svého kamaráda, ke kterému se chová hrubě jeho otec a on díky tomu začíná mít pochybnosti o smyslu svého života. Rozumím tomu, jak silně to působí na tebe, že máš o něj velký strach, protože je to jeden z nejdůležitějších osob pro tebe. Píšeš pak o tom, že to má dopad na tvé psychickém i tělesném zdraví. Ztratila jsi energii, je v tobě velké napětí. Ta situace ti vyvolává úzkost, která zase pramení z toho, co sis prožila ty sama. Přijde mi, že právě proto si nejspíš tak rozumíte, protože máte oba nějakou těžkou zkušenost, a to můžete sdílet. Možná i tak nějak beze slov, jste na sebe napojení, díky podobným emocím. Bojíš se mu napsat, abys v něm nevyvolala úzkost. Myslím si, že pokud mu napíšeš něco v duchu podpory, sdílení, porozumění, vyjádříš mu pochopení pro to, jak mu asi je, tak to by mělo být pro něj dobré. Bude potřeba oddělit od toho emoce, které vyjadřují spíš tebe, tvůj strach. Tady bych se také ptala, zda-li u něj nevyvolávají spíš další úzkost.
    Myslím si, že by jste oba moc potřebovali o tom, co se ve vás děje, co prožíváte, podrobněji hovořit s někým dospělým, komu důvěřujete. Doporučila bych ti někoho takového si najít. Mohl by to třeba být i školní psycholog. Mohli by jste od něj dostat podporu, pomůže vám si v tom lépe utřídit myšlenky a pocity a vyjádřit i skryté emoce. Myslím si, že jich v tom oba budete mít velké množství. Dlouho potlačované emoce mohou postupně vytvářet takové vnitřní napětí, takový tlak a pocit bezvýchodnosti, že se pak zdá jediný možný ventil sebepoškozování či přímo odchod ze života. Myslím si, že možnost to vše sdílet by tento přetlak mohla napomoci trochu uvolnit. A takto to můžeš i říci svému kamarádovi a povzbudit ho k tomu, aby o tom, co se mu děje doma nemlčel. Ujisti ho, že to opravdu není dobré, jak se k němu otec chová a že si za to v žádném případě nemá brát na sebe vinu. Je to chyba toho otce. Zkus ho také povzbudit v tom, že i on se může obrátit buďto na naší poradnu nebo, ještě lépe, na speciální chat, určený pro děti v podobných situacích. Najdete ho na stránkách Centra Locika: www.detstvbeznasili.cz. Moc bych vám doporučila, oběma, na ten chat napsat a podrobněji, anonymně, svou situaci a své pocity rozebrat. Určitě zde dostanete pochopené a podporu a poradci vás nasměrují k možným řešením vhodným přímo pro vás.
    Tak vám oběma moc držím palce, ať najdete cestu ven z toho, co vás trápí, udržíte si důvěru a naději, že se vše může zlepšit.
    Pokud budeš ty nebo tvůj kamarád potřebovat, můžete klidně napsat i znovu do této poradny.
    S pozdravem,
    Poradce Centra Locika

    Násilí

    Ahoj alíku,
    Chtěla bych se zeptat na jednu věc.
    Můj táta mého bráchu mlátí. už to není tak hrozné jako když byl menší ale pořád mě to trápí.😓
    Víte jak to tátovi vysvětlit? Já to totiž nevím a moc by mě to zajímalo!

