Můžeš.

Ale piš ho prosím opatrně, s ohledem na objektivní skutečnost, ideálně i s nějakou rozumnou argumentací. Spousta konspiračních teorií je v základu celkem hloupá, ale na první pohled přesvědčivá (ty málo přesvědčivé se totiž nešíří, je to krásná ukázka evoluce memů). Máme nějakou odpovědnost za to, co dětem sdělujeme, nechceme jim blbnout hlavy.

Nechceme ale ani předstírat, že žádné skutečné konspirace neexistují, historie je plná protipříkladů. (Třeba počítačový virus Stuxnet určitě vyžadoval zatraceně precizní souhru mnoha expertů.)

Proti nějaké výchově ke kritickému myšlení rozhodně nic nemáme.

Ahoj,
určitě můžeš ve videu povídat, dokonce by to bylo i mnohem lepší a zajímavější než prosté video z hraní. Věřím, že i redakce by to ocenila nějakou pěknou kačkovou odměnou.

Co se týče hudby ve videu, to je mezi tebou a YouTubem, co a jak ti dovolí. Nám je to celkem jedno, u nás to video nahrané nebude. Jen pozor na to, že kdyby YouTube dodatečně vyhodnotil, že si myslí, že porušuješ něčí autorská práva, tak ti může video umlčet. Bývá bezpečnější neriskovat. (Samozřejmě hudba ze hry většinou nevadí, i když i na tu se vztahují autorská práva.)

Hodně štěstí s psaním.

Ahoj,
jako odkaz na YouTube. Musí to ale být skutečně YouTube a je třeba vložit jen samotný odkaz (na vlastní řádek). Občas nám tam někteří přidávají AZJ. To sice vytvoří odkaz, ale neumožní zobrazit video rovnou v článku, což rozhodně je žádoucí. Proč by totiž měl člověk kvůli němu chodit někam jinam, když ho může mít rovnou tady?

Ahoj,
to je takové hodně jako na houpačce. Občas jsou období, kdy je článků opravdu hodně málo, takže se nově příchozím klidně věnujeme hned nebo maximálně za pár hodin a jsme rádi, že vůbec máme co vydat. Pokud fakt nic nemáme, tak buďto můžeme zkusit něco napsat sami, nebo se můžeme pokusit sami dodělat článek, který bychom jinak vrátili autorovi... A pokud by opravdu nebylo nic, tak taky nemusíme vydat nic.

Máme tady sice nějaké zvyklosti, třeba že vychází jeden článek denně, ale nejsou to pravidla, přes která prostě nejede vlak. V případě potřeby to jde i jinak, klidně i tak, že buďto nevydáme nic, nebo naopak místo jednoho článku vydáme dva. Stejně tak to, že v neděli vychází zvířátko a v pondělí kvíz či tajenka, jsou jen zvyklosti. Je snaha to dodržovat, ale nestojí na tom svět.

Kromě toho bývají i období, kdy je článků naopak hodně a redakce si v podstatě může vybírat, co se vydá. V takových chvílích víc článků vracíme autorům, aby si je dodělali sami, protože na to je prostor. Zároveň také platí, že se déle čeká na zpracování, protože i naše časové možnosti jsou omezené.

Nyní tedy jsme v době, kdy článků je dost, a tak je čekání delší. Na druhou stranu pamatuju i období, kdy bylo ještě i dost delší... Třeba že jsme neposouzených článků měli klidně kolem stovky a bylo normální, že se na naši reakci muselo čekat měsíc nebo dva. To už je ale naštěstí dávno pryč. Teď se dočkáte mnohem dřív.

Kromě toho se snažíme věnovat pozornost i tomu, kdo píše. Pokud vidíme, že nám něco poslal zkušený pisálek, kterému jsme už vydali hromadu článků a víme, že s nimi nebývá moc práce, tak možná bude trvat o něco déle, než se tomu budeme věnovat. Když nám někdo pošle svůj první pokus, snažíme se mu poskytnout zpětnou vazbu rychleji, aby byla větší šance, že článek v případě potřeby ještě upraví... zvlášť ještě když je to menší dítko.

Do dlouhodobějších plánů nám nezřídka také zasahují věci, které pospíchají. Když nás nějaký filmový distributor pozve do kina na film, který teprve bude mít premiéru, tak je fajn tuhle výhodu využít a případnou recenzi vydat co nejdřív, ideálně dřív, než to půjde do kin. Stejně tak články ke konkrétním obdobím či dnům se snažíme vydat tak, jak se to k nim hodí, pokud to tedy jde a pokud je dostaneme včas, alespoň s týdenním předstihem.

