Milá dívko,

děkujeme za důvěru. Situace, kterou popisuješ musela být opravdu nepříjemná. To, co se ti stalo, se může stát každému a ze strany spolužáků to není správné, že se ti za to smějí. Většinou takové události spraví čas. Spolužáci na to postupně zapomenou a zaměří se na něco jiného. Teď jsou prázdniny a ty by tomu také mohly hodně napomoci. Nejlepší bude, když ty sama tomu už nebudeš věnovat pozornost, spolužáky ignorovat nebo si i z té události sama udělat legraci. Spolužáky na tom posmívání nejvíce baví, že to toho druhého nějak rozčiluje nebo znejišťuje. Zkus si proto jejich chování nevšímat, zaměř se na ty spolužáky, se kterými máš dobré vztahy, věnuj se tomu, co máš ráda, soustřeď se na výuku a ono se to nejspíš vše upraví samo. Pokud by to přetrvávalo, tak bude dobré o tom říci někomu dospělému ve škole. Můžeš jít za třídní učitelkou nebo školním psychologem. Jejich starostí by mělo být ti s šikanou ve třídě pomoci. Tak ti v tom držím palce. Poradce Centra Locika

Milá dívko,

děkujeme za důvěru. Svěřuješ se poradně s tím, že ve škole zažíváš šikanu díky svému malému vzrůstu. Navíc narážíš na nezájem vaší třídní učitelky. To by se dít nemělo. Šikana do třídy nepatří a učitelka by se měla postarat o to, aby se ve třídě každý mohl cítit dobře a v klidu. Každý učitel by měl vědět, co dělat v případě, že se dozví o tom, že v jeho třídě je šikana. Máš právo na to, aby škola tvou situaci řešila a postarala se citlivým způsobem o její zlepšení. Doporučila bych ti znovu zajít za svou třídní učitelkou, nejlépe společně s rodiči. Na svou situaci můžeš upozornit také vašeho školního psychologa. I ten má za úkol takové případě řešit a pomáhat ve škole dětem, které se stanou obětí šikany. Tak zkus za někým ve škole zajít a o své situaci povědět. Máš na to právo. Pokud si budeš chtít o své situaci víc podrobně popovídat, můžeš využít náš chat. Najdeš ho na www.detstvibeznasili.cz. Je anonymní. Zde jsou poradci pro děti, v podobné situaci jako ty. Můžeš si zde s nimi o všem podrobně napsat a společně najít možné kroky k tomu, aby se tvá situace zlepšila. Nezůstávej na své problémy sama. Neboj se ozvat. Držím ti palce, poradce Centra Locika

Milá dívko,

děkujeme za důvěru. Je moc dobře, že ses rozhodla napsat o tom, co se ti děje ve škole. Šikana není tvoje vina a jediné možné řešení je zamezit tomu, aby se k tobě spolužáci takto chovali. O to by se měla postarat škola. Myslím, že rodiče by měli školu důrazněji požádat o to, aby zamezila šikaně vůči tobě. Pokud by se nic nezměnilo, je dokonce možné oznámit šikanu na policii. I to mohou rodiče škole zdůraznit. Škola má povinnost ti zajistit klidné a bezpečné místo, kde se můžeš učit a připravovat na svůj život. Tvojí situaci by bylo nyní nejspíš lepší probrat trochu podrobněji. Pokud budeš chtít, můžeš se obrátit na náš specializovaných chat, kde se tímto zabýváme. Najdeš ho na www.detstvibeznasili.cz, je to chat Centra Locika. Najdeš zde dětské poradce, kteří pomáhají dětem, které prožívají šikanu či jiné násilí. Chat je anonymní a je otevřený každý všední den od 13ti do 17.30ti. Neboj se ozvat, nezůstávej na své starosti sama. Poradce Centra Locika