    holka, 12 let, 4. června

    Milá pisatelko,
    Děkujeme za projevenou důvěru. Je moc dobře, že píšeš. Trápí tě to, že otec mlátí tvého bratra. A nevíš, jak mu to vysvětlit, aby to nedělal. Hned na začátku bych tě chtěla ujistit v tom, že je to opravdu něco, co by otec dělat neměl a nedivím se ti, že tě to takto trápí. Není to dobré rodičovské chování. Je otázka, co otce k tomuto chování vůči bratrovi vede. Předpokládám, že je na bratra zbytečně přísný. A doufám, že se nechová takto hrubě i k tobě. A také je důležité zdůraznit, i kdyby bratr měl problémy s chováním a zasloužil si tresty, tak to nikdy nesmí být tresty fyzické. To je ponižující a bratra to nejspíš hlavně uzavírá a udržuje v něm hodně vzteku vůči otci a jiným lidem. Je možné, že otec přenáší do výchovy bratra něco, co zažil jako dítě on sám. A co na to máma? Brání mu v tom nebo spíš podporuje. To jsou takové podněty. Zkus se nad tím zamyslet, mohlo by ti to pomoci se v situaci lépe zorientovat.
    Ptáš se nás, jak to tátovi vysvětlit. To není vůbec jednoduché. Ale je dobře, že to zvažuješ a určitě najdeš i odvahu mu to říci. Udělej si takovou přípravu. Připrav si to, co mu potřebuješ říci, sama v sobě si to zkus ujasnit. Alespoň trochu. Zformuluj si to předem. Třeba i napiš. Podobně, jako jsi to napsala sem do poradny. Sama v sobě si ujasni, co ti vadí. Můžeš si třeba s někým blízkým o tom popovídat. Máš na vše, co kolem toho cítíš a vnímáš nárok a je to úplně oprávněné, že to takto cítíš. Je dobře, že ti to není jedno a máš potřebu to tátovi vysvětlit. A pak si najdi klidnou chvíli a zkus to tátovi říci. Nebo napsat. Řekni mu, co svým chováním u tebe způsobuje, jak se cítíš a jak ti je. A že si přeješ aby s tím přestal. Možná si to vůbec neuvědomuje, co svým chováním způsobuje. Třeba to bude odmítat a nebude v první chvíli brát vážně. Ale už to bude vědět a může o tom přemýšlet a postupně mu to dojde. Nevzdávej to. Už samo o sobě to, že se ozveš je moc důležité. Občas mu to řekni znovu, pokud s tím bitím nepřestane. Když se rodič chová k dítěti tímto způsobem, tak to udržuje ve vztahu hodně napětí, strachu a vzteku. Hodně nepříjemných pocitů a to pak celkově zhoršuje vzájemné vztahy v rodině. Fyzické tresty nejsou skutečná výchova.
    Napadá mě také se tě zeptat, jakou roli by tom mohla nyní hrát vaše máma? Jaký je její postoj k tomu. Pokud to je možné, tak můžeš zkusit promluvit i s ní. A říci jí to, jak ti otcovo chování vůči bratrovi vadí. Mohla by v tom pak napomoci a říci to otci sama. Rozhodně by to měli vědět oba rodiče, že nejste s tím, co otec dělá spokojení.
    Pak je tu také možnost, že si to s otcem vyříká přímo bratr sám. Nejspíš to dosud neuděl. Zkus ho v tom povzbudit. I on může případně napsat do poradny nebo na speciální chat, který se tímto zabývá. Je to chat Centra Locika, www.detstvibeznasili.cz. Kde si může o hrubém chování otce vůči němu popovídat a dostane jak podporu, tak i třeba nějaká doporučení, jak se tomu bránit. Zkus mu předat informaci, že chování otce vůči němu vůbec není dobře a otec by si to neměl dovolit.
    Pokud budeš potřebovat o tom napsat víc, tak se můžeš opět obrátit na poradnu. A i ty máš možnost obrátit se případně na ten chat Centra Locika. I zde bys to mohla s poradci více probrat. www.detstvibeznasili.cz.
    Tak vám s bratrem moc držím palce, aby vám bylo lépe.
    Srdečně zdraví,
    Poradce Centra Locika

    Násilí

    Dobrý den alíku omlouvám se že vás zas otravuji ale mám dotaz. Mojí mamky přítel přede mnou pije alkohol a vadí mi to. Jednou se stalo to že ožralej šel ke mě do pokoje a začal Po mě řvát bojím se ho když je ožralej . Je to normální?

