Ahoj z Modré linky,

pokládáš dvě otázky, zodpovím je tedy postupně.

Zajímáš se, jak rodiče přesvědčit, že je Alík dobrá stránka. Jsem ráda, že je Ti na Alíkovi dobře a vidím, jak Ti záleží na tom, aby ho dokázali ocenit i Tvoji rodiče. Píšeš, že o něm pochybují a Ty nevíš proč, a tak přemýšlím, jestli ses jich na to ptala. Možná byste si o tom mohli promluvit a případně bys jim mohla ukázat, co tam vlastně děláš a zodpovědět jim nějaké otázky, pokud by je napadaly. Také si říkám, v čem je Alík dobrý zrovna pro Tebe? Třeba by ses s tím mohla podělit i doma, aby lépe porozuměli tomu, proč je to pro Tebe tak důležité.

Dál se ptáš na to, jestli klukovi říct, že se Ti líbí. Takhle se otevřít a mluvit s druhými upřímně o svých pocitech chce spoustu odvahy a máš můj obdiv, že jsi to už v minulosti dokázala. Z Tvé zprávy vnímám obavu, že když to neuděláš, kluci si namísto Tebe vyberou jiné holky. Nedivím se, že Ti to přidělává starosti. Vnímám, že se s holkami srovnáváš a vidím, jak Tě to trápí. Chci Tě ujistit, že každému se líbí na druhých něco jiného - jiná kombinace vlastností, jiný humor, jiný vzhled. Jsem si jistá, že sama dokážeš druhé oslnit sobě jedinečným způsobem - právě taková, jaká jsi.

Umím si představit, že bys byla ráda, kdyby Ti nějaký kluk řekl, že se mu líbíš. Často čekáme, že by kluci měli holkám vyznat lásku jako první. Napadá mě ale situace, kdy možná sami váhají, jak na to. Sice nevím, jak zareaguje zrovna ten, co se líbí Tobě, ale pokud to tak cítíš a pomůže Ti to získat jistotu, je úplně v pořádku, když první krok uděláš Ty sama. Zároveň zmiňuješ, že jsi na nové škole. Povzbudila bych Tě tak v trpělivosti. Často nějakou chvíli trvá, než nás druzí dobře poznají, a třeba se jim začneme líbit. Věřím, že další čekání se může zdát nepříjemné, je ale úplně běžné, že holky ani kluci ve Tvém věku ještě s nikým nechodí. I později mohou přijít období, kdy člověk není ve vztahu a i ta bývají důležitá a fajn. Je před Tebou ještě spousta nových zážitků a příležitostí poznat někoho, kdo se Ti zalíbí.

Moc Ti držíme palce a přejeme Ti krásné dny.

Modrá linka

Ahoj,

je fajn, že si říkáš o radu, když si v něčem nejsi jistá.

Píšeš, že by sis ráda našla nového kluka, ale stydíš se a nevíš jak ho najít. Můžeš se při seznamování inspirovat tím, jak ses seznámila se svým posledním klukem. Možná se Ti začal líbit a Ty jsi věděla, že Tě k němu něco táhne. Potkat se dá na různých místech - ve škole, díky kamarádům, na kroužcích nebo soustředěních. Takhle se to často děje, že se nám někdo začne líbit a my ho toužíme blíž poznat. Zároveň mě napadá, že si o tom můžeš popovídat s kamarádkami nebo nějakou ženou ve Tvé rodině (třeba ségrou, sestřenicí nebo mamkou) a zjistit od nich, co pomohlo jim, když se seznamovaly. Je taky fajn inspirovat se tím, co už jednou vyšlo. Důležité je být sama sebou, na nic si nehrát, to je při seznamování fajn. Tvůj kluk Tě pak má rád proto, jaká jsi. Je jasné, že máš strach, to je přirozené, s tím se dá pracovat. Můžeš si připravit, jak kluka, co se Ti líbí, oslovíš. Je fajn to udělat na místě, kde jste sami a cítíš se tam bezpečně nebo při nějaké společné aktivitě. Můžeš s klukem, co se Ti líbí trávit víc času a uvidíš, jak se to vyvine.

