Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alík radí dětem

    Kamarádi

    Chtěla jsem se zeptat, s kamarádkou jsme hodně dobří kamarádi Ale, když jsem začala chodit na nový kroužek a ukázala věci co jsme dělala (není to chlubení) tak na to řekla Mě to nezajímá a když udělá to samé mě tak mě to zajímá tak je to v poho ale když řeknu ne tak se urazí, nevím co s tím mám dělat

    holka, 9 let, 7. ledna

    Milá pisatelko, 

    svěřuješ se poradně, že nerozumíš chování své dobré kamarádky. Ta neumí pochválit tvé výrobky z kroužku a říká, že jí to nezajímá. Na druhou stranu ona sama pochvalu za své výrobky očekává a je uražená, když jí neoceníš. Možná je v tom to, že je hodně soutěživá, srovnává se a nesnese, když má pocit, že by někdo mohl být lepší než ona. Může to tak mít naučené ze své rodiny, třeba zažila to, že jí rodiče srovnávali se sourozenci. A ona se teď bojí aby nebyla v něčem horší. To mě tak napadá. Ale určitě bude dobře, když se jí na to zeptáš. Promluv si s ní o tom přátelsky o tom. A uvidíš, co ti na to řekne. Třeba si to ani neuvědomuje, že to dělá. A dál se neboj své výrobky ukazovat kamarádkám. Stůj si za tím, co se líbí tobě a co oceňuješ ty. Nedávej kamarádce pochvaly, pokud to tak skutečně necítíš ale pokus se ti její výrobek opravdu líbí, tak jí klidně otevřeně pochval. Neboj se být i nadále upřímná, i přesto, jak se k tobě chová ta kamarádka. Buď v tom sama sebou. Tak ti držím palce. Poradce Centra Locika

    Na otázky odpovídají

    pracovníci Modré linky, psycholožka BáraV, poradenské centrum Locika, MUDr. Jiří Staněk, MVDr. Přemysl Rabas, vědecký novinář Pragmatik, student práv Yaboiii, Škola Vitae, bojovníci proti kouření z projektu Nekuřátka a správci. Občas odpovídá i sám Alík.

    Dotazy mohou pokládat pouze děti mladší 15 let.

    Kamarádi

    Ahoj, omlouvám se že zase píšu..
    Moje kamarádka se za poslední 4 měsíce hrozně změnila. Začala se kamarádit s holkou, která hrozně lajdačí školu a škola je jí celkově jedno. Od tý doby co se spolu baví začala moje kamarádka furt koukat do mobilu, malovat se a fotit si nějaký kluky. Hrozně mě to štve - už si spolu nejdeme hrát na hřiště, protože je to najednou trapný, malovat se ve 12-ti je docela brzo a s tou její novou kamarádkou balí minimálně 5 kluků najednou!! A když jim kluk řekne že je nechce, začnou říkat jak je hrozně zlý člověk a rozesílají jeho fotky.
    Přijde mi to od mé kamarádky zlé vůči mě, že se mnou najednou nechce ven a když se někdo začne líbit mě a dokopu se s ním ke konverzaci tak mi ho úplně přebere a pak si ho několikrát vyfotí a pošle ho do háje..
    Hrozně mě to mrzí, chtěla bych, aby se náž vztah zase vrátil do normálu...;-(

    holka, 12 let, 16. května

    Milá dívko, 

    svěřuješ se poradně tentokrát s tím, že tě mrzí chování tvé kamarádky, která se za poslední měsíce hodně změnila. Kamarádka se připojila k jiné holce, která očividně má zájem především o kluky a ne o školu. Tvoje kamarádka se nejspíš začala měnit právě tím, že se u ní probudil ten zájem o kluky. Jste obě ve věku kdy se vaše psychika začíná měnit. U někoho dřív u někoho později. Souvisí to s pubertou a tím, jak začínáte pomalu dospívat a měnit se z dětí na mladé, dospělé lidi. To, co popisuješ u své kamarádky je poměrně časté ve vašem věku.  Najednou se něco probudí, co je tak silné, že se kvůli tomu začnete chovat úplně jinak, změní se vám zájmy i přátele. Samozřejmě ale chápu, že tě to mrzí, máš pocit, že jsi kamarádku ztratila, že už nemáte ty společné zájmy, co jste měly. Ona už přestala mít dětské zájmy - hry, hřiště  a podobně. Začala se zdobit a balit kluky. Souhlasím s tím, že na to jde poměrně brzy. Je možné, že se tento zájem u tebe probudí naplno později. Třeba na to nepůjdeš tím způsobem co ona ale mohou i pak pro tebe být vztahy s kluky tím hlavním, co tě  bude zajímat. Váš vztah se nevrátí do toho, co byl před tím. Obě se měníte a vyvíjíte. Ale je možné, že navážete vztah na nové úrovni a novým způsobem. Kamarádka se nyní třeba potřebuje tzv. vybouřit a pak se zklidní, lépe se vyzná v tom, co chce a co nechce, získá si první zkušenosti s opačným pohlavím. A stejně tak ty. A potom se opět skamarádíte  jako dvě nové osoby a může vás to naopak sblížit, když budete sdílet svoje nové zkušenosti. Doporučila bych ti nyní abys to její chování vůči klukům, společně s tou druhou kamarádkou prostě nechala být.  Nehodnoť to a nesrovnávej s tím, jak bys to  měla ty jinak. Zaměř se teď víc sama na sebe, na sebepoznání toho co se děje v tobě, co ty sama cítíš vůči druhým a vůči klukům. Vnímej co tě baví a zajímá, co bych chtěla dělat, kam jít na školu a tak podobně. Kamarádka si to teď třeba potřebuje zkusit a pak to bude zase lepší.  A pokud jde o to, co popisuješ jako druhé. Tak se tím, co dělá tvoje kamarádka nenech odradit. Ten kluk sám nejlépe pozná jaká je tvoje kamarádka a přestane se bavit s ní. Buď v tom sama sebou a nenech se jejích chováním ovlivňovat. I když vím, že to vůbec není lehké a je ti líto toho, jak se zkazil váš vztah ale tohle je nejlepší možnost, která se teď nabízí. Moc ti v tom držím palce. Poradce Centra Locika

    Kamarádi

    Zdravíčko!
    Ve škole mám nejlepší kamarádku, ale ona je taková jiná. Je na ostatní zla, je sprostá, ale když je jen se mnou tak je to nejzlatější člověk na světě. Ostatní ji ale nemají rádi a proto odsuzují i mě. A mezi nimi je i kluk, který se mi líbí. Já bych se s ním chtěla víc bavit jenže on se se mnou bavit nechce, protože se kamarádím s tou holkou. Co bych měla dělat když se chci bavit i s ním i s tou holkou.?