    Kika 11 let, 31. března

    Ahoj,
    jsi moc statečná, že píšeš a zajímáš se o tenhle problém!
    Alkohol, jako takový, může u lidí vyvolat větší sklony k agresi, ale rozhodně by se tím nikdo neměl nechat ovlivnit a po někom křičet nebo někomu ubližovat.
    Pokud je ti situace doma nepříjemná, zkusila bych si o tom s někým promluvit, třeba právě s mamkou. Můžeš říct, že se ti nelíbí, že její přítel pije a že je na tebe potom dokonce i zlý.
    Pokud by se situace nezlepšila nebo třeba i zhoršila určitě neváhej zavolat na bezplatnou linku bezpečí pro děti a mladistvé na čísle 116 111, kde ti také mohou poradit, co s tím.

    Držíme palce, ať se situace zlepší
    Zdraví Nekuřátka z Jules & Jim

    Násilí

    Sexuální nátlak

    Dobrý den, potřeboval bych vaší pomoc. Je toho teď na mě moc,sestra přišla těhotná, což je skvělé až na to že jí je 17 let takže to je trochu špatný. Navíc jsem furt doma a taky v březnu jsme měli menší oslavu a jeden kluk kterému je 16 tak se chtěl se mnou milo**t. Bylo od toho opravdu kousek. Nechtěla jsem tam být,ale řval na mě a uhodil mě. Takže se i mě svlékl a už to skoro udělal ale zavolali mý rodiče že odcházíme.

    holka, 14 let, 8. května

    Ahoj,

    děkujeme za důvěru, se kterou nám píšeš. Je moc dobře, že na to nechceš být sama, když je toho na Tebe moc. Věřím, že sestřino těhotenství má vliv i na Tebe, stejně jako na zbytek rodiny a není to pro Vás jednoduché, když je jí teprve 17.
    A úplně chápu, že Tě trápí, co s odehrálo na tehdy na oslavě. Není vůbec v pořádku, že se Tě onen kluk snažil násilím přinutit k sexu. Pokud na Tebe řval a uhodil Tě, nejde o to, že jste se skoro "milovali", ale že Tě málem znásilnil. Něco takového si muž k ženě dovolit nesmí. Je to tak dané i zákonem, onen kluk je za takové chování trestně odpovědný. Pravděpodobně by šel před soud. Máš právo se bránit. Jakmile dívka řekne „NE.“, nikdo nemá právo po ní sex vyžadovat jakýmkoliv způsobem. Je Ti navíc 14 let a sexuální aktivity jsou obecně zákonem do 15 let zakázané. O to by byl trest pro onoho kluka přísnější. Je úplně v pořádku, pokud se s tím, co se stalo, svěříš rodičům anebo někomu dalšímu, kdo je Ti blízký a komu věříš. Připadá mi taky důležité postarat se o to, aby se taková situace nemohla opakovat - dávat si například pozor, abys s oním klukem nezůstala někde sama. Kdybys chtěla, můžeme to celé podrobněji probrat na Modré lince - na chatu, telefonu anebo Skypu. Kontakty a provozní dobu najdeš na našich webových stránkách www.modralinka.cz.

    Hodně síly přeje

    Modrá linka

    Násilí

    Sebevražedné myšlenky + vyhrožování od přítele

    Ahoj, uz sem psala drive ze ma kamaradka, problemy s vahou, uz je na tom sni lepe, ale tedka sem zjistila, ze se sebeposkozuje, protoze ji jeji mamka rika, ze by byla radsi kdyby zemrela nez aby se o ni musela starat...
    Nevi, jak dal a mysli nad sebevrazdami atd...
    Odkazala sem ji na linku bezpeci nebo psychologa, ale tvrdi ze k psychologovi nepujde protoze ten prdchoi ji nepomohl...
    Letos ji bude 17 a boji se ze ji bude kazdy soudit, nedavno ji napsal jeji byvali ze dojede, nema sni moc dobre zkusenosti, tyral ji.
    Vola ji ve 3 rano, ze ji zabije pokud se k nemu nevrati...
    Prosim poradte...chci ji pomoct

