Ahoj milá pisatelko,

na gympl „stačí“ známky takové, aby ses na konci 2. pololetí vešla do hodnocení prospěl/a – tedy neměla nikde 5 (nedostatečnou).

Co je dobré vědět:

• Když vychází 5 nejvýš ze dvou povinných předmětů, obvykle se to řeší opravnou (komisionální) zkouškou.
• Protože jsi ve 3. ročníku osmiletého gymnázia (tercie) a ještě spadáš do povinné školní docházky, když ani pak neprospěješ / nejde tě hodnotit, ročník opakuješ.
• Jistota je většina hlavních předmětů (ČJ, matika, jazyk) za 2–3.
• Riziková zóna: opakované 4 z hlavních předmětů + stres + odklady učení

Jestli máš teď někde 4/5, nejlepší tah není „doufat“, ale rychle si zajistit oporu - zajít za vyučující/m a říct si o konkrétní plán: co přesně umět do příští písemky, z čeho bude zkoušení, co procvičovat atp.
Učit se průběžně 2–4× týdně krátký blok 25 minut, ne maraton jednou za týden.
Když ti do toho leze mobil: blokace aplikací + telefon mimo stůl během učení (tohle fakt dělá obrovský rozdíl).

Hodně štěstí,
Linda

Ahoj milá pisatelko,
tvoje rozhodnutí nemusí být unáhlené, ale je potřeba do toho jít „s otevřenýma očima“. Není to ani jednoduché ani levné.

1. Odejít v prváku není hloupost - v 15 letech se do amerického systému zapadneš snáze než později. Rok na americké střední škole ti dá perfektní angličtinu, obrovský osobní posun (samostatnost, sebevědomí) a zkušenost, která se bude hodit dál (VŠ, práce, život).
2. Návrat do ČR je možný, ale ne automatický. Vrátit se po roce jde, ale pravděpodobně budeš dělat rozdílové zkoušky (hlavně z češtiny). Někdy se stává, že se opakuje ročník – ne proto, že bys byla „horší“, ale kvůli osnovám. To ale nemusí ničemu vadit :)

Je to přijatelné ve vaší rodině?
Je ale důležité tohle probrat především s rodiči. Je to reálné pro vaši rodinu? Zda tě v tomhle kroku podpoří (je to veliká dálka, není snadná politická situace) a zda to je pro rodinu finančně možné (bez stipendia se bavíme zhruba o 200–400 tis Kč/rok - záleží na programu, státu, škole, rodině).

Často to funguje tak, že studuješ na věřejné high school, bydlíš v hostitelské rodině a jedeš přes ověřenou organizaci (to také něco stojí).

Prober to také s vedením svého gymnázia nebo s jiným gymnáziem, kam by ses případně hlásila po návratu.

Nejde o hazard, pokud máš plán A (USA), máš plán B (návrat do ČR), víš, kolik to stojí a kdo to zaplatí :) Pomoci by Vám mohla i školní kariérová poradkyně.

Koukni také na: https://edu.ceskatelevize.cz/video/17448-6-jak-si-vybrat-stredni-skolu-skoly-v-zahranici

Hodě štěstí,
Linda

Ahoj milý pisateli,

pokud se chceš stát hercem, ale nemáš zkušenosti, je potřeba si to nejříve vyzkoušet, ať víš, zda tě to skutečně bude bavit a jaký typ herce bych chtěl být (divadlo nebo televize) :)

• Zkus chodit na nějaký kroužek herectví (dramaťák, improvizační divadlo) - je to způsob, jak se naučit základy herectví, jak pracovat s emocemi, prostorem a mluvením na veřejnosti.
• Připoj se k deckému divadelnímu souboru. Je to dobrý způsob, jak se seznámit s děmi/lidmi, kteří se herectvím zabývají, a zlepšovat se.
• Získej první zkušenosti s natáčením. Domluv se s rodiči, zda ti to dovolí a můžete zkusit hledat menší castingy pro filmy, reklamy nebo videa.
• Vytvoř si vlastní ukázku. I když teď nemáš žádné zkušenosti, můžeš si zkusit natočit nějaké krátké video, kde se ukážeš jako herec. Můžeš si napsat nějaký monolog, nebo si najít nějaký text, který tě zaujme. Mít ukázku je skvělý způsob, jak se dostat k dalším příležitostem.
• Znáš nějakého herce? Můžes s ním strávit den? Tak můžeš dobře navnímat, co vše je pro tuto profesi potřeba.

