Z poradny Alík radí dětem
Jak se vyrovnat se smrtí oblíbené kočky?
Zvířata
Ahoj,
Opět mám takový menší dotaz. Nebo spíš se chci někomu svěřit. Budu se snažit nechodit okolo horké kaše, ale nevím jestli to půjde.
Jde o to, že jsme měli kočku. Domů jsme si jí dovezli když mi byl asi rok, takže jí teď bylo kolem 11 let. Byla to taková vesnická kočka, krmili jsme jí na seně, chytala myši, chodila za kocourama... Asi třikrát nebo čtyřikrát měla koťata, pak jí mamka dala k veterináři vykastrovat aby už je neměla. Dřív jsme měli koček víc, měli jsme i kocoury. Pak jsme si donesli psa, takže ostatní kočky odešli. Většinou k sousedům a tak. Zůstali jen tři- tahle kočka, její dcera a malý kocour. Toho kocoura jsme pak odvezli dědovi, takže jsme doma měli jen dvě kočky- Černou a tuhle.
Dřív jsem si ani neuvědomovala jak jsem jí měla ráda. Prostě jsme vylezli ven na dvůr a bylo běžné, že někde na střeše sedí kočka a pod ní číhá pes. Vycházeli spolu dobře, pes jí kolikrát mohl chytit, ale neudělal to.
Možná jste si všimli, že o ní mluvím v minulém čase. To je právě to... Už vám to asi došlo, že?
Minulý týden jsem jela s taťkou z kroužku a jeden pán co bydlí o dům dál má spoustu psů. Jsou malí, lovečtí, ani nevím co to je za rasu. Tři z nich vždy běhají na volno a dalších asi pět chodí na vodítku. Zrovna jsme přijeli před náš dům, když šel okolo ten pán. Pak už jsme jen viděli, jak běží za těmi třemi co byli na volno a něco od nich vytahoval. Mysleli jsme si, že to byl králík. Jenže nebyl...
Potom ho potkala ještě mamky kolegyně z práce a říkal jí, že ti jeho psi zakousli nějakou kočku. Mamka ho v sobotu potkala na procházce a zeptala se ho, jak ta kočka vypadala. Takže zřejmě na 99,99999% to byla naše.
Prý, že ti tři se do ní nepustili, jen běhali okolo ní. Kočka chtěla skočit na takovou zídku co tam byla, ale ona je vysoká, takže tam nedoskočila. Leda že by jí tam musel někdo vysadit. To ten pán chtěl, takže tam přiběhl s těmi pěti na vodítku (nevím kolik jich je, ale je jich dost). Chytil kočku, ta ho škrábla, takže jí zase pustil. A dopadla mezi smečku tak osmi psů... 
Je mi jí hrozně líto, byly jsme spolu v podstatě celý život. A navíc je to první ať už zvíře nebo člověk kdo umřel, pamatuji si na ni a záleží mi na ní.
Vždycky mě napadá, že kdyby byla na tomhle jakákoliv jedna věc jinak, nestálo by se to... Kdybych nešla na kroužek, kdybych jela z kroužku autobusem, kdybychom s taťkou se zdrželi nebo přijeli o trošku dýl...
Mám ten pocit, že běžela za námi, protože vždy, když slyší naše auto, tak přiběhne.
A ještě k tomu se mi ten den na kroužek nechtělo, obvykle se mi chce. A když jsme jeli domů, chtěla jsem být hned doma. Asi jsem to nějak tušila.
Vzkaz pro všechny tady na alíkovi co čtou tento dotaz:
Užívejte si se svými mazlíčky i se svými blízkými. Až tu nebudou, bude vám smutno. Tak jako mě teď...
Přijde mi teď, že je to jako bych jí vůbec neznala. Nevím, jestli by si přála abychom pro ni byli smutní, nebo naopak, abych na ní zapomněla, nevím. Přijde mi, že je to nespravedlivé. Byla jsem s ní déle, ale přesto jsem měla radši psa, kterému je 6 let, bude mu 7, zatímco této kočce bylo 11, letos by jí bylo 12...