    Míša????, 11. května

    Milá Míšo,

    děkujeme za důvěru. Obracíš se na poradnu s tím, že máš nejlepší kamarádku a víš jaká ve skutečnosti je. Druzí jí ale znají jinou a nechtějí se s ní bavit a tím pádem se to přenáší i na tebe a nechtějí se z toho důvodu bavit i s tebou. Je moc dobře, že umíš ocenit u kamarádky to, co je u ní skryté a znáš i její dobrou stránku. Ale rozumím tomu, jaký rozpor to v tobě musí vyvolávat, když pak vidíš reakce druhých vůči tobě. Myslím si, kamarádi ve třídě a zvláště pak ten kluk, co se ti líbí, by měli dostat příležitost aby i tebe poznali z jiné stránky, než se domnívají, jaká jsi. Zkus nacházet možnosti jak se s nimi bavit i bez přítomnosti té tvé kamarádky. Jednou buď s ní a podruhé se zapoj mezi ostatní sama. Prostě se aktivně zapoj a normálně se s druhými začni bavit ty sama. Buď uvolněná a nemysli na to, že tě možná vidí skrz prsty kvůli té tvé kamarádce. Je možné, že část toho, co vidíš u druhých směrem k tvé kamarádce, si pak přenášíš do svých pocitů ty sama. A třeba to druzí necítí tak silně. Jen ty se toho bojíš víc než bys musela. Udělej nějaké aktivní kroky ty sama a uvidíš. Nestyď se ani neomlouvej za to, že se bavíš s tou tvou kamarádkou. Ty víš, jaká je a to je důležité. I tohle mohou druzí poznat skrze to, že se to dozví od tebe. A dále zkus být otevřená i vůči své kamarádce. Ty sama možná vidíš to, čím si druhé nejvíce naštve a otočí proti sobě. Tak jí třeba vysvětli že to nemusí dělat, mluv s ní o tom, co jí k tomu vede a zda-li jí nevadí, že je pak na okraji kolektivu. Třeba i u ní dojde k určité změně, kterou pak druzí uvidí a přijmou jí. Tím budeš mít i ty jednodušší cestu mezi druhé. A také naopak, nebraň se kvůli své kamarádce kontatku s druhými. I ty jí vysvětli, že se chceš bavit jak s ní, tak s druhými. Tak ti v tom držím palce. Poradce Centra Locika

    Kamarádi

    Problémy s kamarádkou

    Dobrý den, potřebuji pomoct ohledně jedné mojí kamarádky.
    Už se spolu kamarádíme od září 2020. Byla to moje první kamarádka, která mi pomáhala a byla s ní zábava. Brala mě takovou, jaká jsem. Do začátku letních prázdnin 2021 bylo všechno úplně úžasné. Chodili jsme pořád ven a byli spolu skoro každý den. Jednoduše jsme byli prostě nejlepší kamarádky. Přes léto se to trochu zkazilo tím, že neměla moc čas, ale já jo, takže jsem si to léto moc neužila. Začátkem školního roku 2021/2022 se to všechno zhroutilo. My jsme se trochu odcizili a už to nebylo takové, jako dříve. Pořád jsme se nějak bavili, ale v listopadu nebo říjnu přišel ten zlom, kdy jsme se začali hádat a už jsme se tolik ani nebavili. Klidně jsme spolu nekomunikovali celé dny. Sedím s ní v lavici, takže jsme se někdy jedna druhé zeptali, jestli nemáme nějaký úkol do školy. Byla to moje nejbližší osoba v té době. Kvůli ní jsem se přestala bavit s hodně lidma, protože ona byla jiná. Nebyla jako ostatní holky, nepotřebovala se před klakuma předvádět, ani nechtěla být cool kvůli tomu, že kouří nebo pije. Proto jsem jí taky měla tak ráda. Ničilo mě ten pohled, že už to nejspíš nebude jako dřív. Někdy v únoru nového roku 2022 jsme se nakonec nějak dohodli, že to zkusíme hodit za hlavu a budeme dělat, že se nic moc nestalo a bavit se jako za starých časů. V té době se znovu udobřila s jednou její bývalou kamarádkou, která s ní hodně manipulovala. Normálně jsme se zase bavili, ale určitě ne jako dřív. Ta kamarádka si jí hrozně přivlastňovala. Vím, že tohle je možná žárlivost, ale pořád s ní byla, každou přestávku a my jsme se ani nemohli moc bavit. Hrozně moc dolízala za ní. Kvůli ní jsme se zase odcizili,. protože dokázala tak zmanipulovat, že nám i zkazila naše nejlepší kamarádství. Táhne se to až do teď. Pořád se to ale mění. Jednou jsme jako ty nejlepší kamarádky, po druhý jako nepřítelkyně. Taky jsem se hodně začala bavit s dvouma holkama. Jsou jediní lidé, co mi tady nějak rozumí a ani se neštvou kvůli nějakým blbostem jako ona. Můj největší problém teď je ten, že když jsem dlouho s těmi dvoumi mými kamarádkami, tak zase ona (ta holka, o které hlavně píšu) hrozně žárlí a dává mi to za vinu. Vždycky když se nějak naštve, tak říká prostě věty typu „Tak si běž třeba za (jméno jedné z těch kamarádek)“. Já už to ani psychicky nedávám. Každý den jí vídávám, protože sedíme spolu ještě k tomu v lavici. Pořád se kvůli mě zlobí a naštve se hned, když řeknu něco blbě, ale mě už tohle vyčerpává. Už nevím, jak jít dál. Nedokážu jí prostě říct, že už se s ní nechci bavit, protože ani nechci. Jen nechci, aby byla taková. Taky se hrozně změnila. Začala se chovat a oblíkat jako ostatní holky z naší třídy. Prostě řekněme, že myslím takový ten typ těch 'vyspělých' holek, co si o sobě myslí, že tím, jak se oblékají a chovají jsou frajerky a jejich jediná starost je ta, aby je kluci chtěli. Nechci nějak hrotit tyhle holky, ony jsou fakt fajn, ale nedokázala bych se s něma moc bavit. Proto píšu Vám, vím, že je tohle zbytečně dlouhé, ale nemám to komu říct, protože buď to nepochopí nebo nedokáže pomoci. Potřebovala jsem se aspoň nějak z tohodle vypsat. Doufám, že mi aspoň dáte nějakou radu, jak mi pomoci, protože já si tohle už prožívat nechci.
    Předem děkuji moc za odpověď nebo rady, mějte krásný den❤️

