Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    V 15 k dětskému lékaři, kdo je „dospělý“? Alík radí dětem

    Jiné téma

    Dobrý den,
    chtěla jsem se zeptat když je někomu 15 let proč se bere jako „dospělý“? A může 15 letá osoba pořád chodit k dětským lékařům?
    Předem děkuji za odpověď. O:-)

    holka, 13 let, 21. dubna

    Dobrý den,

    děkuji za dva dotazy, k prvnímu bych dodal trošku historie.

    Není moc pravda, že se osoba starší 15 let bere vždy jako „dospělá“. Právo upravuje dítě následovně: „Dítětem se rozumí osoba mladší osmnácti let, ...“ (trestní zákoník), „Pro účely této úmluvy se dítětem rozumí každá lidská bytost mladší osmnácti let, pokud podle právního řádu, jenž se na dítě vztahuje, není zletilosti dosaženo dříve“ (Úmluva o právech dítěte). Jen zákon o soudnictví ve věcech mládeže rozumí dítěti následovně: „... dítětem mladším patnácti let ten, kdo v době spáchání činu jinak trestného nedovršil patnáctý rok věku, ...“.

    Dá se tedy říct, že dítětem je ve většině případů každá osoba mladší osmnácti let, respektive osoba, která nenabyla zletilost - zletilou osobou se stane člověk dovršením 18 let, uzavřením manželství (lze mezi 16 a 18 se souhlasem soudu) nebo tzv. emancipací („dítě“ se dokáže samo živit (nebo jsou k tomu dány zvláštní důvody) a je starší 15 let).

    A proč je tenhle limit stanoven? Na to není jasná odpověď, zletilou se stala žena za Římanů v 12 let, muž v 14. Za první republiky nabyla zletilost osoba v dovršení 21 let (v Rakousko-Uhersku to bylo 24). Komunisti „snížili“ zletilost na 18 let, nejspíše jako reakci na zvýšení vzdělání ve společnosti:
    „Významné změny [v 50. - 70. letech], které charakterizovaly toto období v právním a ekonomickém kontextu, vyvolaly stejně významné změny v přechodu do dospělosti. Válečná a poválečná industrializace a zavedení vládních sociálních programů společně přispěly k období nebývalé ekonomické prosperity v následujících desetiletích.“ (Jordan Stanger-Ross et al., Falling Far from the Tree: Transitions to Adulthood and the Social History of Twentieth-Century America)

    A k druhé části dotazu musím odpovědět, že ano. Mít dětského lékaře pro děti a dorost může každá osoba do 19 let. Na stranu druhou může osoba starší 14 let už navštěvovat praktika pro dospělé - od 14 do 19 let je tedy výběr, zda bude osoba chodit k praktikovi pro dospělé/děti na pacientovi, respektive rodiči.
    Lékaře specialisty pro děti (např. psychiatr pro děti a dorost) slouží též až do 19 let. Specialista pro dospělé (znova třeba psychiatr) bere pacienta až od 18 let - zde je rozdíl mezi praktikem a specialistou.

    Doufám, že jsem takhle pomohl. :-)

    Na otázky odpovídají

    pracovníci Modré linky, psycholožka BáraV, poradenské centrum Locika, MUDr. Jiří Staněk, MVDr. Přemysl Rabas, vědecký novinář Pragmatik, student práv Yaboiii, Škola Vitae, bojovníci proti kouření z projektu Nekuřátka a správci. Občas odpovídá i sám Alík.

    Dotazy mohou pokládat pouze děti mladší 15 let.

    Jiné téma

    On-line bezpečnost

    Ahoj, kdyby mě někdo hacknul, tak by asi viděl moje peníze na účtu a tak ale viděl by i mě jakože přes kameru? A kdyby mě viděl, mohl by zjistit i mou polohu? Jestli ano není to třeba nebezpečné? Protože kdyby třeba byl někdo někde a někdo ho hacknul a zjistil by jeho polohu a pak by mohl mu třeba něco ukrást nebo mu něco udělat... Jakto že se to neděje běžně????

    Ahoj, je skvělé, že se zajímáš o to, jak se chovat na internetu bezpečně. Je toho hodně, co bychom měli o internetu vědět, hodně dobře to shrnuje tenhle kurz: Bezpečnost on-line s Jirkou Králem a pár typů podvodů ukazuje tady Jirka Burýšek na Jirka vysvětluje věci.
    Zjednodušeně řečeno: na internetu používáme různé „účty“, třeba tady na Alíkovi se můžeš registrovat, a máš tak vytvořený „účet“. To je vlastně tvoje jméno (kdo jsi) a heslo (kterým ukazuješ, že to jsi ty). Své heslo nikomu neříkej ani jej nikam nepiš do zprávy. Kdyby totiž někdo získal tvoje heslo, mohl by se vydávat za tebe. A pak by záleželo na tom, co je to za službu. Mohl by třeba posílat zprávy a ostatní by si mysleli, že jsi to ty.
    Pokud máš podezření, že na tebe někdo na internetu něco takového zkouší nebo že se děje něco divného, hned to řekni někomu dospělému, komu věříš.

    Jiné téma

    Co znamenají sny?