Taky jsem minulý víkend měla MS, takže když mám špatnou náladu, jsem prostě protivná. Vždy když za mnou přišla, tak jsem jí odehnala, nebo tak. Jak jsem měla vědět, že to je náš poslední týden společný?
Prosím pomozte mi. Od pátku vždycky večer brečím, dnes ráno jsem byla ve škole taky taková smutná. Při tělocviku jsme hráli vybíjenou a já jsem se naschvál nechala vybít, abych nemusela hrát. Ani v ostatních hodinách jsem se nedokázala moc soustředit. Až někdy po čtvrté vyučovací hodině to ze mě spadlo, ale není to jako dřív.
Co se týče naší rodiny, moc se o tom nebavíme. Taťka a bratr kočky moc nekrmili, třeba je občas pohladili. Mamka je krmila a hladila, já taky. Řekla bych, že v naší rodině jsem s tou kočkou měla asi nejlepší vztah. Dělaly jsme spolu různé blbosti když mamka šla se psem na procházku, tak jsme blbly i na dvoře.
Moje otázky:
- Jak se vyrovnat s tím, že už tu prostě není? Že to není jen zlý sen, ale skutečnost?
- Jak přestat s výčitkami, že jsem na ní měla být hodnější?
- Jak přestat s tím, že kdyby se cokoliv stalo jinak, mohla by tu být?
- Je možné, že jsem to nějak tušila, že se mi nechtělo na kroužek, nebo jsem chtěla být dřív doma?
- Jak se začít soustředit ve škole? Teď nás čekají Velikonoce, ale potom?
- Co můžu udělat pro to, aby mi tolik nechyběla?
Moc se omlouvám za tak dlouhý dotaz, ale já jsem jí měla opravdu ráda, takže mi na vaší odpovědi fakt záleží. 
Díky moc, přeji všem krásné Velikonoce
PS: datum: *2014 †26.3.2026
PPS: její jméno jsem jí kdysi vymyslela roční já: bububu ty jedna Bublino (šlapala mi po bábovičkách na písku)
Díky opravdu moc, za pomoc
Ahoj z Modré linky,
děkujeme za důvěru, se kterou nám píšeš o smutné události. Je mi moc líto, co se stalo. Když se setkáš poprvé se smrtí, říkám si, že není divu, že Tě to opravdu zasáhlo. A nejen poprvé, ale každá ztráta je těžká. Můžeš cítit všechny možné emoce. Může Ti být smutno, můžeš být naštvaná, bezradná, bez nálady a chuti na cokoliv a mnoho dalšího. To všechno je v pořádku a může to přirozeně patřit k vyrovnávání se s Tvou ztrátou. Během tohoto času truchlení bych Tě chtěla podpořit, aby sis dovolila chovat se a cítit se tak, jak to opravdu máš. Každému totiž pomáhají jiné věci a různě dlouhou dobu trvá, než se alespoň částečně vypořádáš s tím, co Tě potkalo. Je v pořádku, že Ti to připadá neskutečné, chvíli bude trvat, než si zpracuješ, že to teď opravdu bude jiné. Ale zároveň možná časem najdeš nějaké věci, které jsou třeba s ní spojené a zůstanou stále podobné.
Zkouším si představit, že i okolnosti smrti vaší kočky jsou hodně nečekané a mohly Tě šokovat. A že přicházejí myšlenky a možná i výčitky, co by bylo jinak, kdyby. Na světě je spousta věcí, které můžeme ovlivnit a zkoušet přispět, udělat něco jinak. Potom jsou ale věci a situace, které jsou námi neovlivnitelné a zkrátka se stanou, i když Ti může připadat, že jsi s tím mohla něco dělat. Říkám si proto, že v tomto může pomáhat zkoušet se dívat dál a ne tolik do minula a vyčítat si věci, které se zkrátka staly.