    holka, 13 let, 18. května

    Zdravíme Tě z Modré linky,

    píšeš si o radu v situaci, kdy delší dobu zažíváš nepohodu ve vztahu s kamarádkou. Za dobu, co se kamarádíte, jste toho spolu zažily docela hodně, dokázaly jste se i přenést přes nedorozumění, ale nyní se to mezi Vámi často mění. Jednou jste nejlepší kamarádky, jindy nepřítelkyně, a váš vztah ovlivňují i další lidé.
    Vůbec se nedivím, že Tě vztah s kamarádkou trápí a že to nezvládáš snadno, to je v takové situaci přirozené. Je dobře, že se Ti ulevilo už tím, že ses mohla vypsat. Přála bych Ti, abys takové trápení už nemusela mít. Říkám si, co bys mohla nyní udělat. Mohlo by pomoci si s kamarádkou znovu promluvit, nejlépe mimo školní prostředí, někde kde by se vám oběma líbilo a kde byste nebyly rušeny. Můžeš kamarádce říct, co bys chtěla, co bys potřebovala, a zeptat se jí, jak to má ona. Můžete si dát nějaká pravidla, tak, abyste spolu pěkně vycházely. Uvidíš - možná to bude možné, možná ne.
    Můžeš také přemýšlet o tom, jestli o kamarádství stojíš, jestli do toho dále chceš jít. Můžeš také hledat i jiné kamarádky, se kterými byste byly v pohodě. Je to jenom na Tobě.

    Držíme palce, aby se Ti dařilo lépe. Děkujeme za přání krásného dne, Tobě bychom přáli to stejné.
    Modrá linka

    Kamarádi

    Chci být součástí on-line skupiny

    Ahoj Alíku,

    u nás ve třídě jsou všichni (kromě mě) ve své instagramové skupině a ve skupině na Discordu. Já bych tam chtěl také, protože si tam posílají různé vtipy, úkoly, fotky… Již několikrát se o té skupině bavili přímo přede mnou. Skoro každý týden ode mne chce spolužák poslat úkol z ČJ. Někdy vyplněný, někdy jenom zadání. Já mu to pošlu. A potom zjistím, ze to poslal na skupinu. Takže úkol mají všichni stejný.

    Skupiny si založili během karantény, kdy se scházeli každý den. Mě nikam nikdy nepozvali. Spolužačka mi jednou napsala urážky ve španělštině, protože jsem se OMYLEM před učitelkou prořekl, že máme delší den hodinu čj.

    Jestli mi prosím Alíku poradíš, co mám dělat. Jestli si mám říct, aby mě do skupiny přidali, nebo co.

    Dekuju

    kluk, 13 let, 18. května

    Ahoj,
    přemýšlíš o tom, jestli požádat spolužáky o přidání do skupiny, ve které jsou všichni kromě Tebe. Ve skupině si sdílíte úkoly, vtipy, fotky, někdy tam sdílí i Tebou vypracovaný úkol. Ty bys součástí skupiny být chtěl.
    Myslím, že by stálo za to o přidání do skupiny požádat. Pokud Tě do ní spolužáci nepřidají, bude všechno, tak jako je teď - podle mého stojí tedy za to to zkusit. Můžeš požádat například toho spolužáka, se kterým řešíš úkoly, a o přidání si říct přes něj.

    Přála bych Ti, aby Ti bylo mezi spolužáky dobře. Chci moc ocenit, že jsi napsal a snažíš se pro to něco udělat.

    Držíme palce,
    Modrá linka

    Kamarádi

    Připadám si otravná

    dobry den co mám dělat když se poslední dobrou cítím hrozně otravná a bojím se trávit čas s lidmi? :/

    holka, 12 let, 18. května

    Ahoj z Modré linky,

    pokud dobře rozumím, připadá Ti, že ostatní otravuješ, a proto se bojíš s nimi trávit čas.
    Přemýšlím o tom, co Tě vede k přemýšlení o tom, že jsi pro druhé otravná. Nepíšeš, že by Ti to někdo řekl, nebo se kvůli tomu s Tebou nechtěl stýkat. Myslím, že nejlepší cestou je ostatních zeptat, jak Tě vnímají, zda si všímají otravnosti, nebo jsou v Tvé přítomnosti rádi. Začít můžeš u těch, ke kterým máš nejblíž, ať už doma, ve škole, nebo jinde.
    Pokud by se stalo, že by Ti někdo řekl, že opravdu otravná jsi, můžeš se zrovna zeptat, čím vlastně je otravuješ a podle toho se zařídit.

    Přejeme Ti, abys mohla bez obav trávit čas s těmi, se kterými ho trávit chceš.
    Modrá linka

    Kamarádi

    Ahoj Alíku a ostatní, vždycky když se ve škole po hodině přesouváme do jiné učebny, většinou potkáváme hodně lidí ( jakože dalších žáků z jiných tříd) začala jsem si ale všímat jednoho kluka je mu myslím nějak 15. Jelikož naše škola není nějak moc velká tak ho potkávám dost často a zdá se mi že s ním není něco úplně vpořádku, když je například se spolužáky a baví se s nimi směje se atd. Vypadá šťastně, ale když je sám tak vypadá často dost sklesle, nevím moc jak to popsat ale jde to na něm dost vidět. Teďka nedávno jsme měli se třídou vyučování na sedmou a poté hodině na sedmou jsme měli hodinu ve třídě do které chodí on. Byl takovej ten čas kdy hodně lidí chodí do školy a jeho třída si vždycky nechává věci ve skříňkách které jsou před jejich třídou a on tam zrovna byl, měl kapuci na hlavě a vypadal dost hrozně.... Nevím moc jak to popsat za to se omlouvám, ale prostě vypadal jako oživlá mrtvola. Mám pocit že by se mohlo fakt něco dít, hrozně bych mu chtěla nějak pomoct, zeptat se ho jestli je všechno vpohodě, ale moc nevím jak, jak se na to zeptat ??? Jinak omlouvám se za dlouhý dotaz, pěkný zbytek dne přeje Amy.