    holka, 13 let, 10. dubna

    Ahoj,
    pokud si kamarádka ubližuje a slýchá od mamky tak těžké věci, je moc dobře, že jsi jí doporučila psychologa. Je důležité mít prostor mluvit o těžkých věcech a postupně je odžívat a zpracovávat. Můžeš ji podpořit v tom, aby to nevzdávala. Mnohým lidem se stává, že si s prvním psychologem třeba nesednou. Někdy trvá delší dobu, než narazí na toho, se kterým se jim opravdu dobře spolupracuje. Také je důležité s terapeutem komunikovat o tom, co jí na sezeních nevyhovuje.
    Určitě není v pořádku, že jí partner vyhrožuje. Zní to jako vážná situace, mohla by být i v ohrožení života. Bylo by dobré obrátit na někoho dospělého ve svém okolí a poradit se, jak dál postupovat. Vzhledem k výhrůžkám je vhodné obrátit se na policii – nejlépe s důkazy (nahrávky hovorů, SMS, …).
    Je od Tebe hezké, že jí chceš pomoct. Zároveň by pro ni bylo nejlepší, aby se o pomoc obrátila sama za sebe např. na naši linku, která funguje anonymně. Je možné využít chat, telefon, či Skype (více na www.modralinka.cz) – výhodou je, že je možné se vzájemně doptávat a probrat celou situaci více do hloubky.

    Přejeme hodně sil.
    Modrá linka

    Násilí

    Dobrý den, mám urychlený dotaz! Dnes ráno jsem měl hodně divný nával vzteku, a robil jsem si mobil. Prostě jsem před školou ráno něco dělal na mobilu, (ale to není pro mě nic nového) a Táta mi řekl, ať jdu na snídani, a já položil mobil na sedačku, a NETUŠÍM proč, ale dupl jsem na něj. No a teď mám na displeji modrou šmouhu. Ani nehledám odbornou diagnostiku, ale poradit s tím, proč jsem si mobil rozbil. Mám hrozné návaly vzteku. Včera jsem měl jeden, protože sestra se před kamarádkou snaží být hustá, a už se to semlelo. Dříve jsem byl schopný jí hodně fyzicky poranit, ale ona mě psychicky. Ale když se vztekám, nejradši udělám něco, co udělá ránu. Bouchnout něčím, nebo rukou do něčeho. Fotka mého stolu by s těmi rýhami a dírkami od pera nevypadala moc dobře. A moje dveře taky nejsou žádný zázrak. Mám v nich kráter o velikosti mojí paty. Prostě když jsem naštvaný, tak mě asi uklidní udělat ránu tím, že něčím do něčeho buchnu. Takže boxovací pytel by byl k ničemu, protože to ránu neudělá. Ale prásknutí dveřmi mého pokoje, které už ani nevím jak drží, to už ránu udělat dokáže. A všude radí zhluboka dýchat. Jenže to bych musel dýchat venku, protože se vidím, jak v místnosti kde je stůl a dveře, tak něco rozbiju než se nadechnu. Ale kdybych šel ven, tak než si obleču boty, tak s nimi hodím o zem, protože to ránu udělá taky. Mě to hrozně štve, protože rodiče mi říkají, že jsem snad přecitlivělý, protože když s něčím bouchnu, potom brečím. Takže jsem hrozně citlivý, takže se snadno naštvu, a přestane to snad jedině tehdy, když se po rozbití něčeho, co jsem nechtěl, vybrečím. Vím, že to nedává smysl, proč píšu na internet, a nejdu k lékaři, ale bez lékaře jsem nějak dokázal to, že se nenaštvu na sestru a zmlátím ji. Teď jen nadávám a bouchám. Ale někdy se prostě rozdýchám, ale to moc často není. Děkuji jestli mi kdokoliv jakkoliv poradí. :-(