Možná se potřebuješ hodně vyplakat, jak píšeš, a to je v pořádku. Možná o tom budeš potřebovat s někým (třeba s mamkou anebo dalšími) víc mluvit - jaké to je pro ně, co prožíváš Ty. Neboj se za nimi přijít a zkusit to téma otevřít. Sdílení v tom bývá úlevné. Možná si budeš chtít napsat pár slov do deníku, něco namalovat, změnit prostředí.
Taky bývá důležité rozloučení. Nevím, jestli jsi měla možnost se s ní rozloučit tak, jak bys chtěla. Jestli bys jí s rodinou chtěla udělat třeba hrobeček anebo jen místo, které bude to její a kam můžeš chodit, když Ti bude smutno, když budeš chtít vzpomínat.
Uvidíš, jaké to bude ve škole po prázdninách. Nemusíš na sebe tlačit a spěchat, aby to vše co nejdřív bylo “v pohodě”. Můžeš mít období, kdy soustředění půjde hůř. Možná Ti pomůže i popovídání s dobrými kamarády ve škole, kteří mají podobnou zkušenost. Neboj se jich zeptat. Zároveň pokud by toto období bylo moc dlouhé a znemožňovalo Ti běžnější fungování, tak se svěř mamce nebo někomu jinému dospělému v okolí a zkusíte spolu vymyslet, co dál, aby se Ti mohlo ulevit. Můžeš zkusit zajít i za školním psychologem nebo psycholožkou, který/která na školách bývá i pro takové situace.
Držíme palce, ať můžeš brzy zažívat i radostnější dny.
Modrá linka
Na otázky odpovídají
pracovníci Modré linky, projekt Sbarvouven.cz, NL pro odvykání, student práv Yaboiii, MVDr. Přemysl Rabas, Škola Vitae, vědecký novinář Pragmatik a správci. Občas odpovídá i sám Alík.
Dotazy mohou pokládat pouze děti mladší 15 let.
Zvířata
Ahoj, do třídy jsme si koupily 4 myšky laboratorní. Máme s nimi chodit k veterináři a pokud ano jako často?
Děkuju
Ahoj, pokud nemají myši nějaké zdravotní potíže nebo jinak neprospívají, není potřeba chodit preventivně, ale je vhodné se třeba zajít poradit, pokud byste si s něčím nevěděli rady. Ať se daří.
Zvířata
Ahoj,
Mám doma křeččici, která má malé křečky jmenuje se Lili. Ale, lili si udělala něco s nohou. Má šlapku úplně na špatném místě a má ji v divném úhlu. Nevím co mám dělat, ale pryč ji nosit nechci, protože má ty mladé.
Ahoj, chtělo by to, aby samičku viděl veterinář, může být vykloubená, těžko na dálku posoudit, poraď se s rodiči, zkus je požádat, abyste mohli v ideálním případě k veterináři. Držím palce.
Zvířata
Ahoj prosim o radu
Moje morcarko ma takove modre zakalene oko, uz driv s nim mela problemy. Muze to byt sleepota? Jak se o to mame starat? Ocicko si nijak netre, asi ji neboli....komunikuje. nkrmalne, je cila.
Omlouvam se za chyby a odpovezte prosim hodne rychle 
Ahoj chovatelko, je třeba navštívit veterináře, příčin zakaleni oka může být víc a je třeba, aby se na morče podíval lékař. Může se jednat o poranění nebo nějakou infekci nebo vrozenou vadu, ale je třeba to posoudit a případně vyléčit včas, aby se snížilo nebo zamezilo budoucí slepotě. Držím palce
Zvířata
Ahoj, přicházím s dalším dotazem.....
Uprostřed června se mému morčátku (samičce) objevila a pravé mléčné žlázy taková bulka. Veterinář jí vyndal, byla to ucpaná nazová žláza, což souvisí s hormonama.. původně jsme jí chteli i nechat vykastrovat, ale budila se....a ted se jí objevily,další dvě. Jedna malá a jedna vrtší. Co mám dělat? Musím to říct mamince, ale je lepší jí nechat vykastrovat, nebo jí oba dva útvárky nechat vyoperovat?
