Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Ošetření pokožky po holení ochlupení Alík radí dětem

    Moje tělo - holky

    Ahoj Alíku a všichni ostatní.
    Nevím jak bych to napsala, ale nevím jak se oholit tam dole abych tam pak neměla pupínky. Minule když jsem se holila tak jsem tam pak měla několik zarostlých chloupků. Chloupky si holím ve vaně když jsou mokré.
    Co mám udělat aby mi nezarůstaly? Mám se po oholení namazat nějakým krémem nebo něco takového?
    Moje kamarádka si vždycky po oholení namaže myslím. „ mandlovým mlékem“
    Může se tímhle mazat pokožka po oholení? Uvažuju že bych to taky zkusila a pak by mi chloupky nezarůstaly a nedělaly se mi pupínky.

    Holka, 25. dubna

    Ahoj holko,

    Je to přesně tak, jak popisuješ. Červené „pupínky“ vznikají jako drobné zánětlivé reakce v místech, kde dochází k zarůstání dorůstajících chloupků pod svrchní vrstvu pokožky. Aby k zarůstání nedocházelo, je třeba oholenou pokožku ošetřovat vhodným krémem. Nejlepších výsledků bys dosáhla s panthenolovým krémem, ale postačí i jakýkoliv krém pro citlivou pleť, případně tělové mléko. Záleží pouze na tom, jak bude pokožka na krém reagovat. proto je vždy lepší vyzkoušet nejprve menší množství krému na vnitřní straně předloktí a sledovat, zda nedojde k podráždění (svědění, zarudnutí). Pokud je vše v pořádku, můžeš krém nanést i na „citlivější“ místa, než je vnitřní strana předloktí. Krém se nanáší nejprve hodinu po oholení a poté jednou až dvakrát denně po dobu následujících dvou až tří dnů.

    Na otázky odpovídají

    pracovníci Modré linky, psycholožka BáraV, poradenské centrum Locika, MUDr. Jiří Staněk, MVDr. Přemysl Rabas, vědecký novinář Pragmatik, student práv Yaboiii, Škola Vitae, bojovníci proti kouření z projektu Nekuřátka a správci. Občas odpovídá i sám Alík.

    Dotazy mohou pokládat pouze děti mladší 15 let.

    Moje tělo - holky

    Holení ochlupení

    Ahoj, ják si oholit tam dole (víte kde)? Bojím se abych jsem se nezranila.. Vadí mi ty chloupky tam dole, takže nevím jak to mám dělat. Bojím nebo stydím se to říct mamce... Takže otázka zní: jak se bezpečně oholit tam dole?
    Díky

    holka, 24. června

    Ahoj holko,

    Jestliže Ti volně rostoucí chloupky z nějakých důvodů vadí, nebo se Ti prostě jen nelíbí, můžeš si je samozřejmě nějakým způsobem upravovat.
    Některým dívkám vadí chlupy proto, že například „koukají“ z plavek, což může být problém právě v současném ročním období. Jiným dívkám nezáleží ani tak na tom, jak s chlupy vypadají, ale spíše jim vadí nepříjemné pocity, které mohou být spojeny například s pocitem „tahání“ v případě, že se konec jednoho nebo více chloupků třeba zachytí pod gumové lemování nohaviček u spodního prádla. Konečně zde mohou být i důvody psychologické, například pocit, že ochlupení představuje něco příliš „živočišného“, případně něco, co patří spíše k chlapcům než k dívkám (podobně jako třeba vousy).

    Jestliže Ti chlupy vadí „jen“ kvůli plavkám, a přitom se bojíš, že by sis při holení způsobila poranění, tak by Ti možná místo holení mohlo stačit zastřihávání chlupů, k čemuž lze použít buď speciálně k tomu určený elektrický strojek (zastřihávač neboli trimmer), případně nůžky, pokud možno s ne moc ostrými konci, aby se snížilo riziko poranění při zastřihávání.
    Pokud si chceš chlupy přímo holit, pak máš na výběr ze dvou základních možností – buď tzv. „suché holení“ pomocí elektrického holicího strojku či depilátoru, nebo tzv. „mokré holení“ pomocí klasického ručního holicího strojku a pěny či gelu na holení.

    První možnost je technicky jednodušší a také bezpečnější z hlediska rizika poranění, avšak pořízení elektrického holicího strojku či depilátoru je pochopitelně spojeno s vyššími peněžními náklady. To ale platí jen pro začátek. Jistě je dražší pořídit si elektrický strojek přinejmenším za několik set korun (ty kvalitnější stojí až několik tisíc), než například jednorázové holítko se žiletkovým břitem, které se dá pořídit třeba jen za 30 – 40 korun, jenže když si spočítáš, kolikrát se budeš holit za měsíc, za rok nebo i za více let, nakonec Ti vyjde, že elektrický strojek je vlastně levnější.
    Dejme tomu, že by stál 1 200,- Kč (a za takovou cenu už lze pořídit kvalitní značkový dámský depilátor typu „Lady Shaver“, který Ti může vydržet přinejmenším několik let. Například při používání dvakrát týdně po dobu čtyř let by Ti náklady na holení vyšly v přepočtu na necelé 3,- Kč za jedno oholení (4 × 52 týdnů = 208 týdnů, při holení dvakrát týdně to máme 2 × 208 = 416, tj. v přepočtu na cenu strojku 1 200 : 416 = 2,88), když nepočítám cenu elektřiny, kterou ale neplatíš Ty, nýbrž rodiče. Ve srovnání s tím bys za stejnou dobu utratila za jednorázová holítka, které se i ve výhodném balení po více kusech dají pořídit v nejlepším případě za cenu okolo 7 – 8 Kč za kus zaplatila okolo 3 000,- Kč, a to ještě nepočítám cenu holicí pěny či gelu na holení.
    Jednorázové holítko bys sice mohla použít vícekrát, což však rozhodně nedoporučuji, zvlášť když se jedná o holení tak citlivé části těla, jakou jsou pohlavní orgány či jejich bezprostřední okolí (i když někteří lidé používají jednorázové strojky třeba dvakrát, třikrát nebo čtyřikrát, vždy je třeba počítat s tím, že s každým opakovaným použitím roste riziko poranění, protože čím více je břit otupený, tím víc musí ruka na strojek tlačit). A snažit se „ušetřit“ tím, že nebudeš používat pěnu na holení (což někteří dospívající bohužel také často dělají), by mohlo být vyloženě nebezpečné, protože bez pěny nebo gelu vzniká mezi kůží a hlavicí strojku nadměrné tření, při němž je riziko poranění pokožky (nemusí se jednat přímo o pořezání, ale třeba „jen“ o odření, jehož hojení se však může zkomplikovat případnou infekcí) několikanásobně vyšší, než při použití pěny nebo gelu.

