Ahoj z Modré linky,

ptáš se, co máš dělat, když máš pocit, že Ti kamarádka chce přebrat kluka. Věřím, že Ti v takové situaci není dobře. Oceňuju, že se dokážeš o sebe postarat a říkáš si o pomoc.

Je přirozené, že se cítíš nejistě, zvláště pokud máš zkušenosti z minulých vztahů, kde se stalo něco podobného. Jaká je situace doopravdy se nedá říci, můžeš to jenom citlivěji vnímat, nebo také ne.

Můžeš zkusit promluvit otevřeně s klukem, se kterým chodíš - zkusit mu vysvětlit, jak se cítíš, v klidu, bez obviňování nebo výčitek. Můžeš říct něco ve smyslu, že máš pocit, že se mezi vámi něco změnilo, a nevíš, jestli je to jen Tvoje představa, nebo jestli se něco opravdu děje.

Stejně tak si můžeš promluvit s kamarádkou, mluvit o svých pocitech a ptát se, jak je to doopravdy.

Můžeš také o trochu více pozorovat a vyčkávat, jak se to vyvine. Časem se jistě ukáže, jak to ve skutečnosti je.

Držíme Ti palce,

Modrá linka

Ahoj,

dovedu si představit, že Tě velmi láká zapříst hovor s klukem, který se Ti líbí. Asi by sis přála, abys ho zaujala a současně bys to ráda udělala nenápadně. A to může být docela těžké vyvážit. Určitě nejsi sama, pro koho je seznamování (nejen s kluky, ale třeba i kamarády) výzvou, protože se stydí. Tady, v poradně Alíka, najdeš celou řadu dotazů na toto téma. Chci Tě ujistit, že pro navázání hovoru není potřeba říkat nic světově originálního, nemusíš se cítit pod tlakem, že musíš okamžitě zaujmout. Pokud by ses z hovoru cítila vystresovaná nebo se snažila chovat jinak, než je Ti vlastní, největší dojem by udělala právě ta nepřirozenost. Nemusíš tedy spěchat, spíše věnuj čas hledání příležitosti, kdy se budeš Ty sama na hovor cítit pohodlně a připravená. Komunikovat lze i beze slov - třeba úsměvem nebo pohledem.

Řekla bych, že máš velkou výhodu, že máte společný koníček a potkáváte se při něm. Vaše hovory se tak mohou úplně nenápadně točit kolem karate a uvidíš sama, jak se Ty nebo on rozpovídáte. Lidé obvykle oceňují, když se o ně druhý zajímá a naslouchá jim. Mohlo by Ti tedy pomoci, kdyby sis předem promyslela pár otázek, které bys mohla do Vašeho společného rozhovoru vložit.

Přejeme Ti radost ze společných setkání.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

líbí se Ti dva kluci, z Tvé zprávy ale vnímám, že to máš s nimi dost komplikované. Dovedu si představit, že se teď v tobě mísí to, jak se vůči oběma klukům dále zachovat.

Přijde mi hezké, že sis našla na Alíkovi někoho, s kým si rozumíš. Je pravda, že 3 hodinová vzdálenost je celkem dost. Říkám si ale, že může být fajn udržovat kontakt prozatím i jen online, pokud jste si spolu takto sedli. A poznávat se dál, dát tomu volný průběh a uvidět tak, jak se to vyvine. A postupem času se se svolením rodičů, jak jeho, tak i Tvých, například domluvit na vzájemné návštěvě či výletu.

Přála bych Ti, abyste spolu s druhým ze zmiňovaných kluků měli prostor pro to, si o všem promluvit. Abys tak mohla zjistit, co se skrývá za změnou jeho chování vůči Tobě. A zmírnit tak možnou nejistotu, jakou teď asi prožíváš. Je možné, že je to skutečně souhra náhod a zrovna to tak zkrátka vyšlo, že taťkovi pomáhal a nebylo mu dobře. Nebo je za tím něco víc. Odpověď na to zná však pouze on. Pokud se Ti s ním nedaří spojit skrze zprávy, zkus najít jinou chvilku, kdy pro Vás oba bude možné si o všem promluvit. Případně pokud jsi stále v kontaktu s jeho bráchy, můžeš se zkusit zeptat i jich, jestli nevědí, co za tím vězí. Je ale také v pořádku, pokud se rozhodneš nechat to být a počkat, jak vše půjde dál. A nebo jestli i on sám za Tebou přijde s nějakým vysvětlením.