    Ahoj Alíku a spol,
    Mám problém se sny. Mám tři sourozence. U každého sourozence (vždy, když byl ještě malý) se mi zdálo, jak spadl do vody. Třeba, když byl malý nejstarší sourozenec, (všichni jsou mladší než já) tak jsem byla ještě hodně malá a zdál se mi asi proto takový bláznivější sen: nejstarší sourozenec spadl do takového malého rybníčku, který máme na chatě. Potom vylezl a změnil se v hejkala a chtěl nás všechny sežrat.(to je konec) Pak se narodil sestra. U té se mi zdálo, že spadla do nějakého potoků a podruhé se mi zdálo, že spadla do jezera. Potom se narodila další sestra a u té se mi to zdálo ani nevím kolikrát. Padala do řek a do všeho možného. Naposledy se mi zdálo, jak že strašné výšky spadla do vodopádu. Já jsem skočila za ní a sen skončil, jak jsem se zachytila kamenů a sestru držela za ruku a pak jsem jí neudržela a pustila se.
    Teď mě napadá, že se mi to možná zdá, protože jsem asi ve dvou letech přepadla přes okraji bazénu. Naštěstí si toho máma všimla a proto jsem se neutopila.
    Moje otázka tedy zní:

    1. Může ten sen něco znamenat?
    2. Může na ten sen mít nějak vliv můj zážitek?
    holka, 11 let, 24. června

    Ahoj, sny jsou strašně zajímavá věc, skoro všichni je zažíváme a skoro vůbec o nich nemluvíme. Vědci se domnívají, že sny plní několik úloh. Jednou z nich je odpočinek, další je „prozkoumávání různých možností“ a ještě další je trénování se na nové situace. Proto se nám občas zdají „noční můry“, děsivé situace, kterých se bojíme. Mozek se na ně „trénuje“, hledá, jak lépe reagovat. Nejsem vykladač snů – a na výklady snů bych beztak vůbec nesázel – ale v tvém případě mi to přijde jako reálná možnost. Tvůj mozek se trénuje.
    Takže konkrétně na tvé otázky:
    1. Může ten sen něco znamenat?
    Ano, sen podle mého znamená, že se tvůj mozek chce připravit na nečekané události, které si umí „představit“.
    2. Může na ten sen mít nějak vliv můj zážitek?
    A protože mozek si umí nejlépe představit to, co prožil, mají naše zážitky vliv na to, co se nám zdá.
    Pokud by ti ten sen začal být na obtíž, zkus si sny zapisovat. A zapisuj si nejen sny, ale všechny zajímavé věci, které tě napadnou. Psaní deníku je výborná technika, jak lépe porozumět sobě samotné.

    Jiné téma

    Můžu vydat knihu?

    Ahoj, je mi 12 a napsala jsem knihu. Můžu si ji nechat vydat nebo mi musí být víc než 18? Děkuji$>$>$>

    HOLKAA, 24. června

    Ahoj, gratuluji, určitě to dalo hodně práce. Mám pro tebe hned několik dobrých zpráv.

    1. Věk spisovatelek a spisovatelů není zdola ani shora nijak omezen. Takže na osmnáctiny čekat nemusíš. Doporučoval bych ale, aby sis beztak našla dospělého člověka, kterému věříš a který ti pomůže komunikovat s vydavateli, editory apod. Přestože jsi autorkou knihy, na uzavření smlouvy si vezmi zákonného zástupce.
    2. Ještě lepší zpráva ale je, že dnes už dávno nemusíš řešit věci jen přes knižní nakladatelství. Knihu můžeš vydat sama: on-line, na webu, kde si ji bude moci přečíst kdokoli. A později ji můžeš vydat i tištěně. Klidně vlastním nákladem, tak začíná hodně autorů.
    Jiné téma

    IPod, Baby born, nespokojenost s tělem aj.

    Dobrý den Alíku a ostatní,
    mám pár věcí které bych chtěla vyřešit.
    1. Když jsem psala o tom, že bych si chtěla pořídit iPad, mamka mi řekla, že už mám mobil a že mi tablet k ničemu nebude. A ještě mi řekla PROČ SI NEKRESLÍŠ NA PAPÍR?!!! Já jsem jí na to odpověděla, že to, co nakreslím v telefonu nikdy nenakreslím ve skutečnosti, prostě je to tam mnohem lepší. A ona se urazila, zabouchal za sebou dveře se slovy SEĎ SI POŘÁD U TOHO PITOMÉHO MOBILU! Jenže já na mobilu kreslím, nebo dělám věci do školy. To je vše. Jak jí to mám vysvětlit, aby mi to dovolila?

    2. Chtěla bych k narozeninám Baby born, která stojí asi 700 Kč. Ale maminka mna mě zase zaječela že: Je mi 12! Panenek máš strašně moc! Zbytečné utrácení peněz! Ano, pravda je, že miminek jako panenek mám asi 3, ale jsou látková, a... prostě baby Born miminka mají pohyblivé tělíčko a existuje k nim spousta doplňků apod. Já se chci zeptat na váš názor, myslíte že si to mám koupit za své peníze (s čímž nemám žádný problém), nebo je to hloupé?

    3. Nelíbí se mi, jak vypadám. V naší třídě jsem v podstatě nejlehčí. Ale to není to co mi vadí, já totiž vážím málo, ale vypadám jako kdybych vážila o hodně víc. Holky mají tenké nohy (takové ty které nemají v podstatě tvar) a já mám viditelné lýtka, stehna, zadek atd. A mě se to nelíbí a necítím se v těle dobře. Čím to je, popř. dá se to nějak změnit?