    Pro většinu dospívajících může být problémem spíše to, že částku na nákup elektrického strojku je třeba si opatřit najednou, kdežto za holítka mohou „utrácet“ postupně. A protože se o holení stydíš mluvit s maminkou, nejspíš by pro Tebe bylo velmi těžké ji poprosit o jakýkoliv příspěvek na nákup strojku či depilátoru.
    Pokud by ses rozhodla, že zkusíš stud překonat, mohu Ti dát dvě rady:

    1. Zkus maminku přesvědčit srovnáním cen depilátoru a jednorázových holítek (viz výpočet výše),
    2. Než si řekneš o peníze, zkus si nejprve našetřit alespoň část peněz (třeba 200, 300 nebo 400 Kč, podle toho, jaké máš možnosti) a řekni si jen o příspěvek, ne o celou částku. Většina rodičů dovede ocenit, že dítě od nich požaduje jenom tolik peněz, kolik mu na nákup nějaké věci chybí, a ne hned celou částku.

    Konečně zbývá možnost holení pomocí ručního („ne-elektrického“) strojku a pěny na holení. Na pěně nešetři a kup si nějakou, která je určena pro citlivou pokožku („sensitive skin“), protože u naprosté většiny dospívajících (a nakonec i dospělých) je pokožka na pohlavních orgánech a v jejich nejbližším okolí opravdu hodně „sensitive“. Jedno balení takovéto pěny na holení ve spreji stojí nejčastěji okolo 80 – 100 Kč (přesněji řečeno je to většinou spíše cena s devítkou na konci – 69, 79, 89 a podobně).

    Nyní pár slov k technice holení. Předtím, než si budeš chlupy holit vůbec poprvé (nebo když si je někdy později budeš holit po delším časovém odstupu, kdy už budou moc dlouhé), by sis je měla nejprve opatrně zkrátit (zastřihnout) nůžtičkami. Důvod je ten, že chlupy delší než 0,5 až 1 cm by okamžitě ucpaly hlavici holicího strojku tak, že by se nedaly jednoduše „vypláchnout“, přičemž pokusy o jejich vytažení z prostoru mezi jednotlivými žiletkovými pásy by nejspíš vedly k poranění prstů.
    Před holením se raději vykoupej, protože čerstvě vykoupaná pokožka bude pružnější a vláčnější, což sníží riziko poranění. Poté nanes dostatečné množství holicí pěny („dostatečné“ je takové množství, které souvisle pokryje celou plochu té části těla, kterou si chceš holit).
    Pro holení ochlupení na pohlavních orgánech či v jejich nejbližším okolí je dále velmi důležité, aby pokožka na místech, kde se holíš, byla pokud možno co nejvíce napnutá či „natažená“. Proto je třeba zvolit vhodnou tělesnou polohu. Pohlavní orgány by při ní měly být dobře přístupné, čehož lze dosáhnout například tím, že jednou nohou budeš stát na podlaze v koupelně, zatímco druhou pokrčíš a stoupneš si s ní na okraj vany (při holení si nohy „vystřídáš“ podle toho, kterou stranu klína si zrovna budeš holit). Jinak lze použít i polohu v podřepu, která má ovšem tu nevýhodu, že pořádně nevidíš, kde se holíš, což zvyšuje riziko poranění. Některé dívky se holí v podřepu a přitom si na podlahu v koupelně položí zrcátko, s jehož pomocí si postup holení kontrolují, jenže problém může spočívat v tom, že alespoň zpočátku může být dívka při pohledu do zrcátka poněkud dezorientovaná, protože zrcadlo má tu vlastnost, že všechno ukazuje obráceně, a může trvat delší dobu, než si na to dívka zvykne (ostatně podobný problém mohou mít ze začátku i někteří chlapci při holení vousů v obličeji). Možná, že Ti bude nějakou dobu trvat, než sama objevíš takovou polohu, která Ti pro holení bude nejlépe vyhovovat. Každý má trochu jiné tělo a záleží například i na tom, nakolik pružné máš vazy v takzvaném pletenci dolní končetiny.

    Poslední věc, na kterou bych chtěl upozornit, je ošetření pokožky po holení. Bohužel, většina dospívajících, kteří si holí chlupy, si pokožku po oholení ničím neošetřuje, což pak vede k zarůstání dorůstajících chloupků pod spodní vrstvu pokožky a k následné tvorbě červených pupínků, což jsou ve skutečnosti drobné lokální zánětlivé reakce v místech, kde chloupky zarůstají. Aby k tomu nedocházelo, doporučuje se nejprve hodinu po oholení a poté jednou až dvakrát denně po dobu dvou až tří dnů na oholená místa nanést buď panthenolovou mast, nebo alespoň pleťový krém pro citlivou pleť. Toto „krémování“ pokožky snižuje riziko zarůstání chloupků a tvorby červených pupínků až o 99%.

    Závěrem dodávám, že pokud se bojíš, že se holicím strojkem se žiletkovou hlavicí pořežeš, tak ho raději ani neber do ruky. Holení totiž vyžaduje pevnou ruku, a kdyby se Ti strojek v ruce třásl, riziko poranění by se několikanásobně zvýšilo. Také proto je vhodnější se před holením vykoupat, aby se tělo uvolnilo a ruka držící strojek byla klidnější. A samozřejmě, umýt se je třeba nejen před holením, ale také po holení. To znamená důkladně opláchnout veškeré zbytky pěny na holení i drobné částečky oholených chlupů, které mohou ulpívat na pokožce.

    Moje tělo - holky

    Dobrý den. Potrebujem poradiť. Som zdravotne znevýhodnená, a spolužiačky sa mi kvôli tomu smejú. Čo mám robiť? Keď som to povedala okoliu tak sa iba zasmiali a povedaly“ Nerieš to „. Čo ďalej?

    holka, 13 let, 13. června

    Milá dívko, 

    rozumím tomu, že tě chování tvých spolužaček vůči tobě trápí, rozhodně to není dobře, že se ti smějí kvůli tvému zdravotnímu znevýhodnění. Tvé okolí, kterému ses svěřila,  ti poradilo pouze to, abys to nuřešila. Potřebovala by jsi v tom nyní dospělou osobu, o kterou se budeš moct opřít, která tě v tom podpoří a vůči které budeš mít důvěru. Je možné, že si na své zdravotní znevýhodnění musíš sama nejdříve zvyknout a naučit se s tím žít. Vím, že to není vůbec snadné. A určitě by to chtělo o tom hodně mluvit s osobou, či osobami, které tomu, co se ti děje rozumí. Doporučila bych ti o tom promluvit se svou třídní učitelkou, případně školním psychologem. Můžeš také napsat na nějaký chat pro děti. A podrobně si o tom všem popovídat s někým z konzultantů. Určitě by jsi dostala i konkrétní rady, co máš dělat, co by ti mohlo ve tvé situaci ulevit. Už samotná možnost své trápení s někým sdílet, kdo tě pochopí může přinést úlevu a trochu víc klidu.  A když pak spolužačky uvidí, že ty sama jsi v klidu, a se svým zdravotním znevýhodněním vyrovnaná, tak tě budou takto brát takovou jaká jsi. Možná ta rada tvého okolí „neřeš to“ mohla znamenat i to, aby jsi zkusila brát sama sebe v klidu, není to žádný problém, vše je v pořádku a normální, jako u ostatních. Zkus najít cestu k přijetí sebe sama i se svým znevýhodněním a ono se to bude odrážet i na tom, jak se k tobě chovají spolužáci. Určitě tvé zdravotní znevýhodnění přináší nějaké tvé výhody, třeba v povaze, citlivosti, v nějakých schopnostech, které zase nemají ti ostatní. Je potřeba to brát ne jako tzv. „znevýhodnění“ ale jako tvou zvláštnost, která tě dělá specifickou. A tvůj úkol je sebepoznání, objevit sebe sama ve všech možnostech, které ti to dává. Pokud bys potřebovala o tom napsat víc, můžeš třeba využít náš chat, najdeš ho na www.detstvibeznasili.cz.  Tak ti moc držím palce. Poradce Centra Locika.