Herectví hodně závisí na kontaktech. Začni se seznamovat s dětmi/lidmi, kteří se v tomto oboru pohybují – třeba i prostřednictvím sociálních sítí (ale bezpečně), nebo osobně na akcích.

Hraní je dovednost, kterou si musíš postupně osvojovat, takže nečekej, že všechno přijde hned. Zkoušej různé role a příležitosti, i když to na začátku může vypadat jako malé krůčky. I malé role v začátku ti pomohou na tvé cestě.

Dobré bude, i když nakonec zjistíš, že hercem být nechceš.

V každém případě, nezapomeň si to užívat a nenech se odradit začátky. Každý herec někde začínal!

Hodně štěstí,
Linda

Ahoj milá pisatelko, jsi ve složité situaci, ale není to bezvýchodné:

• české přijímačky z matematiky jsou hlavně o typových úlohách, ne o genialitě, takže nejlepší je učit se přímo z testů CERMAT, každý týden si vzít jedno téma (rovnice, procenta, zlomky…) a mezi doučováním denně 20–30 minut trénovat, aby ses rychle naučila přesně to, co se u přijímaček objevuje
• domluv si online doučování s někým v česku

• fyzické zkoušky zvládneš, když začneš s pravidelnou kondicí (3× týdně běh/chůze), krátkými silovými tréninky doma (dřepy, kliky, plank, skok z místa) a jednou týdně si otestuješ pokrok, protože největší problém teď není v tvých schopnostech, ale v pocitu zahlcení – cílený plán ti vrátí kontrolu a výsledky přijdou překvapivě rychle.
• zjisti si, jaké přesně budou prvky ve zkoužce - školy to mají na webu vypsané

Hodně štěstí,
Linda

Ahoj z Modré linky,

vážíme si Tvé důvěry, se kterou nám píšeš. Je moc dobře, že sis to nenechávala pro sebe a že ses zvládla svěřit někomu dospělému. Sdílená bolest je často poloviční bolest. Člověku by se mělo ulevit a to i píšeš, že se Ti skutečně stalo. Oceňuji také, že ses zvládla postavit sama za sebe a dát stopku chování, které se Ti nelíbí.
Napadá mě, že by ses se svým strachem mohla svěřit té paní učitelce a věřím, že byste spolu mohly vymyslet způsob řešení, který by byl pro Tebe snesitelný a zároveň vyřešil situaci. Je úplně pochopitelné, že chceš být v bezpečí a bojíš se negativní reakce od svých spolužáků.

Jestli máte ve škole paní psycholožku, mohlo by pomoci si domluvit konzultaci i u ní a situaci probrat i s rodiči. Věřím, že sdílení s více lidmi a co největší opora by Ti mohly ulevit ještě víc.

Moc Ti přejeme, ať vše dobře dopadne a klidné dny.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

děkujeme za důvěru, se kterou se svěřuješ Alíkovi. Píšeš o přechodu na osmileté gymnázium, který není vůbec snadný. Necítíš se ve třídě dobře, protože třída jako celek moc nefunguje a není tam takový klid, jaký by měl ideálně být. Ty za to ani nemůžeš, co se děje, ale bohužel se Tě to i tak dotýká.

Vůbec se nedivím tomu, že Tě to trápí. Každý bychom chtěli být v prostředí, kde je nám příjemně a které pro nás bude aspoň trochu předvídatelné. Bojíš se, co bude zítra apod. Je úplně pochopitelná i Tvoje touha vrátit se na ZŠ, kde Ti bylo lépe.

Všímám si, jak se maximálně snažíš, aby se situace ve třídě zlepšila. Mluvila jsi o tom s psycholožkou ze skautského oddílu a také žádáš o radu tady na Alíkovi. Chtěla bys vědět, jestli se situace zlepší a také, jak si najít kamarádku ve třídě, kde je 30 lidí, i když jsi introvertní povahy.

Říkám si, že Vaše třída na gymnáziu se vytvořila teprve nedávno. Paní psycholožka ze Skautského oddílu Tě podpořila v tom, že se to srovná. Obvykle to bývá tak, že se kolektiv ve třídě nějakou dobu tvoří a že se vyvíjí. Doufám a moc Ti přeji, aby se to vyvinulo lepším směrem. Bohužel Ti nedokážu přesně říct, jestli se situace ve třídě zlepší, i když bych Ti to moc ráda řekla a chápu, že Tě to zajímá. Ale bývá to tak, jak už jsem psala, že kolektiv se vyvíjí a proměňuje v čase.