Děkuju za odpověd, užijte si zbytek léta 
Ahoj chovatelko. Tvé potíže s samičkou morčete mě mrzí, ale to se bohužel stává. Určitě to řeš s maminkou a poraďte se s veterinářem, který už tu první bulku vyndaval. On nejlépe posoudí kondici samičky a navrhne to nejsprávnější řešení, aby se pokud možno předešlo dalším problémům. Držím palce, ať je už jen lépe.
Zvířata
Ahoj, nedávno se nám na balkoně uhnízdil holub a už má 2 vajíčka. Rodiče ho proto přemístili, prý aby nebyly nemoci a tak....já to sice chápu ale je mi těch holubů hrozně líto že je třeba mamka nenajde nebo že ta vajíčka umrznou co dělat abych se s tím co nejvíce smířila? Děkuji
Ahoj, nezbývá než doufat, že je matka našla a že se o ně postará. Mráz by už problém být neměl. Tak jim drž palce. Jinak samozřejmě přemístění není úplně šťastné, lepší je, pro příště, když si to rodiče nepřejí, aby udělali takové opatření, aby holubi u vás nezahnízdili. Měj se pěkně
Zvířata
Můžu se zeptat, doufám že sem to můžu napsat.. že my máme morčátka, a dva byli kamarádi od malička, byli pořízení společně. Kamarádili se, (teď taky) ale pořídili jsme další morčátko, a to s nima bylo kamarád, (je o necelý rok mladší) ale teď poslední rok jedno morče pořád kouše, šikanuje, a tak.. já nevím co dělat, snažím se ho odehnat, kouše ho hodně, do zad, to chudák morčátko má vytrhle chlupy a je pod stresem, strašně se bolí a je vystresovaný, pořád si toho co útočí hlídá a boji se i spát... Co mám dělat :(
Ahoj chovatelko. Nejrychlejší řešení je oddělení. Jak to udělat, musíš vymyslet,jestli oddělit zlouna nebo hodného,dají se i vyměňovat a bylo by dobré, aby měli klece vedle sebe a mohla jsi tak pozorovat jejich chování, kdo se ke komu hodí a tak. Nevím, jak jsou všichni staří a jakého pohlaví, ale mohou zkrátka pohlavně dospívat a tak se mezi sebou vymezují. Oddělit a pozorovat, situace se zklidní a třeba se budou moci po čase k sobě vrátit. Držím palce.
Zvířata
Ahoj všichni!
Chtěla bych vykastrovat samečka morcete, ale jsou mu 2roky. Na internetu jsem hledala rozmezí od kdy do kdy kastrovat, ale našlo mi to jen od kdy.
Tedy se chci zeptat jestli je v pohodě kastrovat samce morčete ve 2 letech a případně jestli to má nějaký větší rizika.
Dekuji za odpověď Nexi
Ahoj Nexi, Dle mého by neměl být ve dvou letech s kastrací žádný větší problém, je to samozřejmě operace jako každá jiná, tedy je třeba dbát pokynů a rad veterináře, ale problém bych v tom neviděl. Přeji vše dobré Tobě i morčeti.