Držíme Ti palce

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

oceňuji, že přemýšlíš nad tím, jestli a jak se svému klukovi svěřit s tím, že máš problémy se sebepoškozováním. Chce to hodně odvahy někomu se takhle otevřít. Přijde mi důležité, aby někdo věděl, čím si procházíš. V těžkých chvílích si zasloužíš mít po boku někoho, kdo Tě podpoří, a s kým můžeš bezpečně sdílet i to, co Tě nejvíc trápí.

Čtu, že máš ohledně svěření se hodně obav, zároveň je pro Tebe důležité, aby i tuhle část Tebe poznal. Nevíš, jak mu to říct. Na začátek Ti může pomoct si dopředu připravit, co bys byla ráda, aby věděl. Je na Tobě, do jakých podrobností pro Tebe bude příjemné zacházet a je v pořádku postupovat pomalu - začít tím, co se Ti říká snáz. Napadá mě, že když mu popíšeš, v čem Ti sebepoškozování pomáhá a jak se při něm cítíš, může lépe porozumět tomu, proč to děláš. Svěřit se mu můžeš také s tím, proč je pro Tebe důležité, aby to věděl. Rozmyslet si můžeš i místo, na kterém by pro Tebe bylo příjemné takový rozhovor vést, abys na něj měla potřebný klid.

Je běžné se reakce druhého obávat. Může se stát, že bude překvapený, nebo nebude vědět, co Ti odpovědět. Každý na takovou zprávu reaguje jinak. Je také pochopitelné, že chceš, aby o tom věděl jen ten, komu se to rozhodneš sama svěřit. Podpořila bych Tě být s ním upřímná v tom, jak se cítíš, a že máš tyhle obavy. Můžeš mu také vysvětlit, jaké by pro Tebe bylo, kdyby to řekl dalším kamarádům.

Přemýšlím, jestli máš pro sebe podporu i někoho dospělého, s kým můžeš sebepoškozování řešit, a kdo ti dokáže pomoci hledat způsoby, jak si ulevit od trápení i bezpečnějším způsobem. Na závěr tak nechám na Tvém zvážení podělit se o tom třeba s někým ve škole (školní psycholog, oblíbený učitel) nebo v rodině. Můžeš i vyzkoušet aplikaci Nepanikař (https://nepanikar.eu/aplikace-nepanikar/), kde najdeš tipy, co dělat, když máš chuť si ublížit.

Přejeme Ti, ať máš kolem sebe takovou podporu, jakou potřebuješ.

Modrá linka

Ahoj,

děkujeme za Tvůj dotaz a důvěru, kterou jsi projevila Alíkovi.

Věřím, že je to opravdu nepříjemné, když Tvoje nová spolužačka začala chodit s klukem, který se Ti líbí. Moc se toho však dělat nedá, zvláště když píšeš, že Tě ten kluk nenávidí. Můžeš se chovat hezky k oběma, aby bylo vidět, že jsi fajn holka. Můžeš tomu spolužákovi naznačit, že se Ti líbí, aby věděl, jak to máš. Můžeš zkusit zjistit, jaké má zájmy, snažit se s ním o nich bavit, najít způsob, jak se vidět nejenom ve škole (mimoškolní činnost, kroužek apod.). Někdy se nám to v životě ale takhle prostě sejde a nezbývá nám než to přijmout. I když to bolí, můžeme to ustát a jít dál zas o něco silnější.

Důležité je, aby ses o sebe hezky postarala, prožívala i nějaké radosti, byla s ostatními kamarády. Nevíme, jak to dopadne, ale držíme palce, aby to bylo pro Tebe fajn.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

nevím, jestli jsem porozuměla Tvé zprávě správně. Chápu to tak, že se Ti jeden kluk líbí a chtěla bys mu říct, co k němu cítíš, ale je to pro Tebe těžké, protože už jsi zažila zradu od jiného kluka. To se Ti vůbec nedivím. Bývá těžké po bolestivé zkušenosti znovu zkoušet navazovat jiný vztah. Mrzí mě, že jsi něco takového zažila.

