Ahoj,

děkujeme, že ses nám svěřila. I když píšeš, že je tvoje zpráva zmatená, vlastně z ní docela dobře rozumím tomu, jak se teď cítíš. A je dobře, že se snažíš svým pocitům porozumět.

Co se týče přitažlivosti a vztahů, není vůbec kam spěchat. V dospívání, a někdy i později v životě, se může měnit, kdo nás přitahuje, jakým způsobem a jestli vůbec po partnerském vztahu toužíme. Proto bych se příliš netrápila tím, která LGBT+ „samolepka“ je ta správná. Mnohem důležitější je postupně poznávat, co cítíš, co potřebuješ a v jakých vztazích je ti dobře. Je skvělé, že o tom přemýšlíš, ale nemusíš mít teď jasno ani nic „vyzkoušet“ jen proto, abys zjistila, kam patříš. A pokud se tvoje pocity časem změní, není na tom nic špatného.

Trochu větší pozornost bych ale věnovala tomu, co píšeš na začátku – že se už několik měsíců cítíš prázdná, nic tě nebaví a nemáš energii ani na věci, které ti dříve přinášely radost. Možná opravdu hodně dáváš druhým a sama teď potřebuješ, aby chvíli někdo poslouchal tebe. Zkus se svěřit někomu, komu důvěřuješ – rodiči, blízké kamarádce, školní psycholožce, učitelce... Když podobné pocity trvají několik měsíců, zaslouží si pozornost a podporu. Neboj se důležitým lidem ve tvém životě říct, co nyní cítíš.

A tvoje potřeba „chvíli jen existovat“ mi připadá taky důležitá. Zkus si opravdu dovolit chvíle, kdy nemusíš řešit problémy ostatních ani podávat výkon. Někdy stačí jen hodinka, kdy neděláme věci proto, že se „to má“ a „kvůli druhým“, ale prostě jen jsme... Může to být při procházce v parku, nebo v pokojíčku při poslouchání hudby, nebo při koukání na oblíbený seriál - ale prostě zkusit na sebe chvíli nemít nároky. Zvlášť když tě čekají přijímačky a návrat do prostředí školy, ve kterém se necítíš dobře, je důležité mít možnost občas vypnout.

Zkus hledat, co ti pomůže znovu získat trochu energie a kde můžeš být také ty tou, o kterou se někdo zajímá a kterou někdo poslouchá.

Držím ti palce.

poradna Sbarvouven.cz

Ahoj z Modré linky,

děkujeme Ti za důvěru, se kterou jsi nám napsala. Píšeš o dvou klucích - O., který se Ti líbí už čtyři roky a zároveň se líbil i Tvé kamarádce. Napsala jsi mu spoustu dopisů. A pak V., nad kterým jsi doposud nepřemýšlela, ale když se setkáte, cítíš neznámé teplo a pocity, které u sebe neznáš.

Chtěla bych ocenit, že mluvíš o tom, co Tě trápí. Z Tvých zpráv jde cítit, jak hluboké city ke klukovi O. už dlouho chováš, a zároveň se snažíš být ohleduplná vůči kamarádce. Jde vidět, jak moc Ti na ostatních záleží. Bohužel nikdo jiný než sám O. nemůže lépe vědět, jak to k Tobě cítí, a tudíž Ti nemůžeme dát odpověď na to, jestli se mu také líbíš. Pokud však cítíš, že bys v tom potřebovala mít jasno a pomohlo by Ti vědět, jak na tom s O. jste, je jen jeden způsob, jak to zjistit. K tomu, aby ses ho zeptala, můžeš třeba využít těch dopisů, které jsi psala, nebo se o tom pobavit se ségrou, mamkou, nebo některou z kamarádek. Na tom, že se nám někdo líbí, totiž není nic trapného ani špatného. Navíc nemůžeme vlastní silou ovlivnit, kdo to bude. Naše city nejdou vždycky vysvětlit a už vůbec ne změnit. A proto je naprosto lidské a v pořádku, že to tak cítíš.

Píšeš taky o V. Je to s ním jiné, než to znáš s O. Je pochopitelné, že je to pro Tebe možná trochu matoucí, zvlášť když se toho děje kolem O. tolik. To, co jsi u V. popsala – nečekaní motýlci v břiše, nával tepla, i když vedle Tebe jen seděl a vlastně nic neudělal – je čistá, podvědomá fyzická reakce. Naše těla někdy reagují na přítomnost, energii nebo i hlas někoho jiného úplně instinktivně, ještě než si to náš mozek stihne uvědomit. Zmiňuješ, že sis říkala, jestli to není pravá láska, protože to bylo tak jiné a zvláštní. Abych k Tobě byla upřímná, pravděpodobně to není „pravá láska“, protože ta se buduje až časem, hlubokým poznáváním a budováním důvěry.