    4. Strašně mi vadí rozmazlenost, sobeckost, vychloubání apod. Já jsem zkrátka „alergická“ na bohaté, rozmazlené lidi, hlavně děti. Uvedu příklad, proč mi to vadí: Ve třídě se bavím o přestávce třeba s třemi spolužačkami, a jedna z nich se zeptá Kam jedeme o prázdninách. Jedna odpoví že do Chorvatska a do Německa za tetou (např.), druhá že do Egypta a třetí Maledivy a Dubaj. Já říkám že na jižní Moravu. A ony se hned ptají že proč nejedeme někam do zahraničí. A já nemám žádnou jinou odpověď než: Nemáme na to peníze. A ony ohrnou nos a přestanou se se mnou bavit. Ještě třeba flexí s tím že byli „jen tak" v obchoďáku a rodiče jim koupili to a to a to... Prostě mi vadí takové to vychloubání. A ještě, takové ty dobře zajištěné rodiny, bývají většinou neomalené. Teď zrovna se nám stala taková věc: Chodím do ZUŠ do souboru, který vede moje mamka. Jsem v něm já a 4 moje kamarádky ve věku 11-15 let. Každý rok pořádáme o prázdninách takové soustředění, kde jedeme někam do penzionu se všemi ze souboru. Na letošní prázdniny (na červenec) jsme měly naplánované také. Již bylo vše zaplaceno, zarezervováno, 1 dospělá osoba na 7 nocí 1300 Kč. Jedna z kamarádek se svou rodinou jeli teď do Bulharska na dovolenou a doma nechali dvouměsíčního králíčka NA VOLNO. No a co králíček neudělá, skočí z poličky a umře na pád. Samozřejmě je jim to líto (to naprosto chápu) ale zemřel jejich vinou. A tak nám volali, že tedy nepojedou na soustředění (měli jet všichni členové rodiny), aby jim neumřel další králíček, KTERÉHO SI KOUPILI HNED DEN NA TO, CO PŘIJELI Z BULHARSKA. To by to měsíc nevydrželi bez králíčka? Všichni se těšili, měli to naplánované, ale kvůli této rodince se všechno muselo zrušit. Neomalenost. Naprostá sobeckost. Když tento dotaz píšu, nejradši bych hodila mobilem o zem. Je to normální že mi to vadí?

    To je asi vše, omlouvám se za dlouhý text🥺
    Zuzanka

    Zuzik, 12, za chvíli 13 let, 22. června

    Ahoj Zuzanko,
    Tvůj text je opravdu dlouhý, Tvoje otázky odpovím jednu po druhé. Je dobře, že nezůstáváš s tím, co Tě trápí sama, a dokážeš si říct o radu nebo zpětnou vazbu.

    1.
    Ptáš se, jak vysvětlit mamce, aby Ti dovolila pořídit Ipad. Myslím, že by mohlo pomoci, kdyby sis připravila nějaké argumenty, v čem by Ti Ipad byl užitečný, a v nějaké klidné chvíli to mamce zkusila říct. Můžeš také přemýšlet o tom, jak bys na něj mohla přispět například finančně z kapesného, nebo jinak, třeba podílením se na domácích pracích apod.
    Možná je i někdo, kdo by se za Tebe přimluvil, i tohle můžeš zkusit. Kdyby to náhodou nevyšlo, můžeš zatím využívat mobil, možná najdeš nějaké další možnosti a funkce.

    2.
    Píšeš o tom, že bys chtěla panenku Baby Born, a že by sis ji mohla pořídit za svoje peníze. Myslím, že je úplně v pořádku, že po panence toužíš a udělalo by Ti radost ji mít. Pokud nechceš použít peníze na něco jiného (třeba na IPad), můžeš je použít na panenku. Mamce můžeš vysvětlit (tak jako jsi to pěkně vysvětlila Alíkovi), proč by sis panenku chtěla pořídit, možná to přispěje k tomu, že Tvé touze více porozumí. I v tomto případě je možné zkusit najít někoho, kdo by se za Tebe přimluvil a s kým by ses poradila, pro co se rozhodnout. Může to být babička, teta, strýc, učitelka...

    3.
    Píšeš také o tom, že se Ti nelíbí, jak vypadáš, jak máš tvarované tělo, a necítíš se ve svém těle dobře. Ptáš se, čím to je a jestli se to dá změnit.
    Dá se říci, že v podstatě málo dospívajících se ve svém těle cítí opravdu dobře. Někdo by se přál nohy tenké, bez určitého tvaru, jiný zase vytvarovanější, další má problém s jinými částmi těla. To, jak vypadáme, je dáno mimo jiné i geneticky, výbavou po našich předcích, dá se to ale částečně ovlivnit cvičením a vůbec životním stylem. Tělesnou aktivitou - sportem a vhodnými cviky můžeš přispět k zeštíhlení či zformování nohou nebo celého těla a udržení pěkné postavy.
    Je taky velmi pravděpodobné, že budeš dále růst a vzhled celého těla se bude měnit, takže se i nohy „vytáhnou“. Hodně napoví to, jak vypadají Tvoji rodiče nebo sourozenci, u Tebe to může být podobné. Můžeš se zkusit zeptat učitelky tělocviku, zda by Ti neporadila nějaké cviky, jak tělo třeba zpevnit.