Pěkné léto,

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

je fajn, že si říkáš o radu, když nevíš, co dělat. Vypadá to, že je tady kluk, se kterým bys ráda byla v kontaktu, ale komunikace se Vám nějak nedaří. Ptáš se, jak by ses mu měla omluvit a jak zařídit, aby s Tebou komunikoval.

Nejprve chci napsat, že ve vztazích se to tak někdy stává, že si úplně neporozumíme, neřekneme si vše na rovinu a pak z toho mohou být nedorozumění, zvláště pokud je to psaná komunikace. Oceňuji, že se snažíš hledat cestu, jak to napravit. I když za situaci mezi Vámi jste zodpovědní oba, nejen Ty. Oceňuji, že jsi dokázala poslechnout svůj vnitřní pocit, když jste spolu začali chodit a nenutila ses do líbání, když se Ti to nezdálo správné. Vypadá to, že se toho kluka dotklo, když ses s ním pak rozešla. Také rozumím tomu, že Tě naštvalo, když jsi mu nechala několik zpráv, on nereagoval a pak se ozval jakoby nic zrovna když se nudil. Myslím, že nejsi jediná, koho by tohle naštvalo.

Přemýšlím o tom, jestli je pro Tebe možné zkusit mu to popsat takto otevřeně, jako jsi to napsala nám. Mně přijde, že jsi to vysvětlila moc hezky a dává smysl, proč ses rozhodla s ním rozejít. Nějaký čas uplynul, oba už jste možná jinde a třeba by to dnes bylo jiné. Základem vztahů je upřímná komunikace. Pokud se mu tedy chceš omluvit, udělej to co nejotevřeněji, aby porozuměl tomu, jak jsi to tehdy měla a co Tě třeba naštvalo na tom, když Ti volal. Věřím, že kdyby více viděl do toho, jak ses cítila, byl by otevřenější s Tebou komunikovat. Kdyby se Ti to nedařilo anebo bys o tom potřebovala více mluvit, někdy pomůže svěřit se někomu, komu věříš. Rodičům jsi to říkat nechtěla, možná nějaká kamarádka by měla pochopení anebo dokonce podobnou zkušenost.

Držíme Ti palce.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

nejsem si jistá, jestli Ti odpověď stihne dorazit, když budeš ještě na táboře. Máme tady na odpověď určité lhůty, bohužel nejde odpovídat hned. Jestli jsem Tvou zprávu dobře pochopila, máš několik dotazů ohledně kluků, kteří se Ti líbí.

Ptáš se nás, co s tím, když se Ti líbí mladší kluk. Nevím přesně, v čem je to pro Tebe problém, nevadí, když je kluk mladší než holka. Není na tom nic špatného, nikde není dáno, že kluk musí být starší nebo byste měli být stejně staří. Taky píšeš, že je o 20 cm menší. I to může být v pořádku, záleží jen na tom, jak se ohledně toho cítíš Ty. Píšeš, že se Ti líbí ve všech směrech. Můžeš se tedy sama sebe zeptat, jestli je pro Tebe jeho výška překážkou. Navíc se stále vyvíjíte, tak je možné, že se váš výškový rozdíl časem srovná.

Dále Tě zajímá, jak najít odvahu říct klukovi o tom, že se Ti líbí. To není snadná otázka, každý to může mít jinak. Není lehké druhému říct o tom, že se nám líbí a také někdy holky cítí tlak v tom, že by měl první krok udělat kluk. Chci Tě ale ujistit, že i holka může klukovi tohle říct a není na tom nic špatného. Je dobré být co nejvíce upřímná a přirozená. Zkus ho oslovit ve vhodné chvíli, kdy Vás nebude nikdo rušit a říct mu, co konkrétně se Ti na něm líbí. Uvidíš sama podle jeho reakce, jestli je to oboustranné. Pokud tábor brzy končí, je možné, že to bude teď jediná příležitost mu o tom říct a třeba bys i litovala, kdybys to neudělala. To Ti může dodat odvahu.