To ale vůbec neznamená, že ten pocit není důležitý! Je to velmi silná, přirozená přitažlivost. To, že to bylo nečekané a „divné“, Tě jen překvapilo, protože s tím jsi nepočítala. A to, že Tebou projede teplo i teď, když ho jen potkáš v autobuse, dokazuje, že ta jiskra z Tvé strany tam prostě přirozeně je. Je na Tobě, zda bys to s V. chtěla zkusit nějak víc prozkoumat a třeba s ním v tom autobuse zkusit navázat řeč, nebo Ti vyhovuje, že je to takový tajný a příjemný pocit na dálku.

Snad jsme odpověděli na všechny Tvé dotazy. Držíme Ti palce, ať se Ti podaří najít takovou lásku, jakou by sis přála.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

říkám si, že může být dost matoucí, když nevíš, jestli se klukovi ze třídy líbíš taky. Spousta lidí si prochází něčím podobným a je dobře, že pro sebe hledáš podporu.

Vnímám, že se Ti opravdu líbí a byla bys ráda, kdyby Tvé city opětoval. Přijde mi hezké, že si spolu rozumíte a jste takoví komici ve třídě. Chápu, že Tě zajímá jak to má on, zda se mu líbíš nebo ne. Způsobů, jak to zjistit, je víc. Nejrychlejší cesta by byla, se ho na to napřímo zeptat - osobně nebo třeba i psanou formou. Ne každý si ale troufne se napřímo ptát, jestli se tomu druhému líbí a je normální, že bys měla strach.

Nemusíš mu tedy hned říkat, že se Ti líbí. Stačí s ním trávit čas, usmívat se na něj, pozdravit ho nebo si s ním povídat. Když se budete víc poznávat, časem lépe uvidíš, jestli má zájem i on. Někdy to přirozeně vyplyne. Když nebudeš vědět, o čem se bavit, zkus se zeptat na něco, co máte společného - třeba na školu, koníčky, oblíbené hry, sport, filmy nebo hudbu. Tím, že se budete bavit víc i zjistíš, co se Ti na něm líbí a jestli bys s ním třeba chtěla chodit, nebo jestli s ním chceš být pouze kamarádka.

Přejeme hezké léto,

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

je dobře, že se ptáš, když se k tomu v myšlenkách vracíš.

Říkáš, že na táboře byl Tvůj bývalý přítel, který o Tebe prý už nemá zájem. Překvapilo Tě ale, že jste na táboře pořád na sebe koukali. Tomu rozumím, že může být matoucí, když sis myslela, že už nemá zájem.

Všimla sis, že měl podle Tvého dojmu během Vašeho očního kontaktu erekci, kterou maskoval rukama a ptáš se, jestli to bylo z toho, že jste na sebe koukali. Obecně erekce může vzniknout i z pohledu na atraktivní dívku, ale nedokážu Ti bohužel přesně říct, jak to měl. Rozumím ale, že Tě to zajímá, zvlášť, když ho pořád miluješ, tak je pochopitelné, že si přeješ cítit zájem.

Jsme moc rádi, že Ti naše odpovědi pomáhají.

Přejeme Ti, ať se máš hezky a užívej letní dny.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

vůbec se nedivím, že jsi zmatená ze všech „pravidel“, která jsou ve vztazích přítomná. Je moc dobře, že pro sebe hledáš podporu.

Říkám si, že mít takový první vztah je moc hezká věc a přála bych Ti, aby Ti v něm bylo dobře. Dávat si pusu nebo se líbat na veřejnosti můžete, je možné, že to přitáhne něčí pozornost, ale není na tom nic zvláštního ani zakázaného. Je jen na vás, jak moc chcete svou lásku ukazovat a jak je vám to příjemné.