    Moje tělo - holky

    Dosažení orgasmu

    Jak dosáhnout ve 12 letech orgasmu ?

    holka, 12 let, 16. června

    Ahoj holko,

    Ve věku 12 let lze dosáhnout orgasmu (neboli pohlavního vyvrcholení) stejným způsobem, jako ve věku nižším nebo vyšším. Prvního orgasmu lze dosáhnout v různém věku. Někdy se stává, že jej dosahují i děti před nástupem puberty. Podle výzkumu věnovaného vývoji projevů sexuality u dětí a dospívajících (J. Bancroft: Sexual Development in Childhood, 2003, str. 164) činí průměrný věk prvního dosažení „předpubertálního“ orgasmu 8,5 let u dívek a 9,6 let u chlapců. To jen pro vysvětlení, že pokud jde o schopnost dosažení orgasmu, není tak důležité, zda Ti je 12, 11, 10, nebo třeba 9 let.

    Pokud jde o způsob, jímž lze orgasmus navodit, ten nejčastěji spočívá v mechanickém dráždění (stimulaci) vnějších pohlavních orgánů. U naprosté většiny žen a dívek je hlavním zdrojem dosahování příjemných pocitů stimulace klitorisu, respektive záhybu nad klitorisem, případně dalších tkání v okolí poševního vchodu. Naproti tomu stimulace (dráždění) v hloubce pochvy u většiny žen a dívek k dosažení orgasmu přímo nevede.

    Konkrétní způsob stimulace pohlavních orgánů vždy závisí na konkrétním jedinci. Univerzální „návod k použití“ pohlavních orgánů neexistuje, protože každému může vyhovovat něco jiného. Záleží výhradně na Tobě, abys Ty sama zjistila, jaké doteky a na jakých místech jsou Ti natolik příjemné, že mohou vést až k dosažení kýženého výsledku.
    Každý dospívající člověk je vlastně „velký průzkumník a objevitel“, protože prozkoumává svoje vlastní tělo a objevuje nové pocity, jichž lze jeho dotýkáním dosáhnout. Záleží Tedy na Tobě, aby sis Ty sama „zmapovala“ určité části svého těla a zjistila, jak reagují na přímý dotek či jiný druh stimulace.

    Moje tělo - holky

    Pouížvání tamponů

    Ahoj, mám dotaz ohledně tamponu. Menstruaci mám asi 2 měsíce a používám vložky. Jenomže začíná léto a s tím i voda. Na konci července jedu na dovolenou a tam půjdeme do aquaparku a jelikož jí mám teprve 2 měsíce, tak nemusí přijít přesně za 28 dní. Vím, že do vody si vložku vzít nemůžu, ale nevím jak se zavádí tampon, protože ho nikdo z rodiny nepoužívá a když to mamka dostane tak prostě nejde do vody. Mamka by mi to nejspíš koupila, protože o tom mluvila.

    Otázka tedy je: Jak si mám zavést tampon a není to nepříjemné?

    holka, 12 let, 15. června

    Ahoj holko,

    Je pravdou, že pokud má dívka menstruaci, měla by při plavání používat tampon, i když jinak používá vložky. Aplikace tamponu není sama o sobě nijak zvlášť obtížná ani časově náročná, ale dívce, která s tamponem nemá zkušenosti, může trvat delší dobu, než objeví ten nejvhodnější úhel pro jeho zavedení, který může být u každé dívky trochu jiný.

    Pro začátek doporučuji použít tampon bez tzv. aplikátoru, což je jakási plastová trubička, v níž je tampon umístěn a která se zavádí do těla společně s tamponem a poté se vysune, zatímco tampon zůstane uvnitř. Možná, že aplikátor je dobrý pro dospělé ženy nebo starší dívky, které už mají jeho používání dávno nacvičené, avšak u mladších a méně zkušených dívek může aplikátor zavedení tamponu naopak znesnadnit. Byly zaznamenány dokonce i případy, kdy se dívka aplikátorem poranila, konkrétně jeho koncovou částí s hranami vykrojenými do tvaru písmene „V“, které se při zavádění tamponu aplikátorem rozevírají směrem od sebe (viz obrázek zde).

    Mnohem bezpečnější a snadnější je podle mého názoru zavedení tamponu jen za použití prstů. Ze všeho nejdříve si umyješ ruce, aby se na tampon nedostaly mikroorganismy a drobné mechanické nečistoty. Pak si ale ruce důkladně osuš (tampon neber mokrýma rukama).

    Ze všeho nejdůležitější je volba vhodné tělesné polohy. Některým dívkám vyhovuje poloha v podřepu, případně vsedě s rozevřenýma nohama (jako na WC). Jinak můžeš vyzkoušet i tzv. „polohu žáby“, při níž sedíš s nohama ohnutýma v kyčlích a kolenou tak, že paty a chodidla k sobě navzájem přiléhají (podobně jako se „spínají ruce“ když někdo o něco prosí, v tomto případě se však nespínají ruce, nýbrž nohy). Některé dívky si dokonce aplikují tampon vestoje s jednou nohou na zemi a s druhou položenou na židli (jako kdyby chtěly na židli vystoupit, ale jen jednou nohou). Záleží na Tobě, jaká poloha Ti bude vyhovovat.
    Pomocí prstů se tampon zatlačí do otvoru v hymenu (neboli tzv. „Panenské bláně“), tedy do otvoru, kterým z těla při menstruaci vychází krev.

    Nejsnazší způsob je uchopení tamponu mezi palec a prostředníček jedné ruky, přičemž ukazováček téže ruky se položí na konec tamponu (ten konec, který patří „směrem ven“) a následně se použije k jeho dotlačení do příslušného tělesného otvoru. Šňůrka, která vychází z tamponu, by měla po jeho zavedení viset ven z otvoru hymenu, aby později bylo možné s její pomocí tampon vytáhnout. Také při vytahování tamponu je vhodné zvolit takovou tělesnou polohu, při níž budou dolní končetiny dostatečně rozevřené.