Ptáš se, jak poznat jistě, jestli se Filipovi líbíš a jestli se s ním více bavit. Není na to konkrétní návod, ale obecně když se někomu někdo líbí, vyhledává jeho přítomnost, často se na něj dívá, sem tam se třeba usměje. Obvykle intuice (vnitřní pocit) bývá správný. Pokud se Ti zdá, že se mu líbíš, možná to tak opravdu je, ale potvrdit Ti to nedokážu. Jestli se s ním více bavit nebo ne, je na Tobě, řiď se podle toho, co sama chceš, v čem je Ti dobře.

Držíme Ti palce.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

vypadá to, že vztah s Tvým klukem se proměňuje a Ty bys ráda věděla, co se děje, což naprosto chápu. Moc oceňuji, že se o tom se svým klukem pokoušíš komunikovat a je mi líto, že se to moc nedaří, protože on o takových věcech nerad mluví. Umím si představit, že z toho můžeš mít nejrůznější pocity - zmatek, smutek, možná i bezmoc - je pochopitelné a v pořádku se v takové situaci cítit jakkoliv.

Ptáš se nás, jestli to máš nechat být nebo dát vztahu ještě šanci. Možná sama tušíš, že to za Tebe rozhodnout nedokážeme a nedokážeme ani říct, co by bylo nejlepší. Obě řešení totiž mohou být v pořádku, důležité je, jak to cítíš Ty sama. Někdy v rozhodování může pomoci zkusit si představit oba scénáře a jak by ses cítila. Zdá se, že tady je možnost ve vztahu ještě zůstat, ale nemít od Tvého kluka tolik pozornosti, kolik bys potřebovala a chtěla. Anebo to ukončit, což pravděpodobně bude nějakou dobu bolet. Někdy žádná varianta není úplně fajn, ale bylo by možné si třeba říct, která by pro Tebe byla přece jen malinko lepší?

Je v pořádku, že se vztahy mění, zvláště, když si člověk sám něčím prochází, jako možná Tvůj kluk - vyrovnávání se s přechodem na střední školu a možná i něco dalšího, o čem třeba nemluví. Ty děláš maximum pro to, aby o tom s Tebou mluvil, abys pro něj byla oporou, což je skvělé a rozhodně to není samozřejmost. Pokud to ale Tvůj kluk má tak, že nerad o věcech mluví, asi neexistuje způsob, jak ho k tomu přimět. Někdy je to dokonce tak, že čím více tlačíme na to, aby s námi druhý mluvil, tím více se uzavírá do sebe. Můžeš mu říct, jak se cítíš a co bys potřebovala, ale dál je na něm, jestli něco změní. Někdy vztahy končí i když se ti dva mají rádi, když vztahu nepřejí okolnosti. Zároveň na sebe nemusíš tlačit a nemusíš se rozhodovat hned. Může také pomoci mluvit o tom s někým, komu věříš - kamarádka, sourozenec, rodiče. Třeba něco podobného zažili a dokážou Ti dát ještě jiný pohled.

Držíme Ti palce, aby ses rozhodla tak, aby Ti bylo dobře.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

chápu, že si kladeš takové otázky, když se Ti tento kluk líbí. Podle Tvé zprávy mám pocit, že Vám spolu bylo dobře, ale nedokážu Ti odpovědět na otázku, zda i Ty se líbíš jemu. Na to zná odpověď jen on sám. Nevím, jestli je to pro něj o přátelství nebo o něčem víc. To může mít každý jinak a zřejmě jediná cesta, jak to zjistit, je probrat to přímo s ním.

Ptáš se, jak mu říct, že se Ti líbí. Ve vztazích bývá fajn mluvit o věcech otevřeně, upřímně, možná i to by mohla být Tvoje strategie. Můžeš zkusit na něj třeba přes tu sestřenici získat kontakt, zeptat se ho, zda by se chtěl vidět (nevím tedy, jak daleko od sebe bydlíte). Pak mu popsat, co k němu cítíš a zeptat se třeba, jak to má on. Pokud by to nešlo osobně, můžeš mu to i napsat.

Říkám si, že na otázku co když Tě odmítne, si můžeš zkusit odpovědět sama. Co by to pro Tebe znamenalo? Chtěla bys s ním dále udržovat kamarádský kontakt? Jen Ty sama víš, jak Ti na něm záleží a tak věřím, že dokážeš posoudit, co by s Tebou případné odmítnutí udělalo a co za kroky bys potřebovala udělat potom. Může být fajn si to promyslet, ale někdy je lepší to prostě zkusit a příliš nepromýšlet všechny možné scénáře, může nás to totiž potom více naplnit obavami a strachem. Je fajn se zamyslet, jak to máš Ty a co bys teď nejvíce potřebovala.