Milý pisateli,

děkujeme za důvěru. Obracíš se na poradnu s tím, že ti vadí chování tvých spolužáků vůči tobě. Ty ti říkají slovem, kterému nerozumíš. A celkově nerozumíš tomu, z jakého důvodu ti tak říkají a co mají na mysli. Slovo „úchyl“ má více významů a obecně označuje někoho, kdo se něčím „odchyluje“, tedy liší od toho, jak to je běžné. Ale proč spolužáci používají právě tohle slovo a jaký to má tedy pro ně význam ti nemohu napsat. Z toho, co píšeš, tak se domnívám, že ani oni sami to dobře nevědí a prostě používají slovo, kterému nerozumí a důvodu proč ho používají vůči tobě, také ne. Z tohoto důvodu bych ti doporučila abys to zkusil spíš ignorovat. I když ti rozumím, že ti to není příjemné a vadí ti to, nejlepší bude, když na to nebudeš nijak odpovídat. Zkus dělat jako kdyby jsi to neslyšel. Myslím si, že hlavní smysl toho, proč ti tak říkají, je provokovat, možná tě chtějí jen urážet. Ale určitě tím nechtějí sdělit něco o tom jestli takový jsi či nejsi. Oni sami to nevědí a nemají v tom tedy žádnou pravdu. Je možné, že je v tvém chování něco, čemu spolužáci nerozumí a přijde jim to „divné“ či odlišné od jejich chování. Možná jsi v něčem pro ně jiný. Ale to je v pořádku. Každý člověk je osobitý a má na sobě něco, co se druhým líbit může a co nemusí. Důležité je umět přijmout sebe samé takoví jaký jsme. Zkus se soustředit na ty spolužáky, se kterými se bavit můžeš a se kterými máš dobrý vztah. A těch ostatních si zkus nevšímat. Sám pro sebe pak můžeš zkusit porozumět tomu, v čem jsi pravděpodobně pro druhý jiný. Třeba se na to zeptej vašeho školního psychologa. Ale nijak to pak nemusíš vysvětlovat těm druhým. Je to důležité jen pro tebe samotného. Držím ti v tom palce. Poradce Centra Locika

Zdravíme Tě z Modré linky,

ve své další zprávě Alíkovi píšeš o tom, jak se máš ve škole. S tím, jak se k Tobě chovají spolužáci, se nic k lepšímu nezměnilo, a navíc jsi už bezradná a cítíš se na hraně.

Věřím, že je to moc náročné. Nedivím se, že prožíváš stres, deprese, že pláčeš. Píšeš také, že přemýšlíš o smrti. Takové myšlenky by v podobně náročné situaci možná přepadly kdekoho. Je proto určitě dobře, že si říkáš o pomoc.

Moc bych Ti přála, aby se Ti ve škole dařilo lépe. Píšeš, že nevíš, co máš dělat. Oceňuji, že jsi zkoušela různé cesty, jak situaci zlepšit. Nevím ale, jestli jsi zkusila i něco jiného, než co píšeš ve své zprávě, například to, co Ti Alík doporučoval v minulých odpovědích. Teď totiž opravdu nejvíce pomůže obrátit se na někoho dospělého, například třídního učitele, metodika prevence, výchovného poradce nebo školního psychologa. Ti by se měli postarat o to, aby se Ti ze strany spolužáků nedělo to, co píšeš. Stejně tak by Ti měli pomoci Tvoji rodiče (pokud je to možné), kteří se také mohou na školu obrátit. Přemýšlela jsi o tom, že by ses jim svěřila a poprosila je, aby Ti pomohli celou věc se školou začít řešit? Můžeš také kontaktovat přímo na Modrou linku, Lociku apod., kde je možné vše probrat více do hloubky.

Ráda bych Tě podpořila v tom, abys našla sílu situaci některým z popsaných způsobů řešit. Bojím se totiž, že když to Ty sama neuděláš, situace se zlepšovat nezačne, spíše naopak.

Kdyby Ti bylo opravdu těžko a myšlenky na smrt byly silné, je nejlepší volat přímo Linku důvěry - třeba Linku bezpečí 116 111, nebo Linku pro rodinu a školu 116 000, vše zdarma a nonstop.

Přejeme Ti, aby se vše proměňovalo k lepšímu,

Modrá linka

Milá dívko,

děkujeme za důvěru, je od tebe moc pěkné, že se zajímáš o to, jak pomoci své kamarádce. Největší pomoc pro kamarádku bude motivovat jí k tomu, aby se někomu dospělému s tím, co se jí děje, svěřila. Zkus jí říci, aby na to nezůstávala sama. Měla by vědět, že to, co se jí děje je vůči ní nespravedlivé, není to dobře a zaslouží si podmínky ve škole, ve kterých se bude cítit dobře. Ve škole by měly být osoby, které vědí co dělat v takových případech a jak tvé kamarádce prakticky pomoci. Zkus jí motivovat k tomu, aby se svěřila učitelce, pokud jí důvěřuje. Druhou možností je také to, abys jí nasměrovala na náš chat. Je to chat, který pomáhá dětem v podobných situacích. Děti se na nás mohou obracet s jakýmkoliv problémem a svěřit se s tím, co je trápí. Chat je anonymní, což může dát mnoha dětem odvahu o tom, co se jim děje, promluvit. Třeba by to mohl být dobrý, první krok pro tvou kamarádku. Najde zde dětské poradce, kteří s ní situaci podrobně rozeberou, podpoří jí a motivují jí k tomu, aby si našla pro sebe další pomoc. Pomůžou jí vymyslet, kde by to nejlépe mohlo být, jaké jsou její možnosti. Chat najde na www.detstvibeznasili.cz, je otevřený každý všední den, od 13ti do 17.30ti. a v sobotu od 9.00ti do 13.30ti. Tak se nám může ozvat. Držím vám oběma palce, Poradce Centra Locika