    kluk, 13 let, 29. března

    Milý pisateli,
    popisuješ to, že když jsi naštvaný, tak potřebuješ do něčeho bouchnout, co udělá ránu a pak se často rozpláčeš. Nakonec tě uklidní to, když se vypláčeš. Je moc dobře, že o tom píšeš. Už tím psaním si můžeš hodně toho o sobě uvědomit a myslím si, že jsi ten proces, který se v tobě odehrává popsal velmi dobře a výstižně. Vnímám to jako psychickou obrannou reakci, a je dobře, že si sám uvědomuješ to, co v tobě ten vztek spouští, kdy takto potřebuješ reagovat. Tím spouštěčem je nejspíš něco, čeho se podvědomě bojíš – třeba něco co tě ponižuje nebo jiným způsobem ohrožuje. Někdo na tebe útočí nebo tě odmítá. To všechno nemusí být na první pohled v chování druhých vidět, ale skrytě to tam může být. A u tebe to spouští ty silné reakce. Kdyby teď byla možnost spolu mluvit osobně, tak se budu zajímat o tvé minulé zkušenosti, o tvé vztahy s rodiči, jaké bylo tvé dětství. Snažili by jsme se spolu přijít na to, proč právě takto silná reakce a tento způsob reakce si tvoje nervová soustava vytvořila jako ventil pro nahromaděné napětí. Ona každá reakce má v jádru svůj nějaký smysl a určitou logiku. Jen její projev může pak být přehnaný, ale tvoje psychika nejspíš moc dobře ví, proč se takto brání. Doporučila bych ti zkus se co nejvíce zamyslet nad tím, co s tebou dělají ty situace, ve kterých pak máš ty návaly zlosti. Kdy je to nejčastěji, co se u nich děje, co se děje pak s tebou a tak. Udělej si takovou mapu svého vnitřního světa. Když o tom budeš takto vědomě přemýšlet, pozorovat to, tak už to samo o sobě ti dá trochu víc nadhled nad těmi situacemi. A nemuselo by tě to tolik ovládat. Když to pochopíš, co nejvíc to jde, co je příčina, co s tebou dělá a jaký je pak ten následek ve tvém chování, i to ti dá trochu víc kontroly nad tím chováním, které nechceš. Víš a také mi přijde, že reakce, kdy pak bouchneš do něčeho neutrálního není vlastně zase tak špatná. Z nějakého důvodu to tak potřebuješ mít. A emoce lítosti, pláče je v životě moc potřebná. A je dobře ji čas od času pustit a odžít. A tobě nejspíš v tom pomůže ta předchozí reakce vzteku. A je tedy dobře, že sis našel takový relativně přijatelný ventil. Moc bych ti ale doporučila se o tom dál pobavit i s někým dalším, kdo zná tebe, komu budeš důvěřovat. Tohle je pouze podnět, ale skutečnou pomoc by ti měl poskytnou někdo raději osobně.
    Držíme palce, s pozdravem, Tým Centra Locika

    Násilí

    Vyhrožování, sledování, napadení bývalým klukem

    Dobrý den velice moc se omlouvám že píšu další dotaz ale už si opravdu nevím rady a chvilkama myslím na sebepoškozování stalo se to že Můj byvalej kluk tak my začal vyhrožovat přes SMS že mě znásilní začal mi i volat a moc se ho bojim vý kde bydlím jednou u nás byl a vygradovalo to tak že mě začal i špehovat kdy vycházím z bytu a kdy zase přicházím a když jsem byla včera venku sama tak mě začal honit chytil mě ale Já jsem se naštěstí dokázala ubránit tim že jsem ho kopla tam dolů. A měl v úmyslu mě znásilnit .policii se to bojim jít říct a mamce taky . Celý dny propláču strachem ze mě chyti a nedokážu se ubránit .ještě jednou se moc omlouvám že pisu dva dotazy obden ale už jsem opravdu psichycky nadně nespím, nejím , nepiju, jen jsem stocena do klubíčka strachy . Moc se omlouvám za chyby ale opravdu se mi nechce v pláči opravovat gramatika . Prosím poraďte mi na koho se mám obrátit 😧 jsem už vážně zoufala a jsem v depresích . Prosím o pomoc v odpovědi. A ne opravdu to není vtip mluvim pravdu. 😭😭😭😭😭😭😭😭😭😭