    4.
    Ve svém čtvrtém dotazu nám píšeš o tom, že Ti vadí chování určité skupiny lidi. Uvádíš příklady, kdy Tě jejich jednání hodně štve.
    Nedivím se tomu, co píšeš, a je přirozené, že jsou Tvoje pocity silné, zvláště když se bez velkých důvodů mění plány více lidí. Takové věci se ale v životě stávají, i když se nám nelíbí. Můžeš o tom promluvit s mamkou, mluvit o tom, co cítíš, aby se Ti více ulevilo. Můžeš také mluvit o tom, co cítíš, přímo s lidmi, kteří se Tě svým chováním dotknou - pokud budeš chtít.
    Chci ještě napsat, že se mi moc líbí, že Tvoje mamka vede soubor a dělá něco pro ostatní. V tom je určité bohatství, které sice není v penězích, ale má velkou hodnotu.

    Přejeme Ti hezké a klidné prázdniny, určitě nezáleží na tom, kde je strávíš, ale na tom, jak si je užiješ.

    Modrá linka

    Jiné téma

    Chci sourozence + Strach, že přijdu o kamarádku

    Ahoj Alíku a spol, mám hned několik dotazů:

    1. Moc bych chtěla mladšího sourozence - brášku ( i když pohlaví neovlivním), jenze moji rodiče už děti nechtějí (mají mě -12 let a segru-14 let), podle mámy a táty jsou už na dítě staří..asi nejsou nejmladší úplně, ale mohli by si i dítě adoptovat, i když to není vůbec lehký proces....mám pro něj i jména, někdy v obchodě vidím oblečky, hračky atd a úplně je mi smutno, když vidím nějaké dítě, tak úplně závidím že ho někdo má..Nevím co s tím mám dělat..jak se s tím mám srovnat??Poradíte mi prosím??
    2. Jedeme na školu v přírodě a já jsem měla být na pokoji se svými nejlepšími kamarádkami ale postupem času moje nejlepší kamarádka se začala kamarádit s jinou holkou a já nežárlím ale je mi to líto.. a oni chtějí být na pokoji beze mě ale já nechci být sama a tak nevím co mám dělat je mi to líto holky všechno dělají spolu a na mě kašlou..Poradíte mi prosím??Bojim se že o kámošku přijdu..a nebudu mít s kým být na pokoji

    Předem děkuju za odpovědi a omlouvám se za dlouhý dotaz.
    Holka,12 let

    holka, 12 let, 21. června

    Ahoj z Modré linky,

    svěřuješ se nám se dvěma věcmi, které Ti leží v hlavě. Odpovím postupně.

    Ráda bys měla mladšího brášku, ale rodiče už další dítě nechtějí. Zkouším si představit, že Tvoje touha po dalším sourozenci je velká a můžeš být zklamaná z toho, že to spíš nevypadá. Určitě se o tom můžeš zkusit s rodiči ještě bavit, popisovat jim, proč to bereš jako důležité, ale konečné rozhodnutí je opravdu na nich a nezbývá než jej přijmout. Dítě je velká radost, ale taky závazek, a rodiče sami umějí nejlépe posoudit, jestli to chtějí a jestli by to zvládli. Říkám si, že možná někdo v Tvém okolí má mladšího sourozence (teta, sestřenice, dobrá kamarádka apod.), se kterým by ses mohla častěji vídat, pomáhat jej hlídat, hrát si s ním. Za zkoušku nic nedáš, neboj se je oslovit.

    Mrzí mě, že Tvoje nejlepší kamarádka se k Tobě asi už nechová jako „nejlepší“ a že se váš vztah proměnil. Rozumím, že Ti dělá zároveň starost, s kým budeš na pokoji. Nedivím se, že Ti to je líto, zní to jako nevítaná změna. Taky bych se nedivila, kdybys právě „žárlila“, jak píšeš, nebo byla naštvaná. Zasloužíš si fajn kamarádství, ve kterém na Tebe nikdo nekašle – od toho kamarádství taky jsou. Možná se ani nemuselo něco zásadního mezi vámi stát, ale tato situace nějak vyplynula, často to tak s kamarádstvím bývá, proměňuje se. Jako každý vztah potřebuje pozornost a péči, je přirozené, že v určitých obdobích se s někým bavíme víc a s někým míň, nebo pak už vůbec. A nemusí to být ničí „vina“, ale je to nějaký přirozený vývoj i podle okolností.
    Říkám si, jestli si o tom všem s ní zkoušela vlastně promluvit – podobně jako nám jí svěřit, co kolem toho cítíš a čeho se obáváš, jak bys to měla ráda dál. Zkus popřemýšlet, kde byste měly dost klidu a prostoru se pobavit – možná ji pozveš na procházku, k vám domů, možná vás čeká nějaké setkání jinde, anebo budete mít prostor někde ve škole. Pokud se Ti do toho bude chtít jít, tak opravdu nejlíp od ní zjistíš, jak to teď má, protože určitě i ona o tom nějak uvažuje a všimla si, že se něco děje. Můžeš taky otevřít téma, jak to budete mít během výletu, abys případně mohla hledat jiné varianty. Možná máte nějaké společné kamarády, anebo Ty máš někoho jiného blízkého, se kterým by se to dalo probrat a uslyšíš na to jiný pohled. Přála bych Ti, abys časem našla kamarádku, u které zažíváš přijetí.