Můžeš si sama zodpovědět otázku, čeho se nejvíce bojíš, že se stane (odmítnutí, zrady později ve vztahu nebo něčeho jiného?). Strach i stud jsou něco, co nás přirozeně chrání před „nebezpečím“, zraněním (fyzickým i psychickým), ale někdy se stává, že tento strach přeroste v něco mnohem většího a přestane nám být užitečný, spíše nás blokuje, abychom se posunuli dál nebo zkusili něco nového. Možná je tomu tak teď i u Tebe. Není jasný návod na to, jak to překonat, ale může být nápomocné si rozkouskovat ty kroky, které chceš udělat. Nevím, jaký máte vztah s tímto klukem, který se Ti líbí, ale můžeš začít tím, že ho třeba oslovíš, zeptáš se, jak se má, a postupně třeba dojít k tomu, že mu nabídneš, jestli by nechtěl někam jít, že bys s ním chtěla mluvit apod. Možná už jste si bližší a tak některé „kroky“ můžeš přeskočit.

Přišlo by mi fajn, abys v tom nebyla sama. Možná máš kamarádku, které by ses mohla svěřit a která by Tě mohla podpořit? Nebo někdo v rodině? Pokud bys vnímala, že stud a strach jsou tak veliké, že s tím nemůžeš hnout, může být užitečné zajít i za psychologem/psycholožkou (třeba máte ve škole) a hledat cesty ven i společně.

Přejeme Ti, ať je Ti ve vztazích dobře.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

děkujeme za Tvůj dotaz, není problém ho přečíst bez čárek.

Píšeš, že ses zamilovala do kluka, kterého miluje i kámoška. Řešíš, jak to říct mamce, i to, jak mamka bude reagovat.

Je dobře, že se umíš zeptat na něco, co Tě zneklidňuje. To, že se dvě holky zamilují do jednoho kluka, se stává dost často, a není na tom nic divného, ani k smíchu. Mámě můžeš klidně říct, že ses teď do toho kluka zamilovala. Klidně třeba tak: „Mami, možná se mi budeš smát, ale já jsem se zamilovala do…“ Stejně tak to můžeš udělat v případě, že byste spolu začali chodit. Vždycky je lepší říct to dříve, než později, aby se to máma nedozvěděla od někoho jiného.

Užívej si svoje zamilování, držíme Ti palce.

Modrá linka

Ahoj,

chápu, že byste s Tvým klukem chtěli spolu přespat. Je moc fajn, že o tom přemýšlíš a chceš se s rodiči otevřeně domluvit. Zkusit to můžeš vlastně jednoduše.

Myslím, že dobrou cestou je mamce (se kterou máš lepší vztah) upřímně říct, proč byste chtěli s přítelem spolu být přes noc. Důležité je říct, že jde o čistě přátelské přespání, ne o možnost mít spolu sex.

Je dost možné, že mamka může mít určité obavy. Zkus ji vyslechnout a říct jí, že její obavy chápeš, a třeba ji i ujistit, že nemáte v plánu dělat nic, co by nebylo vhodné pro Tvůj věk. Možná by pomohlo, kdyby mamka promluvila i s přítelem, lépe ho třeba poznala, aby mohla být klidnější. Můžeš se také ptát, za jakých okolností by přespání bylo pro rodiče v pohodě.

Jak bude mamka či rodiče reagovat, nevím, ale pokud mamka nebude souhlasit, snaž se to pochopit a respektovat její rozhodnutí. Můžete si domluvit jiný způsob, jak trávit čas společně s přítelem, který bude pro všechny v pohodě.

Oceňuju, že se snažíš o otevřenost mezi Tebou a rodiči, a přeju, abyste si v tom porozuměli.

Držíme Ti palce,

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

ptáš se, co máš dělat, když máš pocit, že Ti kamarádka chce přebrat kluka. Věřím, že Ti v takové situaci není dobře. Oceňuju, že se dokážeš o sebe postarat a říkáš si o pomoc.

Je přirozené, že se cítíš nejistě, zvláště pokud máš zkušenosti z minulých vztahů, kde se stalo něco podobného. Jaká je situace doopravdy se nedá říci, můžeš to jenom citlivěji vnímat, nebo také ne.