    11 let /holka, 27. března

    Ahoj,
    je moc dobře, že se na nás znovu obracíš, když si nevíš rady v tak vážné věci. Opakovaně si Tvůj dotaz čtu a mrzí mě, že se poslední dny tolik trápíš – nejíš, nespíš, pláčeš, … Je pochopitelné, že v Tobě taková situace vzbuzuje strach a reakce, které popisuješ. I ve mně to strach o Tebe vzbuzuje, situace zní opravdu vážně. Není v pořádku, že Ti Tvůj bývalý přítel vyhrožuje znásilněním, ani to, že sleduje, kdy odcházíš a přicházíš domů, ani to, že Tě honí večer venku.
    Je hodně důležité, aby o tom věděl někdo dospělý, kdo by Ti mohl pomoct situaci řešit – nejlépe Tvoji rodiče. Pokud je to jen trochu možné, chtěla bych Tě podpořit v tom, abys o tom řekla své mamce. I pro dospělého člověka by v takové situaci bylo důležité mít někoho, kdo by mu pomohl situaci vyřešit a zvládnout, natož pro dospívající dívku. S mamkou (nebo jinou dospělou osobou, které věříš) pak můžete naplánovat další kroky. V případě, že už Tě honil a chytil venku, je na místě obrátit se na policii. Je dobré sbírat důkazy o tom, že Tě obtěžuje a že Ty se jasně vymezuješ proti (třeba SMS, o kterých jsi mluvila). I když rozumím Tvým obavám z policie, nemusíš se bát, věřím, že Ti poradí, jak v této situaci dál postupovat.
    Kdybys to chtěla probrat ještě více s námi, můžeš nám zavolat na mobil či Skype nebo napsat na chat (více na www.modralinka.cz).
    Modrá linka

    Násilí

    Ahoj Alíku a jeho kamarádi.
    Mám jednu nejlepší kamarádku ale vlastně jsme nevlastní sestry ale bereme se jako nejlepší kamarádky no a ona má mamku (pro mě nevlastní máma) a strašně spolu mají problémy furt má někde modřiny a škrábance a taky oni každých 14dní choděj k nám na víkend a minimálně 3 vždycky sliším jak pláče protože jí její mamka strašně zeřvala nebo zbyla a ani k tomu není takovej velkej důvod. Jednou mi ta moje nevlastní sestra taky ppřínesla takovou ´nahrávku´ a strašně tam na ní ta její mamka řvala :-(. Ona jí někdy třeba klidně i tahá za vlasy tak že se musí postavit. Strašně se bojím ona je ta mamka mojí nevlastní sestry docela zlá i na mě. Promluvit si s ní nemůžem jelikož by nás zase seřvala :(. Nevím co mám dělat chci mojí nejlepší kamarádce (nevlastní sestře) pomoct prosím poradte ;-(
    Předem děkuji za odpověd.

    holka, 10 let, 22. března

    Ahoj,

    je od tebe moc hezké, že přemýšlíš o tom, jak své nevlastní sestře pomoci. To, co se děje mezi ní a její mámou, není v pořádku – křik, bití ani ponižování by doma neměl zažívat nikdo.

    Zmiňuješ, že je zlá i na tebe a že i ty zažíváš strach. Cením si tvé odvahy, se kterou se na nás obracíš pro radu, a zároveň je moc dobře, že dbáš o své bezpečí v jednání s nevlastní mámou.

    V situaci, jakou popisuješ, je nezbytné, aby do řešení vstoupila nějaká dospělá osoba – tví rodiče, příbuzní – blízcí dospělí, kterým důvěřuješ. Pro někoho to může být i učitel, soused, dospělý kamarád rodiny, rodiče kamarádů. Pokud by nevlastní matka nevyslechla ani dospělého a situace u sestry by se nezměnila, neváhejte spolu s ním vyhledat sociální pracovnici (na OSPOD nebo-li Orgánu sociálně-právní ochrany dětí či sociálním odboru, které sídlí na městském úřadě). Jedním z jejích úkolů je právě starat se o to, aby dětem nebylo v rodinách ubližováno, promluvit si s rodiči a situaci v rodině řešit. O tom, že se v rodině dětem ubližuje, lze sociální pracovnici informovat i anonymně, bez uvedení svého jména.