V této situaci by pro Tebe mohlo být užitečné nebýt na to sama. Říká se, že sdílená bolest je poloviční bolest. Psala jsi, že se rodičům moc nesvěřuješ, ale třeba byste společně na něco přišli, co by Ti pomohlo k úlevě. Mohli by případně promluvit s Tvou třídní učitelkou, kdyby se situace nelepšila apod. Psala jsi, že ve škole máte školní psycholožku, se kterou bys toto téma také mohla řešit.

Je skvělé, že se snažíš si ve třídě najít kamarádku/kamaráda, i když to pro Tebe jako introverta nemusí být nejlehčí. Věřím, že když se s někým ve třídě sblížíš, i ta situace ve třídě pro Tebe bude pak jednodušší. Můžeš si pro začátek vyhlédnout lidi, kteří Ti jsou sympatičtí a zkusit se zeptat na nějakou jednoduchou otázku. Může to být úplně cokoliv např. jestli by Ti nevysvětlili zadání nějakého úkolu nebo se můžeš zeptat na zájmový kroužek apod. Možností, jak zahájit konverzaci je hodně. Je dobré být aktivní, projevit zájem o druhého, zareagovat, když si všimneš, že druhý potřebuje podporu či s něčím pomoct či pěstovat společný zájem.

Držíme Ti se vším palce a moc Ti přejeme, aby Ti bylo lépe.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

děkujeme za pestrý popis Tvé aktuální situace. Do neděle se máš rozhodnout ohledně lyžáku. Jsou mi srozumitelné Tvoje pro i proti a říkám si, že nejsi v lehké situaci.

Váhání a nevědění je úplně normální věc, se kterou se potýká někdy každý. Vytváří to prostor, který nám může pomoct v cestě, jak dál. Určitá rozhodnutí chtějí čas a rozvahu, ráda čtu, že sis ten čas dopřála. Díky tomu všemu se pak může stát, někdy ani nemusíš vědět jak, že se přikloníš k nějaké variantě a víš jistěji. Často to může být i díky dojmu, intuici, náhodě, rozhovoru s někým, utřídění si svých myšlenek ještě jednou nebo naopak úplné změně činnosti a nezabýváním se tím na nějaký čas. Ať už se tak stává jakkoliv, je důležité v tom zůstat při sobě a svém přání. Není v tom dobré nebo špatné rozhodnutí. Je v pořádku mít víc přání a teď si vybrat zrovna jedno a zůstat otevřená tomu, co všechno to přinese. Je to těžké možná i v tom, že tu druhou variantu musíme pustit a tím i něco ztrácíme. Ráda slyším, že máš doma zázemí, kde jsou obě varianty přijaty.

Na konci zprávy zmiňuješ i pocit nepřijetí od vrstevníků - to je mi moc líto, pokud Tě to trápí. To je téma, které si zaslouží pozornost, pokud budeš chtít. Případný prostor to víc probrat by Ti mohl nabídnout školní psycholog, pokud ho na škole máte, anebo psycholog/psychoterapeut mimo školu, kterého Ti mohou pomoct vyhledat rodiče.

Ať už se rozhodneš jakkoliv, přejeme Ti, ať je to pro Tebe příjemně strávený čas plný fajn okamžiků.

Modrá linka

Ahoj milá pisatelko,

sen, který popisuješ nemusí být nereálný, ale bude to chtít strategii, argumenty a trpělivost i nějaké to štěstí. Máš doma rodiče, kteří myslí na jistotu, což je běžný „střet dvou světů“.

Bylo by dobré dokončit gympl a poté si vyber vysokou, která ti nechá prostor pro tanec (kombinovaná forma, flexibilnější rozvrh), nebude tě ubíjet a dá se dělat paralelně s tréninkem. Není dobrý nápad jít na zdravotnickou, pokud už teď víš, že tě to netáhne. Napadá mě tělovýchova / taneční pedagogika / sportovní management. Pomoci vybrat školu ti může kariérová poradkyně (ve škole nebo soukromý sektor).