Ahoj Dorčo,

děkujeme Ti za důvěru, s jakou se na Alíka obracíš. Určitě není v pořádku, pokud Tvého spolužáka kluci ze třídy šikanují. Je od Tebe moc hezké, že Ti není jedno, co Tvůj spolužák prožívá a hledáš způsob, jak mu můžeš pomoci. Z Tvých řádků vnímám, že jsi empatická dívka. Zkouším si představit, jaké to pro Tebe musí být každý den vidět, jak je někomu jinému ubližováno. I to, jak se v danou chvíli cítí sám Tvůj spolužák. Dokážu si představit, že by mu mohlo pomoci, pokud bys mu zkusila vyjádřit svou podporu. Myslím, že mu může dodat sílu, pokud bude vědět, že na celou situaci není sám a je tu někdo, komu záleží na tom, co se mu děje.
Je dobře, že pan ředitel i učitelky šikanu ve třídě řeší. Píšeš ale, že to nepomohlo. Pokud si všímáš, že šikana spolužáka stále probíhá, napadá mě, že ve chvíli, kdy k ní dochází, se můžeš spolužáka zkusit zastat. Ukázat tak, že jsi na jeho straně a že s chováním kluků nesouhlasíš. Můžeš zkusit říct i jim samotným, že není správné jeho věcmi házet, řvát na sebe apod.
Někdy ale může být náročné se klukům, kteří druhé šikanují, postavit úplně sama. Věřím, že pokud čtyři kluci po třídě řvou sprostě a hází věcmi, může z nich jít i strach. Chtěla bych Ti dodat odvahu v tom, abys o všem informovala někoho dospělého, který by vše mohl vzít do svých rukou a spolužákovi se pokusit znovu pomoci. Rozumím, že může být demotivující, když už se to řešilo i s vedením školy a nic se nezměnilo, ale věřím, že by to ještě stálo za to znovu otevřít, když ta šikana stále trvá. V každé škole působí výchovný poradce a metodik prevence. Bývají jimi většinou některé z učitelek. Někdy je ve škole přítomný také školní psycholog. Zkus tak některou z těchto osob vyhledat a vše jim sdělit. Můžeš také spolužákovi nabídnout, že se jim může svěřit i on sám s tím, že šikana ve třídě i nadále pokračuje. A třeba mu i nabídnout, že vše půjdete říct spolu.

Přeji Tobě i Tvému spolužákovi, aby se šikanu podařilo vyřešit a školní třída pro Vás mohla být příjemným prostředím.

Pěkné dny,
Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

jsem ráda, že si pro sebe hledáš pomoc a radu, když se Ti děje něco nepříjemného. Dokonce sis i sám už hledal, co by se s tím dalo dělat, zkoušel jsi různé věci, to oceňuji, je vidět, že se snažíš. Chování kluků na hřišti, které popisuješ, rozhodně není v pořádku. Nikdo nemá právo se k Tobě takto chovat, zasloužíš si respekt a slušné chování. Pozorně jsem si četla vše, co jsi napsal a musím říct, že mi to zní jako šikana. Hlavně pokud se to děje pokaždé, když jste venku a pokud se takto chovají jen k Tobě. Je mi líto, že dokonce i kamarádi, se kterými se jinak normálně bavíš, se k přidávají k těm, kteří Ti ubližují a nijak se Tě nezastanou, to také není v pořádku. Píšeš, že všichni říkají, že se máš bránit. Nevím, koho tím myslíš, jestli ses už někomu svěřoval. Možná jsi to říkal rodičům nebo jiným kamarádům, kteří na to hřiště nechodí? Je dobře, že o tom s někým mluvíš. Chápu, že rada, aby ses bránil Ti moc nepomáhá. Jak píšeš, těžko můžeš sám vystačit na tři kluky.