    Tampon je zavedený správně, pokud tě uvnitř těla netlačí. Problém může spočívat v tom, že když si dívka „zkušebně“ zavádí tampon v době mezi dvěma menstruacemi, může být jeho přítomnost v těle nepříjemná až bolestivá. Důvodem je, že v době mezi dvěma menstruacemi nemusí dívčiny pohlavní orgány produkovat dostatečné množství poševní tekutiny, která zvlhčuje vnitřní prostředí pochvy. Důsledkem je, že tampon v těle nenasákne a zůstane „tvrdý“ (zatímco po nasáknutí „změkne“), a proto jej dívka cítí při každém pohybu. Proto doporučuji s nácvikem vkládání tamponu počkat, až dostaneš menstruaci, nebo alespoň až se bude blížit její očekávaný termín (i když, jak správně uvádíš, menstruace se nemusí dostavovat zcela pravidelně).

    Častou chybou bývá, že si dívky ponechávají tampon v těle příliš dlouho. Tím sice „ušetří“ jeho výměnu, ale mohou si způsobit zdravotní obtíže spojené s příliš dlouhým zadržováním krve či jiných tekutin uvnitř pochvy. U dospělé ženy je optimální doba pro výměnu tamponu 6 až 8 hodin, u dívky raději nejvýše 6 hodin.

    Další důležitá věc je, že pokud s tamponem plaveš nebo chodíš do vody (což je ostatně důvod, proč se zajímáš o jeho používání), měla by sis jej vyjmout pokud možno co nejdříve poté, co vystoupíš z vody na břeh (samozřejmě za předpokladu, že neplánuješ jít za 5 minut zase do vody). Jakmile budeš vědět, že v nejbližších hodinách už do vody nepůjdeš, dojdi si na WC tampón vyjmout a vzít si místo něj opět vložku.

    Moje tělo - holky

    Růst chlupů

    Ahoj, je normální, že když se večer oholím, tak druhý den už tam mám zase chlupy?

    Ahoj Ty,

    Tělesné ochlupení dorůstá průměrným tempem okolo 1 cm za měsíc, což v přepočtu činí 0,33 mm za den. To sice není mnoho, ale na oholené pokožce mohou dorůstající chloupky vypadat nápadně. Proto mají někteří lidé pocit, že v prvních dnech po oholení dorůstají chlupy (případně vousy) rychle, zatímco v dalších dnech už pomalu, ačkoliv tempo jejich dorůstání se ve skutečnosti nijak zásadně nemění.

    Kromě toho je možné, že u Tebe chlupy dorůstají trochu vyšším než „průměrným“ tempem, což může být dáno například genetickými dispozicemi, které nelze měnit. Vrozená genetická „výbava“ každého jedince může ovlivnit nejen rozsah či hustotu ochlupení, ale i tempo jeho dorůstání. To však může být ovlivněno i hormonální nerovnováhou v pubertě, která je v naprosté většině případů jen dočasná.

    Je obtížné posoudit, zda tempo dorůstání chloupků je ještě „normální“, nebo už „abnormální“. U žen a dívek je za poruchu považováno spíše to, když tělesné ochlupení vyrůstá i tam, kde „normálně“ roste jen u mužů či chlapců, tj. zejména v obličeji (vousy), na břiše, ve svislém proužku pod pupíkem, na hrudníku a podobně. V takovém případě by se jednalo o poruchu zvanou hirsutismus.

    Jestliže jsi z nějakých důvodů nespokojená s tím, že Ti ochlupení po oholení dorůstá moc rychle, můžeš namísto běžného holení vyzkoušet depilaci pomocí speciálního elektrického strojku – depilátoru. V tom případě je ovšem třeba počítat s poněkud vyššími finančními náklady, než při pořízení běžného holicího strojku.

    Moje tělo - holky

    Používání tamponů

    Ahoj alíku a spol.
    Mám otázku, zda je možné přijít o panenství kvůli používáním tampónu ?
    předem děkuji za odpověď

    holka, neznámý věk, 12. června

    Ahoj holko,

    Riziko porušení hymenu (neboli tzv. „panenské blány“) při zavádění tamponů je naprosto zanedbatelné, zejména pokud zvolíš tampon přiměřené velikosti.
    Případný výskyt obtíží při zavádění tamponu závisí na různých individuálních vlastnostech hymenu (pružnost tkáně, rozměry otvoru v hymenu), avšak u naprosté většiny dívek má otvor v hymenu dostatečnou šířku na to, aby jím bylo možné tampon zavést, a pružnost hymenu je dostatečně vysoká na to, aby „vydržel“ mírný tlak, který může být se zaváděním tamponu spojen. I kdyby byl tampon „moc velký“ nebo otvor v hymenu „moc malý“, pokus o jeho zavedení by skončil spíše poškozením tamponu než poškozením hymenu. Obecně tedy platí, že zavádění tamponu není samo o sobě nebezpečné, i když vyžaduje určitou dávku „šikovnosti“ a zejména první pokus o jeho zavedení nemusí být hned úspěšný.
    Používání tamponu sice není věkově limitováno, tedy není přesně stanoveno, odkdy jej dívka může používat, nicméně během prvních dvou let od první menstruace může být používání tamponu provázeno nepříjemnými pocity. U mladších dívek totiž nemusí být prostředí pochvy dostatečně vlhké, kvůli čemuž tampon uvnitř těla dostatečně nenasákne, tj. zůstává příliš tvrdý, což může vyvolávat zmíněné nepříjemné pocity. Avšak i v tomto ohledu záleží na individuálních vlastnostech každé jednotlivé dívky. Některé dívky (i dospělé ženy) snášejí tampon dobře, jiným jeho používání způsobuje nepříjemné pocity. Záleží především na tom, zda Ti používání tamponu bude vyhovovat.

    Moje tělo - holky

    Jak vyrůst?

    Ahoj poradno,

    když jsme měřili svoji výšku ve třídě, měla jsem naměřených 155 centimetrů. Nebyla jsem spokojená, přesto učitelé říkali, že mám nadprůměrnou výšku. Ale doktorka řekla že budu mět menstruaci za 3 měsíce a pak přestanu růst. Asi si myslíš, že je to nesmysl, ale moje mamka taky přestala růst, když začala mět menstruaci.

    Jak si mám vyrůst do výšky rychleji?

    Měj se hezky,
    Nešťastná Jedenáctiletá Erika....