Doteky jsou ale už trochu o něčem jiném. Dokud se dotýkáte na neintimních partiích, je opravdu jen na Tobě a na něm, jak je vám to příjemné - pohlazení po ruce, po tváři, držení za ruce apod. Nicméně dotyky na intimních partiích (na prsou nebo v rozkroku) už úplně v pořádku nejsou. Pohlavní styk a aktivity s ním spjaté jsou u nás zákonem povolené až od 15 let, i proto bych vás oba chtěla podpořit spíše v jiném poznávání. Můžete si spolu více povídat, chodit na procházky, držet se za ruce a zažívat spolu různé aktivity, jezdit na kole, nebo jen tak být. Moc bych vám přála, abyste si mohli spolu trávený čas příjemně užívat. Pokud to zatím nechceš říkat rodičům, nemusíš, na druhou stranu pokud s nimi máš hezký vztah, nebo alespoň s jedním z nich, mohlo by být fajn moct to s nimi sdílet.

S přáním hezkého léta,

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

děkujeme za důvěru, se kterou píšeš.

Přijde mi pochopitelné, že se rodině bojíš oznámit, že máš přítele a je dobře, že na to nezůstáváš sama a ptáš, jak na to. Z Tvého dotazu chápu, že asi jde o Tvého prvního přítele, a ještě jsi rodině nikoho nepředstavovala a nemůžeš tak vědět, jak budou reagovat. Říkám si taky, že tomu rozhodně nepomáhá babiččina reakce na přítele Tvé spolužačky.

Vnímám, že je pro Tebe důležité být k rodině upřímná a že před ní nechceš přítele tajit. Dost možná si uvědomuješ, že pokud s ním budeš dále, mohou se to eventuálně dozvědět. V takovém případě může být dobré říct jim o něm sama za vlastních podmínek, než aby se o něm dozvěděli jiným způsobem. Zároveň ale chápu, že se bojíš, že by Ti mohli nějakým způsobem zakázat se s ním vídat. Chápu, že by to mohlo bolet o to víc, když je pro vás už tak těžké se vidět.

Napadá mě, jestli máš v rodině někoho, komu důvěřuješ více a komu se můžeš svěřit jako prvnímu. Můžete spolu probrat, jak to říct i ostatním, a připravit se na to, jaká by mohla být jejich reakce. Můžeš se zeptat také kamarádů či kamarádek, jak například oni o svém prvním příteli své rodině řekli.

Přemýšlím teď o tom, že může být důležité vysvětlit jim, jak to vnímáš Ty, proč je to pro Tebe důležité a čeho se bojíš a vyslechnout si i jejich názor či obavy. Někdy může pomoci předem se na takový rozhovor připravit, například promyslet pravidla a kompromisy ohledně Vašeho vídání, které bys mohla navrhnout a na které myslíš, že by mohli přistoupit. Může být také dobré, aby Tvého přítele poznali a viděli tak, jaký je a lépe tak třeba chápali, proč o něj stojíš. Nevím, jak doma zareagují, ale uvažuji také nad tím, že někdy může být důležitý i čas nebo o situaci mluvit vícekrát.

Věřím, že to pro Tebe není jednoduchá situace. Přeji Ti hodně odvahy a budu moc držet palce, aby Tvá rodina reagovala co nejlépe.

S pozdravem

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

děkujeme Ti za důvěru, s níž se nám svěřuješ. Tvůj dotaz se na tvůj věk rozhodně hodí a chceme ocenit, že si říkáš o pomoc. Píšeš o svém prvním klukovi, kterého doma neschvalují, o zhoršení známek a taky o budoucnosti ve škole a v lásce, která Tě teď tíží.

Je pochopitelné, že jsi zmatená, a je skvělé, že ses dokázala takhle upřímně zamyslet nad tím, co se ve Tvém životě právě děje. Sama sis například všimla toho, jak se Tvůj školní prospěch horší. Nikdo z nás nedovede říci, zda je Tvůj přítel ten pravý. Každý prožívá svou první lásku s nadějí, že taková zůstane. A věřím Ti, že ho máš opravdu velmi ráda. Ať Vás v budoucnu čeká cokoli, láska by Tě neměla stát Tvou budoucnost, Tvé vysněné studium, v nejlepším případě ani Tvou rodinu. A to jakákoli láska - včetně té první.

Taky píšeš o mámě, máš strach, že bys ji zklamala, kdyby se o Tobě a příteli dozvěděla. Dokonce říkáš, že by Tě nebrala za vlastní. Věřím, že to pro Tebe musí být velmi těžké, zvlášť když by sis přála, aby Tě v tom doma podpořili. Přemýšlím, zda jste měli možnost se o tom doma pobavit, z jakého důvodu si rodiče Tvůj vztah s přítelem vlastně nepřejí. Možná, že také vidí dceru, která byla nadaná, nosila domů skvělé známky a nyní pozorují, jak kvůli vztahu ten úspěch ztrácí. Hlavou mi běží, že možná mají velký strach, jelikož jim na Tobě záleží. Přemýšlím, jak to vidíš Ty.