Kdybych s Tebou mluvila osobně, zajímalo by mě, jak dlouho to vlastně trvá. Někdy, když je šikana v začátku, může stačit se vymezit, dát jasně najevo, že si takové chování nepřeješ a že pokud toho nenechají, budeš to dál řešit. Stává se, že ty, kteří ubližují, může odradit, když vidí, že ten, koho si vybrali, má sebevědomí a nenechá to jen tak. Někdy, když už je to ale víc „rozjeté“ na to dítě samo nestačí a je nutné, aby se do toho zapojili dospělí. Ať už rodiče nebo učitelé (pokud to jsou kluci ze školy). Možná je to Tvůj případ, a proto bych Tě ráda podpořila, abys na to nebyl sám a svěřil se doma nebo ve škole. I kdybys jim už o tom říkal, je v pořádku svěřit se znovu s tím, že to nepřestalo a že si s tím prostě sám nevíš rady. Napadá mě také, zda je možnost s těmi kluky ven nechodit a dát jim tak najevo, že si to nenecháš líbit. Psal jsi, že jsi zkoušel odejít nebo s nimi nejít ven, ale že Tě pokaždé nějak ukecají. Někdy i tohle může ještě více podněcovat jejich ubližování, protože vidí, že i přesto, jak se chovají, prochází jim to a mají pak chuť testovat, kam až mohou zajít. Můžeš zkusit, co by se stalo, kdybys s nimi nějakou dobu ven nešel a kdyby se nic nezměnilo, zkusit to říct někomu dospělému. Kdyby o tom nešlo s nikým jiným mluvit, můžeš se obrátit znovu i na nás, lépe však na chatu nebo telefonu, kde můžeme jít více do hloubky (www.modralinka.cz).

Držíme Ti palce.
Modrá linka

Milý chlapče,

děkujeme za důvěru. To, co popisuješ je šikana ze strany těch kluků a určitě se k tobě nesmí takto chovat. Nejlepší by bylo vše oznámit ve škole, třeba vaší třídní učitelce a také rodičům. Je potřeba jim v tomto chování zabránit. Nikdo tě nesmí ohrožovat a využívat své převahy. Ve škole máš právo se cítit bezpečně a škola má povinnost bezpečí pro všechny žáky co nejlépe zajistit. Pokud ti fyzicky ubližují, dala by se celá věc nahlásit dokonce i na policii. To by mohli udělat tví rodiče, pokud se s nimi na tom domluvíš. Někdo ve škole či někdo jiný by měl ty kluky upozornit na to, že se dopouští nepřípustného chování a může za to být i kázeňský postih. Zkus proto o tom mluvit s někým dospělým, ve škole i doma. Vím, že máš z toho asi strach ale je to tak potřeba. Máš právo na to, aby ses cítil ve škole i po cestě z ní v klidu a bezpečí. Pokud si chceš o tom ještě víc popovídat, můžeš se obrátit na anonymní chat Centra Locika. Ten najdeš na www.detstvibeznasili.cz. Zde jsou dětští poradci, kteří pomáhají dětem v podobné situaci, jako jsi ty. Také ti nejspíš doporučí kontaktovat někoho dospělého ale máš zde i možnost to nejdříve s někým podrobně probrat a najít co nejlepší, možné řešení. Tak se neboj a ozvi se. Držím ti palce, Poradce Centra Locika

Milá dívko,

děkujeme za důvěru. Svěřuješ se poradně s tím, že si na tebe stěžovala jedna spolužačka kvůli šikaně. Vnímáš to jako neoprávněné a nespravedlivé označení. Ty sama sis jí ani nevšímala a naopak špatně se k ní chovaly spolužačky jiné. Ona ale označila tebe. Naopak ty sama zažíváš nepříjemné chování ze strany ostatních, posměch a jiné shazování. Dokonce to řešila s tebou učitelka nebo školní psycholožka. Hodně se tím zhoršil tvůj vztah ke škole, do které se teď netěšíš. Myslím si, že by bylo dobré, abys o tom, co se ti děje a jak to prožíváš mluvila s psycholožkou opakovaně. Je možné, že si neuvědomila to, jak vážný problém to pro tebe je. Bude dobré, když promluvíš o tom, že prožíváš paniku, že máš kvůli tomu zhoršenou náladu, možná úzkosti. Opravdu to je velmi náročná situace. A tvé negativní pocity, které kolem toho prožíváš, jsou plně pochopitelné a běžné v takových situacích. Měl by ti s tím někdo pomoci. Buďto školní nebo jiný psycholog. Třeba v pedagogicko-psychologické poradně. Můžeš také zkusit, jako první krok, obrátit se na náš chat. Ten je anonymní, najdeš zde dětské poradce, kteří mají zkušenost s dětmi, které prožívají podobné věci, jako ty popisuješ. Situaci můžete podrobně rozebrat a doporučí ti pak díky tomu lépe další možné kroky , co dělat, aby se ti ulevilo. Tak se neboj a zkus o tom, co tě ve škole trápí, napsat. Chat najdeš na www.detstvibeznasili.cz. Je otevřený každý den, od 13ti do 17.30ti. A v sobotu, od 9ti do 13.30ti. Držím ti palce, Poradce Centra Locika.