    Držíme palce a ať zažíváš kamarádství, které Ti bude víc dávat než brát přeje
    Modrá linka

    Jiné téma

    Nelíbí se mi, že mi cizí lidé tykají

    Dobrý den , nelíbí se mi , když mi cizí lidi tykají . Stává se to jen zřídka , většinou mi lidi vykají , ale když už se stane , že mi někdo cizí tykne , tak se mi to vůbec nelíbí ‚ ale nechci být nepříjemná . Jaké se mám zachovat ?

    holka, 12 let, 17. června

    Ahoj,

    vzhledem k tématu, se kterým nám píšeš, mám potřebu hned na úvod vysvětlit, proč Ti budu tykat. Máme tady u nás pravidlo, že do 15 let tykáme. Nechtěla bych ale, abys měla pocit, že beru Tvůj dotaz na lehkou váhu. Máme takto nastavená pravidla pro všechny, a proto je dodržím i v Tvém případě.

    Umím si představit, že když Ti cizí člověk tyká, vadí Ti to, ale zároveň nechceš nic říct, abys nebyla nepříjemná. Chci, abys věděla, že vymezení vlastních hranic a sdělení, že Ti něco vadí, pokud je to uděláno slušným způsobem, neznamená, že jsi nepříjemná. V každé situaci, kdy je Ti něco nepříjemné, máš právo to říct a ohradit se, i kdyby se to týkalo jiného tématu. Vždy je dobré v takové situaci mluvit o sobě. Lepší než „Netykejte mi.“ je říct „Není mi příjemné, když mi tykáte.“ Je to méně konfrontační a obvykle lidé pravděpodobněji vyhoví Tvému požadavku. Na druhou stranu Ti chci říct, že obecně je ve společnosti takové nepsané pravidlo, že dětem, zhruba do těch 15 let, obvykle většina lidí tyká. Troufám si tvrdit, že to není myšleno jako nedostatek respektu k Tobě, ale spíš je to takový zvyk. Proto by někoho mohla Tvá reakce zarazit. Je na Tobě, jak to vyhodnotíš. Jak jsem psala, máš právo říct, co je Ti nepříjemné. Můžeš to třeba jednou zkusit a uvidíš, jak Ti v tom bude.

    Držíme Ti palce.
    Modrá linka

    Jiné téma

    Notebook

    Ahoj,
    Hrozně moc bych si přála notebook. Říkala jsem si že se zeptám rodičů jestli by mi ho nekoupili ale narozeniny mám až za dlouho a Vánoce jsou až v prosinci. Za vysvědčení ho určitě nedostanu. Tak bych si na něj chtěla našetřit.

    Chtěla bych se teda zeptat kolik cca stojí nejlépe nový notebook na kterém bych mohla dělat věci do školy, být na internetu, editovat a stříhat videa, stáhnout si nějaké hry a aby neměl úplně malou paměť?

    Předem děkuji za odpověď.

    holka, 12 let, 17. června

    Ahoj, je super, že si chceš sama za vlastní peníze koupit počítač. Notebook není úplně levná záležitost, v tvém případě bych určitě doporučoval zkusit, zda bys mohla financovat společně s rodiči (je to přeci jen i nástroj pro domácí úkoly). Také se zkus pozeptat, jestli třeba někdo ve tvém okolí (strejdové, tety...) neplánují kupovat nový počítač a ten starý by ti mohli levně přenechat. V neposlední řadě se podívej na tzv. repasované notebooky, tam se dá často sehnat výkonný notebook za příznivou cenu.

    A teď k těm parametrům, které bys potřebovala. Aby bylo pohodlné stříhání videa, potřebuješ celkem výkonný notebook, to samé na hry. Na druhou stranu, člověk nemůže mít vždy vše, co by chtěl, a tak dobrým kompromisem může být třeba čtyři roky starý notebook, do kterého si koupíš nový SSD disk a rozšíříš operační paměť.

    Řekl bych, že bys potřebovala tak aspoň 8 GB RAM (víc je lepší) a disk aspoň 250 GB. Nezmiňuješ, jaké hry ráda hraješ, některé jsou docela náročné na grafiku, to by pak chtělo zohlednit a hledat počítač s dedikovanou grafickou kartou. Použitý počítač by mohl přijít na asi deset tisíc, nový by stál kolem dvaceti tisíc.

    Kdybys ale slevila z těch her a při stříhání videa by ses obrnila trpělivostí, tak nepotřebuješ dedikovanou grafickou kart a cenově se dostaneš i mnohem níže.

    Jiné téma

    Kroužky + kamarádi + psycholog

    Ahoj všichni, dopředu se omlouvám za delší dopis. Mám několik problémů které na sebe navazují. Takže jsem strašně líná, teďka chodím jenom na jeden kroužek týdně a mamka chce abych chodila na víc kroužku ale já nechci a to i z důvodu že nemám ráda cizí lidi. Po škole jsem buď doma nebo venku mojí BFF. Jsem hrozně velký introvert a pořádně se dokážu bavit jenom se svou BFF a rodinou, i do školy nerada chodím kvůli spolužákům. Dříve jsem chodila na různé sportovní kroužky, sport mě baví i celkem jde ale odešla jsem protože ten kolektiv mi prostě nevyhovoval, ale byli to normální děti nic hrozného. Mám ještě více problému ale nechci je tady všechny vypisovat.

    Chtěla bych se zeptat na následující:

    1. Jsem moc líná?
    2. Mám na nějaký kroužek chodit?
    3. Jak se naučit umět mluvit s lidmi a nebýt tolik osamělá?
    4. A ještě mě zajímá jaká hranice problémů je na psychologa?