Zvířata
Ahoj Alíku a ostatní, mám dotaz ohledně mých pískomilek, teď už jen ohledně jedné, protože jedna bohužel minulý měsíc zemřela. Jsou to sestry Amy a Tracy, Amy si na začátku roku zlomila horní zub, pak přestala jíst a tak jsme každý měsíc jezdili k veterináři spodní zub zabrušovat aby nepřerůstal. Měla speciální kaši kterou jsme jí krmili a v říjnu přestala jíst ze dne na den. Už nějakou dobu chřadla a když jsme s ní jeli k veterináři byla u mě v ruce aby jí nebyla zima protože byla opravdu vyhublá... Paní veterinářka nám řekla, že Amynka má zánět a že kdybychom se jí rozhodli léčit akorát bychom jí udržovali při životě ale pořádně by už nemohla nic dělat a stejně by za měsíc zemřela... Museli bychom do ní cpát spousty léků, antibiotik, léků na bolest, udržovat jí v teple atd. Museli jsme jí tedy nechat uspat... Aby jí už nic nebolelo... Bylo to pro mě fakt strašné a i teď se mi hrnou slzy do očí když si na to vzpomínám... Fakt snad jeden z nejhorších dní mého života... :((... Hrozné je to ale také samozřejmě pro Tracynku... Je smutná a Amy jí hrozně chybí... bolí mě se koukat na to, že je sama a vím že kdyby si Amynka tenkrát ten zoubek nezlomila byla by tu s ní... Nevím jestli jí mám koupit druhou pískomilku do páru protože samozřejmě vím že by neměli být sami. Mám ale strach že potom kdyby Tracynka zemřela tohle by se opakovalo do nekonečna... Taky nikdy není stoprocentní šance že si pískomilové sednou a bojím se že by se spolu praly, a neměly se rády... Hodně nad tím přemýšlím a proto jsem se rozhodla obrátit na vás. Omlouvám se že si to po sobě nebudu číst dvakrát ale asi bych se znovu rozbrečela. Doufám že vše dává smysl...
Takže hlavní dvě otázky: Měla bych Tracynce koupit druhou pískomilku do páru? (Teď jí byly 3 roky) A co bych měla dělat proto abych jí udržela co nejšťastnější? (Samozřejmě dělám vše co můžu ale radši se zeptám někoho odbornějšího)
Děkuji moc za čas který jste strávili čtením a odpovídáním na můj dlouhý dotaz a děkuju předem za odpověď 
Ahoj chovatelko. Nejprve si dovolím vysmeknout poklonu za velmi aktivní přístup k chovu. A k Tvým otázkám... do duše zvířatům nevidíme, ale z toho, jak je známe, si myslím, že by bylo dobré, aby nezůstávala tvá samička sama. To souvisí i s otázkou na její štěstí... bylo by lepší, kdyby měla někoho „do party“. Riziko, že si nesednou, tu samozřejmě je, ale pokud bys pořídila mládě, mělo by se podřídit a časem by si to mezi sebou měly povahově srovnat. No a důležité je, aby měla dost podnětů k ativitám a nenudila se. A tvou pozornost. Ale z toho, co jsi popsala, tohle všechno sama velmi dobře víš. Tak držím palce, aby ses rozhodovala i nadále správně a bylo vám spolu ještě dlouho dobře.
Zvířata
Asi za dva měsíce si budeme brát od sousedů kotě. Sousedé mají tři koťata kočku, kocoura a třetí nevím. Problém je ale vtom že sestra chce kocoura ale já kočku. Aby si na nás zvykli tak si s nimi hrajeme na naší zahradě. Vždycky než příjdeme že školy tak na nás čekají na zahradě. No a já se bojím že když si hrajou sami tak by se mohlo něco přihodit a kočička by pak mohla mít koťata. Jenom že kdyby měla koťata tak si budeme muset vzít kocoura a to nechci. Na internetu jsem četla že kočička může už ve 4 měsících mrouskat a mít koťata.Kocour a kočička nejsou příbuzní a je jim asi půl roku.
Ahoj,
úplně jsem z Tvého psaní nevyčetl dotaz, jediné, co mohu napsat je, že kočka dosahuje pohlavní dospělosti zhruba v půl roce, tak do té doby bylo bylo dobré je od sebe oddělit. Přeji Ti, ať vaše rozhodování nakonec dopadne ke spokojenosti všech.