    Erika, 11 let, 24. května

    Ahoj,
    tvoji učitelé mají pravdu v tom, že je tvoje výška nadprůměrná, ale o zbytku tvrzení, které uvádíš, se dá s úspěchem pochybovat. Jednak mi není příliš jasné, jak by mohla tvoje lékařka s jistotou vědět, že za tři měsíce dostaneš menstruaci a jednak je skutečně nesmysl, že by dívky, které začnou menstruovat, přestaly růst. Jistě se mohou najít případy, kdy se tomu tak stane, ale není nic jiného než shoda okolností. Menstruace nemá na růst absolutně žádný vliv. Některé dívky začínají menstruovat třeba i v deseti letech a rozhodně to neznamená, že by přestaly růst. To je skutečně už dávno překonaná pověra, tudíž se nemusíš ničeho obávat a klidně nech své tělo růst dál tak, jak uzná samo za vhodné.
    Měj se hezky!
    Bára

    Moje tělo - holky

    Menstruace a masturbace

    Ahojky, dnes 22.5. 2022 jsem dostala svojí první menstruaci... Když jsem dostala menstruaci, můžu masturbovat dál??? Je to v pořádku??? Díky za odpověď ok

    holka, 22. května

    Ahoj holko,

    Ano, můžeš. Nástup první menstruace rozhodně neznamená, že bys neměla nadále vykonávat masturbaci.
    Je možné, že během určité fáze menstruačního cyklu (tzv. deskvamační fáze, která trvá nejčastěji 3 - 4 dny), nebudeš mít na masturbaci „chuť“ či „náladu“, což je dáno hormonálními změnami, k nimž během jednotlivých fází menstruačního cyklu dochází. Když se Ti ale masturbovat chce, neměla by ses v této normální, přirozené a zdraví prospěšné činnosti nijak omezovat.

    Moje tělo - holky

    Opožděná puberta?

    Dobrý den, chtěla bych se zeptat na pár dotazů:

    1. Je mi čtrnáct, ale vůbec na to nevypadám, mám pocit, jako kdyby u mě nezačala vůbec puberta. Dříve jsem byla dost hubená, teď jsem přibrala (ne tuky, ale poctivim cvičením mám poměrně pěknou a silnou postavu) a pořád nic. Hlavně nemám menstruaci a to mě štve. Když jsem byla na třináctileté, tak se doktor divil, za rok pořád nic, začínám být nervózní
    2. Existují nějaká jídla, která mohou alespoň o ždibeček podpořit růst, nebo vývoj? Která mohou alespoň trošičku pomoct? Nebo nějaké bylinky, prostě něco krom léků
    3. Je vůbec normální, že se po čtrnácti téměř vůbec nedostavuje puberta? Jak na tom asi jsem, tak: Nemám menstruaci, téměř nemám prsa (jakože trošku jsou pod tričkem vidět, když je úplé, jinak ne) a ochlupení mám taky trochu. Prostě i oproti mnohem mladším lidem jsem v tomhle směru hrozně pomalá
    4. Stálo by tohle za návštěvu lékaře, nebo bylo by to na léky?

    Pardon, že píší sem, ale s nikým se o tom nemohu bavit, mamka dělá, jako kdyby žádná puberta neexistovala a tohle slovo ještě téměř ani nevyslovila přede mnou, tak nevím, jak bych to s ní řešila :-$

    Děkuji vám všem $>

    holka, 14 let, 13. května

    Ahoj holko,

    1) První menstruace neboli menarché se dostavuje nejčastěji ve věku 12 až 14 let, avšak za normální je považováno i širší věkové rozmezí 11 až 15 let. Důvod ke znepokojení by nastal pouze v případě, že by se menarché nedostavila ani po dovršení patnáctého roku věku. V tom případě je třeba se svěřit gynekologovi/gynekoložce, například na první gynekologické prohlídce, na kterou se dle vyhlášky o preventivních prohlídkách chodí právě ve věku 15 let.

    2) Obecně platí, že pro tělesný růst a vývoj je zapotřebí zajistit si dostatečné množství kvalitních potravin. Růst a vývoj je totiž spojen se zvýšeným výdejem energie, který je třeba kompenzovat. Nicméně žádná „zázračná“ potravina ani bylina „na růst“ neexistuje.

    3) Podle popisu u Tebe puberta sice nastupuje poněkud mírnějším tempem (tedy pomaleji a méně výrazně, než u většiny ostatních), avšak nelze říci, že by se vůbec nedostavila. Například vývoj prsů je u Tebe přinejmenším na 2. stupni, což znamená, že již dochází ke zvětšování prsních bradavek. Také se zmiňuješ o tom, že máš ochlupení, i když „jen trochu“ (pokud by u Tebe puberta dosud nezačala, neměla bys „ani trochu“).

    4) Pokud by se jednalo o tzv. pravou opožděnou pubertu, návštěva lékařského pracoviště (konkrétně endokrinologie) by byla namístě. Vzhledem k tomu, že určité známky nastupující puberty se u tebe již dostavily (např. začínající ochlupení či počáteční stádia vývoje prsů), se o opožděnou pubertu zřejmě nejedná. Nicméně úroveň hladiny pohlavních hormonů v krvi, která je pro určení opožděné puberty rozhodující, lze zjistit pouze na základě laboratorního vyšetření. Jestliže opravdu trpíš obavami, že se Tvoje tělo nevyvíjí tak, jak by mělo, stálo by za to navštívit praktického lékaře a požádat jej o vystavení poukazu na vyšetření na endokrinologii.
    Pro návštěvu lékaře je ovšem nutný doprovod alespoň jednoho z rodičů. Nejprve bys tedy musela přesvědčit maminku, že puberta existuje, a že to není žádné sprosté slovo, které by se mezi lidmi nemělo ani vyslovovat.

    Na jednu stranu je pochopitelné, že Tě znepokojuje srovnání s „vyspělejšími“ vrstevníky, přesněji řečeno „vrstevnicemi“. Ale puberta není závod, ve kterém by se soutěžilo o to, čí tělo bude dříve vyspělé.
    Pomalejší tempo dospívání je ze zdravotního hlediska spíše výhodou, protože tolik nevyčerpává organismus a není spojeno s tak velkými energetickými nároky, jako v případě, že puberta probíhá prudce a překotně. Navíc lidé, kteří začnou dospívat později, začínají „z lepšího základu“. To znamená, že jejich tělo je na dospívání lépe připraveno (mám na mysli vyšší tělesnou hmotnost, větší podíl svalové hmoty, rozvinutější schopnost těla „hospodařit“ s energií a podobně).

    Pokud jde o nevýhody pozdějšího nástupu dospívání, ty jsou spíše psychické. Jde o to, že později dospívající člověk se mezi svými vrstevníky může cítit „divně“, protože určité tělesné znaky jsou u něj méně vyvinuté. Právě proto je ale důležité, aby ses nesrovnávala se svými spolužačkami či jinými dívkami Tvého věku, nýbrž věnovala pozornost sobě samotné. Můžeš například sledovat, jak se postupně vyvíjí či ještě budou vyvíjet různé viditelné tělesné znaky na Tvém těle.