    Amy, 14 let, 10. května

    Milá dívko, 

    děkujeme za důvěru s jakou se obracíš na poradnu. Píšeš o tom, že máš strach o jednoho spolužáka ve škole. Pozoruješ, že nejspíš není v pořádku, že se u něj něco děje ale nevíš jak se na to zeptat. Je to moc dobře, že ti není spolužák lhostejný a zajímáš se o to, jak mu případně pomoci. Doporučila bych ti  aby ses toho dotazu směrem k němu nebála. I když vím, že máš zábrany a můžeš mít pocit, že to vyzní trapně či negativně. Rozumím tomu. Ale řekni si, že je pořád lepší, když tě nějak odbyde nebo ti řekne, že je vše v pořádku a ať se nestaráš. To je jedno. Ale upřímně a citlivě projevený zájem se druhého člověka vždy dotkne a většinou pozitivně. Byť to vůbec nedá najevo a bude to skrývat, případně odmítat. Určitě pak o tom bude sám, v soukromí přemýšlet a třeba mu to pomůže se rozhodnout pro nějaké důležité kroky směrem k pomoci, pokud jsou potřeba. Doporučila bych ti mu to jednoduše a otevřeně říci. Zeptej se ho, jestli je v pořádku, řekni mu, že sis ho všimla a přijde ti, že mu není dobře. Třeba mu řekni, že ti to prostě nedá, aby ses ho nezeptala, jestli něco nepotřebuje. A víc nemusíš dalšího říkat a vysvětlovat. Vyber si chvíli kdy se potkáte a budete sami,   on i ty. A prostě se za svůj zájem nestyď. Je to moc dobře, když lidé mají o sebe navzájem zájem a starost. I to si sama pro sebe řekni. A on tvůj zájem buďto přijme či nepřijme. Ale ty jsi ten důležitý krok udělala a to tě může těšit. Tak ti v tom moc držím palce. Poradce Centra Locika

    Kamarádi

    Jak pomoci kamarádovi s úmrtím v rodině?

    Ahoj všem chtěla bych se zeptat ze zájmu kdyžby kamarádce/kamarádovi umřel někdo z rodiny, jak ji/mu mám pomoct? Děkuji za odpověď

    holka, 13 let, 15. května

    Ahoj,

    ptáš se nás, jak bys mohla pomoci kamarádce anebo kamarádovi, kdyby jim zemřel někdo blízký.
    Myslím si, že to nejdůležitější, co pro ně v takovou náročnou dobu můžeš udělat, je být pořád jejich kamarádka – někdo, s kým mohou mluvit o tom, co zrovna prožívají, kdo s nimi bude trávit čas a s kým mohou společně podnikat věci, které jim pomohou alespoň trošku na chvíli odvést myšlenky jinam (různé hry, sport či cokoliv jiného). Každý může ztrátu blízkého člověka prožívat trošku jinak, je proto fajn, když se zeptáš přímo kamarádky anebo kamaráda, co by v danou chvíli nejvíce potřebovali.

    Zdraví

    Modrá linka

    Kamarádi

    Vypsání se ze žárlivosti

    Ahoj, musím se trochu vypsat.

    Můj nejlepší kamarád (bude to P) a moje jedna z nejlepších kamarádek (bude to W). Vždycky jsem se s P bavila hodně, to trvá do teď, s W jsem se bavila také vždycky, ale P s W ne. Potom začali hrát hru (počítačovou), jelikož bydlí ve stejné vesnici a já ne tak začali chodit i více ven (i s ostatními kamarády), celkově se začali bavit. Ani k jednomu nechovám odpor nebo nenávist apod., ale vidět je např. o přestávce je pro mě takové sužující.

    ---------------------------------------------------------------------------------------------------------
    Problém je, že kvůli tomuhle někdy skoro brečím, musela jsem se někam vypsat. Pak je ještě takový další můj pocit, ale to třeba příště :)
    Hezký den! A díky za odpověď ;-)

    ztracená -- let, 15. května

    Ahoj,

    svěřila ses nám s tím, jak to máš se svými blízkými kamarády P a W. Dříve se Tvoji kamarádi spolu moc nebavili, to se ale poslední dobrou změnilo a tráví teď spolu docela dost času. Máš je oba ráda, zároveň Tě sužuje vidět je o přestávkách spolu. Někdy kvůli tomu skoro brečíš. Píšeš, že ses z toho potřebovala vypsat, to mi přijde moc fajn způsob, jak naložit s tím, když nás něco trápí. Je taky prima, když se někomu svěříme se svými pocity, které se nějak objevily a tolik jim nerozumíme. Chápu, že Tě nepříjemné pocity, když P a W vidíš častěji spolu, mohly překvapit a nevíš si s nimi rady. Z toho, jak to popisuješ, bych to pojmenovala jako pocity žárlivosti – které jsou úplně normální a každý z nás je někdy zažíval. Často se to děje, když nám na někom hodně záleží a máme pocit, že bychom ho mohli ztratit - například tím, že si začne lépe rozumět s někým jiným. Je v pořádku o takových pocitech mluvit s někým, kdo je nám blízký a komu důvěřujeme. Připadalo by mi taky ok povědět P a W o tom, co pro Tebe přátelství s nimi znamená.

    Zdraví

    Modrá linka

    Kamarádi

    Trable v kamarádských vztazích

    Ahoj Alíku, ve škole mám 4Kamarádky ale nejvíc se bavím s jednou holkou budu jí říkat Anet, ale jiná kamarádka mi řekla že mě pomlouvá ale Anet to popírá, ráda bych se bavila s obouma ale když se budu bavit s Anet tak se mnou moje zbývající bff Naty a Majda se nebudou bavit nebot nesnaší Anet, zkoušela jsem se s ní nebavit (s Anet) ale ono to nejde.
    Děkuji za odpověd.

    holka, 14Let, 15. května

    Ahoj,

    svěřila ses nám s tím, jak to teď máš s Tvými nejbližšími kamarádky. Chápu, že Tě trápí, když Naty a Majda nemají rády Anet, přestože Ty si s Anet dobře rozumíš. Když nad tím přemýšlím, říkám si, že Ty nejsi zodpovědná za to, jak to mají Tvoje kamarádky mezi s sebou navzájem. Je jen Tvoje rozhodnutí, jestli se s Anet budeš anebo nebudeš kamarádit. Naty a Majda by jako Tvoje kamarádky měly respektovat, pokud chceš trávit čas i s Anet. Byla by škoda, kdyby ses s ní přestala bavit jen kvůli holkám. Naznamená to, že i ony ji musí mít rády. Někdy to tak mezi lidmi je, že si někdo s někým nesedne.