Moc si přeji potkany
Zvířata
ahojky potřebovala bych pomoct
dnes jsme byli ve zverimexu a já si všimla malinkých potkankuu
jsou nádherní a moc bych je chtěla ale taťka nechce. Mamce je to jedno ale prý ne protože je taťka nechce. Chtěla jsme je k Vánocům nebo narozkám akorát teď jsou malincí a možná by si na mě lépe zvykli O zvířátka se umím postarat starám se o mě jak nejlépe mohu. Kdyby jsem měli klec tak by mi to možná prošlo ale já ji nemám a peníze na ni a doplňky taky nemám. Když jsem je viděla skoro jsem brečela jak jsou nadherni a já je nemohuuu.Prosím poraďte Chtěla bych je teď protože jsou hrozně roztomili a jsou krásně zbarvení. Prosím pomozte starala bych se o ně nejlépe na svete
bohužel teď jsem se ptala a řekli ze nee ale i tak je chci...
předem děkuji moc by to pro mě znamenalo už je mám vyhlídleee 
prosím o rychlou odpověď
Ahoj z Modré linky,
rozumím, že se Ti malí potkani zalíbili a moc by sis přála, abys je mohla doma mít. Přišlo by mi fajn zjistit, z jakého důvodu rodiče nechtějí, abys je měla. Tvoje rodiče neznám, ale umím si představit, že se možná obávají, že se o ně budou muset starat nebo mohou mít negativní představy o tom, jak se potkani chovají, jaký dělají nepořádek apod.
Můžeš zkusit najít s rodiči klidnou chvíli, kdy na sebe budete mít čas a kdy jim vysvětlíš, proč si tak moc potkany přeješ a i je ujistíš, že jsi připravená se o ně starat. Můžeš si i zjistit na internetu, co všechno taková péče o potkany obnáší, abys sama věděla, do čeho jdeš, a taky ukázala rodičům, že se o potkany zajímáš a jsi ochotná se naučit o ně pečovat. Rodičů se pak můžeš zeptat, jak to vidí oni, co jsou pro ně ty překážky v pořízení potkanů a jestli je něco, co můžeš udělat pro to, abys ty překážky pomohla odstranit. Nevím, jestli Ti to potom rodiče dovolí, konečné rozhodnutí je na nich, ale chtěla bych Tě povzbudit v tom, ještě s nimi o Tvém přání popovídat.
Přejeme hezké dny.
Modrá linka
Strach o starší kočku
Zvířata
Dobrý den poradno mám další dotaz. Máme kočku, která už je poměrně stará letos v srpnu ji bylo 12. No a musíme ji mít venku protože máma je alergicka na kočky. A já se bojím aby se ji náhodou něco nestalo nebo aby to třeba přežila. Všude jsem četla ze takhle už starší kočky už nemají tak silný kožich který je dokáže ochránit. Myslíte že to přežije nebo jak ji mužů pomoct. Venku u schodů má takovej svůj malej vchod do takové „diry“ do baráku která tam je schválně a má tam moji starou mikinu a má to i zateplené takže tam má teplo nefouka ji tam neprší nesneží nic má to fakt schované. Stačí to? Předem moc dekuju za odpověď. Hezky zbytek dne!
Ahoj z Modré linky,
je dobře, že se ptáš, když si s něčím nevíš rady.
Vidím, že Ti na Tvé kočce hodně záleží a chceš, aby se měla dobře, zvlášť když je starší a teď nastává chladnější část roku. Máš o ni obavu a přemýšlíš nad tím, co by jí mohlo pomoci a jak jí zimu co nejvíce zpříjemnit. Napadá mě, že můžeš vzít kočičku k veterináři, aby ji prohlédl a zeptat se ho na to, co pro ni můžeš udělat a jak na tom kočička zdravotně je. To Ti může přinést větší jistotu. Dál mě napadá, že existují různé pelíšky pro kočky a je možné kočičce do jejího hnízda přidat něco měkkého.