    Především jde o to, aby Ti pomalejší tempo vývoje sekundárních pohlavních znaků (k nimž patří například ochlupení, u dívek růst ňader a podobně) nenarušilo Tvoje kladné sebepojetí a nesnižovalo Tvé sebevědomí. Jako člověk máš svoji hodnotu bez ohledu na to, že se u Tebe ve čtrnácti letech dosud nedostavuje menstruace, Tvoje ochlupení není tak husté a ňadra nejsou tak velká, jak bys možná chtěla. To vše jsou tělesné znaky, které se mohou dostavit buď dříve, nebo později (a pokud by se nedostavily ani po dovršení patnácti let věku, vždy je tu lékař-specialista, který může posoudit, zda trpíš nebo netrpíš nějakou poruchou vývoje). Mnohem důležitější je, aby ses na svoje Tělo a vůbec na svoji osobnost dokázala dívat pozitivně a nehledat na sobě jen samé nedostatky.

    Moje tělo - holky

    Velikost ňader

    Ahoj ,
    Je mi 13 a holkám ve třídě je už 15 ( některým, ale není jich moc je 14) narozeniny mám na začátku června. A všechny holky mají už velká prsa. Ja’ nemám žádný. Nechápu proč. Je mi 13 a i holky z nižších ročníků je mají velký. Kluci se po nich ohlížejí a mně říkají že se chovám dětsky. Chovající se ke mně jako k miminu. I učitelé.

    Otázky:

    1. jde nějak „dospět“ aby si o mně toto neříkali?
    2. jde nějak zvětšit prsa? Podprsenky nenosím, a máma mi říká až mi prý narostou.

    Prosím opravdu potřebuji nějak zvětšit prsa tak prosím o radu.

    dívka, 13 let, 12. května

    Ahoj dívko,

    Je smutné, že se kvůli své postavě trápíš. Na jednu stranu je pochopitelné, že se srovnáváš s ostatními spolužačkami, které jsou starší a tělesně vyspělejší, než Ty. A protože ani chování Tvých spolužáků není právě nejvhodnější (zřejmě se snaží dokázat si svoji „mužnost“ tím, že věnují nápadnou pozornost určitým tělesným částem spolužaček), není divu, že Ti problém s menšími ňadry, jak se říká, „jde na nervy“.

    Než odpovím na Tvé dvě otázky, chtěl bych Tě jen ujistit, že jako člověk máš svoji jedinečnou hodnotu bez ohledu na to, jak vypadá Tvůj hrudník nebo jakákoliv jiná část Tvého těla. Rozhodně není nějakou Tvojí „povinností“ mít stejně vyvinuté nebo i vyvinutější ňadra, než Tvoje (navíc ještě starší) spolužačky.
    Důležité je, abys kvůli svojí postavě neztrácela sebevědomí a necítila se kvůli prsům nějak „méněcenná“. Možná to zní jako prázdné řeči někoho, kdo se do Tvých problémů nedovede plně vcítit (přiznávám, že jako chlapec jsme měl v Tvém věku jiné problémy), ale hodnota lidské bytosti opravdu nespočívá v tom, jak velká má prsa.

    Nyní k Tvým dvěma dotazům:

    1) Jen těžko můžeš ovlivnit, co o tobě ostatní lidé říkají nebo neříkají. Jde totiž o to, že pokud někdo chce za každou cenu kritizovat druhého nebo druhou, vždycky si k tomu nějakou záminku najde. Kdyby to nebyla „malá prsa“, mohlo by to být něco jiného, třeba pihy, brýle, oblečení a podobně. Důležité je, aby sis proti takové „kritice“ (která může ve skutečnosti hraničit až s ubližováním, tedy minimálně v psychické rovině) dokázala vytvořit jakýsi „obranný štít“ v podobě dostatečně rozvinutého sebevědomí.
    Jednoduše řečeno jde o to, abys nepodléhala tomu, co o Tobě říkají ostatní, ale abys dokázala sama sebe hodnotit dostatečně kladně. To znamená, že bys na sobě neměla hledat jenom samé nedostatky a pohlížet na sebe přehnaně kriticky.
    Růst prsů, stejně jako vývoj dalších tělesných znaků v období puberty, může probíhat značně individuálním tempem. Tělesné dospívání však rozhodně není nějaký „závod“, ve kterém by šlo o to, abys dospěla co nejdříve a co nejrychleji. Každý má své vlastní tempo.
    Neexistuje žádný přirozený a „běžně dostupný“ způsob, jak „urychlit“ vývoj tělesných znaků. Snad pouze v případě, že by se jednalo o tzv. opožděnou pubertu, by připadala v úvahu hormonální terapie, kterou může předepsat jedině lékař-specialista, jmenovitě endokrinolog (u dívek případně též gynekolog). O tzv. opožděnou pubertu se však jedná pouze v případě, kdy ani po dovršení 14 let u dívek (nebo 15 let u chlapců) nedošlo k nástupu vývoje sekundárních pohlavních znaků (např. ochlupení v okolí pohlavních orgánů apod.). Ve všech ostatních případech se jedná pouze o variantu normálního vývoje.

    2) „Zvětšení“ prsou sice možné je, ať již hormonálně nebo chirurgicky, avšak u dospívající dívky se k němu zpravidla nepřikračuje, protože její tělo se stále ještě vyvíjí. Růst a vývoj prsů může probíhat značně individuálně, a proto je opravdu třeba počkat, protože jakékoliv radikální „opatření“ by nakonec mohlo být předčasné.
    Pokud jde o vývoj prsů, ten probíhá v několika stupních či stádiích. V 1. fázi vypadá hrudník dívky stejně, jako hrudník chlapce. Ve 2. stádiu se zvětšují prsní bradavky, ale hrudník je zatím ještě „dětsky plochý“. Jinak řečeno, zvětšené bradavky jsou „nasazeny“ na dětsky rovném hrudníku. Ve 3. stupni se rozšiřují prsní dvorce (což jsou tmavší kroužky kolem bradavek) a na hrudníku se ukládá větší množství tělesného tuku, než na jiných částech těla. Ve 4. stádiu mají ňadra zahrocený tvar s vystupujícími prsními dvorci, v 5. stupni je tvar ňader zaoblený a prsní dvorce poklesnou na úroveň základního obrysu prsu. Přitom však velikost ňader je individuální, tedy u každé ženy trochu jiná. Navíc není přesně stanoveno, v jakém věku by dívka měla jednotlivých stupňů vývoje dosáhnout.

    Samozřejmě, že dojmu větších ňader bys mohla dosáhnout nošením podprsenky s jakýmisi „vycpávkami“, což by Ti možná zvýšilo sebevědomí, ovšem je třeba si uvědomit, že problém se neodstraní tím, že se nějak zakryjí či zamaskují jeho vnější projevy. Ve skutečnosti totiž nejde o to, jak velká jsou Tvoje prsa nebo jak působí na ostatní, ale o to, jak Ty sama sebe vnímáš. Tvůj problém se nevyřeší tím, že se Ti zvětší prsa, ať už „od přírody“ nebo pomocí nějaké „kouzelné“ podprsenky (typu lift-up), nýbrž tím, že se naučíš na svoje tělo pohlížet pozitivně. Jde o to, abys nehledala nedostatky v tom, že určitá část těla u Tebe momentálně vypadá trochu jinak, než u spolužaček. To ve skutečnosti není nějaká Tvoje „chyba“ či „nedostatek“. Ve skutečnosti je docela dobře možné, že jsi velmi pohledná, jenom si to nedovedeš připustit.