Přejeme Ti hezké letní dny.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky.

z Tvých řádků vnímám, že Tě situace, kterou popisuješ, hodně trápí. Rozumím tomu, že je nepříjemné být v prima pohodovém vztahu s milujícím partnerem a zároveň si uvědomovat intenzivní myšlenky na bývalého partnera. Navíc na někoho, kdo Ti ublížil. Rozumím tomu rozporu, o kterém píšeš. Myslím si, že se to děje v situaci, kdy prožíváme hodně intenzivní emoce.

Nepíšeš, jak je to dlouho, co se s Tebou takto rozešel. Někdy je potřeba víc času, aby ty výrazné emoce, pocity a myšlenky trochu polevily. Zvlášť v situaci, kdy rozchod nebyl Tvoje volba a byla jsi před něj postavená ve chvíli, kdy jsi byla velmi zamilovaná, jak sama píšeš. Asi Ti nedokážu dát žádnou konkrétní radu, která by okamžitě zafungovala a Ty na bývalého přítele přestala myslet. Myslím, že je to vždy postupný proces. A úplně zapomenou také nejde. Bývalý partner byl jednou součástí Tvého života a to zřejmě v té době velmi důležitou a je normální vzpomínat nebo se i do určité míry zabývat tím, co ten dotyčný člověk dělá. Zároveň by to nemělo narušovat Tvůj současný vztah a život.

Napadá mě, že je fajn se víc soustředit na to, co nyní prožíváš, na svůj současný vztah a zkusit si uvědomovat, co dobrého a hezkého se současným přítelem prožíváš. Říkám si, že se můžeš zkusit zamyslet nebo zkusit vypozorovat, kdy jaké pocity prožíváš, a jak to ovlivňuje tyto Tvoje myšlenky na bývalého partnera. Jsou situace, kdy na něj myslíš míň, nebo vůbec? Jak bys poznala, že se s tím začínáš vyrovnávat? Pomohlo by, kdyby se Ti omluvil? Napadá mě ještě spousta dalších otázek, bohužel e-mail má v tomto limity. Říkám si, jestli máš ve svém okolí někoho, s kým se o těchto svých myšlenkách můžeš bavit? Kamarádku, nebo třeba i mámu. Je fajn mít někoho, s kým můžeme sdílet svoje trápení. Můžeš se obrátit znovu i na nás - prostřednictvím telefonu nebo chatu, je tak více možností, jak situaci probrat. Kontakty najdeš na www.modralinka.cz.

Hezké letní dny.
Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

píšeš o více klucích, kteří se Ti líbí. Ráda bych Tě uklidnila, že mít víc kluků, kteří se Ti líbí, je úplně normální. Na každém se Ti může líbit něco jiného, ať už to jsou vlastnosti, vzhled, chování, můžeš taky nacházet různé věci, které máte společné. To všechno a mnoho dalšího pak má ten vliv, že se Ti může líbit víc kluků najednou. Během puberty můžeš hledat a zkoušet, jaký by měl být kluk, se kterým bys pak později chtěla navázat hlubší vztah. Zkoušení a ujasňování je moc důležité. Věřím, že pak dobře poznáš kluka, se kterým bys chtěla začít chodit a blíž se poznávat. Nemusíš na sebe ani na to, ať máš kluka spěchat, vše má svůj čas a vyplyne postupně.

Ať si užiješ tábor i ostatní letní dny přeje,
Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

píšeš o kamarádce a klukovi, který se Ti líbí.
Moc mě mrzí, že to s klukem asi nejde dál tak, jak by sis přála Ty. Nevím, z čeho usuzuješ, že spolu začnou chodit - jestli Ti to jen tak připadá, anebo se Ti kamarádka s něčím svěřila? Zní to ale, že ještě není spousta věcí jasných, proto mi přijde úplně v pohodě, že si s ním píšeš, bavíš se, tak jako dřív, pokud chceš.
Někdy se bohužel stává i to, že jeden o vztah stojí a druhý ne, anebo zrovna je zakoukaný do někoho jiného. To, jestli si ti dva k sobě najdou cestu, je jen na nich, to nejde ovlivnit. Říkám si, jestli se chceš dozvědět víc, jak to doopravdy je, můžeš se zkusit zeptat kamarádky a třeba jí svěřit i to, co kolem toho prožíváš. Možná, když v tom bude jasněji, mohlo by se Ti v tom taky ulevit.