    Držíme Ti palce,

    Modrá linka

    Kamarádi

    Ahoj Alíku a spol.
    Dalo by se říct že mám „problém“ s utěšováním druhých lidí, vždy když se někdo třeba rozbrečí tak nevím co mám dělat a když už se snažím jsou na mě protivný, a ostatní mě většinou pošlou někam a já se pak cítím blbě no však to možná snáte.... Mohli by jste mi prosím nějak poradit?
    Děkuji

    holka, 13 let, 6. května

    Milá dívko, 

    děkujeme za důvěru. Obracíš se na poradnu s dotazem, že „máš problém“ s utěšováním druhým lidí. Máš v sobě nejspíš potřebu druhé utěšovat ale oni to odmítají a posílají tě pryč. Je moc pěkné, že jsi citlivá vůči druhým a projevuješ jim soucit, když prožívají nějaké silné emoce. Narážíš ale na to jejich odmítání, dávají ti najevo, že to nechtějí. Možná to utěšování opravdu nechtějí a tak ho pak odmítají. Třeba je jim to opravdu nepříjemné, ruší je to, potřebují se vybrečet, být sami, nechtějí svoje emoce sdílet a tak  nechtějí být v tu chvíli utěšovaný. Lítost často také nese v pozadí vztek. A ten oni pak projeví směrem k tobě. Doporučila bych ti s utěšováním počkat a raději se toho druhého zeptat, jestli něco nepotřebuje nebo zda-li pro něj můžeš něco udělat. Často je pro druhé víc, když s nimi prostě jenom tak jsi, vidíš, že jim není dobře a prostě je necháš si svoje emoce odžít, ne je zastavovat tím utěšováním. A teprve po nějakém čase je případně utěšuj nebo povzbuzuj. Třeba až druhý den se jich zeptej, jak jim je nebo jim jiným způsobem projev zájem. Ale řekni si, že utěšování nemusí být pro druhé vždy to nejlepší, co opravdu potřebují. A také každý člověk to má nějak odlišně. Tak zkus vždy citlivě vnímat tu situaci jaká nastane a chvíli počkej s reakcí. A uvidíš, že nejspíš přijdeš na nové možnosti jak druhým pomoci. Držím ti v tom palce. Poradce Centra Locika

    Kamarádi

    Dobrý den. Moje kamarádka se poslední dobou ke mě chová divně. Často mi říká věci co se mi nelíbí, připomíná mi jak se mi líbil támhleten a vyhrožuje mi. Je mi to fakt nepříjemný a už se s ní kvůli tomu všemu nechci bavit. Nelíbí se mi že mi připomíná kdo se mi líbil. Bylo to hrozný a nechci na to myslet když už je to za mnou. Říká mi že jestli jí nepošlu fotku kluka který se jí líbí, že nepíše mému kamarádovi aby se se mnou nebavil a jaká jsem. Hrozně mě tohle štve. A taky všude řekla že chodím s jedním klukem a to mělo být v tajnosti. Nemůžu jí vůbec v ničem věřit.
    Taky se nechce bavit o ničem jiném než o klucích a já často nevím co říkat protože mě nebaví mluvit o klucích. Navíc ona je na mě naštvaná že mám kluka se kterým se máme navzájem moc rádi. Nevím Jak se s ní bavit protože jí nic jiného nezajímá. Ale mě už ten co se jí líbí štve protože o něm mluví furt. Vídáme se každý den takže v tom je to těžší. Ona zažívá doma fakt těžký věci ale to jí neomlouvá aby dělala tohle.
    Jak se potom máme bavit?

    Na druhou stranu se s ní ale někdy dobře povídá a mám jí přes tohle všechno ráda.
    Děkuju moc

    holka, 4. května

    Milá dívko, 

    děkujeme za důvěru. Svěřuješ se poradně s tím, jak divně se k tobě chová tvoje kamarádka. Píšeš, že je to poslední dobou. A také jsem pochopila, že se její divné chování nejvíc točí kolem tématu „kluci“. Je možné, že je to pro ní samotnou citlivý a zraňující téma, které ale neumí podat jinak, než tím divným způsobem, o jakém píšeš. Je možné, že to, co prožívá má souvislost s její situací doma. Psala jsi, že doma zažívá těžké věci. Nejspíš jí to ovlivnilo a ona si to tím chováním k tobě tzv. ventiluje. Může třeba sama trpět tím, že ona kluka nemá nebo má velký strach, že pro žádného nebude přitažlivá. Může se také skrytě bát, že jí někdo ublíží, protože zažila, že se k ní někdo choval hrozně. A tak to teď dělá tak, jak se naučila od druhých, kteří se tímto způsobem chovali k ní. Doporučila bych ti se s ní sice bavit ale tématu vztahy s kluky se co nejvíc vyhýbat. Třeba jí to i můžeš otevřeně říci, „hele, o tomto se s tebou teď bavit nechci“. A také pokud to půjde, jí o sobě v tomto co nejméně říkat. A pokud nebude chtít, jak píšeš, že jí nic jiného nezajímá, tak se s ní raději nebav. Je to citlivé téma i pro tebe a její přístup a chování by tě v tom mohlo hodně zatěžovat. Je možné, že prostě žárlí či ti závidí, že kluka máš a opravdu by mohla dělat různé věci, aby ti ten vztah pošpinila. Tak se před ní v tomto chraň a raději s ní kontakt teď moc neudržuj. Tak ti přeji, ať se to s kamarádkou brzy zlepší. Poradce Centra Locika

    Kamarádi

    Půjčování koně

    Ahoj, mám zase problém ohledně koně. Ten problém se spíše týká spolužáků. Normálně se mnou ve třídě nikdo nechce kamarádit, ale když o přestávce řeknu že mám koně. Všichni chtějí se mnou kamarádit a jezdit na koni a nevím co dalšího. Jedná spolužačka začala být otravná a dokola říká „Půjčíš mi koně! „ Už Já ji řekla že je můj. Nevíte co jim je? Že jsou najednou všichni tak přátelští? Děkuji za odpověď! $>

    Ta holka od koně (Galaxy), 5. května

    Ahoj,

    ve svém dotazu si tak trochu odpovídáš sama. Jakmile se zmíníš o koni, staneš se pro spolužáky atraktivní. Na jedné straně je to pochopitelné, kůň je pro většinu Tvých vrstevníků nedosažitelný a většina z nich by se ráda projela. Na druhé straně není v pořádku, že jinak se s Tebou nikdo nechce kamarádit. Těžko říct, v čem je problém, proč tomu tak je. Máš-li k někomu bližší vztah, poraď se s ním nebo s nějakou oblíbenou učitelkou, která zná atmosféru ve vaší třídě. Věřím tomu, že musí být i hodně nepříjemné, když Ti někdo pořád dokola říká, nebo dokonce rozkazuje, abys mu koně půjčila.