Můžeš zkusit promluvit otevřeně s klukem, se kterým chodíš - zkusit mu vysvětlit, jak se cítíš, v klidu, bez obviňování nebo výčitek. Můžeš říct něco ve smyslu, že máš pocit, že se mezi vámi něco změnilo, a nevíš, jestli je to jen Tvoje představa, nebo jestli se něco opravdu děje.

Stejně tak si můžeš promluvit s kamarádkou, mluvit o svých pocitech a ptát se, jak je to doopravdy.

Můžeš také o trochu více pozorovat a vyčkávat, jak se to vyvine. Časem se jistě ukáže, jak to ve skutečnosti je.

Držíme Ti palce,

Modrá linka

Ahoj,

dovedu si představit, že Tě velmi láká zapříst hovor s klukem, který se Ti líbí. Asi by sis přála, abys ho zaujala a současně bys to ráda udělala nenápadně. A to může být docela těžké vyvážit. Určitě nejsi sama, pro koho je seznamování (nejen s kluky, ale třeba i kamarády) výzvou, protože se stydí. Tady, v poradně Alíka, najdeš celou řadu dotazů na toto téma. Chci Tě ujistit, že pro navázání hovoru není potřeba říkat nic světově originálního, nemusíš se cítit pod tlakem, že musíš okamžitě zaujmout. Pokud by ses z hovoru cítila vystresovaná nebo se snažila chovat jinak, než je Ti vlastní, největší dojem by udělala právě ta nepřirozenost. Nemusíš tedy spěchat, spíše věnuj čas hledání příležitosti, kdy se budeš Ty sama na hovor cítit pohodlně a připravená. Komunikovat lze i beze slov - třeba úsměvem nebo pohledem.

Řekla bych, že máš velkou výhodu, že máte společný koníček a potkáváte se při něm. Vaše hovory se tak mohou úplně nenápadně točit kolem karate a uvidíš sama, jak se Ty nebo on rozpovídáte. Lidé obvykle oceňují, když se o ně druhý zajímá a naslouchá jim. Mohlo by Ti tedy pomoci, kdyby sis předem promyslela pár otázek, které bys mohla do Vašeho společného rozhovoru vložit.

Přejeme Ti radost ze společných setkání.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

líbí se Ti dva kluci, z Tvé zprávy ale vnímám, že to máš s nimi dost komplikované. Dovedu si představit, že se teď v tobě mísí to, jak se vůči oběma klukům dále zachovat.

Přijde mi hezké, že sis našla na Alíkovi někoho, s kým si rozumíš. Je pravda, že 3 hodinová vzdálenost je celkem dost. Říkám si ale, že může být fajn udržovat kontakt prozatím i jen online, pokud jste si spolu takto sedli. A poznávat se dál, dát tomu volný průběh a uvidět tak, jak se to vyvine. A postupem času se se svolením rodičů, jak jeho, tak i Tvých, například domluvit na vzájemné návštěvě či výletu.

Přála bych Ti, abyste spolu s druhým ze zmiňovaných kluků měli prostor pro to, si o všem promluvit. Abys tak mohla zjistit, co se skrývá za změnou jeho chování vůči Tobě. A zmírnit tak možnou nejistotu, jakou teď asi prožíváš. Je možné, že je to skutečně souhra náhod a zrovna to tak zkrátka vyšlo, že taťkovi pomáhal a nebylo mu dobře. Nebo je za tím něco víc. Odpověď na to zná však pouze on. Pokud se Ti s ním nedaří spojit skrze zprávy, zkus najít jinou chvilku, kdy pro Vás oba bude možné si o všem promluvit. Případně pokud jsi stále v kontaktu s jeho bráchy, můžeš se zkusit zeptat i jich, jestli nevědí, co za tím vězí. Je ale také v pořádku, pokud se rozhodneš nechat to být a počkat, jak vše půjde dál. A nebo jestli i on sám za Tebou přijde s nějakým vysvětlením.

Pěkné léto,

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

je fajn, že si říkáš o radu, když nevíš, co dělat. Vypadá to, že je tady kluk, se kterým bys ráda byla v kontaktu, ale komunikace se Vám nějak nedaří. Ptáš se, jak by ses mu měla omluvit a jak zařídit, aby s Tebou komunikoval.