Přála bych Ti, aby ses tolik myšlenkami na to, co jak bude, netrápila, a dokázala si užívat volné dny a aktivity, které Ti dělají radost.

Co nejhezčí léto přeje,
Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

asi ses zamilovala do kluka z vaší třídy, ráda by ses s ním sblížila, ale nevíš, jak na to, aby to nebylo divné.
Říkám si, že když jsme zamilovaní, je to velká věc - většinou moc hezká, ale někdy taky náročná. Můžou Ti kolísat nálady, můžeš mít rozptýlenou pozornost, myslet jen na druhého apod. Zní mi, že když jste kamarádi, tak zpráva s pozdravem a otázkou na to, jak se má, určitě není divná. Jestli máš chuť, tak to můžeš udělat. Je to vždycky trochu risk, protože nevíme, jak druhý zareaguje - s tím je potřeba počítat a nedělat si velká očekávání.
Možná ho to ale potěší. Těžko říct, jak to ve vztahu k Tobě má on. Zjistíš to jedině tak, že se budete postupně víc bavit a sbližovat. Možná máte během prázdnin nějakou společnou činnost, výlet, cestu? Je něco, kam bys ho chtěla pozvat, o něčem mu napsat? Máte společné kamarády, se kterými byste spolu mohli něco podniknout? Můžeš popřemýšlet a třeba přijdeš na něco, co by se dalo teď nebo i později naplánovat. Může Ti ulevit i svěřit se s tím vším, co kolem toho prožíváš, blízké kamarádce, třeba bude mít další nápady anebo zažila něco podobného. Držíme palce, ať jde vše podle Tvých představ.

Měj fajn letní dny,
Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

píšeš nám s více otázkami ohledně chození a kamarádství. Od nedorozumění s klukem, se kterým jsi začínala chodit, jste spolu nepromluvili. Ráda bys s ním zůstala jako kamarádka.

Je mi líto, že se vám to tak zkomplikovalo a nepohodli jste se. Zní mi to tak, že jsi to zkoušela i vysvětlit a stála jsi o to, aby vaše chození pokračovalo, ale nějak to nešlo. Říkám si, že Ti to může být asi líto, můžeš z toho být naštvaná, smutná, zklamaná... Chápu, že bys s ním chtěla udržet kontakt, třeba jako kamarádka. Některé věci potřebují čas, abychom získali i nějaký odstup a nadhled na to, co se stalo a jak to vlastně mám. Možná až konflikt trochu vychladne, bude taky jednodušší se k tomu, jak to mezi vámi je, vrátit. Můžeš popřemýšlet, jak by ses s ním pak nejradši pobavila. Možná mu zase napíšeš, zavoláš, anebo se potkáte někde venku, u někoho doma apod. Můžeš mu říct, jak se kolem toho teď máš a co bys ráda, aby bylo dál. Uvidíte, kam a jak se to mezi vámi nakonec vyvine.

Na nového kluka, který Ti bude sympatický, můžeš narazit kdekoliv - ať už to bude podobně jako předtím, v jiné třídě, na kroužku, na jiné akci, možná ho už znáš, ale jen se vaše kamarádství prohloubí a změní. To je opravdu těžko předvídat. Důležité ale je, pokud budeš chtít nového kluka, být tomu otevřená, nebát se bavit a zajímat o druhé, podnikat něco společného; z komunikace a kontaktu pak může vzniknout pevnější vztah. Stejně tak to platí pro kluky a nové kamarády obecně. Je fajn vycházet z toho, co baví Tebe, možná na novém kroužku nebo v novém prostředí potkáš další lidi, kteří mají stejný zájem, a kamarádství půjde úplně lehce a přirozeně. Stejně tak můžeš nové kamarády získat náhodou, když míváte třeba společnou cestu do školy, domů, potkáte se na táboře aj. Možností je více, i tady platí to, že upřímný zájem a chuť se bavit to vše můžou usnadnit.

Držíme palce, ať jde vše podle Tvých představ a máš hezké letní prázdniny.