    Záleží na Tobě, jak to uchopíš, jak to předestřeš rodičům a jak společně k tomu přistoupíte, co s tím uděláte. Neznám vaše možnosti ani podmínky, v jakých koně chováte, nevím, jaký je váš kůň a zda by se mu zájem cizích lidí zamlouval. To vše je třeba vzít v úvahu.
    Buď zůstaneš u toho, že kůň je Tvůj a půjčovat ho nebudeš, nebo si spolu s rodiči domluvíte nějaká pravidla, za jakých by bylo možno koně předvést, zapůjčit. Za úplatu nebo za pomoc, např. čistění stáje, kydání hnoje, pomoc na zahradě apod.

    Přejeme Ti příjemné chvíle s Tvým koněm i spolužáky.

    Modrá linka

    Kamarádi

    Jak se skamarádit

    Ahoj, mám dotaz ( ano opravdu mám dotaz )
    Ve třídě jsou žáci ( ano opravdu tam jsou žáci) a oni uctívají šaška to je jeden kluk ve třídě a myslí si že je bůh. Ostatní ho uctívají jenom já ne, je to blbost dělat ze sebe blbce. Asi si myslí že je nějak povýšený. On se i tak chová. A pak je tam ještě jedna holka co ho neuctívá. Byli jsme kamarádky dokud mi neřekla, že se oblékám moc hezky a že to není hezký. Do školy bych si nikdy nevzala to co nosí ona, preferuji šaty a ona tepláky. Tak to se mnou nekamarádi nikdo. A nesmím zapomenout, že na začátku školního roku jsem měla nejlepšího kamaráda. Ale on mě začal nenávidět . Nepíše si se mnou nebaví se se mnou a ignoruje mě. Naštěstí má kamaráda. A ten se se mnou jediný baví. Miluju básničky a pořád je skládám. Vždy přijde za mnou a říká mi ať mu je recituji. Asi se do mě zamiloval. Moc se mi líbí. A kdyby mě měl rád on tak ostatní asi trochu taky. A ještě miluju kočky. Ale hodně moc. Spolužáci mi říkají pořád něco ošklivého a posílají mi mrtvé kočky.

    A teď dotazy:

    1. jak se mohu více skamarádit?
    2. kdyby se se mnou nikdo nekamarádil kromě toho kluka co se mi líbí, byla bych spokojená. Nechci mu říkat že se mi líbí. Radši mám když mi to řekne kluk. Nejde nějak zařídit aby mi to řekl?
    3. možná to je jako šikana ale nechci to nikomu říkat. Říkala jsem to mámě a ta mi řekla ať uctíván toho spolužáka, nenosím do školy šaty a neměla ráda kočky. Jak jsem říkala kočky miluju s máma taky . Asi byla trošku ve stresu. Máma je na mě naštvaná že se s nikým nebavím
    4. jde se znovu skamarádit se svým nejlepším kamarádem? Snažím si s ním povídat, půjčovat mu věci ale on mě ignoruje.

    Děkuji moc za odpověď
    Slečna Klubíčko❤️🧶

    Slečna, 13 let ( oslovovat klubíčko)????, 1. května

    Ahoj Klubíčko,

    děje se toho teď ve Tvém životě hodně a není to příliš veselé. Z Tvého psaní jsem pochopila, že Tě teď trápí osamělost. Nejsi ve třídě moc oblíbená. Dokonce jeden nejlepší kamarád se s Tebou i přestal bavit, píšeš, že Tě přímo nenávidí, to je silné slovo. Je mi líto, že se to ve třídě takhle vyvinulo. Jsem ráda, že máš jednoho kamaráda. Dokonce se do Tebe možná zamiloval a i on Tobě se líbí, to je skvělé. Postupně odpovím na Tvé dotazy.

    Začnu tím, že je moc fajn, že ses svěřila mámě s tím, co se ve škole děje. Snažila se Ti poradit. Její rada zní tak, že bys měla změnit samu sebe, aby Tě kolektiv ve třídě více přijal. Cesta to být může, ale bojím se, že by Ti v tom nebylo dobře. Nikdo si neužívá popírat své pravé já. Umím si představit, že Tvou mámu trápí, že nemáš kamarády a snažila se Ti pomoct. Možná nevěděla, co jiného by Ti poradila. Myslím, že je dobře, že se nechceš měnit. Někdy je těžké být jiný ve skupině, kde se všichni chovají stejně. Opravdovým kamarádům by ale nemělo záležet na tom, jak se oblékáš, nebo jaké máš ráda zvířata. Někdy je lepší mít jednoho kamaráda, se kterým si dobře rozumíš, než jich mít víc, ale je to celé jen hrané. Sama zmiňuješ, že chování spolužáků je možná trošku šikana. Z některých projevů to tak zní a rozhodně není v pořádku, aby se to dělo. Popřemýšlej, jestli bys o tom nechtěla mluvit s třídní učitelkou anebo se školní psycholožkou, pokud ji máte. Čím dříve se takové věci řeší, tím lépe.

    Tím se dostávám k Tvému dotazu, jak mít více kamarádů. To je něco, co se nedá uspěchat nebo nějak naplánovat. Kamarádství obvykle vznikají na základě společných zájmů, smyslu pro humor nebo když si zkrátka rozumíte, máte si co říct. Možná by Tvým spolužákům pomohlo, kdyby Tě lépe poznali a viděli, jaká doopravdy jsi. K tomu může pomoct třeba školní výlet, kde společně trávíte více času než jen o přestávce. Myslím, že je dobré nechat tomu volný průběh. Někdy přílišná snaha může být i na škodu. Co se týče Tvého nejlepšího kamaráda, který se s Tebou přestal bavit, je podle mě v pořádku otevřeně si s ním promluvit. Sdělit mu, jak se teď cítíš a že bys ráda rozuměla tomu, proč jste se přestali kamarádit.