Mezi tím mužeš např. jezdit na krátké kurzy do zahraničí. Během toho si vybuduj taneční portfolio (videa, soutěže, lektoři, workshopy...). Když rodiče uvidí, že si za tím jdeš a máš výsledky, třeba tě začnou podporovat. Mluv s ními o tom, proč je to pro tebe důležité a ptej se jich, kde vidí problémy a překážky.

Zhruba ve 20 letech můžeš zkusit přestoupit na zahraniční akademii nebo jít na roční intenzivní program.

Hodně tance,
Linda

Ahoj milá pisatelko,

přijímačky na osmileté gymnázium jsou hlavně o matematice a češtině.
Typy úloh bývají podobné každý rok a je potřeba je trénovat. Podívej se na CERMAT testy z minulých let a jejich oficiální záznamy a klíče (najdeš online). To je základ. Nestačí ale „učit se vše“. Potřebuješ trénovat přesně ty úlohy, které se v testech objevují.

Pravidelně trénuj např. 5 úloh denně z matematiky a 5 úloh denně z češtiny. Krátké dávky, ale pravidelně. A třeba jednou týdně si dej „přijímačkový den“ - nastav si čas, sedni si k minulému testu a řeš ho jako u zkoušky. Tohle ti dá obrovskou výhodu – naučíš se hlídat čas a nevystresuje tě atmosféra. Jeden den v týdnu i volný den.

• Když něco nejde, hned si to vyjasni. Najdi si člověka nebo zdroj, který ti to vysvětlí jednoduše – učitel, dobrý spolužák, někdo doma,...
• Čti knihy/časopisy – pomůže ti to i v češtině. Čtení zlepšuje porozumění textu, slovní zásobu i rychlost myšlení. Stačí 10–15 minut denně něčeho, co tě baví.
• Neboj se chyb. Chyby nejsou ostuda. Jsou to ukazatele, kde máš zabrat.

Řekni si o podporu rodičům nebo vyučujícím ve škole.

Držím palce,
Linda

Ahoj milá pisatelko,

to, co popisuješ, cítí hodně deváťáků. Je úplně v pořádku mít obavy. Zkus si všechno trochu rozložit, ať víš, že situace není tak bezvýchodná, jak se teď může zdát.

Na většinu učebních oborů (kuchař/ka, truhlář/ka atd.) se přijímačky nedělají v podobě státních testů. Místo toho škola posuzuje známky z vysvědčení (hlavně 8. a 9. třídu), může tě pozvat na krátký pohovor nebo tzv. přijímací řízení bez zkoušek; někde chtějí motivační dopis nebo se ptají, proč sis obor vybrala, výjimečně může být praktická zkouška (např. u uměleckých oborů, nebo u kuchaře se ptají na základní věci o jídle). Když máš snahu a zájem o obor, vezmou tě téměř jistě. Učňáky se snaží brát žáky, kteří chtějí dělat danou práci, ne ty, kteří mají samé jedničky.

Většina dětí se vždy nakonec někam dostane, i když třeba ne hned v prvním kole. Kdyby ses přece jen nikam nedostala ani do září, můžeš jít na tzv. přípravný ročník (nabízejí ho střední školy – pomůže ti doplnit, co potřebuješ) nebo si za rok znovu podat přihlášku. Jak už jsem psala, v tomto případě bys měla ukončenou základní školu a mohla bys třeba brigádničit, chodit na kurzy nebo se učit na další rok.

Rozumím, že tě reakce rodičů děsí. Někdy rodiče reagují křikem, protože mají strach o budoucnost dítěte, ne proto, že by tě neměli rádi. Zkus s nimi mluvit v klidu – třeba jim říct, že máš obavy, že se snažíš, ale že potřebuješ jejich podporu. To, že máš odvahu o tom mluvit, už samo ukazuje, že ti na tom záleží.

Hodně sil,
Linda

Ahoj milá pisatelko,

pokud chceš být policistka/dozorkyně, je dobré si dopředu zjistit, co je třeba:)

Policie ČR oficiálně požaduje střední vzdělání a vyšší + bezúhonnost a zdravotní/fyzickou způsobilost. V praxi náborové inzeráty často uvádějí vyučení s maturitou. Vězeňská služba (dozorce) běžně požadují středoškolské vzdělání s maturitou, psychotesty, zdravotní a fyzickou způsobilost.

Jak zvýšit šanci, že to dáš?