Nejprve chci napsat, že ve vztazích se to tak někdy stává, že si úplně neporozumíme, neřekneme si vše na rovinu a pak z toho mohou být nedorozumění, zvláště pokud je to psaná komunikace. Oceňuji, že se snažíš hledat cestu, jak to napravit. I když za situaci mezi Vámi jste zodpovědní oba, nejen Ty. Oceňuji, že jsi dokázala poslechnout svůj vnitřní pocit, když jste spolu začali chodit a nenutila ses do líbání, když se Ti to nezdálo správné. Vypadá to, že se toho kluka dotklo, když ses s ním pak rozešla. Také rozumím tomu, že Tě naštvalo, když jsi mu nechala několik zpráv, on nereagoval a pak se ozval jakoby nic zrovna když se nudil. Myslím, že nejsi jediná, koho by tohle naštvalo.

Přemýšlím o tom, jestli je pro Tebe možné zkusit mu to popsat takto otevřeně, jako jsi to napsala nám. Mně přijde, že jsi to vysvětlila moc hezky a dává smysl, proč ses rozhodla s ním rozejít. Nějaký čas uplynul, oba už jste možná jinde a třeba by to dnes bylo jiné. Základem vztahů je upřímná komunikace. Pokud se mu tedy chceš omluvit, udělej to co nejotevřeněji, aby porozuměl tomu, jak jsi to tehdy měla a co Tě třeba naštvalo na tom, když Ti volal. Věřím, že kdyby více viděl do toho, jak ses cítila, byl by otevřenější s Tebou komunikovat. Kdyby se Ti to nedařilo anebo bys o tom potřebovala více mluvit, někdy pomůže svěřit se někomu, komu věříš. Rodičům jsi to říkat nechtěla, možná nějaká kamarádka by měla pochopení anebo dokonce podobnou zkušenost.

Držíme Ti palce.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

nejsem si jistá, jestli Ti odpověď stihne dorazit, když budeš ještě na táboře. Máme tady na odpověď určité lhůty, bohužel nejde odpovídat hned. Jestli jsem Tvou zprávu dobře pochopila, máš několik dotazů ohledně kluků, kteří se Ti líbí.

Ptáš se nás, co s tím, když se Ti líbí mladší kluk. Nevím přesně, v čem je to pro Tebe problém, nevadí, když je kluk mladší než holka. Není na tom nic špatného, nikde není dáno, že kluk musí být starší nebo byste měli být stejně staří. Taky píšeš, že je o 20 cm menší. I to může být v pořádku, záleží jen na tom, jak se ohledně toho cítíš Ty. Píšeš, že se Ti líbí ve všech směrech. Můžeš se tedy sama sebe zeptat, jestli je pro Tebe jeho výška překážkou. Navíc se stále vyvíjíte, tak je možné, že se váš výškový rozdíl časem srovná.

Dále Tě zajímá, jak najít odvahu říct klukovi o tom, že se Ti líbí. To není snadná otázka, každý to může mít jinak. Není lehké druhému říct o tom, že se nám líbí a také někdy holky cítí tlak v tom, že by měl první krok udělat kluk. Chci Tě ale ujistit, že i holka může klukovi tohle říct a není na tom nic špatného. Je dobré být co nejvíce upřímná a přirozená. Zkus ho oslovit ve vhodné chvíli, kdy Vás nebude nikdo rušit a říct mu, co konkrétně se Ti na něm líbí. Uvidíš sama podle jeho reakce, jestli je to oboustranné. Pokud tábor brzy končí, je možné, že to bude teď jediná příležitost mu o tom říct a třeba bys i litovala, kdybys to neudělala. To Ti může dodat odvahu.

Ptáš se, jak poznat jistě, jestli se Filipovi líbíš a jestli se s ním více bavit. Není na to konkrétní návod, ale obecně když se někomu někdo líbí, vyhledává jeho přítomnost, často se na něj dívá, sem tam se třeba usměje. Obvykle intuice (vnitřní pocit) bývá správný. Pokud se Ti zdá, že se mu líbíš, možná to tak opravdu je, ale potvrdit Ti to nedokážu. Jestli se s ním více bavit nebo ne, je na Tobě, řiď se podle toho, co sama chceš, v čem je Ti dobře.