Milá dívko,

děkujeme za upřesnění. Je patrné, že máš opravdu negativní zkušenost s chováním tvých spolužáků vůči tobě. A nejspíš se potýkáš s řadou nepříjemných pocitů, které to v tobě zanechalo. Je moc dobře, že o tom píšeš a hledáš pro sebe pomoc také u školního psychologa. Z takové zkušenosti, je potřeba se dostat, nejlépe za pomoci někoho dospělého, kdo rozumí dětem. Píšeš, že ti návštěvy u školního psychologa zatím nepomohly. Možná by bylo lepší vyhledat dětského psychologa, kterého bys mohla intenzivně navštěvovat. Někoho, komu budeš důvěřovat, otevřeš se mu a společně najdete cestu, jak uvolnit ze sebe uzavřené emoce. A také způsob jak se od toho všeho, co jsi zažila, odpoutat a uvolnit své myšlenky a vzpomínky. Pokud bys teď potřebovala o tom psát víc podrobně, můžeš se obrátit na náš chat www.detstvibeznasili.cz. Zde jsou poradci pro děti a můžeš s nimi o všem, co tě trápí anonymně psát. Chat je otevřený každý všední den, od 13ti do 17.30ti. A v sobotu od 9ti do 13.30. I zde se můžeš svěřit se vším, co tě trápí. Poradce Centra Locika

Milá dívko,

děkujeme za důvěru. Svěřuješ se poradně s tím, že bys ráda pomohla kamarádovi, kterého šikanují spolužáci. Smějí se mu kvůli tomu, že je cítit kouřem. On za to nemůže, protože žije s osobou, která kouří. Je moc pěkné, že ti není jedno, co se děje s tvým kamarádem a hledáš možnosti jak mu pomoci. A také je dobře, že vnímáš, že se mu druzí smějí za něco, za co nemůže. To, co bys pro něj mohla udělat, je to, že mu řekneš zda-li by mohl doma ovlivnit jestli je nebo není v místnosti, ve které je kouř. Může zkusit si dávat své oblečení na jiné místo než kde se kouří. Nebo doma promluvit s babičkou aby kouřila pouze na určitém místě a říci jí o tom, že ve škole zažívá kvůli tomu nepříjemné chvíle. Zkus ho motivovat k tomu, aby on sám chtěl svou situaci řešit a najít možnosti, které se nabízí. Třeba se před odchodem do školy doma osprchovat nebo mít připravené čisté oblečení, které si bude nechávat ve škole a převlékne se. Zkuste spolu vymyslet nějaké praktické opatření, které mu umožní aby chodil do školy v čistém oblečení, které není cítit kouřem. Je možné, že důvod, proč se mu druzí smějí spočívá i v něčem dalším, třeba jeho zvláštní povaze. Děti, které nežijí s rodiči bývají často uzavřené a pro druhé něčím hůř pochopitelné. Ale pokud je možné jednu z příčin toho posměchu prakticky řešit, tak to udělejte. A pokud tu jsou i další důvody, můžeš o nich napsat ty nebo on znovu na poradnu. Můžeš toho spolužáka povzbudit k tomu, aby o tom, co se mu děje doma či ve škole, jak se má, jak se cítí mluvil či psal s někým dospělým on sám. Může třeba využít náš anonymní chat, kam se na nás obrací děti s čímkoliv, co je trápí. Zde najde poradce pro děti, kteří s ním o tom co ho trápí budou podrobně mluvit a poradí mu, co nejlépe dělat,a aby se situace zlepšila. Chat najde na www.detstvibeznasili.cz. Držím ti v tom palce. Poradce Centra Locika.