Ne všechny kočky žijí v bytě a je jasné, že venku čekají různé výzvy. Pokud má kočka dost žrádla a vody, je pro ni pobyt venku snadnější. Zároveň si říkám, že pokud je kočička zvyklá žít a spát venku, umí se o sebe postarat. Napadá mě, že se můžeš zeptat i rodičů, co byste mohli pro kočičku vymyslet a sdílet s nimi své obavy.
Přejeme Ti pěkné dny,
Modrá linka
Zvířata
zdravím 
Nemohla jsem to nikde najít a potřebuji pomoc. Nedávno jsem rodiče ukecala aby mi pořídili myšky Miluju je mega moc a proto bych jim chtěla dopřát to nejlepší Takže mám otázky:
- jaká velikost klece má být pro dvě myšky?
- jak vycvičit myšky?
- musí jíst obilí nebo jim stačí obyčejné krmivo ze zverimexu?
Předem hodně moc děkuji za odpověď
Ahoj budoucí chovatelko.
Velikost klece je spíše také závislá na tom, co ti dovolí prostor, který máš k dispozici. Klec může být klidně i velká, důležité je ale hlavně vybavení, tedy to, aby se myši nenudily a měly dostatek příležitostí k aktivitám. Hračky a vybavení pro myši najdeš na internetu v neomezeném množství, lepší je ale zajít do dobré prodejny a tam se poradit, které jsou vhodné, jak je nakombinovat a hlavně také vybírat tiché, protože myši jsou noční tvorové.
Čím více času jim budeš věnovat, tím větší naděje je, že se ti s nimi podaří navázat kontakt, počítej ale s tím, že když budou 2 a časem třeba i více, tak si vystačí i spolu.
Myši jsou všežravci, takže je dobré jim stravu nakombinovat a používat jak různé směsi, které obsahují i obilí, tak ale i zeleninu a ovoce a třeba i maso, ale hlavně volit správné množství a dbát na vyváženost. I s tím ti poradí v dobrém obchodě, nebo dobrý chovatel. Přeji mnoho zdaru!
Bez kamarádky nemohu jezdit na koních
Zvířata
Ahoj MODRÁ LINKO byla bych mooc ráda kdyby jste mi napsali co nejdříve.. potřebují vaši pomoc..
Jak jsem jednou psala o koních tak to bylo skvělé jak se mi plní sny...
Včera mi kamarádka řekla co s ní jezdím na koních že ji trenér řekl že nemá sílu na koně a neutáhne ho... Celou dobu to jinak bylo v poho
A teď kvůli tomuhle chce skončit..
Jelikož mě nikdo vozit nikam nejspíš nebude tak nejspíš s koňmi bude bohužel konec.. byl to můj sen a teď?se hroutí
A říkala že půjde do předešlé stáje já bych šla ráda s ní ale za 1 hodinu se rodičům 700kc dávat nechce..
Takže že mi můj život hroutí a teď ještě více.. večer jsem usnout nemohla pořád jsem nad tím přemýšlela atd.. co bych mohla udělat..
Nejsem na tom mentálně a psychicky už dobře a to už dost dlouho jenom jsem z venku jiná než uvnitř..
V úterý bych s ní na koně měla jít naposledy tak proto vás žádám napsat co nejdříve..
Pokud ona skončí tam tak já už nevím co se mnou bude..
Poraďte mi co mám udělat aby to neudělala jak ji přesvědčit aby tam zůstala jak ji pomoct aby to zvládla a pomoct hlavně mě..
Děkuji
Opravdu vaši pomoc potřebuji prosím.. Snad to chápete..😓😢
Ahoj,
z toho, co píšeš vyplývá, že Tě aktuálně trápí nelehká představa, že bys měla skončit s ježděním na koni kvůli tomu, že Tvoje kamarádka nemá potřebné vlohy, a dotklo se jí, co jí řekl pan trenér. Může Ti to připadat nesmyslné a nespravedlivé. Jestli tomu dobře rozumím, zatím to fungovalo tak, že jste s kamarádkou jezdily na koně společně, možná Tě vozili její rodiče.