    Předem děkuji za co nejrychlejší odpověď.

    holka, 12 let, 3. června

    Ahoj,
    vidím, že je toho více, co Tě nyní trápí a nad čím přemýšlíš. Oceňuji, jak máš srovnané otázky, na které hledáš odpověď. Z toho, co popisuješ, nemám pocit, že bys byla líná. Chodíš na jeden kroužek a víc už jich nechceš. Připadá mi to v pořádku a je podle mě prima, že si to takhle umíš říct, znáš své hranice, co je pro Tebe přijatelné/zvládnutelné. Problémem může být, že v tomhle nemáš shodu s mamkou - ona by chtěla, abys chodila na další kroužky. Mohlo by pomoci zkusit si s mamkou promluvit o tom, jak se cítíš a jak to máš, proč další kroužky nezvládneš a nechceš. Napadá mě, že Tvoje mamka možná soudí podle toho, co vidí ve svém okolí. Dnes je běžné, že děti mají kroužků více a celkově toho dělají hodně. Vlastně nejen děti, ale i dospělí dost často mají plné diáře a věčně nestíhají. Málokdo si dokáže říct, že potřebuje zpomalit a mít i čas pro sebe. Proto moc oceňuji, že Ty to dokážeš. Nedokážu Ti říct, jestli je důležité chodit na další kroužek, ani jaký je jejich ideální počet. Každý to má jinak. Navíc jsou i koníčky, kterým se můžeš věnovat sama doma, bez kroužku. A umím si představit, že introvertovi, to tak i lépe vyhovuje.

    Zároveň se ptáš, jak dokázat mluvit s lidmi a nebýt tolik osamělá. Proto mě to vede k přemýšlení, jestli jsi skutečně introvert a jsi ráda spíše sama nebo s jednou kamarádkou, anebo bys ráda měla víc kamarádů, byla více společenská a nejde Ti to. Chci Tě ujistit, že je v pořádku být sama sebou. Pokud Ti vyhovuje být spíš sama, nemusíš se do kamarádství s více lidmi tlačit jen proto, že si myslíš, že by to tak mělo být nebo proto, že to tak dělají ostatní. Řiď se svým pocitem, kam Tě vede intuice. Pokud bys skutečně ráda navazovala víc vztahů, ale dělá Ti to problém, je to klidně téma, se kterým můžeš jít k psychologovi. Není žádná hranice, kdy už tam jít a kdy ne. K psychologovi může chodit kdokoliv s jakýmkoliv problémem nebo otázkou, na kterou nemůže sám najít odpověď. Psycholog Tě svými otázkami dokáže nasměrovat a pomoci porozumět sama sobě.

    Modrá linka

    Jiné téma

    Kamarád má bankovní účet s mým telefonním číslem

    ahoj poradno. co mám dělat když jsi jeden můj spolužák založil bankovní účet na moje telefonní číslo. když mi příšel ověřovací kod, tak jsem mu ho dal protože jsem mu hodně věřil (nedošlo mi že to může mít následky). já se bojím že si přes ten účet něco koupí a že platit to budu já protože tam je moje telefonní číslo. předem díky za odpověd.

    kluk, 14 let, 31. května

    Ahoj,

    prvně bych začal, že je krajně nepravděpodobné, že bys musel něco platit jen kvůli tomu, že je někde uvedeno Tvé telefonní číslo - ač si sám musel potvrdit ověřovací kód. Samotné telefonní číslo je osobním údajem, ale nelze na něj vzít půjčku, nebo na něj něco fakturovat. I v případě, že by kamarád nějakým zázrakem převedl účet na Tvoje jméno s Tvými údaji, což je ještě víc nepravděpodobné, tak by ses moc bát nemusel - účet byl vytvořen proti Tvé vůli a i vůli zákonného zástupce, takže by se vše vyřešit dalo. I tak mít svoje telefonní číslo u účtu někoho jiného by Ti mohlo způsobit nepříjemnosti.

    Doporučil bych Ti napsat bankovní instituci (e-mailem nebo jim přímo zavolat) o tom, že bylo využito Tvoje telefonní číslo a že nejsi vlastníkem účtu, tudíž žádáš o výmaz svého čísla. Bližší kroky by Ti měli poskytnout přímo zaměstnanci banky, proces by však neměl být složitý - možná Ti přijde další ověřovací kód, který jim nadiktuješ.
    Nevím, jestli věříš dostatečně kamarádovi, že číslo změní sám, a proto uvádím možnost kontaktování banky jako první, jistější možnost - jinak to samozřejmě může zařídit i Tvůj kamarád tím, že sám požádá banku o změnu.

    Hlavně zůstaň v klidu a s troškou asertivního chování se situace vyřeší :)

    Jiné téma

    Rozumět si s bratranci

    Ahoj aliku . Mam menší dilema . O prázdninách pojedeme k bratrancům ale já se bojím že spolu nebudeme rozumět protože nejstaršímu je 16 a druhému je 14 a ten druhý trpí dětskou demencí takže se chova na 6 let a je postiženy . Vím že mi nijak neporadite ale chtěla jsem se sverit ..

    holka, 12 let, 30. května

    Ahoj z Modré linky,

    myslím, že je normální cítit takové obavy, jak si budeme rozumět s jinými lidmi, obzvláště pokud jsou od nás odlišní - věkem, pohlavím, i tím zmíněným hendikepem. Jak sama zmiňuješ, konkrétně Ti, bohužel, opravdu poradit nemůžeme. Chceme Tě ale podpořit, abys o svých pocitech, obavách mluvila třeba se svými rodiči, nebo tetou a strejdou. Znají Tebe i Tvé bratrance, a tak spolu můžete probrat, jak by to třeba mohlo vypadat, jak se chovat k bratranci, který trpí demencí, aby Tě to neznejišťovalo. Někdy to bývá i tak, že k lidem k lidem najdeme cestu i přes úvodní obavy. Držím palce, aby to byl i Tvůj případ, a léto sis co nejvíce užila.