Nejsem si jistá, zda jsem tím zodpověděla na Tvůj dotaz. Ale ráda bych Ti nabídla ozvat se nám na telefon nebo na chat, kde to můžeme trochu více probrat a zkusit společně vymyslet, co by Ti přišlo jako nejlepší další krok.

Držíme Ti palce, ať vše dopadne tak, jak potřebuješ.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

dovedu si představit, že jsi z celé situace zmatená. Jsem proto moc ráda, že na to nezůstáváš sama a píšeš si o radu.

Píšeš, že to mezi Tebou a kamarádem dost jiskří, chová se k Tobě ohleduplně a vnímáš, že mezi vámi něco je. Zároveň jsi mu radila ohledně jiné holky, takže se teď možná nacházíš v milostném trojúhelníku. Sama si říkám, jak se asi cítíš - jestli je to v něčem možná vzrušující, zda se těšíš na další společné chvilky, nebo jsi jen zmatená a možná i smutná. Když se nacházíme v situaci, která není přehledná, často se cítíme nejistí. Říkám si, že je moc dobře, že na něj netlačíš, ale zároveň téma vztahů otevíráš. Je jen na něm, jak se rozhodne a zda s Tebou bude chtít začít chodit.

Napadá mě, že bych si možná být Tebou zkusila zodpovědět, jestli s ním chceš být ve vztahu, co by Ti to přineslo, případně proč bys to chtěla nebo nechtěla. Pak se můžeš rozmyslet, jestli mu sama chceš říct, co k němu cítíš a jak bys váš vztah viděla do budoucna. I jemu to může pomoci utřídit si myšlenky a rozhodnout se, zda s Tebou chodit nebo dál zůstat kamarád, či se přestat bavit úplně. Když bude on i Ty vědět, na čem jste, situace se možná projasní a bude jednodušší pak dělat další kroky a přizpůsobit tomu vzájemné setkávání.

Držíme Ti palce a přejeme pěkné léto,

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

svěřuješ se s tím, že Ti píše/psal Tvůj spolužák až příliš často, že Ti to je nepříjemné. Tvoje kamarádka mu už řekla, že s tím nejsi v pohodě a teď Ti nepíše.

Rozumím, že uvažuješ, jak ho citlivě odmítnout, aby nepřišly nějaké možné komplikace. Zároveň si říkám, že v tomto nejde převzít “zodpovědnost” za druhého. Každý to bude vnímat a reagovat na to po svém. Chce kus odvahy to udělat, ale stojí za to jít si za tím, jak to cítíš Ty. Ty v tom můžeš zůstat citlivá a co nejvíc pravdivá sama k sobě i k němu, i když s ním nechceš být ve vztahu. Možná bude ještě příležitost, kdy mu můžeš vysvětlit, že to není o tom, jaký je on, ale o tom, co v tom prožíváš Ty - a říct své důvody, proč nechceš váš vztah rozvíjet. Je možné, že to bude chvíli trvat, než z toho přestane být smutný, jak píšeš. Možná bude zažívat i spoustu jiného, to k tomu ale zkrátka může patřit. Je to dočasné.

Pokud by Tě stále kontaktoval a bylo Ti to nepříjemné, tak mu můžeš opakovat, jaký k tomu máš postoj a co bys potřebovala. Můžeš i klidně neodpovídat, kdyby to na Tebe bylo moc anebo pokud nechceš Ty sama, můžeš poprosit spolužačku, ať za ním s Tebou zajde a znovu promluví.

Držíme palce,

Modrá linka

Ahoj,

je moc dobře, že o tom takhle přemýšlíš a snažíš se porozumět tomu, co cítíš a potřebuješ. To, co popisuješ, je úplně v pořádku. Romantická a sexuální přitažlivost nemusí jít vždycky ruku v ruce. Někteří lidé mají silné sexuální touhy, ale slabší nebo nejasné romantické city. Jiní to mohou mít naopak.

Jsi ještě hodně mladá a zkušenosti se vztahy budeš ještě sbírat. V dospívání se pocity často vyvíjejí a to, co teď vnímáš nějak, může za rok nebo dva vypadat jinak. Důležitější než to, jak se označíš, je spíš zkoumat, co ti dělá dobře a co naopak ne. Nemusíš si teď dávat žádnou nálepku.