Držíme Ti palce.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

chápu, že si kladeš takové otázky, když se Ti tento kluk líbí. Podle Tvé zprávy mám pocit, že Vám spolu bylo dobře, ale nedokážu Ti odpovědět na otázku, zda i Ty se líbíš jemu. Na to zná odpověď jen on sám. Nevím, jestli je to pro něj o přátelství nebo o něčem víc. To může mít každý jinak a zřejmě jediná cesta, jak to zjistit, je probrat to přímo s ním.

Ptáš se, jak mu říct, že se Ti líbí. Ve vztazích bývá fajn mluvit o věcech otevřeně, upřímně, možná i to by mohla být Tvoje strategie. Můžeš zkusit na něj třeba přes tu sestřenici získat kontakt, zeptat se ho, zda by se chtěl vidět (nevím tedy, jak daleko od sebe bydlíte). Pak mu popsat, co k němu cítíš a zeptat se třeba, jak to má on. Pokud by to nešlo osobně, můžeš mu to i napsat.

Říkám si, že na otázku co když Tě odmítne, si můžeš zkusit odpovědět sama. Co by to pro Tebe znamenalo? Chtěla bys s ním dále udržovat kamarádský kontakt? Jen Ty sama víš, jak Ti na něm záleží a tak věřím, že dokážeš posoudit, co by s Tebou případné odmítnutí udělalo a co za kroky bys potřebovala udělat potom. Může být fajn si to promyslet, ale někdy je lepší to prostě zkusit a příliš nepromýšlet všechny možné scénáře, může nás to totiž potom více naplnit obavami a strachem. Je fajn se zamyslet, jak to máš Ty a co bys teď nejvíce potřebovala.

Přejeme Ti hezké letní dny.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky.

z Tvých řádků vnímám, že Tě situace, kterou popisuješ, hodně trápí. Rozumím tomu, že je nepříjemné být v prima pohodovém vztahu s milujícím partnerem a zároveň si uvědomovat intenzivní myšlenky na bývalého partnera. Navíc na někoho, kdo Ti ublížil. Rozumím tomu rozporu, o kterém píšeš. Myslím si, že se to děje v situaci, kdy prožíváme hodně intenzivní emoce.

Nepíšeš, jak je to dlouho, co se s Tebou takto rozešel. Někdy je potřeba víc času, aby ty výrazné emoce, pocity a myšlenky trochu polevily. Zvlášť v situaci, kdy rozchod nebyl Tvoje volba a byla jsi před něj postavená ve chvíli, kdy jsi byla velmi zamilovaná, jak sama píšeš. Asi Ti nedokážu dát žádnou konkrétní radu, která by okamžitě zafungovala a Ty na bývalého přítele přestala myslet. Myslím, že je to vždy postupný proces. A úplně zapomenou také nejde. Bývalý partner byl jednou součástí Tvého života a to zřejmě v té době velmi důležitou a je normální vzpomínat nebo se i do určité míry zabývat tím, co ten dotyčný člověk dělá. Zároveň by to nemělo narušovat Tvůj současný vztah a život.

Napadá mě, že je fajn se víc soustředit na to, co nyní prožíváš, na svůj současný vztah a zkusit si uvědomovat, co dobrého a hezkého se současným přítelem prožíváš. Říkám si, že se můžeš zkusit zamyslet nebo zkusit vypozorovat, kdy jaké pocity prožíváš, a jak to ovlivňuje tyto Tvoje myšlenky na bývalého partnera. Jsou situace, kdy na něj myslíš míň, nebo vůbec? Jak bys poznala, že se s tím začínáš vyrovnávat? Pomohlo by, kdyby se Ti omluvil? Napadá mě ještě spousta dalších otázek, bohužel e-mail má v tomto limity. Říkám si, jestli máš ve svém okolí někoho, s kým se o těchto svých myšlenkách můžeš bavit? Kamarádku, nebo třeba i mámu. Je fajn mít někoho, s kým můžeme sdílet svoje trápení. Můžeš se obrátit znovu i na nás - prostřednictvím telefonu nebo chatu, je tak více možností, jak situaci probrat. Kontakty najdeš na www.modralinka.cz.

Hezké letní dny.
Modrá linka