    Navíc rozhodně neplatí, že čím má dívka větší prsa, tím je „lepší“ nebo „hodnotnější“. Například Tvému chlapci, až nějakého budeš mít, by ňadra nadměrné velikosti mohla „překážet“ při objímání. Nemusíš se obávat, že si kvůli menším rozměrům ňader nikoho nenajdeš. Možná, že Tvoji spolužáci se „ohlížejí“ po dívkách s bujným poprsím, ale to dělají spíše proto, že mají pocit, že to od nich ostatní chlapci jaksi očekávají. Ve skutečnosti si však chlapec nevybírá dívku podle velikosti ňader, nýbrž podle jejích osobních vlastností.
    Nezáleží na tom, jak vypadáš, ale jak se chováš.

    Je jen málo pravděpodobné, že by menší rozměry prsou byly projevem nějaké poruchy. Nicméně v případě, že by ani po dovršení čtrnácti let věku nedošlo k tzv. elevaci prsních bradavek, tedy k jejich zvětšení a napřímení, by bylo namístě se svěřit praktickému lékaři pro děti a dorost, případně požádat o poukaz na vyšetření na endokrinologii z důvodu podezření na opožděnou pubertu.

    Moje tělo - holky

    Růst prsů

    Ahoj Alíku,a spol. Chtěla bych se zeptat jestli je normální že mi chvilku rostly prsa a už mi asi 2 roky nerostou prostě mi už přestaly bolet jsem strašně plochá nemám žádné prsa už mě to hodně trapný,ostatní holky už mají prsa ale já ještě ne, porostou mi ještě někdy nebo už ne?? Prostě už mě přestaly bolet to znamená že už mi neprošlo nebo co to všechno znamena vůbec to nechapu.a kdy mi už Teda začnou růst jsem z toho hrozně spatna;-(😭😭, prosím pomozte,a děkuji za odpoved

    holka, 14 let, 11. května

    Ahoj holko,

    Růst prsů zpravidla neprobíhá plynule, nýbrž v několika fázích. Vývoj prsů má celkem 5 stupňů, přičemž zejména mezi dosažením 4. a 5. stupně může být různě dlouhá časová prodleva, někdy až několik let. Rozdíl mezi čtvrtým a pátým stupněm spočívá v dalším zvětšení prsů, navíc ve čtvrtém stupni je kromě prsní bradavky výrazně vystouplý i prsní dvorec, zatímco v nejvyšším, pátém stupni, dochází opět k poklesu prsního dvorce na úroveň základního obrysu prsu. Více než popis napoví obrázek který si můžeš prohlédnout zde. (vlevo je čtvrtý stupeň, vpravo pátý).

    Pokud jde o bolest při růstu prsů, ta se dostavuje obvykle pouze mezi prvním a druhým a druhým a třetím stupněm vývoje. Další vývoj prsů (mezi třetím a čtvrtým a čtvrtým a pátým stupněm) již zpravidla nebývá provázen nepříjemnými pocity. Jestliže tedy prsa nebolí, nemusí to nutně znamenat, že nedochází či nedojde k jejich dalšímu vývoji.

    Jistěže i po dosažení 5. stupně vývoje prsů existují mezi jednotlivými ženami či pohlavně „vyspělými“ dívkami určité individuální rozdíly týkající se rozměrů prsů, přesněji řečeno množství tukové tkáně uložené pod prsními bradavkami v okolí mléčných žláz. Pokud je u Tebe celkové množství tělesného tuku spíše nižší, nelze očekávat, že prsa budou nějak výrazně větší, i když rozložení tělesného tuku na jednotlivých částech těla (ňadra, boky) se řídí i úrovní hladiny pohlavních hormonů v krvi. Nicméně obecně platí, že kombinace štíhlého těla a výrazně „vyvinutého“ poprsí je spíše vzácná a nelze ji považovat za zcela přirozenou.

    Důležité je, abys na své tělo nepohlížela příliš kriticky. Svoji postavu bys neměla srovnávat ani s ostatními dívkami, ani s nějakým pomyslným ideálem typu „90-60-90“. Příliš mnoho dívek se trápí myšlenkami, že všechny ostatní dívky mají nějak „lepší“ prsa, ať již se jedná o jejich rozměry nebo tvar (podobně jako řada chlapců se zbytečně znepokojuje kvůli rozměrům či tvaru jejich penisů).

    Především je důležité, abys na sobě nehledala jen samé chyby či nedostatky. Méně rozměrná ňadra mohou být v určitých souvislostech spíše výhodou, například při výběru oblečení (například šaty ti lépe „padnou“). Nehledě k tomu, že dívky s výrazně rozvinutým, až „bujným“ poprsím, se mnohdy stávají terčem nevhodných až obscénních narážek ze strany vrstevníků opačného pohlaví. Abnormálně vyvinutá ňadra mohou ve skutečnosti představovat mnohem větší problém, než „plochý“ hrudník, který ostatně ani nemusí být tak „plochý“, jak se obáváš. Ze zdravotního hlediska je podstatné, zda už došlo k vývoji mléčných žláz a prsních bradavek, respektive i prsních dvorců. Samotné množství tuku v oblasti ňader představuje spíše kosmetický či estetický problém, nežli problém zdravotní.

    Případné obtíže se mohou dostavit spíše v oblasti zdraví duševního, a to tehdy, když dívka kvůli rozměrům či tvaru ňader trpí narušením sebevědomí. Rozhodně neplatí, že dívka s ňadry menších rozměrů si může připadat „méněcenná“ a řešit svůj „problém“ například různými vycpávkami či podprsenkami typu „push-up“. Důležitější je umět vůči svému tělu zaujmout kladný postoj a nehledat na sobě jen samé „nedostatky“.

    Na místě nejsou ani případné obavy, že by Ti rozměry či tvar ňader mohly nějakým způsobem komplikovat navazování vztahů. Ne každý chlapec dává přednost rozměrnému poprsí. Naopak, méně rozměrná ňadra Tvému chlapci umožní, aby se k Tobě při objímání důkladněji přitiskl, aniž by Ti způsobil nepříjemné pocity přílišným stlačením ňader. Časem možná objevíš i nějaké další výhody Tvojí postavy.
    Obávat se nemusíš ani případných komplikací při budoucím kojení dítěte, neboť již během těhotenství prochází tělo ženy jakousi „hormonální přestavbou“, během níž se mimo jiné zvětšují prsa. Zajímavé je, že u těhotných a kojících žen se rozměry ňader víceméně „srovnávají“, tj. prsa jsou u většiny z nich přibližně stejně velká bez ohledu na to, jak velká byla před těhotenstvím, respektive kojením. Po odeznění hormonálních změn spojených s mateřstvím se ňadra opět zmenšují.