Pořád ale platí, že pokud cokoli kdykoli potřebujete, tak se nebojte využívat rozpravu. Nikdo vás v ní neukousne. Občas mi přijde, že si někteří myslí, že to je jenom pro nás. To určitě nehrozí! Rozprava je i pro vás, nebojte se do ní napsat, když se chcete na něco zeptat, když něčemu z našich připomínek nerozumíte nebo když nám chcete cokoli říct.

Jen dvě drobnosti, které se hodí vědět: Nepište tam nesmyslné příspěvky, když tam třeba dáte samotného usměvavého smajlíka nebo „ahoj“, tak to nemá žádný význam. A druhá je, že pokud něco nechápete, tak nám ale musíme napsat co. Jinak se strašně těžko radí, když nevíme, co přesně je za problém.

Určitě se ale psaní nebojte! Pokud taky v tuto chvíli chcete čekat trochu míň, napište nám kvíz či tajenku nebo článek o zvířátku. Takové články vám s větší pravděpodobností vyjdou dřív, protože se snažíme je vydávat pravidelně a není jich aktuálně moc.

Ahoj,
to je různé. Redaktoři zpracovávají články ve svém volném čase, mezi tím chodí do školy, do práce, mají i jiné povinnosti, takže ne vždy se ke zpracování dostanou hned. A články od autorů taky chodí různě. Někdy se stane, že dlouhou dobu chodí jen málo článků, takže když článek přijde, je zpracován během několika dnů, jindy se stane, že během pár dnů přijdou desítky článků, a než se při zpracování dostane na všechny, může uplynout i delší doba. A v neposlední řadě různé články vyžadují různě dlouhou dobu na vlastní zpracování. Některé články se dají zpracovat rychle, některé vyžadují více úprav nebo i částečné předělání. A taky záleží trochu na tématu, pokud je článek na téma, o kterém nikdo z redakce nic neví, může nějakou dobu trvat, než si redakce ověří, zda článek není nesmyslný.

Co se týče doporučení pro autory, i nadále platí, že pokud chcete, aby článek vyšel v konkrétním termínu, například pokud jde o nějaké výročí, pozvánku a podobně, je vhodné na to redakci výslovně upozornit a takový článek dodat nejméně týden před požadovaným termínem zveřejnění. V takovém případě se redakce pokusí vyjít vstříc, i když úplně zaručit se to vždy nedá.

Ahoj,
úplně nejvyšší odměnu dostal článek Chariot – recenze hry. Jako jediný zatím překonal hranici 15 000 kaček (dostal 15 300). Před ním byl rekordmanem článek Karty na stůl... a pak do sbírky, který dostal 14 500 kaček. Jinak celkově už vyšlo přibližně 40 článků, jejichž odměna byla alespoň 12 000 kaček.

Psaním Alíkovin se dá „vydělat“ opravdu hodně. Nejvíc odměnu zvyšují vyhlášená téma, ale dost se tomu dá pomoct i jinak, hlavně přidáním obrázků či videí, ideálně vlastních. Navíc můžete i sami získat zkušenosti se psaním a zlepšit se v češtině.

Ahoj,
článků na toto téma už tady určitě je víc než jeden (stačí zadat v Alíkovinách do vyhledávače na stromě slovo „Rubikova“). A jak píšeme i tady v poradně, nevadí nám víc článků na stejné/podobné téma, jen je dobré, když přinášejí i něco nového, aby to nebylo jen „přežvejkání“ toho, co už tady máme.

Ahoj,
můžeš, jen je vždycky fajn, aby článek přinesl i něco nového, takže pokud bude obsáhlejší, tak to bude určitě v pohodě.

Ahoj,
zkusím na to odpovědět postupně...

1. Na věku skutečně tak moc nezáleží. Máme tady spousty starších čtenářů. Stále ale je potřeba myslet i na děti. Článek by tedy neměl popisovat žádné brutality ani být tak morbidní, že by z toho dítě mohlo mít nějaké trauma. Piš tedy s citem a tak, aby když se ke článku náhodou dostane někdo mladší, tak aby tam nenašel vyloženě nevhodné věci. Totéž platí i pro obrázky.
2. Pokud chceš psát pořádnou recenzi, která svou délkou vydá na článek, klidně nám ji dej do Alíkovin. Co se týče recenzí, tak bych je někam do nástěnky dávala v případě nějakých krátkých (ne)doporučení, která rozsah článku prostě nemají. Pokud délku článku dají a mají nějakou úroveň, tak nemáme problém je vydat přímo v Alíkovinách.

Ahoj,
rozhodně můžeš, jde psát kdykoli a o čemkoli (co se hodí na dětský web). Platnost vyhlášeného tématu jen určuje dobu, kdy je za články na dané téma zvýšená odměna.