Milá dívko,

děkujeme za důvěru. Je moc dobře, že o tom, co tě trápí píšeš a potřebuješ to ze sebe dostat. A pokud ti pomáhá toto sdílení, tak jsme zde. Popisuješ opakovanou zkušenost s tím, že ti jak dospělí, tak spolužáci ubližují. Popisuješ to, že přitahuješ pozornost v negativním smyslu díky tomu, že máš nadprůměrné rozumové schopnosti. A nejspíš toho i víc umíš, díky tomu, že jsi začínala školní docházku v cizí zemi. Není to dobré chování od spolužáků či učitelů, nikdo ti ubližovat nesmí. Žádný důvod k tomu není. A určitě bude dobře, když najdeš i někoho ve svém okolí, s kým o tom budeš moc mluvit a svěřit se mu. Popisuješ také to, že pět spolužaček sledovalo tvého bratra až k vám domů. Pokud máš proto nyní strach, že by jejich šikanování mohlo pokračovat i v místě, kde bydlíš nebo směřovat navíc i k tvému bratrovi, bylo by teď dobré o tom někomu dospělému říci. Nikdo si k vám nic takového nesmí dovolit a je potřeba mu v tom zabránit. To mohou udělat dospělí lidé. A v případě velkého ohrožování, vyhrožování ublížením a pod.je dokonce na místě volat policii. To můžeš udělat případně i ty sama, pokud by ses cítila od někoho v ohrožení. Tak se neboj ozvat se a říci si o pomoc.
Važ si svých schopností a zkušeností. Važ si toho, jaká jsi a co umíš.
Držím ti v tom palce. Poradce Centra Locika

Ahoj z Modré linky,

Svěřuješ se nám o tom, že se Ti na badmintonovém soustředění smějí ostatní děti kvůli tomu, že držíš bezlaktózovou dietu. Nejdřív to byl jeden kluk, teď se tomu směje celý tábor, kromě Tvých kamarádek. Řekla jsi o tom vedoucí, která Ti odpověděla, že si z toho nemáš nic dělat, ale to je ale pro Tebe těžké. Ptáš se, co máš dělat, aby se Ti ostatní nesmáli.

Děkujeme Ti za důvěru, se kterou se nám svěřuješ. Je dobře, že na svá trápení nezůstáváš sama. To, že se Ti ostatní smějí kvůli dietě, není správné. Rozumím, že se kvůli tomu můžeš na táboře cítit nepříjemně. Je moc dobře, že ses se svým trápením svěřila také vedoucí, je moc důležité, aby věděla, že se Ti na táboře někdo posmívá. Chápu, že to není tak jednoduché si z toho „nic nědělat“, přijde mi pochopitelné, že Ti z celé situace může být smutno. Napadá mě, že bys mohla zkusit přijít za jinou vedoucí a povědět jí o tom, jak se Ti ostatní posmívají nebo můžeš přijít za tou samou, za jakou jsi už šla a mohla bys ji zkusit poprosit, jestli by Ti s tou situací nepomohla a např. si promluvila s dětmi, které se Ti smějí nejvíce.

Je v pořádku, když se dětem ohradíš i Ty sama - Můžeš jim říct, že se Ti nelíbí, že se Ti smějí, klidně můžeš zvolit i důrazný tón hlasu. Zároveň jim můžeš vysvětlit, proč jíš dietní jídla. Dneska je normální, že lidé mají různé stravovací návyky. Spousta lidí, se dobrovolně stravuje jinak i kvůli svým přesvědčením a hodnotám - např. vegani, vegetariáni. To, že máš bezlaktózovou dietu, určitě není důvod, proč by se k Tobě ostatní měli chovat jakkoli špatně. Jsem moc ráda, že na celou situaci nejsi sama, ale máš pár kamarádek, kterým tato situace vtipná nepřijde. Můžeš je poprosit, jestli by se za Tebe nemohly postavit ve chvílích, kdyby se Ti někdo posmíval. Věřím tomu, že když na celou situaci nebudeš sama, bude se Ti lépe odrážet posměšky od ostatních dětí.

Je také možné, že jak budou dny ubývat, posměšky na Tvůj účet ostatní děti přestanou bavit a postupně se celá situace uklidní. Kdyby se však nic neměnilo, neboj se poprosit o pomoc někoho dospělého.

Držíme palce, aby ostatní děti přišly k rozumu a přestaly Ti svým chováním ubližovat.

Modrá linka