Modrá linka

Ahoj,
je dobře, že jsi napsala (i když už jsi skoro na tuto poradnu velká, protože je určena dětem do 15 let). Tvoje pocity musí být matoucí a není lehké s nimi být sama. Rádi s tebou to, co popisuješ, probereme.

Píšeš o své učitelce. Potkat dobré vyučující, kteří nás podporují a kterým důvěřujeme, je velké štěstí. Vztah s nimi může být vedle vztahu s rodiči ten nejdůležitější a ovlivní nás na celý život. Podle tvého popisu musí být tvoje učitelka skvělá. Pochopila, co v tobě dřímá a jaký typ podpory bys potřebovala, aby jsi se ve škole cítila lépe. Jsme moc rádi, že jsi takové štěstí měla.

Cítit k těm skvělým vyučujícím zvláštní a silné pocity je docela přirozené. Může se dokonce jednat o zamilovanost, kdy na toho druhého nemůžeme přestat myslet a chceme si s ním být hodně blízko (i fyzicky).
Zamilovanost přináší rozporuplné pocity. Na jednu stranu pocity štěstí, na druhou stranu smutek, když nemůžeme s tím druhým být. V tvém případě to platí určitě dvojnásob, protože milostný vztah mezi vyučujícími a studujícími vzniknout nemůže. Ovšem i platonická a neopětovaná zamilovanost může být pro nás obohacující, když se rozhodneme nepropadat smutku, ale radovat se z toho, že jsme druhého člověka poznali. Přínosné bývá zkusit své pocity zachytit v deníku, básni, hudbě či obrazu. Doporučujeme ti netvořit je pro někoho, ale jen pro sebe. Pokud něco takového vytvoříš, určitě si to dobře schovej, aby se tvoje dílo nedostalo do rukou nikomu, u koho by sis to nepřála.

Ve svém dopisu píšeš i o dalších důležitých věcech - zejména o špatných vrstevnických vztazích a o autistickém spektru i úzkostech. Takové zkušenosti mohou být náročné a je důležité mít možnost o nich mluvit s dalšími lidmi, k nimž máme blízko. Zřejmě máš dobrý vztah s maminkou, což je skvělé. Možná by ale bylo užitečné si o tvých zkušenostech promluvit i s paní učitelkou. Máš k ní důvěru a ona tě zná z jiného úhlu než maminka. Mohla by tě také nasměrovat na odborné služby, které by ti mohly pomoci lépe prozumět sama sobě. To, že jsi napsala do Alíka, svědčí o tom, že o sobě přemýšlíš a snažíš se poznat sama sebe. To je moc důležité a ty jsi pro to v ideálním životním období.

Držíme ti palce. Měj se dobře,
poradna Sbarvouven.cz

Dobrý den z Modré linky,

děkujeme za důvěru, se kterou jste se na nás obrátila. Píšete o tom, že je Vám špatně, že nevíte, co si myslet, máte obavy. Trvá to už týden a Vy si přejete, aby to přestalo.

Nevíme, kolik je Vám let, budeme Vám proto vykat.

Čtu si pozorně, co jste napsala, a snažím se udělat si představu, co se ve Vašem životě děje. Zdá se, že jde o lásku, situaci, kdy o někoho stojíte, ale máte obavy z odmítnutí. Už Vám i řekl, že mu něco vadí - a Vás by pochopitelně zajímalo, o co se jedná.

Vůbec se nedivím Vašemu zmatení, overthinkingu, i Vašim obavám. K takové situaci patří. To, co v této situaci pomáhá, je otevřená komunikace. Mluvit o sobě, o svých pocitech, pokládat konkrétní otázky. Někdy si člověk něco domýšlí, a nemusí to být pravda. Ale i kdyby to pravda byla, je dobré ji znát a postupně ji přijmout.

Kromě soustředění se na vztah, o kterém píšete, se zkuste o sebe postarat, najít si něco, co Vám dělá radost, uklidňuje Vás a nabíjí.

Možná by Vám v této situaci pomohla osobní psychologická konzultace. Může se jednat o psychologa školního, poradenského, nebo například z Rodinné poradny, či dalšího. Pokud byste chtěla, můžete se také obrátit na Modrou linku - na chat, telefon nebo osobní poradnu.

Držíme palce, abyste se cítila lépe.

Modrá linka