Spokojený vztah je takový, kde mají oba lidé naplněné své různé potřeby. Jde o to, jak si ti dva lidé nastaví a vykomunikují, co jim vyhovuje. Někdy můžeme mít pocit, že „to necítíme správně“, ale pak zjistíme, že s někým jiným nebo v jiném nastavení nám něco sedí víc. A někdy zase zjistíme, že nám vyhovuje fyzická blízkost bez romantických projevů náklonosti – i to je v pořádku.

Dobré je ujasňovat si věci postupně: Co ti je příjemné (např. blízkost, doteky)? Co už je pro tebe moc nebo ti nedává smysl? Co od vztahu očekáváš? Jak chceš, aby se někdo ve vztahu choval k tobě?

Nespěchej na sebe. :)

Když budeš chtít, zase nám napiš - buď do Alíka, nebo do poradny Sbarvouven.cz.

Měj se dobře.
Sbarvouven.cz

Ahoj z Modré linky,

děkujeme za důvěru, se kterou se svěřuješ. Vnímám, jak moc Ti na situaci záleží a je dobře, že si říkáš o pomoc.

Píšeš o tom, jak ses svěřila jednomu klukovi, že se Ti líbí a on to neopětoval. Toto může hodně zabolet a vůbec se nedivím, že se tím trápíš. V této situaci je úplně přirozené cítit smutek a zklamání. Moc oceňuji Tvou odvahu a že jsi otevřeně dokázala dát najevo svůj zájem. To rozhodně každý nedokáže.

Není bohužel v našich silách ovládnout, co k nám někdo cítí tak, že se začneme chovat nějakým konkrétním způsobem např. hrát Fortnite, protože to má rád apod. Může být fajn hledat něco, co máte oba společné a tím se k sobě přiblížit. Ani tak ale nejde zajistit, aby nás druhý začal mít rád. Někdy je bohužel potřeba situaci přijmout takovou, jaká je, i přestože to není snadné.

Zároveň bych Tě chtěla podpořit v tom, že s Tebou rozhodně není nic špatně. Žádný člověk se nelíbí všem lidem a tak je to v pořádku. Zároveň ten pravý Tě bude přijímat takovou jaká jsi.

Přemýšlím, co by Ti mohlo pomoct cítit se lépe. Můžeš se zaměřit na své oblíbené koníčky nebo trávit čas se svými nejbližšími. Můžeš tu situaci taky probrat s nějakou kamarádkou. Je dobré nezůstávat na trápení sama.

Moc Ti přejeme, aby Ti bylo lépe a pěkné dny.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

máš kamaráda, se kterým se vídáte o letních prázdninách a se kterým by ses ráda sblížila. Máš představy, jak Tě objímá a jinak Ti projevuje náklonnost.
Z Tvé zprávy čtu, že je Ti moc sympatický a vnímáš ho jako skvělého člověka. Je moc cenné znát někoho takového. Někdy se může stát, že se kamarádství překlene do chuti se poznat i jinak, blíž, partnersky. To je normální vývoj, který se může stát. Říkám si, že když ho bereš jako nejlepšího kamaráda a znáte se tak dlouho, tak vaše sympatie musí být nějakým způsobem oboustranné. Můžeš to zkusit zjistit.

Těžko říct, jak se k němu dobře přiblížit - sama znáš vaše kamarádství nejlíp. Můžeš se zkusit zamyslet, z čeho by se dalo vyjít. Možná mu budeš mít chuť napsat, zavolat, možná se sejdete i dřív než během letních prázdnin. Možná řešíte podobné věci a dalo by se jej na to zeptat, projevit zájem o to, jak to má on. To vše a mnoho dalšího může váš kontakt zvětšit. Rozumím Tvé obavě, aby to nějak “nepokazilo” váš vztah. Nevíme, jak bude reagovat, může a nemusí to být dle Tvých představ. Jít do toho chce unést nějakou míru rizika a otevřenosti z Tvé strany v tom, co cítíš, je na Tobě, jestli to chceš nebo ne. Uvidíš taky, co přinese čas, jak se to mezi vámi bude vyvíjet. Tyto věci nejdou uspěchat nebo naplánovat.