Ahoj,
podnázev může obsahovat víc informací, které autorovi článku přijdou důležité, ale ne až tak moc, aby byly potřeba v samotném názvu.

Jedná se tedy o nějaké doplnění názvu – typicky u různých seriálů, kde stačí do názvu uvést název dílu a v podnázvu pak může být název série, případně i pořadí daného dílu. Stejně tak by se tam mohl objevit třeba alternativní název.

V každém případě ale platí, že by název samotný měl obsáhnout to nejdůležitější. Není žádoucí, aby vzniklo několik článků se stejným názvem, ale různými podnázvy. Název je to, co se má odlišovat. Stejný podnázev už není problém.

Rozhodně ale podnázev není povinný. I jeho kolonka už je v tuto chvíli trochu schovaná, aby bylo jasnější, že vážně není třeba se s ní zabývat, pokud nechcete.

Ahoj,
přepokládám, že bys psala recenzi. Recenze se tolik nezaměřuje na popis událostí v příběhu, protože bychom tím mohli vyzradit zápletku potenciálním čtenářům, tudiž je vcelku téměř jedno, o čem recenze je.

Občas se také lidé ptají, zda jim vydáme článek o horrové hře, naposledy o Five Nights at Freddy’s. Článek pak i vyšel, takže není se čeho bát.

Pokud by redakce měla obavy, že bude článek pro dětské čtenáře příliš morbidní nebo nevhodný, může ti pomoct ho nějak umravnit.

Ahoj,
obecně platí, že informace přebírat z internetu můžeš, ale musíš vždycky uvést zdroj, pokud to není nějaká všemi známá pravda. Napsaný text nicméně musí být vždycky tvůj a pokud není, měl by být odcitován. Potom ale zase platí, že citace nesmí přesáhnout čtvrtinu rozsahu článku.

Ahoj,
použitý vyhledávací postup se snaží nějak chytře operovat s tím, jak moc je článek relevantní k hledanému pojmu, a řadí výsledky podle relevance (neboli důležitosti/významnosti), nikoliv podle času vydání. Myslíme si, že vzdát se relevance by dopadlo špatně, protože pak by třeba stačilo, aby v úplně novém článku byl někde okrajově zmíněný „pes“ (třeba „moje kočka je lepší než kdejaký pes“ ) a článek by byl na hledání slova „pes“ na prvním místě. Což by pochopitelně byla urážka všech psů!

Do té vyhledávací knihovny (jmenuje se Lucene) jde nějakým mnou-neprobádaným způsobem vnutit váhy různých útržků dat, takže by jí mělo jít říct, aby o nějaký ždibec navíc upřednostňovala novější obsah před starším. Ale jednak nevím, jak se to přesně dělá, jednak nevím, jaké by ty váhy měly optimálně být, aby skutečně nehrozilo, že se nahoře ocitne něco nekvalitního. Proto jsem zatím řešení odkládal… až do teď.

Jelikož máme poměrně pohodlně poznačené články, které vyšly za nás, nebo které jsme od převzetí webu opravili, povedlo se mi nasadit docela jednoduchou úpravu – zařídil jsem, aby všechny výsledky ze současné éry byly před všemi ostatními. Nejsou tedy seřazené podle času, pořád hraje roli relevance, ale nejdůležitějším faktorem pro pořadí nyní je, zda článek vydal/opravil starší Alík, nebo my. Takže nejméně relevantní článek o křečkovi vydaný někdy od roku 2017 bude nad nejvíce relevantním článkem o křečkovi vydaným dříve…

Jménem všech, kdo se o Alíkoviny starají, ti děkuji za uznání, že nově vydávané články bývají lepší. Snažíme se.

Ahoj,
obecně platí, že tučné písmo se používá pro zvýraznění důležitého a kurzíva zase třeba pro slova, která nepoužíváme ve větě v tom pravém smyslu (někdy se k tomu používají uvozovky).

Velká písmena v běžné konverzaci nejsou žádaná, protože ji činí méně přehlednou. Nezávislý pozorovatel si s větší pravděpodobností přečte spíše příspěvky, které jsou takto zdůrazněné. Je to takové vybočení z normálu.

V článku a v přímé řeči by to ale snad tolik vadit nemělo. Samozřejmě se ale nemůžeme dostat do situace, kde celá dlouhá konverzace je vedena v křiku (to ostatně velká písmena symbolizují) a celý článek pak má víc velkých písmen než těch malých.

Vztek jde vyjádřit i různými uvozovacími větami. I z tohoto důvodu existují. Je to proto, aby si čtenář dokázal představit, jakým způsobem postava svůj projev pronáší.

Takže moje odpověď je, že velká písmena používat ve svém článku smíš, ale raději s tím šetřit. Kde by to nešlo, tak si pomoct uvozovacími větami.