    Přejeme Ti bezstarostné dny.
    Modrá linka

    Jiné téma

    Co ze mě vyroste

    Ahoj Alíku a spol.
    Mám strach co ze mě vyroste, před nedávnem jsem šla spát, ve spánku jsem slyšela vytí a kňučení ale nemohla jsem nic dělat. Jak jsem se probrala tak jsem viděla mého psa (je ro bišonek) jak leží na koberci je tam malinko krve a krev jsem měla i na rukou. Někdy se musim ovládat abych třeba ve škole po někom neskočila a neprekousla mu krk. Spis se cítím jako šelma než jako člověk. Vazne se bojím ze v dospělosti skončím za mřížemi.☹️

    holka, 11, 30. května

    Ahoj z Modré linky,

    přiznám se, že si nejsem jistá, co si představit pod tím, že si připadáš jako šelma. Jestliže máš ale obavy, abys někomu ublížila, je dobré učit se zacházet se svými pocity, hlavně s pocitem napětí, stresu, agrese. Můžeš si popovídat s rodiči, jak oni zvládají své pocity, jak se uvolňují a relaxují. Jestliže máte ve škole psychologa, bylo by fajn se obrátit na něj, ten ti s Tvými obavami může pomoci. Pokud jsem Tvé sdělení špatně pochopila, je určitě dobré o svých pocitech, myšlenkách či obavách mluvit se svými blízkými, nebýt na ně sama.

    Přejeme Ti bezstarostné dny
    Modrá linka

    Jiné téma

    Test ve škole + Rozchod

    Ahoj, chci poradit, z PRV píšeme test a mě to nejde zapamatovat, máté ňjáké dobré typy jak si to zapamatovat? A jo eště jedna věc, miluju jednoho kluka a on mě taky miluje ale poslední dobou se mi zdá že už to nemá smysl 😢Mám se s ním rozejít nebo počkat? Prosím odpovězte jen co to nejdříve pude.Odpověď spěchá😐😢😢

    holka, 13 let, 27. května

    Ahoj,

    nejsem si jistá, jestli se k Tobě naše odpověď dostane tak brzy, jak bys potřebovala. Snad Ti bude užitečná. Ptáš se na tipy, jak to udělat, aby sis učení lépe zapamatovala. Každému může fungovat trošku něco jiného – můžeš postupně zkusit prozkoumat, jestli Ti lépe vyhovuje si látku třeba číst nahlas, nechat se vyzkoušet od rodičů nebo kamarádů nebo si to, co se učíš, nějak zkusit znázornit na papír. Můžeš to zkusit i nakombinovat. Obvykle není moc účinné, když si studijní materiály jen čteme. Je taky fajn, nechat si na učení více času, rozložit si to do více dnů a dělat si pravidelné přestávky, aby si mozek odpočinul.
    Svěřila ses nám taky s láskou k jednomu klukovi, nejsi si jistá, jestli se s ním máš anebo nemáš rozejít. Na takovou otázku úplně nedokážu odpovědět, protože nepíšeš, co Tě vede k tomu, že přemýšlíš nad rozchodem. Říkám si, co se asi děje, když se Ti zdá, že už to dál nemá smysl. Ať už je to jakkoliv, doporučila bych Ti rozhodovat se hlavně podle toho, jak to Ty sama cítíš. Můžeš se sama zeptat, jestli je Ti s oním klukem pořád dobře anebo ne, jak moc si rozumíte, jak moc se Ti líbí, jak moc Ti dává najevo, že Tě má rád. Pokud máš kolem Vašeho vztahu pochybnosti, připadá mi také důležité si o tom s Tvým klukem zkusit upřímně popovídat. Můžeš se s tím taky svěřit někomu, kdo je Ti blízký – z rodiny anebo kamarádů.

    Držíme Ti palce,

    Modrá linka

    Jiné téma

    Spotify

    Ahoj,
    omlouvám se že zase píšu ale momentálně mám takový spíš technický problém. Nebyla jsem si jistá jestli nemám psát do druhé z poraden, ale nevím jestli to není jen k fungování Alíka.
    Každopádně asi před rokem jsem k narozeninám dostala mobil, android. Ten se pak trochu rozbil, třeba já jsem na něm něco dělala a on se najednou vypnul, a pak se nějak úplně zresetoval takže se mi odinstalovaly všechny aplikace, a kdybych neměla zálohované fotky tak bych už je nejšpíš nikdy nenašla. Takže jsem dostala mobil po ségře, tentokrát iphone. A tam nejde nainstalovat Spotify, musím mít na to nějak ios 13.0 a já mám ios 12.55. Vyhledala jsem si jak si ho aktualizovat ale mě se tam žádné aktualizace nezobrazují.
    Nedávno se mi podařilo otevřít si spotify na počítači, v Googlu. (mám počítač Hp), podařilo se mi přihlásit a poslouchat písničky. Tak jsem to zkusila i na mobilu, tam mám safari prohlížeč, tam se mi ale jen podařilo přihlásit, nikde jsem tam neměla nějaké meny písniček nebo tak jako na počítači. Když jsem klikla na obrázek spotify, tak se mi tam zobrazila nabídka: otevřít webový přehrávač. Když na to kliknu, tak se mi nic nezobrazí, ukáže se mi akorát bílá stránka. Napadlo mě, že to může být prohlížečem, když na googlu to jde a na safari ne. Bohužel, do mobilu si ani nemůžu google nainstalovat, protože k tomu potřebuju ios 14.0.
    Nevíte, co má dělat aby se mi povedlo aktualizovat ios alespoň na 13.0?
    Moc děkuju za jakoukoli radu$>