Držíme palce,

Modrá linka

Ahoj,
díky, že důvěřuješ Alíkovi a obrátila ses na naši poradnu s dotazem. Píšeš, že máš dva problémy, ale vnímám je jako propojené. Chápu, že Ti situace připadá velmi náročná. Vztahy mohou být velmi komplikované. To co cítíš ke své přítelkyni, zní jako hluboký vztah.
Je moc dobře, že N na sobě začal pracovat a již ho vnímáš jako méně agresivního. Naše paměť ráda zapomíná nebo potlačuje to špatné a nechává nám hezké vzpomínky. Zkus si odpovědět, zda Tvé myšlenky na N nejsou více o přitažlivosti k něčemu z minulosti, co Ti chybí teď. Může jít o zvědavost, jestli by to tentokrát s N bylo jiné. Takové představy mohou často rychle vyhasnout, ale hluboké city je třeba budovat.
Je od Tebe velmi čestné, že bys nemohla udržovat vztah s oběma.
Než uděláš radikální krok a rozejdeš se s přítelkyní, můžeš ještě zkusit věnovat nějaký čas pozorování svých emocí. Nejlépe je zkusit se vyhýbat kontaktu s N nebo ho omezit na minimum. V té době se soustředit na nynější přátelství a sledovat, jak se cítíš, když Tě nerozptylují komunikace a potkávání se s N. Pokud Ti např. po týdnu bude lépe, máš zřejmě odpověď.
Pokud Ti bude ale stále intenzivně chybět N i bez ohledu na minulost, pak bude dobře popřemýšlet, co dělat dál. Čas Ti cestu ukáže, vnímej sebe a odpověď přijde.
O svých pochybách si také můžeš otevřeně promluvit a sdílet své obavy s odborníky na Lince bezpečí 116 111, tam máš možnost volat kdykoliv nebo chatovat. LB je bezpečný prostor pro sdílení a společně můžete probrat další možnosti, jak na svou situaci pohlížet.
Přeji Ti hezké dny
za poradnu sbarvouven.cz

Ahoj z poradny Sbarvouven,

děkuji, že jsi napsala a svěřila se s tím, co nyní řešíš ve svém životě. To, co prožíváš, je úplně v pořádku. Ve 12 letech je běžné, že se člověk zamiluje – a je jedno, jestli do kluka nebo do holky. To, že víš, že jsi na holky, je něco, co si můžeš postupně objevovat svým vlastním tempem.
Je taky normální, že si nejsi jistá, jestli se líbíš i jí. U citů druhého člověka to nikdy nejde vědět stoprocentně, dokud to nějak nevyjde najevo. A to může vyvolávat nejistotu a stres. Důležité je, aby si myslela na sebe a své bezpečí. Můžeš jít vlastním tempem a pomalými kroky. Ani případné seznamování nelze uspěchat. Objevování toho, jaký druhý člověk je chce čas.

Co se týče „nenápadného flirtování“ – v tvém věku je nejdůležitější přirozenost. Nemusíš mít žádné speciální triky. Můžeš té holce dávat najevo, že tě zajímá (ptát se jí, jak se má, co ji baví), trávit spolu čas, pokud je to možné, usmívat se na ni a udržovat oční kontakt, napsat jí občas zprávu jen tak, že sis na ni vzpomněla a ptát se jak se má.

To jsou malé signály, které ukazují, že ti na ní záleží. Pokud je bi a je otevřená tomu, že se jí líbí i holky, může být časem možné s ní mluvit trochu víc osobně – třeba se jí zeptat, jak to má se vztahy, nebo jí říct, že je ti sympatická. Nemusíš jí hned vyznávat lásku. Jak vidíš, základem je postupné navazování kontaktu a sbližování. Pokud se nyní vídáte jen párkrát měsíčně, může být dobré se pokusit vztah nějak více přiblížit a zintenzivnit.
Zároveň je dobré připravit se i na to, že její city nemusí být stejné. Je to něco, co se může stát a neznamená to, že by si udělala něco špatně. Někdy se prostě stane, že si lidé vzájemně nesednou a takzvaně to neklapne. I když ti přeji, aby vše proběhlo podle tvých představ, je dobré vnímat, že je vztah vždy o dvou lidech.

Dej tomu čas, buduj mezi vámi důvěru a sleduj, jak reaguje. A hlavně – zkus zůstat sama sebou. To je vždycky to nejcennější. Pokud máš někoho s kým o tom můžeš mluvit, využij toho. Může to být situace, která je náročná a vyvolává mnoho nejistot. Pokud by si o tom, co zažíváš chtěla mluvit více, můžeš se obrátit na menorstvo naší poradny Sbarvouven.cz a dopřát si pro sebe podporu a možnost situaci s někým sdílet.

Budu ti držet palce, aby vše dopadlo, jak si představuješ. Nezapoměň - buď svá a netlač na sebe.
Poradna Sbarvouven.cz