    Konečně ke klukovi, který se Ti líbí a Ty jemu taky. Chápu, že bys ráda, aby on jako první řekl, co k Tobě cítí. Chci, abys věděla, že je ale opravdu v pořádku, abys mu to první řekla Ty. Není to žádná ostuda, ani není nikde psáno, že první krok musí udělat kluk. Nemusíš se pouštět do žádného velkého vyznání. Můžeš mu prostě jen říct, že je Ti s ním dobře, a že bys s ním třeba ráda trávila více času. Uvidíš, co on na to.

    Držíme Ti palce, aby se to ve třídě zlepšilo.

    Modrá linka

    Kamarádi

    Zamotané kamarádství

    Ahoj Alíku a spol., už dlouho se s tímhle potřebuji někomu svěřit, ale nevím komu, teda spíš jak. Možná to bude znít jako hloupý holčičí problém, ale mě to opravdu hodně trápí a potřebuji znát názor někoho jiného. Možná to bude trošku zamotaný, tak se to budu snažit nějak zjednodušit. Před Covidem byly v mé třídě 4 kamarádky říkejme jim třeba takhle: Anežka seděla s Aničkou a Sofie seděla s Eliškou. Ale přes druhou vlnu distanční výuky se to celý proházelo a když jsme přišli, tak si Anežka přesedla k jiným holkám a Eliška si z nepochopitelného důvodu sedla bez zdůvodnění s Aničkou, Sofie to zjistila, až když jsme přišli do školy, takže z toho byla celá špatná, že sedí sama. Nejhorší na tom bylo, že Elišce prostě přeskočilo a začala Sofii nenávidět, hlavně když se bavila s Aničkou, protože Eliška chtěla mít Aničku jenom pro sebe a nechtěla se s nikým vůbec o ní dělit. Hnusně se k ní chovala, nemohla ji přímo vystát, a tak se Sofie nemohla bavit skoro s nikým ve třídě. Přišly prázdniny a já se na jedné oslavě potkala s Aničkou a padli jsme si do oka. Začali jsme se hodně bavit a scházet, a nakonec mě seznámila s Eliškou, která mi přišla v pohodě, protože jsem moc nevěděla, jak se chová k Sofii, protože jsem se s nimi ještě moc nebavila. Když jsme přišli do školy, tak jsem Já, Anička a Eliška byli nejlepší kamarádky, společně, překvapilo mě, že na mě není Eliška hnusná, že se bavím s Aničkou. Tím, jak jsem se sblížila s Eliškou, tak mě „přesvědčila“, že Sofie není správná kamarádka, a tak jsem jí taky začala nemít ráda, chovala jsem se k ní taky ošklivě, ne tak jako Eliška a hrozně se za to teď stydím, protože jsem poznala, jak je Sofie úžasná kamarádka a teď jsme nejlepší kámošky. Jednou to, ale Aničce přišlo od Elišky ošklivý, atak jí řekla, ať se začne se Sofií zase bavit. Eliška samozřejmě poslechla, ale se Sofií se baví jenom když je poblíž Anička, aby viděla, jak je hrozně hodná, protože když Anička není ve škole, tak je pořád na ní stejně hnusná. A to mě štve, že se takhle přetvařuje a Anička to ani neví. Později časem jsem se opravdu hodně sblížila s Aničkou a bavila jsem se s ní o trošku víc než Eliška s ní, toho si ale všimla taky Eliška a už začala ke mně chovat trošku jinak než před tím, postupem času to bylo pořád horší a horší. Jednou jsem se dozvěděla od Aničky, že mě Eliška začala nenávidět, řekla jí to na přespávačce, o které jsem nevěděla, že byla. Nakonec se to dostalo do stejný fáze jako se Sofii, nenáviděla mě i ve škole, byla na mě hnusná, když jsem okolo ní prošla, tak do mě strčila, až jsem někdy spadla, říkala o mně ošklivý věci ve třídě. Došlo to až tam, že jsem se rozhodla, že se s ní taky nebudu bavit. Postupem času si mi Anička začala stěžovat, že jí zve Eliška pořád na přespávačky a tam si jí o mně stěžuje, že jsem hrozná a že by se semnou neměla bavit, že jí vadí že mi Anička píše, ale stejně jí to bylo asi jedno, protože spolu pořád seděli v lavici, protože obě mají stejnou lásku a to F1, což já moc nemusím teda. S Aničkou se i tak ale pořád hodně bavím a chodíme spolu po škole na jídlo, což taky Elišce mega vadí, protože s ní chce strávit všechen svůj čas a chce jí mít jenom pros sebe, pořád jí někam zve, aby byli někde sami jenom oni dvě. Jendou když jsem odcházeli ze školy, tak se holky loučili a já na Aničku během toho ze srandy zavolala, že vůbec neumí čůrat rychle, prostě úplná blbost, jenom ze srandy a Elišku to strašně naštvalo a vybuchla a zařvala na mě snad všechny sprostý slova co existujou a mě to naštvalo, protože jsem jí nic neudělala, a tak jsem se jí prostě celkem v klidu, možná trošku víc nahlas zeptala co jsem jí udělala a co se stalo, že se se mnou přestala jen tak bavit, že jsme byli dobré kamarádky a ona na mě pořád řvala, že jsem strašně špatný člověk a další hnusný věci. Když odešla, tak jsem se strašně rozbrečela. Bylo ro strašný a trošku mě štvalo, že jí ta Anička nijak nezastavila, ani nevím, jestli jí něco napsala, že se zachovala špatně, protože druhý den asi na to zapomněla a zase se spolu museli prostě obejmout a že jsou nejlepší kámošky si museli říct. A já mám teď strašný problém, protože sedím v zadní lavici a nemůžu se třeba soustředit na výuku, protože musím pořád kontrolovat, jestli se náhodou spolu nebaví a vždycky mě to naštve, když se spolu baví, musím na to pořád myslet i doma, pořád si říkám: “Proč se ta Anička baví s tou Eliškou, když je na mě tak ošklivá to mě nemá ráda nebo co“. Neustále na to myslím a vadí mi to zabírá mi to volný čas, je pro mě hrozně těžký se s Aničkou bavit, když vedle ní sedí ta Eliška, co mě zabíjí očima když přijdu k jejich lavici, mám Aničku strašně moc ráda, nadevše, ale prostě mi to za to nestojí, nechci se s ní přestat bavit, chci, aby se ona přestala bavit Eliškou. Nevím, kdo je tady špatný člověk, já myslím, že Eliška, ale co když jsem to já, já nechci být špatný člověk. Štve mě, že o tom nikdo nevím, a všichni co se baví s Eliškou si myslí, že je dobrý člověk, ale ona není. Neustále na to myslím a chci přestat, protože mě to dusí a hlodá zevnitř a já už nevím co mám dělat, tak píšu Tobě Alíku, abys mi něco poradil. Hrozně se s tím někomu potřebuji svěřit, ale přijde mi to, že si lidi budou myslet, že jsem špatný člověk, když tohle řeším. Nejraději bych to řekla Aničce, aby se s Eliškou přestala bavit a sedla si se Sofií, která vlastně kvůli ní sedí sama. Vadí mi, že Anička (a všichni ostatní) asi nevidí, že je Eliška nejen na mě ošklivá a nijak to neřeší, a že je špatný člověk, protože stejně vedle ní každý den bude sedět v lavici ve škole a na rozloučenou ji stejně vždycky obejme, a že jí neřekne ať je na mě zase hodná, ale potom všem se vlastně možná s Eliškou už asi nechci znova bavit. Prosím poraď mi, co mám dělat. Kdo je tady ten špatný člověk? Já chci hlavně na ně přestat myslet ve svém volném čase, protože mi to kazí den a život. Omlouvám se, že je to tak dlouhý, jinak to nešlo. Předem děkuji Alíku za odpověď.