    holka, 12 let, 28. května

    Ahoj, nepíšeš, jaký iPhone máš. Tady v této tabulce si ověříš, na jakou verzi můžeš své zařízení aktualizovat.
    Případně můžeš poprosit rodiče, aby ti sehnali jiný telefon. Použité telefony s Androidem nejsou drahé a Spotify na nich nejspíše půjde zprovoznit.

    Jiné téma

    Potřebovala bych nový mobil

    Ahojky píšu ohledně mobilu:-)
    Dostala jsem minulý rok k narozeninám mobil a není to ještě ani rok. Akorát je strašný:-$ zjišťovala jsem funkčnost baterie a bylo to nějak 65% po roce. To byl lepší i můj Huawei. Chtěla bych si za svoje vlastní kapesné koupit nový mobil. A napadlo mě že by mi i rodiče přispěli protože moje malá sestra zchání mobil a myslím že by jí mohl stačit. Jak mám říct mamce že mobil který jsem dostala před necelým rokem je nekvalitní a strašně se seká, popř. jak říct že si chci koupit mobil.
    Děkuji a přeji hezký začátek léta:->

    holka, 27. května

    Ahoj,
    chápu, že situace, kdy chceš vyměnit dárek, který jsi nedávno dostala, je nepříjemná. Zároveň samozřejmě rozumím tomu, že nefunkční mobil představuje velkou komplikaci.
    Myslím, že jediným možným řešením je promluvit si s rodiči na rovinu. Připrav si argumenty, proč bys potřebovala nový přístroj. Řekni jim o baterii, o tom, že se mobil „seká“ atd. Zdůrazni, že si jejich dárku vážíš, nicméně potřebovala bys mobil, na který se můžeš spolehnout a který bude fungovat. Předestři své řešení, aby viděli, že po nich nechceš, aby ti kompletně financovali nový mobil, a že se chceš na řešení sama podílet. Věřím, že tvé argumenty pochopí a společně najdete nějaké řešení.
    Měj se hezky!
    Bára

    Jiné téma

    Jsem moc citlivá

    Ahoj,
    Jsem strašně citlivá. Ale opravdu hodně moc. Je to úplně nepochopitelný. Třeba jenom spadnu a hned brečím. Brečím pořád. A k tomu se maluji. Takže jsem hned černá po celém obličeji :( Rodiče mi říkají ať nejsem taková citlivka ale ono to nejde. Prosím o rady hlavně ať se už toho zbavím. Děkuji za snahu

    Slečna citlivá

    Slečna 10 let, 20. května

    Ahoj,

    je fajn, že píšeš, když si nevíš rady. Rozumím tomu, že Ti může být nepříjemné, jak jsi citlivá a také je asi otravné, že se Ti často kvůli pláči rozmaže líčení. Chci, abys věděla, že na citlivosti není nic špatného. Každý máme nějaké vlastnosti, je v pořádku, že se od sebe lišíme, každý jsme jiný. Otázkou je, jestli Tvá citlivost vadí opravdu Tobě samotné, anebo jde o to, že to komentují ostatní lidé. Umím si představit, že není příjemné, když k tomu má někdo připomínky. Rodiče Ti říkají, že nemáš být tak citlivá, ale to na povel udělat nejde, to je jasné. Kvůli okolí se měnit rozhodně nemusíš, je v pořádku být sama sebou.

    Pokud to skutečně vadí i Tobě, je dobře, že se tím zabýváš a věřím, že se na tom dá pracovat. Jen to zřejmě nebude ze dne na den, a asi k tomu ani není jeden návod. Nemám o tom, co prožíváš dostatek informací, abych Ti mohla poradit, co zkusit. Napadá mě proto, že by Ti mohlo pomoci, promluvit si o tom s někým ve Tvém okolí. S kamarádkou, s babičkou (když rodiče pochopení příliš nemají). Můžeš zkusit vyhledat i psychologa, možná nějakého máte ve škole? Díky rozhovoru s ním bys mohla lépe porozumět tomu, co se děje. Dále to může být čistě jen součást dospívání, jsi ve věku, kdy už u Tebe může začínat puberta, což znamená mnoho hormonů, a je to naprosto normální a časem to může odeznít tak, jak to přišlo. Zkus na sebe netlačit, že bys neměla být citlivá, obvykle takový tlak situaci paradoxně ještě zhoršuje. Můžeš si třeba pořídit voděodolnou řasenku, aby to tolik nebylo poznat.

    Držíme Ti palce,

    Modrá linka


    Prosba od Alíka

    Podpořte prosím
    Modrou linku!