    Věřím, že není snadné vidět, jak se tvá nevlastní sestra a zároveň tvá nejlepší kamarádka trápí, a proto tě chci podpořit, abys na to nezůstávala sama a svěřila se dospělému ve svém okolí. Pokud bys to chtěla ještě s někým podrobněji probrat, neváhej se obrátit např. na www.detstvibeznasili.cz.

    Držíme ti palce,

    Tým Centra LOCIKA

    Násilí

    Bolest při úderu do varlat

    Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zdali jde k něčemu přirovnat bolest kopnutí do varlat. Hledala jsem to nejdřív na Internetu, ale tam tvrdí každá stránka něco jiného.
    Předem děkuji za odpověď.

    holka, 14 let, 19. ledna

    Ahoj holko,

    Bolest je velmi subjektivní pocit, a proto jakékoliv přirovnávání je velmi obtížné. Každý člověk má trochu jiný práh bolesti a různé části lidského těla obsahují různě velké množství mechanoreceptorů, tj. nervových zakončení citlivých na tlak či na dotek.

    Pravdou je, že jakékoliv údery do varlat jsou velmi bolestivé, protože varlata patří k vnitřním orgánům, přestože od povrchu těla je dělí pouze šourek, který se skládá z devíti tenkých vrstev měkké a pružné tkáně. Umístění varlat v šourku, tedy mimo břišní dutinu, je dáno tím, že teplota varlat (která činí přibližně 34 °C) musí být o dva až tři stupně nižší, než je běžná tělesná teplota. Pokud by byla varlata umístěna uvnitř těla, jako jiné vnitřní orgány, docházelo by k jejich přehřívání a nemohla by normálně fungovat. Naproti tomu vaječníky fungují i při běžné tělesné teplotě (36 – 37 °C), a proto mohou být umístěny uvnitř těla.

    Bolest při úderu do varlat lze těžko srovnávat s jakoukoliv jinou bolestí způsobenou tlakem či úderem do kterékoliv jiné části těla. Obecně totiž platí, že bolest je tím silnější, čím větší je riziko poškození spojené s jejím působením. Samotná bolest totiž primárně slouží k tomu, aby člověku nebo živočichovi poskytla důraznou informaci o tom, že určitá část jeho těla se nachází v nebezpečí, které je třeba nějak odvrátit (tak například bolest při kontaktu ruky s plamenem svíčky nám poskytuje informaci o tom, že hrozí devastace tkáně popálením, a že bychom měli ruku stáhnout mimo dosah plamene, který nám tuto bolest působí).

    Úder do varlat však nezpůsobuje pouze silnou bolest, ale také nevolnost (někdy až zvracení), v krajním případě i bezvědomí. Riziko poškození je totiž při úderu do varlat velmi vysoké (o čemž by mohli vyprávět velmi smutné příběhy pracovníci lékařské pohotovosti, kteří někdy ošetřovali pacienty s poraněním těchto orgánů). Snad právě z tohoto důvodu lze úder do varlat použít až jako ten nejkrajnější prostředek sebeobrany, když už ze strany soupeře či útočníka hrozí smrtelné nebezpečí. Pokud není úder do varlat proveden v sebeobraně, tedy v situaci ohrožení vlastního života a bezpečnosti, je posuzován jako pokus o těžké ublížení na zdraví. Také v kolektivních sportech všeho druhu jsou jakékoliv údery „pod pás“ považovány za krajně nečestné a po jejich spáchání zpravidla následuje trest v podobě diskvalifikace.

    Ve sportech, u nichž hrozí riziko úderu do varlat (například v hokeji apod.), používají hráči speciální chránič varlat, který se nazývá suspenzor. Každopádně údery do varlat jsou nečestné a nesportovní, a proto každý, kdo se k jejich „rozdávání“ sníží, musí počítat s opovržením ze strany ostatních.


    Prosba od Alíka

    Podpořte prosím
    Modrou linku!