    Lucka, 14 let, 27. dubna

    Ahoj z Modré linky,
    je vidět, že Tě situace s kamarádkami Anežkou, Aničkou, Sofií a Eliškou docela trápí a že jsi všeho, co společně poslední dobou prožíváte, hodně plná. Vůbec se tomu nedivím, vztahy s blízkými lidmi (a to spolužáci a spolužačky často bývají) jsou něco, co náš život významně ovlivňuje. Pokud nejsou delší dobu v pořádku, má to vliv i na náš volný čas, „kazí nám ho“, přesně, jak píšeš.

    Vztahy mezi vámi se docela zamotaly. Proměňují se, roli v nich hraje vyjádření přátelství i nepřátelství, osamocení, ale taky snaha spolu vyjít a být vzájemně v pohodě. Vnímám, že v tom poctivě hledáš, jak dál, a vážím si toho. To, že se tím zabýváš, neznamená, že jsi špatný člověk, naopak - „špatným lidem“ by asi tolik nezáleželo na dobrých vztazích.

    Ptáš se, co máš dělat. Když si představím vaši čtveřici, nebo teď spíše vaši trojici, říkám si, že by bylo moc fajn, kdybyste spolu vycházely, chovaly se k sobě fér, „byly na sebe hodné“. Samozřejmě, že to nejde pořád a že se podobně zamotané situace stávají docela často. Myslím, že by mohlo pomoci, kdybys Ty sama začala otevřeně mluvit o tom, co potřebuješ, jak se cítíš, ptala se na to i ostatních. Je možné, že kdybys dala najevo, že Ti záleží na hezkých vztazích a zkoušela se na tom se spolužačkami domlouvat, možná by se vaše vztahy začaly měnit. Samozřejmě, že to záleží na všech zúčastněných, nejenom na Tobě. Důležité je ale, abys dělala to, co považuješ pro sebe za přirozené, nenutila se do toho, co nechceš. Možná by mohlo vše podpořit, kdyby ses s tím svěřila vaší školní psycholožce, nebo výchovné poradkyni či jiné učitelce, které důvěřuješ. Zná vás a může třeba i „nenápadně“ pomoci.

    Ptáš se, kdo je „špatný člověk“. Špatný člověk je ten, kdo dělá vědomě špatné věci, nemyslí to dobře s druhými lidmi, vědomě jim ubližuje. Lidé se někdy chovají všelijak, dělají i chyby, důležité je, jak se k tomu staví a co s tím následně dělají.

    Přála bych Ti, aby se vztahy mezi vámi začaly lepšit a aby ses cítila mezi spolužačkami dobře. Věřím, že i kdyby se to nedařilo, můžeš hezké vztahy nacházet i jinde, pokud budeš chtít. Pokud bys potřebovala, Alík je tu i dál pro Tebe.

    Modrá linka

    Kamarádi

    Nejlepší kamarádka se mnou dlouho nemluví

    Ahoj všem
    Mám tu jeden problém, který už trvá 2 měsíce. Někdy se s mojí BFF(best friends forever-nejlepší kamarádky navždy) hádáme, ale potom se nějak usmíříme. Jenže teď to je nějak dlouho, co spolu nemluvíme. Ona si myslí že už mám jinou BFF a že už s ní kamarádka být nechci. Je pravda, že někdy si sednu vedle někoho jiného, ale myslím že to neznamená konec přátelství:(. Jinak mě nějak nevadí když si sedne vedle někoho jiného nebo se s někým jiným baví. A ona je fakt super, nechci jí ztratit:(. Prosím poraď mi, co mám dělat, aby se mnou začala mluvit. Předem díky:)

    holka, 11 let, 24. dubna

    Ahoj,

    je normální, že se i s nejlepší kamarádkou někdy pohádáš. Jak píšeš, obvykle se to rychle urovná. Teď máš obavy, něco je jinak, protože už spolu nemluvíte dlouho. Rozumím, že jsi z toho nervózní. Připadá mi důležité, že píšeš, že ji nechceš ztratit. Je moc fajn, že máš takovou kamarádku. Napadá mě, jestli bys jí o tom mohla říct. Nevím, jak přesně vaše hádka proběhla. Někdy mají lidé pocit, že by se ten druhý měl omluvit a mohou tak spolu zbytečně dlouho nemluvit. Je úplně v pořádku, pokud přijdeš jako první a řekneš, jak se cítíš a co bys potřebovala. Myslím, že je důležité, aby Tvá kamarádka věděla, jak Ti je. Je klidně možné, že ona to má nějak podobně.

    Modrá linka


    Prosba od Alíka

    Podpořte prosím
    Modrou linku!