    Jinak mne nenapadá žádný další důvod ke znepokojení kvůli rozměru ňader. Nicméně pokud máš přesto obavy, že se Tvoje tělo nevyvíjí tak, jak by mělo, respektive v případě, že u tebe dosud nedošlo ani ke zvětšení prsních bradavek (tj. bez ohledu na tvar hrudníku a množství tuku mají přibližně stejný tvar a rozměr, jako v dětství před pubertou), případně pokud nedochází ani k rozvoji dalších sekundárních pohlavních znaků (např. pubického ochlupení apod.), by bylo namístě svěřit se lékaři-specialistovi v oboru endokrinologie. Poukaz na vyšetření na endokrinologii vystavuje praktický lékař pro děti a dorost.

    Moje tělo - holky

    Jak cvičit na zadek?

    Zdravím, potřebovala bych poradit. Mám strašně malý zadek a chtěla bych ho větší, jenže moje 20 letá ségra říkala, že když budu cvičit na větší zadek, tak se mi může ještě víc zmenšit a že to není dobré, protože jsem ve vývinu. Je to pravda? A kdyby nebyla, jaké cviky mám provádět, aby byl větší? Na internetu vždy uvádí jiné cviky… :-)

    holka, 14 let, 6. května

    Ahoj,

    oceňuji, že se zajímáš o to, jak bys měla cvičit, aby to pro Tebe bylo dobré. Je pravda, že jsi ve vývinu, jak říká Tvá sestra, takže Tvé tělo se ještě bude měnit. Cvičení je v pořádku, v přiměřené míře Tvůj vývin neovlivní, naopak je zdraví prospěšné. Bohužel, nejsme schopni Ti poradit, co přesně bys měla cvičit, není to náš obor. S tím by Ti nejlépe dokázal/a poradit fitness trenér/ka. Zkus poprosit rodiče, jestli by Ti mohli zajistit konzultaci u někoho, kdo se cvičením zabývá. Věřím, že i oni budou rádi, že bys ráda cvičila správně a podpoří Tě. Pokud by rodiče nechtěli, můžeš se zkusit zeptat učitele/učitelky tělocviku, i oni mají v této oblasti znalosti.

    Modrá linka

    Moje tělo - holky

    Porušený hymen

    Ahoj poradno, mám další dotaz. Chtěla bych se zeptat, na to jak pozná gynegolog že je panenská blána protrhlá masturbací nebo pohlavním stykem. Já myslím že jsem si jí protrhla při pokusu masturbace a pak mi trochu tekla krev a teď bojím se návštěvy gynegologa. Sice ještě menstruaci nemám, ale máma stejně říká že až tak v 16, tohle trochu podceňuje. Děkuju moc, ahoj.

    holka, 12-15, 23. dubna

    Ahoj holko,

    K porušení hymenu (neboli „panenské blány“) při masturbaci zpravidla nedochází, protože většina dívek si při masturbaci stimuluje (dráždí) vnější pohlavní orgány (zejména klitoris, respektive záhyb nad klitorisem). K porušení hymenu by mohlo dojít při razantním zavádění cizích těles do pochvy, což však není obvyklý způsob vykonávání masturbace.

    Při porušení hymenu pohlavním stykem zpravidla dochází k výraznému rozšíření otvoru v hymenu. Následnou restrukturací („přestavbou“) tkáně se ze zbytků hymenu stanou tzv. carunculae hymenales, což jsou drobné lalokovité výběžky tkáně lemující poševní vchod. Avšak neexistuje způsob, jak zjistit, zda k porušení hymenu došlo pohlavním stykem nebo jiným způsobem.

    První menstruace (menarché) se dostavuje nejčastěji ve věku 12 až 14 let. Za normální se považuje její nástup do 15 let věku. Pokud by se menarché nedostavila ani po dovršení patnáctého roku věku, bylo by vhodné se svěřit praktickému lékaři, případně přímo gynekologovi.

    Moje tělo - holky

    Změna hlasu u dívek

    Ahoj, kdokoliv kdo mi odpoví c: chtěla bych se zeptat jestli nemůžu nějak udělat muj hlas aby zněl víc dospěle. Je mi 13 a zním hrozně dětsky, potřebuju to na zpívání protože to co zpívám nezní tak jak by mělo kvůli mému hlasu :(( budu ráda za odpověd <3

    13 let, 22. dubna

    Ahoj,

    U dospívajících dívek nebývá změna hlasu natolik nápadná, jako u chlapců. K jejímu zahájení může dojít kdykoliv mezi 12. a 18. rokem, přičemž trvá půl roku až dva roky, než se hlas usadí na nové frekvenci. Nástup tohoto procesu nelze nijak urychlit.

    Pod vedením hlasového specialisty (např. učitele zpěvu či sbormistra) se sice můžeš naučit svůj hlas do určité míry modulovat, avšak jedná se spíše o dlouhodobý proces (většina lidí, kteří o něco takového usilují, zvládne naučenou modulaci hlasu v lepším případě za několik let). Je pravděpodobné, že dříve, než by ses naučila hlas modulovat, u Tebe proběhne změna hlasu „přirozenou“ cestou.

    Možná, že někde na internetu najdeš „zaručené recepty“ na zhrubnutí hlasu, jejich spolehlivost je však velmi sporná. Nehledě k tomu, že některé z nich mohou být zdraví škodlivé.

    Kvůli tomu, že Tvůj hlas zní „dětsky“, by ses neměla trápit. Vyšší frekvence (kmitočet) hlasu je při zpívání spíše výhodou, protože dítě může díky většímu rozsahu a výšce svého hlasu zazpívat i to, co naprostá většina dospělých ani při nejlepší vůli nezazpívá.
    Zatímco u dětí, ať již dívek nebo chlapců, činí rozsah frekvence hlasu 200 až 500 Hz (hertzů), u dospělých žen to je 150 až 350 Hz a u dospělých mužů dokonce pouze 80 až 200 Hz. Přitom se jedná o průměrné údaje, a tudíž „cvičený“ hlas může při zpěvu dosahovat i vyšší frekvence (např. dětský, respektive chlapecký soprán, dosahuje frekvence okolo 880 Hz).

    To, co považuješ za „nedostatek“, může být ve skutečnosti naopak výhodou. Záleží na úhlu pohledu. Možná, že by ses neměla hodnotit tak kriticky. Nemohu posoudit, zda Tvůj hlas či zpěv zní tak, „jak by měl“ (otázkou je, kdo nebo co rozhoduje o tom, jak by Tvůj zpěv či hlas vlastně měl znít), ale nakonec nezáleží na tom, jak „kvalitní“ je Tvůj pěvecký výkon, protože hlavní věc je, aby Ti zpěv přinášel radost a potěšení. Důležité není zpívat „dokonale“, ale zpívat s láskou.


    Prosba od Alíka

    Podpořte prosím
    Modrou linku!