Chápu, že je pro Tebe kontakt s koňmi důležitý, a že zlepšuje Tvoji psychickou pohodu. Možnost, že by kamarádka u koní skončila Tě rozhodila - zatím ale nevíme s jistotou, že se tak opravdu stane. Tak jako Ti minule pomohli rodiče (i když to tak zpočátku nevypadalo), měli by o tom, co Tě trápí, vědět i teď. Mohli by Ti pomoci i v aktuální situaci. Napadá mě, že by bylo dobré, kdyby o Tvých starostech věděl i Váš trenér, protože i on by se mohl podílet na vymýšlení řešení společně s rodiči, jak to udělat, abys mohla u koní zůstat. Mohl by asi nejlépe pochopit, jak moc pro Tebe koně znamenají. Říkám si, že možná nepřemýšlel o tom, jak moc jeho slova ovlivní kamarádku, a že rozhodnutí Tvé kamarádky skončit by takto zkomplikovalo i Tvé bytí s koňmi. Pokud by to pomohlo, můžeš ukázat svůj dotaz a naši odpověď.
Píšeš, že už delší čas na tom nejsi psychicky dobře, a tak si říkám, co se ve Tvém životě děje, zda řešíš i jiné věci. Znovu bych Tě ráda povzbudila, abys na to nebyla sama a třeba své pocity s někým sdílela - ať už třeba doma ve škole. Každý z nás někdy potřebuje podporu.
Bohužel, Tvůj dotaz se k nám dostal s časovým odstupem, tak doufám, že si odpověď stihneš přečíst, ale kdyby ne, věřím, že není všem dnům konec a dospělí by mohli ledacos domluvit i později než v úterý.
Držíme Ti palce.
Modrá linka
Moc si přeju myšky!
Zvířata
ahoj Alíku a spol. Hrozně bych si přála myšky. Přeji si je asi už 4 roky ale rodiče žádného dalšího domácího mazlíčka nechtějí. Myslí si že bych se o ně nestarala ale já přísahám že jo. Myslí si to protože když jsem byla malá tak jsem chtěla andulku a skoro vůbec jsem se o ní nestarala (bylo mi asi 5
) Chtěla bych je nějak přesvědčit že bych si vše pro ně kupovala sama a sama bych se o ně starala. Chtěla jsem dřív jenom jednu myšku ale pak jsem si uvědomila že je to pro ně dobré když jsou třeba dvě 
Skousim se jich pořád po lehku zeptat a oni vždy řeknou že prostě neee. Celkem jim doma pomáhám. Prosím pomozte moc bych si je přála a moc by to pro mě znamenalo.🐁🐁🐁
- Jak je přesvědčit aby si mysleli že se o ně postarám a že si vše koupím ?
- Jak je přemluvit abych si je mohla pořídit ?
- Mám si koupit už teď nějaké doplňky aby věděli že ji fakt chcii?
Předem moc děkuji za odpověď 🐁💞
Ahoj,
s trápením, kdy jim rodiče nechtějí dovolit domácí zvířátko, se na nás obrací hodně dětí. Chápu, že situace se od té doby, co jsi měla andulku změnila, jsi už starší a určitě si lépe dokážeš představit zodpovědnost a povinnosti, které s sebou péče o domácí zvířátko nese. Určitě bych ti nedoporučovala nakupovat věci pro myšky, protože by to rodiče právem mohli vnímat jako určité vydírání. Místo toho se s nimi na rovinu pobav o tom, co bys mohla udělat pro to, aby ti myšky povolili a jak bys jim mohla dokázat, že už se tvoje vnímání zodpovědnosti změnilo. Napadá mě třeba, že se můžete domluvit na nějaké povinnosti, kterou budeš dlouhodobě plnit, a dokážeš jim tak, že ti v tomto ohledu mohou důvěřovat.
Věřím, že když uvidí, že máš opravdový zájem, dokážete najít společně řešení.
Měj se hezky!
Bára
| předchozí | 123456 | další |