• Prostuduj si podmínky přijímacího řízení u škol (hlavně školní část).
• Pokud má škola fyzické/sportovní testy, trénuj už teď.
• Vyber „stupňované“ priority: 1) vysněný obor, 2) reálně dosažitelný, 3) „pojistka“, kam by tě měli vzít podle loňských hranic testů.
• Trénuj CERMAT testy a klidně si domluv doučování z nejslabší části (matika/čeština).
• Psychická pohoda - vyvažuj učení, spánek a volný čas, pohyb.

Nevím z jakého jsi města, ale zde najdeš předhled škol, na které se lidé nejčastěji hlásí, když chtějí na tento obor: https://www.atlasskolstvi.cz/stredni-skoly?branchs=2293&branchs=2294

Když by to v 1. kole nevyšlo (ani na 3 školy)

• Podej odvolání – máš na něj 3 pracovní dny od zveřejnění výsledků. Odvolání se podává řediteli školy (ten ho posílá na kraj). Není přes DiPSy.
• 2. a další kola – po 1. kole se vypisují volná místa a můžeš se hlásit znovu (běžně i v červnu–srpnu). DiPSy eviduje hlavně 1. a 2. kolo; další kola si školy řeší samy (hlídej weby škol/kraje).
• Když ani to nevyjde, hledej další možnosti: můžeš na studium do zahraniči, chodit na brigádu a přiravovat se na další rok na přijímačky, rok studovat jazyk, dělat rok dobrovolnictví. Nebo jít na brigádu. Prober všechny možnosti s rodiči.

Vychovná poradkyně/poradce ve vaší škole by ti měl/a poradit. Klidně tam zajdi sama nebo s rodiči.

Hodně štěstí,
Linda

Ahoj z Modré linky,

představuju si, že vám to ve třídě může způsobovat nepohodu a je dobře, že to chcete nějak řešit, aby vám tam všem mohlo být lépe. Ani jedna strana si nezaslouží slýchat urážky a být ve škole v napětí. Těžko říct, co se děje spolužačce a mezi vámi, že jsou situace tak vyhrocené. Často to nemá jednu příčinu, ale je to souhrn víc věcí. Možná by stála o kamarádství s některým z vás, možná se cítí osaměle, možná se děje něco doma nebo ve škole, co jí hodně štve a neví, co se vztekem a dalšími emocemi, které kolem toho zažívá a možná je to taky něco úplně jiného. Mrzí mě, že zatím učitelé, kterým jste to říkali, nereagovali tak, aby vám v tom pomohli. Říkám si, jestli je ve škole ještě nějaký učitel, kterému věříte, a mohli byste mu to říct? Povinností školy je mít výchovného poradce, to je většinou jeden učitel ze školy, který podobné situace má pomáhat řešit. Zkuste za ním zajít. Stejně tak školní psycholog, pokud jej na škole máte, nebojte se o tom mluvit dál. Zní mi to, že byste si zasloužili bezpečný prostor na to vše probrat a vyjasnit si, co komu vadí a jak byste to potřebovali jinak. K tomu slouží například třídnické hodiny anebo hodiny se školní psycholožkou. Když máme prostor porozumět druhé straně, často se to, jak se chová, stává srozumitelnější a pochopitelnější. Možná i vy sami budete mít chuť si se spolužačkou o tom promluvit. Pro další popovídání se můžeš ozvat na telefon nebo chat, kde se dá podrobněji vše probrat, pokud budeš chtít.

Moc držíme palce, aby se mohla situace brzy zklidnit,

Modrá linka

Ahoj milá pisatelko,

úroveň jazyka vždy záleží na cíli - k čemu ti má dá v životě sloužit. Podle CEFR (Společný evropský referenční rámec pro jazyky):

• Běžný život & cestování: A2–B1 (domluvím se, vyřeším situace, rozumím jednoduchým textům).
• Práce, kde angličtina není hlavní jazyk: B2 v porozumění/čtení, B1–B2 v mluvení/psaní.
• Mezinárodní prostředí, meetingy, psaní mailů bez stresu: B2 (lépe C1 pro jistotu).
• Učení angličtiny / vedení výuky v AJ: minimálně B2, ideálně C1.- Akademické psaní, prezentace na konferencích: C1–C2.

Obvyklé úrovně ve škole jsou takto:

• ZŠ (1. cizí jazyk): cíl A2 na konci 9. ročníku (na 1. stupni A1).
• SŠ – gymnázia (1. cizí jazyk): výuka navazuje na A2 a směřuje k B2 u absolventa.
• SŠ – odborné obory s maturitou: minimální úroveň maturity z cizího jazyka je B1/B2

Ahoj z Modré linky,

je moc fajn, že už teď přemýšlíš o své budoucnosti a máš sen, který Tě baví a dává Ti smysl. Z Tvých řádků je znát, že sport je pro Tebe opravdu důležitou součástí života a že do něj vkládáš spousty energie i času.

Věřím tomu, že máš obavy z reakce rodičů, jestliže důvěrně znáš jejich postoj vůči gymnáziím. Rodiče většinou chtějí pro své děti to nejlepší, ale někdy si to představují jinak, než jak to cítí samotné dítě. To může vést k pocitu, že Tě neposlouchají nebo že Tvé sny pro ně nejsou důležité. Přesto si myslím, že má smysl o tom s nimi mluvit. Možná by pomohlo zkusit jim popsat, proč je pro Tebe sport tak důležitý, co Ti dává a také co by Ti právě sportovní gymnázium mohlo nabídnout. Můžeš jim ukázat, že tam získáš především dobré vzdělání a otevřou se Ti různé možnosti do budoucna, ze kterých si budeš moct vybírat tak, aby i Tvé budoucí zaměstnání bylo naplňující hlavně pro Tebe samotnou. Můžeš rodičům navrhnout, že se spolu půjdete podívat na den otevřených dveří nebo že jim ukážeš víc informací o škole, aby si ji sami uměli dost dobře představit.

Může také pomoct, když v tom nebudeš sama. Napadá mě, jestli je ve Tvém okolí někdo další dospělý, komu důvěřuješ - třeba trenér/ka, učitel/učitelka, školní psycholog/psycholožka nebo jiný blízký člověk? Třeba by Tě dokázali podpořit a pomohli o tom s rodiči klidně a otevřeně promluvit. Někdy se taky hodí připravit si předem, co bys chtěla říct - třeba si to napsat, abys měla jistotu, že na nic nezapomeneš.

A i pokud by rodiče nesouhlasili hned, Tvoje přání není zbytečné nebo hloupé. To, že hledáš cestu, jak spojit svou budoucnost s něčím, co Tě naplňuje, ukazuje, že o sobě opravdu přemýšlíš a dokážeš brát vážně něco, co je pro Tebe hodnotné. I proto Tě chci podpořit, abys měla trpělivost. Někdy trvá, než rodiče přijmou jinou představu, než si původně vysnili. To, že se s nimi o tom snažíš mluvit otevřeně a s ohleduplností, může jejich postoj časem změnit.

Přejeme Ti, abys byla s výběrem školy spokojená.

Modrá linka

Ahoj milá pisatelko,
je fajn, že o své budoucnosti přemýšlíš. To, že „se ke mně nic nehodí“, je teď úplně normální pocit, většina lidí ve tvém věku tápá.

Pokud tě láká vyšetřování, nemusí to nutně znamenat běhat po ulici nebo fyzicky zasahovat. Existují i analytické pozice – kriminalistická laboratoř, kyberkriminalita, analýza důkazů. Tam se můžeš dostat přes gympl, policejní školu nebo třeba informatiku.

Právničina není jen o psaní slohovek. Hodně jde o logiku a argumentaci. Pokud máš ráda „mít poslední slovo“ a umíš si obhájit svůj názor, je to obrovská výhoda. Čeština se dá potrénovat, a hlavně právní jazyk je jiný než sloh ve škole – je to spíš přesnost než kreativita.

Další směry, pro inspiraci:

• Psychologie / sociální práce – empatická část tebe by tu našla uplatnění, a i tvůj „ostřejší zevnějšek“ by ti mohl pomoct nastavovat hranice.
• Mediace / vyjednávání – práce s konflikty, schopnost slyšet obě strany.
• Žurnalistika / investigace – propojení sarkasmu, zvědavosti a empatie.

Co můžeš udělat teď:

• Zvaž gymnázium – nechá ti otevřené dveře. Během těch 4 let zjistíš, jestli tě víc táhne právo, psychologie, nebo třeba bezpečnostní obory.
• Seznam se s praxí – zajdi na den otevřených dveří na policejní školu, právnickou fakultu, nebo se zeptej, jestli bys mohla nakouknout do práce (např. soudní jednání jsou veřejná!).
• Trénuj slabší stránky postupně :)
• Zajít za kariérovou poradkyní/poradcem ve škole.

Hodně štěstí,
Linda